DATA

stdClass Object ( [nazev] => Tiskové zprávy - 2020 [seo_title] => 2020 [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] => [submenuno] => [urlnadstranka] => [newurl_domain] => 'www.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/popularizace/media/tiskove-zpravy/2020' [newurl_iduzel] => 53063 [newurl_path] => 1/4111/942/994/5161/1314/1473/53063 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 53063 [platne_od] => 18.01.2021 11:38:00 [zmeneno_cas] => 18.01.2021 11:38:49.706452 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž [canonical_url] => [idvazba] => 61211 [cms_time] => 1714002500 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [57057] => stdClass Object ( [nazev] => Univerzitní centrum VŠCHT Praha – Unipetrol má nového partnera. Výuku zde započne Fakulta strojní ČVUT [seo_title] => Univerzitní centrum VŠCHT Praha – Unipetrol má nového partnera. Výuku zde započne Fakulta strojní ČVUT [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

V roce 2002 zahájila rafinérská a petrochemická skupina Unipetrol spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT), která v roce 2015 vyvrcholila založením Univerzitního centra VŠCHT Praha – Unipetrol Litvínov, jež sídlí ve výrobním závodě Unipetrolu v Záluží u Litvínova. Unikátní spojení, kdy se veřejná vysoká škola nachází přímo v komerčním výrobním areálu, je výjimečné nejen v České republice, ale i v Evropě. Spojení je jedinečné i díky možnosti ověřit nabyté teoretické znalosti rovnou v praxi, po čemž školy a průmyslové podniky volají již řadu let. Nyní se dalším partnerem Univerzitního centra stává Fakulta strojní ČVUT v Praze, která plánuje zařadit do výuky v Litvínově dva až tři předměty. Rozšířením Univerzitního centra Unipetrol navyšuje vysokoškolské studijní příležitosti v Ústeckém kraji, a pomáhá tak k budování atraktivity a konkurenceschopnosti tohoto kraje.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~C83LLEstqsosyTu8ViE5Na-kqDRXIezoAmePEIWAosSMRIVHDZMVQvMyC1JLivJzFHIPL1TIyy87vDIjX6EgsagkL7UoUU8h7PDe0uxShaqUVIWqxIL8I715qQpuidmlOSWJCsVAfVkg04_0hIWGAAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Nový název bude Univerzitní centrum Litvínov VŠCHT – FS ČVUT – ORLEN Unipetrol. Všechny tři strany se na tom dohodly při podpisu memoranda o vzájemné spolupráci. Univerzitní centrum sídlí v Chemparku a významným způsobem spolupracuje s Unipetrol výzkumně vzdělávacím centrem (UniCRE), které studentům nabízí řadu možností, jak se zapojit do reálných projektů. Na třech bakalářských a jednom navazujícím programu studuje 35 vysokoškoláků. Chempark v Záluží u Litvínova je největším výrobním závodem skupiny Unipetrol a pracuje v něm 2,5 tisíce lidí.

„Jsme potěšeni, že základ našeho vývoje dostává další rozměr v podobě vzájemné spolupráce Univerzitního centra v našem areálu i s FS ČVUT. Společně tímto činíme další krok na cestě českého průmyslu k intenzivnějšímu propojení teorie a praxe. Současně rozšířením studijních příležitostí na Ústecku přispějeme ke zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti tohoto kraje v rámci České republiky,“ říká Tomasz Wiatrak, předseda představenstva skupiny Unipetrol.

„Fakulta strojní ČVUT v Praze se dlouhodobě v rámci svých kompetencí cítí spoluodpovědná za konkurenceschopnost průmyslu, a tím i ekonomiky České republiky na globálních trzích. Naším přínosem je připravit dostatek vhodně připravených absolventů, nabídnout znalosti s inovačním potenciálem pro průmysl a aktivně budovat ekosystémy spolupráce s průmyslovými partnery,“ uvádí děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze Michael Valášek a dodává: „Podepisované memorandum je výrazem tohoto postoje ČVUT, které jde za rámec chování běžných univerzit. Rozšiřované Univerzitní centrum Litvínov VŠCHT – FS ČVUT – ORLEN Unipetrol je vlastně ekosystém, kde role strojní fakulty je přispět k převedení poznatků kolegů z VŠCHT do zařízení v průmyslovém měřítku v Unipetrolu, našem společném průmyslovém partnerovi. Působnost tohoto Univerzitního centra je samozřejmě širší a bude působit na celý segment i celý region.“

„Vzdělávání je základním předpokladem pro budoucí zvyšování životní úrovně každého národa. Je nezbytné vychovávat nové odborníky a manažery, kteří naváží na úsilí současných i minulých generací. Jako významný zaměstnavatel, jedna z největších firem v Česku a součást kritické infrastruktury této země si uvědomujeme svou zodpovědnost a investujeme do podpory a propagace vzdělávání na všech úrovních. Za pět let fungování Univerzitního centra úspěšně absolvovalo již 112 studentů. Jsem velice rád, že toto číslo se díky nové etapě, kterou právě otevíráme, znásobí,“ vysvětluje Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Unipetrol, absolvent VŠCHT, vědec a vysokoškolský pedagog v jedné osobě.

„Univerzitní centrum Litvínov umožňuje vysokoškolské vzdělávání s individuálním přístupem ke studentům, jak je dobrou tradicí celé VŠCHT, v mimořádně úzkém kontaktu s průmyslovou praxí chemické firmy Unipetrol a výzkumně zaměřeným centrem UniCRE. Cílem VŠCHT je dále rozvíjet své působení v Univerzitním centru Litvínov VŠCHT – FS ČVUT – ORLEN Unipetrol s ohledem na požadavky moderních průmyslových firem působících v regionu, aby centrum bylo atraktivní pro zájemce o vysokoškolské studium a poskytlo jim vzdělání s perspektivním uplatněním. Jsem potěšen, že nově stvrzená spolupráce s FS ČVUT umožní jak širší nabídku předmětů pro studenty, tak i rozvoj společných výzkumných aktivit, které k vysokoškolskému prostředí nedílně přísluší. K prospěchu všech zúčastněných subjektů budeme spolupracovat při podávání návrhů vědecko-výzkumných projektů tuzemských i zahraničních, včetně programových výzev Evropské unie. Jako rodák z nedalekých Loun jsem rád, že rozšířená spolupráce Univerzitního centra podpoří příležitosti kvalitního vzdělávání i špičkového aplikovaného výzkumu v krásném, byť historicky těžce zkoušeném Ústeckém kraji,“ připomíná Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [57058] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 57058 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 57057 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/univerzitni-centrum-vscht-praha-unipetrol-ma-noveho-partnera-vyuku-zde-zapocne-fakulta-strojni-cvut [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [56829] => stdClass Object ( [nazev] => Robotičtí pavouci tkají sítě z hormonů. Mohou čistit odpadní vody [seo_title] => Robotičtí pavouci tkají sítě z hormonů. Mohou čistit odpadní vody [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 26. listopadu 2020 – Syntetické a přírodní hormony ve vodních zdrojích jsou významným problémem dneška, neboť narušují endokrinní činnost řady organismů. Nové možné řešení představují autonomní, samohybní a dálkově ovládaní mikroroboti, kteří dokážou tyto znečišťující látky z vodného prostředí efektivně odstraňovat. Objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl publikován v listopadovém čísle Nature Machinery Intellingence.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~JYuxDcJADEVX-RMwBQ0SJQuYxArg5IzO5xRZJVVKihuBymEvTlA-vfdOaTjg7BLbZ8NxX4WSzibxhgst_mAkgqWokzgW8MhSsrYmXjfFdJesJvp0XNg6SmBreuBfAIta9hUz9-pdVGiPxiP9v6xXLfQF.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Naše strategie by mohla být v budoucnu doplňkovou metodou pro vylepšení separačních technologií při čištění zdrojů vody nebo pro řešení havárií a potencionálního ohrožení vodních zdrojů nebezpečnými látkami,“ říká Lukáš Děkanovský, první autor studie a student doktorského programu Léčiva a biomateriály na VŠCHT Praha.

Pro čištění vody od hormonálních látek se nyní využívají stacionární či průtokové separátory a filtrační systémy. Nově publikovaný koncept se na problematiku dívá z nové perspektivy – mikrorobot se může autonomně pohybovat ve vodném prostředí, efektivně na sebe vázat steroidní molekuly z roztoku a následně tkát na povrchu makroskopické sítě, které se pak snadno z vody odstraní.

„Ochrana vody jako jednoho z elementárních zdrojů pro život je úkolem pro nás všechny. Limitujícím faktorem pro nástup moderních technologií jsou bezesporu ekonomické aspekty, a proto je podstatné na to při designu konceptu rovněž brát ohled,“ vysvětluje Děkanovský.

Jak to funguje?

Mikroroboti byli připraveni na bázi vodivých polymerů polypyrrolů (PPy), které umožňují tzv. reversibilní (vratnou) strukturní přeměnu. Je možné je pomocí vnějších podnětů, jako je pH, světlo či elektrické pole, programovat, a tím měnit jejich fyzikálně-chemické vlastnosti. V kontaminovaném vodném prostředí mikroroboti na bázi PPy fungují jako velice efektivní nukleační činidla, neboť na jejich povrchu dochází k vysrážení steroidních hormonů. Jak se jednotlivé části mikrorobotů pohybují, střádají si na sobě stále větší množství hormonů. Ty se vlivem mezimolekulárních interakcí sdružují k sobě. V určitý okamžik dochází k jejich vzájemnému propletení a zaklesnutí do sebe. Hormonální síť je utkána. Aby mikroroboti v tomto bodě neztráceli schopnost pohybu, je jejich vnitřní slupka vybavena magnetickými nanočásticemi, které pomohou dostat vytvořenou makrosíť z roztoku.

Nature Machine Intelligence je online vědecký časopis s uzavřeným přístupem, který se věnuje pouze umělé inteligenci, strojovému učení a robotice. Byl vytvořen společností Nature Research v reakci na explozi strojového učení v roce 2010. Časopis byl spuštěn v lednu 2019.

Odkaz na publikaci: Dekanovsky, L. et al. Chemically programmable microrobots weaving a web from hormones. Nat Mach Intell 2, 711–718 (2020). https://doi.org/10.1038/s42256-020-00248-0

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 56829 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/roboticti-pavouci-tkaji-site-z-hormonu-mohou-cistit-odpadni-vody [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [56584] => stdClass Object ( [nazev] => Pandemická krize urychlí změny v zemědělském a potravinářském průmyslu. [seo_title] => Pandemická krize urychlí změny v zemědělském a potravinářském průmyslu. [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 16. 11. 2020. Během krize související s COVID-19 se zemědělsko-potravinářské odvětví ukázalo jako nejodolnější proti těžké situaci. Šok vyvolaný pandemií však vyžadoval zavedení preventivních opatření a také urychlil vývoj trendů, které v tomto sektoru byly pozorovány již dříve – takových jako digitalizace, svědomitější volby spotřebitelů a preference týkající se lokálních výrobků – vyplývá to ze zprávy „Food Foresight: Impact of COVID-19 on the agri-food sector in Central and Eastern Europe”, kterou zpracoval EIT Food ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte. Podnikatelé v zemědělství a potravinářství v regionu středovýchodní Evropy by měli obdržet podporu od svých vlád, a to vzhledem k velkému významu jejich podnikání pro ekonomický růst států – významnějšímu nežli v zemích západní Evropy. Zpráva obsahuje regionální perspektivu a také sekce určené jednotlivým zemím, včetně České republiky, a je dostupná ke stažení.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~c8svSi3OTM8oUfDJzMtOTfHMUzA0MjCoABEA.png [ogobrazek] => 0002~~c8svSi3OTM8oUfDJzMtOTfHMUzA0MjCoMDOyAAA.png [pozadi] => [obsah] =>

Pandemie COVID-19 měla dopad na všechny sektory ekonomiky a krize, kterou pandemie vyvolala, se stala globálním testem odolnosti rovněž pro země střední a východní Evropy. Navzdory trvalému růstu a stabilní situaci zemědělský a potravinářský průmysl rovněž utrpěl, avšak nikoliv tolik, jako jiné sektory. V našem regionu výroba potravin v dubnu ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla sotva o 13 procent.

Zemědělský a potravinářský průmysl (zahrnující rovněž obchodování s potravinami a gastronomii) ve středovýchodní Evropě od roku 2005 zaznamenává nominální nárůst přidané hodnoty, a to při růstu zemědělství o 3% ročně a výroby potravin a nápojů o více než 4% ročně. Výroba potravin a nápojů byla v regionu od začátku pandemie nejstabilnějším segmentem výrobního sektoru. Průměrná výroba měřená podle HDP v červenci odpovídala 101% produkce v témže měsíci v předchozím roce.

Zemědělství a výroba potravin odehrávají v rozpočtech všech zemí střední a východní Evropy významnou roli. Generují od 6 procent HDP na Slovensku až po 14 procent v Rumunsku. Ve většině zemí regionu je průměrný objem odvětví (chápaný jako podíl sektoru v celé ekonomice) větší nežli v západní Evropě. Navzdory dvojnásobně většímu růstu nežli v jiných zemích tzv. staré Unie jeho podíl v celé ekonomice mezi lety 2007 a 2017 poklesnul, zatímco jiná odvětví ekonomiky se rozvíjela. Tento relativní pokles je známkou rostoucích příjmu ve společnosti – zámožnější spotřebitelé sice na potraviny vynakládají více peněz, avšak výdaje na jiné potřeby jsou ještě větší. Podle zprávy se nárůst spotřebitelských výdajů domácností bude nadále udržovat – zároveň v rozsahu částek vynakládaných na nákupy v obchodech, jak rovněž v gastronomických zařízeních.

Jedním z nejvýznamnějších vnějších nebezpečí pro zemědělsko-potravinářský sektor ve středovýchodní Evropě je závislost na dovozu koncových výrobků (čili konzumovaných domácnostmi). Více než polovina (51 procent) všech zemědělsko-potravinářských výrobků konzumovaných českými domácnostmi pochází ze zahraničí. A dále 84 procent všech konzumovaných rybích výrobků pochází ze zahraničí.

Ve všech zemích střední a východní Evropy se spolu s postupující modernizací počet osob zaměstnaných v zemědělství postupně snižuje. A současně, podobně jako v jiných zemích Evropské unie, roste zaměstnanost v sektoru gastronomických služeb.

Kvůli pandemii budou spotřebitelé pravděpodobněji nakupovat online a v místních obchodech s potravinami. Jde o jednu z mnoha změn v chování spotřebitelů, kterým musí výrobci potravin porozumět, aby byli na neustále se měnící pandemickou situaci co nejlépe připraveni. V naší zprávě tyto klíčové změny a dopady na oblasti v zemědělsko-potravinářském sektoru shrnujeme a vyvozujeme z nich plynoucí rizika a příležitosti - řekl Lukáš Jílek, Senior Manager v oddělení Consultingu Deloitte.

Důsledky pandemie jsou výjimečné a nelze je srovnávat s důsledky jiných krizí z posledních let, takových jako např. poslední finanční krize z roku 2009. Není jisté, jak dlouho stávající situace potrvá, ani jak hluboko ve skutečnosti sahá. Dle názoru odborníků z Deloitte, závisle na tom, jak bude vypadat ekonomická a politická situace související s mezinárodním obchodem a opatřeními, jsou možné 4 scénáře:

1. Úplné obnovení

Toto je nejoptimističtější scénář, ve kterém zrušení omezení usnadňuje pohyb pracovní síly a zbavuje zemědělce tlaku na výdělek. Současně se vrací míra spotřeby z doby před krizí, a to rovněž v sektoru HoReCa pohánějícím související segmenty trhu. Zemědělsko-potravinářské odvětví opět pociťuje předchozí míru a směry vývoje, a nejvíce vnímatelnou změnou zanechanou omezeními z posledních měsíců je udržení rozvoje e-commerce platforem.

2. Nový spotřebitel

Střední scénář kladoucí důraz na dlouhodobé udržení způsobu chování spotřebitelů známého z pandemie přikládajících větší váhu výživovým hodnotám potravin a lokálnímu způsobu jejich získávání. Podle těchto předpokladů rovněž dojde k upuštění od využívání služeb gastronomických zařízení ve prospěch domácí přípravy jídel, což bude mít za následek zvětšení poptávky po základním spotřebitelském zboží a nutnost adekvátního přizpůsobení se zemědělsko-potravinářské branže.

3. Nová pravidla

V takovém případě, který je protikladem předchozího scénáře, jsou spotřebitelé připraveni vrátit se k předchozím zvyklostem a způsobu jednání, avšak nemohou tak učinit vzhledem k zachování omezení. V důsledku dojde k omezení míry konsumpce při zachování struktury sektoru.

4. Deformace a narušení trhu

Toto je nejpesimističtější přístup, ve kterém zároveň ekonomické jak i politické faktory tvoří nejméně výhodnou situaci. Současné zachování omezení, nevýhodných obchodních podmínek a absence dostačující politické podpory bude mít za následek propad důvěry spotřebitelů a podnikatelů, a udržení se tuzemské poptávky na krizové úrovní. V důsledku se zvětšuje klesající tendence.

