ROZHOVOR Nejen o rozptýlených studentech a změnách zákonů s Karlem Melzochem, rektorem VŠCHT Praha
Zájem o technické vysoké školy je i bez školného malý. Pokud by školné mělo odrážet náklady na studium, povede to k odlivu studentů na "levnější" studijní programy, myslí si Karel Melzoch, čerstvý rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pro LN komentuje chystané zákony, které promění vysoké školství, i uplatnění svých studentů.
- Co se vám nelíbí na chystaném zákonu o vysokých školách?
Vadí mi hlavně způsob projednávání a předložení. Myslím, že to není důstojné vysokých škol a akademické půdy vůbec.
- Můžete být konkrétnější?
Vše je podřízeno tomu, aby byl zákon hotový do určitého termínu bez ohledu na dodržení rozumných lhůt pro projednání v České konferenci rektorů, v Radě vysokých škol a v akademické obci jednotlivých vysokých škol.
- Neprojednává se zákon o vysokých školách už dost dlouho?
Mluví se o něm několik let, tohle je další kolo. Ale možná máte pravdu, v lecčems začínáme od začátku. Nebo ještě před začátkem.
- Podívejme se na obsah zákona. Co považujete za nejproblematičtější?
Oklešťování akademických svobod. Souvisí to s vedením vysoké školy rektorem počínaje, radou vysoké školy konče. Ta by měla řídit vysokou školu. Směšuje se v ní role správní rady a vědecké rady, tedy orgánů, které mají v akademickém světě naprosto jiné pravomoci a jinou roli.
- Takže stávající organizační uspořádání vysoké školy vám přijde lepší?
Asi ano. Ale zákon o vysokých školách vyžaduje novelizaci, protože vznikal na konci 90. let a doba se změnila. Je však potřeba postupovat konsenzuálně. Pro vysoké školy se nehodí striktní manažerské řízení, to ke kreativitě nepřispívá.
- Co z chystaného zákona naopak oceňujete?
Nejsem nyní schopen konkrétní pozitiva vypíchnout. Když člověk dostává něco k připomínkování, hledá spíše negativa. Ale věcný záměr zákona obsahuje i dobré nápady.
- Souhlasíte se zavedením školného?
Ano, ale v rozumné výši. Nemělo by za žádných okolností omezovat studenta v rozhodování, jestli na vysokou školu půjde, nebo ne. Chápal bych ho jako určitý regulační poplatek pro lidi, kteří to se studiem nemyslí vážně. Těm svědomitým by se naopak mohla část peněz vracet formou stipendií. Přečetl jsem si věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům a takové nastavení školného se mi nelíbí. Jedna instituce má spravovat poměrně velké majetky, což se mi nezdá rozumné. Mnohé parametry navíc zatím nejsou definovány příliš jasně. Než ale s něčím začnete,měli byste mít přesně daná pravidla i do budoucna.
- Nebojíte se, že vám školné sebere studenty?
Technické školy jsou na tom i bez školného dost špatně. Pokud by školné mělo odrážet náklady na studium, bude na technikách či na medicíně vyšší než jinde, což povede k odlivu studentů na "levnější" studijní programy. Já bych školné chápal spíše jako symbolický poplatek. Pokud jsou věci zadarmo a přicházejí samy, ne vždy si jich totiž dotyčný váží. Nečekáme ale, že se díky školnému zlepší naše ekonomická situace.
- Bude muset vysoká škola školné vybírat? Věcný záměr zákona přece počítá s maximálním školným deset tisíc na semestr, nikoliv s minimálním.
Já se odborně zabývám lihem. Na líh je uvalena spotřební daň. Platí se ze všech výrobků obsahujících etanol včetně vína. U něj je ovšem daň nulová. Tím ale nechci nic napovídat.
- Zvažujete tedy nulové školné?
To je otázka konkrétní situace. Uvidíme, jak bude vypadat zákon.
- Ve funkci rektora jste teprve od 1. ledna. Už máte jasno, kam chcete VŠCHT nasměrovat?
Chtěl bych zatraktivnit studium a získat více studentů, a v rámci možností hlavně dobrých studentů. Bude to složité, ale musíme se do toho pustit. Ministerstvo školství totiž hovoří o rozdělování peněz podle kvality, ale největší roli stále hrají počty studentů. Kvalita školy má vliv tak z deseti až patnácti procent. VŠCHT rozhodně patří mezi kvalitní vysoké školy se špičkovým výzkumem, který nelze dělat bez "zapálených" studentů.
