Úplné znění
Studijního a zkušebního řádu
Vysoké školy chemicko-technologické
v Praze
ze dne 24. května 2002
jak vyplývá ze změn
schválených Akademickým senátem Vysoké školy
chemicko-technologické v Praze
a registrovaných Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy.
Článek 1
Obecná ustanovení
(1) Tento studijní a zkušební řád Vysoké školy
chemicko-technologické v Praze (dále jen „řád“) je vnitřním předpisem
Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (dále jen „VŠCHT Praha“) a jejích fakult,
a vztahuje se na všechny členy její
akademické obce.
(2) Vysokoškolské studium se na VŠCHT Praha organizuje v rámci
a) bakalářského studijního programu,
b) magisterského studijního programu,
c) doktorského studijního programu.
(3) Na studium v bakalářském a magisterském studijním
programu se vztahuje čl. 1 až 20,
na studium v doktorském studijním programu se vztahuje čl. 1 a čl. 21 až
34.
(4) Forma
studia ve studijních programech uskutečňovaných na VŠCHT Praha je
a) presenční s časově standardně rozloženým studijním plánem a kontrolou plnění studijních povinností,
b) kombinací presenční a distanční formy s časově individuálně rozloženým studijním plánem a kontrolou plnění studijních povinností (dále jen „individuální studijní plán“, ve zkratce ISP).
(5) Tento řád se vztahuje na studium cizinců ve studijních programech
uskutečňovaných VŠCHT Praha i na studium cizinců ve studijních programech
uskutečňovaných v cizím jazyce VŠCHT Praha, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána nebo smlouva VŠCHT nestanoví jinak.
(6) VŠCHT Praha umožňuje studentům zahraničních
vysokých škol studium i formou časově omezených stáží či výměnných
předdiplomních praxí; podmínky těchto pobytů zahraničních studentů upravují
smlouvy uzavřené mezi zahraničními vysokými školami a VŠCHT Praha pro
úroveň celoškolskou, fakultní a ústavní; tito studenti mají po dobu svého
studia na VŠCHT Praha práva a povinnosti studenta, pokud smlouva nestanoví
jinak, zejména v otázkách zdravotního pojištění.
(7) U studijních programů uskutečňovaných fakultami
VŠCHT Praha má rozhodovací pravomoc děkan. U studijních programů
uskutečňovaných VŠCHT Praha má rozhodovací pravomoc rektor nebo rektorem určený
prorektor a děkanátu odpovídajícím útvarem je pedagogické oddělení.
STUDIJNÍ
PROGRAM
Článek 2
(1) Vysokoškolské vzdělání na VŠCHT Praha se získává studiem v rámci
akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programů, formou
presenčního studia. V odůvodněných případech může děkan studentovi povolit
nebo určit ISP.
(2) ISP je studijní plán na semestr nebo ročník
studia a je určen zejména pro studenta, který je v pracovněprávním vztahu
nebo je osoba samostatně výdělečně činná, pro studentku na mateřské dovolené,
studenta výkonného sportovce a dále pro studenta, který ze závažných důvodů
neuzavřel semestr nebo ročník, ale na základě rozhodnutí děkana může
v následujícím semestru nebo ročníku ve studiu pokračovat. Harmonogram
plnění studijních povinností navrhuje proděkan nebo v odůvodněných případech i
student a schvaluje děkan s respektováním
pravidel stanovených vedoucími ústavů a kateder zajišťujících výuku
jednotlivých předmětů. Schválený ISP se stává pro studenta závazným. Stanovený
ISP může děkan na žádost studenta zrušit pokud v průběhu doby, na kterou
byl stanoven, pominou důvody, pro které bylo rozhodnuto o udělení ISP.
(3) Studijní program je základní obsahová a
organizační jednotka vysokoškolského vzdělání. Je chápán jako projekt studia
zahrnující široký systém studijních cest, členěných obvykle do studijních
oborů. Z pohledu studenta je příslušná studijní cesta konkretizována jeho
studijním plánem tvořeným v rámci studijního programu a podle pravidel tohoto
řádu.
(4) Součásti studijního programu jsou stanoveny v § 44
odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen „zákon“).
a) jeho název, typ, forma a cíle studia,
b) začleněné studijní obory s jejich charakteristikou případně s jejich kombinacemi, jakož i s profilem absolventa příslušného studijního oboru,
c) charakteristika studijních předmětů,
d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů,
e) standardní doba studia vyjádřená v akademických rocích,
f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení včetně obsahu státních zkoušek,
g) udělovaný akademický titul,
h) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti studia.
(5) Seznam akreditovaných bakalářských a magisterských
studijních programů uskutečňovaných na VŠCHT Praha včetně jejich členění do
studijních oborů, jejich typ, formy výuky a standardní dobu studia
obsahuje Statut VŠCHT Praha.
(6) Studijní plán
a) stanovuje časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, tj. názvy a čísla studijních předmětů, formu jejich studia, rozsah výuky, způsob ověřování studijních výsledků ve studijním předmětu, dále vyučující nebo pracoviště zabezpečující výuku daného studijního předmětu,
b) studijní předměty ve studijních plánech se dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné,
c) během celého studia si může student zapisovat další studijní předměty nad rámec studia ve studijním programu, a to i z jiných studijních programů uskutečňovaných na téže nebo i jiné fakultě nebo VŠCHT Praha,
d) základními formami studia studijních předmětů jsou přednášky, seminární cvičení, laboratorní cvičení, laboratoře oboru, bakalářská práce a diplomová práce, dalšími formami jsou odborné praxe a stáže, exkurse, konzultace, domácí cvičení, seminární a semestrální práce a projekty,
e) výuku studijních předmětů vedou akademičtí pracovníci VŠCHT Praha, případně externí odborníci, pověření vedoucím ústavu nebo katedry, která výuku zajišťuje; vedením výuky mohou být pověřeni studenti doktorského studijního programu,
f) způsoby ověření studijních výsledků jsou zkouška (Zk), klasifikovaný zápočet (kz), zápočet (z) a státní zkouška; formu ověření studijních výsledků z jednotlivých předmětů a její organizaci v časově standardně rozloženém studijním plánu i v ISP, závaznou pro všechny studenty, stanoví po případném projednání s děkanem fakulty nebo rektorem VŠCHT Praha, ústav nebo katedra, které daný studijní předmět zajišťují; způsob plnění studijní povinnosti je plně v pravomoci vedoucího ústavu nebo katedry, které studium daného předmětu zajišťují;
- v případě
ISP vedoucí ústavu může písemně určit i jiné podmínky průběhu ověření
studijních výsledků, zápočtů i zkoušek včetně upřesnění účasti na cvičeních,
seminářích a přednáškách, a to před zahájením výuky předmětu;
- vedoucí
ústavu nebo katedry je povinen:
vypsat termíny zkoušek, případně
klasifikovaných zápočtů a zápočtů v souladu s výnosem rektora o organizaci
akademického roku tak, aby bylo studentům umožněno danou kontrolu studia
absolvovat včetně možnosti využití opravných termínů;
specifikovat způsob přihlašování ke
zkoušce a důsledky plynoucí z odstoupení od zkoušky, nesložení jejích částí a z
neomluvené neúčasti na zkoušce;
před zahájením semestru zveřejnit
sylaby předmětů, podmínky průběžné kontroly, požadavky ke zkoušce,
klasifikovanému zápočtu nebo zápočtu;
pověřit hodnocením zkoušek nebo
udělováním klasifikovaných zápočtů a zápočtů učitele a zajistit jednotnou míru
požadavků na všechny studenty;
zajistit řádné a úplné zpracování
zkušebních zpráv včetně uvádění hodnocení „nevyhověl“ a předávání zkušebních
zpráv ústavu nebo katedry na děkanáty fakult nejpozději do týdne po každém
termínu zkoušky,
- zkoušky
mohou být písemné, ústní nebo písemné a ústní, klasifikované zápočty mohou být
písemné, praktické nebo písemné a praktické,
-
klasifikace
zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu je výborně (1), velmi dobře (2), dobře
(3), nevyhověl (4); klasifikaci zapisuje pověřený učitel do zkušebních zpráv
a do studentova výkazu o studiu slovně; klasifikace „nevyhověl“ se do
výkazu o studiu nezapisuje, lze tam však vyznačit datum neúspěšně konané
zkoušky; splnění požadavků zápočtu zapisuje pověřený učitel do zkušebních zpráv
a do výkazu o studiu slovem „započteno“; pokud student u zkoušky
nevyhověl, má právo konat dvě opravné zkoušky; třetí opravnou zkoušku nelze konat;
na žádost studenta nebo zkoušejícího může děkan určit konání zkoušky nebo
opravné zkoušky před komisí,
g) časová a obsahová posloupnost studijních předmětů je určena jejich zařazením do jednotlivých akademických roků studijního plánu, stejně tak jako číslo a název předmětu.
