Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Oslavy 65 let VŠCHT Praha → Budoucnost (nejen) chemie - záznam konference
iduzel: 40945
idvazba: 43990
šablona: stranka_ikona
čas: 24.11.2017 10:17:26
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Budoucnost (nejen) chemie - záznam konference

U příležitosti oslav 65. výročí VŠCHT Praha byla uspořádána konference a setkání s absolventy.

 

Příspěvky z konference:


Karel Melzoch

rektor VŠCHT Praha

Úvodní slovo

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Tomáš Cihlář

viceprezident pro virologii americké firmy Gilead Science

Pokroky a nové směry v léčbě HIV infekce

V současné době, vice než 30 let po objevení viru HIV, je k dispozici spektrum vysoce účinných antivirových látek pro léčbu teto infekce bez závažných vedlejších účinků. K úplnému potlačeni replikace viru a zamezeni úbytku T lymfocytu vedoucímu ke ztrátě imunity u infikovaných pacientu je přitom nutná kombinace alespoň tří komplementárních virostatik. Poslední desetiletí přineslo zásadní pokrok v optimalizaci léčby HIV, zejména prostřednictvím vývoje a zavedeni kombinované denní orální terapie, která dnes umožňuje většině infikovaných pacientu plnohodnotné zapojení do normálního života. Firma Gilead hraje v tomto procesu klíčovou roli, jednak díky klinickému vývoji tenofoviru objeveného v Ústavu organické chemie a biochemie v Praze, a jednak díky zavedeni řady antivirových preparátů obsahujících tenofovir v kombinaci s dalšími vysoce účinnými virostatiky. Kazdy třetí pacient z více než 30 milionu lidi infikovaných virem HIV dnes užívá kombinovanou léčbu obsahující tenofovir. Vzhledem k tomu, ze HIV infekci není zatím možné vyléčit, zamezení postupu nemoci lze u infikovaných pacientu dosáhnout pouze doživotní léčbou. Vývoj HIV vakcín doposud nepřinesl zásadní pozitivní klinické výsledky, a proto je důležité se zaměřit také na další výrazné zjednodušení antivirové léčby, prevenci pomoci virostatik a připadne úplné vyléčení infekce. Výsledky těchto nových výzkumných a vývojových přístupů budou hrát významnou roli v docílení celosvětové kontroly HIV epidemie.

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Marie Urbanová

děkanka Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha

O budoucnosti fakulty chemicko-inženýrské

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Lenka Švecová

Laboratoř elektrochemie a fyzikální chemie materiálů na Univerzitě v Grenoble

Separace kovů vzácných zemin z NiMH akumulátorů za účelem recyklace metodami šetrnými k životnímu prostředí – aneb proč a jak je nutné recyklovat tzv. kritické kovy?

Lenka Švecová, absolventka fakulty technologie ochrany prostředí, působí již 9 let jako odborná asistentka na univerzitě ve francouzském Grenoblu. V rámci své výzkumné činnosti se věnuje vývoji a optimalizaci separačních metod v rámci hydrometalurgického recyklovaní kovů a jejich sloučenin. Spolu se svými kolegy pracuje na vývoji nových, k životnímu prostředí šetrných, separačních metod (vyluhování za pokojových teplot, iontová výměna, kapalinová extrakce) a také na způsobu hodnocení dopadu těchto metod na životní prostředí za využití metodiky analýzy životního cyklu. V současných projektech se zaměřuje především na kapalinovou extrakci za využití nových rozpouštědel tzv. iontových kapalin. Tyto organické sloučeniny mají ambici nahradit v současné době hojně používaná toxická těkavá organická rozpouštědla. Jedním z takových projektů je evropský projekt BatreAres (= Battery Recycling – Achieving Rare Earth Separation) zaměřený na selektivní separaci kovů vzácných zemin z nikl-metalhydridových baterií. Prozatímní a velmi slibné výsledky tohoto projektu budou v rámci této přednášky uvedeny do širších souvislostí:

  • proč jsou kovy považovány za neobnovitelné zdroje a jakými zásobami v současné době lidstvo disponuje,
  • co je nutné udělat proto, aby nám tyto zásoby co nejdéle vydržely,
  • které kovy jsou považovány za tzv. kritické kovy a jakým způsobem může lidstvo jejich recyklací přispět k trvale udržitelnému rozvoji planety.

 

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Vladimír Kočí

děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha

O budoucnosti fakulty technologie ochrany prostředí

↑  zpět NAHORU na seznam


Martin Pumera

vedoucí excelentního týmu na výzkum nanorobotů na VŠCHT Praha, držitel ERC grantu

Kde se vidíme jako Univerzita v příštích 10, 20, 30 letech v mezinárodním kontextu?

Assoc. Prof. Martin Pumera, který strávil posledních 17 let v mezinárodních výzkumných institucích, zejména v Asii, a v současnosti vede centrum Pokročilých Funkčních Nanorobotů na VŠCHT, nabízí zamyšlení nad tím, jak vidí budoucnost výuky a výzkumu v následujících dekádách, v mezinárodním kontextu.

Proč by si měl stát platit výzkum a výuku? Je to proto, že v počtu vysokoškoláků pokulháváme za průměrem vyspělých zemí a musíme se je snažit dohnat, jinak o sobě nemůžeme říkat, že jsme vyspělá země, nebo proto, že to má skutečný finanční benefit pro naši zemi? Pokud ano, jaký? 

Je opravdu nějaký koncepční rozdíl ve vedení výzkumu v komerční a akademické sféře? Nebo je struktura výzkumu stejná a pouze se liší problematika? Měli bychom vést studenty k tomu, aby byli vzdělanou pracovní silou či přemýšlivé všestranně vzdělané jedince.

Chemie je často viděna jako zdroj problémů v životním prostředí. Na příkladech ukážu, že naopak, chemie, jako centrální věda (central science) je základem řešení problémů jako je energetická krize a jevů jako je globální oteplování.

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Tomáš Ruml

děkan Fakulty potravinářské a biochemické technologie

O budoucnosti fakulty potravinářské a biochemické technologie

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Jan Genzer

Ústav chemického a biomolekulárního inženýrství North Carolina State University

Making soft matter to do hard work

Soft matter represents a rapidly developing area of science and engineering that encompasses both naturally occurring materials (i.e., biomolecules) and synthetic substances (i.e., liquid crystals, colloids, membranes, gels, synthetic polymers, foams, and many subsets thereof).  These structures range in size from a single chemical unit to molecular clusters to large macromolecules made up of many hundreds of repeat units.  One feature that distinguishes soft materials from hard condensed matter is that the former can be deformed readily by applying relatively weak external forces (i.e., mechanical, electrical, or magnetic) and many physico-chemical phenomena (i.e., assembly) occur predominantly at energy scales comparable with room thermal energy.  In my presentation I will review a few case studies from my research group that outline some of our work in the field of polymer surfaces and interfaces and active materials.  At the end I will provide a general outlook about a few areas of soft matter that will likely see new development in the near future and will lead to the production of useful structures and devices.

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Karel Bouzek

děkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha

O budoucnosti fakulty chemické technologie

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Jana Roithová

Přírodovědecká fakulta UK, držitelka ERC grantu 

Most přes tlakovou mezeru

V přednášce vysvětlím svůj výzkum v kontextu vývoje hmotnostní spektrometrie. Hmotnostní spektrometrie je jednou z nejdynamičtěji se vyvíjejících analytických metod. Z oblasti fyziky a chemie pronikla nejenom do výzkumu v biologii, ale také do praktického využití v medicíně nebo ochraně životního prostředí. Kam směřuje další vývoj hmotnostní spektrometrie? A jak k tomu přispívá náš výzkum? Naše aplikace hmotnostní spektrometrie směřují do výzkumu chemických reakcí. V přednášce ukážu, jakým způsobem se vyvíjí metody pro studium reakcí v roztoku, a vysvětlím, jak překračujeme „tlakovou mezeru“ mezi roztokem a vakuem hmotnostního spektrometru.

 

↑  zpět NAHORU na seznam


Boris Fačkovec

konzultant McKinsey&Company a absolvent University of Cambridge

(Near) future of manufacturing

The future is here. Digitization has significantly changed the way we live: how we learn, think, make decisions, and communicate with each other. Advances in IT are also revolutionizing the way we use materials and energy to construct buildings, assembly machines, and produce food and medicines. Business leaders broadly agree that digitization is the key trend to shape manufacturing for the next 5-10 years. This presentation speculates about a future image of manufacturing plants. Example of operational improvements illustrate that the risks along the path forward can be mitigated, so that investment into digitization of operations becomes a must for any global manufacturer.

 

↑  zpět NAHORU na seznam

Aktualizováno: 17.10.2017 16:05, Autor: Jan Kříž

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi