Akademický senát Fakulty technologie ochrany prostředí zvolil na svém zasedání ve středu 24. listopadu 2021 kandidátem na děkana profesora Pavla Jeníčka. Kandidáta jmenuje děkanem rektor VŠCHT Praha. Funkční období začíná únorem 2022.

Profesor Pavel Jeníček se kromě zmrzliny, anaerobně stabilizovaného kalu, skoku o tyči a vedení ústavu 217 věnuje i tomu, jak může čistírna odpadních vod produkovat více energie, než kolik spotřebuje.

• Celý profil na webu Ústavu technologie vody a prostředí

Foto: Lucie Pokorná

Ples chemiků, který se měl uskutečnit 25. listopadu 2021, se s ohledem na vládní doporučení a s respektem ke zdraví každého z nás přesouvá na nový termín – 28. 4. 2022. Místo konání i vstupenky zůstávají v platnosti. Majitelé vstupenek, jimž se nový termín nehodí, mohou samozřejmě požádat o vrácení peněz – instrukce jim zašle prodejce vstupenek v brzké době do e-mailových schránek.

„Moc nás všechny mrzí, jak to dopadlo, všichni jsme se na ples těšili. Přesto považujeme odložení plesu za správnou věc. V současném stavu, kdy počty nakažených trhají rekordy a nemocnice zoufale volají o pomoc, jsme neměli s ohledem na rizikový charakter akce jinou možnost,“ říká za organizátory akce Lenka Krajáková. „Pevně věříme, že v dubnu už bude po všem a budeme si moct užít ples naplno bez omezení a restrikcí,“ dodává.

Organizátory akce jsou studenti VŠCHT, proto prosíme, pokud to bude jen trochu možné, abyste je v jejich dobrovolnické činnosti podpořili tím, že si vstupenky ponecháte a na ples dorazíte v novém termínu.

V předvečer 17. listopadu 2021 byly předány na zámku v Lužanech ocenění Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a mezi laureáty tradičně nechyběli ani zástupci VŠCHT Praha.

Profesor Štěpán Urban z Fakulty chemicko-inženýrské získal Medaili Josefa Hlávky jako výraz ocenění jeho celoživotního díla. Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty pak získali:

• Ing. Michal Lojka, student doktorského studia Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha
• Ing. Klára Škodáková, studentka doktorského studia Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha
• Ing. Hana Raschmanová, Ph.D., absolventka doktorského studia Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha
• Ing. František Králík, Ph.D., absolvent doktorského studia Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.

Všem oceněným upřímně gratulujeme!

Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc. je uznávaným odborníkem ve vysoce rozlišené infračervené a mikrovlnné spektroskopii, kde rozvíjel teorii rotačně vibračních hamiltoniánů společně se sofistikovanými programovými prostředky pro detailní analýzu spekter, a také v rozvíjející se terahertzové spektroskopii, kde se zabývá slabými intermolekulárními interakcemi v kondenzované fázi. V poslední době je znám i jako průkopník v oblasti forenzní olfaktronické identifikace osob a digitalizace pachové signatury včetně určování skupinových vlastností jedince (určování etnického původu, pohlaví, krevních skupin atp.) detailní analýzou chemického složení pachu.

Štěpán Urban vystudoval specializaci fyzikální chemie na PřF UK Praha v roce 1974. Diplomovou práci vypracoval na Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV, kde v roce 1980 obhájil dizertační práci v problematice vysoce rozlišených spekter amoniaku a kde následně pracoval jako vědecký pracovník. Po roce 1990 se začal věnovat pedagogické činnosti nejprve na UK, a poté na VŠCHT Praha, kde v roce 1992 zavedl magisterský kurz „Molekulová spektroskopie“. V roce 1995 se habilitoval v oboru analytická chemie a v roce 2003 byl pro tento obor jmenován profesorem.

Štěpán Urban absolvoval řadu významných zahraničních pobytů: třikrát na univerzitě v Kolíně na Rýnem, na Státní univerzitě v Columbusu, Ohio, s podporou Harald-Nielsenova stipendia, na Spektroskopickém ústavu AV SSSR v Troicku u Moskvy, nebo na Univerzitě v Lille. Po roce 1990 mu bylo uděleno prestižní stipendium Humboldtovy nadace na universitě v Kolíně. Jako hostující profesor působil na Universitě Paris-Sud, v Orsay, opět na univerzitě v Columbusu, dále pak na japonském ústavě pokročilého interdisciplinárního výzkumu v Tsukubě a na Ústavu chemické fyziky university v italské Bologni.

Štěpán Urban je autorem více než 150 původních vědeckých publikací v recenzovaných mezinárodních časopisech.Tyto práce byly citovány více než 1500-krát. Profesor Urban prezentoval více než 95 příspěvků na konferencích, z toho 3 vyžádané plenární přednášky v zahraničí a 11 vyžádaných přednášek v ČR.

V roce 2010 obdržel medaili Ioannes Marcus Marci Medal, v letech 2010–16 byl členem redakční rady Journal of Molecular Spectroscopy a dlouhodobě působí jako předseda organizačního výboru mezinárodních konferencí o vysoce rozlišené molekulové spektroskopii. V rámci konferencí v Praze přivítal 5 nositelů Nobelovy ceny. Profesor Urban aktivně pracoval v panelech grantové agentury ČR a byl také českým zástupce v mezinárodním ústavu pro systémové analýzy (IIASA) v Laxemburku u Vídně. Je též organizátorem mezinárodního workshopu v novém vědním oboru Forenzní olfaktronika. V tomto oboru je i konzultantem Ústavního soudu.

Štěpán Urban získal jako řešitel 12 grantových projektů (včetně jednoho amerického a jednoho evropského), které mu umožnily vybudovat na VŠCHT špičkové laboratoře pro mikrovlnnou, centimetrovou, submilimetrovou vysoce rozlišenou spektroskopii, dále pro terahertzovou spektroskopii a špičkovou olfaktronickou laboratoř. Všechny tyto laboratoře jsou v ČR jedinečné.

Štěpán Urban jako školitel úspěšně vedl mnoho desítek studentských závěrečných prací. Během jeho osmiletého působení v roli vedoucího Ústavu analytické chemie na VŠCHT Praha zažilo toto pracoviště nebývalý rozkvět a stalo se i špičkovým forenzním školícím pracovištěm pro desítky českých i zahraničních studentů.

Gabriela Basařová, Jan Šavel, Petr Basař , Pavlína Basařová , Adam Brož 

Dovolujeme si nabídnout Vám druhé, aktualizované a upravené vydání knihy „Pivovarství“. Kolektiv autorů tím navazuje na první, dnes již rozebrané a velmi poptávané vydání této zásadní publikace v oboru (vyšlo v roce 2010). Vzhledem k tomu, že vývoj pivovarského průmyslu od prvního vydání knihy pokračoval rychlým tempem, doplnili autoři jednotlivé kapitoly o aktuální informace týkající se nových technologií, zařízení a vědeckých poznatků včetně odkazů na nové zdroje informací.

Kniha „Pivovarství“ pojednává v šestnácti kapitolách o celém procesu výroby piva. První kapitola se zabývá surovinami potřebnými pro výrobu piva (slad, chmel a chmelové produkty, voda a pomocné suroviny). Separátní kapitola je věnována pivovarským kvasinkám. Stěžejní část publikace tvoří kapitoly, v nichž je podrobně popsána výroba piva od přípravy mladiny na varně, přes hlavní kvašení a dokvašování, filtraci (včetně odstřeďování a membránových technik) až po pasteraci a stáčení. V knize jsou porovnávány vlastnosti různých druhů piv, fyzikálně-chemická a senzorická stabilita piva, vysvětlen proces stárnutí piva a hodnocení jeho jakosti. Samostatné kapitoly se zabývají enzymy důležitými pro výrobu piva, mikrobiologií pivovarské výroby, řízením jakosti, hygienou a sanitací výrobních zařízení, energetickým hospodářstvím a problematikou odpadních vod a emisí. Závěr knihy je věnován zdravotním aspektům piva. Jednotlivé kapitoly jsou většinou zahájeny krátkým přehledem historického vývoje, následují teoretické základy, přehled používaných technologií včetně inovací, laboratorní kontroly apod. Každá kapitola je doplněna velmi bohatým seznamem literárních citací.