(7) V průběhu studia musí student plnit
následující podmínky
a) účast na výuce v laboratorních cvičeních, laboratořích oboru, na odborné praxi, exkursích, stáži, základním kursu a cvičeních z tělesné výchovy je povinná; způsob náhrady neúčasti stanoví vedoucí příslušného ústavu nebo katedry; v případě studenta, který studuje podle ISP, může děkan o účasti na odborné praxi, exkursích, stáži, základním kursu a cvičeních z tělesné výchovy písemně rozhodnout jinak,
b) plnění studijních povinností musí zachovat návaznost předmětů a laboratoří základního studia podle pravidel stanovených jednotlivými ústavy,
c) semestr se uzavírá splněním studijních povinností předepsaných studijním plánem nejpozději do konce zkouškového období daného semestru; ročník se uzavírá splněním studijních povinností příslušného zimního a letního semestru, podle pravidel upřesněných v čl. 3 odst. 6 a čl. 4 odst. 6,
d) studijní povinností se rozumí jednosemestrální předmět zakončený zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (Zk) nebo též zápočtem a zkouškou (z+Zk) či klasifikovaným zápočtem a zkouškou (kz+Zk); splnění studijní povinnosti znamená uzavření předmětu získáním zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo úspěšným složením zkoušky, jak předepisuje studijní plán; ke splnění studijní povinnosti má student v celém akademickém roce pouze určený počet možností, např. zkoušku a dvě opravné zkoušky; znovu zapsat studijní povinnost v jednom akademickém roce ze zimního do letního semestru lze pouze v I. ročníku; znovu zapsanou studijní povinností se rozumí opakované zapsání nesplněné povinnosti podle studijního programu v následujícím semestru či ročníku; při znovu zapsané studijní povinnosti má student pro její splnění stejné podmínky jako při předešlém zapsání, například možnost konat dvě opravné zkoušky podle odstavce 6 písm. f) tohoto ustanovení.
(8) Podmínky, které musí student splnit ve studijním
programu při jeho řádném ukončení, jsou uvedeny v zákoně a v čl. 9 až
12.
(9) Výsledky průběžných kontrol plnění studijních
povinností v semestru evidují ústavy nebo katedry. Výsledky kontroly plnění
studijních povinností a výsledky kontroly studijní úspěšnosti a studijních výkonů, zapisovaných do výkazu o
studiu a zkušebních zpráv za semestr nebo ročník, evidují děkanáty.
Článek 3
Bakalářský studijní program
(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu
k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu.
V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé
poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.
(2) Standardní doba studia v bakalářském
studijním programu při průměrné studijní zátěži včetně praxe je tři akademické
roky.
(3) Studium v bakalářském studijním programu se
řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba
bakalářské práce.
(4) Absolventům studia v bakalářských studijních
programech se uděluje akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před
jménem). Pro absolventa bakalářského studijního programu Specializace
v pedagogice je nutnou součástí k získání učitelské kvalifikace
v oboru chemie ukončené magisterské
studium chemického směru.
(5) Konkrétní studijní plány jednotlivých bakalářských
studijních programů jsou uvedeny spolu s charakteristikou studijních předmětů v
dokumentaci jednotlivých studijních programů.
(6) Plnění studijních povinností studenta v průběhu
studia se upřesňuje takto:
a) na konci zkouškového období 1. semestru si může student na děkanátě znovu zapsat nejvýše jednu studijní povinnost do 2. semestru vyjma Toxikologie, jinak je považován za studenta s nesplněnými studijními povinnostmi; organizace výuky ve 2. semestru znovu zapsaných předmětů probíhá formou konzultací organizovaných ústavy,
b) na konci zkouškového období 2. semestru, tedy I. ročníku, si může student znovu zapsat do II. ročníku nejvýše jednu studijní povinnost ze 2. semestru, jinak je považován za studenta s nesplněnými studijními povinnostmi; znovu zapsaná studijní povinnost z 1. semestru do 2. semestru musí být splněna v I. ročníku,
c) ve II. ročníku si student zapisuje studijní plán II. ročníku a dále si znovu zapisuje nesplněnou studijní povinnost z I. ročníku; k zápisu do III. ročníku musí splnit studijní povinnosti tak, aby na konci zkouškového období 4. semestru, tedy II. ročníku, mu případně zůstala nesplněna nejvýše jedna studijní povinnost, pouze však ze studijního plánu II. ročníku; nesplněnou studijní povinnost z I. ročníku, která byla znovu zapsána ve II. ročníku, musí splnit ve II. ročníku; na konci zkouškového období 3. semestru může mít student nesplněnu nejvýše jednu studijní povinnost ze studijního plánu 3. semestru II. ročníku kromě nesplněné studijní povinnosti z I. ročníku,
d) ve III. ročníku si student zapisuje studijní plán III. ročníku a dále znovu zapisuje nesplněnou studijní povinnost ze II. ročníku,
e) na konci zkouškového období 5. semestru musí mít student splněny všechny studijní povinnosti za předchozí studium; děkan může v případě nesplnění jedné studijní povinnosti povolit na základě písemné žádosti studenta studium podle ISP a určí studentovi na jeden akademický rok ISP obsahující znovu zapsání všech nesplněných studijních povinností ze III. ročníku,
f) termín zahájení bakalářské práce v 6. semestru určí děkan; děkan může v případě nesplnění jedné studijní povinnosti povolit na základě písemné žádosti studenta studium podle ISP v 6. semestru s určením pozdějšího termínu státní závěrečné zkoušky; v případě nesplnění více studijních povinností může děkan povolit na žádost studenta studium podle ISP a určí studentovi na jeden akademický rok ISP obsahující znovu zapsání všech nesplněných studijních povinností ze 6. semestru,
g) studentovi I. až III. ročníku s nesplněnými studijními povinnostmi ukončí děkan studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, pokud student nedoručí děkanovi písemné prohlášení o zanechání studia; při nesplnění studijních povinností v I. a II. ročníku, požadovaných k zápisu do vyššího ročníku, nelze povolit studium podle ISP k dokončení těchto studijních povinností za I. a II. ročník, pokud děkan k odstranění tvrdosti tohoto řádu nerozhodne jinak,
h) děkan může v případě nesplnění dvou studijních povinností za I. ročník, dvou studijních povinností za II. ročník a dvou studijních povinností za 5. semestr povolit k odstranění tvrdosti tohoto řádu na základě žádosti studenta studium podle ISP v následujícím ročníku, respektive v případě III. ročníku jeho studium v novém akademickém roce.
(7) Doba platnosti každé zkoušky
v bakalářském studijním programu je šest let od data jejího vykonání.
Článek 4
Magisterský studijní program
(1) Magisterský studijní program je zaměřen na
získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu
vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na
rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti.
(2) Standardní doba studia v magisterském
studijním programu při průměrné studijní zátěži včetně praxe je pět
akademických roků. Standardní doba studia příbuzného magisterského studijního
programu navazujícího na bakalářský studijní program je tři akademické roky.
(3) Studium v magisterském studijním programu
se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové
práce.
(4) Absolventům studia v magisterských studijních
programech se uděluje akademický titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné
před jménem).
(5) Konkrétní studijní plány jednotlivých
magisterských studijních programů jsou uvedeny spolu s charakteristikami
studijních předmětů v dokumentaci jednotlivých studijních programů.
(6) Plnění studijních povinností studenta v
průběhu studia se upřesňuje takto
a) na konci zkouškového období 1. semestru si může student na děkanátě znovu zapsat nejvýše jednu studijní povinnost do 2. semestru vyjma Toxikologie, jinak je považován za studenta s nesplněnými studijními povinnostmi; organizace výuky ve 2. semestru znovu zapsaných předmětů probíhá formou konzultací organizovaných ústavy,
b) na
konci zkouškového období 2. semestru, tedy I. ročníku, si může student znovu
zapsat do II. ročníku nejvýše jednu studijní povinnost ze 2. semestru, jinak je
považován za studenta s nesplněnými studijními povinnostmi; znovu zapsaná
studijní povinnost
z 1. semestru do 2. semestru musí být splněna v I. ročníku,
c) ve II. ročníku si student zapisuje studijní plán II. ročníku a dále si znovu zapisuje nesplněnou studijní povinnost z I. ročníku; k zápisu do III. ročníku musí splnit studijní povinnosti tak, aby na konci zkouškového období 4. semestru, tedy II. ročníku, mu případně zůstaly nesplněny nejvýše dvě studijní povinnosti, pouze však ze studijního plánu II. ročníku; nesplněnou studijní povinnost z I. ročníku, která byla znovu zapsána ve II. ročníku, musí splnit ve II. ročníku; na konci zkouškového období 3. semestru může mít student nesplněnu nejvýše jednu studijní povinnost ze studijního plánu 3. semestru II. ročníku kromě nesplněné studijní povinnosti z I. ročníku,
d) ve III. ročníku si student zapisuje studijní plán III. ročníku a dále znovu zapisuje nesplněné studijní povinnosti ze II. ročníku,
e) na konci zkouškového období 5. semestru může mít student nesplněny nejvýše dvě studijní povinnosti z 5. semestru III. ročníku kromě nesplněných studijních povinností II. ročníku, jejichž výuka probíhá ve 4. semestru; znovu zapsané studijní povinnosti ze 3. semestru II. ročníku musí mít splněny; studentovi, který nesplnil tři studijní povinnosti v 5. semestru ze III. ročníku, může děkan k odstranění tvrdosti tohoto řádu povolit na jeho žádost studium podle ISP tak, aby splnění studijních povinností za III. ročník a za II. ročník, jejichž výuka probíhá ve 4. semestru, souhlasilo s ustanovením odst. 6 písm. f),
f) na konci zkouškového období 6. semestru může mít student nesplněny tři studijní povinnosti, pouze však ze III. ročníku; studijní povinnosti II. ročníku musí mít splněny; v tomto případě děkan povolí studentovi na jeho žádost studium podle ISP a určí studentovi na jeden akademický rok ISP obsahující minimálně znovu zapsání všech nesplněných studijních povinností ze III. ročníku,
g) ze III. ročníku do IV. ročníku může postoupit pouze student, který splnil všechny studijní povinnosti za I. až III. ročník,
h) studentovi I. až IV. ročníku s nesplněnými studijními povinnostmi ukončí děkan studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, pokud student nedoručí děkanovi písemné prohlášení o zanechání studia; při nesplnění studijních povinností v I., II. a IV. ročníku požadovaných k zápisu do vyššího ročníku nelze povolit studium podle ISP k dokončení těchto studijních povinností za I., II. a IV. ročník, pokud děkan k odstranění tvrdosti tohoto řádu nerozhodne jinak,
i) děkan může v případě nesplnění dvou studijních povinností za I. ročník, tří studijních povinností za II. ročník, respektive čtyř studijních povinností za III. ročník, povolit k odstranění tvrdosti tohoto řádu, na základě žádosti studenta studium podle ISP v následujícím ročníku, respektive v případě III. ročníku jeho studium v novém akademickém roce nebo přestup ze studia v magisterském studijním programu do studia v bakalářském studijním programu,
j) student IV. ročníku může mít na konci zkouškového období 7. semestru nesplněnu nejvýše jednu studijní povinnost ze 7. semestru IV. ročníku; studentovi, který nesplnil dvě studijní povinnosti v 7. semestru ze IV. ročníku, může děkan k odstranění tvrdosti tohoto řádu povolit na jeho žádost studium podle ISP; harmonogram ISP pro splnění studijních povinností za 7. semestr a pro požadovaný počet splněných studijních povinností za 8. semestr k zápisu studenta do V. ročníku je vázán na konec zkouškového období 8. semestru stejného akademického roku;
k zápisu do V. ročníku musí student splnit studijní povinnosti tak, aby na konci zkouškového období 8. semestru, tedy IV. ročníku, mu případně zůstala nesplněna nejvýše jedna studijní povinnost ze IV. ročníku, přičemž u některých studijních programů nelze znovu zapisovat odbornou praxi v 9. semestru;“.
k) v V.
ročníku se 9. semestr uzavírá splněním všech studijních povinností předepsaných
studijním plánem nejpozději do konce zkouškového období tohoto semestru; děkan
může v případě nesplnění jedné studijní povinnosti povolit na základě
písemné žádosti studenta studium podle ISP v 10. semestru s určením termínu
vykonání této povinnosti případně s určením pozdějšího termínu konání SZZ;
v případě nesplnění více studijních povinností může děkan povolit na základě
písemné žádosti studenta studium podle ISP a určí studentovi na jeden
akademický rok ISP, obsahující znovu zapsání všech nesplněných studijních
povinností z V. ročníku; znovu zapsaná studijní povinnost z 8. semestru musí
být splněna do konce 9. semestru; v 10. semestru musí student splnit studijní
povinnosti v termínu stanoveném výnosem rektora VŠCHT Praha.
(7)
Studium v magisterském studijním programu, navazujícím na bakalářský studijní
program, probíhá podle ISP. V tříleté standardní době je zahrnut minimálně
jeden akademický rok k vyrovnání rozdílu mezi jednotlivými typy studijních
programů.
(8) Doba
platnosti každé zkoušky v magisterském studijním programu je osm let od
data jejího vykonání.
STUDIUM
NA VŠCHT PRAHA
Článek 5
Přijímání ke studiu do studijního programu a
přijímací řízení
Přijímání ke
studiu do studijního programu a přijímací řízení je upraveno samostatným
vnitřním předpisem VŠCHT Praha.
Článek 6
bakalářského a magisterského studijního programu
(1) Uchazeč, který obdrží rozhodnutí o přijetí, se
zapisuje do studia způsobem a ve lhůtě stanovené děkanem. Zmeškání lhůty nelze
prominout, jestliže od lhůty k zápisu stanovené děkanem uplyne 7 kalendářních
dnů. Děkan promine ze závažných důvodů zmeškání této lhůty, požádá-li ho o to
uchazeč písemně do 3 kalendářních dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a
zapíše-li se na příslušnou fakultu v téže lhůtě. Zápis do studia stvrzuje imatrikulace, při které skládá student do
rukou děkana imatrikulační slib a obdrží výkaz o studiu.
(2) Právo na opětovný zápis do studia vzniká osobě
uplynutím doby, na kterou bylo přerušeno studium. Osoba se opětovně zapisuje do
studia za podmínek stanovených v odstavci 1.
(3) Při zápisu do ročníku si student zapisuje povinné,
povinně volitelné a volitelné předměty podle studijního plánu příslušného
ročníku. Do II. a vyšších ročníků má právo zapsat se student, který splnil
povinnosti za minulý akademický rok, za podmínek stanovených tímto řádem.
(4) V případě studenta, který
a) studuje nebo již dříve absolvoval studium na vysoké škole v příbuzném studijním programu, může děkan na základě žádosti uznat dříve vykonané zkoušky, rozhodnout o vykonání diferenčních zkoušek a zapsat studenta do vyššího ročníku,
b) řádně neukončil studium na VŠCHT Praha nebo studium v příbuzném studijním programu jiné vysoké školy a byl přijat ke studiu na VŠCHT Praha, se dříve vykonané zkoušky neuznávají, pokud na základě žádosti děkan z důvodu odstranění tvrdosti tohoto řádu nerozhodne jinak,
c) absolvoval magisterský studijní program chemického směru, může rektor nebo rektorem určený prorektor na základě žádosti studenta uznat již dříve vykonané zkoušky, rozhodnout o vykonání diferenčních zkoušek a zapsat studenta do vyššího ročníku studia v bakalářském studijním programu Specializace v pedagogice. V tomto případě je doba platnosti zkoušek osm let počítaná ode dne ukončení studia v magisterském studijním programu.
Článek 7
Rozvrh studia a akademický rok
(1) Akademický rok se dělí na zimní a letní semestr,
jejichž součástí jsou zkoušková období a období prázdnin. Během hlavních
prázdnin (červenec, srpen) lze konat odborné praxe a exkurse.
(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců a jeho
časový plán, včetně důležitých opatření souvisejících s jeho organizací,
stanoví rektor VŠCHT Praha výnosem.
Článek 8
Státní zkouška
(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí;
průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledků je veřejné.
(2) Předsedu, místopředsedu a členy komise včetně
náhradníků, jmenuje písemně děkan, kromě dalších členů jmenovaných
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), nejpozději do
2 měsíců přede dnem konání státní zkoušky. Komise je svolávána písemně vedoucím
ústavu 30 kalendářních dnů přede dnem konání státní zkoušky. Pro jmenování
členů komise MŠMT děkan písemně sděluje počet komisí v jednotlivých
studijních programech resp. oborech v daném akademickém roce nejpozději do
konce ledna MŠMT.
(3) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze
členové zkušební komise z řad profesorů, docentů a odborníků schválených
vědeckou radou fakulty nebo vědeckou radou VŠCHT Praha.
(4) Podrobnosti týkající se státní zkoušky jsou
pro bakalářský studijní program upraveny v čl. 9 a 10 a podrobnosti týkající se státní zkoušky pro magisterský
studijní program v čl. 11 a
12.
Článek 9
Státní závěrečná zkouška bakalářského studijního programu
(1) Státní závěrečná zkouška (dále jen „SZZ“)
prověřuje zejména připravenost k výkonu povolání a vybrané teoretické poznatky
a řádně ukončuje studium v bakalářském
studijním programu. SZZ se skládá z obhajoby bakalářské práce a ústní
části SZZ.
(2) SZZ probíhá v posledním semestru, v termínu
určeném děkanem a může ji skládat
student, který splnil všechny požadavky studia ve studijním programu, odevzdal
ve stanoveném termínu vedoucímu ústavu bakalářskou práci a alespoň jeden z
posudků (vedoucího práce nebo oponenta) obsahuje doporučení bakalářské práce k
obhajobě.
(3) Studentovi, který ve stanoveném termínu
bakalářskou práci neodevzdal, může děkan na základě písemné omluvy určit
náhradní termín SZZ. Neuzná-li děkan omluvu, nemůže student konat SZZ a může
požádat o ISP nebo doručit děkanovi písemné prohlášení
o zanechání studia. Děkan může povolit ISP v novém akademickém roce pokud
studentovi již nebylo povoleno studium podle ISP v novém akademickém roce
podle čl. 3 odst. 6 písm. f). Stejné podmínky platí i pro studenta, jehož práce
byla v obou posudcích klasifikovaná „nevyhověl“ (nedoporučena k obhajobě), a
děkan mu na základě jeho žádosti povolí přepracování bakalářské práce v rámci
ISP a určí mu náhradní termín SZZ.
(4) Komise pro SZZ je nejméně sedmičlenná. Během SZZ
je nutná přítomnost nadpoloviční většiny členů komise včetně předsedy nebo
místopředsedy.
(5) SZZ se koná zpravidla v jednom dni. První částí
SZZ je obhajoba bakalářské práce, ve které student přednese teze své práce,
vyjadřuje se k posudkům na práci a odpovídá na otázky členů komise. Ve druhé
ústní části SZZ se prověřují vybrané znalosti oboru a student odpovídá na
otázky členů komise nejméně ze tří tématických okruhů vypsaných děkanem
odděleně pro každý bakalářský studijní program.
(6) Hodnocení SZZ
a) hodnocení SZZ komisí je neveřejné,
b) klasifikace bakalářské práce a její obhajoby, klasifikace ústních zkoušek z tématických okruhů, klasifikace ústní části SZZ a celková klasifikace SZZ se vyjadřuje stupni výborně, velmi dobře, dobře a nevyhověl,
c) klasifikaci ústní zkoušky z tématického okruhu obvykle navrhuje ten člen komise, který otázky z příslušného okruhu kladl,
d) klasifikaci bakalářské práce a její obhajoby, klasifikaci ústní části SZZ na základě dílčích klasifikací ústních zkoušek z tématických okruhů a celkovou klasifikaci SZZ navrhuje předseda komise,
e) pokud s návrhem klasifikace někteří členové komise nesouhlasí, rozhoduje se o klasifikaci hlasováním; při rovnosti počtu hlasů rozhoduje hlas předsedy komise,
f) klasifikací „dobře“ v jedné části SZZ je vyloučena celková klasifikace SZZ „výborně“, částí SZZ se zde rozumí klasifikace bakalářské práce a její obhajoby a každá klasifikace ústní zkoušky z tématického okruhu,
g) je-li klasifikace bakalářské práce a její obhajoby nebo některá klasifikace ústní zkoušky z tématických okruhů „nevyhověl“, je celková klasifikace SZZ „nevyhověl“ a student skládá opravnou SZZ buď z obhajoby bakalářské práce nebo z přepracované bakalářské práce a její obhajoby nebo jen z tématických okruhů, ve kterých nevyhověl,“.
h) celkový výsledek studia se hodnotí stupni „s vyznamenáním“, „vyhověl“, „nevyhověl“,
i) hodnocení s vyznamenáním je podmíněno
- studijním
průměrem do 1,50 včetně za celou dobu studia,
- žádnou
zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem s klasifikací „dobře“,
- celkovou klasifikací SZZ „výborně“,
j) při celkové klasifikaci SZZ „nevyhověl“ je celkový výsledek studia „nevyhověl.“.
(7) O SZZ se vyhotoví zápis, který podepíší
přítomní členové komise.
(8) Pokud student u SZZ nevyhověl má právo konat dvě
opravné SZZ v termínech určených děkanem, a to vždy nejdříve za tři měsíce,
nejpozději do skončení doby platnosti zkoušek.
(9) Student může požádat děkana o složení opravné
zkoušky ze dvou předmětů, které mu zhoršují studijní výsledky. Tyto zkoušky
musí student složit přede dnem konání SZZ.
(10) Student s celkovým výsledkem studia „s
vyznamenáním“ může obdržet cenu rektora (studijní průměr 1,00), cenu děkana
(studijní průměr 1,01 až 1,20) nebo pochvalné uznání (studijní průměr 1,21 až
1,50).
(11) Studentovi, kterému je povoleno přepracování
bakalářské práce, děkan určí ISP v novém akademickém roce a stanoví mu nový
termín konání SZZ. Studentovi, který bude konat opravnou SZZ, přeruší děkan studium, studentem se
znovu stane po opětovném zápisu do studia dva až pět pracovních dnů přede dnem
konání opravné SZZ.
Článek 10
Bakalářská práce
(1) Bakalářská práce prokazuje zejména, zda je student
schopen uplatnit získané teoretické vědomosti při řešení konkrétních
technických úkolů.
(2) Téma bakalářské práce vychází z vědecké,
výzkumné a vývojové činnosti ústavu (katedry), který výuku oboru zajišťuje.
Téma bakalářské práce zadává vedoucí ústavu (katedry) s přihlédnutím k
případnému návrhu studenta zpravidla v pátém, nejpozději však
v šestém semestru.
(3) Vedoucí bakalářských prací, případně
konzultanty, stejně jako zásady vypracování a kriteria hodnocení
bakalářských prací určuje vedoucí ústavu (katedry) podle opatření děkana.
(4) Nejpozději 14 kalendářních dní před termínem
odevzdání bakalářských prací určí vedoucí ústavu (katedry) oponenta bakalářské
práce z odborníků, kteří v daném oboru působí.
(5) Bakalářskou práci hodnotí nezávisle na sobě
vedoucí práce a oponent v posudcích zakončených klasifikací práce stupni:
výborně, velmi dobře nebo dobře, vše s doporučením k obhajobě, a nevyhověl
s nedoporučením k obhajobě.
(6) Vedoucí ústavu (katedry) umožní studentovi,
aby se seznámil s posudky své bakalářské práce alespoň dva pracovní dny přede dnem konání SZZ.
Článek 11
Státní závěrečná zkouška magisterského studijního programu
(1) SZZ prověřuje souborně zejména teoretické
poznatky, zvládnutí jejich aplikací, schopnost tvůrčí činnosti a řádně ukončuje
studium v magisterském studijním programu. SZZ se skládá z obhajoby diplomové
práce a ústní části SZZ.
(2) SZZ probíhá v posledním semestru, v termínu
určeném děkanem a může ji skládat
student, který splnil všechny požadavky studia ve studijním programu, odevzdal
ve stanoveném termínu vedoucímu ústavu diplomovou práci a alespoň jeden z
posudků (vedoucího práce nebo oponenta) obsahuje doporučení diplomové práce k
obhajobě.
(3) Studentovi, který ve stanoveném termínu diplomovou
práci neodevzdal, může děkan na základě písemné omluvy určit náhradní termín
SZZ. Neuzná-li děkan omluvu, nemůže student konat SZZ a může požádat o ISP v
novém akademickém roce nebo doručit děkanovi písemné prohlášení o zanechání
studia. Studentovi, jehož práce byla v obou posudcích klasifikována stupněm
„nevyhověl“ (nedoporučena k obhajobě), může děkan na základě jeho žádosti
povolit ISP v 10. semestru k přepracování diplomové práce a určit náhradní termín
SZZ. Nevyhoví-li děkan žádosti, může student požádat o ISP v novém akademickém
roce, pokud mu již nebylo povoleno studium podle ISP v novém akademickém roce
podle čl. 4 odst. 6 písm. k).
(4) Komise pro SZZ je nejméně sedmičlenná. Komisi,
předsedu a místopředsedu jmenuje děkan. Během SZZ je nutná přítomnost
nadpoloviční většiny členů komise, včetně předsedy nebo místopředsedy.
(5) SZZ se koná zpravidla v jednom dni. První částí
SZZ je obhajoba diplomové práce, ve které student přednese teze své práce,
vyjadřuje se k posudkům na práci a odpovídá na otázky členů komise. Ve druhé
ústní části SZZ se prověřují vybrané znalosti oboru a student odpovídá na
otázky členů komise nejméně ze čtyř tématických okruhů vypsaných děkanem
odděleně pro každý magisterský studijní program.
(6) Hodnocení SZZ
a) hodnocení SZZ komisí je neveřejné,
b) klasifikace diplomové práce a její obhajoby, klasifikace ústních zkoušek z tématických okruhů, klasifikace ústní části SZZ a celková klasifikace SZZ se vyjadřuje stupni výborně, velmi dobře, dobře a nevyhověl,
c) klasifikaci ústní zkoušky z tématického okruhu obvykle navrhuje ten člen komise, který otázky z příslušného okruhu kladl,
d) klasifikaci diplomové práce a její obhajoby, klasifikaci ústní části SZZ na základě dílčích klasifikací ústních zkoušek z tématických okruhů a celkovou klasifikaci SZZ navrhuje předseda komise,
e) pokud s návrhem klasifikace někteří členové komise nesouhlasí, rozhoduje se o klasifikaci hlasováním; při rovnosti počtu hlasů rozhoduje hlas předsedy komise,
f) klasifikací „dobře“ v jedné části SZZ je vyloučena celková klasifikace SZZ „výborně“, částí SZZ se zde rozumí klasifikace diplomové práce a její obhajoby a každá klasifikace ústní zkoušky z tématického okruhu,
g) je-li klasifikace diplomové práce a její obhajoby nebo některá klasifikace ústní zkoušky z tématických okruhů „nevyhověl“, je celkový výsledek SZZ „nevyhověl“ a student skládá opravnou SZZ buď z obhajoby diplomové práce nebo z přepracované diplomové práce a její obhajoby nebo z tématických okruhů, ve kterých nevyhověl,
h) celkový výsledek studia se hodnotí stupni „s vyznamenáním“, „vyhověl“, „nevyhověl“,
i) hodnocení s vyznamenáním je podmíněno
- studijním průměrem do 1,50 včetně za celou dobu studia,
- žádnou zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem s klasifikací „dobře“,
- celkovou klasifikací SZZ „výborně“,
j) při celkové klasifikaci SZZ „nevyhověl“ je celkový výsledek studia „nevyhověl“.
