Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Mladé naděje vědy na VŠCHT - vítězové juniorských grantů
iduzel: 38907
idvazba: 41332
šablona: stranka_ikona
čas: 23.6.2017 03:30:52
verze: 3733
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Mladé naděje vědy na VŠCHT - vítězové juniorských grantů

V soutěži o juniorské granty na VŠCHT byli podpořeni nedávní absolventi doktorského studia ze všech fakult. Čtyři úspěšní účastníci z celkového počtu 20 přihlášených získali grant 240 tisíc Kč pro rok 2017 na svůj výzkum.

Richard Pokorný

Richard Pokorný

Na Fakultě chemické technologie komise pod vedením profesora Karla Bouzka vybrala projekt doktora Richarda Pokorného pojmenovaný Analýza kritických procesů přeměny kmene na sklo při vitrifkaci jaderného odpadu.

Jak byste laikovi vysvětlili, o co ve vašem výzkumu jde a jak vám k němu pomůže získaný grant?

Jádrem našeho výzkumu je vývoj matematického modelu tavení skla pro vitrifikaci jaderného odpadu, což je projekt na kterém pracujeme pro americké ministerstvo energetiky. Náš výzkum se proto točí především kolem dějů vyskytujících se při přeměně tavicího kmene na sklo, a které ovlivňují rychlost tavení, kvalitu vzniklého skla, a tak podobně. Získané prostředky použijeme především na testování několika inovativních experimentů, které jsme za účelem vývoje modelu navrhli v naší laboratoři, a které by se jinak museli provést na našem partnerském pracovišti v amerických národních laboratořích.

Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?

Největší pozitivum je asi možnost pracovat na tom, co Vás baví, a co považujete za přínosné pro společnost. S čímž souvisí to, že je člověk sám sobě šéfem. I když nad sebou možná obzvlášť na začátku kariéry máte zkušenější kolegy, ti obvykle nefungují jako „bossové“, ale z mých zkušeností spíš jako mentoři, udržující Vás na správné cestě, ale vedoucí Vás k co největší samostatnosti. Druhou pozitivní věcí jsou pak především ty vzácné momenty, kdy se člověku něco „povede“, a uvědomíte si, že jste (jakkoliv třebas nepatrně) přispěli k současnému vědeckému pokroku. Negativem je pak jednoznačně určitá finanční nejistota, zčásti způsobená i pravidly pro rozdělování grantových prostředků. Jako vtipný příklad mohu uvést, že ač jsem víc jak půl roku strávil zaměstnán v US v národních laboratořích, během doktorátu více jak čtyři měsíce strávil jako výzkumník na prestižní asijské univerzitě, a následně získal grant on amerického ministerstva energetiky, nemohu se v současné době ucházet o juniorský GAČR (startovací grant pro mladé výzkumníky v ČR), protože nesplňuji jednu ze základních podmínek, a sice post-doktorskou stáž v zahraničí.

Proč jste se rozhodl pro studium na VŠCHT?

Popravdě, chemie pro mě vždy byla cesta nejmenšího odporu. Nerad jsem se doma učil, a v chemii mi přišlo vždy vše celkem logické. Až v prváku jsem pak pochopil, že chemie na VŠCHT je trochu jiná liga. Proto jsem nakonec zvolil chemické inženýrství, kde je té chemie a zkumavek přeci jen nejméně. A byla to pro mě ta nejlepší volba.

Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?

Jak mohu soudit ze svých zahraničních zkušeností, tak to nejdůležitější je, že mi poskytla vzdělání a znalosti na úrovni těch lepších amerických či asijských univerzit. Nedivím se, že ač jsme malá škola, pravidelně se objevujeme v mezinárodních žebříčcích univerzit. Diplom z VŠCHT Vám opravdu otevře dveře do celého světa, pokud tedy o to stojíte. Zadruhé, dala mi možnost potkat mnoho skvělých přátel (mezi nimi i mou manželku), a hned několik zcela neobyčejných osobností, které se časem zařadili mezi mé velké životní vzory.

Chtěl byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?

Snad to nebude znít příliš trapně, ale rád bych vzkázal – využívejte příležitostí, které Vám studium na VŠCHT Praha nabízí. Nebojte se hlásit na zahraniční akademické či firemní stáže, různé kurzy, podílejte se na VŠCHT na výzkumu (uvítáme Vás třeba i v naší laboratoři), hlaste se na zajímavé předměty, ač třeba nepotřebujete kredity, cestujte. Nikdy by mě nenapadlo, co všechno zažiji, když jsem v podstatě „z nudy“ odepsal panu profesoru Němcovi, který tenkrát lákal studenty zkusit se přihlásit na stáž v amerických národních laboratořích...


Dana Vejmelková

Dana Vejmelková

Na Fakultě technologie ochrany prostředí uspěla u komise vedené docentem Blažkem doktorka Dana Vejmelková s projektem Optimalizace indikátorů mikrobiální kontaminace pitných vod.

Jak byste laikovi vysvětlila, o co ve Vašem výzkumu jde a jak Vám k němu pomůže získaný grant?

V mém výzkumu jde o hodnocení kvality pitných vod.  Z hlediska mikrobiologického je kvalita pitné vody kontrolována pomocí stanovování indikátorových organismů kultivačními metodami. Tento systém je založen na konceptu z 50. let 20. století a v současné době je již nedostatečný. Např. proto, že si mikroorganismy hledají cesty, jak odolávat desinfekčním činidlům, jsou popisovány nové a nové mikroorganismy a výsledky standardního mikrobiologického rozboru pitných vod mohou být podhodnoceny. V rámci tohoto grantu se zaměříme na optimalizaci detekce spor Clostridium perfringens, jakožto indikátoru přítomnosti parazitických prvoků způsobujících průjmová onemocnění. Dále budeme testovat, zdali spory Clostridium perfringens mohou být zároveň indikátorem přítomnosti bakterií rezistentních na antibiotika, které mohou být více odolné vůči desinfekčním činidlům než bakterie bez antibiotické rezistence. Cílem je optimalizovat metody molekulárně biologické, které by mohly do budoucna doplnit či nahradit metody kultivační. 

Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?

Za pozitivní považuji např. neustálé objevování něčeho nového, vzdělávání se, a poznávání lidí z celého světa. Negativum vidím především v nejistotě finančních prostředků na výzkum.

Proč jste se rozhodla pro studium na VŠCHT?

Tehdy to bylo spíše vylučovací metodou, ale v průběhu studií jsem se ujistila, že to byla správná volba.

 Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?

Technické vzdělání biologicky zaměřené, čehož si moc vážím. Možnost zúčastnit se zahraničních stáží, které mi poskytly větší rozhled a zisk cenných kontaktů po celém světě, nejen pracovních, ale i osobních.

Chtěla byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?

VŠCHT nabízí velmi pestrou škálu zajímavých oborů s širokým pracovním uplatněním. Stojí za to zatnout zuby a zvládnout zkoušky z předmětů, které jsou náročné a třeba vás ani tolik nebaví. Budete překvapeni, v čem všem získané znalosti později uplatníte. A neoddalujte využití rozmanitých možností vyjet do zahraničí!


Silvie Rimpelová

Silvie RimpelováNa Fakultě potravinářské a biochemické technologie byla komisí s předsedou profesorem Rumlem vybrána doktorka Silvie Rimpelová a její projekt Vývoj, testování a optimalizace nových fluoroforů a specifických sond

Jak byste laikovi vysvětlila, o co ve Vašem výzkumu jde a jak Vám k němu pomůže získaný grant?

Předmětem našeho výzkumu je především vývoj, testování, optimalizace a aplikace nových racionálně navržených fluoroforů a sond specifických pro objekty zájmu, a to za využití fluorescenční mikroskopie s vysokým rozlišením.

Zjednodušeně řečeno – v biologických vědách se většinou snažíme pozorovat malé věci, a to obzvláště v reálném čase přímo v živých systémech. Ty se skládají z buněk, jež jsou tvořeny ještě menšími komponentami zodpovědnými za biologické procesy, proteiny. Ty jsou však cca 100x menší než je rozlišovací schopnost klasického fluorescenčního mikroskopu. Pomocí revolučních technik vysokorozlišovací fluorescenční mikroskopie, nově pořízených na VŠCHT Praha, však můžeme sledovat mnohem větší detaily, a to až na úrovni jednotlivých molekul, což nám umožní studovat dané biologické děje.

V neposlední řadě bude ve spolupráci se skupinou prof. P. Drašara studována diagnostická a terapeutická využitelnost vybraných derivátů nových fluoroforů konjugovaných s biologicky aktivními látkami na buněčném modelu různých typů nádorů.

Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?

Ve vědě je člověk vždy součástí nějakého většího celku, ať už v rámci výzkumného tématu nebo vědecké skupiny. Díky své práci přispívá k prohloubení znalostí oboru a porozumění nových věcí. Velkou výhodou na kariéře vědce je také to, že se člověk učí stále něco nového, co může rovnou aplikovat ve svém výzkumu. Navíc se stírají hranice mezi prací a koníčkem, a to je na kariéře vědce asi to největší positivum – člověk dělá to, co ho nejvíce baví. Negativ není mnoho, ale určitě bych zmínila značnou časovou náročnost, kvůli níž je poměrně těžké vytyčit  si rozumné hranice mezi prací a osobním životem.

Proč jste se rozhodla pro studium na VŠCHT?

Vždy mě velmi bavila biologie a chemie, takže VŠCHT Praha, kde jsem viděla velkou profesní perspektivu, byla pro studium biochemie první volbou. Kromě toho jsme měli na gymnáziu úžasnou kantorku chemie, Ing. J. Dombrovskou, která studovala právě na VŠCHT Praha, a která významně podpořila můj zájem o tento obor.

Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?

Je toho tolik, že by se úplný výčet do rozhovoru asi nevešel, nicméně namátkou: studium inženýrského oboru bylo dobrou průpravou pro doktorské studium a vědeckou práci. Velmi cenná byla kombinace teoretických předmětů a praktická práce v laboratoři, která umožňuje získané znalosti ihned aplikovat. Během postgraduálního studia mi byla navíc umožněna poměrně samostatná vědecká činnost a spolupráce s dalšími skupinami, které jsou pro multidisciplinární charakter zkoumané problematiky naprosto klíčové. Kromě toho jsem mohla během studia vycestovat, a to jak na odborné konference v Česku a v zahraničí, tak i na zahraniční stáž. Ta mi výrazně rozšířila obzory a vnesla ještě větší chuť do vědecké práce. V neposlední řadě jsem díky studiu a zmíněným spolupracím poznala několik nových skvělých přátel a kolegů v jednom.

Chtěla byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?

Použila bych často skloňované spojení: „Svět je chemie.“ Chemie je všude kolem nás a ovlivňuje naprosto vše, co se kolem nás děje. Je to velmi praktická vědní disciplína s mimořádně širokým uplatněním v řadě oborů/zaměstnání a kdybych se mohla rozhodovat znovu, neváhala bych ani vteřinu a zvolila opět chemii.


Eliška Skořepová

Eliška SkořepováNa Fakultě chemicko-inženýrské byla komisí pod vedením profesora Přibyla jako nejlepší vybrána doktorka Eliška Skořepová a její projekt Multikomponentní systémy, intermolekulární interakce.

Jak byste laikovi vysvětlila, o co ve Vašem výzkumu jde a jak Vám k němu pomůže získaný grant?

Zabývám se krystalovým inženýrstvím. Je to obor, který studuje interakce molekul v pevném stavu a tyto znalosti používá pro zlepšení vlastností krystalických materiálů. Jsme tak potenciálně schopni navrhnout a připravit například novou pevnou formu léčiva, která bude mít lepší rozpustnost, což ve výsledku umožní nižší dávkování a tím snížení rizika nežádoucích účinků.

Rozpustnost a rozpouštěcí rychlost je jedna z nejzásadnějších vlastností krystalických forem farmaceutických látek. Ve většině případů je tlak na zvýšení rozpustnosti jinak špatně rozpustného léčiva. V některých případech ale může být výhodné ale i zpomalení rozpouštěcí rychlosti, především u léčivých přípravků s řízeným uvolňováním. Tyto vlastnosti můžeme upravit metodami krystalového inženýrství, konkrétně přípravou solí a kokrystalů. V tomto projektu budeme studovat, jaké jsou rozhodující aspekty, které vedou ke vzniku nových multikomponentních forem a dále jak závisí změna rozpouštěcí rychlosti, vyjádřená jako pravá disoluce, na charakteru hostitelské molekuly.  

Co z vlastní zkušenosti považujete na kariéře vědce za pozitivní a jaká případně vidíte negativa?

Hlavní výhodou povolání vědce je velká míra volnosti věnovat se tomu, co vás zajímá a baví. Nejvíce mě dokáže potěšit úspěšná spolupráce, když někomu, díky svým znalostem, pomůžu vyřešit jeho nezodpovězené otázky.

Hlavní nevýhodou, především pro mladé vědce, je podle mě značná finanční nejistota. Pokud jste jako já zaměstnaní z pouze grantů GA ČR, chce to trochu odvahy, protože nemáte dlouhodobou jistotu základního příjmu. Proto jsem velmi ráda, že se proti tomuto škola snaží bojovat, například právě granty JIGA. 

Proč jste se rozhodla pro studium na VŠCHT?

Už na základní škole a gymnáziu mě nejvíce bavily přírodovědné předměty. Chtěla jsem studovat něco praktického a perspektivního, takže jsem si vybrala Syntézu a výrobu léčiv na VŠCHT. 

Co Vám ve výsledku studium na VŠCHT dalo?

Kromě samozřejmých znalostí chemie si nejvíce cením toho, že jsem se naučila samostatně řídit svoji práci. Dále si velmi cením toho, že jsem se zde seznámila s mnoha skvělými lidmi - učiteli, vědci i přáteli. 

Chtěla byste něco vzkázat současným studentům nebo lidem, kteří o studiu chemie přemýšlí?

Nebojte se, že byste něco nezvládli a hlavně nic nevzdávejte předem. Kdo nic nezkusí, nic nezíská :-)

Aktualizováno: 20.4.2017 18:59, Autor: Jan Kříž

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi