stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[adresa_url] =>
[api_hash] =>
[seo_desc] => Oficiální stránky Vysoké školy chemicko-technologické - moderní vědecké instituce se špičkovým uplatněním absolventů.
[jazyk] =>
[jednojazycny] =>
[barva] =>
[indexace] => 1
[obrazek] => 0003~~Cwt29gjRTcsv0vV3BwA.jpg
[ga_force] =>
[cookie_force] =>
[secureredirect] =>
[google_verification] => zSH2Mh_yqm4NLfi9h6dswY5h3oQAwDQa_Ng7v7QLuQo
[ga_account] =>
[ga_domain] =>
[ga4_account] => G-VKDBFLKL51
[gtm_id] => GTM-MLPTFM
[gt_code] =>
[kontrola_pred] => 13.09.2014
[omezeni] => 0
[pozadi1] =>
[pozadi2] =>
[pozadi3] =>
[pozadi4] =>
[pozadi5] =>
[robots] =>
[htmlheaders] =>
[newurl_domain] => 'www.vscht.cz'
[newurl_jazyk] => 'cs'
[newurl_akce] => '[cs]'
[newurl_iduzel] =>
[newurl_path] => 1/4111/942
[newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
[iduzel] => 942
[platne_od] => 12.03.2024 18:03:00
[zmeneno_cas] => 12.03.2024 18:03:33.259655
[zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
[canonical_url] =>
[idvazba] => 1969
[cms_time] => 1713608165
[skupina_www] => Array
(
)
[slovnik] => stdClass Object
(
[paticka_budova_a_nadpis] => BUDOVA A
[aktualizovano] => Aktualizováno
[autor] => Autor
[paticka_adresa] => KONTAKT
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373
Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace
Mapa webu
Sociální sítě
[paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
[paticka_budova_1_popis] =>
[paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
[paticka_budova_a_popis] => Rektor, Oddělení komunikace, Centrum informačních služeb
[paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B
[paticka_budova_b_popis] => Děkanáty fakult: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI,
Pedagogické oddělení, Výpočetní centrum, Zahraniční oddělení, Kvestor
[paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C
[paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, Praktický lékař
[paticka_odkaz_mail] => mailto:info@vscht.cz
[stahnout] => Stáhnout
[top_login] => Přihlášení
[social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
[social_fb_title] => Facebook VŠCHT Praha
[social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
[social_tw_title] => Twitter VŠCHT Praha
[social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
[social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha
[drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha
[logo] => 
[more_info] => více informací
[top_search_placeholder] => hledat...
[odpocet_dny] => dní
[odpocet_hodiny] => hodin
[odpocet_minuty] => minut
[odpocet_vteriny] => vteřin
[zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář
[logo_href] => /
[dokumenty_kod] => Kód
[dokumenty_nazev] => Název
[dokumenty_platne_od] => Platné od
[dokumenty_platne_do] => Platné do
[paticka_budova_2_popis] =>
[google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
[archiv_novinek] => Archiv novinek
[submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok.
[adresa_url] =>
[paticka_mapa_alt] => Kontakt
[den_kratky_5] => pá
[den_kratky_4] => čt
[den_kratky_3] => st
[den_kratky_1] => po
[den_kratky_0] => ne
[den_kratky_2] => út
[den_kratky_6] => so
[zobrazit_vice_kalendar] => více zde →
[novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha
[novinky_kategorie_2] => Důležité termíny
[novinky_kategorie_3] => Studentské akce
[novinky_kategorie_4] => Zábava
[novinky_kategorie_5] => Věda
[novinky_archiv_url] => /novinky
[novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku
[novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek
[novinky_dalsi] => zobrazit další novinky
[novinky_archiv] => Archiv novinek
[intranet_odkaz] => https://intranet.vscht.cz/
[intranet_text] => Intranet
[hledani_nadpis] => Vyhledávání
[search_placeholder] => hledat
[mobile_over_nadpis_menu] => Menu
[mobile_over_nadpis_search] => Hledání
[mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky
[mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení
[menu_home] => Domovská stránka
[logo_mobile_href] => /
[logo_mobile] => 
[zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi
[zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit responzivní verzi
[paticka_mapa_odkaz] => https://www.vscht.cz/kontakt
[nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný.
[copyright] =>
[preloader] => Prosím čekejte...
[hledani_nenalezeno] => Nenalezeno...
[hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google
[hledani_platnost] => platnost:
[hledani_platnost_do_neomezene] => neomezeně
[hledani_platnost_od_veku] => od věků
[novinka_publikovano] => Publikováno:
[novinka_datum_konani] => Datum konáni:
[social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vschtpraha
[social_in_title] => Instagram VŠCHT Praha
[social_li_odkaz] => https://www.linkedin.com/school/vysok%C3%A1-%C5%A1kola-chemicko-technologick%C3%A1-v-praze/
[social_li_title] => LinkedIn VŠCHT Praha
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[993] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[995] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 995
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[996] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 996
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[997] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 997
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
)
[iduzel] => 993
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[994] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[1001] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Domovská stránka
[seo_desc] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, univerzita, která nabízí široké spektrum studijních oborů, týkajících se nejen chemie.
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[obrazek] => 0002~~S60oSS3KTC0yNAEA.jpg
[pozadi] =>
[iduzel] => 1001
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /home
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_novinky
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[1011] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Škola
[seo_desc] => VŠCHT Praha je prestižní vysoká škola s rodinnou atmosférou.
[autor] => Oddělení komunikace
[autor_email] => info@vscht.cz
[obsah] => Vítejte ve světě moderní chemie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem prvotřídního vzdělávání a výzkumu v oblastech chemie a potravinářství. Patří mezi největší tuzemské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a výživu, životní prostředí a ekonomiku a management.
VŠCHT Praha - Výzva, která se vyplatí
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1011 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /skola [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1013] => stdClass Object ( [nazev] => Fakulty, ústavy [seo_title] => Fakulty, ústavy [seo_desc] => Počty ústavů, studentů, absolventů a akademických pracovníků na jednotlivých fakultách. [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1013 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /fakulty [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [71788] => stdClass Object ( [nazev] => Studium [seo_title] => Studium [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 71788 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /studium [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [1014] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => Věda a výzkum na VŠCHT Praha, kontakty, projekty, ocenění vědeckých a výzkumných výstupů. [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => oko [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>
VŠCHT Praha je technickou vysokou školou univerzitního typu s hlavním zaměřením na oblast technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství a životního prostředí. Její moderní vybavení a rozsáhlý vědecko-výzkumný potenciál ji předurčují k výchově špičkových odborníků pro průmyslovou praxi, výzkum a vývoj i státní správu.
VŠCHT Praha je členěna na čtyři fakulty. Vyniká propojením vzdělávací činnosti s velice kvalitním výzkumem, jak základním, tak i aplikovaným. Vědecké týmy všech fakult VŠCHT Praha se intenzivně zapojují do programů národní i mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích. Jak metodickou, tak administrativní podporu vědcům při podávání projektových žádostí i během řešení projektů poskytuje Projektové centrum.
Komercializaci aplikovaného výzkumu považuje VŠCHT Praha za významnou součást svých aktivit. Proto zde funguje Oddělení pro výzkum a transfer technologií, které svou činností přispívá ke zvýšení komercializace výsledků a vyhledávání nových příležitostí spolupráce s aplikační sférou. V roce 2015 VŠCHT Praha otevřela vědecko-technický park - Technopark Kralupy, který je zaměřený na stavební chemii, materiálové inženýrství a související obory. Jeho fungování hraje v transferu znalostí na VŠCHT Praha důležitou roli.
Dále Oddělení pro výzkum a transfer technologií zprostředkovává jak vědcům, tak studentům interní granty, nabízí možnosti získání cen i účasti na soutěžích nebo zve na studentské konference.
VŠCHT Praha chce být atraktivní institucí pro mladé vědce, proto Projektové centrum aktivně podporuje uchazeče, kteří zde chtějí realizovat svůj vědecko-výzkumný projekt např. v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie. Dále mají mladí vědci příležitost se ucházet o prestižní startovací grant - Fond Dagmar Procházkové, pomocí kterého mohou vybudovat svoji vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT Praha. Postdoktorandům se dostává široké podpory v rozšiřování jejich výzkumných zkušeností prostřednictvím mezinárodní mobility.
VŠCHT Praha se aktivně zapojuje do mezinárodní integrace rozšiřováním a prohlubováním spolupráce v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a Erasmus+ smlouvy, stejně tak jako vytváření a akreditace společných studijních programů se zahraničními univerzitami.
V rámci příprav na HR Award se VŠCHT Praha zavázala vytvářet přátelské pracovní podmínky, podporovat profesní rozvoj a uplatňovat transparentní postupy přijímání pracovníků: Zázemí pro zaměstnance spoluvytváří Personální odbor spolu s Welcome center, které podporuje zaměstnance přijíždějící ze zahraničí - počínaje podporou s vízovým procesem až po poskytnutí informací k všednímu dni v Praze. A aby byla atraktivní a přívětivou institucí pro všechny zaměstnance i studenty, klade VŠCHT Praha důraz na genderovou rovnost. Proto zde jako součást Plánu genderové rovnosti (Gender equality plan) vznikl akční plán, který je pro dosažení zmiňované genderové rovnosti důležitým vodítkem.
[urlnadstranka] => [iduzel] => 1014 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1015] => stdClass Object ( [nazev] => Spolupráce [seo_title] => Spolupráce [seo_desc] => Spolupráce [autor] => [autor_email] => [obsah] =>VŠCHT Praha tradičně patří k předním českým výzkumným pracovištím s intenzivní spoluprací s průmyslovou praxí. Výzkumní pracovníci z VŠCHT Praha participují na řadě výzkumných projektů financovaných z veřejných zdrojů v rámci projektů tuzemských poskytovatelů (TA ČR, MPO – TIP, MZe – NAZV, MV – Bezpečnostní výzkum, …) i z neveřejných zdrojů v rámci přímé smluvní spolupráce s podnikatelskými subjekty.
V rámci aplikovaného výzkumu je prováděn koncepční výzkum a vývoj s aktivním zapojením studentů doktorských a magisterských studijních programů. V rámci smluvního výzkumu s podnikatelskými subjekty jsou pak zpravidla řešeny aktuální technologické a analytické problémy. Výhodou je, že VŠCHT Praha je při řešení požadavků technologické praxe velmi flexibilní a je schopna rychlé reakce na vzniklou situaci. To zvyšuje její konkurenceschopnost mezi ostatními subjekty na trhu.
Na specializační výuce v rámci jednotlivých ústavů VŠCHT Praha se podílí řada významných odborníků z aplikační sféry. Jde například o odborníky z farmaceutického průmyslu, petrochemického průmyslu a z oblasti odpadového hospodářství. Odborníci působí především v navazujícím magisterském studiu.
Vědecko-výzkumná oblast má také významný nadregionální charakter, kde téměř 70 % partnerů aplikovaného výzkumu má sídlo mimo Prahu. VŠCHT Praha zaujímá v řadě především technologických oborů výsadní postavení v rámci ČR (např. technologie vody, technologie paliv, anorganické technologie, biotechnologie, potravinářské technologie).
V souladu s dlouhodobým záměrem se VŠCHT Praha aktivně zapojuje do mezinárodní integrace a rozšiřuje a prohlubuje spolupráci v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou mezinárodní vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a na ERASMUS, společné studijní programy se zahraničními univerzitami. VŠCHT Praha má téměř 70 aktivních meziuniverzitních smluv o spolupráci a 130 bilaterálních smluv ERASMUS. Aktivní účast akademických pracovníků a studentů v mezinárodních projektech a programech vede k navazování nových kontaktů a rozšiřování oblastí spolupráce jak z hlediska obsahového, tak i geografického. Zájem o uzavírání nových smluv ze strany zahraničních partnerů je trvalý, ze strany VŠCHT Praha je prioritou uzavírat takové smlouvy, u kterých je předpoklad oboustranné akademické spolupráce a reciprocity studentských a vědeckých mobilit.
Neustále pokračuje úsilí zaměřené na rozšiřování možností studia na zahraničních univerzitách pro studenty VŠCHT Praha. Kromě dlouhodobých studijních pobytů byly díky rozvojovým projektům i dalším zdrojům výrazně podpořeny i krátkodobé pobyty, které umožnily studentům účastnit se intenzivních odborných kurzů, workshopů, konferencí a seminářů.
Velká pozornost je věnována zahraničním studentům a hostujícím odborným pracovníkům.Nabídka pro zahraniční zájemce o studium se promítá do akreditace bakalářských a magisterských studijních programů vyučovaných v angličtině a k realizaci mezinárodních magisterských programů ERASMUS MUNDUS, rovněž vyučovaných v angličtině.
Úspěšnou formou propagace VŠCHT Praha vedoucí ke zvýšení zájmu o spolupráci je pořádání mezinárodních vědeckých konferencí a seminářů přímo v prostorách školy.
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1015 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /spoluprace [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [39285] => stdClass Object ( [nazev] => Zaměstnání - kariéra na VŠCHT [seo_title] => Zaměstnání - kariéra na VŠCHT [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 39285 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /kariera [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [5161] => stdClass Object ( [nazev] => Veřejnost - popularizace, média [seo_title] => Veřejnost [seo_desc] => [autor] => Oddělení komunikace [autor_email] => info@vscht.cz [obsah] =>Oddělení komunikace
Michal Janovský
|
Jan Kříž
|
Bára Uhlíková
|
Barbora Strasserová
|
Annemarie Havlíčková
|
Lumír Košař
|
Jana Sommerová
|
Dana Kardová (rozená Bílková)
|
Tento rozcestník je určen absolventům VŠCHT Praha. Zde se můžete zaregistrovat do databáze absolventů, přečíst si rozhovory z úspěšnými absolventy, projít nabídky práce, prohlédnout si obhájené práce či získat kopie svých ztracených nebo zničených dokumentů o studiu.
Poradenské a kariérní centrum
Studentům a absolventům nabízíme poradenskou činnost, psychologickou poradnu, workshopy pro zlepšení měkkých dovedností a vybrané nabídky práce.
Alumni VŠCHT Praha
Alumni, klub absolventů VŠCHT Praha sdružuje absolventy a přátele VŠCHT Praha. Usiluje o vytvoření vzájemné komunikační platformy mezi školou, absolventy a současnými studenty. Klub nabízí setkávání absolventů a přednášky zajímavých absolventů.
Nemáte přístup k obsahu stránky.
Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).
[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [1485] => stdClass Object ( [nazev] => Stránka nenalezena [seo_title] => Stránka nenalezena (chyba 404) [seo_desc] => Chyba 404 [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Chyba 404
Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.
Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.
Děkujeme!
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 994 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )DATA
stdClass Object
(
[nazev] => Čím se zabýváme na VŠCHT Praha v roce 2019?
[seo_title] => 2020
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
[ikona] =>
[obrazek] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] =>
[submenuno] =>
[urlnadstranka] =>
[newurl_domain] => 'www.vscht.cz'
[newurl_jazyk] => 'cs'
[newurl_akce] => '/popularizace/doktorandi-pisou/2020'
[newurl_iduzel] => 52581
[newurl_path] => 1/4111/942/994/5161/26318/52581
[newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
[iduzel] => 52581
[platne_od] => 17.02.2020 14:59:00
[zmeneno_cas] => 17.02.2020 14:59:12.529842
[zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž
[canonical_url] =>
[idvazba] => 60467
[cms_time] => 1713606258
[skupina_www] => Array
(
)
[slovnik] => Array
(
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[58544] => stdClass Object
(
[nazev] => Alchymie lepidel
[seo_title] => Alchymie lepidel
[seo_desc] => Stručný přehled lepkavé vědy.
[autor] => Lukáš Šatura
[autor_email] => satural@vscht.cz
[perex] => Přestože lepíme již od pravěku, teorie molekulárních dějů v lepidlech se teprve vyvíjí. Míchání lepidel mnohdy připomíná spíše umění než vědu. Firmy dnes formulují vysoce účinná lepidla, know-how však zůstává utajené. Biopolymer PHBV je základem nové generace rozložitelných lepidel použitelných i v potravinách. Lepidlo vyrobené částečně z odpadu jsme během Erasmu namíchali na TU Delft a možná se brzy objeví ve výrobcích na regálech Vaší večerky.
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~808qOrywKjVbwUhBVyEktbgkv-zwwrzDaxWKjq6vyju8NzlDITs_tyC_KjNZISe1IDMlJxFEH16bDEQZCsXZOfk6CgWJQIEihUyFgpzE4pJKAA.jpg
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] => První lidé lepili nástroje pryskyřicemi ze stromů. Přírodní lepidla z kaučuku nebo živočišných proteinů—zejména mléčného kaseinu nebo zaječího kolagenu—byly také v portfoliu středověkých řemeslníků a umělců. Příchodem syntetických materiálů ve 20. století se možnosti ještě rozšířily.
Základem lepidla jsou molekuly dlouhých polymerních řetězců a další pomocné látky. Polymery jsou jako špagety—čím delší, tím více jsou propletené a tím těžší je odlepit jednotlivé nudle třeba ode dna hrnce. Pomocné látky dolaďují žádané vlastnosti, na které samotný polymer nestačí. Jako se do špaget přidává olej, díky kterému těstoviny při nabírání lépe kloužou, tak i polymery se díky změkčovadlům lépe pohybují. To se projeví třeba v pružnosti nebo tepelných vlastnostech lepidel.
Dále se mohou přidávat třeba látky zvyšující přilnavost polymerů k povrchu, pigmenty k zabarvení, ale i plniva, která snižují potřebné množství polymeru, a tím i cenu lepidla. Zkušenosti s jednotlivými látkami doplňují nejnovější poznatky z polymerní vědy. Metodou pokus-omyl se pak dosahuje synergie správného poměru složek ve finální formulaci lepidla pro žádanou aplikaci.
Dnes známe celou řadu různých lepidel, tmelů, či cementů používaných v konstrukčních materiálech, lepicích páskách, nebo v medicíně. Trendem je nahrazovat lepením i tradiční způsoby spájení kovů nýtováním nebo svařováním, protože lepený spoj dokáže lépe rozkládat síly a tlumit vibrace. Lepidla v obalových materiálech potravin jsou oříškem nejen pro zdravotní nezávadnost, ale i pro zpracování obalového odpadu a jeho recyklaci.
Tavná lepidla jsou preferovanou alternativou v potravinářství díky tomu, že při jejich vytvrzení nevznikají výpary rozpouštědel. Využívají se k lepení papírových krabic nebo etiket. Běžně používané netoxické tavné lepidlo je třeba syntetický ethylenvinylacetát (EVA)—alternativa živočišných lepidel—který se používá také v biomedicíně nebo restaurátorství.
Polymery lepidel v samolepkách na ovoci nebo na obalech potravin obvykle nejsou rozložitelné nebo totožné s polymerem obalu, čímž snižují jeho recyklovatelnost. Tento problém lze eliminovat použitím rozložitelného lepidla za předpokladu, že je možné papírovou etiketu s lepidlem před zpracováním plastu zcela rozložit. Pokud je celý obal z biologicky rozložitelného materiálu—bioplastu nebo papíru—není problémem ani akumulace syntetického polymeru z lepidla v průmyslových kompostárnách.
Konsorcium nizozemských společností vyrábí z bioodpadu biopolymer PHBV, což je zásobní látka mikroorganismů. Na nizozemské TU Delft se nám podařilo namíchat lepidlo právě na bázi PHBV. Toto lepidlo lepí sklo, papír, dřevo, ale i některé plasty. Je odolné vůči vodě a lze ho použít i v mínusových teplotách mrazničky. Spolu s aditivy rostlinného původu dosahuje dobrou pevnost nejen pro běžné aplikace. Jelikož je rozložitelné a použitý PHBV má původ v bioodpadu, bude lepidlo udržitelnější a usnadní zpracování obalového odpadu. Firmy o něj už projevily zájem a je možné, že výroba tohoto rozložitelného lepidla bude zahájena v nejbližších letech.
Autor je studentem chemického inženýrství
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[58545] => stdClass Object
(
[nadpis] =>
[iduzel] => 58545
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => galerie
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
)
[iduzel] => 58544
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/alchymie-lepidel
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[58541] => stdClass Object
(
[nazev] => Bioplast, na který jsme čekali
[seo_title] => Bioplast, na který jsme čekali
[seo_desc] =>
[autor] => Lukáš Šatura
[autor_email] => satural@vscht.cz
[perex] => Ve skutečnosti však na nás čekal on. Přírodní biopolymer PHBV—poly(3-hydroxybutyrát-co-3-hydroxyvalerát) je něco jako tuk buněk. Vývojem levnějších výrobních procesů přišla jeho chvíle, jelikož má variabilní vlastnosti a celou řadu možných použití. Pro svou biokompatibilitu v medicíně, pro mechanické vlastnosti v obalech. Během Erasmu v Nizozemsku jsme se podívali na paletu vlastností, kterou mu namíchali „holandští mistři“ na TU Delft, kde se vyvíjívýroba PHBV z bioodpadu.
[ikona] =>
[obrazek] => 0002~~808qOrywKjVbwUhBVyEAyD66MDu_7PBehQAPpzCFgqMzMwvycw-vzTu8UKGsKiMnNSU1VyFToezo-rzDaxWKS48uTM07vFIhN-fwyux8AA.jpg
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] => Bakterie si ve stresu vytvářejí zásoby polyhydroxyalkanoátů (PHA) na horší časy. Pro tkáně člověka jsou biopolymery PHA také chemicky přirozené a nevyvolávají imunitní reakci. Jsou tedy vhodné jako nosiče cílené léčby nebo „umělých“ orgánů. Jedním z PHA je i PHBV—kopolymer kyselin b-hydroxymáselné a b-hydroxyvalerové. Ve světě se zatím skloňoval jen PHB, tedy čistý homopolymer první z těchto kyselin. Jelikož PHB je poměrně křehký materiál, přítomnost druhé kyseliny, b-hydroxyvalerové, je právě tím, co dělá PHBV tak výjimečným.
Nejen obal léčiv, ale i obal obalů
PHBV drží v mechanických vlastnostech krok s mnohými syntetickými polymery. Některé vlastnosti mu může závidět i polymléčná kyselina (PLA)—biopolymer dnes již běžně používaný v obalech, medicíně nebo v 3D tisku. PHBV je méně křehký, je elastický, odolný vůči UV záření a dobře drží aroma nebo vlhkost. Na rozdíl od PLA je rozložitelný i ve vodě a v půdě, a tedy nezatěžuje planetu jako mikroplasty. Přesné vlastnosti PHBV lze navíc podle obalového materiálu doladit poměrem jednotlivých hydroxykyselin v polymerním řetězci. Zní to dobře, tak kde byl dosud problém?
Plasty nejsou z cukru. Bioplasty ano
Výroba plastů z ropy je zatím levnější než výroba z biomasy. Dnešní produkce PHBV třeba z cukrové třtiny je podobná výrobě rumu. Zkvašením rostlinných cukrů se však nezískává alkohol, nýbrž takzvané nižší mastní kyseliny. Těch se pak zhostí bakterie, které je polymerují na PHBV. Na ceně PHBV se tedy podílí i vstupní surovina. Bioplasty z brambor tedy jistě nejsou konečným ani optimálním řešením.
Vyrábět bioplasty z jídla? Raději z odpadu z jídla!
Potravinový odpad je dnes globálním a klimatickým problémem. Ročně se vyhodí až třetina jídla—1,3 miliardy tun. Díky obalům je však v Evropě „foodwaste“ z produkce pouze 3 %. Balením se totiž prodlužuje životnost potravin, čímž se také šetří energie a voda. Zhruba pětina domácího odpadu je však pořád bioodpad. Slupky z banánů, pecky z avokád, ale i prošlá šunka mají nepochybně lepší způsoby zhodnocení než spálení na teplo. Třeba v Praze lze po objednání hnědé popelnice třídit zatím jen rostlinný bioodpad k výrobě kompostu.
Čím více odpadu z jídla, tím méně odpadu z jídla
V rámci výzkumného projektu na TU Delft jsme zkoumali možnosti použití právě PHBV v obalech potravin. Výrobu PHBV patentovanou technologií z bioodpadu zavádí ve spolupráci s TU Delft konsorcium nizozemských společností, které staví na zdejší infrastruktuře tříděného bioodpadu. Rozložitelné PHBV se tak může vracet v koloběhu bioodpadu, pokud by jej ovšem nešlo opakovaně použít nebo recyklovat.
Slunce, seno a kejda z prasátek
Naši předkové ve vesnicích měli příklady dobré praxe cirkulárního využití bioodpadu z hospodářství. Ve sterilním prostředí rozvinutých velkoměst je potřeba také zavést způsoby minimalizace a efektivního využití bioodpadu. PHB z odpadních fritovacích olejů vyrábí v Česku společnost Nafigate, na Slovensku by zase měla letos začít výroba plastu Nonoilen®—směsi PHB a PLA.
Autor je studentem chemického inženýrství
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[58542] => stdClass Object
(
[nadpis] =>
[iduzel] => 58542
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => galerie
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
)
[iduzel] => 58541
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/bioplast-na-ktery-jsme-cekali
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[56261] => stdClass Object
(
[nazev] => Je sodno-draselná ATPasa pouze transportním proteinem?
[seo_title] => Je sodno-draselná ATPasa pouze transportním proteinem?
[seo_desc] =>
[autor] => Ing. Jiří Bejček
[autor_email] => bejcekj@vscht.cz
[perex] => Objevy učiněné v posledních letech vrhají na Na+/K+-ATPasu nové světlo.