(7) O SZZ se
vyhotoví zápis, který podepíší přítomní členové komise.
(8)
Pokud student
u SZZ nevyhověl má právo konat dvě opravné SZZ v termínech určených děkanem, a
to vždy nejdříve za tři měsíce, nejpozději do skončení doby platnosti zkoušek.
(9)
Student může
požádat děkana o složení opravné zkoušky ze dvou předmětů, které mu zhoršují
studijní výsledky. Tyto zkoušky musí student
složit přede dnem konání SZZ.
(10) Student s celkovým výsledkem studia „s
vyznamenáním“ může obdržet cenu rektora (studijní průměr 1,00), cenu děkana
(studijní průměr 1,01 až 1,20) nebo pochvalné uznání (studijní průměr 1,21 až
1,50).
(11) Studentovi, který bude konat opravnou SZZ, děkan
přeruší studium; studentem se znovu stane po opětovném zápisu do studia dva až
pět pracovních dnů přede dnem konání opravné SZZ.
Článek 12
Diplomová práce
(1) Diplomová práce prokazuje zejména, zda je student
schopen uplatnit získané teoretické vědomosti a dovednosti při řešení
konkrétních vědecko-výzkumných úkolů.
(2) Téma diplomové práce vychází z vědecké, výzkumné a
vývojové činnosti ústavu, který výuku oboru zajišťuje. Téma diplomové práce
zadává vedoucí ústavu s přihlédnutím k případnému návrhu studenta, nejpozději
v průběhu devátého semestru.
(3) Vedoucí diplomových prací, případně konsultanty,
stejně jako zásady vypracování a kriteria hodnocení diplomových prací
určuje vedoucí ústavu podle pokynu děkana.
(4) Nejpozději 14 kalendářních dní před termínem
odevzdání diplomových prací určí vedoucí ústavu oponenta diplomové práce z
odborníků, kteří v daném oboru působí.
(5) Diplomovou práci hodnotí nezávisle na sobě vedoucí
práce a oponent v posudcích zakončených klasifikací práce stupni: výborně,
velmi dobře nebo dobře, vše s doporučením k obhajobě, a nevyhověl s
nedoporučením k obhajobě.
(6) Vedoucí ústavu umožní studentovi, aby se seznámil
s posudky své diplomové práce alespoň dva pracovní dny přede dnem konání SZZ.
Článek 13
Přerušení studia
(1) Student může bez uvedení důvodu písemně požádat o
přerušení studia na jeden akademický rok pouze po splnění studijních povinností
opravňujících ho k zápisu do vyššího ročníku, a to nejpozději do 31.10.
následujícího akademického roku. Začátek a konec přerušení studia
stanovuje děkan.
(2) Děkan může na žádost studenta kdykoli přerušit
studium na základě vážných důvodů zdravotních nebo osobních, a to i na dobu
delší než 1 akademický rok. Při nástupu po přerušení studia na dobu delší než 1
akademický rok může děkan uložit studentovi vykonání diferenčních zkoušek.
(3) Děkan může na žádost studenta kdykoli přerušit
studium z důvodu studia v příbuzném studijním programu v zahraničí.
(4) Ke každé žádosti o přerušení studia přikládá
student výkaz o studiu.
(5) Stanovená nejdelší celková doba přerušení studia
je 3 roky. Celkovou dobou přerušení studia se rozumí součet dob dílčích
přerušení nebo jednorázové přerušení na tuto dobu. V případě přerušení z
důvodu studia v příbuzném studijním programu v zahraničí se tato doba do
celkové doby přerušení nezapočítává.
(6) Děkan může přerušit studium na jeden semestr
studentovi, který studuje v novém akademickém roce znovu III. ročník bakalářského studijního programu nebo V.
ročník magisterského studijního programu.
(7) V době přerušení studia není osoba studentem.
Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na
opětovný zápis do studia.
(8) Přerušuje-li student studium je povinen
prokazatelně dokladovat na výstupním listu, který odevzdává na děkanátě
fakulty, vyřízení všech svých závazků v něm uvedených.
Článek 14
Přestup a návaznost mezi typy studijních programů
(1) Studentovi VŠCHT Praha může děkan povolit přestup
do studia studijního programu, který uskutečňuje tatáž fakulta nebo jiná
fakulta VŠCHT Praha.
(2) Souhlas s přestupem studenta podle odstavce 1 může
děkan fakulty, na kterou student přestupuje, vázat na absolvované studium
ve studijním programu a dosažené
studijní výsledky žadatele. Děkan rozhoduje o vykonání diferenčních zkoušek a
zařazení studenta do ročníku.
(3) Děkan může studentovi VŠCHT Praha povolit přestup
ze studia v bakalářském studijním
programu do studia v magisterském
studijním programu v těchto případech
a)
v I. ročníku po ukončení zimního semestru; tento přestup je podmíněn vykonáním
zkoušky z Anorganické chemie II a Matematiky II v letním semestru magisterského
studijního programu formou zkoušek souborných, které prověřují znalosti
studenta i z Anorganické chemie I a Matematiky I v rozsahu daném
magisterským studijním programem,
b)
ve III. ročníku po ukončení zimního semestru; tento přestup je podmíněn
vykonáním přestupových zkoušek a určením ISP k vyrovnání rozdílu mezi
jednotlivými typy studijních programů, v tomto případě se doba studia odvíjí od
počtu vykonaných přestupových zkoušek a počtu stanovených vyrovnávacích zkoušek
a laboratoří.
(4) Děkan může studentovi VŠCHT Praha povolit přestup
ze studia v magisterském studijním
programu na studium v bakalářském
studijním programu má-li po skončení
semestru nebo ročníku splněny studijní povinnosti stanovené tímto řádem. V
případě nesplnění studijních povinností stanovených tímto řádem může děkan v
odůvodněných případech zejména za účelem odstranění tvrdosti tohoto řádu
přestup povolit. Doba studia závisí na
počtu vyrovnávacích zkoušek, sloužících k vyrovnání rozdílu mezi
jednotlivými typy studijních programů. Děkan může ke splnění těchto zkoušek
stanovit ISP.
(5) Absolvent bakalářského studijního programu se může
přihlásit ke studiu navazujícího magisterského studijního programu. Přijímání
ke studiu a přijímací řízení do navazujícího magisterského studijního programu
je upraveno ve vnitřním předpisu VŠCHT Praha o přijímání ke studiu a
přijímacím řízení.
Článek 15
Ukončení studia
(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v
příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána
státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Dokladem o
řádném ukončení studia a získání titulu „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné
před jménem) nebo „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem) je
vysokoškolský diplom a vysvědčení o SZZ.
(2) Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,
b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto řádu, a to:
- termínované
požadavky určené pro postup mezi semestry a ročníky; den ukončení studia je
uveden v rozhodnutí a je jím den
stanovený výnosem rektora o organizaci daného akademického roku,
- termínované
požadavky absolvování jednotlivých studijních povinností určených ústavem
zajišťujícím výuku daného předmětu; dnem ukončení studia je den uvedený v rozhodnutí stanovený vedoucím
příslušného ústavu, který dané požadavky závazně stanovil,
-
nezapsal se
bez řádné omluvy do příslušného ročníku v termínu stanoveném pro zápis, ani do
týdne po jeho uplynutí, den ukončení studia stanoví děkan v rozhodnutí,
c) odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je nejpozději den, kdy uplynula lhůta, kterou stanovilo v rozhodnutí MŠMT,
d) zánikem akreditace studijního programu podle zákona; dnem ukončení studia je den, ke kterému VŠCHT Praha oznámila zrušení studijního programu,
e) vyloučením ze studia za disciplinární přestupek podle § 64 zákon a za disciplinární přestupek podle § 67 zákona, jímž je podvodné jednání, na jehož základě byl uchazeč přijat ke studiu. Předpokladem pro uložení této sankce je splnění podmínek stanovených v zákoně a v Disciplinárním řádu VŠCHT Praha; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.
V případě, že při rozhodování o ukončení studia podle písmena b) dojde
z důvodu zjišťování dalších skutečností k prodloužení doby celého
řízení a nelze dodržet stanovené termíny
pro ukončení studia, lze ukončit studium k datu skončení tohoto řízení.
V případě
ukončení studia podle písmene c) a d) je VŠCHT Praha povinna zajistit studentům
možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na
VŠCHT Praha nebo na jiné vysoké škole.“.
(3) O ukončení studia podle odstavce 2 písm. e)
nebo přerušení studia podle čl. 13
rozhoduje děkan nebo rektor; na
rozhodování se vztahuje čl. 20 obdobně.
(4) Při ukončení studia podle odstavce 1 a 2 je
student povinen prokazatelně dokladovat na výstupním listu, který odevzdává na
děkanátě fakulty, vyřízení všech svých závazků v něm uvedených. Při
ukončení studia podle odstavce 1 je současně povinností studenta vyplnit
dotazník o uplatnění absolventů VŠCHT Praha a odevzdat ho na děkanátě fakulty.
Článek 16
Doklady o studiu
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o
absolvování studia ve studijním programu jsou stanoveny v § 57 zákona
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) vysokoškolský diplom,
d) vysvědčení,
e) doklad o vykonaných zkouškách,
f) doklad o studiu,
g) dodatek k diplomu.
(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží
po zápisu do matriky studentů.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují
zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo
studijního výkonu.
(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování
studijního programu v příslušném studijním oboru.
(5) Vysvědčení je doklad o vykonané státní zkoušce
a jejích součástech.
(6) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o
studiu obdrží
a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle čl. 15 odst. 2,
b) student na základě své žádosti,
c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti.
(7) Dodatek k diplomu obdrží student na
základě své žádosti.
(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení jsou opatřeny
státním znakem České republiky spolu s uvedením označení Vysoké školy
chemicko-technologické v Praze a akademického titulu, který je udělován;
vydávány jsou zpravidla při akademickém obřadu.
STUDENT
VŠCHT Praha
Článek 17
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do
studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného
zápisu do studia.
(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení
studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1
a 2 zákona a čl. 15 odst. 1 a 2 nebo
dnem přerušení studia podle § 54 zákona a čl. 13.
Článek 18
Práva studenta
(1) Práva studenta
jsou upravena v § 62 zákona.
(2) Student VŠCHT Praha má právo
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,
b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu,
c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli,
d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo tímto řádem,
e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo tímto řádem,
f) navrhovat téma své bakalářské nebo diplomové práce,
g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými VŠCHT Praha,
h) volit a být volen do Akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen,
i) na stipendium z prostředků VŠCHT Praha, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve Stipendijním řádu VŠCHT Praha.
(3) Student VŠCHT Praha může
a) přerušit studium podle čl. 13,
b) účastnit se vědecké a výzkumné činnosti VŠCHT Praha,
c) prostřednictvím
zastoupení v Akademickém senátu VŠCHT Praha a v akademickém senátu
fakulty, na níž je zapsán, se účastnit samosprávy a řízení VŠCHT Praha, zejména
v oblasti vzdělávací činnosti a výuky, hodnocení úrovně přednášek,
cvičení, seminářů
a laboratoří a řešení sociálních problémů studentů,
d) vytvářet na VŠCHT Praha nezávislá nepolitická sdružení v souladu se zákonem o sdružování občanů.
Článek 19
Povinnosti studenta
(1) Povinnosti studenta jsou upraveny v § 63 zákona.
(2) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze
studijního programu a tohoto řádu.
(3) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy
VŠCHT Praha a jejích fakult.
(4) Student je dále povinen
a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši,
b) hlásit VŠCHT Praha nebo fakultě, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování,
c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance VŠCHT Praha k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.
Článek 20
Rozhodování o právech a povinnostech studenta
(1) Na rozhodování o právech a povinnostech
studenta se vztahuje § 68 a 69 zákona a nevztahují se obecné předpisy o
správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti
nebo oznámení předmětné skutečnosti.
(2) O rozhodnutí rektora nebo děkana o právech a
povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn.
Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace studenta vedené VŠCHT Praha nebo její
fakultou, na které je student zapsán.
(3)
Rozhodnutí ve věcech
a)
povolení přerušit
studium,
b)
uznání zkoušek a
předepsání rozdílových zkoušek,
c)
přiznání
stipendia,
d)
nesplnění
požadavků podle čl. 15 odst. 2 písm. b),
e)
vyloučení ze
studia podle čl. 15 odst. 2 písm. e)
musí být
vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost
o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou.
Náhradní doručování ve věcech uvedených v písm. a) až
c) tohoto ustanovení upravuje vnitřní předpis VŠCHT Praha.
(4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo
rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat přezkoumání rozhodnutí; zmeškání
této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který
rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan může sám žádosti pouze
vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí
rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu
se zákonem, vnitřním předpisem VŠCHT Praha nebo jejích fakult. Rozhodnutí o
vyloučení ze studia podle čl. 15 odst. 2 písm. e) tohoto řádu zruší i
v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly
zastavení řízení.
(5)
Orgány VŠCHT Praha nebo jejích fakult přijmou v návaznosti na rozhodnutí
podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta
byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly
odstraněny nebo alespoň zmírněny.
ČÁST PÁTÁ
Formy studia
(1) Studium v doktorských studijních
programech se na VŠCHT Praha uskutečňuje formou presenční nebo kombinací presenční a distanční formy, vždy s
časově individuálně rozloženým studijním plánem a kontrolou studijních
povinností (dále jen „individuální studijní plán“).
(2)
Při presenční formě studia se student doktorského studijního programu účastní
práce na školicím pracovišti, má možnost ucházet se o stipendium z prostředků
VŠCHT Praha, fakult, školicích pracovišť či jiných zdrojů jako jsou zejména granty a nadace.Studenti
presenční formy studia v doktorském studijním programu mají práva studentů studujících
v bakalářských a magisterských studijních programech s výjimkami
stanovenými tímto řádem.
(3)
Při kombinované formě studia student doktorského studijního programu studuje
s využitím informačních prostředků bez pravidelné účasti na přednáškách,
seminářích, cvičeních a dalších vzdělávacích aktivitách, vedených akademickými
pracovníky.
(4)
Student presenční formy studia v doktorském studijním programu, kterému uplynula standardní doba studia a který dosud studium neukončil, může požádat
o přestup na kombinovanou formu studia, nebo je mu studium přerušeno
(čl. 28 odst. 4).
Doktorské studijní programy
(1)
Doktorské
studijní programy jsou zaměřeny na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost
v oblasti výzkumu a vývoje.
(2)
Standardní
doba studia je tři roky.
(3)
Studium
v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního
studijního plánu pod vedením školitele. Školitele jmenuje děkan z řad profesorů, docentů a doktorů věd
(DrSc.) z VŠCHT Praha a jiných vysokých škol a z řad dalších významných
odborníků daného oboru. V případě odborníků bez habilitace či vědecké hodnosti
doktora věd je navrhovatel tohoto
školitele povinen předložit děkanovi
spolu s návrhem též souhlas oborové rady.
(4)
Povinností
školitele je:
a) společně se studentem a vedoucím školicího pracoviště sestavit individuální studijní plán, určit případné konzultanty a stanovit téma jeho disertační práce,
b) sledovat studium studenta a konzultovat s ním průběh jeho vědecké práce,
c) společně s vedoucím školicího pracoviště zabezpečit a zodpovídat za přiměřené věcné a finanční zajištění výzkumné činnosti studenta,
d) pravidelně hodnotit plnění studijního plánu studenta.
(5)
Individuální
studijní plán pro každého studenta doktorského studijního programu sestavuje
školitel spolu s vedoucím školicího pracoviště a schvaluje jej děkan. Plán
obsahuje seznam předmětů, ze kterých student doktorského studijního programu
skládá zkoušky zpravidla v průběhu 1. a 2. ročníku studia a zahrnuje
přednášky, semináře, kolokvia, individuální konzultace, tuzemské a zahraniční
stáže a zejména systematické řešení konkrétního vědeckého problému, zakončené
zpracováním a obhajobou disertační práce. V průběhu studia musí mít
student naplánovány a musí složit minimálně tři předmětové zkoušky, jedna ze
zkoušek může být nahrazena písemnou prací, například rešeršního charakteru.
Výuka je zajišťována na VŠCHT Praha a v institucích, s nimiž je uzavřena
dohoda o uskutečňování doktorských studijních programů. Součástí plánu je
rovněž plán pedagogické činnosti.
(6)
Školícím
pracovištěm jsou ústavy fakult a instituce, s nimiž je uzavřena dohoda
o uskutečňování doktorských studijních programů. Spoluúčast jiných
vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších vědeckých pracovišť na pedagogickém,
finančním, organizačním a personálním zabezpečení doktorských studijních
programů se určuje dvoustrannými dohodami mezi fakultami a těmito pracovišti.
(7)
Za doktorské
studijní programy na fakultě odpovídá děkan nebo jím určený proděkan, na něhož děkan přenáší některé své pravomoci.
(8)
Odbornou
garanci průběhu a kvality doktorských studijních programů vykonává
oborová rada, která je ustavena pro
každý doktorský studijní program akreditovaný
na VŠCHT Praha. Pokud se doktorský studijní program člení na studijní obory,
mohou oborové rady studijního programu se souhlasem vědecké rady fakulty
delegovat své pravomoci skupině odborníků
tj. oborové radě studijního oboru, složené z členů oborové rady
studijního programu, jejichž odborné zaměření odpovídá studijnímu oboru.
(9) Členy
oborové rady studijního programu nebo studijního oboru, pokud se studijní
program na studijní obory dělí, jmenuje zpravidla na dobu 5 let děkan, po schválení vědeckou radou fakulty; členové
oborové rady volí ze svého středu předsedu. Instituce s níž je uzavřena dohoda
o uskutečňování doktorských studijních programů, má zástupce v oborové
radě.
(10)
Oborová rada sleduje a hodnotí úroveň studia a podává o tom na závěr akademického
roku zprávu vědecké radě fakulty prostřednictvím svého předsedy.
