Tlak nasycených par patří mezi základní fyzikálně-chemické vlastnosti látek. Mimo jiné je jedním ze základních parametrů rozhodujících o distribuci chemikálií v životním prostředí. Stanovení tlaku nasycených par je poměrně snadné v případech, kdy je hodnota tlaku nasycených par alespoň několik kilopascalů (spolehlivá data jsou známa pro několik tisíc látek). Často jde však o data naměřená při zvýšených teplotách a jejich extrapolace směrem k nižším teplotám (významným z hlediska životního prostředí) není jednoduchá. Rovněž experimentální stanovení nízkých tlaků je provázeno řadou potíží a na publikovaná data se často není možno spolehnout.
Jednou z cest ke stanovení těchto tolik potřebných údajů je spojení spolehlivých dat o tlaku nasycených par (naměřených při vyšších teplotách) s hodnotami tepelných kapacit, které jsou pro řadu látek známy i při teplotách, běžných v životním prostředí. Tato tzv. kontrolovaná extrapolace, která je založena na exaktních termodynamických vztazích a vychází pouze z již publikovaných údajů, je náplní první z nabízených bakalářských prací.
Pokud nejsou některé z potřebných údajů k dispozici, je na našem pracovišti možnost jejich experimentálního stanovení, čemuž jsou věnovány další dvě bakalářské práce. Stanovení nízkých tlaků (v rozsahu od 1 Pa do 1000 Pa) na aparatuře vlastní konstrukce není zdaleka rutinní záležitostí, přestože je přístroj do značné míry automatizován; práce je určena pro zvídavější studenty a může být dobrým základem práce diplomové.
Měření tepelných kapacit na komerčním kalorimetru dává možnost seznámit se s technikou, běžně využívanou celou řadou významných firem jak v oblasti výzkumu, tak kontroly jakosti atd. Součástí práce je i pečlivá kalibrace přístroje, která je v praxi často zanedbávána.