Krize jako katalyzátor

Pandemie je nadále závažným ohrožením pro celou světovou ekonomiku a má vliv na procesy probíhající ve všech segmentech zemědělského a potravinářského průmyslu. Dynamika těchto změn je však příležitostí pro růst této branže, a také pro zavedení nových inovačních řešení, z nichž část se v různém rozsahu objevovala již dříve. Zemědělci častěji navazují bezprostřední kontakt s odběrateli jejich výrobků, obchodníci byli nuceni bleskově zlepšit své digitální distribuční kanály a zvětšit jejich propustnost, a spotřebitelé mnohem pozorněji věnují pozornost výživovým hodnotám jimi nakupovaných potravin. Různí účastníci zemědělsko-potravinářského řetězce hodnot musí být rovněž připraveni na závažné strukturální změny, s nimiž si celá branže bude muset poradit. Takovými jako důsledky klimatických změn a přísnější předpisy v rozsahu ochrany životního prostředí, které pociťujeme všichni.

– Výzvy, před kterými stanul zemědělsko-potravinářský sektor, způsobily změnu pravidel hry. Pandemie urychlila průběh inovačních procesů, které jsou pro něj nevyhnutelné. Různé zainteresované strany – stejný obor, ale rovněž zákonodárci – musí umět určit objevující se možnosti, ale rovněž vytvořit způsoby jednání, které tento nový potenciál využijí nejlépe – uvedla Marja-Liisa Meurice, ředitelka EIT Food CLC North-East.

Dle názoru odborníků z EIT Food a Deloitte by se v budoucnosti podporou pro udržitelné obnovení zemědělského a potravinářského průmyslu měly stát pomocné mechanismy, takové jako udržování preventivních opatření a opatření podporující rovnováhu mezi ochotou protekcionismu, stabilitou a potřebou obnovení trhu. Jakákoliv opatření zastavující pandemii nebo bojující s jejími důsledky musí být založena na přehledném a soudržném posouzení jejich ekonomického dopadu. Zákonodárci musí zajistit správný průzkum a reakci na ohrožení, která mohou narušit lokální trhy a mezinárodní obchod.

Zelená dohoda pro Evropu by neměla být vnímána pouze jako výzva, s níž si středo- a východoevropské vlády a zemědělsko-potravinářské trhy musí poradit, ale jako šance, před kterou stojí. Nezbytný je další rozvoj dopravní infrastruktury regionu, což přispěje k získávání nových trhů, urychlí růst firem ze sektoru MSP, a tímto způsobem zlepší míru fungování branže. A konečně, jako odpověď na měnící se preference spotřebitelů, je nezbytné rovněž provádění marketingových a propagačních aktivit zemědělských a potravinářských podniků.

Úplná zpráva je bezplatně ke stažení na webu projektu.

Full report in EN: Food Foresight: Impact of COVID-19 on the agri-food sector in Central and Eastern Europe

About EIT Food

◳ EIT-logo (jpg) → (šířka 215px) Food Foresight is a project under the support of EIT Food. EIT Food is Europe’s leading food innovation initiative, working to make the food system more sustainable, healthy and trusted.

The initiative is made up of an innovation community of key industry players across Europe, consisting of over 90 partner organisations and over 50 startups from 16 EU member states. It is one of the Knowledge and Innovation Communities (KIC) established by the European Institute for Innovation & Technology (EIT), an independent EU body set up in 2008 to promote innovation and entrepreneurship across Europe.

You can follow EIT Food via www.eitfood.eu or via social media: Twitter, Facebook, LinkedIn, YouTube or Instagram.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [56585] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 56585 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 56584 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/pandemicka-krize-urychli-zmeny-v-zemedelskem-a-potravinarskem-prumyslu [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [56436] => stdClass Object ( [nazev] => Tým vedený profesorem Slavíčkem získal prestižní grant EXPRO [seo_title] => Tým vedený profesorem Slavíčkem získal prestižní grant EXPRO [seo_desc] => Ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie JH AV ČR bude řešit projekt Zkoumání a transformace hmoty elektrony v kapalných mikrotryskách. [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR bude řešit projekt Zkoumání a transformace hmoty elektrony v kapalných mikrotryskách.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~KyjKT9NTCEgtKVIIzkksO7z2SG9qNgA.jpg [ogobrazek] => 0002~~KyjKT9NTCEgtKVIIzkksO7z2SG9qtkJ5MQA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Grantová agentura České republiky vyhlašuje každoročně výzvy v kategorii excelentních výzkumných projektů s názvem EXPRO. V letošním roce vybral mezinárodní panel hodnotitelů k financování 16 ze 123 přihlášených inovativních projektů. Jedním z nich je i společný projekt týmů profesora Petra Slavíčka (VŠCHT Praha) a Dr. Juraje Fedora z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, který nese název Zkoumání a transformace hmoty elektrony v kapalných mikrotryskách. Zisk grantu EXPRO znamená pro příjemce finanční podporu na dobu 5 let a umožní tak badatelům dlouhodobě jít úplně novým směrem bez tlaku na okamžité výsledky. Výrazně tak přispěje i k mezinárdní konkurenceschopnosti české vědy.

„Pouštíme se do něčeho opravdu nového. Díky podpoře na relativně dlouhou dobu můžeme postavit tým lidí s různými odbornostmi a na výzkum se naplno soustředit.“ říká profesor Slavíček. Kromě jeho skupiny a ÚFCH Jaroslava Heyrovského se bude na výzkumu podílet také Ústav organické chemie VŠCHT Praha a některé experimenty by měly probíhat i na pracovišti ELI Beamlines, což je výzkumné centrum zaměřené na laserovou techniku.

Základním principem a cílem projektu je využití proudu elektronů ke zkoumání kapalin. „Věříme, že námi navrhovaný přístup dokáže poskytnout informace, které jinak získat vůbec nelze, například o tzv. opticky zakázaných přechodech. Také si myslíme, že by to mohla být dobrá metoda pro zkoumání povrchů kapalin. Budeme rozvíjet i další směr, využití elektronů z elektronového děla k vyvolání chemických reakcí,“ vysvětluje profesor Slavíček. „Zaměříme se na vývoj nových technik, které umožní určit vňitřní strukturu molekul v kapalném prostředí. Tyto spektroscopické techniky budou založeny na interakci kapalin s elektronovým paprskem ve vysokém vakuu. Struktura molekul bude určována ze změn v tomto elektronovém paprsku. Jedná se o novou metodu, protože kapalný povrch není kompatibilní s vakuem. My kompatibilitu umožníme díky použití nových kapalných mikrotrysek. Soustředíme se také na to, jaké chemické změny elektrony v kapalinách vyvolají,“ uvádí dr. Fedor.

V rámci projektu budou kapalné mikrotrysky využity jako unikátní prostředí pro spektroskopické techniky, které vyžadují vakuum. Bude zkoumána struktura kapalin technikami neelastického rozptylu (electron energy loss spectroscopy). Kapalné mikrotrysky budou sloužit také jako unikátní reaktor – zde se projekt zaměří na reaktivitu zakázaných stavů a na reaktivitu vyvolanou elektrony obecně.

„Projekt bude probíhat v úzké součinnosti mezi experimentem a teorií, přinášeje nové přístupy v obou směrech. Nově vyvinuté techniky umožní studium spektroskopie a reaktivity mezifází, které hrají důležitou roli v chemii atmosféry a v radiační chemii,“ říká profesor Slavíček s tím, že součástí projektu je také vývoj konceptu elektronové analogie k fotochemii a k fotokatalýze coby nového přístupu k transformaci molekul.„Vyvinuté metody mohou znamenat úplně novou formu analýzy kapalných vzorků a přinést informace o jejich struktuře, které jsou nám doposud skryty. Najít uplatnění tak mohou v budoucnu v chemickém nebo farmaceutickém průmyslu a dokonce v atmosférické chemii. Chemické změny vyvolané elektrony v kapalinách mohou vést k úplně novým cestám a postupům v chemické syntéze,“ dodává dr. Fedor. Profesor Slavíček připouští, že jde o projekt ambiciózní. „Což jinými slovy znamená, že také nemusí nutně vést k předpokládaným výsledkům ve všech směrech. Ale můžeme pak říct, že jsme to aspoň naplno zkusili.“

Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. „V rámci výzvy EXPRO podporujeme také takzvané ‚high risk – high gain‘ projekty, které přichází s naprosto inovativními myšlenkami, které mohou znamenat průlom v jejich oboru,“ doplňuje v tiskové zprávě Alice Valkárová, předsedkyně GAČR.

Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech, tj. příští rok nebude vypsána.

Přehled udělených grantů EXPRO

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 56436 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/tym-vedeny-profesorem-slavickem-ziskal-prestizni-grant-expro [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [56371] => stdClass Object ( [nazev] => Memorandum o spolupraci s i&i [seo_title] => Memorandum o spolupraci s i&i [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Ve čtvrtek 29.10. došlo k podepsání Memoranda o spolupráci se společností i&i Prague, dceřinou společností IOCB Tech.

[ikona] => dokument [obrazek] => 0002~~y8zLLChKTC9NVcjJT88HAA.jpg [ogobrazek] => 0001~~y8zLLChKTC9N1c3JT8_XTc7PyS8CAA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

i&i Prague podniká v oblasti podpory a investování do inovativních společností v oblasti Life Sciences nebo příbuzných oborech a zajišťuje následnou propagaci výsledků výzkumu a vývoje partnerům z komerční sféry. Činnost i&i Prague dále spočívá v poradenské činnosti partnerům, u kterých výzkum a vývoj probíhá, či v poskytování služeb souvisejících s prodejem práv k výsledkům.

Podepsané Memorandum s VŠCHT Praha souvisí se spoluprací na dvou projektech z laboratoří profesora Františka Štěpánka (FCHI). Zároveň se podepsáním Memoranda urychlí realizace spolupráce s dalšími projekty spadajícími do oblasti působnosti i&i, které na naší univerzitní půdě v budoucnu vzniknou.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 56371 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/memorandum-o-spolupraci-s-i-i [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [56236] => stdClass Object ( [nazev] => Nová kniha Robot 100: Sto rozumů přináší originální pohledy na Čapkovy roboty [seo_title] => Nová kniha Robot 100: Sto rozumů přináší originální pohledy na Čapkovy roboty [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 27. října - Ve čtvrtek 29. října 2020 vyjde u příležitosti stého výročí celosvětově užívaného slova „robot“ nová kniha Robot 100: Sto rozumů. Publikace obsahuje jak původní vydání divadelní hry Karla Čapka R.U.R., v němž se slovo robot objevilo poprvé, tak celou stovku pohledů, asociací a komentářů k této hře (a robotice obecně) z per tuzemských i zahraničních spisovatelů, vědců, umělců či novinářů. Knihu Robot 100: Sto rozumů sestavila editorka Jitka Čejková z VŠCHT Praha. Mezi autory příspěvků najdeme mimo jiné britského spisovatele Simona Mawera, špičkového experta v oblasti robotiky Rodneyho Brookse, viceprezidentku Mezinárodní společnosti pro umělý život Susan Stepneyovou, jazykovědce Karla Olivu či písničkáře a básníka Jiřího Dědečka. Obálku a ilustrace vytvořil mladý výtvarník Jonáš Ledecký.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C8pPyi8xNDBQ0FXITzq8MCc7EQA.png [ogobrazek] => 0002~~C8pPyi8xNDDQTSnLzyouKUrMSwQA.png [pozadi] => [obsah] =>

„Výsledný soubor příspěvků je opravdu fascinující. Od seriózních vědeckých textů psaných populárním způsobem přes sci-fi příběhy na motivy R. U. R. a odlehčené humorně podané texty až po básně. V knize je zastoupeno také pět kreseb,“ rekapituluje Jitka Čejková.

Jeden příklad za všechny – slavný spisovatel Simon Mawer, známý zálibou v českých reáliích, ve svém zamyšlení píše: „Hra sama je skvělá a s ironií a vtipem útočí na kapitalismus 20. století, a to je stále aktuální i ve 21. století. Ale zavést zcela nové slovo, a to do každého jazyka na Zemi! To je jiná liga. V angličtině (na jiný jazyk nemám odbornost, a vlastně ani na ni) se něco podobného povedlo raně moderním autorům: možná Thomasovi Moreovi s utopií nebo Miltonovi s pandemoniem…“.

Knihu o 448 stranách uvede na trh Vydavatelství VŠCHT Praha, které se jinak zaměřuje primárně na odbornou chemickou literaturu. Na první pohled netradiční spojení vysvětlují dvě okolnosti. Zaprvé – sám Čapek se bránil představě robotů „mechanických“, kteří mají „údy z plechu a vnitřnosti z koleček a drátů nebo čeho“; jeho roboti „vznikli docela jinak, a to cestou chemickou.“ Zadruhé je editorka knihy sama aktivní vědkyní s expertizou v oblasti chemické robotiky.

Další důvod přidává rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Pavel Matějka: „Věda a umění mají společné zkoumání jevů z odlišných perspektiv. Proto mě velmi těší, že pod křídly VŠCHT vznikla kniha světových parametrů, která nás všechny vybízí ke vstupu do úžasného intelektuálního prostoru, v němž se nenuceně mísí původní myšlenky Čapkovy s aktuálními originálními postřehy vskutku inspirativních osobností.“

Publikace je k dostání v e-shopu vydavatelství VŠCHT Praha a v běžné síti českých knihkupectví.

Citace z příspěvků

…I v současné době se naše mateřština zasloužila o obohacení slovní zásoby světových jazyků. Sice do této pokladnice nepřinesla zcela nové slovo, ale již existujícímu výrazu dokázala dát nový význam, jejž pak mnoho jazyků převzalo. Jde o slovo tunel (v angl. tunnel) a od něj odvozený výraz tunelování (tunnelling) v tom významu, jejž mu dodala česká „divoká“ 90. léta minulého století. Je to po dobách slávy husitů a kuchařek světový příspěvek přicházející z oblasti, na niž asi nebudeme všichni hrdí, ale může nás snad na tom těšit zjištění, že se ve světě ani dnes neztratíme…
Karel Oliva, jazykovědec

…Sečteno a podtrženo, význam slova robot, jak jsem ho znal, se změnil. A protože sám sebe definuji jako člověka, který staví roboty (podle té staré definice), tak je to pro mě veliký problém… Co kdybychom si vymysleli nové slovo? Jak můžeme říkat starým dobrým robotům? Napadá mě slovo droid, což pochází ze slova android. Než se stal softwarem pro telefony, býval android výrazem pro robota, který vypadá jako člověk. Termín droid se liší od slova android, protože není nijak spojený se softwarem pro telefony a lidé ho většinou chápou jako elektromechanickou entitu, tedy to, čím byl kdysi robot. Za to můžeme poděkovat především Hvězdným válkám. Právě v tom ale vězí problém v používání tohoto termínu v širším slova smyslu. Série Hvězdné války si totiž slovo droid střeží a mají ho chráněno autorským zákonem. Vím o třech různých start-up společnostech, které se zaobírají robotikou a pokoušely se použít slovo droid. Všechny tři to tváří v tvář právníkům vzdaly. Takže bohužel žádní droidi. Tak jaké nové slovo budeme používat?
Rodney Brooks,
robotik, zakladatel společností RobustAI, Rethink Robotics, iRobot
Massachusetts Institute of Technology, Laboratoř počítačových věd a umělé inteligence

…Čapkův robot představuje konečný sen odborníků v umělé inteligenci – stroj, který umí myslet, řešit problémy, se kterými se ještě nesetkal, je si vědom své vlastní existence a projevuje soucit a cit. Takové vnímání robota vysloužilo slovu robot v českém jazyce životný rod (alespoň pro člověku podobné roboty). Mluvíme o tzv. umělé obecné inteligenci – právě té se lidé bojí, a proto se také o umělou inteligenci zajímají, neboť strach vždycky dobře prodává. Nic, co by se dalo nazvat umělou obecnou inteligencí, vytvořeno doposud nebylo, a ani to nevypadá, že by se k tomuto cíli (či hrozbě) lidstvo blížilo. Jsou velké pochybnosti, do jaké míry dokáže být naprogramovaný stroj vůbec kreativní – např. pokusy s hudebními „skladateli“ na bázi umělé inteligence jsou zatím spíše rozpačité…
Petr Slavíček, fyzikální chemik
Štěpán Sršeň, PhD student fyzikální chemie

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 56236 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/nova-kniha-robot-100-sto-rozumu-prinasi-originalni-pohledy-na-capkovy-roboty [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [56152] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT Praha nabízí středoškolákům konzultace a doučování zdarma [seo_title] => VŠCHT Praha nabízí středoškolákům konzultace a doučování zdarma [seo_desc] => S ohledem na epidemiologickou situaci a s ní související omezení na středních školách nabízíme pomoc studentům i jejich učitelům. [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 20. října 2020 - Vysoká škola chemicko-technologická nabízí s ohledem na epidemiologickou situaci a s ní související omezení na středních školách pomoc studentům i jejich učitelům. Pro maturanty z chemie, matematiky a biologie jsou připraveny on-line konzultace k maturitě zdarma, pro studenty, kteří mají naopak s výše uvedenými předměty problémy, je k dispozici doučování zdarma. Pomoc organizuje a zaštiťuje univerzita, samotné doučování bude v gesci 40 vybraných studentů bakalářského, magisterského i doktorského studia.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~88wpLS4pSjzSm3d4rUJafkm-gq5Cdn5eVWlOSWnW4bXJQNHiktKU1LySTAA.jpg [ogobrazek] => 0001~~88wpLS4pSjzSm3d4rUJafkm-gq5Cdn5eVWlOSWnW4bXJQNHiktKU1LySTAA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

„Uzavření středních škol na jaře bylo samo o sobě velkým problémem, který se aktuálním děním násobí. Studenti a učitelé to mají díky nekontaktní výuce hodně těžké, specificky pak v závěrečném ročníku, jenž je klíčový pro úspěšné ukončení středoškolského studia a přijetí na vysněnou univerzitu,“ říká profesor Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha. „Nám tato skutečnost není lhostejná, a přestože sami čelíme výzvě distančního vzdělávání, chceme podat středním školám pomocnou ruku,“ dodává.