V rámci této činnosti zejména
a) iniciuje a koordinuje program přednášek, seminářů, kurzů a dalších forem studia,
b) určuje požadavky na studijní plány studentů,
c) určuje požadavky ke státním doktorským zkouškám,
d) navrhuje školitele z řad významných odborníků,
e)
navrhuje předsedu, místopředsedu a členy
komise pro státní doktorskou zkoušku,
f) navrhuje předsedu, místopředsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce,
g) určuje obecné požadavky, týkající se obsahu a formy disertačních prací v daném oboru.
Přijímání ke studiu, přijímací řízení a zápis do studia
Přijímání ke
studiu do doktorského studijního programu a přijímací řízení je upraveno
v samostatném vnitřním předpise VŠCHT Praha.
Průběh studia
(1) Charakteristiky doktorských studijních programů
jsou uvedeny spolu s charakteristikami studijních předmětů v dokumentaci
jednotlivých studijních programů.
(2) Student doktorského studijního programu plní
všechny povinnosti uvedené v individuálním plánu studia. Po dohodě s
vedoucím školicího pracoviště se student podílí na pedagogické činnosti
pracoviště zpravidla v rozsahu 5 hodin týdně.
(3) Splnění studijní části individuálního studijního
plánu prokáže student doktorského studijního programu vykonáním zkoušek,
jejichž výsledek zapisuje zkoušející do výkazu o studiu.
(4) Klasifikační stupně jsou: "výborně",
"velmi dobře", "dobře", "nevyhověl". Známka
"nevyhověl" se do výkazu o studiu nezapisuje. Doba platnosti každé
zkoušky v doktorském studijním programu je pět akademických roků od data
jejího vykonání, zkoušku lze dvakrát opakovat.
(5) Každý student doktorského studijního programu
je povinen se během studia zúčastnit vědecké konference studentů na VŠCHT
Praha, kde přednese odbornou přednášku v anglickém jazyce. Diskuse
k přednášce na konferenci je vedena rovněž v jazyce anglickém. Cílem této
konference je, aby student doktorského studijního programu prokázal aktivní
znalosti odborné angličtiny a schopnost presentace výsledků vědecké práce.
Odbornou a jazykovou úroveň přednášky a diskuse hodnotí porota, kterou jmenuje
děkan. Hodnocení přednášky se klasifikuje jako zkouška a předseda poroty jej
zapisuje do výkazu o studiu. V případě klasifikace "nevyhověl" je
student povinen přednášku opakovat, nejdříve však za 6 měsíců a nejvýše
dvakrát.
(6) Na závěr každého akademického roku předloží
student doktorského studijního programu maximálně 3 stránkovou zprávu o
výsledcích své odborné činnosti a přehled o odborně-pedagogické činnosti
studenta v doktorském studijním programu, jako podklady pro hodnocení
školitelem. Tuto zprávu spolu s výročním hodnocením studenta předá školitel
děkanátu fakulty do 30. června příslušného akademického roku. Výroční hodnocení
schvaluje vedoucí školicího pracoviště a student se k němu vyjadřuje. V případě
kladného výročního hodnocení se zapisuje student do dalšího ročníku studia.
(7) Vedoucí školicího pracoviště může na základě
návrhu školitele, hodnocení průběhu studia studenta doktorského studijního
programu nebo na základě žádosti studenta předložit děkanovi návrh na změnu
školitele. Děkan rozhodne o případné změně
školitele pokud s ní vysloví souhlas oborová rada.
(8) Student doktorského studijního programu má
v akademickém roce nárok na čtyři týdny prázdnin s možností volby termínu
a po dohodě se školitelem i s možností přesunu prázdnin do dalšího akademického
roku.
Státní doktorská zkouška
(1) Státní doktorská zkouška se koná před zkušební
komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledků je veřejné. Státní doktorská
zkouška se koná v jazyce českém, slovenském nebo anglickém a její trvání nemá přesáhnout
jednu hodinu.
(2) Tématické okruhy státní doktorské
zkoušky stanoví nejpozději v průběhu druhého akademického roku na návrh
školitele děkan. Tématické okruhy jsou zpravidla tři.
(3) Státní doktorskou zkoušku může student vykonat
po složení zkoušek z předepsaných předmětů a po absolvování přednášky v
angličtině na vědecké konferenci. V době konání státní doktorské zkoušky musí
být platné všechny předepsané zkoušky. Přihlášku ke zkoušce doporučenou
školitelem podává student děkanovi; děkanát fakulty oznámí studentovi termín
státní doktorské zkoušky nejpozději jeden měsíc před jejím konáním.
(4) Členy zkušební komise pro státní
doktorskou zkoušku, předsedu a místopředsedu včetně náhradníků jmenuje písemně
děkan, kromě dalších členů jmenovaných MŠMT,[1]) nejpozději do 30 kalendářních dnů
přede dnem konání státní zkoušky. Zkušební komise je minimálně pětičlenná.
Komise je svolávána písemně děkanem nejpozději 30
kalendářních dnů přede dnem konání státní zkoušky. Děkan písemně sděluje počet komisí v jednotlivých
studijních programech případně oborech v
daném akademickém roce MŠMT tak, aby MŠMT mohlo jmenovat do komisí
další členy.
(5) Pro právoplatnost zkoušky musí být státní
doktorské zkoušce přítomno nejméně pět členů zkušební komise.
(6) Právo zkoušet při státní doktorské zkoušce
mají pouze profesoři, docenti a další
přední odborníci schválení vědeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní MŠMT.[2])
(7) Výsledek zkoušky z jednotlivých
tématických okruhů a celkový výsledek státní doktorské zkoušky jsou klasifikovány stupni:
VÝBORNĚ - VELMI DOBŘE - DOBŘE - NEVYHOVĚL.
(8)
V případě klasifikace „NEVYHOVĚL“ v jednom a více tématických
okruzích, má student právo opakovat celou zkoušku nejdříve za 3 měsíce. Zkoušku
lze opakovat pouze jednou.
(9) O
státní doktorské zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis v předepsané
formě, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Předseda
komise oznámí studentovi výsledek státní doktorské zkoušky veřejně.
Článek 26
Disertační práce
(1) Disertační práce je výsledkem řešení
konkrétního vědeckého úkolu a musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky,
případně výsledky přijaté k uveřejnění.
(2) Obsah a forma disertační práce se řídí
zvyklostmi publikování vědeckých výsledků v daném oboru a požadavky
oborové rady.
(3) Disertační práce
musí obsahovat:
a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertace,
b) cíle disertace,
c) zvolenou metodu zkoumání,
d) výsledky disertace s uvedením nových poznatků,
e) diskusi výsledků a závěry,
f) souhrn v rozsahu 1-2 stran A4 v češtině a v angličtině.
(4) K disertační práci musí být připojeno
vlastnoručně podepsané prohlášení studenta doktorského studijního programu o
tom, že práci vykonal samostatně a že uvedl veškerou použitou literaturu a jiné
prameny. Disertační práce může být předložena v českém, slovenském nebo
anglickém jazyce, výjimečně, s předchozím souhlasem děkana a oborové rady, v
němčině nebo francouzštině.
(5) Disertační práce musí být k disposici k
nahlédnutí na děkanátě fakulty a v Ústřední knihovně (dále jen „UK VŠCHT
Praha“) nejpozději 30 dní před konáním
obhajoby. Písemné připomínky k práci přijímá děkanát příslušné fakulty.
Článek 27
Obhajoba disertační práce
(1) Žádost o povolení obhajoby disertační práce
předkládá student doktorského studijního programu děkanovi. Žádost obsahuje
následující přílohy:
a) výkaz o studiu,
b) potvrzení o vykonání státní doktorské zkoušky, pokud se nekoná současně,
c) 6 výtisků disertační práce,
d) doporučení školitele,
e) stanovisko školicího pracoviště k disertační práci,
f) seznam všech publikovaných prací studenta,
g) 15 výtisků tezí disertační práce (rozsah minimálně 6 stran A4, český a anglický souhrn, klíčová slova), nebo dalších 9 výtisků disertační práce,
h) Curriculum vitae.
(2) Žádost o povolení obhajoby disertační práce
může student doktorského studijního programu předložit nejpozději do sedmi let
ode dne zápisu do studia a do tří let od
vykonání státní doktorské zkoušky. Do uvedené lhůty tří let se nezapočítává
přerušení podle čl. 28 odst. 3.
(3) Komise pro obhajobu disertační práce (dále jen
„komise“) je bez oponentů minimálně šestičlenná. Předsedu, místopředsedu a
členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan z členů oborové rady příslušného studijního
programu, případně z dalších předních odborníků. Alespoň tři členové komise
musí být profesory, docenty nebo doktory věd (DrSc.).
(4) Splňuje-li
žádost o povolení obhajoby disertační práce všechny formální
náležitosti, postoupí děkan disertační práci komisi. Při zjištění formálních
nedostatků vyzve děkan studenta, aby ve
stanovené lhůtě nedostatky odstranil.
(5) Jestliže komise zjistí, že disertační práce má
základní nedostatky odborné povahy, doporučí uchazeči, aby disertační práci
vzal zpět.
(6) Předseda komise jmenuje se souhlasem členů
komise nejméně tři oponenty z odborníků v daném oboru. Alespoň jeden z
oponentů musí být profesorem, docentem nebo doktorem věd (DrSc.). Při obhajobě
disertační práce mezioborové povahy musí být vybráni oponenti ze všech oborů,
do nichž problematika disertační práce zasahuje. Jako oponent nemůže být ustanoven
školitel uchazeče. Pouze jeden oponent může být členem
akademické obce VŠCHT Praha.
(7) Děkanát fakulty rozešle oponentům disertační
práci, nejpozději do jednoho měsíce od podání žádosti o povolení obhajoby
disertační práce.
(8) Oponent je povinen odevzdat předsedovi komise
písemný posudek nejpozději do jednoho měsíce po obdržení disertační práce nebo
nejpozději do 14 kalendářních dnů oznámit předsedovi komise, že posudek nemůže
vypracovat. Nebyl-li posudek v uvedené lhůtě odevzdán ani po upomenutí, nebo
oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, jmenuje předseda komise se
souhlasem členů komise nového oponenta.
(9) Oponentský posudek má obsahovat objektivní a
kritický rozbor předností a nedostatků disertační práce. Oponent hodnotí
disertační práci podle úrovně daného vědního oboru ve světě v době podání
disertační práce k obhajobě. Každý oponent je povinen závěrem se jednoznačně
vyjádřit, zda doporučuje nebo nedoporučuje přijmout práci k obhajobě.
(10) Předseda komise seznámí studenta a jeho školitele
s hodnocením oponentů. V případě negativního hodnocení disertační práce dvěma
či více oponenty zastaví předseda komise
řízení a seznámí se svým rozhodnutím děkana. Na žádost uchazeče stanoví děkan termín předložení přepracované disertační
práce, která je znovu zaslána oponentům k posouzení.
(11) Předseda komise určí dobu a místo konání
obhajoby disertační práce a děkanát fakulty to oznámí účastníkům, nejpozději 30
kalendářních dnů předem. Nejpozději patnáct kalendářních dnů před konáním
obhajoby zašle děkanát fakulty posudky oponentů členům komise. Termín obhajoby
musí být zveřejněn na úředních deskách
fakulty, vývěskách UK VŠCHT
Praha a ve smluvně připojených institucích.
(12)
Obhajoba disertační práce je veřejná. Obhajobu řídí předseda komise, v jeho
nepřítomnosti místopředseda komise nebo předsedou pověřený člen komise.
Obhajobu však nemůže řídit školitel uchazeče.
(13) Při obhajobě disertační práce je účast
oponentů povinná. Jestliže se jeden z oponentů nemůže z vážných důvodů obhajoby
zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal
kladný posudek a nadpoloviční většina přítomných členů komise souhlasí, aby se
obhajoba konala v nepřítomnosti tohoto oponenta. V nepřítomnosti dvou oponentů
se obhajoba nekoná a předseda komise určí do týdne nový termín obhajoby.
(14) Při obhajobě disertační práce seznámí student
komisi s výsledky disertační práce. Následuje vyjádření oponentů a rozprava
mezi studentem, oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby.
Průběh této rozpravy je zaznamenán v zápisu.
(15) Předseda komise je povinen při obhajobě
disertační práce projednat všechna písemná věcná vyjádření k předložené
disertační práci, která mu byla zaslána. Při obhajobě musí mít kdokoliv
z veřejnosti možnost přednést své připomínky k práci, student je povinen
zaujmout k písemným i ústním připomínkám stanovisko.
(16) Student doktorského studijního programu může
vzít zpět předloženou disertační práci a žádost o její obhajobu v celém
průběhu řízení až do zahájení neveřejného zasedání komise. V takovém případě
předseda komise řízení zastaví.
(17) Po
ukončení obhajoby disertační práce je na neveřejném zasedání komise, kterého se
účastní s hlasovacím právem i oponenti, zhodnocena disertační práce,
námitky oponentů a odpovědi studenta v rozpravě. Komise rozhoduje tajným
hlasováním; k platnému usnesení je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů
přítomných členů komise a oponentů při minimálně dvoutřetinové účasti členů
komise. Klasifikační stupně jsou:
"PROSPĚL" a
"NEPROSPĚL"
(18) V případě klasifikace "NEPROSPĚL"
má student doktorského studijního programu právo podat přepracovanou disertační
práci nejdříve za šest měsíců. Obhajobu
lze opakovat pouze jednou.
(19) O obhajobě disertační práce a jejím výsledku
se sepíše zápis v předepsané formě, který podepíše předseda a všichni
přítomní členové komise včetně oponentů. Předseda komise oznámí veřejně
studentovi výsledek obhajoby disertační práce.
Článek 28
Přerušení studia
(1) Student doktorského studijního programu může
opakovaně požádat o přerušení studia bez uvedení důvodů. Studium se přerušuje
nástupem mateřské dovolené, základní vojenské služby nebo civilní služby. Přerušení povoluje děkan, který ve svém
rozhodnutí stanoví dobu přerušení, podmínky a lhůty opětného zápisu.
(2) Ke každé žádosti o přerušení studia přikládá
student doktorského studijního programu výkaz o studiu.
(3) Stanovená nejdelší celková doba přerušení
studia je tři roky. Celkovou dobou přerušení studia se rozumí součet dob
dílčích přerušení nebo jednorázové přerušení na tuto dobu. V případě
přerušení z důvodu mateřské dovolené, základní vojenské služby, civilní
služby nebo studia v příbuzném studijním programu v zahraničí,
zahrnutém do studijního plánu, se tato doba do celkové doby přerušení nezapočítává.
(4) Po vykonání státní doktorské zkoušky, pokud
současně s ní student neobhájil disertační práci, avšak již ukončil třetí
akademický rok, rozhodne děkan o jeho
přechodu do kombinované formy studia nebo o přerušení jeho studia do termínu
obhajoby.
(5) V době přerušení studia není osoba studentem.
Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na
opětovný zápis do studia
(6) Opětovný zápis do studia je student povinen
učinit nejpozději do prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém přerušení
skončilo. Nesplnění této povinnosti bez vážných důvodů může být důvodem k
ukončení studia podle čl. 29 odst. 2 písm. b).
Ukončení studia
(1)
Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.
Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní doktorská zkouška a
obhájena doktorská disertační práce. V případě, že se obhajoba disertační
práce koná později než státní doktorská zkouška, je dnem ukončení studia den
obhajoby disertační práce.
(2) Studium se dále ukončuje:
a) zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě, na které je student doktorského studijního programu zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,
b) nesplní-li student doktorského studijního programu požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto řádu, a to:
- neplní termínované požadavky
absolvování jednotlivých studijních povinností; den ukončení studia je uveden
v rozhodnutí a je stanoven děkanem,
- nezapsal se bez řádné omluvy do
příslušného ročníku v termínu stanoveném pro zápis;den ukončení studia je
uveden v rozhodnutí a je stanoven
děkanem,
c) odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení
studia je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí MŠMT,
d) zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den,
ke kterému VŠCHT Praha oznámila zrušení studijního programu,
e) vyloučením ze studia za disciplinární
přestupek podle § 64 zákona a za
disciplinární přestupek podle § 67 zákona, jímž je podvodné jednání, na jehož
základě byl uchazeč přijat ke studiu. Předpokladem pro uložení této sankce je
splnění podmínek stanovených v zákoně a v disciplinárním řádu VŠCHT
Praha; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo
právní moci.
Doklady o studiu, akademický titul
Doklady o
studiu v doktorském studijním
programu a o absolvování studia v doktorském studijním programu jsou
stanoveny v § 57 zákona a v čl. 16.
Článek 31
Práva studenta
Práva
studenta jsou upravena v § 62 zákona a v tomto řádu.
Článek 32
Povinnosti studenta
Povinnosti
studenta jsou upraveny v § 64 zákona a v tomto řádu.
Článek 33
Rozhodování o právech a povinnostech studenta
Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se vztahuje § 68 a 69 zákona.
Přechodná ustanovení
(1) Účastníci vědecké výchovy vedoucí k udělení hodnosti kandidáta věd
(CSc.), mohou být na vlastní žádost
přijati ke studiu v doktorském studijním programu. K žádosti je nutno doložit vyjádření
školitele a vedoucího pracoviště a jimi sestavený individuální studijní plán.
Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a
vykonaným kandidátským zkouškám.
(2) Postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých
školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.,
je považováno za doktorský studijní program.[3])
Článek 35
Ustanovení závěrečné
(1) Studijní a zkušební řád ze dne 18. února 1999 čj. 14 986/99- 30, ve
znění pozdějších změn, se zrušuje.
(2) Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠCHT Praha dne 30. října 2001.
(3) Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4
zákona dnem registrace
MŠMT.
***
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Akademickým senátem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze dne 12. března 2002 a dne 7. května 2002.
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
doc. Ing. Vlastimil Růžička, CSc., v. r.
rektor
1) § 53 odst. 3 zákona 111/98 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
2) § 53 odst. 2 zákona 111/98 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
[3]) § 98 odst. 1 c) zákona 111/98 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).