DATA

stdClass Object ( [nazev] => Tiskové zprávy - 2021 [seo_title] => 2021 [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] => [submenuno] => [urlnadstranka] => [newurl_domain] => 'www.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/popularizace/media/tiskove-zpravy/2021' [newurl_iduzel] => 57420 [newurl_path] => 1/4111/942/994/5161/1314/1473/57420 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 57420 [platne_od] => 18.01.2021 11:39:00 [zmeneno_cas] => 18.01.2021 11:39:05.152898 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž [canonical_url] => [idvazba] => 67327 [cms_time] => 1713854332 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [60937] => stdClass Object ( [nazev] => Data z odpadních vod: Nakažených COVIDEM-19 je v Praze stejně jako v druhé polovině dubna 2021 [seo_title] => Data z odpadních vod: Nakažených COVIDEM-19 je v Praze stejně jako v druhé polovině dubna 2021 [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 5. října 2021 – Vědci z VŠCHT Praha ve spolupráci se společností Pražské vodovody a kanalizace a.s. pravidelně sledují množství viru SARS-CoV-2 v pražských odpadních vodách. Zachycené množství kopií virové RNA jasně ukazuje, že počet nakažených v Praze se v druhé polovině září 2021 blížil počtům zaznamenaným v polovině letošního dubna. Tehdy bylo v hlavním městě evidováno zhruba 5 000 osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID‑19, tj. cca 400 případů na 100 tisíc obyvatel. K 27. září eviduje Ministerstvo zdravotnictví v Praze 1 173 nakažených, podle výskytu virové RNA v odpadních vodách je však reálný počet nakažených několikanásobně vyšší.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~Sy9KTNNNzi_LTNEtLgQA.png [ogobrazek] => 0002~~Sy9KTNNNzi_LTAEA.png [pozadi] => [obsah] =>

„Odhady jsou samozřejmě zatížené určitou chybou, nicméně podle našich dat je v Praze nakažených osob s COVIDEM-19 minimálně tři až pět tisíc,“ říká docent Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.

Použitá metoda sledování epidemie COVIDU-19 je založena na faktu, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici, a tak se virová RNA dostane do odpadních vod. „Během celé epidemie se potvrzovalo, že množství virové RNA v odpadní vodě jasně koreluje s průběhem epidemie, díky tomu je možné na základě těchto dat odhadovat počty nakažených v populaci,“ vysvětluje docent Bartáček.

Ačkoli do letošního léta data z odpadních vod přibližně odpovídala počtům nakažených reportovaným ministerstvem zdravotnictví, během září stoupaly záchyty v odpadních vodách mnohem rychleji než počty pozitivních klinických testů. Vysoké záchyty byly v září opakovaně zaznamenány v hlavním přítoku na pražskou Ústřední čistírnu odpadních vod, ale také na mnoha menších vzorkovaných lokalitách, jako jsou studentské koleje, některá místa v centru Prahy, okolí autobusového terminálu atd. Virová RNA naproti tomu zatím nebyla zachycena ve zvýšené míře na většině čistě rezidenčních lokalit (pražská sídliště, vilová zástavba atd.).

„Ze získaných výsledků usuzujeme, že skutečně prudce stoupá počet nakažených, kteří vylučují virus do odpadních vod. Nesoulad s oficiálními počty nakažených může vyplývat z toho, že se v Praze vyskytuje velké množství lidí s méně závažným průběhem nemoci, kteří se nenechávají testovat. To může souviset např. s vysokou proočkovaností nebo promořeností populace,“ uvádí docent Bartáček s tím, že považuje společně s kolegy z Ústavu mikrobiologie a biochemie a Ústavu biotechnologie za důležité, aby se relevantní státní instituce tímto zjištěním vážně zabývaly a urychleně zvýšili intenzitu testování tak, aby oficiální statistiky lépe odpovídaly skutečnému průběhu epidemie.

Metodika

Z klinických dat vyplývá, že minimálně 45 % pacientů s nemocí COVID-19 vylučuje ve stolici RNA viru SARS-CoV-2 a to i v případě, že netrpí průjmovými obtížemi, popř. nevykazují vůbec symptomy onemocnění COVID-19 ^3-5. Některé studie uvádějí i vyšší zastoupení těchto pacientů, např. Chan, et al. ⁶ uvádí 66 % a Papoutsis, et al. ⁷ dokonce 100 %. Vzhledem k tomu, že podstatná část pacientů vyhledává lékařskou pomoc až při propuknutí závažnějších syndromů nemoci, mohou data získaná z odpadních vod indikovat vývoj epidemie až s dvoutýdenním předstihem oproti klinickým datům ^1,8 a to i přesto, že pacienti s COVIDEM-19 vylučují virovou RNA ve stolici poněkud později než je detekovatelná v horních cestách dýchacích ³.

Vypovídací hodnotu dat získaných z odpadních vod částečně problematizuje fakt, že specifické množství virové RNA produkované jednotlivými pacienty se může lišit až o několik řádů ^5,9. Jednotná také není doba, po kterou lze SARS-CoV-2 detekovat ve stolici. Ta se typicky pohybuje mezi 14 a 21 dny ⁵, ale může i přesahovat 30 dní ³. I přesto bylo publikováno mnoho data ukazujících vysokou epidemiologickou hodnotu dat z odpadních vod ^10-14.

V České republice bylo dosud zveřejněno velmi málo dat o přítomnosti SARS-CoV-2 v odpadních vodách. Hlavní aktivitou v této oblasti je společný projekt Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM), Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL), sdružení SOVAK a Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který sledoval přítomnost viru v nátocích 33 českých čistíren odpadních vod ¹⁶. Data publikovaná z tohoto výzkumu zahrnují letní období roku 2020. V té době nebyl výskyt onemocnění COVID-19 tak vysoký jako na jaře 2021 a metodika byla stále ve vývoji.

VŠCHT Praha ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK a.s.) získaly v květnu roku 2020 financování na pilotní výzkum výskytu viru SARS-CoV-2 v odpadní vodě na různých místech pražské stokové sítě (jako rozšíření grantu SS01020112 poskytnutého agenturou TA ČR). V rámci tohoto projektu byla vyvinuta kompletní metodika pro kvantitativní stanovení kopií virové RNA (cílové geny S a N1) v odpadních vodách na základě RT-qPCR (reverzní transkripce – kvantitativní polymerázová řetězová reakce).

Literatura

Literatura

Melvin, R. G., Chaudhry, N., Georgewill, O., Freese, R. & Simmons, G. E. Predictive power of SARS-CoV-2 wastewater surveillance for diverse populations across a large geographical range. medRxiv, doi:10.1101/2021.01.23.21250376 (2021).
Wu, F. Q.et al. SARS-CoV-2 Titers in Wastewater Are Higher than Expected from Clinically Confirmed Cases. mSystems 5, 9, doi:10.1128/mSystems.00614-20 (2020).
Wu, Y.et al. Prolonged presence of SARS-CoV-2 viral RNA in faecal samples. The Lancet Gastroenterology & Hepatology 5, 434-435, doi:10.1016/s2468-1253(20)30083-2 (2020).
Cheung, K. S.et al. Gastrointestinal Manifestations of SARS-CoV-2 Infection and Virus Load in Fecal Samples From a Hong Kong Cohort: Systematic Review and Meta-analysis. Gastroenterology 159, 81-95, doi:10.1053/j.gastro.2020.03.065 (2020).
Hong, P. Y.et al. Estimating the minimum number of SARS-CoV-2 infected cases needed to detect viral RNA in wastewater: To what extent of the outbreak can surveillance of wastewater tell us? Res. 195, doi:10.1016/j.envres.2021.110748 (2021).
Chan, V. W.et al. A systematic review on COVID-19: urological manifestations, viral RNA detection and special considerations in urological conditions. World J Urol, doi:10.1007/s00345-020-03246-4 (2020).
Papoutsis, A.et al. Detection of SARS-CoV-2 from patient fecal samples by whole genome sequencing. Gut Pathogens 13, doi:10.1186/s13099-021-00398-5 (2021).
Medema, G., Heijnen, L., Elsinga, G., Italiaander, R. & Brouwer, A. Presence of SARS-Coronavirus-2 RNA in Sewage and Correlation with Reported COVID-19 Prevalence in the Early Stage of the Epidemic in The Netherlands. Sci. Technol. Lett.7, 511-516, doi:10.1021/acs.estlett.0c00357 (2020).
Wölfel, R.et al. Virological assessment of hospitalized patients with COVID-2019. Nature 581, 465-469, doi:10.1038/s41586-020-2196-x (2020).
Aguiar-Oliveira, M. D.et al. Wastewater-Based Epidemiology (WBE) and Viral Detection in Polluted Surface Water: A Valuable Tool for COVID-19 Surveillance-A Brief Review. J. Environ. Res. Public Health 17, 19, doi:10.3390/ijerph17249251 (2020).
Ahmed, W.et al. SARS-CoV-2 RNA monitoring in wastewater as a potential early warning system for COVID-19 transmission in the community: A temporal case study. Science of the Total Environment 761, 9, doi:10.1016/j.scitotenv.2020.144216 (2021).
Arora, S.et al. Sewage surveillance for the presence of SARS-CoV-2 genome as a useful wastewater based epidemiology (WBE) tracking tool in India. Water Sci. Technol. 82, 2823-2836, doi:10.2166/wst.2020.540 (2020).
Collivignarelli, M. C.et al. SARS-CoV-2 in sewer systems and connected facilities. Process Saf. Environ. Prot. 143, 196-203, doi:10.1016/j.psep.2020.06.049 (2020).
D'Aoust, P. M.et al. Quantitative analysis of SARS-CoV-2 RNA from wastewater solids in communities with low COVID-19 incidence and prevalence. Water Res. 188, 13, doi:10.1016/j.watres.2020.116560 (2021).
Wade, M.et al. Wastewater COVID-19 Monitoring in the UK: Summary for SAGE – 19/11/20. (Joint Biosecurity Centre 2020).
Mlejnkova, H.et al. Preliminary Study of Sars-Cov-2 Occurrence in Wastewater in the Czech Republic. J. Environ. Res. Public Health 17, 9, doi:10.3390/ijerph17155508 (2020).

Více informací poskytne

Mgr. Michal Janovský - vedoucí oddělení komunikace
Tel.: 220 444 159, mobil: 733 690 543
E-mail: michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 60937 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/data-z-odpadnich-vod-nakazenych-covidem-19-je-v-praze-stejne-jako-v-druhe-polovine-dubna-2021 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [61631] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT uspěla v prestižní grantové výzvě EIT [seo_title] => VŠCHT uspěla v prestižní grantové výzvě EIT [seo_desc] => cirkularni ekonomika, Hong, lithium [autor] => Michal Janovský [autor_email] => [perex] =>

VŠCHT Praha uspěla společně s dalšími čtyřmi subjekty s projektem Integrované cementářsko-metalurgické technologie pro výrobu lithia (InCeMeTs) v prestižní grantové výzvě KAVA 8 Evropského inovačního a technologického institutu. Výzva byla zaměřena na inovační projekty, jež jsou založeny na ověřených technologiích a vyžadují další finanční prostředky na upscaling, demonstraci či implementaci. Celkově uspělo jen 27 žádostí z více než stovky projektů. Finanční podpora projektu je 4,5 mil. eur na dobu 30 měsíců, o niž se VŠCHT rozdělí s dalšími členy konsorcia, jimiž jsou Geomet, Lafarge Cement, MEAB (Německo) a Národní technická univerzita v Aténách (NTUA).

[ikona] => [obrazek] => 0001~~K0hNBgA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Udělení grantu znamená jediné – Evropský inovační institut důvěřuje naší technologii, též finanční subvence je jedna z nejvyšších ze všech podpořených projektů. Zároveň jde o jeden z mála evropských projektů směřujících směrem do bývalé východní Evropy,“ říká doktor Hong Vu z VŠCHT Praha, který je autorem technologie InCeMeTs.

Tato patentově chráněná bezodpadová technologie InCeMeTs spočívá v synergické integraci metalurgického postupu s cementářskou výrobou pro ekonomicky efektivní získávání lithia (a dalších hodnotných složek lithných slíd) společně s ceněnými nízkoalkalickými slínky nebo nedostatkovou granulovanou struskou, které jsou důležitými surovinami cementářských výrob. V tuto chvíli probíhá v rámci výzkumného centra CirkTech VŠCHT Praha její poloprovozní ověřování. Pokud bude technologie funkční i v jiném než laboratorním měřítku, může se stát hlavním nástrojem pro získávání lithia z cínoveckých rud.

„Role univerzity v celém projektu bude zásadní – jsme koordinátorem technologické části projektu, budeme odpovědní za provoz pilotního testování pyrometalurgické i hydrometalurgické části, dále za ekonomicko-technologické hodnocení technologie a spolupráci s renomovanou inženýrskou firmou na předběžné i finální studii proveditelnosti,“ dodává doktor Hong.

Grant umožní členům konsorcia designovat a postavit další dvě pilotní zařízení pro výrobu vysoce čistého Li₂CO₃ a LiOH s bateriovou čistotou, pokrýt náklady na zajištění Li koncentrátu, na provoz pyrometalurgické a hydrometalurgické části technologie InCeMeTs v poloprovozním měřítku, a tím dotáhnout technologii InCeMeTs do fáze průmyslové implementace.

Společnost Geomet bude mít v rámci projektu za úkol zajistit dostatek suroviny pro provádění experimentů, NTUA se bude starat o administrativu projektu a bude odpovědná za provoz pilotní jednotky na výrobu LiOH. Lafarge Cement bude společně s VŠCHT Praha zodpovídat za pyrometalurgické testování, které je klíčovou částí technologie InCeMeTs. VŠCHT Praha bude zároveň provozovat pilotní jednotku na výrobu vysoce čistého Li₂CO₃. Společnost MEAB Chemie Technik GmbH bude designovat dvě zmíněná hydrometalurgická zařízení podle návrhu VŠCHT Praha, zajistí jejich montáž a uvedení do provozu.

Technologie InCeMeTs přináší kromě jiného také univerzální bezodpadový postup vhodný především pro získávání kovů z různých velkoobjemových odpadů (plasty, keramika, popílky apod.), je použitelná pro ekologickou recyklaci různých kovů nebo využití druhotných surovin, jako jsou například elektrárenské popílky, na komerční výrobky. Velkou výhodou je, že technologii bude možné aplikovat ve stávajících velkokapacitních cementářských pecích bez nutnosti zásadních technologických úprav.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 61631 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/61631 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [61456] => stdClass Object ( [nazev] => Konsorcium developerů získalo od VŠCHT Praha pozemky na Vítězném náměstí [seo_title] => Konsorcium developerů získalo od VŠCHT Praha pozemky na Vítězném náměstí [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Společnosti Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group koupily od Vysoké školy chemicko – technologické v Praze (VŠCHT) pozemky v západní části Vítězného náměstí v Praze 6. Za částku těsně převyšující jednu miliardu korun získaly 20 122 m², tedy převážnou část plochy tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů. VŠCHT patří mezi přední české výzkumné univerzity a finance získané z prodeje části svých pozemků využije v souladu se svou strategií dlouhodobého rozvoje na stavbu nové univerzitní budovy s moderními výukovými prostory a zázemím pro studenty i akademiky. Budova bude stát na zbývající části pozemků VŠCHT na Vítězném náměstí.

[ikona] => [obrazek] => 0003~~C6sszs8-vFDh6MLs_JxEheSM1NzM5Ox83ZLU5Iy8_Jz8dCAPKF2mEFCUWJUKAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Univerzita, která dlouhodobě bojuje s nedostatkem prostor, bude moci doplnit i chybějící laboratoře, nezbytné pro mezinárodní vědeckou spolupráci. „Součástí dlouhodobé vize a poslání VŠCHT je podpora nadaných studentů a příprava špičkových expertů, kteří pomáhají naší společnosti řešit zásadní problémy dneška, jako je například sucho, nové zdroje energie nebo bezpečnost potravin a léčiv. Nová univerzitní budova je nutným předpokladem, abychom tuto roli mohli plnit i do budoucna,“ říká rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.

Konsorcium developerů chce na pozemcích postavit kanceláře a obchody, část prostor využije i pro byty. „Je to jednoznačně jedno z nejzajímavějších míst v Praze, na koncepci polyfunkční zástavby s dostatkem zeleně a veřejného prostoru vypíšeme mezinárodní soutěž. Praha je sama o sobě pro architekty přitažlivá, v případě dostavby Vítězného náměstí můžeme čekat opravdová světová esa, “ říká za konsorcium ředitel komerční výstavby Penty Real Estate Pavel Streblov. Mezinárodní soutěž plánují developeři vypsat během jednoho roku, realizaci pak předpokládají do roku 2028.

Dostavbou této části Vítězného náměstí se naplní urbanistický koncept, jak ho navrhl ve 20. letech minulého století architekt Antonín Engel jako součást nového řešení severozápadního města. Se zástavbou tohoto území počítá dlouhodobě i územní plán Prahy, Englův záměr proto respektuje i vítězný návrh architektonické soutěže na urbanistické a dopravní řešení Vítězného náměstí, kterou v roce 2018 organizoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Otázky a odpovědi

Ruší se veřejností oblíbené trhy na Kulaťáku?

Smlouva o jejich pořádání není převodem části pozemků na nového vlastníka nijak dotčena.

Kde budou akademická obec a návštěvníci Prahy parkovat?

Stávající parkoviště zůstává v provozu. Dlouhodobé systémové řešení pak bude záležet na vítězném architektonickém návrhu.

Vyjádření VŠCHT Praha

Rektor VŠCHT Praha, Pavel Matějka

Součástí dlouhodobé vize a poslání VŠCHT je podpora nadaných studentů a příprava špičkových expertů, kteří pomáhají naší společnosti řešit zásadní problémy dneška, jako je například sucho, nové zdroje energie nebo bezpečnost potravin a léčiv. Nová univerzitní budova je nutným předpokladem, abychom tuto roli mohli plnit i do budoucna.

audio ke stažení

Tiskový mluvčí VŠCHT Praha, Michal Janovský

Proces prodeje běží podle předem dohodnutého, standardního časového a právního rámce. Navyšování výzkumných a výukových kapacit je součástí dlouhodobé vize rozvoje VŠCHT, záměr prodeje opakovaně projednával akademický senát a schválila jej naše správní rada.

audio ke stažení

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [61457] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 61457 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 61456 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/konsorcium-developeru-ziskalo-od-vscht-praha-pozemky-na-viteznem-namesti [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60947] => stdClass Object ( [nazev] => Na VŠCHT vznikla partnerská skupina Ústavu Maxe Plancka [seo_title] => Na VŠCHT vznikla partnerská skupina Ústavu Maxe Plancka [seo_desc] => organicka chemie [autor] => Michal Janovský [autor_email] => [perex] =>

Ve středu 6. října 2021 zahájila na VŠCHT Praha svou činnost česko-německá partnerská skupina oddělení Biomolekulárních systémů Ústavu Maxe Plancka pro koloidy a fázová rozhraní (MPIKG). Slavnostního aktu spojeného s malým symposiem se zúčastnil kromě rektora VŠCHT Praha Pavla Matějky také ředitel MPIKG Peter Seeberger. Skupina, kterou vede doktorka Petra Ménová z Ústavu organické chemie, se bude zabývat organickou syntézou, medicinální chemií a chemií sacharidů. Partnerství s jedním z ústavů Maxe Plancka přináší kromě finanční podpory 20 000 euro ročně po dobu pěti let především možnost intenzivní vědecké spolupráce s prestižní mezinárodní institucí a realizaci studentských stáží. „Jde o prvotřídní pracoviště s potřebným vybavením a know-how, kde si studenti zkusí práci se světovou špičkou,“ říká doktorka Petra Ménová, jejíž výzkumná skupina aktuálně čítá 10 studentů v různých fázích studia.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~8y9JLTs6MzXv8FqFnMSk_KLEknwgV0FXwTexQiEgJzEvOVtBw9BcIT9NwdxYE8jUBAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Čeká nás práce na několika projektech týkajících se chemie sacharidů, přičemž hlavní projekt je cílený na přípravu lipidových nanočástic s modifikovaným sacharidovým povrchem, které by umožnily cílený transport systému CRISPR/Cas9 do hepatocytů, což má velký potenciál v léčbě hepatitidy B,“ doplňuje doktorka Ménová, která na MPIKG působila jako postdoc v letech 2014–2017. Skupina se bude také zabývat syntézou terapeuticky využitelných oligosacharidů, např. antigenů pro vakcíny nebo ligandů pro lektinové receptory.

Ústavy Maxe Plancka (sdružené do Společnosti Maxe Plancka) mají program na podporu svých alumni, tvz. Max Planck Partner Group. Žadatel musí splnit řadu podmínek, mimo jiné se po působení na ústavu musí vrátit do své vlastní země, věnovat se příbuzné tematice a navíc musí být nominován přímo ředitelem daného ústavu. „V mém případě mě oslovil přímo prof. Seeberger s tím, že tento program existuje a že bych to měla zkusit. Mám ohromnou radost, že jsem s žádostí uspěla, hlavně kvůli mým studentům, kteří mají šanci získat větší rozhled, zapojit se do prestižních projektů a posílit své CV,“ říká doktorka Ménová.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 60947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/na-vscht-vznikla-partnerska-skupina-ustavu-maxe-plancka [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60636] => stdClass Object ( [nazev] => Centrum CirkTech hostilo vrcholné politiky a zástupce průmyslu [seo_title] => Centrum CirkTech hostilo vrcholné politiky a zástupce průmyslu [seo_desc] => [autor] => Michal Janovský [autor_email] => [perex] =>

Nové výzkumné centrum CirkTech VŠCHT Praha pořádalo 25. srpna pracovní zasedání k budoucnosti zpracování cínoveckého lithia a strategického projektu Gigafactory. Pozvání naší vysoké školy přijali předseda vlády Andrej Babiš, ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček, hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda TAČR Petr Konvalinka, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza a další špičky politické reprezentace, tuzemského průmyslu i univerzitního světa. Za VŠCHT se jednání kromě rektora Pavla Matějky a prorektora Milana Pospíšila zúčastnili rovněž děkan FCHT Karel Bouzek nebo zástupci správní rady - její předseda Jan Duspěva a člen Bohdan Wojnar.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~CwvyMrAwNjMHAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Prvním úkolem centra, jež sídlí v areálu společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích, je poloprovozní ověření vlastní patentované bezodpadové technologie InCeMet na získávání lithného koncentrátu. „Předpokládáme, že výsledky ověření naší technologie budeme mít v horizontu několika měsíců,“ uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání rektor VŠCHT Pavel Matějka. Podstata technologie, jejímž autorem je doktor Hong Vu z VŠCHT Praha, spočívá v synergické integraci metalurgického postupu s cementářskou výrobou pro ekonomicky efektivní získávání lithia (a dalších hodnotných složek lithných slíd) společně s ceněnými nízkoalkalickými slínky nebo nedostatkovou granulovanou struskou, které jsou důležitými surovinami cementářských výrob.

Zda ČEZ nakonec metodu využije pro komerční získání lithia z cínoveckých rud, určí vedení energetické společnosti do dvou let. Kromě technologie InCeMet totiž zůstává ve hře modifikovaná sádrovcová technologie, které se také říká tradiční nebo loužicí. "O metodě, kterou použijeme na zpracování, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni najet s výrobou v roce 2025, aby se nám tento harmonogram potkal s harmonogramem využití lithia při výrobě baterií, především baterií do elektromobilů," sdělil novinářům Daniel Beneš.

Dle informací ministerstva průmyslu a obchodu není ambicí České republiky vytěženou lithnou rudu prodávat na světových trzích, ale vytvořit celý produkční řetězec, jehož vrcholem by byla tzv. Gigafactory, neboli továrna na bateriové články pro elektrická vozidla. Stát zastoupený MPO proto před časem podepsal se společností ČEZ memorandum týkající se výstavby Gigafactory. „VŠCHT Praha je připravená stát se koordinující institucí pro výzkumnou platformu spojenou s výrobou a recyklací moderních lithiových a dalších baterií/akumulátorů,“ oznámil jeden z výstupů jednání se zástupci vlády a průmyslu rektor Matějka. „V širším kontextu se chceme věnovat oblasti ekologické konverze a skladování elektrické energie se zvláštním zaměřením na automobilový průmysl – počítáme s účastí dalších veřejných vysokých škol i ústavů AV ČR ve spolupráci s relevantními průmyslovými partnery,“ dodal.

VŠCHT Praha jako technická vysoká škola dlouhodobě vzdělává vysoce kvalifikované odborníky pro průmyslovou sféru, kteří jsou schopni zásadním způsobem inovovat průmyslové provozy. „Jsme připravení vychovávat experty i pro oblast cirkulárních technologií včetně moderních zdrojů energie, jejího ukládání a maximálně efektivního využití. Stejně tak budeme podporovat celoživotní vzdělávání odborníků v průmyslových firmách, abychom posílili jejich inovační potenciál a konkurenceschopnost na mezinárodních trzích,“ doplnil rektor Matějka.

Aktuálně připravované projekty centra CirkTech

Procesy spojené se získávání lithia (Li₂CO₃) a jeho následným zpracováním (2021 – 2022)
Recyklace Li baterií
Získávání neželezných kovů z druhotných surovin (odpadů)
Využití elektrárenských popílků jako zdrojů kovů a suroviny pro vysokopecní strusku
Zpracování severočeských jílů – zdroje kovů a vysokopecní strusky
Likvidace/přepracování odpadů a studium vlivu těchto procesů na výsledný cementářský slínek i životní prostředí
Procesní inženýrství – vytváření bilančních modelů a jejich zpětná verifikace v praxi pro nejrůznější materiály a provozní podmínky

Další výzkumná témata

Procesy spalování různých paliv
Recyklace - zpracování solárních panelů
Emise - sledování emisí a jejich snižování
Výzkum odpařování těkavých škodlivin a těžkých kovů v rotační peci
Možnost odstraňování těkavých škodlivin ze suroviny vysokoteplotním výpalem
Experimentální výpaly různých druhů slínku

Kontakt pro média

Mgr. Michal Janovský, vedoucí oddělení komunikace VŠCHT Praha
michal.janovsky@vscht.cz, 733 690 543

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [60637] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 60637 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 60636 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/centrum-cirktech-hostilo-vrcholne-politiky-a-zastupce-prumyslu [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60729] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT Praha nabídne nové doktorské programy pro restaurátory a konzervátory [seo_title] => VŠCHT Praha nabídne nové doktorské programy pro restaurátory a konzervátory [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

6. září 2021 – Zcela nové doktorské studijní programy pro restaurátory, konzervátory a technology nabídnou Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým. Fakulta chemické technologie VŠCHT Praha a Fakulta restaurování, která sídlí v Litomyšli, už letos poprvé přijmou absolventy, kteří se budou dál vzdělávat v doktorském studijním programu Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví.

[ikona] => stit [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Současné potřeby památkové péče v českém, ale i v evropském prostoru vyžadují interdisciplinární, vědecký přístup k řešení mnohých otázek i problémů spojených s výzkumem
v oblasti konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví a preventivní péčí o ně. V České republice je pro oblast vzdělávání zaměřeného na komplexní problematiku konzervace, restaurování a preventivní péči o hmotné kulturní dědictví akreditováno několik bakalářských a magisterských studijních programů. Nově akreditované doktorské studijní programy chtějí oslovit zejména absolventy oborů zaměřených na restaurování a konzervování hmotného kulturního dědictví, ale také absolventy jiných příbuzných oborů, kteří si potřebují prohloubit své znalosti v různých vědních oborech využívaných v současné památkové péči (od historických i moderních výtvarných a restaurátorských technik, přes přírodovědné disciplíny až po humanitní vědy).

Studijní programy jsou uskutečňovány na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha a Fakultě restaurování Univerzity Pardubice, ve spolupráci s ČVUT v Praze, a zahrnují tři oblasti vzdělávání, kterými jsou fyzika, chemie a umění.

„Chceme vychovávat odborníky podle současných požadavků moderní památkové péče. Důraz klademe na vědecký přístup, interdisciplinaritu a využívání moderních metod a metodických postupů při průzkumu a péči o hmotné kulturní dědictví,“ uvedl děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Radomír Slovik a dodal: „Program nabídne výchovu nových specialistů pro instituce, které působí v oblasti památkové péče, ve výzkumu i ve vysokoškolském vzdělávání, jako jsou například Národní památkový ústav, muzea, galerie, archivy, knihovny nebo vysoké školy.“

Komplexní terciární vzdělávání univerzitního typu bude mít standardní čtyřletou dobu studia a bude ho možné absolvovat v prezenční i kombinované formě. Doktorské vzdělání v oblasti konzervování a restaurování kulturního dědictví považuje za nejvyšší stupeň vzdělávání budoucích odborníků i mezinárodní organizace ENCoRE (European Network for Conservation-Restoration Education), která sdružuje evropské univerzity působící v této oblasti.

Nové programy budou zajímat zejména absolventy oborů zaměřených na restaurování a konzervování hmotného kulturního dědictví i jiných příbuzných oborů magisterského studia technického, přírodovědného, uměleckého směru nebo směru humanitního se zaměřením na památkovou péči. Jeho absolventi budou schopni kvalifikovaně řešit komplexní problémy v rámci základního i aplikovaného výzkumu nebo konzervování – restaurování významných objektů kulturního dědictví. Mohou také zastávat vedoucí nebo koordinační funkce v oboru.

Kontakty

Mgr. Michal Janovský, vedoucí oddělení komunikace VŠCHT Praha
michal.janovsky@vscht.cz, 733 690 543

Mgr. Martina Macková, Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 60729 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vscht-praha-nabidne-nove-doktorske-programy-pro-restauratory-a-konzervatory [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60507] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT vstoupila do světa horolezců. Na světě je nový standard pro jištění i první akreditovaná laboratoř [seo_title] => VŠCHT vstoupila do světa horolezců. Na světě je nový standard pro jištění i první akreditovaná laboratoř [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se stal první akreditovanou laboratoří Mezinárodní horolezecké federace (UIAA) pro testování nového Standardu 123. Ten se vztahuje k permanentním jistícím prvkům (skobám, nýtům atp.), jež horolezci při své činnosti využívají, a zaručuje jejich bezpečné použití po dobu alespoň 50 let. Nový standard je výsledkem osmileté spolupráce mezi UIAA, Institut de la Corrosion v Brestu a doktorem Tomášem Proškem z VŠCHT Praha.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~cyktyEmtyDu8VsHbX8HI2MBEQcPVT8FQz8TYzEhTR6EqO7_06MLsRAVDAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Horolezectví je nebezpečný sport s řadou smrtelných nehod. Příčiny se různí – nejčastěji jde o chybu lidského faktoru, úplně vzácná ovšem nejsou ani selhání jistících prvků. A právě na tento bod se zaměřil společný výzkum výše zmíněných organizací. „S UIAA jsem začal spolupracovat již kolem roku 2014, našli si mě na základě článků o korozním praskání korozivzdorných ocelí v atmosférických podmínkách,“ říká doktor Prošek a dodává: „Ukázalo se, že právě tento vzácný a málo popsaný mechanismus korozního napadení stál za selháním řady permanentních jistících prvků v různých částech světa.“

Mnohaletý výzkum, který prodlužoval nedostatek financí, prokázal, že nejpoužívanější typy korozivzdorných ocelí podléhají za specifických atmosférických expozičních podmínek koroznímu praskání pod napětím, přičemž nutnou podmínkou je vytvoření vrstvy depozitů s vysokým obsahem např. chloridu hořečnatého nebo vápenatého, které tvoří v kontaktu se vzduchem o nízké vlhkosti silně koncentrované chloridové roztoky. „V tenkých povrchových elektrolytech pod takovými úsadami může být při relativní vlhkosti 30-40 % rozpuštěno až 10 mol/l chloridů, téměř 2x víc než v koncentrovaném chloridu sodném. V takovém prostředí korozivzdorná ocel podléhá bodové korozi a následně koroznímu praskání, kdy dojde ke vzniku křehkého lomu při malém zatížení,“ vysvětluje doktor Prošek.

Tvorba takových depozitů a selhání korozivzdorných dílů byla v minulosti popsána v halách krytých bazénů. V roce 1984 došlo dokonce z tohoto důvodu ke zřícení stropu bazénu ve švýcarském Usteru. Podobný mechanismus se uplatňuje v některých přímořských teplých oblastech, kde depozity vznikají z kapének mořské vody. „Aby se selhání neopakovala, navrhli jsme ve spolupráci s UIAA standard pro zkoušení permanentních jistících prvků, který zaručí použití výrobků z pohledu tendence ke koroznímu praskání bezpečných,“ uvádí doktor Prošek.

První akreditovanou laboratoří na světě pro testování Standardu 123 se stal nedávno Technopark Kralupy, kde vede doktor Prošek vlastní výzkumnou skupinu. Jak vypadá nová metodika v praxi? „Namontujeme jistící prvky do žulového bloku, abychom simulovali reálné podmínky, a exponujeme je ve vroucím chloridu hořečnatém. Další doplňující zkoušky ověřují obecnou korozní odolnost s cílem garantovat bezpečné použití skob po dobu alespoň 50 let. Dle oblasti použití jsou výrobky zařazené do jedné ze tří tříd korozní odolnosti,“ říká doktor Prošek s tím, že zákazníky jsou přirozeně průmysloví výrobci jistících prostředků.

Kromě pokračující spolupráce s UIAA se skupina Tomáše Proška věnuje výzkumu vodíkového zkřehnutí vysokopevnostních ocelí, vývoji zařízení pro korozní monitoring v atmosféře, vývoji nátěrových hmot plněných recyklovaným zinkem či klasifikaci korozivity pro olověné historické předměty. Skupina také zkoumá dlouhodobou odolnost předlakovaných plechů pro střešní krytiny a řeší desítky drobnějších expertíz pro průmyslové partnery.

Více informací poskytne

Mgr. Michal Janovský - vedoucí oddělení komunikace
Tel.: 220 444 159, mobil: 733 690 543
E-mail: michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [60509] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 60509 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 60507 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vscht-vstoupila-do-sveta-horolezcu-na-svete-je-novy-standard-pro-jisteni-i-prvni-akreditovana-laborator [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60510] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT Praha hostila konferenci ALIFE 2021 [seo_title] => VŠCHT Praha hostila konferenci ALIFE 2021 [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

V týdnu od 19. července hostila VŠCHT Praha Mezinárodní konferenci ALIFE 2021. Přestože šlo o již podruhé v historii této akce o plně virtuální setkání, Česká republika se na několik dní stala centrem pro téměř 400 předních vědců a odborníků z celého světa, kteří se zabývají problémy souvisejícími se simulací umělého života.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~c_TxdHNVMDIwMgQA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Konference, která se koná již od roku 1987 pod vedením Mezinárodní společnosti pro umělý život (ISAL), se zaměřuje na oblasti výzkumu, mezi něž patří simulace a syntézy složitých jevů v počítačové vědě, biologii, umělé inteligenci, robotice, filozofii a kognitivních vědách.

Konference se letos uskutečnila na půdě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a jejím partnerem se stala společnost GoodAI, která se věnuje výzkumu a vývoji umělé inteligence. GoodAI vidí mezi obory umělé inteligence a umělého života mnoho plodných styčných bodůa s komunitou i účastníky konference ALIFE má bohatou historii spolupráce.

Hlavní body programu

Pětidenní program byl nabitý aktivitami: zahrnoval 9 klíčových přednášek, 6 zvláštních setkání o celkové délce 27 hodin, 11 workshopů trvajících celkem téměř 40 hodin, 5 výukových programů a 64 přednášek v paralelních sekcích. K dispozici byla také online galerie umění, virtuální hospoda a virtuální kavárny. Mezi mnoha doprovodnými akcemi se konalo i online promítání dokumentárního filmu Solutions a soutěž studentských esejů.

David Ha a vývoj „vědomých strojů”

Jeden z hlavních řečníků David Ha, vědecký pracovník společnosti Google Brain, přednesl přednášku „World Models and Attention for Reinforcement Learning“. Hovořil o své nedávné práci na vývoji tzv. modelů světa pro umělé agenty. Tyto modely mají vytvořit abstraktní reprezentaci světa daného agenta, která mu pomůže orientovat se v jeho prostředí. Cílem přednášky bylo podpořit vývoj umělého života, který zahrnuje formu vnitřního mentálního modelu. To by podle Davida Ha mohlo být odrazovým můstkem k vytváření vědomých strojů.

AI: když robot píše hru

Společnost GoodAI v rámci konference hostila jediné hybridní setkání, které se konalo zároveň online a zároveň fyzicky v pražském ústředí GoodAI – v objektu Oranžérie. Šlo o zahradní párty a promítání hry „AI: když robot píše hru“ následované panelovou diskuzí s tvůrci. Hra, která vypráví příběh radosti a smutku každodenního života z pohledu robota, měla v Praze premiéru již v únoru tohoto roku. Je složená z dialogů vytvořených umělou inteligencí a vznikla na počest 100. výročí hry R.U.R. českého dramatika a tvůrce slova robot Karla Čapka.

Ocenění ISAL

Mezinárodní společnost pro umělý život (ISAL) na konferenci udělila svá ocenění významným osobnostem v oboru. Cenu za celoživotní dílo si odnesl Takashi Ikegami z Tokijské univerzity, a to za svůj trvalý přínos komunitě ALife prostřednictvím vynikající série základních příspěvků na různá témata. Takashi je vůdčí osobností ALife komunity a silně se v ní angažuje.

Cenu pro význačného vědeckého pracovníka na počátku kariéry (Distinguished Early-Career Investigator Award) získala Jitka Čejková, hlavní předsedající konference ALIFE 2021 a docentka na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, a to za svojí organizační práci ve prospěch komunity ALife i za vědecké příspěvky.

„Česká republika má v oblasti umělého života a technologií bohatou historii a konferenci jsme velmi rádi uspořádali,“ uvedla Jitka Čejková. „Bylo skvělé oslavit sté výročí robotů s komunitou ALife, i když jen virtuálně. Jednou z velkých radostí konference ALIFE je její skutečně interdisciplinární přístup podporující účast a spolupráci v oblasti výzkumu, obchodu, umění a designu. Ohromně mě potěšila rozmanitost vědeckých příspěvků, uměleckých výstav a esejů.“

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 60510 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vscht-praha-hostila-konferenci-alife-2021 [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60432] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT Praha a Pražský inovační institut podepsaly memorandum o spolupráci [seo_title] => VŠCHT Praha a Pražský inovační institut podepsaly memorandum o spolupráci [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 13. července 2021 – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) a Pražský inovační institut (Pii) uzavřely memorandum o vzájemné spolupráci. Ta se bude týkat prohlubování principů cirkulární ekonomiky, zejména recyklace vody a ochrany životního prostředí, dále oblasti vzdělávání a inovativních řešení. Obě instituce chtějí proto využívat nejnovějších vědeckých poznatků a svými společnými aktivitami tak přispívat k podpoře výzkumu, vývoje, inovací a byznysu na území hlavního města Prahy.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C0rNLskvUghILEvNUfBNLDkyOys7USFR4ejM1JTMEqBYQGamglN-RmluZo6Cd2JRSX5pMQA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Osobně je mi velmi blízké motto Pii – Inovace není technologie, inovace je způsob myšlení – a právě nové myšlenky se rodí ve vysokoškolském prostředí. Jako technicky zaměřená škola sídlící v Praze chceme i zde zužitkovat naše znalosti, odbornost a výzkumnou kreativitu obzvláště v tématech cirkulární ekonomiky, další podpory zlepšování životního prostředí i inovativních cílů v koncepci Smart Prague do roku 2030. Vítáme, že Pii vnímá současnou fragmentaci inovačního prostředí města a že jeho cílem je zásadním způsobem posílit spolupráci veřejného, akademického a soukromého sektoru“, říká rektor Pavel Matějka.

Stanovené cíle sleduje i projekt Prague Smart Accelerator, který je klíčovým projektem Pražského inovačního institutu.

„Jsem rád, že jsme s panem rektorem podepsali memorandum o spolupráci mezi VŠCHT a Pražským inovačním institutem. Vzhledem ke špičkovému výzkumu v oblasti recyklace vody, který na VŠCHT probíhá, se nabízí spolupráce zejména v oblasti cirkulární ekonomiky, pro jejíž využití v rámci Klimatického plánu hlavního města Prahy v současnosti Pražský inovační institut připravuje strategii. Z komunikace s panem rektorem vyplynuly také další nápady, jak společně podpořit inovace v městském rozvoji nebo vzdělávání, a kolegové již na nich začali pracovat,“ dodává ředitel Pii Bohumil Kartous.

VŠCHT a Pražský inovační institut chtějí rozvíjet spolupráci zejména v těch projektech, jež se cíleně věnují aplikovanému výzkumu. Chtějí podporovat takové platformy, které pomáhají ke vzniku a rozvoji podnikání začínajících spin-off i startupových firem a které podporují vznik inovativních aktivit v inkubátorech a akcelerátorech. Zároveň tak budou naplňovat cíle Inovační strategie, které si Česko vytyčilo do roku 2030, Koncepce Smart Prague do roku 2030 a také Regionální inovační strategie (RIS3).

Pražský inovační institut (Pii) založilo formou zapsaného ústavu v lednu 2020 hlavní město Praha. Tato veřejně prospěšná organizace se zaměřuje na podporu rozvoje vzdělávání, města a životního prostředí. Chce se stát rovněž spojnicí mezi světem byznysu a veřejnou i akademickou sférou. Od července 2020 inovační institut řídí odborník v oblasti rozvoje vzdělávání Bohumil Kartous.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) je přirozeným centrem špičkového studia a výzkumu v oblastech technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství, životního prostředí a ekonomiky. Univerzita dlouhodobě patří v relevantních mezinárodních žebříčcích mezi čtyři procenta nejlepších světových univerzit, tradičně také intenzivně spolupracuje s průmyslovou a komerční sférou. Úspěšně provozuje Technopark Kralupy, Univerzitní centrum v Litvínově a výzkumné centrum CirkTech.

Kontakt pro média

Mgr. Šárka Mrázová, mluvčí Pražského inovačního institutu
mrazova@prahainovacni.eu, 602 618 874

Mgr. Michal Janovský, vedoucí oddělení komunikace VŠCHT Praha
michal.janovsky@vscht.cz, 733 690 543

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 60432 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vscht-praha-a-prazsky-inovacni-institut-podepsaly-memorandum-o-spolupraci [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60383] => stdClass Object ( [nazev] => Předsedou Asociace výzkumných univerzit ČR bude rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček [seo_title] => Předsedou Asociace výzkumných univerzit ČR bude rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Pětice předních českých a moravských univerzit se v roce 2019 spojila, aby pod značkou jediné elitní asociace dokázala lépe prosazovat své zájmy a prorazit mezi nejlepší v Evropě. Asociaci výzkumných univerzit (AVU) založily Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, které se umístily na prvních pěti místech mezi českými vysokými školami v aktuálním mezinárodním žebříčku QS World University Rankings. Od 1. července 2021 vystřídá doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze, rektora Univerzity Karlovy prof. Tomáše Zimu na pozici předsedy AVU.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~cyzOT85MTE5VKDu8tyq7NDfv8N7kDIXSvMyy1KKqzBIA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Rád bych přispěl k tomu, že Asociace výzkumných univerzit bude rovněž platformou aktivně vedoucí nezávislou diskusi společensky důležitých témat, nabízející jejich řešení, vytvořená na bázi znalostí odborníků z akademické sféry, a navrhovat možnosti implementace těchto řešení ve společnosti,“ říká rektor Petráček.

Společnou aktivitou Asociace je příprava a implementace organizačních, rozpočtových i legislativních opatření a systémových změn v souladu s nejlepšími evropskými trendy. Misí Asociace je cesta k excelenci českého vysokého školství a posílení české národní vzdělanosti, národní kultury i udržitelné ekonomiky přinášející harmonii lidské civilizace s přírodním prostředím.

Jedním z hlavních cílů AVU je prosadit v české legislativě změnu financování vysokých škol tak, aby byla přímo navázaná na výsledky ve vědě. Konkrétně aby bylo financování více odvislé od mezinárodně uznávaných indikátorů kvality vědy. Mezi tyto indikátory patří například reputace školy v akademickém prostředí, reputace mezi významnými zaměstnavateli, poměr počtu studentů a učitelů, mezinárodní zapojení fakult i studentů či citační skóre jednotlivých fakult.

AVU proto vyjádřila na začátku června letošního roku zásadní nesouhlas s rozhodnutím vlády o snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum, kterou předložilo Ministerstvo financí ČR. Ve vládou odsouhlaseném rozhodnutí je místo Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace avizovaného prorůstového vývoje navrženo nominální snížení rozpočtu z původní částky 39,3 mld. Kč na 36,1 mld. Kč, tj. jedná se pokles o zhruba čtyři procenta, aniž by byla zohledněna reálná inflace dále prohlubující tento propad.

Mezi další konkrétní cíle Asociace výzkumných univerzit patří:

pěstovat excelentní tvůrčí a vzdělávací činnost ve spolupráci se zahraničními partnery,
prosazovat systém financování veřejných vysokých škol na základě hodnocení kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání,
ještě více se zapojit do řešení prestižních mezinárodních vědeckých projektů, například ERC grantů,
sdílet výzkumné infrastruktury a špičkové přístrojové vybavení navzájem a také ve spolupráci se zahraničními partnery, či
podporovat přenos výsledů výzkumu do praxe a sdílet zkušenosti v oblasti ochrany duševního vlastnictví a v aktivitách vedoucích ke vzniku start-up a spin-off společností.

Kontakty

České vysoké učení technické v Praze
Andrea Vondráková
Andrea.Vondrakova@cvut.cz

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Michal Janovský
Michal.Janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 60383 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/predsedou-asociace-vyzkumnych-univerzit-cr-bude-rektor-cvut-v-praze-vojtech-petracek [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60258] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT Praha otevřela nové centrum CirkTech. Zaměří se na lithium a technologie pro cirkulární ekonomiku [seo_title] => VŠCHT Praha otevřela nové centrum CirkTech. Zaměří se na lithium a technologie pro cirkulární ekonomiku [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Čížkovice, 24. 6. 2021 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze otevřela 24. června 2021 nové výzkumné centrum CirkTech, které se bude zabývat výzkumem pokročilých mechanických a chemických procesů pro cirkulární ekonomiku. Prvním úkolem bude ověření vlastní patentované technologie na získávání nedostatkového kovu lithia. Centrum je součástí Technoparku Kralupy a sídlí v areálu společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích nedaleko Lovosic. Jeho klíčovým zařízením je experimentální rotační pec.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~C85JLMvLLy7JO7xWIb8ktezozFQQU8NIEwA.jpg [ogobrazek] => 0001~~C85JLMvLLy7JO7xWIb8ktezozFQQU8NIEwA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

VŠCHT vybudovala CirkTech z vlastních prostředků ve výši 40 milionů korun, roční provozní náklady se mají pohybovat kolem 20 milionů. „Nepochybuji o tom, že vstupní investice se nám brzy vrátí. Ať už díky technologii na zpracování lithia, komerční výzkumné spolupráci se stavebními a cementářskými firmami, nebo prostřednictvím rozvojových a inovačních programů i vědecko-výzkumných projektů,“ vysvětluje v akademické sféře nepříliš obvyklý postup Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha.

CirkTech plánuje v první fázi úzkou spolupráci se společnostmi Lafarge Cement, a.s. Čížkovice, ČEZ, a.s., Geomet s.r.o., VÚHU, a.s. Most, ale i s Ústeckým krajem nebo Univerzitou J. E. Purkyně.

Proč je centrum potřeba?

V současném světě se rychle prosazují principy cirkulární ekonomiky, která produkuje minimum odpadů a udržuje zdroje co nejdéle v oběhu. „Jde o byznys model budoucnosti. Cirkulární ekonomika má nahradit stávající lineární systém „vytěžit-vyrobit-vyhodit“ modelem hospodářství, kde se už při navrhování výrobků počítá s jejich recyklovatelností nebo remanufacturingem a téměř veškerý odpad nachází nějaké využití,“ vysvětluje Milan Pospíšil, prorektor pro strategie VŠCHT Praha, s tím, že hlavní brzda rozvoje cirkulární ekonomiky v ČR – skládkování – bude podle připravovaného zákona o odpadech nahrazeno do roku 2030 spalováním a recyklací.

VŠCHT Praha dlouhodobě patří mezi vedoucí vědecko-výzkumné instituce v oblasti chemicko-fyzikálních technologií se zaměřením na bezodpadové a ekologické technologie v rámci projektů cirkulární ekonomiky. „Kromě špičkových vědců a výzkumných pracovníků odborně pokrývajících celou oblast cirkulární ekonomiky máme k dispozici také unikátní zařízení, které dokáže ověřit nové technologie v poloprovozním měřítku, a výzkumné zázemí předních vysokoškolských ústavů,“ říká Milan Pospíšil s odkazem na unikátní rotační pec v Čížkovicích.

Lithium

Ta už je ve zkušebním provozu od května. Prvotním cílem, k němuž má sloužit, je do konce léta 2021 ověřit v poloprovozním měřítku vlastní patentovanou technologii InCeMet. Podstata technologie spočívá v synergické integraci metalurgického postupu s cementářskou výrobou pro ekonomicky efektivní získávání lithia (a dalších hodnotných složek lithných slíd) společně s ceněnými nízkoalkalickými slínky nebo nedostatkovou granulovanou struskou, které jsou surovinami cementářských výrob. „Tato technologie může přinést naší škole do budoucna velké finanční zisky. Postup je krytý 2 národními patenty a mezinárodním patentem. Intenzivně jednáme se společnostmi ČEZ,a.s. a Geomet s.r.o., pro které je technologie zajímavá s ohledem na plánovanou těžbu lithných rud a realizaci ekologické technologie pro získávání a přepracování tolik ceněného lithia,“ upozorňuje rektor Pavel Matějka.

Technologie přináší také univerzální bezodpadový postup vhodný především pro získávání kovů z různých velkoobjemových odpadů (plasty, keramika, popílky apod.), je použitelná pro ekologickou recyklaci různých kovů nebo využití druhotných surovin, jako jsou například elektrárenské popílky, na komerční výrobky. „Obrovskou výhodou je, že technologii bude možné aplikovat ve stávajících velkokapacitních cementářských pecích bez nutnosti zásadních technologických úprav. V blízké budoucnosti se chceme zaměřit na zpracování různých odpadů, které jsou dnes spalovány nebo skládkovány, především kovonosných materiálů,“ doplňuje Milan Pospíšil.

Aktuálně připravované projekty centra CirkTech

Procesy spojené se získávání lithia (Li₂CO3) a jeho následným zpracováním (2021 – 2022)
Recyklace Li baterií
Získávání kovů z druhotných surovin (odpadů)
Využití elektrárenských popílků jako zdrojů kovů a suroviny pro vysokopecní strusku
Zpracování severočeských jílů – zdroje kovů a vysokopecní strusky
Likvidace/přepracování odpadů a studium vlivu těchto procesů na výsledný cementářský slínek a životní prostředí
Procesní inženýrství – vytváření bilančních modelů a jejich zpětná verifikace v praxi pro nejrůznější materiály a provozní podmínky

Další výzkumná témata

Procesy spalování různých paliv
Recyklace – zpracování solárních panelů
Emise – sledování emisí a jejich snižování
Výzkum odpařování těkavých škodlivin a těžkých kovů v rotační peci
Možnost odstraňování těkavých škodlivin ze suroviny vysokoteplotním výpalem
Experimentální výpaly různých druhů slínku

VŠCHT Praha
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem špičkového studia a výzkumu v oblastech technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství, životního prostředí a ekonomiky. Univerzita dlouhodobě patří v relevantních mezinárodních žebříčcích mezi 4 % nejlepších světových univerzit, tradičně také intenzivně spolupracuje s průmyslovou a komerční sférou. Úspěšně provozuje Technopark Kralupy a Univerzitní centrum v Litvínově.

Lafarge Cement
Lafarge Cement, a.s. patří už 120 let mezi renomované výrobce stavebních materiálů na českém trhu. Klíčovým produktem společnosti je Český čížkovický cement, který se vyrábí podle vylepšených receptur, a to vše za plnění přísných emisních limitů a norem k ochraně životního prostředí. Víc jak 90% všech paliv používaných při výrobě jsou paliva alternativní. Tím se řadí v jejich využití ke světové špičce nejen ve svém oboru.

Společnost je součástí skupiny LafargeHolcim, která je předním světovým dodavatelem stavebních materiálů a řešení, která slouží zedníkům, stavitelům, architektům a inženýrům po celém světě. Naše provozy vyrábí cement, kamenivo a beton, které se používají na stavební projekty od cenově dostupného bydlení a malých, místních projektů až po ty největší, technicky a architektonicky náročné infrastrukturní stavby. Společnost přijala závazek postupného snižování dopadu na životní prostředí s cílem směřovat k „čisté nule.“

Více informací poskytne

Mgr. Michal Janovský - vedoucí oddělení komunikace
Tel.: 220 444 159, mobil: 733 690 543
E-mail: michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [60285] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 60285 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 60258 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vscht-otevrela-nove-centrum-cirktech-zameri-se-na-lithium-a-technologie-pro-cirkularni-ekonomiku [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [60254] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT Praha a ORLEN Unipetrol chtějí rozšířit příležitosti k vysokoškolskému studiu v Ústeckém kraji [seo_title] => VŠCHT Praha a ORLEN Unipetrol chtějí rozšířit příležitosti k vysokoškolskému studiu v Ústeckém kraji [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Padesátka středoškolských a vysokoškolských pedagogů, reprezentantů chemických a technických firem a zástupců Ústeckého kraje se sešla v chemickém areálu skupiny ORLEN Unipetrol v Záluží u Litvínova. Pozvali je tam zástupci vedení firmy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, aby s nimi prodiskutovali záměr rozšířit studijní nabídku tamního Univerzitního centra o nový, pětiletý studijní obor s názvem Inženýr průmyslových a technologických materiálů. Partnerem setkání byl Ústecký kraj a Svaz chemického průmyslu České republiky.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~izq8MPfI7KL4_JLUsqMzU_MOr43Pyy87vDIjP764pDQlMwsoAmTnJ-UXlcaXxYfmZZalFlVllgCFc-OTU_NKgML-RTmpeSCpgtSSovycUgA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Tradice chemického průmyslu v Ústeckém kraji je velmi dlouhá a úspěšná. Jeho moderní forma efektivní výroby s minimalizovaným dopadem na životní prostření významně přispívá ke konkurenceschopnosti našeho kraje, protože představuje pro naše obyvatele příležitost stabilního a dobře placeného zaměstnání a pro nastupující generaci příležitost k atraktivní kariéře. Aktivitu společnosti ORLEN Unipetrol velmi vítáme, protože přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivitě našeho kraje,“ řekla Lubomíra Mejstříková, první náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje.

Cílem jednodenního semináře bylo představit a diskutovat záměr připravovaného studijního programu, který má být příležitostí zejména pro studenty a firmy s technickým a chemickým zaměřením nejen v Ústeckém kraji, ale i v sousedních krajích.

„Technické vzdělávání je klíčovým předpokladem pro rozvoj a zvyšování životní úrovně každého národa. Je nezbytné vychovávat nové odborníky, kteří budou schopni čelit současným výzvám chemického průmyslu, například v oblasti cirkulární ekonomiky nebo nástupu alternativních zdrojů energie,“ řekl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny ORLEN Unipetrol zodpovědný za výzkum, vývoj a výrobu, který je také vědcem a vysokoškolským pedagogem, a dodal: „Diskutovali jsme také jak podpořit zájem o studium chemie na základních a středních školách a o celoživotním vzdělávání v chemickém průmyslu a roli chemických firem v této oblasti. Kromě Univerzitního centra jsme představili i naše nově vybudované tréninkové centrum a požárně-bezpečnostní polygon pro vzdělávání a trénink zaměstnanců a záchranářů, který mohou využívat i externí firmy.“

Univerzitní centrum, celým názvem Univerzitní centrum Litvínov VŠCHT – FS ČVUT – ORLEN Unipetrol, vzniklo v roce 2015 a sídlí přímo ve výrobním areálu ORLEN Unipetrolu, který je největším chemickým areálem v Česku. Na třech bakalářských a jednom navazujícím magisterském programu studuje každým rokem zhruba čtyřicet vysokoškoláků. Studentům centrum nabízí jedinečnou příležitost kombinovat teoretickou výuku s praxí a zapojit se do reálných výzkumných a vývojových projektů.

„Za pět let fungování Univerzitního centra studium úspěšně absolvovalo již 112 studentů. Skutečnost, že se část státní vysoké školy nachází přímo v komerčním výrobním areálu, je výjimečná nejen v České republice, ale i v Evropě. Spojení je jedinečné i díky možnosti ověřit nabyté teoretické znalosti rovnou v praxi, po čemž školy a průmyslové podniky volají již řadu let. Spolupráce má své plody i v oblasti společného výzkumu a vývoje a při podávání návrhů vědecko-výzkumných projektů tuzemských i zahraničních, včetně programových výzev Evropské unie,“ shrnul Milan Jahoda, prorektor pro pedagogiku Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Na konci minulého roku společnost ORLEN Unipetrol oznámila rozšíření Univerzitního centra. Vedle Vysoké školy chemicko-technologické začne Univerzitní centrum využívat také Fakulta strojní Českého vysokého učení technického, která zde plánuje zařadit do výuky dva až tři předměty.

„Vnímáme potenciál Ústeckého kraje i požadavky zdejších firem na technicky zaměřené vysokoškolské pracovníky. Naším přínosem je připravit dostatek vhodně připravených absolventů, nabídnout znalosti s inovačním potenciálem pro průmysl a aktivně budovat ekosystémy spolupráce s průmyslovými partnery. Naše spolupráce se společností ORLEN Unipetrol je toho ideálním příkladem,“ uzavřel Tomáš Jirout, proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze.

Vysoká škole chemicko-technologická v Praze

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Všechny aktivity instituce směřují k cíli profilovat VŠCHT Praha jako výzkumnou technickou univerzitu s velmi kvalitním základním a aplikovaným výzkumem a s dobrým mezinárodním renomé v oblasti vzdělávání a vědy a výzkumu. Pro VŠCHT Praha je charakteristická tradiční a velmi úzká spolupráce s průmyslovou sférou, aktivní transfer vědeckých poznatků do praxe, podíl na inovacích a průmyslovém výzkumu a vývoji.

Kontakt: Michal Janovský, vedoucí oddělení komunikace, tel. +420 220 444 159, e-mail: michal.janovsky@vscht.cz

ORLEN Unipetrol

Skupina ORLEN Unipetrolje největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří k významným hráčům na českém i středoevropském trhu. Do skupiny ORLEN Unipetrol spadají rafinérie a výrobní závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo se značkou Mogul v Pardubicích, neratovická společnost Spolana a dvě výzkumná centra v Litvínově a Brně. Součástí ORLEN Unipetrolu je i síť čerpacích stanic Benzina ORLEN v Česku a na Slovensku. V Česku Benzina ORLEN provozuje 420 stanic a je největším řetězcem. Na Slovensku je Benzina ORLEN od svého vstupu v roce 2019 jedním z nejrychleji rostoucích řetězců a v současnosti má ve své síti již 20 stanic. Skupina ORLEN Unipetrol patří mezi největší firmy v České republice a zaměstnává více než 4 800 lidí. V roce 2005 se ORLEN Unipetrol stal součástí skupiny ORLEN, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Skupina ORLEN Unipetrol je aktivní v oblasti společenské odpovědnosti. Svou pozornost věnuje iniciativám zaměřeným na kultivaci a podporu udržitelného rozvoje, vzdělávání, místních komunit a životního prostředí.

Kontakt: Pavel Kaidl, tiskový mluvčí, telefon: +420 736 502 520, e-mail: pavel.kaidl@orlenunipetrol.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 60254 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vscht-praha-a-orlen-unipetrol-chteji-rozsirit-prilezitosti-k-vysokoskolskemu-studiu-v-usteckem-kraji [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [59910] => stdClass Object ( [nazev] => Vyjádření Asociace výzkumných univerzit ke snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum oproti návrhu RVVI [seo_title] => Vyjádření Asociace výzkumných univerzit ke snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum oproti návrhu RVVI [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 9.6.2021. Asociace výzkumných univerzit ČR vyjadřuje zásadní nesouhlas s rozhodnutím vlády o snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum, kterou předložilo Ministerstvo financí ČR. Ve vládou odsouhlaseném rozhodnutí je místo Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace avizovaného prorůstového vývoje navrženo nominální snížení rozpočtu z původní částky 39,3 mld. Kč na 36,1 mld. Kč. tj. jedná se pokles o zhruba čtyři procenta, aniž by byla zohledněna reálná inflace dále prohlubující tento propad.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~cyzOT85MTE5VKDu8tyq7NDfv8N7kDIXSvMyy1KKqzBIA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Snížení plánovaných financí v dané kapitole je v rozporu s předchozími dohodami a prohlášeními (například Memorandu o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR), kdy se příslušné státní instituce zavázaly či přihlásily k podpoře vědecko-výzkumné činnosti na pracovištích AV ČR a na vysokých školách s cílem garantovat jejich dlouhodobou institucionální stabilitu. Bez prorůstového finančního výhledu nelze posílit jejich postavení na mezinárodním poli ani prohloubit spolupráci s českým průmyslovým sektorem. Snížením rozpočtové částky jednoznačně dojde k omezení aktivit české výzkumné infrastruktury jakožto významné součásti infrastruktury státu. Zároveň se jedná o významný a již nyní vyslaný signál směrem k výzkumným pracovníkům těchto institucí i k potenciálním kvalitním zájemcům o zaměstnání v nich. Ohrožení lidského kapitálu výzkumných institucí bude mít dlouhodobější negativní dopady, než je roční rozpočtové období. Mají-li české výzkumné univerzity stejně jako ústavy AV ČR obstát v mezinárodní konkurenci svými výsledky a výstupy, musí být konkurenceschopné v podmínkách, které nabízejí svým současným výzkumníkům i při výběru nových uchazečů v mezinárodních konkurzech.

Asociace výzkumných univerzit proto s navrženým dokumentem a se snížením rozpočtu zásadně nesouhlasí a dále upozorňuje na to, že Česká republika a celá naše společnost prošla – a stále prochází – vážnou krizí v důsledku pandemie koronaviru, kdy se ukázalo, jak klíčové a nepostradatelné právě vědecko-výzkumné infrastruktury jsou. Byly to a jsou to právě ony, které umožňují efektivně čelit akutnímu epidemickému nebezpečí a pomáhat při jeho řešení i při potřebném posílení moderní ekonomiky založené na znalostech a nových technologiích.

Významné vědecké instituce jsou toho názoru, že i ve světle stále probíhající koronavirové krize nelze dopustit, aby česká věda a výzkum byly pro příští léta oslabeny, a to i vzhledem k tomu, že Evropská unie a další významné státy světa se ve svých rozvahách a ve svých strategiích ubírají právě opačným směrem k posílení role vědy, výzkumu inovací.

Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy
Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity
Pavel Matějka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého v Olomouci
Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického v Praze

Asociace výzkumných univerzit

Asociaci výzkumných univerzit tvoří Univerzita Karlova, Masarykova Univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, které jsou ve skupině nejlépe hodnocených českých univerzit. Cílem Asociace je sdružení sil k posílení mezinárodní konkurenceschopnosti českého univerzitního prostředí a zlepšení pozice špičkových českých univerzit ve světových žebříčcích. Společnou aktivitou Asociace je příprava a implementace organizačních, rozpočtových i legislativních opatření a systémových změn v souladu s nejlepšími evropskými trendy. Misí Asociace je cesta k excelenci českého vysokého školství a posílení české národní vzdělanosti, národní kultury i udržitelné ekonomiky přinášející harmonii lidské civilizace s přírodním prostředím.

Kontakty

Univerzita Karlova
Václav Hájek
e-mail: pr@cuni.cz

Masarykova univerzita
Vladan Dokoupil
press@rect.muni.cz

Univerzita Palackého v Olomouci
Egon Havrlant
egon.havrlant@upol.cz

České vysoké učení technické v Praze
Andrea Vondráková
Andrea.Vondrakova@cvut.cz

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Michal Janovský
Michal.Janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 59910 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vyjadreni-asociace-vyzkumnych-univerzit-ke-snizeni-rozpoctove-kapitoly-na-vedu-a-vyzkum-oproti-navrhu-rvvi [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [58999] => stdClass Object ( [nazev] => Nový tomograf z Technoparku otvírá pohled do hlubin materiálů [seo_title] => Nový tomograf z Technoparku otvírá pohled do hlubin materiálů [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Kralupy nad Vltavou, 19. dubna 2021 – Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uvedl do provozu nové unikátní zařízení – tomograf pro studium struktury materiálů. Přístroj bude využíván především ke studiu vnitřní struktury pevných materiálů, odhalování výrobních vad nebo vad vzniklých při používání, a to ve spolupráci s průmyslovou sférou.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~C8nPzVfQVfA-vPDo0kQA.jpg [ogobrazek] => 0002~~C8nPzVfQVfA-vPDo0kQA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Výpočetní tomografie se hojně používá v medicíně jako základ radiologické vyšetřovací metody umožňující neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka pro diagnostiku širokého spektra poranění a chorob. Materiálový tomograf pracuje na stejném principu. „Zkoumaný objekt je prozářen z nejrůznějších úhlů v jedné rovině a ze získaných projekcí jsou počítačově rekonstruovány plošné řezy. Pro prozáření kovových, keramických a dalších pevných materiálů je však zapotřebí výrazně vyšší energie rentgenového záření,“ říká doktor Václav Šefl z výzkumné skupiny kovových konstrukčních materiálů.

Tomograf d2 od německé firmy Diondo má maximální urychlovací napětí 240 kV a výkon 50 W a díky kombinaci vysokého stupně fokusace a přesné manipulaci se vzorkem umožňuje dosahovat velmi vysokého rozlišení. Hlavní předností je silný rentgenový zdroj, umožňující prozařování i rozměrných dílů, v závislosti na materiálu. U menších vzorků lze naopak dosahovat velmi vysokého rozlišení, až 1 µm. Takové rozlišení je dostatečné pro sledování trhlin v kovových materiálech, ale i pro studium velikosti části jemnozrnných materiálů a mnoho dalších aplikací.

Zcela unikátní je integrovaný stolek pro mechanické zatěžování a systém pro kontrolu teploty a vlhkosti prostředí. Tato kombinace umožňuje mechanické namáhání vzorku a současné nastavení podmínek pro kondenzaci nebo sušení. Při kontaminaci povrchu vzorku tak lze iniciovat a ovlivňovat míru korozního napadení. Právě kombinace tahového namáhání a korozního poškození vede u mnoha materiálů ke vzniku korozního praskání a selhání dílu v poměrně málo korozivním prostředí při působení nízkých úrovní mechanického napětí.

„Přístroj budeme nabízet našim partnerům ke studiu vnitřní struktury pevných materiálů, odhalování výrobních vad nebo vad vzniklých při používání, jako jsou trhliny, póry, dutiny a korozní důlky, studiu vnitřních, jinak nedostupných povrchů, a podobně“ říká doktor Šefl s tím, že vzhledem k tomu, že se jedná o komplikované a drahé zařízení, nejčastěji půjde o tzv. kolaborativní výzkum s průmyslovou sférou. „V současnosti jsou připraveny projekty zaměřené na podporu moderních vodíkových technologií,“ doplňuje doktor Šefl.

Cesta k plynnému vodíku

V souvislosti s přechodem na „zero-emission“ technologie se v mnoha oblastech uvažuje o použití plynného vodíku. Ten lze vyrábět elektrolýzou vody s použitím přebytků elektrické energie z fotovoltaických nebo větrných elektráren, jejichž výkon v čase značně fluktuuje. Vyrobený vodík je pak možné přidávat do zemního plynu do stávajících rozvodné soustavy. Pro tento scénář je však nutné zaručit bezpečnost fungování plynovodů pocházejících převážně z poloviny minulého století, s čímž souvisí rozsáhlý výzkum pro vyloučení praskání vlivem vodíku.

„Přítomnost, případný vznik a šíření trhlin způsobených vstupem disociovaného atomárního vodíku do struktury oceli je možné studovat právě pomocí našeho tomografu,“ vysvětluje doktor Šefl.

Ocel pro automobilový průmysl

Další oblastí, kde vodík může způsobovat problémy, je použití vysokopevnostních ocelí. Tyto jsou aplikovány v celé řadě oblastí, z nichž nejvýznamnější je automobilový průmysl. Nahrazování tradičních ocelových konstrukčních prvků umožňuje nezanedbatelné snížení hmotnosti automobilu a následné úspory paliva. Vysokopevnostní oceli jsou však náchylné k tzv. vodíkovému zkřehnutí, pokud do jejich struktury vstoupí atomární vodík. Ten může vznikat při výrobě nebo při expozici v atmosférických podmínkách. Podobně jako v předchozím případě i zde je podmínkou selhání kombinace mechanického zatížení a specifických expozičních podmínek.

Další oblastí aplikace je studium struktury kompozitních tepelně odolných materiálů používaných v leteckém průmyslu, především jejich chování při mechanické zátěži.

Využití tomografie je mnohem širší, než jak bylo popsáno v příkladech výše. Používá se pro kontrolu tvarové přesnosti výrobků, pro vyloučení přítomnosti vnitřních vad např. při využití aditivních výrobních technologií (3D tisk). Zde se výpočetní tomografie používá pro kontrolu rozměrů i vnitřní struktury a chování při expozici.

Přístroj byl pořízen v rámci realizace projektu Rozvoj a dovybavení Technoparku Kralupy VŠCHT Praha IV, reg. číslo CZ.01.1.02/0.0/0.0/19_283/0018667, programu podpory Služby infrastruktury, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, PO-1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“, který je spolufinancován Evropskou unií.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

◳ logopas (png) → (originál)

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [59000] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 59000 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 58999 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/novy-tomograf-z-technoparku-otvira-pohled-do-hlubin-materialu [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [58635] => stdClass Object ( [nazev] => Nová zbraň proti covidu-19. Vědci žádají o pomoc [seo_title] => Nová zbraň proti covidu-19. Vědci žádají o pomoc [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 25. března 2021 – Česko trápí v souvislosti s onemocněním covid-19 zásadní problém – dlouhodobě vysoký podíl pozitivních testů. Skutečný rozsah epidemie ve společnosti tedy neznáme, ale jen odhadujeme. Řešením může být nová analytická metoda založená na stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách, která přináší několik zásadních výhod – je zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, získává data s předstihem, je výrazně levnější, lze díky ní odhalovat ohniska epidemie a sledovat šíření nových mutací. K prosazení metody je však potřeba pomoci státních institucí, soukromých laboratoří, epidemiologů, případně velkých tuzemských firem.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~K6vKL8rOL0s80gsA.jpg [ogobrazek] => 0001~~K6vKL8rOL0s80gsA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

Metodu vyvinula VŠCHT Praha ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi a od července 2020 probíhá pilotní monitoring ve 14 lokalitách pražské stokové sítě. Vzorkování je zaměřeno především na obytné lokality (sídliště, vilová zástavba, centrum Prahy, VŠ koleje), ale i na další důležité objekty, jako jsou Letiště Václava Havla, nemocnice, obchodní centrum atd. „V současné době je monitoring rozšířen i o další důležitá odběrová místa stokové sítě a odběr vzorků probíhá častěji, a to 2 – 3x týdně,“ říká Ing. Petr Sýkora, Ph.D., technický ředitel Pražských vodovodů a kanalizací.

„Výsledky z tohoto sledování ukazují, že především v obytných oblastech data z odpadních vod velmi dobře korelují s epidemickou situací. V řadě případů byly nárůsty počtů kopií virové RNA pozorovány s předstihem 1 – 2 týdny oproti datům z klinických testů publikovaných pro území Prahy,“ vysvětluje docent Jan Bartáček z VŠCHT Praha s tím, že do sledování přítomnosti viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách vkládá velké úsilí řada vyspělých zemí. Průkopníkem je Nizozemí, kde je v současnosti centrálně organizován monitoring přítomnosti viru v odpadních vodách ve více než 300 městských čistírnách odpadních vod. Rozsáhlé studie publikovaly i instituce ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii.

Využití nového monitoringu je několikeré. Kromě získání objektivních dat o vývoji epidemie lze v době ustupující epidemie s předstihem odhalovat nová ohniska, identifikovat rizikové zóny a sledovat zasažení významných objektů, jako jsou nemocnice, budovy veřejné správy atd. Nabízí se také využití pro sledování šíření nových mutací viru. „V tomto případě jsou zatím známá pouze data ze zahraničí, v ČR se dosud takové testování neprovádí, ale metodiku lze o toto sledování snadno rozšířit,“ říká docent Bartáček.

Řešitel několika prestižních mezinárodních grantů upozorňuje, že data, která získal jeho tým v rámci pilotního monitoringu v Praze a okolí, jsou jen předběžná. „Rozsah vzorkování zatím není dostatečný pro kvalitní epidemiologický výzkum, který by mohl být využitý pro řízení epidemiologických opatření na území konkrétních měst, případně celé České republiky. Proto v současné době hledáme podporu pro mnohem rozsáhlejší monitoring (častější vzorkování na více lokalitách).“

Rozvinout metodu nejenže dává velký smysl kvůli efektivnějšímu boji proti pandemii, ale bude to také nutné s ohledem na nové doporučení Evropská komise, aby členské státy monitorovaly odpadní vody v čistírnách odpadních vod s kapacitou alespoň 150 tis. ekvivalentních obyvatel, a to nejpozději od 1. 10. 2021.

Kdo tedy může pomoci slibnou metodu naplno verifikovat a posunout k plnému využití?

V první řadě instituce státní správy a samosprávy, které by využily produkovaná data, a přitom byly ochotny výzkum podpořit finančně, technicky nebo organizačně. Dále analytické laboratoře komerční i veřejné, jimž je VŠCHT Praha ochotna poskytnou metodiku předúpravy vzorků i RT-qPCR. „Potřebovali bychom spolupracovat i s epidemiology, kteří by byli schopni v reálném čase vyhodnocovat a interpretovat námi získaná data,“ doplňuje Bartáček. Prostor je i pro velké tuzemské firmy, který by byly ochotné do veřejně prospěšného výzkumu investovat.