Kniha je rozsahem a pojetím určena studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia pivovarství, dále pivovarským odborníkům a v neposlední řadě i nadšencům z řad laické veřejnosti, kteří se chtějí o tradičním českém oboru dozvědět více podrobností.

Speciální nabídka pro studenty vysokých škol: Pivovarství – nabídkový list pro studenty 

„Dne 17. listopadu si připomínáme odvahu studentů vyjádřit svůj postoj ke společenskému dění a nepodvolit se brutálnímu násilí moci, která vyvolává strach. Mějme i my dnes odvahu k vyjádření občanského postoje a nenechme se ovládnout strachem či pocitem bezmoci. Buďme svobodní a nadějeplní i v obtížných situacích,“ řekl k Mezinárodnímu dni studentstva a státnímu svátku rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka, který společně se zástupci studentů položil květiny v rámci tradiční vzpomínkové slavnosti u Hlávkovy koleje. Další kroky vedly do Žitné ulice, kde se konala pieta u pamětní desky medika Jana Opletala a Václava Sedláčka, a na Národní třídu. Večer se pak pan rektor zúčastnil koncertu v Betlémské kapli, který pořádala u příležitosti oslav 17. listopadu ČVUT společně s nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.

jak jste již byli informováni, osmé mezinárodní biotechnologické symposium nemohlo být kvůli covidové pandemii realizováno v klasické formě ani v letošním roce a proto proběhlo úspěšně ve virtuálním formátu. Jeho výhodou je, že celý jeho průběh můžete v dostupné formě Book of Abstracts sledovat na webových stránkách www.biotech2020.cz . Naleznete tam abstrakta 55 přednášek a 50 posterů účastníků z 23 zemí i další informace. V současné době je připravováno speciální číslo prestižního biotechnologického časopisu Biotechnology Advances, které vyjde začátkem příštího roku (současný IF = 14.227 ).Toto číslo bude podrobně informovat o aktuálním výzkumu v důležitých oblastech biotechnologií.

Nová kniha, kterou připravilo Národní zemědělské muzeum ve spolupráci s Ústavem ekonomiky a managementu VŠCHT v Praze, představuje zcela nový pohled na fenomén stavby dřevěných nákladních lodí v jižních Čechách ve středoevropském kontextu. Dosud byly jihočeské "šíferny" spojovány takřka výhradně se staletým dovozem rakouské soli do Čech a její dopravou z Českých Budějovic do Prahy. Nález vraku typického vltavského šífu z poloviny 19. století v řece Havole v Berlíně však nyní ukazuje, jak významný byl v té době export nákladních lodí z Čech nejen do Saska, ale i do Polska, kde se lodím postaveným v jižních Čechách říkalo "berlinka". Okolo poloviny 19. století se z Čech vyváželo od tří do šesti set velkých dřevěných nákladních lodí ročně a celkově tento export přesáhl deset tisíc kusů. Kniha Jiřího Svobody a Nikolaje Savického, vybavená bohatým obrazovým doprovodem, edicí předpisů pro říční plavbu v 19. a v první polovině 20. století a dalšími prameny, poprvé ukazuje jižní Čechy v 19. století jako loděnici střední Evropy a vytváří tak předpoklady pro další výzkum, který může změnit pohled na hospodářské dějiny českých zemí v uvedeném období.

Stavba a plavba šífů na Vltavě, Praha: Národní zemědělské muzeum, s. p. o., 2021, ISBN 978-80-88270-20-1

VŠCHT již podruhé obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2022. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 373-376. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2022 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 26. místo na světě a první v Česku.

„Již třetí úspěch v řadě je samozřejmě milým výsledkem všech pracovníků a studentů naší školy. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a zlepšovali se.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Asi i vzhledem k pandemické situaci ale došlo u těchto ukazatelů k meziročnímu poklesu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT pokles z loňského umístění na 342. místě.

V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 266-267. místě na světě. ČVUT Praha se posunulo na 403.-406. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 701.-750. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 15 českých univerzit.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2022.