Informace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.

Nejdůležitější informace

Bakalářské studium

• Podávání přihlášek bude otevřeno od 10. ledna do 31. března 2019

• Uchazeči nekonají přijímací zkoušky - Informace o přijímacím řízení

• Seznam bakalářských studijních programů

Navazující magisterské studium

• Podávání přihlášek bude otevřeno od 1. března do 12. dubna 2019
• Informace o přijímacím řízení
• Seznam navazujících magisterských studijních programů

V průběhu října a listopadu mohli studenti VŠCHT hlasovat v celoškolní anketě o nejoblíbenějšího pedagoga, ať už bývalého nebo současného.

V anketě zvítězil Mgr. Šimon Axmann Ph.D., který na VŠCHT vyučuje matematiku. Ta je dlouhodobě jedním ze základních předmětů ve všech studijních programech na VŠCHT Praha, protože pro zvládnutí chemie je nutná. Netřeba se jí ale obávat - systém výuky spolu se vstřícnými vyučujícími umožní každému potřebné matematické dovednosti získat.

„Anketa o nejoblíbenějšího pedagoga vznikla spolu s nápadem uspořádat školní ples, který jsme později nazvaly Ples chemiků. Líbil se nám nápad zpestřit průběh večera právě slavnostním vyhlášením vítěze celoškolní ankety.“ říkají organizátorky ankety Lenka Krajáková a Lucie Štiková. První ročník Plesu chemiků se konal 29. listopadu v Radiopaláci na  Vinohradech.

Šimonu Axmannovi srdečně gratulujeme a jsme potěšeni, že studenti na naší skole dokáží ocenit kvalitní výuku matematiky.

Celkem 10 ocenění za rok 2018 předal rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch během slavnostního večera 6. prosince v Betlémské kapli. Na slavnostním večeru vystoupila mužská vokální skupina VOSK.

Za mimořádné výsledky ve výzkumu a propagaci vědy získal Cenu rektora doc. RNDr. Martin Pumera, Ph.D.

Docent Pumera přišel na VŠCHT Praha z Nanyang Technological University v Singapuru, na VŠCHT působí na Fakultě chemické technologie jako vedoucí mezinárodního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty, které sám založil. Společně s profesorem Hobzou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a profesorem Zbořilem z Univerzity Palackého v Olomouci figuruje mezi nejcitovanějšími vědci světa v oboru chemie. Hlavním zájmem Pumerova týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů, kteří by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.

Ing. Petra Kubová – vedoucí Pedagogického oddělení VŠCHT Praha
Mgr. Miroslav Šimek – Centrum informačních služeb VŠCHT Praha
Mgr. Veronika Popová – Oddělení pro vědu a výzkum VŠCHT Praha

Získali cenu rektora za mimořádnou aktivitu a osobní nasazení při organizaci a řízení příprav akreditací nových studijních programů; za tvorbu a správu aplikace „Akreditační informační systém“ (AIS) a dlouhodobou technickou podporu „Studijního a informačního systému“. Aplikace AIS umožňuje efektivní mezifakultní spolupráci při přípravě žádostí o akreditace a výrazně uspoří čas všem zapojeným akademickým pracovníkům.

Za organizaci Mezinárodní chemické olympiády a mimořádný přínos k rozvoji VŠCHT Praha v oblasti propagace byli  oceněni 

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.  - Český prezident 50. mezinárodní chemické olympiády
Ing. Dana Poláchová - Předsedkyně organizačního výboru
Ing. Petra Ménová, Ph.D. Předsedkyně vědeckého výboru

Za spolupráci při organizaci 50. mezinárodní chemické olympiády a vynikající reprezentaci České a Slovenské republiky rektor byli oceněni

doc. RNDr. Martin Putala, Ph.D.,  slovenský prezident 50. mezinárodní chemické olympiády
Mgr. Henrieta Stankovičová, Ph.D., předsedkyně organizačního výboru
Mgr. Lucia Sebechlebská, tajemnice organizačního výboru

Mezinárodní chemická olympiáda je soutěžní setkání nejlepších středoškoláků a poprvé proběhla v Československu v roce 1968 a od té doby navštívila 32 států a 45 měst. Myšlenka uspořádat jubilejní 50. mezinárodní chemickou olympiádu ve spolupráci Česka a Slovenska vznikla asi před sedmi lety a oficiálně byla ohlášena na 46. mezinárodní chemické olympiádě v Hanoji. Po dvou letech intenzívní práce si skvělá komunita lidí kolem českého a slovenského národního týmu olympiády splnila svůj sen – Mezinárodní chemická olympiáda se po padesáti letech vrátila zpět na místo, kde se zrodila – do Prahy.

Všem oceněným gratulujeme!

Týmu z VŠCHT se ve spolupráci s francouzskými kolegy z IM2NP a ISEN Toulon podařilo prozkoumat jev, který výrazně vylepšuje schopnosti ftalocyaninových senzorů oxidu dusičitého (NO₂). Fotoregenerace (světlem stimulovaná desorpce analytu) prodlužuje životnost citlivé vrstvy, zvyšuje frekvenci měření a snižuje spotřebu senzoru.

Oxid dusičitý (dráždivý plyn, jeden z význačných atmosférických polutantů s PEL limitem cca 1000 ppb) se konvenčně monitoruje např. pomocí chemirezistorů na bázi oxidů kovů, z nichž ty nejlepší dosahují detekčních limitů v řádu jednotek parts per billion (ppb). Tyto senzory však pracují za zvýšených teplot (> 200 °C) a trpí nízkou selektivitou k NO₂. Proto jsou hledány alternativy v podobě řady organických materiálů, které lze pro jejich strukturní variabilitu snadněji upravit na míru k detekcím jednoho analytu. Mezi slibné kandidáty pro monitoring NO₂ patří právě ftalocyaniny.

Je to však ona silná interakce s NO₂, která v praxi omezuje použití těchto materiálů, neboť silně vázaný analyt lze jen obtížně rychle a šetrně desorbovat před dalším měřicím cyklem. Dosud se tak činilo hlavně zvyšováním teploty (> 150 °C), které nakonec vede k rychlejšímu stárnutí citlivé vrstvy. Jiné návrhy, jak usnadnit desorpci NO₂, spočívaly v nanostrukturování či předžíhávání citlivé vrstvy. Další přístup, který byl demonstrován na optických senzorech, navrhnul použít k urychlení desorpce UV záření. Zvláště systémy s osvitem bodovaly dobrou regenerací, avšak jejich citlivost a mez detekce byly horší a další nevýhodou byla vyšší komplexita (a tím i cena optických senzorů).

Na VŠCHT se však podařilo původní fotoregenerační metodiku přepracovat a rozšířit za účelem jejího použití na klasických jednoduchých ftalocyaninech takovým způsobem, že výsledné senzory disponují jak vysokou citlivostí s nízkou mezí detekce (< 20 ppb), tak rychlou a snadnou regenerací při nízkých teplotách (celý měřicí cyklus se podařilo stlačit pod 2 minuty, teplotu senzoru na 55 °C).

Podrobnosti viz vědecký článek:

Phthalocyanine photoregeneration for low power consumption chemiresistors, David Tomecek, Martin Hruska, Premysl Fitl, Jan Vlcek, Eva Maresova, Sarka Havlova, Lionel Patrone, and Martin Vrnata, ACS Sensors Just Accepted Manuscript, DOI: 10.1021/acssensors.8b00922

Zástupci naší školy získali 2 ceny ve studentských kategoriích a 4 medaile za mimořádnou reprezentaci ČR.

Reprezentační prostory pražského Valdštejnského paláce patřily v úterý 27. listopadu udělování cen Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2018. Ocenění z rukou ministra školství Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum Pavla Dolečka převzalo celkem 17 laureátů v různých kategoriích. 

Zástupci VŠCHT Praha získali celkem šest ocenění

Cenu MŠMT v bakalářském studijním programu obdržel Jan Matuštík (Fakulta technologie ochrany prostředí) za práci týkající se posuzování životního cyklu, kterou přispěl k velmi aktuální debatě o souvislosti ekologické krize a spotřebního chování rapidně rostoucí lidské populace.