Informace k metodě a odkazy na literaturu

Medodika

Z klinických dat vyplývá, že minimálně 45 % pacientů s nemocí COVID-19 vylučuje ve stolici RNA viru SARS-CoV-2 a to i v případě, že netrpí průjmovými obtížemi, popř. nevykazují vůbec symptomy onemocnění COVID-19 ^3-5. Některé studie uvádějí i vyšší zastoupení těchto pacientů, např. Chan, et al. ⁶ uvádí 66 % a Papoutsis, et al. ⁷ dokonce 100 %. Vzhledem k tomu, že podstatná část pacientů vyhledává lékařskou pomoc až při propuknutí závažnějších syndromů nemoci, mohou data získaná z odpadních vod indikovat vývoj epidemie až s dvoutýdenním předstihem oproti klinickým datům ^1,8 a to i přesto, že pacienti s COVID-19 vylučují virovou RNA ve stolici poněkud později než je detekovatelná v horních cestách dýchacích ³.

Literatura:

Melvin, R. G., Chaudhry, N., Georgewill, O., Freese, R. & Simmons, G. E. Predictive power of SARS-CoV-2 wastewater surveillance for diverse populations across a large geographical range. medRxiv, doi:10.1101/2021.01.23.21250376 (2021).
Wu, F. Q. et al. SARS-CoV-2 Titers in Wastewater Are Higher than Expected from Clinically Confirmed Cases. mSystems 5, 9, doi:10.1128/mSystems.00614-20 (2020).
Wu, Y. et al. Prolonged presence of SARS-CoV-2 viral RNA in faecal samples. The Lancet Gastroenterology & Hepatology 5, 434-435, doi:10.1016/s2468-1253(20)30083-2 (2020).
Cheung, K. S. et al. Gastrointestinal Manifestations of SARS-CoV-2 Infection and Virus Load in Fecal Samples From a Hong Kong Cohort: Systematic Review and Meta-analysis. Gastroenterology 159, 81-95, doi:10.1053/j.gastro.2020.03.065 (2020).
Hong, P. Y. et al. Estimating the minimum number of SARS-CoV-2 infected cases needed to detect viral RNA in wastewater: To what extent of the outbreak can surveillance of wastewater tell us? Environ. Res. 195, doi:10.1016/j.envres.2021.110748 (2021).
Chan, V. W. et al. A systematic review on COVID-19: urological manifestations, viral RNA detection and special considerations in urological conditions. World J Urol, doi:10.1007/s00345-020-03246-4 (2020).
Papoutsis, A. et al. Detection of SARS-CoV-2 from patient fecal samples by whole genome sequencing. Gut Pathogens 13, doi:10.1186/s13099-021-00398-5 (2021).
Medema, G., Heijnen, L., Elsinga, G., Italiaander, R. & Brouwer, A. Presence of SARS-Coronavirus-2 RNA in Sewage and Correlation with Reported COVID-19 Prevalence in the Early Stage of the Epidemic in The Netherlands. Environ. Sci. Technol. Lett. 7, 511-516, doi:10.1021/acs.estlett.0c00357 (2020).
Wölfel, R. et al. Virological assessment of hospitalized patients with COVID-2019. Nature 581, 465-469, doi:10.1038/s41586-020-2196-x (2020).
Aguiar-Oliveira, M. D. et al. Wastewater-Based Epidemiology (WBE) and Viral Detection in Polluted Surface Water: A Valuable Tool for COVID-19 Surveillance-A Brief Review. Int. J. Environ. Res. Public Health 17, 19, doi:10.3390/ijerph17249251 (2020).
Ahmed, W. et al. SARS-CoV-2 RNA monitoring in wastewater as a potential early warning system for COVID-19 transmission in the community: A temporal case study. Science of the Total Environment 761, 9, doi:10.1016/j.scitotenv.2020.144216 (2021).
Arora, S. et al. Sewage surveillance for the presence of SARS-CoV-2 genome as a useful wastewater based epidemiology (WBE) tracking tool in India. Water Sci. Technol. 82, 2823-2836, doi:10.2166/wst.2020.540 (2020).
Collivignarelli, M. C. et al. SARS-CoV-2 in sewer systems and connected facilities. Process Saf. Environ. Prot. 143, 196-203, doi:10.1016/j.psep.2020.06.049 (2020).
D'Aoust, P. M. et al. Quantitative analysis of SARS-CoV-2 RNA from wastewater solids in communities with low COVID-19 incidence and prevalence. Water Res. 188, 13, doi:10.1016/j.watres.2020.116560 (2021).
Wade, M. et al. Wastewater COVID-19 Monitoring in the UK: Summary for SAGE – 19/11/20. (Joint Biosecurity Centre 2020).
Mlejnkova, H. et al. Preliminary Study of Sars-Cov-2 Occurrence in Wastewater in the Czech Republic. Int. J. Environ. Res. Public Health 17, 9, doi:10.3390/ijerph17155508 (2020).

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => stdClass Object ( [58636] => stdClass Object ( [nadpis] => [iduzel] => 58636 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => galerie [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) ) ) [iduzel] => 58635 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/nova-zbran-proti-covidu-19-vedci-zadaji-o-pomoc [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [58513] => stdClass Object ( [nazev] => Funkční nanoroboti pro navigovanou kombinovanou nádorovou terapii [seo_title] => Funkční nanoroboti pro navigovanou kombinovanou nádorovou terapii [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Centrum pro Pokročilé Funkční Nanoroboty v čele s profesorem Martinem Pumerou zahájí od 1. 5. 2021 v roli koordinátora nový výzkumný projekt vývoje funkčních nanorobotů pro navigovanou kombinovanou nádorovou terapii, s in vivo experimenty. Poskytovatelem podpory v hodnotě téměř 20 milionů korun na dobu 4 let je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Kromě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde profesor Pumera působí, jsou členy čtyřčlenného konsorcia 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity a Fakultní Nemocnice Motol. Konsorcium na projektu spolupracuje také se zahraničním partnerem Harvard Medical School (USA).

[ikona] => [obrazek] => 0001~~88wpLS4pSjzSm3d4rUJ6UWJaZnYiAA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

„Cílené doručování protinádorových léčiv a nanotechnologie jsou dvě výzkumné oblasti, které se paralelně rozvíjejí v rámci léčby rakoviny již dvě dekády,“ říká profesor Pumera s tím, že fázi klinické studie je již několik nadějných terapeutických systémů, které jsou založeny na ovladatelných nanočásticích jakožto nosičích protinádorových léčiv. V rámci projektu budou nanoroboti do nádorové tkáně cílit účinek nových konjugátů kurkuminu s komerčně dostupnými léčivy a fotosensitizery.

V současné době jsou proti nádorům využívány nanočástice buď v pasivní formě (s využitím vaskulárního endotelu v nádorové tkáni), nebo aktivní formě (přístup založený na interakci nanonosičů se specifickými receptory/antigeny na buněčné membráně nádorů).

„Nový druh autonomně poháněných nanorobotů, které vyvíjíme, posouvá současné možnosti dál a nabízí primárně nový velký benefit – robustní univerzální terapii bez nutnosti vázat na povrch nanočástic specifické molekuly,“ vysvětluje profesor Pumera. „Nanoroboti se staly trhákem v současném biomedicíně s velkým potenciálem zásadně změnit naše vnímání cílené nádorové terapie,“ dodává. Léčebný přístup pak bude spočívat v kombinaci unikátní kombinované cytostatické, a fotodynamické terapie založené na biomedicínské nanorobotice.

Projekt si klade za cíl biokompatibilitu celého systému a aplikovatelnost použitých přístupů na úrovni kliniky. Proto bude navigace nanorobotů realizována pomocí magnetického pole, ultrazvuku, nebo světla.

„Abychom věrně reprodukovali komplexitu spinocelulárních karcinomů v oblasti hlavy a krku, na které je projekt zaměřen, a přiblížili tak výsledky studie k lůžku pacienta, bude efektivita navrhované kombinované terapie ověřena také na zvířecích modelech s xenografty, odvozených od nádorové tkáně pacientů s karcinomy hlavy a krku,“ doplňuje profesor Pumera s tím, že předkládaný projekt si klade za cíl nejen otvírat nové horizonty v terapii solidních nádorových onemocnění, ale má také ambice posunout inovativní koncept biomedicínské nanorobotiky tak, aby mohl přispívat ke zdraví onkologických pacientů.

Role jednotlivých členů konsorcia jsou rozděleny následovně. Tým profesora Pumery bude připravovat nové typy nanorobotů, tým z 1. LF UK bude připravovat unikátní terapeutické strukturní motivy založené na kurkuminu. Lékařská fakulta MU bude poté testovat navržené nanorobotické systémy s návaznými terapeutiky jednak na in vitro úrovni, a poté ve spolupráci s FN Motol na in vivo modelech s xenografty odvozených od nádorové tkáně pacientů s karcinomy hlavy a krku.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 58513 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/funkcni-nanoroboti-pro-navigovanou-kombinovanou-nadorovou-terapii [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [58676] => stdClass Object ( [nazev] => ORLEN Unipetrol bude vyrábět nový produkt. I díky přispění VŠCHT Praha [seo_title] => ORLEN Unipetrol bude vyrábět nový produkt. I díky přispění VŠCHT Praha [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Největší česká petrochemická společnost začala s výstavbou jednotky na výrobu nového produktu – dicyklopentadienu. Tento kapalný uhlovodík nazývaný zkratkou DCPD bude vyráběný technologií, kterou vyvinuli výzkumní pracovníci ORLEN Unipetrolu ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Produkt bude mít širokou škálu využití v automobilovém průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice či lékařství a farmacii. Investice do výstavby nové výrobní jednotky dosahuje 831 milionů Kč. ORLEN Unipetrol chce ročně vyrobit až 26 tisíc tun dicyklopentadienu. Uvedení produktu na trh firma očekává v druhé polovině roku 2022. Pro zajištění nové výroby otevře ORLEN Unipetrol dvacet nových pracovních míst.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~8w_ycfWLD83LLEgtKcrPAQA.jpg [ogobrazek] => 0001~~8w_ycfWLD83LLEgtKcrPAQA.jpg [pozadi] => [obsah] =>

„Po tomto produktu je na globálních trzích vysoká poptávka. V Evropě je v současné době deficit výrobních kapacit DCPD a do roku 2030 očekáváme navýšení poptávky o dalších dvacet procent, na amerických trzích o čtyřicet procent a na asijských trzích dokonce o šedesát procent. Proto jsme se rozhodli investovat do výstavby vlastní technologie výroby DCPD. Je to další příklad, jak náš vlastní výzkum a vývoj podporuje naše podnikání,“ vysvětluje Tomasz Wiatrak, předseda představenstva skupiny ORLEN Unipetrol, a dodává: „Uvedením produktu na trh přispějeme ke zvýšení našich marží a rozšíření výrobkového portfolia petrochemického segmentu.“

Technologický proces izolace DCPD z tzv. lehkého pyrolýzního benzinu byl vyvinut v rámci dlouhodobého strategického projektu využití vedlejších produktů Ethylenové jednotky. „Cílem projektu bylo nalézt způsob izolace uhlovodíků, které jsou produkovány jako vedlejší produkty ve výrobních jednotkách petrochemie, mají vyšší přidanou hodnotu a jsou zároveň dobře uplatnitelné na trhu. DCPD je právě jedním z takových příkladů. Společně s týmem prof. Josefa Paška z Vysoké školy chemicko-technologické jsme navrhli vhodný způsob výroby a vypracovali technologii na izolaci DCPD v širokém rozmezí komerčních kvalit, přičemž instalovaná kapacita bude představovat přibližně 25 % celkové produkce v Evropě,“ říká Tomáš Herink, člen představenstva skupiny ORLEN Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.

„Spolupráce Vysoké školy chemicko-technologické a ORLEN Unipetrolu je tradiční a dlouhodobě úspěšná. Datuje se již od 90. let minulého století. Naše vzájemná výzkumná a realizační spolupráce byla vždy zaměřena na rozvoj technologií souvisejících se zpracováním ropy a petrochemií. Realizace technologie izolace DCPD společně vyvinutá našimi vlastními odborníky je skvělým příkladem propojení akademické sféry s průmyslovým sektorem,“ hodnotí projekt Pavel Matějka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

ORLEN Unipetrol bude po uvedení jednotky do provozu schopen vyrábět DCPD v kvalitě 80 až 94 %. Produkt bude využitelný pro další výrobu polymerních materiálů, pryskyřic či chemických specialit, které nacházejí uplatnění např. ve výrobě lepidel, barviv, automobilových a lodních komponentů, optických vláken, speciálních čoček, lékařských komponent, obalových materiálech či sanitárních výrobcích do kuchyní a koupelen.