Zájemci se mohou registrovat na stránce konzultací, po odeslání žádosti je budou do 48 hodin kontaktovat zástupci VŠCHT a dohodnou se na platformě konzultace/doučování a dalších podrobnostech.

Nabídka konzultací k maturitě i k doučování platí od dnešního dne 20. 10. 2020 do vyčerpání kapacit doučujících.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 56152 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/vscht-praha-nabizi-stredoskolakum-konzultace-a-doucovani-zdarma [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55729] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT zavádí povinnost nosit roušky během výuky [seo_title] => VŠCHT zavádí povinnost nosit roušky během výuky [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 9. září 2020 – Vedení Vysoké školy chemicko-technologické v Praze reaguje na nepříznivý vývoj pandemie onemocnění Covid-19 a zavádí okamžitou povinnost nosit roušky nebo jinou adekvátní ochranu nosu a úst ve všech uzavřených prostorách univerzity, tedy i během výuky. Výjimku tvoří vybrané laboratoře, kanceláře zaměstnanců a stravovací zařízení během konzumace jídla a nápojů. Součástí nových opatření je také přenesení výuky předmětů s kapacitou nad 50 studentů do on-line formy nebo zřízení krizového štábu.

[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Jednoznačný cílem pro zimní semestr je najít způsob, jak co nejdéle udržet kontaktní výuku tam, kde je to nejvíce potřeba, tj. v laboratořích, při cvičeních, seminářích a činnostech vázaných na závěrečné práce. To vše s maximálním ohledem na zdraví studentů a vyučujících,“ vysvětluje rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.

V praxi to znamená, že přednášky s kapacitou nad 50 osob budou probíhat v on-line formě, ostatní výukové aktivity prezenčně. Všechny fakulty byly pro tento účel vybaveny odpovídající záznamovou a přenosovou technikou.

Studenti, kteří patří do rizikových skupin, se povinné kontaktní výuky účastnit nemusí. „Budeme se snažit chránit i ohrožené skupiny na straně pedagogů a rektorátních pracovišť. Nový koronavirus rozhodně nebereme na lehkou váhu,“ říká rektor Matějka.

S tím souvisí opatření, že osoby vykazující příznaky infekčního onemocnění mají bez rozdílu účast na kontaktní výuce zapovězenou. Nově byl také zřízen interní krizový štáb, který bude pravidelně posuzovat vývoj pandemie nového koronaviru a rychle reagovat na aktuální situaci.

Na VŠCHT studuje a pracuje téměř 4 000 studentů a 1200 zaměstnanců. Zimní semestr startuje 14. září 2020. Kromě tradičních studijních programů lze na VŠCHT od nového akademického roku studovat také ekonomicko-manažerské programy s vysokými nároky na exaktní disciplíny a jazykovou připravenost.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55729 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/55729 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55715] => stdClass Object ( [nazev] => Rektor VŠCHT dohodl na Tchaj-wanu spolupráci s předními univerzitami [seo_title] => Rektor VŠCHT dohodl na Tchaj-wanu spolupráci s předními univerzitami [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 8. září 2020 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má nové zahraniční partnery. Během cesty na Tchaj-wan, které se zúčastnil v uplynulém týdnu jako člen oficiální české delegace, podepsal rektor VŠCHT Pavel Matějka tři memoranda o spolupráci a vzájemné výměně studentů s National Tsing Hua University (168. místo v QS Global World Ranking 2021), National Taipei University of Technology (488. místo) a nejstarší soukromou Tunghai University.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C8hPKcgsVshNzc0vSsxLSVTIVyguyM8pLSg6vDA5UyHs6AJnjxAFRwW_kNAQAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Kromě těchto slavnostních aktů diskutoval rektor Matějka nové možnosti spolupráce v oblastech biomedicinského výzkumu či cirkulární ekonomiky s Industrial Technology Research Institute a navázal nové kontakty s Academia Sinica, tchajwanským ekvivalentem Akademie věd České republiky. Součástí programu byla také setkání se zástupci s National Chung Hsing University, s níž VŠCHT pojí kromě memoranda o spolupráci též dlouholetá výzkumná kooperace. V neposlední řadě se pak rektor Matějka setkal s reprezentanty National Chiao Tung University, která výzkumně spolupracuje s VŠCHT v oblasti supramolekulární chemie.

„Spolupráce s tchajwanskými univerzitami není pro VŠCHT Praha novinkou, máme velmi dobré zkušenosti jak s dílčími vědeckými projekty, tak i s jednotlivými studentskými stážemi. Nicméně osobní kontakty s vedením jednotlivých škol a výzkumných institucí dávají této kooperaci nový institucionální rozměr, umožní ji rozšířit napříč našimi fakultami a taktéž nastavit výhodné podmínky pro studentské výměny, říká rektor Matějka.

Tchajwanské univerzity a výzkumné instituce mají úzké vazby na pokročilé tchajwanské firmy v oblasti IT a Průmyslu 4.0, jejichž produkty jsou celosvětově známé. „Tato skutečnost nepochybně přispěje k atraktivitě stáží pro naše studenty. Výhodou spolupráce s tchajwanskými výzkumnými institucemi je i zázemí vědeckého a technologické úseku České ekonomické a kulturní kanceláře Tchajpej,“ konstatuje rektor Matějka a dodává: „Velmi děkuji Marii Leflerové, vedoucí uvedeného úseku, díky níž bylo možné maximálně efektivně využít čas návštěvy a zvládnout pracovně náročný program.“

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55715 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/rektor-vscht-dohodl-na-tchaj-wanu-spolupraci-s-prednimi-univerzitami [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55624] => stdClass Object ( [nazev] => Premiér ČR Andrej Babiš navštívil Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc) v Praze [seo_title] => Premiér ČR Andrej Babiš navštívil Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc) v Praze [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha – 1. září 2020: Vládní delegace vedená předsedou vlády České republiky Andrejem Babišem se během návštěvy Zentivy, která se uskutečnila dne 27. srpna 2020 v Praze, setkala se zástupci Centra aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc) a se zástupci akademických institucí, které se na projektu podílí.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~K8lIDXAMcgYA.png [pozadi] => [obsah] =>

„Naše delegace se seznámila s iniciativou vědeckého virtuálního centra Parc. Řešili jsme ji za přítomnosti akademické obce a domluvili jsme se, že naše vláda a Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) určitě má zájem, aby vzniklo. Důležité je to hlavně pro studenty, ale i pro vědu a výzkum ve zdravotnictví,“ sdílel premiér ČR Andrej Babiš na svém Twitteru. Premiér ČR tím ohlásil začátek partnerství mezi oběma stranami, které se dohodly na pokračování diskuze na toto téma v blízké budoucnosti.

Součástí vládní delegace v čele s premiérem ČR Andrejem Babišem byli také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, epidemiolog a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, ředitel CzechInvest Patrik Reichl a Hana Chlebná, manažerka rozvoje podnikání CzechInvest.

Projekt Parc představili Pavel Šebek, ředitel vývoje Zentivy, profesor František Štěpánek, vědecký ředitel Parcu, Ondřej Dammer, provozní ředitel Parcu a vedoucí vědecký pracovník Zentivy, a také akademičtí partneři projektu: profesor Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost na Univerzitě Karlově, profesor Pavel Matějka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické a doktor Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Tým Zentivy vedl generální ředitel Nick Haggar, Soňa Porubská, generální ředitelka Zentiva pro Českou republiku a Slovensko, a Martin Albert, ředitel portfolia společnosti Zentiva.

„Společnost Zentiva dlouhodobě podporuje The Parc; projekt, který propojuje teoretické akademické znalosti s aktuálním děním ve farmaceutickém průmyslu. Jsme hrdí na dosavadní výsledky tohoto projektu a na vynikající práci, kterou tato platforma dělá pro vzdělávání budoucích generací vědců a techniků. Pomáhá tím České republice stát se ještě silnější ve farmaceutickém výzkumu, vývoji a výrobě,“ řekl Nick Haggar, generální ředitel Zentivy.

Parc vznikl na základě iniciativy společnosti Zentiva ve spolupráci s třemi partnery z akademické sféry: Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Tato velmi úspěšná iniciativa propojila nastupující talenty s předními průmyslovými i akademickými odborníky, kteří společně pracují na urychlení procesu inovací v oblasti výzkumu a vývoje léčiv. Parc poskytuje prvotřídní akademické vzdělání v kombinaci s praktickými průmyslovými a obchodními zkušenostmi pod vedením vědců, inženýrů a manažerů z akademické obce i farmaceutického průmyslu.

„Parc představuje výzkumnou platformu propojující celý proces vývoje léčivých přípravků od hledání pevných forem účinných látek, přes preformulační experimenty, farmaceutické technologie až po klinické testování a výrobu. Nabízí talentovaným studentům vynikající akademické vzdělání na Ph.D. úrovni společně se získáním praktických průmyslových a obchodních zkušeností. Aktuálně se tohoto programu účastní 33 doktorandů. Od jeho vzniku již 13 studentů úspěšně absolvovalo, z nichž 6 nastoupilo do společnosti Zentiva, 2 pokračují v akademické kariéře a rozšiřují tak síť farmaceutických vědeckých pracovníků Parcu a 5 absolventů pracuje v předních farmaceutických společnostech v České republice i v zahraničí,” uvedl vědecký ředitel centra profesor František Štěpánek.

Parc spolupracuje s nejlepšími evropskými univerzitami. Díky tomu nabízí svým studentům mnoho příležitostí pro mezinárodní výzkumné pobyty i přeshraniční akademickou spolupráci. Členové projektu se rovněž účastní dvou celoevropských projektů v rámci programu EU Horizont 2020. Parc představil plány vybudovat výzkumné centrum v průmyslovém areálu Zentivy. Nové laboratoře by umožnily dále zvyšovat kvalitu vědecké práce a ověřování akademických konceptů v pilotním měřítku, čímž by urychlily jejich aplikaci v průmyslu. Výzkumné centrum plánuje také podporovat start-upové farmaceutické společnosti.

„Jsme rádi, že se CzechInvest mohl podílet na úspěšném rozvoji Parcu hned od jeho založení. Za dobu své existence již Parc představil velké množství špičkových vědeckých výsledků, technologií, patentových přihlášek a vychoval řadu vysoce kvalifikovaných absolventů. CzechInvest bude těsně spolupracovat s vládou na zajištění investiční podpory vybudovaní experimentální infrastruktury Parcu a přispívat dalšímu růstu start-upových společností,“ uvedl Patrik Reichl, generální ředitel CzechInvest.

Více informací o Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, Ústavu organické chemie a biochemie České akademie věd, Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a společnosti Zentiva naleznete na uvedených webových stránkách.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55624 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/premier-cr-andrej-babis-navstivil-centrum-aplikovaneho-farmaceutickeho-vyzkumu-the-parc-v-praze [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55602] => stdClass Object ( [nazev] => CzechInvest a Vysoká škola chemicko-technologická podepsaly memorandum o spolupráci [seo_title] => CzechInvest a Vysoká škola chemicko-technologická podepsaly memorandum o spolupráci [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 28. srpen 2020. V první polovině srpna 2020 podepsaly agentura CzechInvest a Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze memorandum o spolupráci. Obě instituce v něm přislíbily vzájemnou podporu vědy a výzkumu a výměnu informací například v oblasti alternativních energií, nanotechnologií, bezpečnosti potravin, vodíkových technologií či průmyslové farmacii.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~Dcs7CsJAFAXQrdy9pNFCEJH0j5kHefNnfkVWItiY0sJVjNlXUh_O_mItlR2mldVyDZ1LbbhTzWLxYFGLAyGzrTFj3j_T5XlqP8ON6v9tLCFFzUlKM-MHzz5mCrp5RPR1bIZ9GF-UFF1LeWxKDg.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Memorandum není první vzájemnou spoluprací. CzechInvest a VŠCHT už se podílely na otevření Centra aplikovaného farmaceutického výzkumu (Pharmaceutical Applied Research Center, The Parc). To propojuje novou generaci vědců s předními farmaceutickými i akademickými odborníky, kteří pak společně pracují na urychlení procesu inovací v oblasti výzkumu a vývoje léčiv. Ve čtvrtek 27. srpna 2020 centrum za doprovodu generálního ředitele CzechInvestu Patrika Reichla, rektora VŠCHT Pavla Matějky a dalších akademiků navštívil premiér Andrej Babiš. Představitelé společnosti Zentiva představili projekt The Parc, diskutovala se i další spolupráce.

Sdílené zkušenosti poslouží CzechInvestu například v rámci připravovaného projektu na podporu technologických startupů. Dalším společným cílem je podpora vědecko-výzkumných pracovníků při zakládání vlastních technologických firem neboli spin-offů. „Tato vize jde ruku v ruce s Inovační strategií České republiky 2019–2030, jejímž cílem je mimo jiné podpora tuzemských inovativních podniků. Dobrý vědec či výzkumník nemá automaticky i podnikatelské znalosti. Proto je důležité, aby těmto lidem při vstupu do tržního prostředí někdo podal pomocnou ruku,“ říká ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl.

„Spolupráce s CzechInvestem znamená posílení pozice VŠCHT Praha při spolupráci s průmyslovými partnery a především při zakládání startupů a spin-off firem. Na škole chceme podporovat podnikavost akademických pracovníků, ale také doktorandů, případně i mladších studentů. Jsme přesvědčení, že možnost vyzkoušet si realizaci vlastního nápadu přispěje nejen k jejich osobní kariéře, ale celkově k technologickému rozvoji v Česku. Osobně věřím, že spolupráce s CzechInvestem přispěje k zájmu nadšenců pro nové technologie pracovat a vzdělávat se právě na naší univerzitě,“ říká profesor Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha.

Popisek fotografie: Ředitel CzechInvestu Patrik Reichl a rektor VŠCHT Pavel Matějka podepisují memorandum o vzájemné spolupráci

O CzechInvestu

Agentura CzechInvest naplňuje klíčovou úlohu v oblasti podpory podnikání a investic v její komplexní podobě. Unikátní spojení regionálního, centrálního a mezinárodního působení zajišťuje integritu služeb a schopnost propojovat globální trendy s regionálními podmínkami v České republice. Jedním z hlavních cílů CzechInvestu je přeměna České republiky v inovačního lídra Evropy. CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Založen byl v roce 1992.

O Vysoké škole chemicko-technologické v Praze

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Všechny aktivity instituce směřují k cíli profilovat VŠCHT Praha jako výzkumnou technickou univerzitu s velmi kvalitním základním a aplikovaným výzkumem a s dobrým mezinárodním renomé v oblasti vzdělávání a vědy a výzkumu. Pro VŠCHT Praha je charakteristická tradiční a velmi úzká spolupráce s průmyslovou sférou, aktivní transfer vědeckých poznatků do praxe, podíl na inovacích a průmyslovém výzkumu a vývoji.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55602 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/czechinvest-a-vysoka-skola-chemicko-technologicka-podepsaly-memorandum-o-spolupraci [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55525] => stdClass Object ( [nazev] => Odpadní vody jako zdroj energie pro města [seo_title] => Odpadní vody jako zdroj energie pro města [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 20. 8. 2020 - Zlepšení hospodaření s vodou a komunálními odpady je velkou aktuální výzvou pro města budoucnosti – smart cities. Na dodávku pitné vody a čištění vod odpadních připadají ve vyspělých zemích asi 4% z celkové spotřeby elektrické energie. Výsledky výzkumu v rámci projektu REEF 2W dokládají, že zejména čistírny odpadních vod (ČOV) jsou schopné elektřinu a další formy energie také efektivně vyrábět.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~KyjKT0stzi9S8ErNO7z2SG9qNgA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Evropský projekt v rámci programu Interteg Central Europe, na kterém se podílejí za Českou republiku VŠCHT Praha a Veolia ČR, ukazuje cesty, jak hledat nové možnosti a rezervy v produkci energie z obnovitelných zdrojů na ČOV, jak integrovat produkci energie z odpadních vod a dalších komunálních odpadů a jak optimálně vyrobenou energii ve městech využívat. Sdílení zkušeností z pilotních projektů v ČR, Německu, Rakousku, Itálii a Chorvatsku, ale také sdílení zkušeností s překonáváním legislativních a ekonomických barier napomáhá rychlejší a efektivnější aplikaci testovaných řešení.

„Optimálně navržené a provozované ČOV vyrábějí bioplyn z biomasy, která v průběhu čištění vzniká, i z dalších biologicky rozložitelných odpadů, vyrábějí teplo z odpadních vod pomocí tepelných čerpadel, vyrábějí elektrickou energii, využívajíce hydraulický potenciál vod, fotovoltaické články nebo větrnou energii,“ vysvětluje profesor Pavel Jeníček z VŠCHT, koordinátor české části projektu. „Vyprodukovaná energie nejenže pokryje potřeby ČOV, ale nabízí využití jejích přebytků v domácnostech nebo infrastruktuře města,“ dodává.

V ČR byla například ověřována možnost diverzifikovaného využití bioplynu pro výrobu elektrické energie a tepla pomocí kogeneračních jednotek společně s výrobou biometanu pro využití v dopravě. „Potvrdilo se, že možnost pružně měnit podíl výroby elektrické energie, tepla a biometanu z bioplynu podle aktuální potřeby těchto komodit je reálná a přináší mnoho benefitů,“ říká profesor Jeníček.

Velký přínos projektu je také v tom, že přináší jednoduchý softwarový nástroj pro hodnocení potenciálu výroby energie z obnovitelných zdrojů ve specifických lokálních podmínkách a další nástroj umožňující komplexní hodnocení investičního záměru (integrated sustainability assessment) nejen z hlediska ekonomického, ale také technického, sociálního a ekologického. O výsledky projektu již projevily zájem státní orgány řešitelských zemí včetně Ministerstva životního prostředí ČR.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55525 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/odpadni-vody-jako-zdroj-energie-pro-mesta [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55474] => stdClass Object ( [nazev] => Hledání technologií pro detekci a odstranění virů a bakterií v odpadních vodách a kalech [seo_title] => Hledání technologií pro detekci a odstranění virů a bakterií v odpadních vodách a kalech [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

VŠCHT Praha společně se společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. ze skupiny Veolia v rámci projektu ARG Tech vyvíjí technologie pro odstranění bakterií rezistentních na antibiotika z čistírenských kalů a monitoruje výskyt původce nemoci COVID-19 v odpadních vodách.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~cwxyVwhJTc4AAA.png [pozadi] => [obsah] =>

Aktuální suchá období vyvolávají poptávku zemědělců po organické hmotě, která zvyšuje záchyt vody v půdě. Stabilizované čistírenské kaly mohou (nehledě na jejich využití jako hnojiva) tuto poptávku z velké části uspokojit. Nově zaváděná zpřísnění legislativy pro aplikaci kalů v zemědělství se týkají vnosu patogenních mikroorganismů, těžkých kovů, pesticidů a zbytků léčiv do půdy. Riziko spojené s šířením bakterií rezistentních na antibiotika (ARB), ke kterému může při aplikaci kalů v zemědělství dojít, však dosud nebylo systematicky řešeno. Není ani jasné, jakými technologiemi je možné přítomnost ARB eliminovat.

Sledování šíření ARB v životním prostředí se věnuje v poslední době velká pozornost s ohledem k alarmujícímu nárůstu počtu pacientů, kteří nereagují na léčbu antibiotiky i u relativně běžných chorob jako je zápal plic nebo tuberkulóza. Jednou z cest, kterou se ARB šíří v životním prostředí jsou odtoky z čistíren odpadních vod (ČOV) a čistírenské kaly, které se využívají k hnojení zemědělské půdy. Přes zemědělské plodiny se mohou ARB dostat až do potravního řetězce, a tak zpětně ohrožovat lidskou populaci.

Již bylo publikováno několik studií, které porovnávají výskyt různých ARB v odtocích z ČOV v evropském i celosvětovém měřítku, ovšem detailní situace v ČR zatím není známa.

V červnu roku 2020 tak začaly týmy VŠCHT Praha a Pražských vodovodů a kanalizací (PVK a.s.) společně realizovat projekt ARG Tech (Technologie pro odstranění genů antibiotické rezistence z čistírenských kalů aplikovaných v zemědělství), který se zabývá testováním účinnosti odstranění ARB probíhající v dostupných technologiích hygienizace čistírenských kalů (termofilní anaerobní stabilizace, termická hydrolýza, pasterizace, vápnění). Cílem projektu je navrhnout takové parametry procesů hygienizace kalů, které zajistí odstranění ARB a umožní tak bezpečné využití kalů jako zemědělského hnojiva.

V souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 byl projekt ARG Tech rozšířen o dlouhodobé sledování výskytu viru SARS-CoV-2 – původce nemoci COVID-19 – v odpadních vodách. V pražské stokové síti bylo vytipováno 20 odběrných míst, které reprezentují různé typy osídlení – např. pražská sídliště, centrum, vysokoškolské koleje, nemocnice nebo Letiště Václava Havla. Výskyt viru bude monitorován po dobu dvou let, na většině lokalit s dvoutýdenním intervalem. Předpokládáme, že výskyt viru v odpadních vodách bude korelovat s rozšířením nemoci v populaci, a že tento monitoring může přispět k včasnému odhalení příchodu dalších vln epidemie COVID-19 (nejen) v Praze.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55474 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/hledani-technologii-pro-detekci-a-odstraneni-viru-a-bakterii-v-odpadnich-vodach-a-kalech [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55331] => stdClass Object ( [nazev] => Oslavy stého výročí slova robot zahájeny [seo_title] => Oslavy stého výročí slova robot zahájeny [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

V noci ze soboty na neděli (našeho času) skončila konference o umělém životě ALIFE 2020 a byly odstartovány přípravy ALIFE 2021, která se uskuteční příští rok v Praze u příležitosti stého výročí slova robot. V listopadu 2020 vyjde na VŠCHT Praha kniha Robot 100.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~K8pPyi-Jz09KzAEA.png [pozadi] => [obsah] =>

Umělý život (angl. artificial life, běžně zkracováno jako ALIFE) je interdisciplinární vědní obor, který lze nejstručněji popsat jako studium života, jaký by být mohl, oproti biologii, která zkoumá život takový, jaký známe tady na Zemi. Jedná se o fascinující obor, kde se řeší témata od umělé inteligence a robotiky, přes chemické syntézy umělých buněk až po téměř filozofické úvahy, co je to vlastně život? V ALIFE komunitě se tak setkáme s počítačovými vědci, robotiky, fyziky, chemiky, biology, ale také zástupci z humanitních oborů, nebo dokonce umělci. ALIFE konference se konají každoročně již od 80. let minulého století, kdy první konferenci pořádal zakladatel oboru Christopher Langton v Los Alamos ve Spojených státech.

Původně se letošní konference měla konat v kanadském Montrealu, ale vzhledem k současné situaci a omezeným možnostem cestovat, se přesunula na internet a jednalo se tak o první plně virtuální konferenci ALIFE. Tým organizátorů příští konference v čele s doc. Ing. Jitkou Čejkovou, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vidí budoucnost optimisticky, a tak plánují ALIFE 2021 jako konferenci hybridní. To znamená, že se konference bude konat v Praze, a kdo se nebude moci zúčastnit fyzicky, bude mít zpřístupněnu virtuální část. Nebude se však jednat o první hybridní ALIFE konferenci, již v roce 2019 si vědci z ALIFE komunity mohli vybrat, zda přijedou či přiletí na konferenci do Newcastlu ve Spojeném království osobně, nebo zvolí šetrnější variantu k naší planetě a budou se účastnit přednášek pouze online. Věříme, že hybridní formát časem bude běžný pro všechny konference.

Ačkoli umělý život nemá v České republice příliš tradici a k tomuto oboru se v současné době hlásí v podstatě jen hrstka vědců z VŠCHT a ČVUT, uskuteční se u nás příští rok již druhá mezinárodní konference o umělém životě. Tu první zorganizoval Jozef Kelemen v roce 2001 jako ECAL (The 6th European Conference on Artificial Life). ALIFE konference se tedy vrátí do Prahy po 20 letech a jejím tématem tentokrát bude oslava 100. výročí Čapkova R.U.R. (Rossum's Universal Robots), a tudíž i celosvětově používaného slova „robot“, které se poprvé objevilo právě v tomto díle.

Každý, kdo Čapkovu hru četl nebo ji viděl v divadle, ví, že Rossumovi roboti nebyli žádná kovová monstra, jak si roboty dnes mnozí představují, ale byli tvořeni z chemicky připravené hmoty, která se chovala jako živá. Ve hře zaznívá věta: „Příroda našla jen jeden způsob, jak organizovat živou hmotu. Je však jiný způsob, jednodušší, tvárnější a rychlejší, na nějž příroda vůbec nenarazila.“ S trochou nadsázky by se dalo říci, že tím Karel Čapek zformuloval některé myšlenky a cíle vědního oboru umělý život již v roce 1920. V R.U.R. najdeme spoustu témat, která řeší vědci i v dnešní době, ať už jde o procesy syntézy umělých tkání a orgánů, otázky evoluce a rozmnožování, schopnost napodobovat chování lidských bytostí a projevovat alespoň známky inteligence nebo mít vědomí. R.U.R. nastiňuje i společenské problémy týkající se globalizace, rozdělení moci a bohatství, náboženství nebo postavení žen. V podstatě asi každý vědec by dokázal ukázat příklad, jak R.U.R. otvírá některou ze stále nezodpovězených otázek jeho oboru. A přesně toto udělala Jitka Čejková, která se nejprve rozhodla připomenout, jak souvisí toto sto let staré drama s chemií, ale později začala dávat jednotlivé myšlenky do souvislosti i s umělým životem a dalšími obory. Oslovila své kolegy a známé a požádala je, aby si přečetli původní Čapkovo R.U.R. (zejména v zahraničí o tomto díle neměli mnozí vůbec ponětí) a pak aby k tomu napsali svůj komentář. A tak vznikla kniha Robot 100.

Od loňského podzimu do letošního ledna Jitka Čejková posbírala celkem 86 krátkých kapitol a několik ilustrací od 100 osobností, nejen vědců, ale i spisovatelů, novinářů, sportovců či umělců. Zhruba třetinu tvoří Češi, ostatní autoři jsou z celého světa. Pokud se na to podíváme jako na olympiádu a její kruhy, tak jsou v knize reprezentanti ze všech pěti kontinentů. Kdo a o čem do knihy přispěl, to se postupně můžete dozvídat na webu www.robot100.cz a sociálních sítích. Od teď až do listopadu budou postupně odkrývány detaily o knize Robot 100. A kniha samotná spatří světlo světa v listopadu 2020, přesně sto let po knižním vydání Čapkova R.U.R. V tuto chvíli vám ještě prozradíme, že autorem obálky knihy Robot 100 je známý český ilustrátor Jonáš Ledecký.

Česká verze knihy Robot 100 vyjde ve Vydavatelství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. VŠCHT Praha je největší chemicky orientovanou univerzitou v Čechách, která se zaměřuje nejen na výuku a výzkum v oblasti chemie, chemické technologie, biochemie, biotechnologie a materiálového inženýrství, ale dává prostor vědcům působit i v relativně nových oborech, jakým je například výše zmiňovaný umělý život. A Vydavatelství VŠCHT Praha, vedené Ing. Evou Dibuszovou, Ph.D., je specializované a jediné vydavatelství v České i Slovenské republice, které se systematicky zabývá vydáváním odborné chemické literatury. Vydavatelství dále vedle skript a učebnic publikuje i konferenční sborníky nebo knihy pro širokou veřejnost.

„Je skvělé, že Vydavatelství zařadilo do svého edičního plánu na letošek i mou knihu Robot 100,“ říká editorka knihy Jitka Čejková z Ústavu chemického inženýrství. „Mám radost, že právě u nás na VŠCHT Praha budeme moci připomenout původní Čapkovu myšlenku, že jeho roboti v R.U.R. vznikli chemickou cestou a že tedy poprvé slovo robot bylo použito v podstatě pro chemický vynález, i když pouze fiktivní.“ VŠCHT Praha však není jedinou institucí, která plánuje oslavy stého výročí slova robot. „Spolupracujeme se Zdeňkem Vackem, ředitelem Památníku Karla Čapka, kde se v této souvislosti chystají různé akce na podzim 2020. V lednu 2021 bude Jiří Dědeček a Jaroslav Veis pořádat několikadenní konferenci v divadle Archa zaměřenou na oslavy stého výročí premiéry R.U.R. Já a někteří další autoři budeme mít přednášky na akcích pro širokou veřejnost, zejména na listopadové Noci vědců. Spolupracuju s Janou Horákovou z Masarykovy univerzity v Brně, která napsala před lety úžasnou knihu o R.U.R. z pohledu teatrologie nazvanou „Robot jako robot“. A vrcholem všeho bude právě mezinárodní konference o umělém životě ALIFE, která se bude konat v létě 2021 v Praze. A v té době vyjde i anglická verze knihy Robot 100,“ dodává Jitka Čejková.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55331 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/robot-100 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55196] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT získala akreditaci a otevírá přihlášky pro studium ekonomických programů [seo_title] => VŠCHT získala akreditaci a otevírá přihlášky pro studium ekonomických programů [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 10. července 2020 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze získala akreditaci bakalářského a magisterského studijního programu v ekonomických oborech. Zařazuje se tak mezi prestižní české a zahraniční univerzity, považující tyto obory za nedílnou součást svých pedagogických i výzkumných aktivit. Stejně jako ve svých tradičních přírodovědných a technických disciplínách i zde usiluje o dosažení nejvyššího standardu kvality.

[ikona] => graf-plosny [obrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Důsledek takto nastaveného studia je logický – dobrá kariérní perspektiva a hluboké znalosti, které jsou pro každého tím největším kapitálem do budoucna. Studium na VŠCHT bylo a bude z principu náročné, což se týká všech, tedy i nově akreditovaných programů,“ říká rektor Matějka.

Výuku programů Ekonomika a management (Bc.) a Odvětvový management (Mgr.) bude od září 2020 zajišťovat zkušený šedesátičlenný tým, který v uplynulých letech vybudoval a realizoval obdobně zaměřené programy na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT.

Pro uchazeče o studium v oblasti ekonomiky a managementu se silným důrazem na osvojení moderních metod řízení podniků a práci v mezinárodním prostředí se otvírá možnost získat vzdělání na druhé nejlépe hodnocené české vysoké škole podle QS World University Rankings, atraktivní profil absolventa z pohledu zaměstnavatelů, i možnost pokračovat ve studiu na kvalitních tuzemských i zahraničních univerzitách.

Ekonomické programy nejsou na VŠCHT Praha akreditovány poprvé, přímo ve svém názvu měla ekonomiku od roku 1960 dokonce jedna z fakult. Mnoho absolventů stále působí v klíčových řídících pozicích velkých firem a podniků.

Přihlášky na uvedené studijní programy je možné podávat od dnešního dne do 8. srpna prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz. Uchazeči s průměrem známek ze střední školy do 1,5 budou přijati automaticky, ostatní čekají v následujících týdnech on-line přijímací zkoušky.

Výuka v zimním semestru startuje 14. září 2020.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55196 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/vscht-ziskala-akreditaci-a-otevira-prihlasky-pro-studium-ekonomickych-programu [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55078] => stdClass Object ( [nazev] => Světlo dělá z analogů vitaminu B2 silná redukční činidla [seo_title] => Světlo dělá z analogů vitaminu B2 silná redukční činidla [seo_desc] => Práci týmu profesora Radka Cibulky publikoval časopis Nature Communications. [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Výroba léčiv a dalších významných látek se neobejde bez řady chemických reakcí. Pro provedení těchto reakcí se používají rozličná činidla – látky vyvolávající přeměnu jiné chemické látky. Čím jednodušší reakce a levnější a dostupnější činidla využíváte, tím lépe. Skupina vědců z VŠCHT Praha nyní ve spolupráci s kolegy z německého Regensburgu popsala způsob, jakým lze s využitím světla vytvářet velmi silná redukční činidla (látky poskytující elektrony) z některých látek příbuzných vitaminu B2, tzv. deazaflavinů. Taková činidla by mohla otevřít cestu pro hledání levnější a bezpečnější přípravy některých léčiv. Práci uveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~y08qMgQA.png [pozadi] => [obsah] =>

„O možných silných redukčních účincích flavinů a deazaflavinů v excitovaném stavu, do kterého přecházejí po ozáření světlem, se vědělo již dávno. Koneckonců, na podobném principu fungují flaviny v některých enzymech, tedy v buňce. Nikomu se však před tím nepodařilo tyto účinky demonstrovat při běžných chemických přeměnách v umělém systému – v baňce“, říká profesor Cibulka z Ústavu organické chemie VŠCHT Praha.