Nedávný absolvent a předseda studentské části akademického senátu Marek Lanč z Fakulty chemicko-inženýrské uspěl v kategorii doktorského studijního programu. Porotu zaujal jeho výzkum nových membránových materiálů pro separaci směsí plynů a par s praktickými environmentálními a energetickými dopady, jako jsou snížení emisí ze spalin či získání metanu z bioplynu.

Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádnou reprezentaci ČR na 50. ročníku Mezinárodní chemické olympiády pak byly uděleny Petrovi Holzhauserovi (vedoucí Ústavu učitelství a humanitních věd), Petře Ménové (Ústav organické chemie), Daně Poláchové (Ústav učitelství a humanitních věd) a Michalu Janovskému (vedoucí Oddělení komunikace).

Kompletní seznam laureátů Ceny MŠMT za rok 2018 je zveřejněn na webu ministerstva.

2. kolo 9. ročníku fotosoutěže "Svět (je) chemie" zaznamenalo velký úspěch. 

Odborná porota vybírala ve dvou kategoriích z celkového počtu 74 prací. Oceněny byly tři fotografie v každé kategorii, ale fotografií nás zaujalo mnohem více! Všech šest oceněných 2. kola postupuje do Finále!

Výherci 2. kola 9. ročníku

kategorie do 18 let

1. místo Hlavatá Eliška - Fluorescence ve skle
2. místo Přibylová Helena - Bavlněný život
3. místo Slabukho Anastasia - Cd červeň a Co modř

kategorie 18+ let

1. místo Starkbaumová Kamila - Oheň a voda
2. místo Konupková Anežka - Celulozový domeček 
3. místo Skleničková Bašusová Markéta - Bombardování MoS2

Vítězné fotografie budou oceněny na slavnostním vyhlášení naší fotosoutěže v únoru 2019.

Autoři výše uvedených snímků budou moci zabojovat ve finále, do kterého automaticky postupují. Téma finálového kola je Spetrum - v nejširším možném slova smyslu. Finalisté, zasílejte své fotografie do 13.1.2019 na fotosoutez@vscht.cz. Pro tentokrát je třeba jen název díla, jeho popis není nutný.

Všichni kdo rádi hledáčky svých fotoaparátů zaměřují na svět chemie, a mezi nimi i všichni výše uvedení, mohou posílat fotografie do 1. kola 10. ročníku (do 15. 6. 2019).

Tým chemiků z Akademie věd ČR přišel s převratnou metodou umožňující snadno a levně produkovat ozářené nanodiamanty a jiné materiály využitelné pro vysoce citlivou diagnostiku chorob, včetně nádorových onemocnění. Jejich článek nyní publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications.

Prvním spoluautorem článku je Jan Havlík, který v současné době působí na VŠCHT na Ústavu učitelství a humanitních věd. Na experimentální a analytické části se podílela také Helena Raabová, studentka doktorského studia na Ústavu chemie pevných látek. Celý výzkum byl uskutečněn pod vedením Petra Cíglera, který je úspěšným absolventem naší školy v oboru analytické chemie.

• O objevu informoval ve svém článku i Český rozhlas

Diagnostika chorob a porozumění procesům probíhajícím v buňkách na molekulární úrovni vyžaduje citlivé a selektivní diagnostické nástroje. Vědci jsou dnes schopni sledovat magnetická a elektrická pole v buňkách s rozlišením v řádu desítek nanometrů a s vysokou citlivostí díky krystalovým poruchám v částicích některých anorganických materiálů. Téměř ideálním materiálem pro tyto účely je diamant. Na rozdíl od šperkařských diamantů se ale pro aplikace v diagnostice a nanomedicíně používají asi milionkrát menší diamanty – nanodiamanty, které se připravují synteticky z grafitu za vysokých tlaků a teplot.

Čistý nanodiamant však o svém okolí mnoho nesdělí. Jeho krystalová mřížka se musí nejprve řízeně poškodit tak, aby v ní vznikly zvláštní poruchy (tzv. centra dusík-vakance) umožňující optické čtení. Poškození se vytváří nejčastěji ozářením nanodiamantu rychlými ionty v částicových urychlovačích. Tyto urychlené ionty jsou schopny z krystalové mřížky nanodiamantu vyrazit atomy uhlíku, po nichž tak zůstanou v mřížce „díry“ (vakance). Ty se poté při vysokých teplotách spárují s atomy dusíku, které jsou v krystalu přítomné jako nečistoty. Nově vzniklá centra dusík-vakance jsou zdrojem fluorescence, kterou je pak možné pozorovat. Právě díky této fluorescenci mají nanodiamanty obrovský potenciál využití v medicínských i technických aplikacích. Zásadním omezením pro využití těchto materiálů v širší praxi je ale velmi drahé a málo efektivní ozařování ionty v urychlovači, které neumožňuje přípravu většího množství tohoto mimořádně cenného materiálu.

Tým vědců z několika výzkumných pracovišť pod vedením Petra Cíglera a Martina Hrubého publikoval v časopise Nature Communications zcela nový způsob ozařování nanokrystalů. Namísto drahého a dlouhého ozařování v urychlovači využili vědci velmi krátké a o mnoho levnější ozáření v jaderném reaktoru.

Tak jednoduché to ale nebylo – vědci museli využít trik, kdy neutronové záření v reaktoru štěpí atomy bóru na lehké a velmi rychle letící ionty hélia a lithia. Nanokrystaly se nejprve musí rozptýlit v tavenině oxidu boritého a následně se ozáří neutrony v jaderném reaktoru. Záchytem neutronů a rozpadem jader bóru vzniká hustá sprcha iontů hélia a lithia, které v nanokrystalech mají stejný efekt jako tytéž ionty produkované urychlovačem – řízenou tvorbu krystalových poruch. Díky vysoké hustotě této částicové sprchy a možnosti ozářit v reaktoru mnohem větší množství materiálu je možné snadno a daleko levněji připravit najednou desítky gramů vzácného nanomateriálu, což je přibližně tisíckrát více, než kolik byli vědci dosud schopni získat při srovnatelném ozařování v urychlovačích. Tato metoda se ukázala jako úspěšná nejen pro tvorbu poruch v mřížce nanodiamantu, ale i na dalším nanomateriálu, karbidu křemíku. Vědci proto předpokládají, že by metoda mohla sloužit univerzálně pro produkci nanočástic s definovanými poruchami ve velkém měřítku.

Nová metoda vychází z principu využívaného při terapii bórovým neutronovým záchytem (boron neutron capture therapy – BNCT), kdy je pacientovi podána sloučenina bóru. Po jejím nahromadění v nádoru je pacient ozářen neutrony, které způsobí štěpení jader bóru na ionty hélia a lithia. Ty následně zničí nádorovou tkáň, v níž je bór nahromaděn. Díky principu známému z experimentální terapie nádorů se tak nyní povedlo vytvořit cestu pro efektivní výrobu nanomateriálů s vysokým potenciálem využití mimo jiné i v diagnostice nádorových onemocnění.

Zdroj - tisková zpráva ÚOCHB AV ČR

Článek: Jan Havlík, Vladimíra Petráková, Jan Kučka, Helena Raabová, Dalibor Pánek, Václav Štěpán, Zuzana Zlámalová Cílová, Philipp Reineck, Jan Štursa, Jan Kučera, Martin Hrubý a Petr Cígler: Extremely rapid isotropic irradiation of nanoparticles with ions generated in situ by a nuclear reaction. Nature Communications 2018, 9, 4467. DOI: 10.1038/s41467-018-06789-8.

Studenty týdenního intenzivního kurzu moderních technologií mezinárodního studijního programu ATHENS  přivítala naše škola v pondělí 19. listopadu. Na Fakultě technologie ochrany prostředí a Fakultě chemicko-inženýrské se mohou věnovat tématu Environmental Technology (FTOP) či Digital Signal and Image Processing with Applications (FCHI). Tento program nabízí studium na čtrnácti významných technických evropských univerzitách též našim studentům.