- Kolik studentů máte nyní?
Celkem něco pod čtyři tisíce. Velká část z nich, asi 700, studuje doktorské programy.
- Jak se vaši absolventi uplatňují na trhu práce?
O bakaláře není ze strany firem zase takový zájem. Většina z nich ostatně pokračuje ve studiu na magisterských oborech u nás či jinde. Absolventi magisterských programů se uplatňují velmi dobře, jejich nezaměstnanost se pohybuje okolo dvou procent. Odcházejí do průmyslové sféry, ale nejen do chemicky zaměřených firem, ale i do potravinářského průmyslu, velká část nachází uplatnění v různých typech laboratoří, ve výzkumu. Mnozí však míří třeba i do bank nebo investičních společností. Zářným příkladem je ministr financí Miroslav Kalousek, absolvent Ústavu polymerů.
- A co doktorandi?
Část z nich zůstává na škole, na pozicích postdoků a odborných asistentů, mnozí zamíří na jiná výzkumná pracoviště v Česku nebo i v cizině. Někteří nastoupí do firem, většinou na pozice středního a vyššího managementu. Jsou to lidé s rozhledem a zkušeností, kteří nemají problém sehnat místo. I když je pravda, že pracovní trh tituly Ing. a Ph. D. zatím příliš nerozlišuje. Na většinu pozic je vyžadováno vysokoškolské vzdělání.
- I přes dobré uplatnění v praxi není o studium technických oborů moc zájem. Lze to změnit?
Musíme začít už na základních školách. Potřebujeme, aby přírodopis, biologii, chemii či fyziku učili kantoři nadchnutí pro tyto obory a své nadšení přenesli na žáky. To je podhoubí, ze kterého bychom měli čerpat. Už mnoho let pořádáme letní školu pro středoškolské profesory. Nyní rozjíždíme obdobné aktivity zaměřené na učitele základních škol. Kromě toho je důležité vést mladou generaci k určité zodpovědnosti. Říkat jim, že mají život ve svých rukou a výběrem školy o něm rozhodují. Běžní středoškoláci budoucí pracovní uplatnění příliš neřeší. Snaží se nastavit si svůj další život tak, aby si užili a měli co nejméně problémů.
- U vás si užijí?
Jsme školou, která je na studenty poměrně přísná. Většina dnešních studentů chce chodit na brigády, případně mají i nějaké stálejší zaměstnání, studium berou jako bokovku nebo koníček. To však na VŠCHT moc nejde. Studenty nutíme, aby občas chodili do školy.
- Takže máte předměty s povinnou docházkou?
To úplně ne. Účast na přednáškách není povinná, cvičení je sice potřeba absolvovat, i tam jsou však pravidla dost flexibilní. Studenti ale musí strávit určitý čas v laboratořích, navíc většina bakalářských a všechny diplomové práce jsou experimentální.
- Jsou středoškoláci pro studium na vysoké škole připraveni hůře než dřív?
Ano. Souvisí to s celkovým poklesem úrovně všech škol, základními počínaje. Ostatně za první republiky měla vysokoškolské vzdělání tak tři procenta lidí, před třiceti lety to bylo 10 až 15 procent a dnes nastupuje na vysoké školy 60 procent lidí z populačního ročníku. Tomuto trendu musíme trochu přizpůsobit výuku. Nově jsme zavedli základy matematiky a chemie, kterými suplujeme středoškolskou výuku. Nechci ale říkat, že dnešní generace studentů je horší než ty předchozí. Umí fůru věcí, které třeba my vůbec neznáme. Zkušený pedagog by řekl, že studenti jsou nyní poněkud "rozptýlenější".
---
Profil KAREL MELZOCH (* 1958) Vystudoval na VŠCHT Praha obor kvasná chemie a technologie. V roce 2007 byl jmenován profesorem v oboru biotechnologie. Na VŠCHT působí od roku 1984. V roce 2006 se stal děkanem Fakulty potravinářské a biochemické technologie, od letoška zastává funkci rektora.
Zdroj: Lidové noviny, 24. 1. 2012, str. 19, převzato z anopress.cz