Od prvních úvah k prvnímu úspěšnému pokusu uběhlo 15 let. Další tři roky trvalo experimentální prokazování navrženého mechanismu. Jako klíčové se oproti původním neúspěšným pokusům ukázalo využití zařízení, které prakticky vylučuje přítomnost kyslíku. Redukované formy flavinů a deazaflavinů jsou totiž velmi nestálé a rychle reagují i se stopami kyslíku. „Jejich využití pro redukce v umělém systému představovalo ve světě organické chemie velkou výzvu. A teď, při dodržení námi navrženého postupu, to dokáže i začínající student bakalářského studia,“ usmívá se profesor Cibulka.

Výzkum však touto publikací zdaleka nekončí. Nyní autory čeká ještě mnoho práce, aby svůj původní objev převedli v metodu použitelnou pro organickou syntézu, která je důležitou součástí farmaceutického nebo i kosmetického průmyslu. Zde by se deazaflaviny mohli používat pro celou řadu přeměn a učinit tak výrobní postupy jednodušší, levnější a bezpečnější. Deazaflaviny, v kombinaci se světlem, mají například potenciál nahradit některé nebezpečné reagenty, jako je sodík. Zpozornět by mohli i biochemici a biologové, neboť jim výsledky týmu profesora Cibulky a jeho německých kolegů mohou pomoci při poznávání mechanismu fungování flavinových fotoreceptorů.

Princip

Molekuly po přijetí světla přecházejí do excitovaného stavu. Mají tedy k dispozici více energie než v normálním stavu a snadněji reagují. Umožňují se tak reakce, které bez světla neprobíhají. Příkladem je fotosyntéza, při které je energie světla pohlcovaná fotoreceptory využívána k sérii reakcí, která končí tvorbou molekuly glukosy z oxidu uhličitého a vody. Podobně lze účinkem světla připravit z jednoduchých organických molekul extrémně silná redukční činidla srovnatelná svými schopnostmi s alkalickými kovy - sodíkem či lithiem, které patří k nejsilnějším redukčním činidlům vůbec. Takové systémy pro redukce jsou však zatím relativně vzácné, jak nedávno shrnul v časopise Nature profesor Cibulka.

Flaviny, jejichž nejznámějším zástupcem je riboflavin (vitamin B2), jsou známé především jako kofaktory, tedy nízkomolekulární látky, nezbytně nutné pro funkci enzymu. Mohou se také snadno excitovat světlem, čehož příroda využívá právě v některých enzymech nebo ve fotoreceptorech. Chemici již řadu let studují flaviny v excitované formě jako silná oxidační činidla. Jejich využití při redukcích však bylo spíše sporadické z toho důvodu, že redukované formy flavinů jsou velmi nestálé a rychle reagují i se stopami kyslíku. U deazaflavinů jsou nestabilní zejména příslušné radikály. Mezinárodnímu týmu z VŠCHT a německého Regensburgu se podařilo prokázat, že radikály deazaflavinů vytvořené účinkem světla a vhodného donoru elektronu mohou být dále světlem excitovány a v této formě redukují arylhalogenidy s velice nízkým redukčním potenciálem.

Reference

Deazaflavin reductive photocatalysis involves excited semiquinone radicals. A. Graml, T. Neveselý, R. J. Kutta^*, R. Cibulka^*, B. König^*, Nature Communications 2020, DOI: 10.1038/s41467-020-16909-y.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 55078 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/svetlo-dela-z-analogu-vitaminu-b2-silna-redukcni-cinidla [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [55036] => stdClass Object ( [nazev] => Halogenované fenothiaziny v boji proti tuberkulóze [seo_title] => Halogenované fenothiaziny v boji proti tuberkulóze [seo_desc] => Nové sloučeniny pro boj s nemocí, která ve světě zabíjí ročně přes milion lidí. [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Každý rok zapříčiní Kochův bacil, neboli bakterie tuberkulózy, smrt více než milionu lidí. Ačkoli se to v Česku s několika stovkami případů nákazy ročně nemusí zdát aktuální, v rozvojových zemích je tuberkulóza stále palčivým problémem a situace se může dále zhoršit kvůli fenoménu antibiotické rezistence. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i doktor Michal H. Kolář z VŠCHT Praha, nyní přišel s novými sloučeninami, které slibují posun v boji s nemocí, jež v minulosti stála život mimo jiné Jiřího Wolkera nebo Karla Havlíčka Borovského.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~M1TQVfDJz03NO7xQITc_JzW7NCdRoSS1pCgxOSMnvyi_LDHv8MqMfIW01Lz8kozMxKrMvFIFDV8PBe_8nMMLj87UBAA.png [pozadi] => [obsah] =>

Látky odvozené od fenothiazinu patří mezi úspěšná léčiva. Např. chlorpromazin, uvedený na Seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace, působí na centrální nervovou soustavu a používá se k léčbě psychických poruch. Prakticky od objevení léčivých účinků fenothiazioných derivátů v polovině 20. století dochází k hledání nových analogů a jejich testování proti rozličným chorobám. Některé analogy fenothiazinu inhibují i enzym NDH-2 zapojený za buněčného dýchání v bakterii tuberkulózy.

Bylo překvapivé, že třída fenothiazinových sloučenin, které by obsahovaly halogeny, byla dosud přehlížena. Nyní vědci z několika univerzit, včetně VŠCHT Praha, syntetizovali pod vedením prof. Tabarrini (Università degli Studi di Perugia, Itálie) dvacet polyhalogenovaných fenothiazinů a otestovali je proti tuberkulóze. Objevili tři sloučeniny, které mají silnější antituberkulózní účinek než dosud známé inhibitory, a navíc se do receptorů centrální nervové soustavy neváží příliš ochotně. Mohly by tedy mít slabší psychotické vedlejší účinky.

„Cesta k fenothiazinům byla od mé postdoktorandské stáže v Německu opravdu klikatá,“ říká doktor Kolář, spoluautor studie publikované v časopise European Journal of Medicinal Chemistry, který nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha. „Začali jsme studovat vlastně něco úplně jiného. Zajímaly nás mezimolekulové interakce halogenovaných sloučenin a krátké RNA z viru HIV. Po asi roce a půl jsme se dostali do slepé uličky, takže jsme mohli vzorky buď zahodit, nebo pro ně hledat jiné uplatnění. Naštěstí má kolegyně z univerzity v italské Perugii přišla s myšlenkou zkusit sloučeniny proti bakterii tuberkulózy, kterou se profesně také zabývala,” dodává.

Doktor Kolář provedl molekulové simulace a navrhl první sérii polyhalogenovaných fenothiazinů, tehdy ovšem ještě za jiným účelem. „Sehrál jsem roli zahradníka, který šel na rozmarýnu a vykopal křen,” usmívá se Kolář. Následně byly sloučeniny optimalizovány proti bakterii tuberkulózy. Nejlepší ze sloučenin obsahuje dva atomy bromu umístěné symetricky na fenothiazinovém jádře. Podařilo se také připravit úspěšný tetrachlorovaný derivát.

„Stále nevíme, jak přesně se fenothiaziny do enzymu NDH-2 vážou. Situace je navíc komplikovaná tím, že strukturu tohoto enzymu známe pouze u příbuzných bakterií, nikoli přímo z bakterie tuberkulózy,” představuje doktor Kolář další směřování výzkumu. Přestože v dohledné době nelze očekávat medicínské užití těchto látek, nové principy a poznatky o polyhalogenaci by mohly cestu k případným novým lékům proti tuberkulóze zkrátit.

Původní publikace:

M. G. Nizi et al.: Antitubercular polyhalogenated phenothiazines and phenoselenazine with reduced binding to CNS receptors, Eur. J. Med. Chem. 2020, 201, 112420, https://doi.org/10.1016/j.ejmech.2020.112420

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [55037] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 55037 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 55036 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/halogenovane-fenothiaziny-v-boji-proti-tuberkuloze [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54913] => stdClass Object ( [nazev] => Dokončeno. Můstky ze skla a oceli zdobí vysokoškolský kampus [seo_title] => Dokončeno. Můstky ze skla a oceli zdobí vysokoškolský kampus [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 17. června 2020 – Téměř tříletý projekt je u konce. Ve středu 17. června 2020 proběhlo za účasti řady čestných hostů slavnostní otevření dvou můstků ze skla a oceli, které nově propojují budovy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Světem chemie inspirované objekty navrhlo architektonické studia ov-a, vlastí stavbu realizovala firma Metrostav.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C04tSy3KO7xWIffo-uKS1GwA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Primárním důvodem propojení budov univerzity bylo kromě většího komfortu pro studenty a zaměstnance také zajištění větší bezpečnosti. Můstky nově umožňují i bezbariérový vstup do obou budov.

„Kromě nesporného praktického užitku pro každodenní chod školy vnímám dokončenou stavbu i v rovině symbolické. Můstky jsou něco, co spojuje, což je v dnešní době mimořádně žádoucí. Zároveň nám přinášejí nadhled nad ulicí, kterou jsme přes 60 let vnímali jen z pozice chodce. Právě nadhled a možnost podívat se na věc z jiné perspektivy nám v běžném životě umožňují čelit těm největším výzvám,“ říká rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.

Průběh náročné stavby se obešel bez zásadních komplikací, byť osazení předcházely složité přípravné práce spojené zejména s ochranou a přeložením inženýrských sítí, založením stavby a bouracími pracemi, které nesměly mít významný dopad na chod odborných pracovišť a laboratoří VŠCHT.

„Při realizaci jsme řešili řadu nestandardních situací. Napjatý časový plán vyžadoval přeložení parovodního potrubí v zimních měsících, kvůli navazující realizaci pilot a základových konstrukcí. Aby škola nezůstala odpojena od tepla, pracovali jsme na přeložce během vánočních svátků i na Nový rok. Také realizace základových konstrukcí v hloubce až 6,5m při zachování provozu v ulici Studentská nebo provedení bouracích prací bez přerušení provozu školy vyžadovalo rychlé a operativní řešení v kritických místech stavby,“ popisuje Petr Mlejnek, vedoucí projektu z divize 1 společnosti Metrostav a.s.

Konstrukce můstků se navíc musely kvůli délce přesahující 24 metrů vyrábět v dílně vzdálené 30 km od Prahy a následně speciálním transportem dopravit na místo realizace. „Šlo to lépe, než jsme čekali. Dá se říct, že na milimetr přesnou ocelovou lávku jsme dávali na baráky, které stavěli zedníci, přičemž zednická přesnost jsou cca 2 centimetry. Vše ale bylo přesně zaměřeno, a nakonec to dopadlo vážně ukázkově,“ sděluje Petr Šichtanc, architekt VŠCHT Praha.

Konstrukce obou lávek je zasklená a nese netradičně bílou barvu. Prostorová mřížka ocelových trubek spojuje obdélník se šestiúhelníkem, který odkazuje ke světu organické chemie – benzenovému jádru.

„V moderním tvarosloví naplňujeme původní urbanistickou vizi Antonína Engela,“ uvádí Petr Šichtanc s odkazem na návrh dejvického kampusu z třicátých let 20. století, k jehož úplné realizaci však nikdy nedošlo. „V současných podmínkách nebylo možné originální návrh následovat, neboť byl založen na masivních zděných konstrukcích na pilířích a klenbách, které by významně zasahovaly do pěší komunikace a omezovaly dopravu. Přestože jsme stavěli v památkové zóně, historizující cestou jsme jít nechtěli,“ dodává Šichtanc.

Moderní podobu můstků navrhlo v roce 2017 v rámci architektonické soutěže studio ov-a. V porotě tehdy mimo jiné zasedli ing. arch Pleskot, architekt roku 2014 a jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé české architektury, nebo ing. arch. Melková, držitelka hlavní ceny Grand prix architektury 2012 a zpracovatelka koncepční studie vývoje Kampusu Dejvice.

Od rekonstrukce budovy CIIRK jsou propojovací můstky nejvýraznějším zásahem do podoby Kampusu Dejvice, ve které tráví svůj čas desetitisíce studentů a akademiků z VŠCHT Praha, ČVUT, Ústavu organické chemie a biochemie AVČR, Národní technické knihovny a Katolické fakulty UK.

Foto: Metrostav

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [54914] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 54914 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 54913 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/dokonceno-mustky-ze-skla-a-oceli-zdobi-vysokoskolsky-kampus [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54863] => stdClass Object ( [nazev] => Neuronová síť ochrání vodní toky před znečištěním [seo_title] => Neuronová síť ochrání vodní toky před znečištěním [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 11. června - Extrémní klimatické jevy jako dlouhotrvající sucho nebo přívalové srážky se vyskytují díky probíhající klimatické změně častěji než kdy dříve. Úzce s nimi souvisí i výkyvy v kvalitě odpadní vody vypouštěné z tuzemských čistíren do řek a okolního prostředí. Reakcí na tento problém je nový inteligentní IT systém, který v horizontu tří let umožní včasnou předpověď úrovně znečištění a jeho změn v městských stokových sítích a pomůže v reálném čase zvolit taková technologická opatření, která rizika znečištění vodního ekosystému eliminují. Na projektu, jehož poskytovatelem je Technologická agentura ČR, pracuje konsorcium expertů na životní prostředí, hydrologii a informační technologie pod vedením Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~y8lPz1cIDw4BAA.png [pozadi] => [obsah] =>

„Moderní analytické metody dnes umožňují sledovat kvalitu a kvantitu odpadních vod a generují gigabyty dat, které je možné zpracovat v hodnotné informace. Pomocí dlouhodobých datových řad tak můžeme pozorovat vývoj ve stěžejních ukazatelích přítoku a odtoku z čistíren odpadních vod,“ vysvětluje Ing. Petr Dolejš z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha s tím, že neustále roste tlak na dodržování přísných emisních limitů. To s sebou nese poptávku po nových spolehlivých technologiích, jež zajistí stabilní kvalitu odtoku z čistíren odpadních vod (ČOV) i během nepříznivých provozních událostí, jako jsou přívalové deště nebo extrémní sucho.

V současné praxi se na riziko znečistění okolního prostředí během těchto událostí reaguje naddimenzováním technologických prvků (vyšší dávky srážedla nebo vyšší výkon dmychadel atp.) oproti reálné potřebě v daném čase. To s sebou nese nemalé provozní náklady – materiální i energetické.

„Náš nový softwarový nástroj Water Scan Toolbox bude podle předem definovaných provozních scénářů radit technologovi ČOV, jak zvýšit efektivitu čistírenského procesu na základě unikátní znalosti predikovaných informací o kvalitě a kvantitě odpadní vody. Vytvořená neuronová síť navíc bude schopna posuzovat nejen odpadní vodu přitékající na ČOV, ale i například kvalitu i množství odlehčených vod, tedy těch, které ve větších městech za deště odtékají přímo do životního prostředí bez předčištění,“ upozorňuje inženýr Dolejš. „O jejich kvalitě víme dosud velmi málo a jejich vzorkování je v praxi velmi problematické. K tomuto nám mohou pomoci moderní výpočetní metody, založené na strojovém učení,“ dodává.

Originalita navrhovaného řešení spočívá právě ve využití posledních poznatků z oboru informačních technologií, jako jsou hloubková analýza dat, tvorba neuronové sítě a strojové učení, v jinak poměrně konzervativním oboru správy vodohospodářské infrastruktury měst a obcí.

Neskrývanou inspirací je již komerčně využívaný nástroj City Air Management, pracující na principu pokročilého zpracování dat z IoT sítě na cloudové platformě MindSphere. „Nástroj je v současnosti využívaný například k optimalizaci dopravní situace ve Vídni, což má pozitivní vliv na životní prostředí v této metropoli,“ říká Dolejš, hlavní koordinátor projektu.

Kromě něj a jeho kolegů z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha se na projektu podílejí odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze, společnost VDT Technology a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, jediný provozovatel vodohospodářské infrastruktury v ČR, který využívá real-time monitorovací stanici vybavenou moderní analytickou instrumentací.

Grafický medailonek projektu

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54863 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/neuronova-sit-ochrani-vodni-toky-pred-znecistenim [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54841] => stdClass Object ( [nazev] => Potvrzeno. PLA je vhodným materiálem pro 3D tisk ochranných polomasek [seo_title] => Potvrzeno. PLA je vhodným materiálem pro 3D tisk ochranných polomasek [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 7. června - Výzkumníci z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha v souvislosti se současnou pandemií COVID-19 potvrdili, že kyselina polymléčná (PLA) - biodegradovatelný polymer používaný pro 3D tisk - je vhodná pro rychlou a levnou výrobu ochranných polomasek. Při vhodných parametrech tisku tento materiál nepropustí žádné částice aerosolu a jedná se tedy o plně funkční ochranu proti bakteriím i virům. Zároveň ukázali, že PLA materiál je možné dezinfikovat od bakterií, kvasinek i viru SARS-CoV-2 běžně dostupnými chemickými činidly, jako je etanol, isopropanol či Savo. Z toho důvodu jsou ochranné polomasky opakovatelně použitelné s poměrně vysokou mírou šetrnosti vůči životnímu prostředí.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~Czq6virv8EqFksqCSoWC_Jz83MTi1GyFKgVjF4WSzOLsUgU3F1-F3NSS_JT8UgA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Skupina dobrovolníků „3D tiskem proti viru“ pomáhá v boji proti současné epidemii mimo jiné i tiskem obličejových polomasek. Jde o pomůcku sloužící k ochraně úst a nosu, jejíž kostra je vytištěna z materiálu PLA. Mezi jednotlivé komponenty této konstrukce se vkládá vhodný filtr, čímž vzniká kompletní obličejová polomaska. Ohledně výroby ochranných polomasek FDM technologií se doposud objevovaly různé pochybnosti týkající se možné pórovitosti vznikajícího materiálu a jeho obtížné dezinfekce.