Skupina ORLEN Unipetrol je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří k významným hráčům na českém i středoevropském trhu. Do skupiny ORLEN Unipetrol spadají rafinérie a výrobní závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo se značkou Mogul v Pardubicích a Kolíně, neratovická společnost Spolana a dvě výzkumná centra v Litvínově a Brně. Součástí Unipetrolu je i síť čerpacích stanic Benzina ORLEN v Česku a na Slovensku. V Česku Benzina ORLEN provozuje 416 stanic a je největším řetězcem. Na Slovensku je Benzina ORLEN od svého vstupu v roce 2019 jedním z nejrychleji rostoucích řetězců a v současnosti má ve své síti již 20 stanic. Skupina ORLEN Unipetrol patří v České republice mezi šest největších firem z hlediska obratu. Za rok 2019 utržila 129 miliard Kč a zaměstnává více než 4 800 lidí. V roce 2005 se ORLEN Unipetrol stal součástí skupiny ORLEN, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Skupina ORLEN Unipetrol je aktivní v oblasti společenské odpovědnosti. Svou pozornost věnuje iniciativám zaměřeným na kultivaci a podporu udržitelného rozvoje, vzdělávání, místních komunit a životního prostředí.

Kontakt: Pavel Kaidl, tiskový mluvčí, telefon: +420 736 502 520, email: pavel.kaidl@unipetrol.cz

Vysoká škole chemicko-technologická v Praze

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 58676 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/orlen-unipetrol-bude-vyrabet-novy-produkt-i-diky-prispeni-vscht-praha [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [58123] => stdClass Object ( [nazev] => Profesor Sofer prvním českým koordinátorem projektu z výzvy EuroNanoMed 3 [seo_title] => Profesor Sofer prvním českým koordinátorem projektu z výzvy EuroNanoMed 3 [seo_desc] => Profesor Sofer prvním českým koordinátorem projektu z výzvy EuroNanoMed 3 [autor] => [autor_email] => [perex] =>

EuroNanoMed je mezinárodní výzva na podporu průlomových projektů v oblasti nanomedicíny. Profesor Sofer uspěl s projektem TEIGER zaměřeným na rakovinovou imunoterapii spočívající v obnovení protinádorové odpovědi blokováním imunitních kontrolních bodů pomocí speciálně upravených multifunkčních nanočástic z oxidu křemičitého. Tříletý projekt bude řešit konsorcium tvořené týmy z České republiky, Francie a Taiwanu.

[ikona] => [obrazek] => 0002~~JcrBDYAgDEDRVbqLkwia0AitoeWAOziERw7EIap7SeLx_fzJelzJOqRVeOds7RjyAWgmfk67RNEPAFJAh8q5wsakmeP_OV7eGzAVQh0lMEgVtZbKBw.jpg [ogobrazek] => 0001~~80vMy09OLC7JTE6NT04tzq4EAA.png [pozadi] => [obsah] =>

Blokáda imunitních kontrolních bodů (tzv. „immune checkpoints“) je terapeutická metoda založená na inhibici mechanismů brzdících trvání a míru odezvy imunitního systému. Léčba rakovinných onemocnění cílená na imunitní systém je klinicky velmi zajímavou možností, protože úspěšné vyléčení nádoru vyžaduje úplnou likvidaci všech rakovinných buněk. I malé množství rakovinných buněk, které přežijí většinu současných terapeutických přístupů, často vyvolává recidivu. U novějšího imunoterapeutického přístupu však stačí aktivovat několik tisíc bílých krvinek, které následně spustí silnou imunitní reakci vůči rakovinným buňkám. Jednou z konkrétních možností takové terapie je aplikace specificky upravených multifunkčních mesoporézních nanočástic z oxidu křemičitého (MSN) cílených na inhibitory kontrolních bodů imunitního systému (ICER a CTLA-4) bez ohledu na jejich buněčnou lokalizaci.

Cílem projektu TEIGER je vyvolat protinádorovou imunitu vůči melanomu cílením CTLA-4 pozitivních T-buněk. K tomuto účelu budou využity nanočástice dekorované peptidy, které budou obsahovat molekuly malé interferující ribonukleové kyseliny (siRNA) navržené proti ICER. Cílení ICER v CTLA-4 pozitivních regulačních T-buňkách zprostředkovaně umožní antigen prezentujícím buňkám snáze aktivovat T-buňky specifické pro nádor. Tento přístup by mohl umožnit nahrazení ipilimumabu, monoklonální protilátky blokující CTLA-4 klinicky používané pro léčbu melanomu.

Na projektu se budou podílet zaměstnanci všech čtyř fakult VŠCHT Praha, dalším partnerem z České republiky je Josef Bodor z NanoSYS Biologics. Francouzským partnerem je farmaceutická firma V-Nano, která bude výsledek projektu převádět do reálné průmyslové praxe. Preklinické a klinické zkoušky budou probíhat na dvou taiwanských univerzitách National Yang-Ming University a Chang Gung University. Projekt bude probíhat do konce roku 2023.

ICER – indukovatelný časný represor cyklický adenosinmonofosfát

CTLA-4 - cytotoxický T-lymfocytový antigen 4

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 58123 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/projekt-teiger [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [57792] => stdClass Object ( [nazev] => Evropská platforma připraví cestu k užší spolupráci v oblasti bezpečnosti potravin [seo_title] => Evropská platforma připraví cestu k užší spolupráci v oblasti bezpečnosti potravin [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 1. února 2021 - Bezpečné a výživné potraviny jsou klíčem ke kvalitnímu životu a podpoře dobrého zdraví. Současný systém bezpečnosti potravin v EU ale momentálně není dodatečně pružný, když je nutné rychle se přizpůsobit neustále se vyvíjejícímu potravinovému řetězci. Krok vpřed směrem k aktivnějšímu a kooperativnějšímu systému bezpečnosti potravin (Food Safety System, FSS) v Evropě představuje projekt FOODSAFETY4EU, který byl zahájen v lednu 2021. Jedním z 23 partnerů konsorcia je také Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha.

[ikona] => [obrazek] => 0001~~y8lPz1dwCzZxDQUA.png [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Cílem projektu financovaného Evropskou unií je navrhnout, vyvinout a spustit platformu pro různé skupiny uživatelů za účelem vytvoření sítě aktérů (například výzkumné organizace, kontrolní orgány) FSS na národní, evropské a mezinárodní úrovni. K usnadnění této spolupráce bude konsorcium rozvíjet znalosti a digitální nástroje k aktivaci strukturovaného participačního procesu mezi těmito aktéry.

Budoucí přínosy platformy FoodSafety4EU jsou především:

Snížení současné roztříštěnost FSS a usnadnění podstatné interakce mezi jejími aktéry ve víceúrovňovém systému.
Podpora Evropské komise a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) při řešení hlavních výzev v oblasti bezpečnosti potravin a formulování vhodných doporučení.
Zpřístupnění vybraných znalostí a dat (poskytnutím digitálních řešení) zvyšujících důvěru veřejnosti.

Nové digitální nástroje, společně navržené strategie a komunikační modely podpoří orgány pro bezpečnost potravin (FSA), agentury EU, tvůrce politik, vědce a občanskou společnost v koordinovaném přístupu, čímž přispějí k posílení přístupu EU k hodnocení rizik a komunikaci o riziku.

Evropskou síť v současné době tvoří 23 partnerů konsorcia a 44 zúčastněných stran (orgány pro bezpečnost potravin, sdružení spotřebitelů, výzkumná centra atd.). Očekává se, že se tato komunita do konce projektu, za 3 roky, rozroste za účelem vytvoření Evropského fóra pro bezpečnost potravin.

Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha zastává v projektu vůdčí roli v pracovní skupině orientované na Definition of the Research and Innovation Framework for the future policies a také pozici East Hub leader, kde bude koordinovat aktivity zaměřené na interakci mezi aktéry z různých oblastí (výzkumné organizace, kontrolní orgány, zástupci různých zájmových skupin, organizace zaměřené na šíření informací, apod.), kterých se týká bezpečnost potravin. V Česku jsou do projektu zapojeni i další partneři a podporovatelé projektu – Potravinářská komora a Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Jak se připojit k Evropské komunitě pro bezpečnost potravin? To se dozvíte zde.

Projekt je financován v rámci programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont 2020. Další informace najdete v informačním listu.

Pro další informace se obracejte na:

Mgr. Michal Janovský
Vedoucí oddělení komunikace

tel. +420 22044 4159
e-mail michal.janovsky@vscht.cz

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 57792 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/evropska-platforma-pripravi-cestu-k-uzsi-spolupraci-v-oblasti-bezpecnosti-potravin [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [57421] => stdClass Object ( [nazev] => VŠCHT nahradí fyzické dny otevřených dveří on-line festivalem [seo_title] => VŠCHT nahradí fyzické dny otevřených dveří on-line festivalem [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

Praha, 11. ledna 2021 - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ruší kvůli epidemické situaci dny otevřených dveří, které se měly uskutečnit 23. a 24. ledna 2021. Zájemci o studium na této technologické univerzitě ale nepřijdou zkrátka. Na sobotu 6. února 2021 je pro ně připraven plnoformátový on-line festival, který nabídne 25 interaktivních místností. V nich si budou moci zájemci mimo jiné pohovořit se studenty bez přítomnosti pedagogů o tom, jak studium na přední české univerzitě probíhá. VŠCHT také nabízí možnost navštívit školu individuálně v doprovodu současného studenta v jakýkoli pracovní den.

[ikona] => rss [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Na programu on-line festivalu je kromě diskuze se studenty také prezentace fakult a 19 studijních programů, včetně nových ekonomických programů. K dispozici je i virtuální prohlídka školy, videa z laboratoří, přednáška profesora Petra Slavíčka o smyslu studia přírodních věd a nádavkem také hodinový DJ set. Vše se odehraje na jednom místě v rámci přehledné platformy, která funguje jak na stolním počítači či notebooku, tak v mobilu.

„Moc nás mrzí, že se se zájemci o studium u nás nemůžeme vidět osobně. Myslím ale, že jsme pro ně připravili velmi kvalitní náhradu, která jim umožní zjistit vše, co je zajímá,“ říká rektor VŠCHT Pavel Matějka. „Pevně věřím, že skrze datový přenos na ně dýchne také rodinná atmosféra naší školy, která je svým způsobem malá a která je vždy připravena pomoci každému, kdo si o to požádá,“ dodává.

On-line DOD startuje v sobotu 6. února v 9:00. První blok končí ve 12:30, druhý blok, identický s tím prvním, proběhne od 13:00 do 16:30. Na událost není třeba se registrovat. „Pro ty, kdo nebudou mít v daný termín čas, mám dobrou zprávu. Záznam naprosté většiny dění bude v platformě k dispozici až do letošního léta,“ vysvětluje rektor Matějka.

Otevřená univerzita

Kromě on-line DOD mají zájemci šanci navštívit VŠCHT individuálně osobně po předchozí domluvě. Za doprovodu současného studenta se podívají do poslucháren, laboratoří, prohlédnou si celý dejvický kampus a proberou vše podstatné, co se života na VŠCHT týká. Kromě toho je možné domluvit rozhovor s jedním z kariérních koučů v Poradenském a kariérním centru VŠCHT Praha, který může pomoci s výběrem vysoké školy a studijního programu.

„Vše se odehrává za přísných hygienických podmínek. Samozřejmě ale chápeme, že ne všem se bude chtít v této situaci cestovat do Prahy, a připravili jsme také variantu videohovoru s průvodcem, který chodí po škole, ukazuje zajímavá místa a během toho odpovídá na vše, co uchazeče zajímá,“ říká rektor Matějka s tím, že veškeré podrobnosti a kontaktní formuláře jsou dostupné na studuj.vscht.cz.

VŠCHT Praha patří dlouhodobě mezi přední české univerzity. Profiluje se jako výzkumná univerzita a v individuální podpoře vzdělávání a zapojení studentů do výzkumu jí patří 40. místo na světě (QS ranking 2020). Pro studenty jsou připraveny inženýrské, technologické, biochemické, materiálové, farmaceutické, environmetální i ekonomické studijní programy.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 57421 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /popularizace/media/tiskove-zpravy/2021/vscht-nahradi-fyzicke-dny-otevrenych-dveri-on-line-festivalem [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

Vítejte ve světě moderní chemie

VŠCHT Praha - Výzva, která se vyplatí

Oddělení komunikace

Michal Janovský

Jan Kříž

Bára Uhlíková

Barbora Strasserová

Annemarie Havlíčková

Lumír Košař

Jana Sommerová

Dana Kardová (rozená Bílková)

Poradenské a kariérní centrum

Alumni VŠCHT Praha

Chyba 404

DATA

Metodika

Literatura

Otázky a odpovědi

Vyjádření VŠCHT Praha

Kontakt pro média

Kontakty

Hlavní body programu

David Ha a vývoj „vědomých strojů”

AI: když robot píše hru

Ocenění ISAL

Kontakt pro média

Kontakty

Vysoká škole chemicko-technologická v Praze

ORLEN Unipetrol

Asociace výzkumných univerzit

Kontakty