Ovzduší v Mostě zatěžuje doprava

Na ovzduší Mostu má významný vliv dopravní zátěž. Vyplývá to z výsledků XVI. setkání mobilních měřících systémů, které proběhlo od 19. do 24. října v Mostě. Jeho pořadateli byly Státní zdravotní ústav v Praze, ESPT – Expertní skupina proficiency testing a NRL pro venkovní (a vnitřní) ovzduší - ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Městským úřadem v Mostě. Projekt byl zaměřen na identifikaci a posouzení vlivu jednotlivých zdrojů znečištění na kvalitu ovzduší v daném sídle.

V rámci tohoto projektu uskutečněno krátkodobé jednodenní měření venkovního ovzduší v lokální síti 7 měřicích stanovišť na území Mostu.

Cílem projektu byla identifikace a posouzení vlivu jednotlivých zdrojů znečištění (dopravní zátěž, provoz velkých energetických zdrojů, dálkový transport z okolí města, provoz lokálních topenišť aj.) na kvalitu ovzduší města.

Měření proběhlo 20. a 21. října 2009, tzn. v období, které reprezentuje podzimní dny se spíše dobrými rozptylovými podmínkami, za mírně nadprůměrné teploty a za převažujícího jihozápadního proudění větru. Zjištěné koncentrace jsou srovnatelné s koncentracemi běžně měřenými v sídlech podobného typu (nejen) v severočeském regionu, odpovídají aktuální meteorologické situaci a lze je považovat za representativní pro přechodné období mezi netopnou a topnou sezónou

„Z výsledků je však zřejmé, že na ovzduší Mostu má významný vliv dopravní zátěž, která se na jednotlivých stanovištích výrazně liší,“ říká doc. Ing. František Skácel, CSc. z VŠCHT Praha, který se na projektu podílel. „Je to zřejmé především z obsahu oxidu dusnatého a jeho poměru k obsahu oxidu dusičitého v ovzduší sledovaných stanovišť. Tato dopravní zátěž se rovněž projevuje ve zvýšeném obsahu aerosolových částic polycyklických aromatických uhlovodíků.“

Z výsledků dále vyplývá, že vliv spalovacích zdrojů spalujících hnědé uhlí s obsahem síry nebyl v případě sledovaných stanovišť v průběhu měření významný. Nalezené koncentrace oxidu siřičitého ve vzorcích ovzduší sledovaných stanovišť kolísaly v závislosti na četnosti lokálních topenišť, jejichž emise tak překryly potenciální vliv velkých spalovacích zdrojů v okolí města na kvalitu ovzduší