„Z tohoto důvodu lidé ze skupiny 3D tiskem proti viru oslovili naši laboratoř s otázkou ohledně ověření propustnosti materiálu PLA pro mikroorganismy a možnosti jeho dezinfekce,“ uvádí doktorka Eva Vaňková z Laboratoře nízkoteplotního plazmatu na Ústavu fyziky a měřicí techniky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Na testování se dále podílely Ústav organické chemie a biochemie AVČR, Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové a rakouské výzkumné centrum Children’s Cancer Research Institute sídlící ve Vídni.

PLA materiál výzkumníci podrobili testu propustnosti generátorem aerosolu parafinového oleje a fotometrem LORENZ FMP03, certifikovaným testovacím systémem dle EN 143 (Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Filtry proti částicím – Požadavky, zkoušení a značení). Pro test dezinfekce byly PLA polomasky ponořeny do dezinfekčních činidel po dobu 15 minut.

„Při testu propustnosti nebyl detekován vůbec žádný průchod aerosolových částic parafinového oleje materiálem PLA. Dále se ukázalo se, že kromě vysoce odolného adenoviru, který byl spolehlivě inaktivován pouze Savem, byly všechny ostatní použité mikroorganismy, včetně aktuálně velice významného SARS-CoV-2, na povrchu PLA kompletně inaktivovány. Tím jsme jednoznačně prokázali, že PLA je vhodným materiálem pro výrobu ochranných polomasek pomocí 3D tisku a zároveň je plně dezinfikovatelný běžně dostupnými prostředky. Tyto polomasky tudíž představují účinnou ochrannou pomůcku a lze je použít opakovaně,“ dodává doktorka Vaňková.

Přestože práce plně podporuje použití PLA filamentu pro výrobu ochranných obličejových polomasek pomocí 3D tisku FDM technologií, pro získání kvalitních náhrad respirátorů typu FFP2 či FFP3 v době jejich nedostatku bude nezbytné najít vhodné alternativy filtrů s vysokou filtrační účinností, které budou do konstrukcí z PLA materiálu vloženy. Jedině tak bude dosaženo nejvyšší možné úrovně ochrany lidí pracujících v první linii boje proti virovým infekcím.

Další podrobnosti je možné nalézt v článku Vaňková E. „PLA – vhodný materiál pro 3D tisk ochranných polomasek”, Aldebaran bulletin 24/2020. Nebo přímo na stránkách Laboratoře nízkoteplotního plazmatu VŠCHT Praha

Skupina lidi 3D tiskem proti viru, které není lhostejná aktuální situace v ČR, rozdává masky členům IZS a do nemocnic a dalších zdravotních zařízení zdarma.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54841 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/potvrzeno-pla-je-vhodnym-materialem-pro-3d-tisk-ochrannych-polomasek [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54736] => stdClass Object ( [nazev] => Mikroroboti z gelu a zlata řízení světlem? Žádné sci-fi, ale realita [seo_title] => Mikroroboti z gelu a zlata řízení světlem? Žádné sci-fi, ale realita [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 2. června 2020 – Představte si robota o velikosti lidské buňky, který je na dálku napájen i navigován světlem. A představte si, že tenhle robot dokáže donekonečna (při zachování zdroje světla) vykonávat na úrovni mikrosvěta mechanicky zcela přesné úkony. A to bez nutnosti jakéhokoli invazivního zákroku „zvenčí“. Možnosti využití při tvorbě nových materiálů či manipulaci s jednotlivými buňkami v oblasti biomedicíny jsou bezbřehé. Výzkumná skupina Ivana Řehoře z VŠCHT Praha podobné mikroroboty vyrábět dokáže. Nový objev publikovala nedávno v oborově prestižním časopise Soft Robotics, výzkum probíhal ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzitou v Utrechtu.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~S8nPLskvUvAsS8xTODojNSP_6EwA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

„Schopnost robotické manipulace v minulosti naprosto změnila řadu odvětví lidské aktivity, například automobilový průmysl a průmyslovou výrobu obecně. My podnikáme první kroky k tomu, abychom byli schopni podobných úkonů v mikroměřítku, tedy v úrovni jednotek či desítek mikronů,“ říká doktor Ivan Řehoř. To může do budoucna změnit radikálním způsobem výrobu materiálů, biomedicínské aplikace a další oblasti, kde bude možné jednoduše, levně, přesně a bezpečně manipulovat jednotlivými buňkami a, například, skládat je do větších funkčních celků.

Řehořovi mikroroboti jsou tvořeni na světlo reagujícími hydrogelovými mikročásticemi. Vyrábějí se v procesu nazvaném stop flow litografie a jejich součástí jsou také částice zlata. „Pokud vyrábíte malého robota, není možné, aby si nesl svůj zdroj energie s sebou. Proto jsou naši roboti napájeni na dálku svazkem světla. Zlaté částice toto světlo účinně zachycují a přeměňují jej na teplo, které vyvolává vlastní pohyb robota pomocí opakovaných stahů jeho těla,“ popisuje Řehoř, který strávil část vědecké kariéry v nizozemském Utrechtu.

Světlo jako zdroj pohybu není novým nápadem. Co ale dělá výzkum na VŠCHT výjimečným, je samotná kontrola pohybu robota, který se plazí po povrchu nejjednodušším možným způsobem – tělo robota se pouze smršťuje a opět rozpíná. Klíčovou roli hraje nerovnoměrná změna tření mezi robotem a podkladem, po němž se sune. „Tato změna pochází ze složitých dějů v materiálu robota, jež se během jeho smrštění a roztahování dějí na molekulární úrovni zaplétání a opětovného rozplétání jednotlivých polymerních řetězců, z nichž je vyroben. V tom je náš systém unikátní a to nám také umožňuje naprosto jednoduchý systém řízení a navigace robota pouze pomocí míření svazku světla,“ upozorňuje Řehoř.

Velkou výhodou nových mikrorobotů je v porovnání s klasickými přístupy k mikromanipulaci nízká výrobní cena. Současné nástroje, jež využívají „zpřevodování“ makroskopických pohybů do mikroměřítka, jako například přístroje pro asistovanou reprodukci či mikrochirurgii, jsou velmi drahé. Navíc vždy vyžadují pevné spojení mezi místem manipulace a vnějším zařízením. „Výrobní cena jednoho robota je naprosto zanedbatelná,“ říká doktor Řehoř s tím, že jeho záměr obstojí i v konkurenci obdobných přístupů k manipulaci na mikroúrovni, typicky využívajících namísto světla magnetické pole. „Naše zařízení k ovládání robotů je mnohem jednodušší než u magnetických robotů a lze jej snadno postavit za 500 euro. Navíc pracujeme na vývoji mikrorobotů, kteří by mohli jednou být napájeni i běžným slunečním světlem a plazili by se kdekoli. Ale to je opravdu budoucnost.“

Reference

Web výzkumné skupiny hydrogel.vscht.cz.

Rehor, I.; Maslen, C.; Moerman, P. G.; van Ravensteijn, B. G. P.; van Alst, R.; Groenewold, J.; Eral, H. B.; Kegel, W. K. Photoresponsive Hydrogel Microcrawlers Exploit Friction Hysteresis to Crawl by Reciprocal Actuation. Soft Robot. 2020. https://doi.org/10.1089/soro.2019.0169.

RNDr. Ivan Řehoř, Ph.D. momentálně pracuje na Ústavu chemického inženýrství VŠCHT Praha a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Vystudoval anorganickou chemii na Univerzitě Karlově. V letech 2010-2014 působil na ÚOCHB. V letech 2015-2018 bádal na univerzitě v Utrechtu v rámci prestižního programu Marie-Curie Fellowship. Na VŠCHT nastoupil v roce 2019 jako držitel iniciačního grantu Fondu Dagmar Procházkové, který slouží pro podporu vědeckých projektů akademických pracovníků s mezinárodní zkušeností, u kterých se předpokládá, že spojí svoji profesní kariéru s VŠCHT Praha. Na AV je jeho výzkum podpořen Purkyně Fellowship.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54736 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/mikroroboti-z-gelu-a-zlata-rizeni-svetlem-zadne-sci-fi-ale-realita [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54724] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT navrhla zařízení pro odstraňování patogenů (včetně koronavirů) z ovzduší [seo_title] => VŠCHT navrhla zařízení pro odstraňování patogenů (včetně koronavirů) z ovzduší [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 1. června 2020 - Podle dostupných vědeckých informací hrozí zvýšené riziko nákazy onemocněním covid-19 v uzavřených prostorách s omezenou možností větrání. Tato skutečnost inspirovala výzkumníky z VŠCHT Praha k nápadu na zařízení, které by bezpečně odstraňovalo patogeny z ovzduší při používání klimatizačních a ventilačních přístrojů, což je případ řady objektů včetně kanceláří, vlaků či letadel. Princip zařízení spočívá ve vysokoteplotní likvidaci těchto patogenů, např. virů nebo bakterií, pomocí kovové mřížky tvořené z odporových drátů. Autoři vynálezu – docenti Tomáš Hlinčík, Pavel Ulbrich a profesor Milan Pospíšil – přihlásili v květnu nápad na Úřad průmyslového vlastnictví.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~S8lPTs0rUfDIycw70nt4bTYA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Mezi patogeny patří různé mikroorganismy, které mohou způsobit závažná poškození lidského zdraví. Řadí se mezi ně zejména různí původci parazitárních onemocnění člověka, bakterie způsobující infekční onemocnění a také viry, včetně v současnosti velmi aktuálně sledovaných koronavirů, které mohou způsobit celou řadu závažných, často i smrtelných onemocnění.

Tyto mikroorganismy se mohou do uzavřených prostor dostávat z externích zdrojů, ovšem v některých případech, zejména v případě virů nebo bakterií, mohou být šířeny aerogenním přenosem z nakažených pacientů. Přežití mikroorganismů v infekčním stavu je pak velmi závislé na okolní teplotě a vlhkosti v těchto prostorech.

„Podstatou našeho zařízení je jeho schopnost samostatného odstranění patogenů při teplotě minimálně 500 °C,“ říká původce nápadu docent Hlinčík z Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Funkce zařízení je založena na aktivní zóně, ve které dochází k dopalování, popř. deaktivaci patogenů v důsledku působení vysoké teploty. Tato zóna je tvořena kovovou mřížkou z odporového drátu (vodiče), který se vyznačuje velkým měrným odporem, malým teplotním součinitelem rezistivity a délkové roztažnosti a vysokou teplotou tání. Kovová mřížka je připojena k elektrickému proudu.

„Při průchodu elektrického proudu kovovou mřížkou tvořenou odporovým drátem dochází ke vzniku tepla, a tím i k ohřevu. Celé zařízení musí být izolováno od okolí z důvodu vysoké teploty uvnitř a udržování homogenní teploty nejen uvnitř kovové mřížky, ale i na stěnách celého zařízení. Kompaktní konstrukce zařízení umožňuje snadné zapojení dvou i více jednotek, a tím zvýšení kapacity čištěného vzduchu v prostoru,“ vysvětluje docent Hlinčík.

Konstrukce zařízení umožňuje snadné uživatelské připojení ke klimatizačnímu nebo ventilačnímu zařízení. Paralelní zapojení více jednotek zajišťuje modulární navýšení kapacity pro čištění větších objemů vzduchu.

„Zařízení nebylo doposud experimentálně otestováno, nicméně podle všech dostupných teoretických znalostí by zařízení mělo být plně funkční a při umístění ve ventilacích, klimatizacích, např. i v letadle, by mělo tyto patogeny likvidovat bez nutné výměny náplně, jako je tomu v případě použití filtrů,“ upozorňuje docent Hlinčík.

Po schválení patentu Úřadem průmyslového vlastnictví bude zařízení nabízeno pro licencování. Co se týče vlastní výroby zařízení, ta nebude vůbec složitá, neboť přístroj se skládá z běžně dostupných materiálů.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54724 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/vscht-navrhla-zarizeni-pro-odstranovani-patogenu-vcetne-koronaviru-z-ovzdusi [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54622] => stdClass Object ( [nazev] => Nový objev odhalí padělaná léčiva a posune vývoj umělých tkání [seo_title] => Nový objev odhalí padělaná léčiva a posune vývoj umělých tkání [seo_desc] => VŠCHT našla cestu, jak vyrábět biočástice o velikosti lidské buňky [autor] => [autor_email] => [perex] =>

VŠCHT našla cestu, jak vyrábět biočástice o velikosti lidské buňky

Praha, 25. května – Výzkumné skupině Ivana Řehoře z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se podařilo vymyslet způsob, jak efektivně vytvářet částice libovolného tvaru o velikosti lidské buňky, které neobsahují žádný umělý (syntetický) materiál. Tato kombinace vlastností mikročástic je ve vědeckém světě zcela nová a může být zásadní pro budoucí vývoj umělých tkání. Okamžité využití má pak v oblasti farmak – částice lze nanést na léčivo a použít jako značku, díky níž lze účinně odhalit jeho falšování.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~80tUSMsvyi3NSUzOBAA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Ochrana spotřebitelů byla prvotním cílem výzkumu. V současné době je totiž asi 10 % léčiv prodaných ve světě padělaných. A řada těchto padělků je přímo nebezpečná svým uživatelům díky špatné koncentraci účinné látky, toxickým příměsím ap.

„Díky našemu výzkumu umíme vytvořit gelovou mikročástici, která má definovaný tvar, a tak do ní například můžeme vepsat číslo. Tuto částici dokážeme umístit přímo na formulaci léčiva (tabletku), a protože je z čistého biopolymeru, může být naprosto bezpečně užita spolu s vlastním léčivem. Pokud se pak podíváte na tabletu pod mikroskopem, můžete si číslo přečíst,“ vysvětluje doktor Ivan Řehoř. Výzkum probíhal ve spolupráci Ústavu chemického inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Idea je taková, že číslo na tabletce bude spárované s číslem šarže na obalu léčiva, a pouze výrobce bude znát klíč ke spárování. Pokud bude pochybnost o pravosti léčiva, bude možné, například přes mobilní aplikaci, poslat obě čísla na server výrobce, a ten vrátí zpět informaci, zda se jedná o originál, či padělek.

Náhrady tkání a orgánů

Pro úspěch na poli vývoje umělých náhrad je kromě bezpečnosti mikročástic klíčový především jejich mimořádně malý rozměr. „Naše těla se skládají ze základních stavebních kamenů – buněk. Pokud chceme vytvářet biomateriály, které mají s naším tělem interagovat, či přejímat některé jeho funkce, což se děje například při tvorbě umělých orgánů v tkáňovém inženýrství, musíme být schopni tyto biomateriály tvarovat v malých velikostech na úrovni lidské buňky,“ vysvětluje doktor Řehoř. „Kromě toho umíme naše mikročástice produkovat v množství tisíců částic za hodinu. To se zatím, alespoň pokud vím, doposud nikomu nepovedlo,“ dodává držitel grantu z Fondu Dagmar Procházkové pro talentové vědce se zahraniční zkušeností.

Autoři výsledky výzkumu publikovali v časopise Biomaterials Science (impakt faktor 5.25), nicméně odmítají představu, že tím pro ně celá věc končí, což bývá u vědců po zveřejnění článku obvyklé. Momentálně pracují na tzv. mikrofluidním syntetizátoru, v němž by byly všechny kroky výrobního procesu seřazeny za sebou a který by hydrogelové mikročástice chrlil v počtech desetitisíců za hodinu (pro představu – na 1 cm³umělé tkáně je potřeba zhruba milion mikročástic).

„Cesta k náhradním orgánům bude nicméně velmi dlouhá. Snažíme se teď vytvořit nástroje, které by umožnily stavbu struktur podobných těm v živých tkáních. Posun k organizační komplexitě orgánů bude další ohromný krok. Napodobit organizační strukturu ovšem samo o sobě nezaručuje funkčnost takového umělého orgánu, to je opravdu hudba budoucnosti. Náš současný výzkum se snaží navrhnout některé dílčí stavební postupy, které mohou být na této dlouhé a obtížné cestě užitečné,“ upozorňuje Ivan Řehoř.

Jak se částice vyrábějí?

Částice jsou tvarovány pomocí světla. Existují ve vodě rozpustné polymery, které se po ozáření provážou do sítí - gelů. Gel, ačkoli obsahuje spoustu vody, má již pevný tvar, který se získá tak, že se osvětlují pouze určité části polymeru. Schopnost tvořit gely po osvícení mají ovšem jenom syntetické polymery.

„Ty jsme nechtěli dále využívat pro bioaplikace, protože, jakožto cizorodý materiál, mohou vyvolat odpověď imunitního systému, která může vést k zánětu, alergické reakci a při chronické expozici i ke vzniku rakoviny,“ objasňuje doktor Řehoř. Biopolymery (polymery získávané z živých zdrojů) použité v projektu takovéto problémy nezpůsobují, ovšem zase je nelze přímo tvarovat pomocí světla.

Výzkumníci tak stáli před otázkou, jak si vzít to nejlepší z obou světů – biokompatibilitu biopolymerů a zároveň schopnost syntetických polymerů reagovat na světlo. „Naše řešení spočívá v tom, že jsme jednoduše smíchali syntetický polymer s biopolymerem. Tuto směs jsme vytvarovali světlem, kde vzniklý gel držel tvar pomocí vazeb syntetického polymeru, zatímco biopolymer zůstal uvězněn v jeho struktuře. Poté jsme chemicky svázali do sítě i ten uvězněný biopolymer,“ říká Řehoř. „Tak nám vznikly dvě vzájemně propletené makromolekulární sítě. V posledním kroku jsme selektivně rozpustili síť syntetického polymeru, a získali tak mikroobjekt přesně definovaného tvaru, který je tvořen čistým biopolymerem. Je to jednoduchý postup, který kupodivu ještě nikoho nenapadl. Navíc se dá využít u celé řady biopolymerů,“ uzavírá.

Reference

Arbitrarily-shaped microgels composed of chemically unmodified biopolymers. Biomaterials Science. Dostupné z : https://doi.org/10.1039/C9BM02056J

Web výzkumné skupiny hydrogel.vscht.cz.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [54623] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 54623 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 54622 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/novy-objev-odhali-padelana-leciva-a-posune-vyvoj-umelych-tkani [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54487] => stdClass Object ( [nazev] => Koronovým výbojem (nejen) proti koronaviru [seo_title] => Koronovým výbojem (nejen) proti koronaviru [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 21. května 2020 - Výzkumníci z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha vyvinuli nový nástroj pro opakovanou dezinfekci objektů kontaminovaných koronavirem SARS-CoV-2 nebo dalšími nebezpečnými mikroorganismy. Jedná se o generátor nízkoteplotního plazmatu, který lze využívat například pro dezinfekci nedostatkových respirátorů, neboť nezpůsobuje ztrátu jejich filtrační účinnosti.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~c0_NSy06vLAkv0gh7_Daquz8ktSCnPwSIDsjX6EgJ7EqN7GkFAA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Účinnost dezinfekce byla ověřena na třech druzích obalených virů – viru chřipky Influenza H1N1, California, viru používaného pro přípravu vakcíny proti pravým neštovicím Vaccinia virus, kmen Modifikovaný Vaccinia virus Ankara (MVA) a koronaviru SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění covid-19.

„Expozice filtru P3 R od firmy AVEC CHEM s.r.o. ukázala, že filtrační účinnost filtru se sníží jen nepatrně a pořád vysoce převyšuje požadavky dané normou,“ vysvětluje docent Vladimír Scholtz z Laboratoře nízkoteplotního plazmatu na Ústavu fyziky a měřicí techniky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

„Ke generaci plazmatu jsme použili čtyři záporné koronové výboje v konfiguraci hrot-trubička, hořící na špičkách jehel proti prstencovým elektrodám, kde vytváří silný iontový vítr vynášející aktivní částice z oblasti výboje dále do prostoru expoziční komůrky, do níž se dezinfikované předměty vkládají. Celá krabička je vytištěna na 3D tiskárně z materiálu PETG,“ popisuje docent Scholtz základní princip zařízení.

Veškerou dokumentaci ke konstrukci aparatury zveřejnili autoři pro nekomerční využití, konstruktérům i uživatelům jsou připraveni jakkoli pomoci a poradit. „Jsme ochotni dodat i hotové přístroje, i když ve velice omezené „výrobní“ kapacitě,“ nabízí nositel Neuron Impulsu za rok 2013 v kategorii medicíny.

Kromě jeho laboratoře se na vývoji podílelo také Centrum klinických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a firma AVEC CHEM ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové.

Další podrobnosti je možné nalézt v článku Scholtz V. „Korónovým výbojem proti koronaviru”, Aldebaran bulletin 21/2020. (https://www.aldebaran.cz/bulletin/2020_21_kov.php) nebo přímo na stránkách Laboratoře nízkoteplotního plazmatu VŠCHT Praha http://plasma.vscht.cz/

doc. Ing. Vladimír Scholtz, PhD.

Narodil se v roce 1977 v Bratislavě. Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě, obor Informatika (Bc.) a Elektromateriálové inžinierstvo (Ing.) Doktorské studium absolvoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze v oboru Fyzika plazmatu. Od roku 2007 pracuje v Ústavu fyziky a měřicí techniky Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT v Praze. Odborně se věnuje zejména výzkumu mikrobicidních účinků nízkoteplotního plazmatu. V roce 2013 se stal nositele Neuron Impulsu za rok 2013 v kategorii medicíny.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54487 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/koronovym-vybojem-nejen-proti-koronaviru [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54437] => stdClass Object ( [nazev] => Zdeněk Sofer uspěl v soutěži ERC CZ [seo_title] => Zdeněk Sofer uspěl v soutěži ERC CZ [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR podpořilo jeho projekt částkou přesahující 25 milionů Kč.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~i0pJzTsyO1shOD8ttQgA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Cílem programu ERC CZ je podpořit excelentní výzkum na území ČR, a to realizací projektů předložených do některé z výzev Evropské rady pro výzkum, které byly zařazeny v rámci mezinárodního peer review hodnocení prováděného odbornými panely Evropské výzkumné rady v druhém kole do kategorie A nebo B a nezískaly podporu z evropských prostředků. V letošním roce se do veřejné soutěže přihlásilo osm projektů, všechny splnily kvalifikační kritéria a byly podpořeny.

Profesor Zdeněk Sofer z Fakulty chemické technologie uspěl s projektem Nová generace monoelementárních 2D materiálů. Výše podpory činí 25 159 000 Kč.

„Získané prostředky umožní výrazné rozšíření výzkumné skupiny o nové post-doky a doktorandy. Budeme se moci intenzivně zaměřit na výzkum procesů CVD depozice těchto nových materiálů a studium jejich aplikačního potenciálů. Získané zkušenosti se studiem materiálů pro uchovávání energie i optoelektroniku v budoucnu využijeme i v dalších směrech výzkumu,“ říká Zdeněk Sofer.

Jak z názvu projektu vyplývá, jedná se o problematiku materiálů tvořených pouze jedním prvkem. Nejznámějším z těchto materiálů je grafen, který je intenzivně studován v posledním desetiletí. Obdobné struktury mohou ale tvořit i prvky, jako je křemík, germanium, fosfor a arsen. Tyto prvky lze připravit také v podobě vrstvy tenké pouze jeden atom, nicméně jejich vlastnosti se od grafenu výrazně odlišují.

„Jedná se o polovodiče, u nichž lze ovlivňovat jejich vlastnosti, jako je například elektronová struktura, pomocí počtu vrstev. Další možností ovlivňování vlastností těchto materiálů je pomocí kovalentní a nekovalentní funkcionalizace,“ přibližuje profesor Sofer.

Projekt se zaměřuje především na možnosti přípravy těchto materiálů pomocí metod chemické depozice z plynné fáze (CVD technika), kterou je možné převádět do průmyslového měřítka. Dalším zaměřením tohoto projektu je studium chemických vlastností a možností chemické funkcionalizace povrchů těchto materiálů. Projekt se bude dále zabývat potenciálními aplikacemi těchto nových a neprozkoumaných materiálů.

„Hlavní zaměření je na možnosti uchovávání energie pomocí těchto materiálů v lithiových a sodíkových bateriích a superkapacitorech. Druhým směrem výzkumu možností uplatnění těchto nových materiálů je studium aplikací v optoelektronice, jako jsou hybridní světelné diody a solární články,“ říká profesor Sofer.

Kromě VŠCHT uspěli v soutěži ERC-CZ ještě vědci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, VUT v Brně a Biologického centra AV ČR. Na webu MŠMT neleznete kompletní přehled podpořených projektů i více informací k soutěži samotné.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54437 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/zdenek-sofer-uspel-v-soutezi-erc-cz [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54338] => stdClass Object ( [nazev] => Impulz pro vlastní cirkulární projekt může přinést Kurz oběhového hospodářství VŠCHT Praha [seo_title] => Impulz pro vlastní cirkulární projekt může přinést Kurz oběhového hospodářství VŠCHT Praha [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Už po čtvrté se letos na podzim otevře Kurz oběhového hospodářství, který pořádá Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha spolu s Institutem cirkulární ekonomiky. Dalšími partnery kurzu je společnost SUEZ Využití zdrojů a VEOLIA Česká republika. Prvních ročníků se zúčastnila celá řada ředitelů firem, manažerů, designerů, poradců a dalších nadšenců, kteří se naučili nahlížet na fungování firem i světa okolo sebe cirkulárně, a nyní přenášejí oběhové hospodářství do praxe svých firem. Důkazem toho jsou mnohé realizované či podpořené projekty, jako je iniciativa Zálohujme nebo Cirkulární dotace. Kurz oběhového hospodářství jsou otevřené dveře pro vnímání svého byznysu z cirkulárního pohledu.

[ikona] => [obrazek] => 0004~~i0osyM9KzTu8UqG4NCkrNbukUkFXwS3EP0AhUcHTz9nT1Q8A.png [pozadi] => [obsah] =>

Letošní kurz začíná v září 2020 a končí v květnu roku 2021. Celkem nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí na jižní Moravě a je zakončen certifikátem o absolvování. Účastníci se účastní několika exkurzí včetně návštěvy čistírny odpadních vod, zařízení na využívání a recyklaci odpadů a několika dalších spolu s desítkami prezentací odborníků z praxe a renomovaných akademiků. V průběhu kurzu se seznámí se všemi fázemi materiálových toků, poznají nové byznys modely a budou mít příležitost ověřit si své nově nabyté znalosti v rámci práce na vlastních projektech, jejichž výstupy budou na posledním setkání prezentovat.

„Oběhové hospodářství je příležitostí pro hledání mezioborových řešení majících za cíl snížit nepříznivé dopady lidských aktivit na životní prostředí. Rozpor mezi ekonomicky výhodným a environmentálně šetrným přístupem je často dán nikoli přírodními zákonitostmi, ale neochotou hledat vhodná řešení. V našem kurzu budeme již 4. rok seznamovat účastníky s příležitostmi pro nové obchodní modely, ale také jim budeme ukazovat slabiny některých možná příliš zjednodušujících či aktivistických přístupů. Oběhové hospodářství není jen upgrade současného systému nakládání s odpady, je to staro/nová cesta jak racionálně využívat suroviny, kterých na planetě není neomezené množství. Těší mě, že se na kurzu setkává pestrá paleta účastníků, kteří i po jeho skončení rozvíjejí vzájemnou spolupráci,“ říká doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D, MBA, garant kurzu a děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha, na jejíž půdě se kurz koná.

„Mám velkou radost, že náš kurz je žádaný. Účastnicí se dozvědí z oblasti cirkulární ekonomiky řadu dobře strukturovaných a rozsáhlých informací do hloubky. Kurz je ale také skvělou cestou pro potenciální byznys příležitosti a networking. Minulé ročníky to jenom potvrzují. Letošní ročník nám COVID 19 sice zkomplikoval, ale přepnuli jsme se do online modelu, který funguje úplně bezproblémově. Takže můžeme jen uzavřít, že nás snad už nic nepřekvapí“, vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky a spolurealizátorka kurzu.

Kurz Oběhového hospodářství odpovídá na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměřuje na udržitelný byznys modely, řeší aktuální legislativu a poukazuje na cirkulární inovace. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí. Zkušenosti z kurzu účastníci mohou využít v rozvoji svého projektu nebo při jejich dalších nápadech.

„Osobně tento kurz velmi doporučuji. Neskutečně rozšiřuje obzory, zároveň dává dohromady spoustu zajímavých a inspirativních lidí. Pro mě osobně to je velmi obohacující zkušenost a těším se na závěrečné projekty, které z kurzu vzejdou. Největší přidanou hodnotu vidím v tom, že motivuje ke skutečným činům. Nás to posunulo s projektem Cirkularní dotace k jeho úspěšnému odstartování,“ říká jedna z účastnic letošního ročníku Kurzu oběhového hospodářství, majitelka MIDA Consulting Michala Pešková.

Unikátní propojení teorie a praxe

Účastníci nejvíce oceňují komplexnost a široký záběr kurzu, jeho praktické zaměření i networking, který zprostředkovává. „Osobně vnímám největší přidanou hodnotu kurzu ve 3 klíčových oblastech: v komplexním pohledu a vysvětlení souvislostí mezi jednotlivými tématy v rámci cirkulární ekonomiky, v jedinečném propojení teorie a praxe prostřednictvím akademické, neziskové a soukromé sféry, včetně exkurzí a návštěv v různých provozech, a v kontaktu s ostatními účastníky, kteří téma cirkulární ekonomiky řeší profesně anebo soukromě a kteří svojí činností inspirují a nabízejí další příklady,“ uvádí další účastník, obchodní ředitel CIRAA Pavol Biják a přidává se i Markéta Hanzlíčková, projektová manažerka firmy Zentiva: „V rámci kurzu jsem poznala možnosti, které nabízí český trh s ohledem na cirkulární ekonomiku, inspirovala se zajímavými řečníky a rozšířila obzory o technologie, které s tímto tématem přicházejí. Kurz je mimo jiné skvělým místem pro networking, doplněný zajímavými exkurzemi, společnými diskuzemi a závěrečným projektem, který propojuje mezioborové znalosti a kreativitu.“

Kurz i program se s každým ročníkem rozvíjí, účastníci se proto mohou každoročně těšit na unikátní exkurze i přednášky odborníků z konkrétních sfér. Čtvrtý ročník kurzu se bude konat pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Odborným garantem kurzu je docent Vladimír Kočí, který se tématu věnuje již řadu let. Podrobné informace a možnost přihlášení naleznete na stránkách kurzu.

Tisková zpráva ke stažení (docx)

Kontakt pro média:

Mgr. Michal Janovský, Oddělení komunikace VŠCHT Praha, z. ú., Technická 5, Praha 6
telefon: +420 733 690 543, e-mail: Michal.Janovsky@vscht.cz

Ing. Ivana Hekerle, Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú., Hybernská 4, 110 00 Praha
telefon: 777 563 943, e-mail: ivana@incien.org

O Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha se ve své výzkumné i pedagogické činnosti zaměřuje na důležité otázky týkající se technické ochrany životního prostředí, environmentálního inženýrství včetně technologie paliv, ochrany ovzduší vod i pedosféry. Vedle pracovišť s dlouholetou tradicí v oblasti energetiky, dekontaminačních technologií či využití ropných produktů se na fakultě vyvíjí činnost i v aktuálních tématech zaměřených na resistenci mikroorganismů v odpadních vodách vůči antibiotikům, na přítomnost virů v pitných i odpadních vodách či v oblasti ekodesignu a environmentálně šetrných postupech balení potravin a dalších produktů.

O INCIEN

Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 54338 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/impulz-pro-vlastni-cirkularni-projekt-muze-prinest-kurz-obehoveho-hospodarstvi-vscht-praha [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek_vertical [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [53886] => stdClass Object ( [nazev] => Kniha Sochy a města mapuje poválečné umění na Moravě [seo_title] => Kniha Sochy a města mapuje poválečné umění na Moravě [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Reprezentativní publikaci Sochy a města, která představuje poválečné umění ve veřejném prostoru, vydala Univerzita Pardubice. Kniha vychází z evropsky unikátní databáze, kterou čtyři roky vytvářeli odborníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice s kolegy z VŠCHT Praha.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~CyhNysnMTkxOVQjOT86oVEhUyD0yu7gkEQA.jpg [obsah] =>

Kniha Sochy a města s podtitulem Morava představuje umění socialistického období (mezi lety 1945 – 1989) v prostoru měst i venkovských lokalit na 400 stranách a ve více než 600 fotografiích. „V socialistickém Československu vzniklo více než 30 tisíc uměleckých děl. Veřejný prostor zdobily nejen pomníky s ideologickým obsahem, ale také výtvarně kvalitní díla s nekonfliktními náměty. Rozhodli jsme se publikovat především existující díla, která jsme doplnili několika významnými už zaniklými realizacemi z pěti moravských krajů,“ uvedla Mgr. Vladislava Říhová, Ph.D. z Katedry humanitních věd Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a upozornila i na jednu zajímavost: „V knize je možné najít například fontánu Lázeňství, která byla původně vystavena v českém pavilonu na celosvětové výstavě EXPO v roce 1958.“

V úvodu publikace čtenář najde obecněji zaměřené studie o tehdejším fungování systému zakázek, politické kontrole umělecké tvorby, a také o současné ochraně poválečného umění a uměleckých centrech v regionech. Katalog s barevnými fotografiemi pak obsahuje celkem 505 realizací. Mezi nimi jsou nejen pomníky či sochy, ale i reliéfy, mozaiky, sgrafita, grafické prvky.

„Umělecká díla socialistického období jsou dnes často v dezolátním stavu a zanikají při přestavbách. V rámci výzkumu jsme vyhledávali díla v terénu, autorsky je určovali, datovali a hodnotili poškození. Autory mnohých jsou oceňovaní výtvarníci, jako byli Karel Malich, Zdeněk Palcr, Čestmír Janošek nebo Eva Kmentová,“ uvedla PhDr. Zuzana Křenková, Ph.D. z Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha.

Kniha vychází v nákladu 500 kusů a je výsledkem topografické části projektu České umění 50. – 80. let ve veřejném prostoru, evidence, průzkumy a restaurování, který podpořilo Ministerstvo kultury v rámci programu NAKI. Na něm v letech 2016–2019 spolupracovaly Univerzita Pardubice a VŠCHT Praha. Publikace navazuje na údaje databáze poválečného umění ve veřejném prostoru Sochy a města, která sleduje území celé České republiky a je veřejně přístupná od loňského roku. Zájemci ji najdou na webové adrese sochyamesta.cz

Editorsky se na publikaci podílely Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice) a Zuzana Křenková (VŠCHT Praha). Autory odborných textů jsou mimo ně také Alena Binarová (Regionální muzeum v Litomyšli), Jana Kořínková (FAVU VUT Brno), Jakub Ivánek (Ostravská univerzita) a Jan Jeništa (Univerzita Palackého Olomouc). Koupit knihu lze např. v e-shopu Univerzity Pardubice.

Pardubice 16. dubna 2020

Více informací:

Mgr. Martina Macková,
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

press@upce.cz
tel: (+420) 466 036 413

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 53886 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/kniha-sochy-a-mesta-mapuje-povalecne-umeni-na-morave [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [54185] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT Praha úspěšně realizovala klíčovou regenerační linku pro VUAB Pharma [seo_title] => VŠCHT Praha úspěšně realizovala klíčovou regenerační linku pro VUAB Pharma [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 30. 4. 2020 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má ve své vědecké DNA zakódován nejen základní výzkum, ale také výzkum aplikovaný. Posledním příspěvkem k této větvi tvůrčí činnosti je návrh linky na regeneraci bezvodého methanolu pro společnost VUAB Pharma, tradičního českého výrobce v oblasti farmacie. Nové zařízení úspěšně prošlo zkušebním provozem v roce 2019 a nyní již funguje na plný výkon. Autorem laboratorního výzkumu a návrhu linky je výzkumná skupina doktora Jiřího Trejbala z Ústavu organické technologie, která má za sebou návrhy mnoha rektifikačních kolon v České republice i zahraničí.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~y87Pyc9LNHYBAA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

VUAB Pharma je významným producentem a exportérem nystatinu, který se využívá při léčbě kvasinkových infekcí. Při jeho výrobě se používá jako rozpouštědlo methanol. Během výrobního procesu odpadá vodný roztok methanolu, jenž je znečištěn dalšími látkami. Regenerace methanolu z odpadního roztoku do původní formy je přitom klíčovou částí technologie, bez níž nelze nystatin efektivně vyrábět.

Nové zařízení navržené Jiřím Trejbalem nahradilo téměř 50 let starou kolonu, kterou bylo, vzhledem k její konstrukci, obtížné čistit. „V poslední době na ní navíc docházelo k častým havarijním stavům, což mělo negativní efekt na výrobu nystatinu. Nové zařízení má vyšší kapacitu a zároveň výrazně nižší spotřebu tepla,“ vysvětluje doktor Trejbal.

Vývoj konceptu nového způsobu regenerace bezvodého methanolu trval asi půl roku a zahrnoval důkladnou analýzu vstupního proudu odpadního methanolu, laboratorní rektifikace s reálnou směsí, matematické modelování regenerace a samotný design nové linky.

„Největším problémem, který jsme museli vyřešit, byla skutečnost, že nástřik odpadního methanolu obsahuje pevnou fázi a při samotné destilaci další pevná fáze vzniká. To vede k zanášení zařízení. Proto jsme museli linku navrhnout tak, aby bylo možné kritické části snadno čistit,“ říká doktor Trejbal. „Čištění lze nyní zvládnout v řádu jednotek hodin, zatímco u starého systému to byly dny,“ doplňuje s odkazem na pozitivní finanční dopady nového řešení.

Dalším problém byla prostorová omezenost v místě realizace, proto je část zařízení umístěna mimo interiér výrobní haly, druhá část zůstala uvnitř. Výrobu a montáž linky zajistila společnost Pento .

Ústav organické technologie spolupracuje s VUAB Pharma, sídlící v Roztokách u Prahy, dlouhodobě. V roce 2015 například společně uvedly do provozu linku na regeneraci acetonu. Projekt regenerace bezvodého metanolu byl podpořen Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

FOTO: archiv VŠCHT Praha

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [54186] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 54186 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 54185 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/vscht-praha-uspesne-realizovala-klicovou-regeneracni-linku-pro-vuab-pharma [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [53064] => stdClass Object ( [nazev] => Můstky ze skla a oceli propojí historické budovy VŠCHT Praha [seo_title] => Můstky ze skla a oceli propojí historické budovy VŠCHT Praha [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Odvážný projekt propojení budov Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se chýlí ke konci. V noci z 25. na 26. března byl přivezen i druhý ze dvou téměř 25metrových můstků a osazen mezi dvě univerzitní budovy nad Studentskou ulici. Nyní budou probíhat práce na dokončení interiéru a opláštění skleněnými tabulemi. Oba můstky by měly být funkční do konce II. čtvrtletí. Celková cena díla činí 60 milionů korun. Architektonický návrh pochází z dílny studia ov-a, vlastní stavbu provádí na základě výsledků výběrového řízení firma Metrostav.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~88wrLknMSUxOVcjOBzKLSrOBzIKisrzDazPyFXKPri8uyS5VyE2tylRIKk3JL0vMzVQIO7rA2SNEwQgA.jpg [obsah] =>

„Konstrukce můstků se vyráběly na dílně a čeká je 30kilometrový převoz ve finálním tvaru. Po jejich usazení na pilíře dojde k opláštění skleněnými prvky. Stavba dočasně ovlivní provoz v ulici Studentské zejména zábory částečně omezujícími pěší i automobilovou dopravu v ulici Studentské. Při vlastním osazování můstků na svá místa bude nutné krátkodobě uzavřít celou ulici.“ říká Petr Šichtanc, architekt VŠCHT Praha.

Nápad na propojení budov A a B není nový. Počítal s ním již architekt Antonín Engel v urbanistickém návrhu dejvického kampusu z třicátých let 20. století. K jeho kompletní realizaci však nikdy nedošlo a v současných podmínkách již není možné tento návrh následovat, neboť byl založen na masivních zděných konstrukcích na pilířích a klenbách, které by významně zasahovaly do pěší komunikace a omezovaly dopravu. „Nikdy bychom na můstky v původní podobě nezískali stavební povolení. Navíc jsme historizující cestou jít nechtěli, žijeme koneckonců v jiném tisíciletí,“ vysvětluje Petr Šichtanc, architekt VŠCHT Praha.

Potřeba spojit obě budovy, ať už kvůli bezpečnosti, nebo komfortu pro studenty a zaměstnance, akcelerovala v roce 2017, kdy VŠCHT vypsala vyzvanou architektonickou soutěž. Ze třech soutěžních návrhů byl jako vítězný vybrán návrh ateliéru ov-a (dalšími účastníky byly AA Ther a Projektil architekti).

Komise hodnotitelů - v níž mimo jiné zasedli ing. arch Pleskot, architekt roku 2014 a jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé české architektury, nebo ing. arch. Melková, držitelka hlavní ceny Grand prix architektury 2012 a zpracovatelka koncepční studie vývoje Kampusu Dejvice - ocenila především otevřenou, krystalickou podobu můstků. Prostorová mřížka ocelových trubek podle komise působí jako napnutá mezi budovami, spojuje obdélník se šestiúhelníkem, který odkazuje ke světu organické chemie – benzenovému jádru.

Mostní konstrukce obou lávek tvoří prostý nosník uložený na dva železobetonové pilíře, které jsou přisazeny k fasádám stávajících budov. Pilíře budou obloženy soklovým kamenem a opticky sjednoceny s fasádou budovy. Konstrukce je zasklená z exteriéru tepelně izolačním dvojsklem s tmelenou spárou. „Plný strop lávky ztužuje konstrukci a brání nadměrnému přehřívání. Podlaha s betonovou vrstvou tlumí chvění konstrukce,“ vysvětluje Jiří Opočenský z ateliéru ov-a.

Vlastní stavby se ujala v listopadu 2019 na základě výběrového řízení firma Metrostav. Celková cena je 60 milionů korun. Škola bude čerpat prostředky z ministerského dotačního fondu ISPROFIN. Použito bylo téměř 80 tun oceli na konstrukci obou můstků, celková hmotnost jednou můstku je přibližně 40 tun. Plocha k prosklení činí 440 m². Délka lávek je 24 metrů, výška 4,6 metru, šířka dle profilu 3 až 5 metrů.

Oba můstky by měly být plně funkční v průběhu druhého čtvrtletí roku 2020.

FOTO: archiv Metrostavu

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [53640] => stdClass Object ( [nadpis] => Druhý (dolní) můstek [iduzel] => 53640 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) [53065] => stdClass Object ( [nadpis] => První (horní) můstek [iduzel] => 53065 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 53064 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/mustky-ze-skla-a-oceli-propoji-historicke-budovy-vscht-praha [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [53801] => stdClass Object ( [nazev] => Vědci z VŠCHT připravili návod, jak sterilizovat FFP3 respirátory [seo_title] => Vědci z VŠCHT připravili návod, jak sterilizovat FFP3 respirátory [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 6. dubna - Nedostatek respirátorů třídy FFP3, které chrání lékaře, zdravotníky a další bojovníky s pandemií COVID-19 v první linii, je stále aktuálním problémem. Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze proto z dostupných vědeckých zdrojů vybrali a experimentálně ověřili nejvhodnější postup, jak respirátory účinně sterilizovat a opakovaně je použít. Autoři nápadu, RNDr. Ivan Řehoř, Ph.D. a Ing. Marek Šoltys z Ústavu chemického inženýrství, přitom upozorňují, že jde o rychlé nouzové řešení, které nebylo certifikováno výrobcem.

[ikona] => [obrazek] => 0003~~Ky5JLcrMyaxKTE5VKEotLsgsOrywJL_o6HoA.png [obsah] =>

„Vždycky je samozřejmě lepší použít respirátor nový. Nicméně když žádný další nemáte, je sterilizace pomocí vodní páry cestou, která efektivně eliminuje virové částice a výrazně nesnižuje filtrační schopnost respirátoru,“ vysvětluje Marek Šoltys.

Z dostupné odborné literatury a výsledků experimentů provedených na VŠCHT vyplývá, že při správném postupu lze respirátor sterilizovat 5x, aniž by jeho účinnost klesla na úroveň FFP2.

Postup sterilizace je jednoduchý. Do plastové misky nalijete 50 ml vody, položíte na ni plastovou mřížku nebo děrované víko (nesmí být kovové!) a navrch uložíte použitý respirátor. „Je důležité, aby byl na misku uložen vnější stranou dolů,“ upozorňuje Šoltys. Misku následně uložíte do mikrovlnné trouby a nastavíte čas podle výkonu mikrovlnné trouby – 1100+ W = 90 sekund, 800 – 1000 W = 180 sekund a 500 – 700 W = 300 sekund.

Během sterilizačního procesu by se měla odpařit zhruba polovina objemu vody. Pokud se odpaří méně, produkce páry nebyla dostatečná, a ani sterilizace tak nebyla dostatečná – v tom případě je třeba prodloužit čas. Jakmile se vše podaří, je třeba na respirátoru označit fixou ukončený sterilizační cyklus (kvůli přehledu, kolik cyklů už jste realizovali).

„Sterilizaci respirátorů provádějte pouze na vlastní zodpovědnost, je určený pouze pro nouzové případy akutního nedostatku ochranných pomůcek. Nejedná se o výrobcem certifikovaný postup. Výrobcem garantovaná filtrační efektivita s opakovaným použitím respirátoru klesá,“ upozorňuje důrazně Ivan Řehoř.

Ten je původním autorem myšlenky sterilizace parou. „Přesněji řečeno, napadlo to mou ženu,“ usmívá se Řehoř. „Pracuje na ARO v nemocnici a měli na celé oddělení jen 19 FFP3 respirátorů, takže ji napadlo, zda by je nešlo nějak sterilizovat a používat opakovaně. Já jsem prošel dostupnou recenzovanou literaturu, a zjistil, že sterilizace pomocí vodní páry na virové částice funguje,“ doplňuje.

S kolegou Šoltysem pak experimentálně ověřili fyzickou integritu vláken po sterilizaci, která v literatuře chyběla. Zjistili, že na rozdíl od napařování nad žehličkou (dojde ke spečení) mikrovlnná trouba filtru zásadně neubližuje. „Ověřovali jsme také elektrostatický náboj na filtrační vrstvě, ale to se měří dost obtížně a byli jsme schopni pouze ověřit, že se vrstva nevybila na rozdíl od stavu, kdy se filtr sterilizuje například v roztoku ethanolu,“ říká Řehoř. Měřák elektrostatického pole škole bezplatně zapůjčila firma SMC.

Závěrem je, že respirátor třídy FFP3 by mělo být bezpečné použít do 5 sterilizačních cyklů. Svá zjištění budou autoři brzy publikovat ve formě odborné studie v recenzovaném časopise.

Update 7. 4. 2020:

Bylo zjištěno, že některé typy respirátorů (například Dräger X-plore) mají nosní sponu železnou. Ta se při sterilizaci v mikrovlnné troubě může zahřát natolik, že se z respirátoru odlepí (narozdíl od spon drátkových a hliníkových, které se nezahřívají tolik). Tento typ respirátoru tak není vhodný pro sterilizaci v mikrovlnné troubě.

Své zkušenosti s s jednotlivými typy respirátorů nám můžete zasílat na info@vscht.cz

Infografiky ke stažení

Sterilizace respirátorů v mikrovlné troubě - česká verze (PDF)

Sterilisation of respirators in microwave oven - English version (PDF)

Reference

[1] H. Xiao, Y. Song, G. Chen, Correlation between charge decay and solvent effect for melt-blown polypropylene electret filter fabrics, J. Electrostat. 72 (2014) 311–314. doi:10.1016/j.elstat.2014.05.006.

[2] E. Motyl, B. Łowkis, Effect of Air Humidity on Charge Decay and Lifetime of PP Electret Nonwovens, FIBRES Text. East. Eur. 14 (2006) 39–42. http://www.fibtex.lodz.pl/article1112.html.

[3] M.B. Lore, B.K. Heimbuch, T.L. Brown, J.D. Wander, S.H. Hinrichs, Effectiveness of Three Decontamination Treatments against Influenza Virus Applied to Filtering Facepiece Respirators, Ann. Occup. Hyg. (2011). doi:10.1093/annhyg/mer054.

[4] M.S. Bergman, D.J. Viscusi, B.K. Heimbuch, J.D. Wander, A.R. Sambol, R.E. Shaffer, Evaluation of Multiple (3-Cycle) Decontamination Processing for Filtering Facepiece Respirators, J. Eng. Fiber. Fabr. 5 (2010) 33–41. https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/155892501000500405.

[5] E.M. Fisher, J.L. Williams, R.E. Shaffer, Evaluation of Microwave Steam Bags for the Decontamination of Filtering Facepiece Respirators, PLoS One. 6 (2011) e18585. doi:10.1371/journal.pone.0018585.

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [53802] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 53802 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 53801 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2020/vedci-z-vscht-pripravili-navod-jak-sterilizovat-ffp3-respiratory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

Vítejte ve světě moderní chemie

VŠCHT Praha - Výzva, která se vyplatí

Oddělení komunikace

Michal Janovský

Jan Kříž

Bára Uhlíková

Barbora Strasserová

Annemarie Havlíčková

Lumír Košař

Jana Sommerová

Dana Kardová (rozená Bílková)

Poradenské a kariérní centrum

Alumni VŠCHT Praha

Chyba 404

DATA

Krize jako katalyzátor

About EIT Food

Citace z příspěvků

Princip

Reference

Reference

VŠCHT našla cestu, jak vyrábět biočástice o velikosti lidské buňky

Náhrady tkání a orgánů

Jak se částice vyrábějí?

Reference

Infografiky ke stažení

Reference