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~8_N2BAA.jpg
[ogobrazek] => 0002~~8_N2jC8vBgA.jpg
[pozadi] =>
[obsah] => Sodno-draselná ATPasa (Na+/K+-ATPasa; NKA), protein přítomný v živočišných buňkách, byla objevena v roce 1957 dánským biochemikem Jensem Christianem Skouem, který za tento objev obdržel o čtyři desetiletí později Nobelovu cenu za chemii. Dlouhou dobu se předpokládalo, že tento protein zaujímá v buňce pouze úlohu aktivního transportu sodných a draselných iontů přes cytoplasmatickou membránu. Nicméně v posledních desetiletích se pohled na NKA značně proměnil a stal se z ní významný prvek signalizační kaskády a také cíl potenciálních protinádorových léčiv.
J. C. Skou se původně zabýval studiem schopnosti lokálních anestetik pronikat do monovrstvy nervových membránových lipidů. Tuto schopnost měřil jako změnu povrchového tlaku monovrstvy a jako indikátor těchto změn mu sloužil protein, který původně považoval za sodný kanál. V roce 1957 publikoval výsledky studie zaměřené právě na tento protein. V té době již věděl, že se jedná o ATPasu a ačkoli provedené experimenty ukázaly, že na transportní funkci mají vliv sodík, draslík, vápník a hořčík, stále se domníval, že transportovaným iontem je pouze sodík. Z tohoto důvodu dal také svému odbornému článku, kde svůj objev publikoval, poněkud zdrženlivější název: „The influence of some cations on an adenosine triphosphatase from peripheral nerves“. Nicméně výzkum v této oblasti neustával a v 60. letech minulého století již bylo z článků publikovaných J. C. Skouem a dalšími zřejmé, že zmíněný protein je skutečně NKA a dokonce, že je NKA schopna za vhodných termodynamických podmínek naopak ATP syntetizovat z ADP a fosfátu.
Spolu s tím, jak se prohlubovalo poznání o NKA samotné, rostlo množství informací ohledně modulátorů její aktivity. Mezi nejznámější modulátory aktivity NKA patří kardioglykosidy (KG), látky přírodního původu, které se vyskytují v širokém spektru rostlin, především pak z rodu náprstníků (Digitalis). Podstatou biologického působení KG je inhibice NKA, která v konečném důsledku zvyšuje intracelulární koncentraci Ca2+ iontů a dochází tak k zesílení svalové kontrakce. Mezi nejznámější zástupce KG patří digitoxin a digoxin, které se z tohoto důvodu využívají v léčbě srdečního selhání a srdečních arytmií. Nicméně v současné době se interakce KG s NKA studují v souvislosti s možným využitím v léčbě rakoviny.
Protirakovinné působení KG ve spojitosti s NKA tkví ve dvou odlišných mechanismech. První mechanismus byl znám už v minulém století a je jím již zmíněná inhibice NKA. Zvýšená intracelulární koncentrace Ca2+ sice zesiluje svalovou kontrakci, nicméně v dlouhodobém horizontu způsobuje apoptózu buňky. Hranice mezi těmito ději je tenká a právě proto mají KG poměrně úzké terapeutické okno.
Druhý mechanismus působení KG byl objeven až na přelomu tisíciletí. V tomto případě je důležité, aby koncentrace KG byla dostatečně nízká a nedocházelo tak k inhibici NKA. Za takové situace jsou aktivovány signalizační kaskády, které následně stimulují buněčnou proliferaci. Avšak tímto způsobem působí KG v nenádorových buňkách. Oproti tomu v nádorových buňkách dochází k potlačení buněčné proliferace, a ačkoli bylo popsáno, že i v tomto případě hrají úlohu signalizační kaskády, přesný mechanismus nebyl dosud objasněn.
V naší laboratoři na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha se zabýváme studiem KG z hlediska jejich možného využití v terapii a diagnostice nádorových onemocnění. Studujeme vlastnosti jak nemodifikovaných přírodních látek, tak i jejich konjugátů s různými fluorescenčními molekulami, které umožní jejich vizualizaci a díky tomu uplatnění nejen v terapii, ale také v diagnostice (tedy teranostice) nádorových onemocnění. V naší práci využíváme výpočetní techniku k modelování interakcí studovaných molekul s NKA. Rovněž se zajímáme o jejich cytotoxické vlastnosti, konkrétně o to, jak se po strukturní modifikaci změní cytotoxicita a z toho vyplývající selektivita vůči nádorové tkáni. Důležitá je také znalost lokalizace látek ve specifických buněčných kompartmentech, protože díky tomu víme, zda si modifikovaná látka zachovala svoji funkčnost. Získané poznatky nás pak přibližují k vysněnému cíli, kterým by byla molekula s ideálními vlastnostmi pro léčbu nádorových onemocnění. To vše díky proteinu, který byl dříve považován za „pouhý“ nástroj pro transport iontů v buňce.
Autor je doktorským studentem na Ústavu biochemie a mikrobiologie
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => Array
(
)
[iduzel] => 56261
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/je-sodno-draselna-atpasa-pouze-transportnim-proteinem
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[55968] => stdClass Object
(
[nazev] => Mitotické jedy v protinádorové terapii
[seo_title] => Mitotické jedy v protinádorové terapii
[seo_desc] =>
[autor] => Vladimíra Pavlíčková
[autor_email] => pavlickv@vscht.cz
[perex] => V oblasti protinádorové terapie byl v posledních letech zaznamenán značný vývoj, i přes to je však onemocnění rakovinou a s tím spojená léčba stále opředena mnohými otázkami. Spolu s novými poznatky o příčinách vzniku a průběhu tohoto onemocnění, vznikají stále nová léčiva a jsou dostupné nové možnosti terapie. Základem mnoha chemoterapeutik však dlouhodobě zůstávají takzvané mitotické jedy cílící na buněčné pochody spojené s dělením buněk neboli mitózou.
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~TY2xDcIwEEVX-SWRoGEDsgAFYgDHORTnHF9k-yIlE7ADE1BkCsNeuKR9T3rv0qDV75NXeNcnLu9BIClTlGQiy6Q43E_n661BImzkKXxeeHiVSIl1LLst--QwOY6StVO_HtE2iLLNpv_DmAXLmrJZKJQdndYOV58lO1u3dTRSr2DxdnDWBf0B.jpg
[ogobrazek] => 0001~~TY2xDcIwEEVX-SWRoGEDsgAFYgDHORTnHF9k-yIlE7ADE1BkCsNeuKR9T3rv0qDV75NXeNcnLu9BIClTlGQiy6Q43E_n661BImzkKXxeeHiVSIl1LLst--QwOY6StVO_HtE2iLLNpv_DmAXLmrJZKJQdndYOV58lO1u3dTRSr2DxdnDWBf0B.jpg
[pozadi] =>
[obsah] => Mitóza, je proces nezbytný pro správné fungování lidského organismu. Buňky, tvořící tkáně lidského těla se mohou dělit různou rychlostí a celý proces buněčného dělení je přísně regulován řadou mechanismů. Vlivem různých vnějších i vnitřních faktorů však může dojít k poruše těchto mechanismů a k nekontrolovanému dělení buněk za vzniku nádoru. Základní myšlenkou, jak léčit nádorová onemocnění, tak byla snaha zastavit toto nekontrolované buněčné dělení. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout je právě využití mitotických jedů, které cílí na mikrotubulová vlákna buněk. Tato vlákna složená z proteinu tubulinu, jsou důležitá pro udržení tvaru buňky, transport molekul uvnitř buňky, ale především pro správné rozdělení genetické informace při mitóze tvorbou tzv. dělícího vřeténka. Je-li funkce mikrotubulů narušena, buňka nemůže dokončit své dělení a obvykle dochází k její smrti.
Mohlo by se tak zdát, že mitotické jedy jsou ideálním kandidátem protinádorové léčby. Jejich použití je však mnohdy limitováno vysokou systémovou toxicitou, která vede k řadě nežádoucích vedlejších účinků. Mezi ty patří známé vypadávání vlasů, nebo střevní problémy po chemoterapii. K těm dochází z důvodu, že buňky střevního epitelu patří k rychle se dělícím buňkám, a proto na ně mitotické jedy působí obdobně jako na rychle se dělící buňky nádorové. Snahou vědců je tedy tyto vedlejší účinky byly minimalizovat.
Vývojem a testováním mitotických jedů, konkrétně derivátů kolchicinu, který je známým alkaloidem Ocúnu jesenního (Colchicum autumnale), a paklitaxelu vyskytujícím se převážně v kůře jehličnanů rodu Tis (Taxus) se zabývá i naše výzkumná skupina Ústavu biochemie a mikrobiologie na VŠCHT v Praze. Naším cílem je vyvinout nové sloučeniny na bázi mitotických jedů s pozměněnými terapeutickými vlastnostmi. Modifikací struktury výchozích sloučenin dochází například ke snížení systémové toxicity, zvýšení specifity pro nádorové buňky a tím také zvýšení terapeutického indexu. Díky spojení mateřské sloučeniny s fluorescenčními a/nebo fotosenzitivními značkami je možné tyto látky využít v teranostice, zobrazování a fotodynamické terapii nádorů. To vše v závislosti na typu použitého fotosensitizéru/fluoroforu. I přes to, že vývoj nových látek a zejména jejich testování jsou časově náročné, věříme, že naše úsilí do budoucna napomůže k vývoji účinného protinádorového léčiva.
Autorka je doktorskou studentkou na Ústavu biochemie a mikrobiologie
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => Array
(
)
[iduzel] => 55968
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/mitoticke-jedy-v-protinadorove-terapii
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[55909] => stdClass Object
(
[nazev] => Teranostika – spojení, které se vyplácí
[seo_title] => Teranostika – spojení, které se vyplácí
[seo_desc] =>
[autor] => Ing. Jan Škubník
[autor_email] => skubnikj@vscht.cz
[perex] => Objev a znič! Tak zní úkol pro moderní protirakovinné látky, kterými se zabývá vědní obor teranostika. Látky s teranostickými vlastnostmi nám umožňují diagnostikovat, tedy objevit, nádor a rovnou jej léčit, což zvyšuje komfort pacientů, šanci na jejich dřívější vyléčení, a zároveň spoří čas i finance.
[ikona] =>
[obrazek] => 0002~~K84uTcrLzI4vSS1KzMsvLsnMTowvyEwuKS1KjQ9ycgcA.jpg
[ogobrazek] => 0002~~K84uTcrLzI4vSS1KzMsvLsnMTowvyEwuKS1KjQ9ycgcA.jpg
[pozadi] =>
[obsah] => Látky kombinující v sobě diagnostické a terapeutické účinky jsou známy již několik desítek let. Na prvopočátku stálo využití radioaktivního jódu pro zobrazení nádorů štítné žlázy a jejich současnou destrukci. Toto veskrze geniální použití jednoho jediného prvku odstartovalo již kolem roku 1940 výzkum teranostických přípravků, přičemž dnes registrujeme nespočet vzájemně velmi odlišných látek, z nichž některé svou složitou strukturou překvapí i mnohé vědce.
Principy, které se při vývoji teranostik uplatňují, jsou velmi rozmanité. Díky nezměrným možnostem organické syntézy lze dnes již připravit takřka jakoukoli sloučeninu, byť v praxi jsme široce limitováni hlavně ekonomickými možnostmi. Jednoduchým principem je přímé spojování známé funkční protinádorové látky se známým diagnostickým činidlem. Diagnostická část takového konjugátu je založena především na radioaktivitě (stále se používá např. radioaktivní jód pro zobrazení nádorů štítné žlázy), přičemž, jak již bylo zmíněno výše, radioaktivity využíváme také při samotné léčbě nádoru. K využívaným diagnostickým principům patří také fluorescence, nebo jakékoli jiné značení pro zobrazovací přístrojové techniky, jako je například počítačová tomografie. Terapeutickou práci poté zastávají klasická nádorová chemoterapeutika, nebo nověji protilátky, vyvolávající imunitní odpověď organismu, enzymy, jiné proteiny, fragmenty nukleových kyselin atd.
K současným trendům takřka v jakémkoli oboru lidské činnosti, biochemii a chemii nevyjímaje, patří využití nanotechnologií. Ty se uplatňují také v teranostice. Diagnostické a terapeutické činidlo lze totiž společně uzavřít do specifických nanočástic, které jsou snadno modifikovatelné a pro své dobré biologické vlastnosti nachází v medicíně čím dál větší uplatnění. Jejich použití je natolik obecné, že s malou mírou nadsázky lze říci, že do nanočástic dnes můžeme uzavřít vše, co nás napadne. Samozřejmě lze také vyvíjet, či v přírodě objevovat, zcela nové látky, které by samy v sobě kombinovaly obě vlastnosti teranostik. Tento přístup je však spíše okrajovou záležitostí.
Také my na Ústavu biochemie a mikrobiologie na VŠCHT v Praze věnujeme pozornost výzkumu teranostických látek pro léčbu nádorů, a to především těm, pocházejícím z přírody. V naší skupině zkoumáme fluorescenční deriváty již známých léčivých přírodních látek, jako je kolchicin z ocúnu podzimního, paklitaxel z tisu tichomořského nebo digitoxin z náprstníku červeného, a zjišťujeme, zda po změnách v jejich struktuře je nebo není zachována protinádorová aktivita, případně, a to je samozřejmě naším cílem, zda je protinádorový účinek vyšší, než účinek mateřské látky, a také, zda látka zároveň nepoškozuje zdravé tkáně. Posuzujeme samozřejmě také diagnostický potenciál těchto derivátů, tedy zda je jejich fluorescence dostatečně silná pro případné medicinální využití. Zatím jsme však stále na začátku extrémně zdlouhavého a náročného procesu zdokonalování takové látky. Dílčí úspěchy nás nicméně silně motivují k další práci, která, věřme tomu, bude v budoucnu oceněna hlavně onkologickými pacienty.
Autor je doktorským studentem na Ústavu biochemie a mikrobiologie
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => Array
(
)
[iduzel] => 55909
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/teranostika-spojeni-ktere-se-vyplaci
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[54727] => stdClass Object
(
[nazev] => Je opravdu kyselina mléčná jen metabolickým odpadem?
[seo_title] => Je opravdu kyselina mléčná jen metabolickým odpadem?
[seo_desc] =>
[autor] => Martina Koncošová
[autor_email] => koncosom@vscht.cz
[perex] => Kyselina mléčná (2-hydroxypropanová) byla dvě století považována za pouhý odpadní produkt metabolismu. V posledních několika letech však stále více odborníků dochází k poznatku, že kyselina mléčná a její anion laktát hrají významnou roli v prevenci nebo naopak patogenezi různých onemocnění. Z toho důvodu je pochopení fyziologické i patologické úlohy kyseliny mléčné klíčem k efektivnější ochraně organismu před chorobami a případně k léčbě některých onemocnění. V naší laboratoři na Ústavu biochemie a mikrobiologie se zabýváme především úlohou laktátu v nádorovém bujení a v prevenci obezity, stárnutí a sexuálního přenosu HIV.
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~88wpLS4pSjzSm3d4rUJafkm-gq6Cb2JRSWZeooJ3fl5y_tGF-WWHFwIA.jpg
[pozadi] =>
[obsah] => V lidském těle vzniká kyselina mléčná primárně při anaerobní glykolýze, resp. při odbourávání glykogenu. Uvedenou cestou vzniká přibližně 65% této kyseliny. Jejím dalším zdrojem jsou aminokyseliny: hlavně alanin, serin, threonin, cystein a glutamin. Společným znakem všech metabolický cest, které přispívají ke vzniku kyseliny mléčné, je postupná přeměna vstupujících metabolitů na pyruvát, který je následně za katalýzy enzymem laktátdehydrogenasa redukován na laktát.
U zdravého člověka vzniká kyselina mléčná hlavně při fyzické námaze v intenzivně pracujících svalech. Metabolická dráha, jejímž produktem je kyselina mléčná, totiž nevyžaduje přítomnost kyslíku a je rychlým zdrojem energie. Dále jsou zvýšené hladiny kyseliny mléčné pozorovány v rostoucích tkáních, v aktivních částech mozku a v tukové tkáni intenzivně metabolizující glukózu. V tlustém střevě kyselina mléčná vzniká při zpracování zbytků potravy střevní mikroflórou a ve vaginálním sekretu jsou jejími primárními producenty přirozeně přítomné laktobacily. Právě vaginální kyselina mléčná díky svým antiseptickým účinkům zabraňuje sexuálnímu přenosu různých bakteriálních a virových patogenů a tím snižuje riziko šíření pohlavních chorob.
Nejvíc nečekaným objevem posledních roků je, že kyselina mléčná slouží též jako signalizační molekula. Bylo zjištěno, že stimuluje redoxní a stresovou signalizaci v buňkách. Mechanismus těchto procesů spočívá v aktivaci transkripčních faktorů, které ovlivňují transkripci genů zodpovědných za tvorbu mitochondrií a antioxidační ochranu buněk. U rostoucí nebo hojící se tkáně stimuluje vyšší hladina laktátu tímto mechanismem tvorbu nových kapilár. V mozku je zase laktát nezbytný pro tvorbu dlouhodobé paměti, protože je zodpovědný za expresi proteinů účastnících se vzniku paměťové stopy a stimulujících tvorbu nových neuronů. Z naší laboratoře pochází objev, že laktát zpomaluje stárnutí kmenových buněk, takže může mít významný podíl na lepším zdraví sportovců. V neposlední řadě laktát ovlivňuje aktivitu buněk imunitního systému.
Zvýšené hladiny kyseliny mléčné jsou však často pozorovány i u různých patologických stavů. Nejprobádanější je laktátová acidóza spojená s nádorovým onemocněním, kdy kyselina mléčná vzniká jako důsledek intenzivní glykolýzy a nedostatečného cévního zásobení nádoru. I zde bylo popsáno několik signalizačních účinků laktátu, které přispívají k agresivitě tohoto onemocnění.
V první řadě slouží laktát jako metabolické palivo a tím podporuje růst nádorů. Dále bylo zjištěno, že dokáže aktivovat opravné mechanismy DNA, čímž pravděpodobně přispívá k ochraně nádorových buněk při ozařování i chemoterapii. Kromě toho tlumí imunitní odpověď bílých krvinek proti rakovinným buňkám a podporuje tvorbu nových kapilár, bez nichž nádor nemůže růst. Některé studie ukázaly, že vyšší hladiny kyseliny mléčné v primárním nádoru souvisejí s větším výsevem metastáz, které jsou převládající příčinou úmrtí onkologických pacientů.
Mé výsledky získané zkoumáním účinků laktátu na izolovaných nádorových buňkách ukazují, že metabolismus laktátu v mitochondriích je nezbytný pro jejich ochranu před oxidačním stresem. Toho lze využít pro zvýšení efektivity některých druhů protinádorové terapie, například fotodynamické terapie.
Autorka je doktorskou studentkou na Ústavu biochemie a mikrobiologie
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => Array
(
)
[iduzel] => 54727
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/je-opravdu-kyselina-mlecna-jen-metabolickym-odpadem
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[54972] => stdClass Object
(
[nazev] => Víš, čím se myješ?
[seo_title] => Víš, čím se myješ?
[seo_desc] =>
[autor] => Ing. Karolína Keprtová
[autor_email] => keprtovk@vscht.cz
[perex] => Znáte to, lidé se dělí na ty, kteří se raději sprchují a na ty, kteří se rádi ponoří do horké vany. Co máme ale společného? Bublinky! Sprchové gely, šampóny, pěny do koupelí a jiné koupelové přípravky nás lákají opojnými vůněmi a pestrobarevnými lahvičkami, a že jich v regálech obchodů najdete mraky. Věnujete se ale někdy tomu, co je napsáno titěrnými písmenky v části INGREDIENTS? Pokud ne, tak bystě možná měli...
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~C6pMyjzSm52oUKaQnV9akJqTCQA.jpg
[pozadi] =>
[obsah] => Na začátku, jak to tak bývá, byl dobrý úmysl. Ferdinand Münz ve 30. letech 19. století vyvinul látku, která měla nahradit importovanou kyselinu citronovou v procesu barvení látek. Touhle látkou je kyselina ethylendiamintetraoctová, zkráceně EDTA. EDTA má úžasné vlastnosti, je chelatačním činidlem, které váže ionty kovů do komplexů, což z ní udělalo nepostradatelnou pomocnici v průmyslových výrobách, jako jsou výroba papíru nebo textilu. Má ale i antioxidační a konzervační účinky a napomáhá tvorbě pěny, takže díky ní zůstávají kosmetické výrobky dlouho použitelné a tvoří lepší pěnu.
Když je tak úžasná, tak proč se o ní zajímáme? Protože je biologicky nerozložitelná, to znamená, že v čistírnách odpadních vod, kam teče voda z průmyslových závodů i našich koupelen, nebude odstraněna a popluje dál do řeky. I když nepatří mezi látky pro člověka nebezpečné, tak v přírodním prostředí může uvolňovat kovy uložené v sedimentech řek.
V současné chvíli neexistuje způsob odstranění EDTA, který by bylo možné plošně použít, neboť se EDTA nachází ve vodách ve velice nízké koncentraci. Proto jsme se rozhodli hledat řešení, které by bylo účinné i v prostředí konkurenčních látek, které se ve vodě nachází ve větších koncentracích, a proto při neselektivním odstraňování organických látek mají takříkajíc přednost.
Naším cílem je najít efektivní způsob, jak odstranit nebo alespoň zpřístupnit produkty částečného rozkladu EDTA mikroorganismům v čistírnách odpadních vod, ovšem s ohledem na finanční dostupnost. Mezi způsoby, jak odstranit EDTA jsme zařadili efektivní a používané pokročilé oxidační procesy (AOP), sorpci a použití membránových procesů. Hlavní důraz je kromě účinnosti kladen na finanční náročnost, protože k čemu je dobrá technologie, když si ji nemůže nikdo dovolit… Ačkoliv nás čeká ještě dlouhá cesta k nalezení optimálního řešení, tak na jeho hledání usilovně pracujeme a věříme, že budeme úspěšní. Kolegové z Ústavu chemie ochrany prostředí se dlouhodobě věnují vývoji a ověřování technologií pro odstranění perzistentních látek z různých složek životního prostředí, takže pro to máme dobré předpoklady.
Autorka je doktorskou studentskou na Ústavu chemie ochrany prostředí
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => Array
(
)
[iduzel] => 54972
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/vis-cim-se-myjes
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[52582] => stdClass Object
(
[nazev] => Léčba nádorových onemocnění světlem?
[seo_title] => Léčba nádorových onemocnění světlem?
[seo_desc] =>
[autor] => David Kodr
[autor_email] => kodrd@vscht.cz
[perex] => Tato otázka může někomu na první pohled připadat hodná spíše časopisu o ezoterice a alternativní medicíně. Nicméně opak je pravdou!
[ikona] =>
[obrazek] => 0001~~8zm88khvUqJC3uGFKflF-WWH9yZnKOTnpebmJ-cdmZ13eK1CcdmR2SU5qbkA.jpg
[obsah] => Ale teď vážněji. Disciplína nazývaná fotodynamická terapie se skutečně zabývá možností léčení nádorových onemocnění postupy, kde se světlo využívá jako jedna z komponent. Světlo samo tedy není tím, co léčí, je ale jednou ze tří složek, jejichž kombinace již může vytvořit efektivní nástroj pro odstranění nádoru. Druhou částí systému je látka specificky citlivá vůči světlu, která se kvůli této vlastnosti odborně nazývá fotosenzitizér. Tou třetí je velmi obvyklá a přirozená látka – molekula kyslíku.
Stručně vysvětleno, existují látky, které jsou ve tmě jen velmi málo toxické. Pokud jsou ale vystaveny dennímu světlu (ještě lépe pak světlu o specifické vlnové délce), přeměňují jinak neškodný kyslík ve svém okolí na velmi toxické reaktivní kyslíkové částice. Není to tedy nakonec ani ona látka citlivá vůči světlu, která je zodpovědná za léčbu, je to obyčejný kyslík.
Dobře, mluví se tady ale o produkci jedovaté formy kyslíku, jak ten nám může pomoci při léčbě nádorových onemocnění? Odpověď pak může vypadat velmi jednoduše: Dopravíme fotosenzitizér a světlo pouze do místa nádoru. Kyslík tam je přítomen již je (stejně jako v ostatních tkáních), a tak již nic nebrání jeho aktivaci pro zničení nádoru.
To, co vypadá jednoduše, je ve skutečnosti někdy docela složité. Vypracovat proces přesného a selektivního doručení látky do cílové tkáně může být běh na dlouhou trať. Obvykle se využívá odlišnost nádorových buněk od buněk normálních. Často se dá jako jejich slabin využít vlastností, které je vůči normálním buňkám obvykle zvýhodňují. Taková “hladová” rychle rostoucí nádorová buňka například přijímá mnohem více látek ze svého okolí. Některé z nich je možné využít k cílenému transportu.
Tento princip využívá v současné klinické praxi pozitronová emisní tomografie. Ta využívá radioktivně značený derivát esenciálního zdroje buněčné energie – glukózy. Obdobně mohou být využity i jiné, tělu přirozené látky, například steroidní hormony a jejich analoga.
I toto je jedno z mnoha zajímavých témat výzkumu, se kterými se můžete setkat na Ústavu chemie přírodních látek.
Autor je doktorským studentem na Ústavu chemie přírodních látek
[urlnadstranka] =>
[poduzel] => Array
(
)
[iduzel] => 52582
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/doktorandi-pisou/2020/lecba-nadorovych-onemocneni-svetlem
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
)
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_submenu
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
[api_suffix] =>
)