Prosím čekejte...
stdClass Object
(
    [nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
    [adresa_url] => 
    [api_hash] => 
    [seo_desc] => Oficiální stránky Vysoké školy chemicko-technologické - moderní vědecké instituce se špičkovým uplatněním absolventů.
    [jazyk] => 
    [jednojazycny] => 
    [barva] => 
    [indexace] => 1
    [obrazek] => 0003~~Cwt29gjRTcsv0vV3BwA.jpg
    [ga_force] => 
    [cookie_force] => 
    [secureredirect] => 
    [google_verification] => zSH2Mh_yqm4NLfi9h6dswY5h3oQAwDQa_Ng7v7QLuQo
    [ga_account] => 
    [ga_domain] => 
    [ga4_account] => G-VKDBFLKL51
    [gtm_id] => GTM-MLPTFM
    [gt_code] => 
    [kontrola_pred] => 13.09.2014
    [omezeni] => 0
    [pozadi1] => 
    [pozadi2] => 
    [pozadi3] => 
    [pozadi4] => 
    [pozadi5] => 
    [robots] => 
    [htmlheaders] => 
    [newurl_domain] => 'www.vscht.cz'
    [newurl_jazyk] => 'cs'
    [newurl_akce] => '[cs]'
    [newurl_iduzel] => 
    [newurl_path] => 1/4111/942
    [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
    [iduzel] => 942
    [platne_od] => 12.03.2024 18:03:00
    [zmeneno_cas] => 12.03.2024 18:03:33.259655
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
    [canonical_url] => 
    [idvazba] => 1969
    [cms_time] => 1711667939
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => stdClass Object
        (
            [paticka_budova_a_nadpis] => BUDOVA A
            [aktualizovano] => Aktualizováno
            [autor] => Autor
            [paticka_adresa] => KONTAKT

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace

Mapa webu
Sociální sítě [paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA [paticka_budova_1_popis] => [paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON [paticka_budova_a_popis] => Rektor, Oddělení komunikace, Centrum informačních služeb [paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B [paticka_budova_b_popis] => Děkanáty fakult: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI, Pedagogické oddělení, Výpočetní centrum, Zahraniční oddělení, Kvestor [paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C [paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, Praktický lékař [paticka_odkaz_mail] => mailto:info@vscht.cz [stahnout] => Stáhnout [top_login] => Přihlášení [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht [social_fb_title] => Facebook VŠCHT Praha [social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht [social_tw_title] => Twitter VŠCHT Praha [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha [social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha [logo] => logo VŠCHT [more_info] => více informací [top_search_placeholder] => hledat... [odpocet_dny] => dní [odpocet_hodiny] => hodin [odpocet_minuty] => minut [odpocet_vteriny] => vteřin [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [logo_href] => / [dokumenty_kod] => Kód [dokumenty_nazev] => Název [dokumenty_platne_od] => Platné od [dokumenty_platne_do] => Platné do [paticka_budova_2_popis] => [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok. [adresa_url] => [paticka_mapa_alt] => Kontakt [den_kratky_5] => pá [den_kratky_4] => čt [den_kratky_3] => st [den_kratky_1] => po [den_kratky_0] => ne [den_kratky_2] => út [den_kratky_6] => so [zobrazit_vice_kalendar] => více zde → [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [intranet_odkaz] => https://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [hledani_nadpis] => Vyhledávání [search_placeholder] => hledat [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => logo VŠCHT [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit responzivní verzi [paticka_mapa_odkaz] => https://www.vscht.cz/kontakt [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [copyright] => [preloader] => Prosím čekejte... [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google [hledani_platnost] => platnost: [hledani_platnost_do_neomezene] => neomezeně [hledani_platnost_od_veku] => od věků [novinka_publikovano] => Publikováno: [novinka_datum_konani] => Datum konáni: [social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vschtpraha [social_in_title] => Instagram VŠCHT Praha [social_li_odkaz] => https://www.linkedin.com/school/vysok%C3%A1-%C5%A1kola-chemicko-technologick%C3%A1-v-praze/ [social_li_title] => LinkedIn VŠCHT Praha ) [poduzel] => stdClass Object ( [993] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [995] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 995 [canonical_url] => //www.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [996] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 996 [canonical_url] => //www.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [997] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 997 [canonical_url] => //www.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 993 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [994] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [1001] => stdClass Object ( [nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [seo_title] => Domovská stránka [seo_desc] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, univerzita, která nabízí široké spektrum studijních oborů, týkajících se nejen chemie. [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [obrazek] => 0002~~S60oSS3KTC0yNAEA.jpg [pozadi] => [iduzel] => 1001 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1011] => stdClass Object ( [nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [seo_title] => Škola [seo_desc] => VŠCHT Praha je prestižní vysoká škola s rodinnou atmosférou. [autor] => Oddělení komunikace [autor_email] => info@vscht.cz [obsah] =>

Vítejte ve světě moderní chemie

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem prvotřídního vzdělávání a výzkumu v oblastech chemie a potravinářství. Patří mezi největší tuzemské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a výživu, životní prostředí a ekonomiku a management.

 

VŠCHT Praha - Výzva, která se vyplatí

 

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1011 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /skola [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1013] => stdClass Object ( [nazev] => Fakulty, ústavy [seo_title] => Fakulty, ústavy [seo_desc] => Počty ústavů, studentů, absolventů a akademických pracovníků na jednotlivých fakultách. [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1013 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /fakulty [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [71788] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 71788 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [1014] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => Věda a výzkum na VŠCHT Praha, kontakty, projekty, ocenění vědeckých a výzkumných výstupů. [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => oko [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

VŠCHT Praha je technickou vysokou školou univerzitního typu s hlavním zaměřením na oblast technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství a životního prostředí. Její moderní vybavení a rozsáhlý vědecko-výzkumný potenciál ji předurčují k výchově špičkových odborníků pro průmyslovou praxi, výzkum a vývoj i státní správu.

VŠCHT Praha je členěna na čtyři fakulty. Vyniká propojením vzdělávací činnosti s velice kvalitním výzkumem, jak základním, tak i aplikovaným. Vědecké týmy všech fakult VŠCHT Praha se intenzivně zapojují do programů národní i mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích. Jak metodickou, tak administrativní podporu vědcům při podávání projektových žádostí i během řešení projektů poskytuje Projektové centrum.

Komercializaci aplikovaného výzkumu považuje VŠCHT Praha za významnou součást svých aktivit. Proto zde funguje Oddělení pro výzkum a transfer technologií, které svou činností přispívá ke zvýšení komercializace výsledků a vyhledávání nových příležitostí spolupráce s aplikační sférou. V roce 2015 VŠCHT Praha otevřela vědecko-technický park - Technopark Kralupy, který je zaměřený na stavební chemii, materiálové inženýrství a související obory. Jeho fungování hraje v transferu znalostí na VŠCHT Praha důležitou roli.

Dále Oddělení pro výzkum a transfer technologií zprostředkovává jak vědcům, tak studentům interní granty, nabízí možnosti získání cen i účasti na soutěžích nebo zve na studentské konference.

VŠCHT Praha chce být atraktivní institucí pro mladé vědce, proto Projektové centrum aktivně podporuje uchazeče, kteří zde chtějí realizovat svůj vědecko-výzkumný projekt např. v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie. Dále mají mladí vědci příležitost se ucházet o prestižní startovací grant - Fond Dagmar Procházkové, pomocí kterého mohou vybudovat svoji vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT Praha. Postdoktorandům se dostává široké podpory v rozšiřování jejich výzkumných zkušeností prostřednictvím mezinárodní mobility.

VŠCHT Praha se aktivně zapojuje do mezinárodní integrace rozšiřováním a prohlubováním spolupráce v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a Erasmus+ smlouvy, stejně tak jako vytváření a akreditace společných studijních programů se zahraničními univerzitami.

V rámci příprav na HR Award se VŠCHT Praha zavázala vytvářet přátelské pracovní podmínky, podporovat profesní rozvoj a uplatňovat transparentní postupy přijímání pracovníků: Zázemí pro zaměstnance spoluvytváří Personální odbor spolu s Welcome center, které podporuje zaměstnance přijíždějící ze zahraničí - počínaje podporou s vízovým procesem až po poskytnutí informací k všednímu dni v Praze. ​A aby byla atraktivní a přívětivou institucí pro všechny zaměstnance i studenty, klade VŠCHT Praha důraz na genderovou rovnost. Proto zde jako součást Plánu genderové rovnosti (Gender equality plan) vznikl akční plán, který je pro dosažení zmiňované genderové rovnosti důležitým vodítkem.

[urlnadstranka] => [iduzel] => 1014 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1015] => stdClass Object ( [nazev] => Spolupráce [seo_title] => Spolupráce [seo_desc] => Spolupráce [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

VŠCHT Praha tradičně patří k předním českým výzkumným pracovištím s intenzivní spoluprací s průmyslovou praxí. Výzkumní pracovníci z VŠCHT Praha participují na řadě výzkumných projektů financovaných z veřejných zdrojů v rámci projektů tuzemských poskytovatelů (TA ČR, MPO – TIP, MZe – NAZV, MV – Bezpečnostní výzkum, …) i z neveřejných zdrojů v rámci přímé smluvní spolupráce s podnikatelskými subjekty.

V rámci aplikovaného výzkumu je prováděn koncepční výzkum a vývoj s aktivním zapojením studentů doktorských a magisterských studijních programů. V rámci smluvního výzkumu s podnikatelskými subjekty jsou pak zpravidla řešeny aktuální technologické a analytické problémy. Výhodou je, že VŠCHT Praha je při řešení požadavků technologické praxe velmi flexibilní a je schopna rychlé reakce na vzniklou situaci. To zvyšuje její konkurenceschopnost mezi ostatními subjekty na trhu.

Na specializační výuce v rámci jednotlivých ústavů VŠCHT Praha se podílí řada významných odborníků z aplikační sféry. Jde například o odborníky z farmaceutického průmyslu, petrochemického průmyslu a z oblasti odpadového hospodářství. Odborníci působí především v navazujícím magisterském studiu.

Vědecko-výzkumná oblast má také významný nadregionální charakter, kde téměř 70 % partnerů aplikovaného výzkumu má sídlo mimo Prahu. VŠCHT Praha zaujímá v řadě především technologických oborů výsadní postavení v rámci ČR (např. technologie vody, technologie paliv, anorganické technologie, biotechnologie, potravinářské technologie).

V souladu s dlouhodobým záměrem se VŠCHT Praha aktivně zapojuje do mezinárodní integrace a rozšiřuje a prohlubuje spolupráci v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou mezinárodní vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a na ERASMUS, společné studijní programy se zahraničními univerzitami. VŠCHT Praha má téměř 70 aktivních meziuniverzitních smluv o spolupráci a 130 bilaterálních smluv ERASMUS. Aktivní účast akademických pracovníků a studentů v mezinárodních projektech a programech vede k navazování nových kontaktů a rozšiřování oblastí spolupráce jak z hlediska obsahového, tak i geografického. Zájem o uzavírání nových smluv ze strany zahraničních partnerů je trvalý, ze strany VŠCHT Praha je prioritou uzavírat takové smlouvy, u kterých je předpoklad oboustranné akademické spolupráce a reciprocity studentských a vědeckých mobilit.

Neustále pokračuje úsilí zaměřené na rozšiřování možností studia na zahraničních univerzitách pro studenty VŠCHT Praha. Kromě dlouhodobých studijních pobytů byly díky rozvojovým projektům i dalším zdrojům výrazně podpořeny i krátkodobé pobyty, které umožnily studentům účastnit se intenzivních odborných kurzů, workshopů, konferencí a seminářů. 

Velká pozornost je věnována zahraničním studentům a hostujícím odborným pracovníkům.Nabídka pro zahraniční zájemce o studium se promítá do akreditace bakalářských a magisterských studijních programů vyučovaných v angličtině a k realizaci mezinárodních magisterských programů ERASMUS MUNDUS, rovněž vyučovaných v angličtině.  

Úspěšnou formou propagace VŠCHT Praha vedoucí ke zvýšení zájmu o spolupráci je pořádání mezinárodních vědeckých konferencí a seminářů přímo v prostorách školy. 

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1015 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /spoluprace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [39285] => stdClass Object ( [nazev] => Zaměstnání - kariéra na VŠCHT [seo_title] => Zaměstnání - kariéra na VŠCHT [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 39285 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /kariera [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [5161] => stdClass Object ( [nazev] => Veřejnost - popularizace, média [seo_title] => Veřejnost [seo_desc] => [autor] => Oddělení komunikace [autor_email] => info@vscht.cz [obsah] =>

Oddělení komunikace

 

Michal JanovskýMgr. Michal Janovský

b Michal.Janovsky@vscht.cz
e 220 444 159
e 733 690 543
místnost: A205a

 

Vedoucí oddělení

 

Petra Karnetová Ing. Petra Karnetová, Ph.D.

b Petra.Karnetova@vscht.cz
: 603 551 571

 

Popularizační akce: Veletrh vědy a VědaFest

 

Jan KřížMgr. Jan Kříž

Jan2.Kriz@vscht.cz
e 220 443 799
místnost A318

 

Webová prezentace VŠCHT

 

Bára UhlíkováBára Uhlíková

b Bara.Uhlikova@vscht.cz

e 220 444 443

místnost A205

 

Seznamovací kurzy, popularizace, veletrhy, akce školy, otevřená univerzita

 

Barbora StrasserováBara Strasserova

b strasseb@vscht.cz

 

Sociální sítě

 

Annemarie HavlíčkováAnnemarie Havlíčková

b Annemarie.Havlickova@vscht.cz

 

Grafika

 

Lumír KošařLumír Košař

Lumir.Kosar@vscht.cz

 

Video obsah

 

Jana SommerováIng. Jana Sommerová

Jana1.Sommerova@vscht.cz

 

Hodiny moderní chemie

 

Dana Kardová (rozená Bílková)Ing. Dana Bílková

b Dana.Bilkova@vscht.cz 

Mateřská dovolená

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 5161 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [63825] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 63825 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => dokumenty [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [46061] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 46061 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [43760] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 43760 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => dokumenty [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [1629] => stdClass Object ( [nazev] => Absolventi [seo_title] => Absolventi [seo_desc] => Absolventi VŠCHT Praha; nabídka práce pro absolventy; kariérní centrum; databáze závěrečných prací; webové stránky klubu Alumni; Alumni VŠCHT Praha; [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => 0001~~c8xOTEnNzUzOrtQtzslM0i1OTsxJTQEA.jpg [ogobrazek] => 0001~~c8xOTEnNzUzOrtQtzslM0i1OTsxJTQEA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Tento rozcestník je určen absolventům VŠCHT Praha. Zde se můžete zaregistrovat do databáze absolventů, přečíst si rozhovory z úspěšnými absolventy, projít nabídky práce, prohlédnout si obhájené práce či získat kopie svých ztracených nebo zničených dokumentů o studiu. 

 

Poradenské a kariérní centrum


Studentům a absolventům nabízíme poradenskou činnost, psychologickou poradnu, workshopy pro zlepšení měkkých dovedností a vybrané nabídky práce.

Alumni VŠCHT Praha


Alumni, klub absolventů VŠCHT Praha sdružuje absolventy a přátele VŠCHT Praha. Usiluje o vytvoření vzájemné komunikační platformy mezi školou, absolventy a současnými studenty. Klub nabízí setkávání absolventů a přednášky zajímavých absolventů. 

[urlnadstranka] => [iduzel] => 1629 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /absolventi [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54151] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 54151 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [511] => stdClass Object ( [nazev] => Kontakt [seo_title] => Kontakt [seo_desc] => Přehled kontaktů - korespondenční adresa, mapa kampusu a oficiální údaje o VŠCHT Praha [autor] => Oddělení komunikace [autor_email] => info@vscht.cz [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 511 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /kontakt [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [5678] => stdClass Object ( [nazev] => Mapa stránek [seo_title] => Mapa stránek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [iduzel] => 5678 [canonical_url] => //www.vscht.cz/sitemap [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sitemap [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen (chyba 403) [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Nemáte přístup k obsahu stránky.

Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).

[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena (chyba 404) [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>

Chyba 404

Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.

Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.  

Děkujeme!

[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 994 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

DATA


stdClass Object
(
    [nazev] => Čím se zabýváme na VŠCHT Praha v roce 2019?
    [seo_title] => 2019
    [seo_desc] => 
    [autor] => 
    [autor_email] => 
    [perex] => 
    [ikona] => 
    [obrazek] => 
    [ogobrazek] => 
    [pozadi] => 
    [obsah] => 
    [submenuno] => 
    [urlnadstranka] => 
    [newurl_domain] => 'www.vscht.cz'
    [newurl_jazyk] => 'cs'
    [newurl_akce] => '/popularizace/doktorandi-pisou/2019'
    [newurl_iduzel] => 46374
    [newurl_path] => 1/4111/942/994/5161/26318/46374
    [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
    [iduzel] => 46374
    [platne_od] => 04.02.2019 23:47:00
    [zmeneno_cas] => 04.02.2019 23:47:40.211883
    [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
    [canonical_url] => 
    [idvazba] => 51688
    [cms_time] => 1711666378
    [skupina_www] => Array
        (
        )

    [slovnik] => Array
        (
        )

    [poduzel] => stdClass Object
        (
            [50096] => stdClass Object
                (
                    [nazev] => Data, relace a korelace dat - jak interpretovat data?
                    [seo_title] => Data, relace a korelace dat - jak interpretovat data?
                    [seo_desc] => 
                    [autor] => RNDr. Luděk Bouška
                    [autor_email] => bouskal@vscht.cz
                    [perex] => 

Data jsou základem. Když už je konečně máme, stojíme před novým problémem: co nám vlastně říkají? Chemometrické postupy nám pomohou zjistit, zda data splňují určitou hladinu spolehlivosti. Možná bude třeba zbavit se některých dat, která obsahují tzv. odlehlé hodnoty, které jsou hodně jiné než ostatní. Mohlo dojít k nějaké chybě v měření nebo vyhodnocování. A když takto data vypipláme, učešeme, vyspravíme a upravíme do správného tvaru - co pak s nimi? Co když interpretace výsledků není jasná? Nějaká data máme, ale vlastně nevíme, co nám říkají? Je v nich nějaká informace, která je k něčemu použitelná? Vlastní získání dat může být pracné, ale až jejich interpretace dělá z dat vědeckou studii. Práce výzkumníka je tak podobná zkoumání kriminalisty, který má určitá data, ale zatím neví, co znamenají.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~CyrIyS-JNzCMNzI2MTUziE8sAQA.jpg [obsah] =>

Pokud máme jednoduchou úlohu, která spočívá třeba ve zjištění obsahu něčeho v něčem na několika vzorcích, pak jsme možná u konce práce. Sečteme, podtrhneme a máme výsledek. Analyticky zpracujeme a statisticky vyhodnotíme, což nemusí to být jednoduchá práce. Možná k tomu použijeme znalosti výpočtu střední hodnoty, rozptylu, metodu Anova nebo něco jiného. Interpretace výsledků často vychází z toho, co jsme očekávali už na začátku. Možná jsme dost přesně věděli, co chceme. A to jsme změřili a vyhodnotili.

Jednoduše interpretovatelná data jsou například z měření obsahu tuků v určitých výrobcích. Změříme obsahy tuků v máslech od několika výrobců. A pak prostým porovnáním s tabulkami minimálního a maximálního obsahu tuku můžeme vyvodit patřičné závěry. Samo porovnání nemusí být jednoduché, nicméně interpretace dat je známá už od začátku, když jsme začali měřit. Jedná se o odpověď na uzavřenou otázku: splňují měřené vzorky normu nebo ne? Když víme, co chceme, a správně měříme a používáme odpovídající postupy, tak se k výsledku ANO nebo NE dostaneme.

Složitěji interpretovatelná data vyžadují práci s relacemi. Relace nám vlastně naše data relativizují, dávají je do relací. K tomu jsou výborně uzpůsobené a přímo připravené relační databáze. Dovolují pracovat s daty v relacích. A relace mezi daty mohou být velmi složité. Za základní relaci, se kterou se v relačních databázích pracuje, lze považovat relaci 1:N. Jeden prvek může mít N výskytů. V relačních databázích pracujeme s pojmem "tabulka". Do tabulek importujeme naše data. A můžeme mít další tabulky, kde kromě názvu budeme mít třeba i chemické složení, zdravotní rizika nebo údaje o dostupnosti. Když spojíme naše data s těmito tabulkami, nemusíme pracně všude uvádět chemické složení, protože přes relaci se chemická struktura připojí k našim datům.

Užitečné je data a výsledky převést do grafu a podívat se na ně z různých pohledů. Ale co když nám data mohou dát mnohem více informací? Co když data spolu korelují složitějším způsobem?  Vztah může být podmíněný nějakým jiným parametrem nebo například podmínkou "když A tak B ale nesmí C". Jak takovéto závislosti zjistit?

Příklad z praxe

Získali jsme data z projektu sledování exprese genů u pilotů. Data o expresi genů byla odebírána spolu s údaji o aktuální hladině alkoholu v krvi. Na odebraných vzorcích krve se pak zjistila exprese genů. Autoři projektu hledali odpověď na jednoduchou otázku: Které geny se nejvíce exprimují při zvyšující se hladině alkoholu v krvi? U těchto genů pak předpokládali, že budou těmi, které stačí sledovat při testech vlivu alkoholu na organismus. Jednalo se tedy o hledání korelace exprese genů s hladinou alkoholu v krvi. Exprese genů se u různých lidí i etnik chovají různě. Závisí třeba na tom, zda jsou dotyční zvyklí alkohol konzumovat nebo na tom, zda jde o Evropana nebo člověka z východu.

Pro hledání vztahů a korelací jsme použili databázový stroj Postgres s interfacem DBeaver a RStudio pro grafy. Po importu dat se tato dají v databázi různě propojovat, filtrovat a zobrazovat. Brzy bylo patrné, že geny se pod vlivem alkoholu chovaly v čase velmi různě. Produkce jedněch nejprve stoupala a pak klesala. Na začátku konzumace alkoholu exprese stoupla, v průběhu konzumace klesla. A u jiných genů to bylo obráceně. Nebo dokonce stoupla, klesla a na konci zase stoupla. Napadla nás otázka: které geny mají podobnou dynamiku exprese? Tedy které geny se chovají při zvyšování hladiny alkoholu podobně u různých lidí? Bylo třeba si vytvořit nástroj, jak sledovat dynamiku exprese. V relační databázi stačilo vytvořit několik funkcí, které změny v expresi převáděly do porovnatelných hodnot. Nalezli jsme pak určité korelace v chování dynamiky exprese některých genů.

Hledání korelací v datech by mělo být základní metodou výzkumu. Stojí za to nad daty přemýšlet a hledat, co je v nich obsaženo. Umět pracovat s daty tak, abychom v nich neviděli jen čísla. Musíme být připraveni na to, že data mohou obsahovat něco, o čem jsme dopředu nevěděli a možná ani netušili. Nezapomeňme ale, že nalezené korelace neznamenají nutně kauzalitu. Ukazují nám určité tendence a možnosti. Napovídají nám, jak a pro co hledat vysvětlení.

Když tedy konečně data máme, naše práce nekončí, ale interpretace dat může začít. Získáním dobrých, spolehlivých dat vědecká práce a dobrodružství poznání nekončí, ale začíná.

Autor je doktorským studentem na Ústavu analytické chemie

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 50096 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2019/data-relace-a-korelace-dat-jak-interpretovat-data [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50288] => stdClass Object ( [nazev] => Jak využít genetiky pro zvýšení obranyschopnosti rostlin proti patogenům [seo_title] => Jak využít genetiky pro zvýšení obranyschopnosti rostlin proti patogenům [seo_desc] => [autor] => Stehlik Daniel [autor_email] => stehliki@vscht.cz [perex] =>

Často diskutovaným tématem dnešní doby je, jak ochránit rostliny před různými patogeny bez zvyšování spotřeby pesticidů. Ač pesticidy pomáhají zvyšovat výnosy zemědělských plodin, aktuální požadavky společnosti na zdravější potraviny a nižší zátěž pro životní prostředí volají po snížení jejich používání. Jak ovšem snížit jejich spotřebu, aniž bychom přišli o zásadní část výnosů?  Tento problém se dá aspoň z části řešit využitím vlastní genové výbavy rostliny a správnou volbou jejích odrůd.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~808q0jNUCMgvyi_LO7ww7_Bahcy8tMzs_LLEvMMrM_IVEhXyUlFFcjKLS0oVjs5MLciuVMjPSc3KrgQA.jpg [obsah] =>

Člověk a jiní živočichové jsou od narození vybaveni imunitou, která jim pomáhá se vypořádat s patogeny, na které narazí v průběhu svého života. Podobně jako oni jsou i rostliny vybaveny určitou vlastní imunitou, která je brání proti různým patogenům, avšak na rozdíl od živočichů postrádá vlastnost buněčné paměti. V čem se naopak neliší je schopnost rozpoznat určité buněčné motivy patogenů a spustit tím kaskádu reakcí vedoucí k zastavení šíření infekce v rostlině.

Kromě rozpoznání určitých buněčných motivů jako jsou například proteiny bičíku bakterií nebo chitin v buněčné stěně hub, jsou rostliny schopné rozeznat i určité genetické motivy. Tyto genetické motivy jsou známy jako geny avirulence a najdeme je v mnoha rostlinných patogenech zejména v bakteriích, houbách a oomycetách. Jejich původním smyslem bylo poskytnout patogenu výhodu při infekci hostitele. Rostliny však v rámci evoluce byly schopny selektovat takzvané geny rezistence, které jim umožnily rozpoznat tyto geny avirulence. Pokud rostlina obsahuje gen rezistence, dojde k rozpoznání produktu korespondujícího genu avirulence v patogenu a rostlina spustí naprogramovanou buněčnou smrt napadené buňky nebo i části rostlinného pletiva, ve kterém se nachází patogen a ubrání se tak jeho dalšímu šíření. Nicméně tato obrana má tu zásadní nevýhodu, že patogen je schopen obměňovat svou genetickou výbavu tak, aby nebyl rozpoznán a daný gen avirulence pozměnit například bodovou mutací. Touto změnou v genu je schopen překonat rezistenci dané odrůdy rostliny a dále se šířit na daném stanovišti. Takovéto překonání rezistence může trvat pouhé 3 roky, jak ukázaly polní studie z Francie.

I přes tuto citelnou nevýhodu je ovšem možné vcelku efektivně využít této genetické rezistence, a to cíleným screeningem populací patogenu na území, kde je plodina pěstována. Jednou z možností ochrany je pěstování odrůd rezistentních proti dané populaci patogenu s dostatečnou diverzitou genů rezistence mezi setými odrůdami, tak aby se zabránilo rychlému překonání rezistence změnami v genech avirulence v populaci patogenu na daném stanovišti. V naší laboratoři se zabýváme zkoumáním patogenů odpovědných za nemoc známou jako fómové černání stonku, které způsobují dva závažné, velmi příbuzné houbové patogeny řepky olejky (Brassica napus), a to Leptosphaeria maculans a Leptosphaeria biglobosa. V rámci našeho projektu monitorujeme jejich výskyt v různých oblastech ČR a zastoupení jejich genů avirulence (aktuálně 8 známých genů). Díky sběru vzorků z pěstitelských oblastí na území České republiky a analýze genové výbavy populací L. maculans na jednotlivých stanovištích bychom měli být schopni připravit mapu výskytu genů avirulence tohoto patogenu na území ČR využitelnou pro efektivní výsev odrůd řepky. Tyto odrůdy budou přirozeně rezistentnější i díky snížení rizika vzniku mutací v genech avirulence což pomůže zachovat rezistenci rostlin co nejdéle a také díky tomu sníží potřebu použití pesticidů.

Autor je doktorským studentem Ústavu biochemie a mikrobiologie.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 50288 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2019/jak-vyuzit-genetiky-pro-zvyseni-obranyschopnosti-rostlin-proti-patogenum [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [50094] => stdClass Object ( [nazev] => Pesticídy – dobrý sluha, ale zlý pán [seo_title] => Pesticídy – dobrý sluha, ale zlý pán [seo_desc] => [autor] => Tamara Pacholská [autor_email] => pacholst@vscht.cz [perex] =>

Od počiatku civilizácie sa ľudstvo snažilo zlepšovať svoje životné podmienky, preto začalo hľadať spôsoby, ako ochrániť svoje plodiny, a tak začala moderná éra syntetických pesticídov, ktorej počiatok siaha do tridsiatych rokov 20 storočia. Postupom času sa však zistilo, že tieto látky nemajú len pozitívne vlastnosti, ale naopak, sú toxické a ohrozujú nielen celkový ekologický stav, ale aj zdravie človeka. Použitie pesticídov sa od roku 1950 zvýšilo 50-násobne, čo znamená, že každoročne sa použije vyše 2,5 milióna ton priemyselných pesticídov.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C0gtLslMPrw2pVLhUcNkhZT8pKLDexWKc0ozEnUUEnNSFapygPyCwwvzAA.jpg [obsah] =>

Rýchly nárast industrializácie a urbanizácie po celom svete spôsobil obrovské problémy so znečistením životného prostredia. Najmä intenzívne používanie pesticídov spôsobilo v mnohých krajinách určité environmentálne problémy. Pesticídy, najmä tie, ktoré sú odolné voči fyzikálno-chemickému rozkladu, biodegradácii a sú biologicky perzistentné, sa v prírode rozkladajú niekoľko mesiacov, rokov, výnimočne viac. Príkladom, že zamorenie pesticídmi je v súčasnej dobe veľmi závažné, je pesticíd  DDT. Jedná sa o prvý ,,globálny ‘’ pesticíd, ktorý sa začal používať po druhej svetovej vojne, zakázaný bol od roku 1974. Táto látka sa dodnes nachádza v tukových tkanivách živočíchov a predovšetkým v materskom mlieku cicavcov, teda aj človeka.

Na našom ústave technológie vody sa, pochopiteľne, venujeme  znečisteniu týmito mikropolutantmi vo vodnom prostredí. Jedná sa o vody podzemné a povrchové, ktoré sú zdrojom na výrobu vody pitnej. Do vodného prostredia sa tieto látky dostávajú pri väčšom prúdení vzduchu vo forme úletu, výparom prchavých pesticídov z rastlín a pôdy a následným atmosférickým transportom a zrážkami dochádza k diaľkovému prenosu pesticídov do miest, kde sa predtým tieto látky vôbec nevyskytovali. Ďalšou možnosťou kontaminácie je splach pesticídov dažďom priamo z plodín do podzemných a povrchových vôd.

Dnešná zvýšená aplikácia pesticídov je taktiež vynútená v dôsledku opakovaného pestovania technických plodín pestovaných na výrobu biopalív a spôsobuje plošnú kontamináciu celého územia ČR.  Monitoring podzemných vôd v Českej republike realizovaný v posledných rokoch poukazuje na prítomnosť pesticídnych látok v 63 % sledovaných objektoch, v 43 % sledovaných objektoch koncentrácie pesticídov prekročili limit  0,1 µg/l pre podzemnú vodu. Vo väčšine prípadov sa jedná o metabolity herbicídov používaných v minulosti, ale aj súčasnosti na ošetrenie repky olejnej, kukurice a cukrovej repy, t.z. na plodiny prevažne pestované ako suroviny na výrobu biopalív. Koncentrácie pesticídov v podzemných vodách dosahujú v ojedinelých prípadoch až desiatky µg/l.

Klasická vodárenská technológia nie je účinná v odstránení pesticídnych látok a ich metabolitov, preto sa tieto látky vyskytujú v pitnej vode aj niekoľkokrát nad požadovaný limit. Na účely ich odstránenia sa v poslednej dobe ukazujú ako vhodné pokročilé oxidačné procesy (AOPs) v kombinácii so sorpciou na granulovanom aktívnom uhlí (GAU). Zo súčasných poznatkov totiž vyplýva, že oxidáciou dôjde ku štiepeniu pesticídnych látok na menšie častice, ktoré sú následne odstraňované sorpciou na GAU s vyššou účinnosťou než samotným sorpčným stupňom. Príkladom pokročilých oxidačných procesov je napríklad kombinácia ozónu s peroxidom vodíka alebo ozónu s UV žiarením. Princípom AOPs je generovanie hydroxylových radikálov, ktoré sa vyznačujú vysokou oxidačnou silou a sú schopné degradovať širokú škálu organických a anorganických znečisťujúcich látok.

Štúdiu a optimalizácii týchto procesov sa intenzívne venuje Ústav technologie vody a prostředí.

Autorka je doktorskou studentkou na Ústavu technologie vody a prostředí

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 50094 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2019/pesticidy-dobry-sluha-ale-zly-pan [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [49946] => stdClass Object ( [nazev] => Včelí plástev – může být inspirací v tkáňovém inženýrství? [seo_title] => Včelí plástev – může být inspirací v tkáňovém inženýrství? [seo_desc] => [autor] => Klára Neznalová [autor_email] => klara.neznalova@vscht.cz [perex] => [ikona] => [obrazek] => 0001~~808q0lMwVHjUMFmh7Ehvak6lQjGEcXitQkHO4YXFJWWH1wIA.jpg [obsah] =>

Když se řekne včelí plástev, člověk si hned představí skupinu pracovitého hmyzu z řádu blanokřídlých. Kdo by neznal čaj s medem nebo nevyráběl ve školních letech svíčky z včelího vosku? Není náhoda, že se včely při budování včelího úlu zaměřují na získání maximálního množství prostoru za pomocí minimálního množství stavebního materiálu. Ve 4. století řecký geometr Pappus napsal: „Na základě jisté geometrické předvídavosti včely vědí, že šestiúhelník je větší než čtverec nebo trojúhelník a pobere víc medu se stejnou spotřebou materiálu a práce.“ Faktem je, že hexagonální struktura je pro přírodu tou nejstabilnější. Tato struktura má dobré mechanické vlastnosti, velký specifický povrch a nízkou hustotu. Struktura včelí plástve (z ang. HCP – honeycomb like pattern) byla inspirací pro mnoho odvětví, od architektury po chemické inženýrství a medicínu. Hlavním cílem těchto oborů bylo porozumět skvělým vlastnostem včelích pláství, které záleží na jejich struktuře, tvaru a použitém materiálu.

Během posledních několika desetiletí byla vyvinuta řada technik top-down a bottom-up, včetně fotolitografie, měkké litografie, fázové separace blokových kopolymerů a emulze k vytvoření uspořádané HCP konstrukce s kontrolovatelnými rozměry pórů v rozsahu jednotek nano- až mikrometrů. Tyto metody však obvykle zahrnují několik komplikovaných a nákladných kroků a v konečné fázi mohou poškodit HCP vzor. V roce 1994 Widawski a kol. jako první uvedl, že použitím takzvané Breath Figure (BF) metody, mohou být připraveny vysoce uspořádané filmy se vzorem včelích pláství. Ve srovnání s jinými metodami je BF všestrannou, jednoduchou, levnou metodou, avšak možnou nevýhodou metody BF může být požadavek velmi vlhkých podmínek okolní atmosféry a nízká použitelnost pro komerční polymery, které mohou omezit průmyslovou výrobu a její aplikační potenciál. Bylo provedeno několik pokusů, kterými lze připravit porézní struktury HCP tvaru v suchém prostředí, a to díky napodobení okolní vlhké atmosféry zavedením vody nebo málo těkavých špatných rozpouštědel do roztoku polymeru. Nicméně uniformita a uspořádanost vytvořených porézních vzorů byla poměrně malá vzhledem k náročnosti stabilizace kapek z takto připravené emulze.

Nedávno Bui a kol. popsali ve své studii techniku sestávající ze dvou kroků, tzv. metodu vylepšené fázové separace (z ang. IPS – improved phase separation), která byla úspěšně použita při výrobě HCP filmů bez přítomnosti vlhkého prostředí a bez použití povrchově aktivních látek. Metoda IPS byla vyvinuta pro biokompatibilní a biologicky odbouratelnou kyselinu polymléčnou (PLLA), ale byla také testována na několik dalších komerčně dostupných polymerech, jako polymethylmethakrylát a polystyren. Bylo prokázáno, že uspořádaná HCP struktura z PLLA poskytuje vhodný substrát pro dobrou adhezi a proliferaci NIH3T3 buněk pro využití v budoucích biomedicínských aplikacích. Poskytuje buňkám trojrozměrné prostředí, ve kterém se mohou chovat stejně, jako se chovají in vivo.

Na našem ústavu Inženýrství pevných látek se zaměřujeme na přípravu těchto vrstev z různých polymerů na pevnolátkových substrátech. Jejich aplikaci cílíme na tkáňové inženýrství, kdy se snažíme vzniklé vrstvy dále upravovat – přidávat aminokyseliny, nanočástice kovu, modifikovat povrch plazmatem či excimerovým laserem a zatraktivnit je pro následnou kultivaci buněk. Dále se zaměřujeme na nosiče léčiv, kde do mikroporézní vrstvy zabudujeme léčivo a sledujeme jeho následné uvolňování či na antibakteriální vlastnosti, kdy na povrch deponujeme kovovou vrstvu stříbra nebo zavedeme kov přímo do polymerní matrice a sledujeme, zda dochází k antibakteriálním účinkům.

Reference:

Widawski, G.; Rawiso, M.; Francois, B. Advances in Fabrication. Self-organized honeycomb morphology of star-polymer polystyrene films. Nature 1994369, 387–389.

Bui, V. T.; Ko, S. H.; Choi, H. S. A surfactant-free bio-compatible film with a highly ordered honeycomb pattern fabricated via an improved phase separation method. Chem. Commun. 201450, 3817–3819.

Bui, V. T.; Thuy, L. T.; Nguyen, V. T.; Dao, V. D.; et al. Ordered honeycomb biocompatible polymer films via a one-step solution-immersion phase separation used as a scaffold for cell cultures. J. Chem. Eng. 2017320, 561–569.

P. Slepička, K. Neznalová, D. Fajstavr, N. Slepičková Kasálková, V. Švorčík, Honeycomb‐like pattern formation on perfluoroethylenepropylene enhanced by plasma treatment, Plasma Proc. Polym. 2019, 16, 1900063.

Autorka je doktorskou studentkou na Ústavu inženýrství pevných látek 

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [49947] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 49947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 49946 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2019/vceli-plastev-muze-byt-inspiraci-v-tkanovem-inzenyrstvi [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [48708] => stdClass Object ( [nazev] => Využití chemometrie při analýze paliv [seo_title] => Využití chemometrie při analýze paliv [seo_desc] => [autor] => Ing. Olga Pleyer [autor_email] => smidkovo@vscht.cz [perex] =>

Chemometrie je vědní disciplína zaměřená na využití matematických a statistických funkcí ke zpracování fyzikálně-chemických dat. Ačkoli byly podobné principy využívány k analýze dat již dříve, k prvnímu použití výrazu chemometrie a rozšíření jejího využití došlo až s nástupem počítačové techniky v 70. letech 20. století.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~808q0lMwVNBV8MxLK0o80ptaVJaad3ihQnFBanZJUaJCUma-bn5OalaqQqJCSll-qUJBUX5KaXbJ0fUKWakZ-QoZlSlF-empeUCteYfXAgWqCooSk_PLDi8EcgE.png [obsah] =>

Jedním z hlavních cílů použití chemometrie je transformace informací, obsažených ve fyzikálně-chemických datech, na srozumitelný výstup či výsledek. Ten pak umožňuje provést popis a zhodnocení sledovaného systému. V závislosti na tom, co je třeba o sledovaném systému zjistit, dochází k volbě vhodných vstupních dat, optimální metody pro zpracování těchto dat a v neposlední řadě k volbě formy výstupních dat, čili výsledků. Rozhodnutí, zda je vhodné chemometrii pro analýzu dat využít, zpravidla souvisí s tím, co za data máme nebo můžeme mít k dispozici, jakou formu výsledků potřebujeme získat a jaký prostor a úsilí můžeme zpracování dat věnovat. V případech, kdy je možné sledovaný systém popsat známými fyzikálními či chemickými zákony, nemusí využití chemometrie přinést moc velkou přidanou hodnotu. Jelikož však fyzikální a chemické zákony nelze vždy aplikovat, může chemometrie i v této oblasti poskytnout důležité poznatky či odstranit nedostatky jednodušší formy zpracování dat. Časté uplatnění pak chemometrie nachází při zpracování vícerozměrných dat, tedy tam, kde je sledovaný systém popsán více (jednotky, desítky, stovky, tisíce, atd.) parametry a využití výše zmíněných zákonů by bylo značně komplikované. Jedním z možných rozdělení chemometrických metod, resp. obecně metod používaných ke zpracování dat, je na metody klasifikační (kvalifikační) a kvantifikační. Cílem klasifikačních metod může být například rozdělení analyzovaných vzorků do skupin podobného charakteru (např. benzín, petrolej, nafta) nebo třeba jen porovnání analyzovaných vzorků mezi sebou nebo s nějakým referenčním materiálem (např. sledování kvality při výrobě). Kvantifikační metody si pak zpravidla kladou za cíl stanovení číselné hodnoty jednoho či více parametrů.

Příkladů využití kvantifikačních chemometrických metod je možné najít nepřeberné množství, a to ať už ve výzkumných publikacích nebo standardizovaných analytických metodách. Data charakterizující sledovaný systém mohou mít mnoho podob. Jednou z nejpoužívanějších forem jsou data získaná pomocí infračervené spektroskopie (infračervená spektra). Jejich výhodou je totiž to, že obsahují kompletní nebo téměř kompletní informaci o chemickém složení analyzovaných vzorků. Jejich získání (změření) je navíc poměrně jednoduché, rychlé a levné. To pak umožňuje změřit a zpracovat data pro velké množství vzorků, což zpravidla vede k vytvoření přesnějších a robustnějších výpočetních modelů. Právě výpočetní modely jsou srdcem celého chemometrického zpracování dat. K jejich vytvoření dochází na základě zpracování dat pro sadu standardů, u nichž jsou známa jak vstupní tak výstupní data. Jak již bylo zmíněno, jako vstupní data je možné využít například infračervená spektra. Výstupními daty pak mohou být v podstatě jakékoli parametry daných vzorků. V případě automobilových paliv se může jednat například o oktanové číslo, cetanové číslo, hustotu, viskozitu, bod vzplanutí, obsah kyslíku, parametry destilační zkoušky atd. Kalibrace nebo vývoj výpočetního modelu pak probíhá tak, že dojde k vytvoření matematického vztahu mezi maticí vstupních dat a maticí výstupních dat. Takto je tedy možné vytvořit jeden nebo více modelů umožňujících stanovit parametry analyzovaných vzorků, např. na základě infračervených spekter, a to bez nutnosti dané parametry fyzicky měřit, což je zpravidla velmi nákladné, časově náročné a vyžaduje to velké množství vzorku. I přes to, že skutečné měření parametrů zůstává rozhodčí metodou pro jejich stanovení v případě potřeby zkontrolovat splnění předepsaných hodnot, může využití chemometrie poskytnout rychlý průzkum (screening) vzorků a případně odhalit vzorky nesplňující příslušné limity.

Na našem ústavu v současnosti probíhá několik projektů zaměřených na testování podmínek procesů určených pro výrobu alternativních motorových paliv. V rámci těchto projektů vzniká poměrně velké množství produktů, které jsou následně charakterizovány a vzájemně porovnávány. Součástí charakterizace vznikajících produktů je pak v mnoha případech i analýza pomocí infračervené spektroskopie a následné zpracování naměřených dat pomocí chemometrických metod. Příkladem může být porovnání produktů hydrogenačního zpracování pyrolyzního oleje (bio-oleje). Ukázka infračervených spekter bio-oleje a dvou produktů jeho hydrogenačního zpracování (Obr. 1) a výstupu z jedné z chemometrických metod (Obr. 2) je zobrazena na přiložených obrázcích. Zatímco jednotlivá infračervená spektra se skládají z několika set až tisíců bodů, díky zpracování dat pomocí metody zvané Analýza hlavních komponent je každé infračervené spektrum reprezentováno jedním bodem a je tak možné provést poměrně snadné porovnání jednotlivých produktů.

Kvantifikační chemometrické metody byly na našem ústavu využity například pro stanovení obsahu hydrogenovaného rostlinného oleje v motorové naftě nebo hydrogenovaných esterů a mastných kyselin v leteckém petroleji. Stanovení těchto alternativních paliv ve směsích s ropnými palivy (nafta, petrolej) je problematické, protože obě skupiny mají podobné složení a běžně dostupné analytické metody nejsou při stanovení schopné dosáhnout dostatečné přesnosti. Vyvinuté chemometrické modely byly opět vytvořeny s využitím infračervených spekter, která poskytla dostatečné množství informací k tomu, aby bylo při stanovení dosaženo dostatečné přesnosti.

Pojem chemometrie v sobě zahrnuje spoustu různých metod pro zpracování dat, přičemž volba vhodné metody vždy záleží na konkrétní situaci. V některých případech může být využití chemometrie dokonce jedinou možností, jak naměřená data využít.

Autorka je doktorskou studentkou Ústavu technologie ropy a alternativních paliv

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [48709] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 48709 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 48708 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2019/vyuziti-chemometrie-pri-analyze-paliv [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [47294] => stdClass Object ( [nazev] => Využití netradičních zdrojů přírodních látek při výrobě masných výrobků [seo_title] => Využití netradičních zdrojů přírodních látek při výrobě masných výrobků [seo_desc] => [autor] => Ing. Markéta Adamcová [autor_email] => adamcovm@vscht.cz [perex] =>

Při výrobě masných výrobků se využívá řada potravinářských přídatných látek. Ty zajišťují mikrobiální a oxidační stabilitu výrobků, přispívají k barvě, textuře a chutnosti masných produktů. Výhody používaných přídatných látek ale mohou být vyváženy některými riziky. Citliví jedinci mohou na vysoké koncentrace určitých přídatných látek, případně na jejich kombinace, reagovat alergiemi nebo dermatitidami. Medializace různých nežádoucích dopadů konvenčně používaných přídatných látek pak vyvolává ve spotřebitelích nedůvěru a zvyšuje poptávku po látkách z přírodních zdrojů, které by byly schopné nahradit stávající přídatné látky.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~808q0lMwVNBViEopys9KVSg4OvPw2qL8lLzDa5MzFHIOLyxJzVZIVCg7vLcoPym7UqHq0IK8TKCMRmZOaXFJUeKRXqBKhfykosMLq1KzNQE.jpg [obsah] =>

V posledních letech byla vypracována řada studií zabývajících se náhradou některých kontroverzních „chemických“ přídatných látek v masných výrobcích tzv. „přírodními látkami“. Těmi rozumíme nejrůznější extrakty a přípravky z bylin, koření a zbytků po zpracování rostlinných materiálů. Mezi nejvíce zkoumané zdroje přírodních látek patří beze sporu rozmarýn lékařský, dobromysl obecná, lilek rajče, česnek kuchyňský, cibule kuchyňská a jiné. U všech zmíněných rostlin si, s trochou fantazie, jejich využití jako přísady do masných výrobků představit umíme. Co ale takové využití čajovníku čínského, révy vinné a chmele otáčivého?

Čajovník čínský (Camellia sinensis) je stálezelená rostlina původem z jihovýchodní Asie. Listy čajovníku jsou známy jako bohatý zdroj polyfenolových látek, které jim propůjčují antioxidační a antimikrobiální účinky. Množství aktivních látek, především katechinů ale i dalších látek, v čajových listech se pak liší v závislosti na způsobu pěstování a klimatických podmínkách, a rovněž i na způsobu úpravy listů. Nejsilnější antioxidační a antimikrobiální účinky má zelený čaj. Ten je díky obsahu účinných látek využíván v různých odvětvích potravinářského, farmaceutického a kosmetického průmyslu. V masné výrobě může působit jako zdroj antioxidantů a bránit tak masné výrobky před zhoršením nutričních vlastností a rozvojem nežádoucího aroma a chuti. Antioxidační účinky vodných extraktů zeleného čaje jsou v různých druzích masných výrobků srovnatelné, nebo i lepší než u běžně využívaných antioxidantů kyseliny askorbové (vitaminu C) a α-tokoferolu (vitaminu E). Vodné extrakty zeleného čaje mohou působit rovněž antimikrobiálně, neboť obsažené katechiny mají schopnost inhibovat růst patogenních bakterií Salmonela enterica a Escherichia coli. Přídavek extraktů zeleného čaje však může mít i negativní vliv na vlastnosti masných výrobků, jedná se především o mírné zešednutí a při vysokých koncentracích i o zhoršení textury a vaznosti.

Réva vinná (Vitis vinifera) je teplomilná liánovitá dřevina s bobulovitými plody. Bobule révy vinné obsahují kromě vody a sacharidů i řadu vitaminů (B1 – B9, C, A, E, K), minerálních látek a polyfenolů, mezi které patří především katechiny a u červených odrůd resveratrol. Obsahy zmíněných látek jsou závislé na odrůdě, způsobu pěstování a klimatických podmínkách. Jako zdroj bioaktivních látek jsou využívány zejména výlisky z bobulí. I u révy vinné se uvádí, že její antioxidační účinky jsou silnější než u vitaminu C a E. Katechiny obsažené v semenech vinné révy pak účinně potlačují růst patogenních bakterií Escherichia coli, Salmonela typhimurium, Staphylococcus aureus a Listeria monocytogenes. Přídavek révy vinné pak při vhodném dávkování významně nemění chuť a vůni masných výrobků, neovlivňuje negativně barvu, ani další testované technologické vlastnosti masných výrobků.

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je popínavá dvoudomá víceletá bylina, jejíž nejžádanější části jsou samičí neoplozené hlávky. Ty po očesání a vysušení obsahují okolo 15 % pryskyřic, 2- 5 % polyfenolů a 0,5 – 2 % silic. Chmelové polyfenoly se částečně podílejí na hořkosti chmele a jsou silnými antioxidanty, řadíme mezi ně například flavonoly, katechiny a fenolové kyseliny. Chmelové pryskyřice jsou zodpovědné za hořkou chuť chmele a mají významné antimikrobiální účinky, řadíme mezi ně α- a β-hořké kyseliny. Chmelové silice jsou těkavé složky chmele zodpovědné za jeho typické aroma, společně s chmelovými pryskyřicemi jsou pak hlavními antimikrobiálními látkami chmele. Polyfenoly chmele mají, podle dostupné literatury, stejnou nebo vyšší antioxidační aktivitu než běžně používaný vitamin C a než polyfenoly zeleného čaje. Chmel se do masných výrobků může přidávat v podobě prášku a v podobě vodných, či etanolových extraktů ze sušeného chmele. Z dostupných studií je patrné, že přídavek všech zmíněných chmelových preparátů ve vhodném dávkování významně omezuje oxidaci lipidů v tepelně neopracovaných i vařených masných výrobcích. Ve chmelu obsažené pryskyřice, silice a taktéž i polyfenoly mají antimikrobiální účinek. Obzvláště účinné jsou pak β-hořké kyseliny silně potlačující růst grampozitivních bakterií (včetně patogenní Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus aj.). Poněkud nižší účinek mají zmíněné látky na gramnegativní bakterie, zvláště odolné jsou pak druhy Salmonela enterica a Escherichia coli. Přídavek chmele a chmelových preparátů může způsobit snížení celkové přijatelnosti výrobků, neboť je pozměněna barva, chuť a vůně masných výrobků. Vlastnosti masného výrobku jako jsou například textura, ztráty vývarem, pH aj. nejsou přídavkem chmele ovlivněny.

Přírodní látky nabízejí díky obsahu účinných látek možnost nahradit některé přídatné látky, případně otevřít cestu k inovacím při výrobě masných výrobků. Dá se očekávat, že jejich použití bude v budoucnu výrazně narůstat. Přípravky z čajovníku čínského, chmele otáčivého i révy vinné se zdají být slibnými zdroji účinných látek. Před jejich průmyslovým využitím je ale nutné ověřit účinnost a smysl dané formy a množství přídavku přírodní látky pro daný typ masného výrobku. A kdo ví? Třeba za pár let budete v restauraci ochutnávat chmelový, čajový či vinný salám a budete ho zapíjet příslušným nápojem.

Autorka je doktorskou studentkou na Ústavu konzervace potravin

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 47294 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2019/vyuziti-netradicnich-zdroju-prirodnich-latek-pri-vyrobe-masnych-vyrobku [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [46375] => stdClass Object ( [nazev] => Vývoj restaurování kamene „u nás“ [seo_title] => Vývoj restaurování kamene „u nás“ [seo_desc] => [autor] => Monika Remzová [autor_email] => monika.remzova@jh-inst.cas.cz [perex] =>

Z průzkumu památek je známo, že důsledky degradace kamene se projevily již v minulosti a každá doba se s tímto problémem vypořádala dle svých možností a dostupných vědomostí. Zprávy o vlivu dřívějších zásahů na památku v současnosti jsou cenným zdrojem poznání.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C0otLkksLcovO7ww7_BahezE3NS8VAVdhcyc0uKSosQjvSDRYiCRm5qtoJGWX5IPlPTNz8vMTlQISs2tAmnUBAA.jpg [obsah] =>

Restaurování se jako samostatný obor začíná vyučovat teprve v roce 1946 na Akademii výtvarných umění, a to v oboru závěsného obrazu. Obor restaurování sochařských děl se zaváděl na odpovídající úrovni jen velmi pomalu. Restaurování sochařských děl tak zůstává ještě do 80. let minulého století v rukou spíše sochařů a kameníků než specialistů v oboru restaurování.

Významným posunem oproti předchozím obdobím je dokumentace restaurátorského zásahu. Právě z 60. let se dochovalo několik na svoji dobu kvalitních restaurátorských zpráv, které jsou pro dnešní dobu cenným zdrojem informací. Snaha kombinovat dostupné materiály a vytváření z dnešního pohledu nemožných kombinací poukazuje na absenci vhodného materiálu pro zpevňování narušeného kamene a na snahu restaurátorů se s tímto problémem vyrovnat na základě tehdejších materiálových možností a poznání problematiky. 80. léta se v našich zemích nesou ve znamení experimentování s novými materiály. Po odstranění „nevhodných“ cementových vysprávek z předchozích oprav byla pro zpevňování narušeného kamene pod vysprávkami použita epoxidová pryskyřice. Umělého kamene na bázi epoxidu bylo využito také při dusání chybějících artefaktů. Petrifikace a hydrofobizace byla prováděna silgelem.

Přes snahu restaurátorů využít dostupných vědomostí a technologií dané doby — se v budoucnosti ukázala jako problematické. Právě příklady z historie jsou důležitým varováním, že užití jakéhokoli nového materiálu při restaurování by mělo být prováděno na základě znalostí jak kmenné památky, tak aplikovaném materiálu a jejich vzájemné interakci. Kvalitu a kompatibilitu materiálu s daným substrátem prověří teprve čas, a proto by mělo být užití nového materiálu vždy řádně prověřeno zkouškami.

V 90. letech lze vysledovat postupné zapojení technologů do procesu restaurování, ve zprávách jsou dokumentovány odběry vzorků. Při zpevňování je již výhradně používán etylsilikát. K proměně dochází i v případě restaurátorských zpráv, kde jsou uvedeny konkrétní materiály a technologie.

V průběhu 90. let a v první dekádě 21. století se postupně uplatňuje nový přístup k restaurování. Restaurátorskému zákroku předchází restaurátorský průzkum, který se snaží mapovat důsledky korozních procesů a stanovit příčiny poškození. Vlastní restaurování potom řeší nejen důsledky korozních procesů, ale snaží se eliminovat zdroje poškození a stanovit režim preventivní péče o památky.

Úkolem studentů VŠCHT oboru Fyzikální chemie s místem působení na UFCH JH AV v Centru pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií je fyzikálně-chemicky prozkoumat daný historický materiál a připravit nový konsolidační (zpevňovacích) materiál, na bázi etylsilikátu nebo dihydrogen fosforečnanu amonného, doplněný o nanočástice SiO2, TiO2 nebo ZnO, které dávají ošetřovanému materiálu kromě samotného zpevnění další funkce jako např. nesmáčivost povrchu, samočistění povrchu, biocidu.

Abychom mohli připravit materiál, který by se co nejvíce svými vlastnostmi podobal historickému objektu, je nutná podrobná charakterizace poškozeného objektu. Poté následuje syntéza a aplikace nového konsolidantu a opětovná charakterizace interakce konsolidantu s ošetřovaným materiálem,  účinnost a testy urychleného stárnutí. Proto jsme do našeho výzkumu zařadili sofistikované metody, které se používají k charakterizaci rozličných materiálů (Obrázek 1). Některé z metod byly použity v oboru restaurování kamene poprvé. Jmenovitě se jedná o nanoindentační testování pevnosti a pružnosti materiálu v nanoměřítku. Použitím takového přístroje jsme schopni určit, pomocí několika nanometrového hrotu, jak se daný konsolidant chová  v mikrometrových pórech ošetřovaného kamene. Takové měření přineslo nové výsledky, které mohou potvrdit vznik Si — O — Si vazeb mezi křemičitou památkou a etylsilikátovým konsolidantem.

Autorka je studentkou doktorského studia na VŠCHT Praha

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [46376] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 46376 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 46375 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2019/vyvoj-restaurovani-kamene-u-nas [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

KONTAKT

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace

Mapa webu
Sociální sítě
zobrazit plnou verzi