VŠCHT již podruhé obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2022. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 373-376. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2022 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 26. místo na světě a první v Česku.

„Již třetí úspěch v řadě je samozřejmě milým výsledkem všech pracovníků a studentů naší školy. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a zlepšovali se.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Asi i vzhledem k pandemické situaci ale došlo u těchto ukazatelů k meziročnímu poklesu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT pokles z loňského umístění na 342. místě.

V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 266-267. místě na světě. ČVUT Praha se posunulo na 403.-406. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 701.-750. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 15 českých univerzit.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2022.

V neděli 6. 6. 2021 ve věku 67 let zemřel pan docent František Hampl, dlouholetý člen Ústavu organické chemie VŠCHT Praha.

František Hampl působil na VŠCHT Praha od roku 1991, kdy se na svou alma mater vrátil po osmi letech působení ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. I toto působení v praxi, ale také vrozená touha poznávat věci do hloubky a také výborná paměť mu pomohly stát se respektovaným odborníkem v oblasti chemie léčiv. Kniha Farmakochemie, na které se podílel jako spoluautor, dávno překročila svým významem hranice školy i České republiky. Byl však předně vynikajícím pedagogem. Vychoval celou řadu absolventů na bakalářském, magisterském i doktorském stupni studia, spolupodílel se na zavedení studijních programů orientovaných na Syntézu a výrobu léčiv, kterých byl i garantem.

Radek Cibulka: Franta by učitel tělem i duší. Vždy jsem obdivoval, jak trpělivě a od základu dokázal, často i opakovaně, jednotlivým studentům vysvětlovat určitou problematiku. Na to si vždy našel čas. Já jsem se od něj vlastně učil neustále, nejprve jako diplomant, poté jako kolega a kamarád.

Bez ohledu na to, co právě dělal, vynikal analytickou pečlivostí a precizností. Dodržoval „pravidla hry“ a bouřil se proti jejich ohýbání. Přesto nebyl žádný suchar a dokázal se ve společnosti dobře bavit, obzvláště při dobrém moravském vínu.

Odešel vynikající kamarád a člověk, který si stál za svými názory a dokázal je prosadit; člověk, který byl vždy připraven ostatním pomoci.

Franto, budeš nám scházet. Čest Tvé památce!

Radek Cibulka a Jiří Svoboda

Na sekretariátu Ústavu organické chemie je připravena kondolenční kniha, kde se můžete podepsat či přidat pár slov. 

Stručný životopis

Doc. Ing. František Hampl, CSc. se narodil v roce 1954 v Kolíně. Je absolventem Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde získal nejprve inženýrský titul a posléze obhájil disertační práci. Po osmileté kariéře výzkumného pracovníka ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii se v roce 1991 vrátil na VŠCHT Praha, kde působil nejprve jako odborný asistent a po habilitaci v roce 2000 jako docent na Ústavu organické chemie.

V rámci svého působení v aplikovaném výzkumu, zejména ve Spolaně Neratovice, se stal autorem několika desítek patentů, z toho třinácti realizovaných. Své tvůrčí schopnosti a zkušenosti pak přenášel i na studenty VŠCHT Praha, kde se v rámci vědecké činnosti věnoval micelární katalýze a reaktivátorům acetylcholinesterasy. Bohatá je jeho pedagogická činnost, kde se kromě školení kvalifikačních prací podílel na výuce organické chemie, a zejména pak při výuce farmakochemie. Byl také garantem předmětů a studijních programů v této oblasti. Docent Hampl je spoluautorem knihy Farmakochemie, která byla předmětem řady dotisků a nových vydání a slouží jako učebnice na vysokých školách v Česku i na Slovensku.

V rámci zahájení oznámili 1. digitálního kongresu Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) oznámili výkonný ředitel IWA Kala Vairavamoorthy a prezident IWA Tom Mollenkopf jmenování dvou nových čestných členů IWA. Jedním z nich je přitom profesor Jiří Wannner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT, druhým pak profesor Mark van Loosdrecht z Technické university Delft, Nizozemí.

„Myslím, že je to ocenění i celého českého vodního hospodářství, neboť IWA uděluje čestné členství jen výjimečně,“ uvedl profesor Wanner ke svému jmenování do prestižní pozice v IWA.

Nová pyrolýzní jednotka na zpracování odpadních plastů byla 12. května slavnostně otevřena v litvínovském závodě společnosti ORLEN Unipetrol. Pyrolýzní jednotka je výsledkem společného projektu PYREKOL řešeného VŠCHT Praha, ORLEN Unipetrol a ORLEN UniCRE, který je zaměřen na chemickou recyklaci plastů a její implementaci do standardní výroby. Na VŠCHT Praha se na vědecké části projektů podílí tým Dr. Petra Straky z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv, Ústavu energetiky a Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší.

Proces pyrolýzy není žádnou novinkou, po tisíce let sloužil k výrobě dřevěného uhlí. Za druhé světové války byla pyrolýza využívána k výrobě pohonných hmot z uhlí a v současné době se pro změnu pyrolýza používá především v rafinerii pro výrobu surovin pro petrochemický průmysl. Typicky se tak z různých ropných frakcí vyrábí například etylen, propylen, 1,3-butadien a aromáty jako benzen, toluen a xyleny a další převážně nenasycené uhlovodíky. Velká část těchto uhlovodíků se používá pro výrobu plastů, kterých se v současné době na světe vyrobí přes 320 milionů tun za rok. Přibližně polovina tohoto množství plastů je však využívána pro výrobu obalů s velmi krátkodobým využitím.

Hromadění použitých plastů na pevnině i v oceánech je jedním ze současných palčivých problémů lidstva. Plasty byly již nalezeny i na dně Mariánského příkopu. Vzhledem k obrovskému množství a rozmanitosti odpadních plastů v současné době zažívá léty ověřený proces pyrolýzy renesanci a očekává se, že by se tímto zdánlivě jednoduchým postupem mohly plasty zpracovávat zpět na suroviny zpracovatelné v petrochemickém průmyslu.

Projekt PYREKOL si neklade za cíl pouze navrhnout technologii pro pyrolýzu odpadních plastů a pneumatik, ale především implementovat produkty pyrolýzy do rafinerského procesu. Mohou být tudíž využívány jak na výrobu základních petrochemikálií, tak pro výrobu komponent motorových paliv. Bude nutné řešit řadu problémů a výzev jako je například nízká stabilita pyrolýzních olejů a s ní spojené problémy se skladováním a transportem pyrolýzních olejů. Klíčovou výzvou bude rafinace pyrolýzních olejů usnadňující jejich další zpracování v rafinerii. Výstupy projektu by měly v rámci cirkulární ekonomiky pomoci efektivnímu opětovnému využití odpadních plastů a pneumatik v petrochemickém průmyslu a snížení uhlíkové stopy.

Více v tiskové zprávě.

Kurz je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.