Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Čeští vědci připravují pro NATO přístroj na detekci výbušnin a chemických bojových látek
iduzel: 27277
idvazba: 34647
šablona: stranka
čas: 27.4.2017 07:08:17
verze: 3651
uzivatel:
remoteAPIs:
Obnovit | RAW

Čeští vědci připravují pro NATO přístroj na detekci výbušnin a chemických bojových látek

Praha, 25. května - Vytvořit cenově dostupný přístroj, který pomůže bezpečnostním složkám včas a spolehlivě detekovat přítomnost chemických bojových látek nebo výbušnin. To je cílem projektu, na kterém již dva roky pracuje tým docenta Martina Vrňaty z Ústavu fyziky a měřicí techniky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zadavatelem je Severoatlantická aliance

Kromě VŠCHT Praha se na vývoji přístroje podílí také Univerzita obrany ČR, Jerevanská státní univerzita a Arménský národní kriminalistický ústav. 

V současné době existují vysoce sofistikovaná detekční zařízení, která umí přítomnost bojových látek a výbušnin rozeznat. „Jsou ovšem velmi drahá a ve výbavě je mají pouze specializované útvary. My pracujeme na vývoji senzorových zařízení, která budou dostupnější a budou je moci mít běžně k dispozici policisté, hasiči a další složky systému včasného varování,“ vysvětluje docent Vrňata.

Princip fungování senzorů v těchto zařízeních je založen na skutečnosti, že bojové chemické látky nebo výbušniny obsahují plyny oxidační nebo redukční povahy. Ty mají schopnost vyměňovat si elektrony s citlivou vrstvou senzorů připravenou z  organických i anorganických  materiálů ve formě tenkých vrstev. Tato citlivá vrstva interaguje různými mechanismy s detekovanou látkou a tento děj se promítá do změny elektrického odporu nebo impedance, které jsou jednoduše měřitelné.

Legálně vyráběné výbušniny musí obsahovat identifikátory s vyšší tenzí par, které je pak možné senzory zachytit. Jak je to ovšem s těmi nelegálními? „Nelegálně vyráběné výbušniny identifikátory sice neobsahují, velmi často jsou ovšem vyráběny v amatérských podmínkách, takže stejně produkují plynné látky, které dokážeme zaznamenat,“  říká docent Vrňata.

Příprava klíčové části zařízení – senzorů – je poměrně složitá. Na VŠCHT Praha se samozřejmě nesmí nakládat s bojovými látkami, jako je Sarin, Soman nebo Yperit, takže vhodnost senzorických typů je nejprve testována na takzvaných simulantech, které se bojovým látkám podobají, ale nejsou pro člověka v běžných dávkách příliš nebezpečné.  Po selekci se pak vhodné senzory odvezou do laboratoří Univerzity obrany ve Vyškově, které mají, jako jedno ze dvou pracovišť v České republice, povolení zacházet s ostrými bojovými látkami. Tam se senzory testují na schopnost detekovat ostré bojové látky.

„Teprve pak máme k dispozici typ senzoru použitelný v praxi. Zatím se nám během dvou let trvání projektu podařilo připravit 8 vhodných typů,“ rekapituluje doc. Vrňata.

Dílčí výsledky projektu představujeme odborné veřejnosti a již byly oceněny několika cenami, a to jak z oblasti aplikačního potenciálu (1. místo v soutěži o nejlepší diplomovou práci společnosti ABB, 2. místo za diplomovou práci udělené společností Crytur), tak z oblasti vědeckého přínosu (cena Young Scientist Award na EMRS 2016 v Lille). Všechny zmíněné ceny získal Ing. David Tomeček. 

 

Kontakt pro novináře: Mgr. Michal Janovský, Oddělení komunikace, tel. 733690543

Aktualizováno: 25.5.2016 14:31, Autor: Lenka Matějová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi