Mapa webu Sociální sítě
[paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
[paticka_budova_1_popis] =>
[paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
[paticka_budova_a_popis] => Rektor, Oddělení komunikace, Centrum informačních služeb
[paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B
[paticka_budova_b_popis] => Děkanáty fakult: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI,
Pedagogické oddělení, Výpočetní centrum, Zahraniční oddělení, Kvestor
[paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C
[paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, Praktický lékař
[paticka_odkaz_mail] => mailto:info@vscht.cz
[stahnout] => Stáhnout
[top_login] => Přihlášení
[social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht
[social_fb_title] => Facebook VŠCHT Praha
[social_tw_odkaz] => https://twitter.com/vscht
[social_tw_title] => Twitter VŠCHT Praha
[social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha
[social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha
[drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha
[logo] =>
[more_info] => více informací
[top_search_placeholder] => hledat...
[odpocet_dny] => dní
[odpocet_hodiny] => hodin
[odpocet_minuty] => minut
[odpocet_vteriny] => vteřin
[zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář
[logo_href] => /
[dokumenty_kod] => Kód
[dokumenty_nazev] => Název
[dokumenty_platne_od] => Platné od
[dokumenty_platne_do] => Platné do
[paticka_budova_2_popis] =>
[google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve
[archiv_novinek] => Archiv novinek
[submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky pro daný rok.
[adresa_url] =>
[paticka_mapa_alt] => Kontakt
[den_kratky_5] => pá
[den_kratky_4] => čt
[den_kratky_3] => st
[den_kratky_1] => po
[den_kratky_0] => ne
[den_kratky_2] => út
[den_kratky_6] => so
[zobrazit_vice_kalendar] => více zde →
[novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha
[novinky_kategorie_2] => Důležité termíny
[novinky_kategorie_3] => Studentské akce
[novinky_kategorie_4] => Zábava
[novinky_kategorie_5] => Věda
[novinky_archiv_url] => /novinky
[novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku
[novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek
[novinky_dalsi] => zobrazit další novinky
[novinky_archiv] => Archiv novinek
[intranet_odkaz] => https://intranet.vscht.cz/
[intranet_text] => Intranet
[hledani_nadpis] => Vyhledávání
[search_placeholder] => hledat
[mobile_over_nadpis_menu] => Menu
[mobile_over_nadpis_search] => Hledání
[mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky
[mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení
[menu_home] => Domovská stránka
[logo_mobile_href] => /
[logo_mobile] =>
[zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi
[zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit responzivní verzi
[paticka_mapa_odkaz] => https://www.vscht.cz/kontakt
[nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný.
[copyright] =>
[preloader] => Prosím čekejte...
[hledani_nenalezeno] => Nenalezeno...
[hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google
[hledani_platnost] => platnost:
[hledani_platnost_do_neomezene] => neomezeně
[hledani_platnost_od_veku] => od věků
[novinka_publikovano] => Publikováno:
[novinka_datum_konani] => Datum konáni:
[social_in_odkaz] => https://www.instagram.com/vschtpraha
[social_in_title] => Instagram VŠCHT Praha
[social_li_odkaz] => https://www.linkedin.com/school/vysok%C3%A1-%C5%A1kola-chemicko-technologick%C3%A1-v-praze/
[social_li_title] => LinkedIn VŠCHT Praha
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[993] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[995] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 995
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[996] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 996
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[997] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 997
[canonical_url] => //www.vscht.cz
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
)
[iduzel] => 993
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] =>
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] =>
)
)
[994] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[1001] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Domovská stránka
[seo_desc] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, univerzita, která nabízí široké spektrum studijních oborů, týkajících se nejen chemie.
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[obrazek] => 0002~~S60oSS3KTC0yNAEA.jpg
[pozadi] =>
[iduzel] => 1001
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /home
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_novinky
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[1011] => stdClass Object
(
[nazev] => Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
[seo_title] => Škola
[seo_desc] => VŠCHT Praha je prestižní vysoká škola s rodinnou atmosférou.
[autor] => Oddělení komunikace
[autor_email] => info@vscht.cz
[obsah] =>
Vítejte ve světě moderní chemie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem prvotřídního vzdělávání a výzkumu v oblastech chemie a potravinářství. Patří mezi největší tuzemské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a výživu, životní prostředí a ekonomiku a management.
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 1011
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /skola
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_submenu
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[1013] => stdClass Object
(
[nazev] => Fakulty, ústavy
[seo_title] => Fakulty, ústavy
[seo_desc] => Počty ústavů, studentů, absolventů a akademických pracovníků na jednotlivých fakultách.
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 1013
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /fakulty
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[71788] => stdClass Object
(
[nazev] => Studium
[seo_title] => Studium
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 71788
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /studium
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[1014] => stdClass Object
(
[nazev] => Věda a výzkum
[seo_title] => Věda a výzkum
[seo_desc] => Věda a výzkum na VŠCHT Praha, kontakty, projekty, ocenění vědeckých a výzkumných výstupů.
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] =>
[ikona] => oko
[obrazek] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] =>
VŠCHT Praha je technickou vysokou školou univerzitního typu s hlavním zaměřením na oblast technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství a životního prostředí. Její moderní vybavení a rozsáhlý vědecko-výzkumný potenciál ji předurčují k výchově špičkových odborníků pro průmyslovou praxi, výzkum a vývoj i státní správu.
VŠCHT Praha je členěna na čtyři fakulty. Vyniká propojením vzdělávací činnosti s velice kvalitním výzkumem, jak základním, tak i aplikovaným. Vědecké týmy všech fakult VŠCHT Praha se intenzivně zapojují do programů národní i mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích. Jak metodickou, tak administrativní podporu vědcům při podávání projektových žádostí i během řešení projektů poskytuje Projektové centrum.
Komercializaci aplikovaného výzkumu považuje VŠCHT Praha za významnou součást svých aktivit. Proto zde funguje Oddělení pro výzkum a transfer technologií, které svou činností přispívá ke zvýšení komercializace výsledků a vyhledávání nových příležitostí spolupráce s aplikační sférou. V roce 2015 VŠCHT Praha otevřela vědecko-technický park - Technopark Kralupy, který je zaměřený na stavební chemii, materiálové inženýrství a související obory. Jeho fungování hraje v transferu znalostí na VŠCHT Praha důležitou roli.
VŠCHT Praha chce být atraktivní institucí pro mladé vědce, proto Projektové centrum aktivně podporuje uchazeče, kteří zde chtějí realizovat svůj vědecko-výzkumný projekt např. v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie. Dále mají mladí vědci příležitost se ucházet o prestižní startovací grant - Fond Dagmar Procházkové, pomocí kterého mohou vybudovat svoji vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT Praha. Postdoktorandům se dostává široké podpory v rozšiřování jejich výzkumných zkušeností prostřednictvím mezinárodní mobility.
VŠCHT Praha se aktivně zapojuje do mezinárodní integrace rozšiřováním a prohlubováním spolupráce v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a Erasmus+ smlouvy, stejně tak jako vytváření a akreditace společných studijních programů se zahraničními univerzitami.
V rámci příprav na HR Award se VŠCHT Praha zavázala vytvářet přátelské pracovní podmínky, podporovat profesní rozvoj a uplatňovat transparentní postupy přijímání pracovníků: Zázemí pro zaměstnance spoluvytváří Personální odbor spolu s Welcome center, které podporuje zaměstnance přijíždějící ze zahraničí - počínaje podporou s vízovým procesem až po poskytnutí informací k všednímu dni v Praze. A aby byla atraktivní a přívětivou institucí pro všechny zaměstnance i studenty, klade VŠCHT Praha důraz na genderovou rovnost. Proto zde jako součást Plánu genderové rovnosti (Gender equality plan) vznikl akční plán, který je pro dosažení zmiňované genderové rovnosti důležitým vodítkem.
VŠCHT Praha tradičně patří k předním českým výzkumným pracovištím s intenzivní spoluprací s průmyslovou praxí. Výzkumní pracovníci z VŠCHT Praha participují na řadě výzkumných projektů financovaných z veřejných zdrojů v rámci projektů tuzemských poskytovatelů (TA ČR, MPO – TIP, MZe – NAZV, MV – Bezpečnostní výzkum, …) i z neveřejných zdrojů v rámci přímé smluvní spolupráce s podnikatelskými subjekty.
V rámci aplikovaného výzkumu je prováděn koncepční výzkum a vývoj s aktivním zapojením studentů doktorských a magisterských studijních programů. V rámci smluvního výzkumu s podnikatelskými subjekty jsou pak zpravidla řešeny aktuální technologické a analytické problémy. Výhodou je, že VŠCHT Praha je při řešení požadavků technologické praxe velmi flexibilní a je schopna rychlé reakce na vzniklou situaci. To zvyšuje její konkurenceschopnost mezi ostatními subjekty na trhu.
Na specializační výuce v rámci jednotlivých ústavů VŠCHT Praha se podílí řada významných odborníků z aplikační sféry. Jde například o odborníky z farmaceutického průmyslu, petrochemického průmyslu a z oblasti odpadového hospodářství. Odborníci působí především v navazujícím magisterském studiu.
Vědecko-výzkumná oblast má také významný nadregionální charakter, kde téměř 70 % partnerů aplikovaného výzkumu má sídlo mimo Prahu. VŠCHT Praha zaujímá v řadě především technologických oborů výsadní postavení v rámci ČR (např. technologie vody, technologie paliv, anorganické technologie, biotechnologie, potravinářské technologie).
V souladu s dlouhodobým záměrem se VŠCHT Praha aktivně zapojuje do mezinárodní integrace a rozšiřuje a prohlubuje spolupráci v oblasti vědecko-výzkumné i pedagogické s evropskými i mimoevropskými partnery. Základními pilíři těchto aktivit jsou mezinárodní vědecko-výzkumné projekty, meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a na ERASMUS, společné studijní programy se zahraničními univerzitami. VŠCHT Praha má téměř 70 aktivních meziuniverzitních smluv o spolupráci a 130 bilaterálních smluv ERASMUS. Aktivní účast akademických pracovníků a studentů v mezinárodních projektech a programech vede k navazování nových kontaktů a rozšiřování oblastí spolupráce jak z hlediska obsahového, tak i geografického. Zájem o uzavírání nových smluv ze strany zahraničních partnerů je trvalý, ze strany VŠCHT Praha je prioritou uzavírat takové smlouvy, u kterých je předpoklad oboustranné akademické spolupráce a reciprocity studentských a vědeckých mobilit.
Neustále pokračuje úsilí zaměřené na rozšiřování možností studia na zahraničních univerzitách pro studenty VŠCHT Praha. Kromě dlouhodobých studijních pobytů byly díky rozvojovým projektům i dalším zdrojům výrazně podpořeny i krátkodobé pobyty, které umožnily studentům účastnit se intenzivních odborných kurzů, workshopů, konferencí a seminářů.
Velká pozornost je věnována zahraničním studentům a hostujícím odborným pracovníkům.Nabídka pro zahraniční zájemce o studium se promítá do akreditace bakalářských a magisterských studijních programů vyučovaných v angličtině a k realizaci mezinárodních magisterských programů ERASMUS MUNDUS, rovněž vyučovaných v angličtině.
Úspěšnou formou propagace VŠCHT Praha vedoucí ke zvýšení zájmu o spolupráci je pořádání mezinárodních vědeckých konferencí a seminářů přímo v prostorách školy.
Tento rozcestník je určen absolventům VŠCHT Praha. Zde se můžete zaregistrovat do databáze absolventů, přečíst si rozhovory z úspěšnými absolventy, projít nabídky práce, prohlédnout si obhájené práce či získat kopie svých ztracených nebo zničených dokumentů o studiu.
Alumni, klub absolventů VŠCHT Praha sdružuje absolventy a přátele VŠCHT Praha. Usiluje o vytvoření vzájemné komunikační platformy mezi školou, absolventy a současnými studenty. Klub nabízí setkávání absolventů a přednášky zajímavých absolventů.
stdClass Object
(
[newurl_domain] => 'www.vscht.cz'
[newurl_jazyk] => 'cs'
[newurl_akce] => '/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705'
[newurl_iduzel] => 24705
[newurl_path] => 1/4111/942/994/5161/8351/24705
[newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
[iduzel] => 24705
[platne_od] => 04.01.2016 10:09:59.663617
[zmeneno_cas] => 04.01.2016 10:09:58.595993
[zmeneno_uzivatel_jmeno] =>
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705
[idvazba] => 31100
[cms_time] => 1711714237
[skupina_www] => Array
(
)
[slovnik] => Array
(
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[29553] => stdClass Object
(
[nazev] => Jak získat více grantů, dosáhnout excelentního výzkumu a zvýšení výkonu?
[seo_title] => Jak získat více grantů, dosáhnout excelentního výzkumu a zvýšení výkonu?
[seo_desc] =>
[autor] => Richard Nevšímal
[autor_email] => Richard.Nevsimal@vscht.cz
[obsah] =>
Poznatky z britského národního analytického útvaru Equality Challenge Unit přijel prezentovat expert, pan Gary Loke. Na 11 let pečlivě sbíraných a vyhodnocovaných datech z více než 140 britských univerzit a výzkumných pracovišť, ukázal, že systémové kroky k vyrovnávání příležitostí mužů a žen vedou nejen k celkovému zvýšení pracovního nasazení, spokojenosti pracovníků nebo mnohem větší atraktivitě pracoviště na trhu práce, ale i zlepšení ekonomické výkonnosti, vyššímu počtu obhájených grantových řízení či zahraničních spoluprací výzkumného či pracovního kolektivu.
Zatímco magisterské vzdělání zakončuje v UK 60 % žen, do profesorských pozic, se jich dostává necelých 15 % (data VŠCHT v tomto přibližně korelují). Proč to vadí? Efektem je nevyužití nových nápadů vyplývajících z diverzity, stejně jako patologické pracovní prostředí. Gary Loke prezentoval skotský výzkum, který odhadoval ztráty pro skotskou ekonomiku vlivem nevyužití tohoto ženského potenciálu na 170 milionů liber. Testimonial vedoucího Ústavu chemie na Imperial College of London uvádí, že za 4 roky nasazení programu pro vyrovnání genderových rozdílů se zvýšil objem jejich obhájených grantů ze 7 na 13 milionů liber.
Co s tím? Gary Loke upozorňuje, že nevyrovnané prostředí je zřídkakdy něčí vinou. Může za to podvědomá zaujatost, která je pro každého neovladatelnou a všudypřítomnou silou. Kromě toho bývá asertivita a otevřené sebevědomí spíše doménou mužů – to může učinit rozpoznání kvalitnějších kandidátů velmi obtížným. Co může udělat každá instituce jako první krok, je hloubková analýza situace, a to kvantitativní i kvalitativní. Už na základě těchto prvních kroků lze v Británii dokonce získat bronzovou cenu ECU, která je prvním ze tří úrovní certifikace odhodlání instituce, která otevírá dveře spoustě novým příležitostem.
Britské zkušenosti ukazují, že je na místě zabývat se i postavením dalších znevýhodněných skupin, ať už se jedná o etnické minority, zdravotně handicapované, ale i narůstající podíl seniorů v našem kulturním prostředí.
Zatímco VŠCHT Praha není v genderové problematice nijak pozadu a prorektor Kotrba se nechal slyšet, že žádosti o docenturu žen s novou generací nezadržitelně rostou, je nasnadě, že je co zlepšovat. Gary Loke vyzval akademiky VŠCHT, aby neváhali a dotázali se ho na libovolné otázky skrze jeho e-mailovou adresu gary.loke@ecu.ac.uk. Inspirace dobrými příklady ze zahraničí je v nynějším období, kdy se škola připravuje k úpravě vnitřních předpisů v souvislosti s jejím záměrem ucházet se o institucionální akreditaci, jistě namístě.
Přednáška a následná diskuze s Gary Lokem, určená zejména pro management VŠCHT Praha, byla podpořena z grantu 7.RP EU, projektu č. 611034, TRIGGER, „TRansforming Institutions by Gendering contents and Gaining Equality in Research“.
VŠCHT Praha je druhým rokem zapojena do projektu Study in Prague, přes který se snažíme lákat zahraniční studenty do Prahy. S projektem jsme navštívili jihovýchodní Asii, Brazílii, Čínu, Španělsko. Pro naši školu je zajímavětší soustředit se na země, které jsou nám bližší, a jejichž vzdělávací systém se více podobá našemu. Proto padla volba na Pobaltí.
[ikona] =>
[obrazek] =>
[obsah] =>
Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou malé země na severu Evropy. Sdílely s námi podobný osud, zajímaly se o ně velké sousední státy, za druhé světové války přišly o většinu původního židovského obyvatelstva, po válce se všichni museli povinně učit rusky. Málokterý Čech dokáže správně pojmenovat jejich hlavní města a při přechodu do angličtiny se zmatení ještě zvyšuje, neboť Latvia není Litva, ale Lotyšsko. A když si představíte, že navštívíte tyto 3 země během 5 dnů, tak je téměř jisté, že se dopustíte faux pas. Naštěstí jsou Pobalťané chápaví a s úsměvem vše přejdou.
Mimochodem, v Pobaltí se nemělo smysl návštěvníků ptát, jestli znají Prahu. Znají. Ví, kde leží, znají ČR, české pivo, a pokud u nás ještě nebyli, tak se do Prahy v nejbližší době chystají.
Průvodce praví, že místním jazykem mluví 70–85 % obyvatel, zbytek rusky. Už ale neříká, že ten, kdo mluví estonsky či baltskými jazyky, tak má také naprosto plynulou angličtinu, do které dokáže během vteřiny přejít. Zatímco rusky mluvící prostě mluví rusky, což na veletrzích našim britským kolegům způsobilo mnoho trapných situací. Toto tvrzení však berte s rezervou, samozřejmě záleží také na věku, vzdělání, postavení...
Národnostní rozdíly se plně projevily i na veletrhu. Jedna skupina studentů měla jasno v tom, že chce studovat v angličtině, a zvažovala, jestli zůstane doma, vydá se do blízké ciziny (Helsinky jsou z Tallinnu trajektem 2 hodiny), nebo se vydá ještě někam dále. Pro rusky mluvící menšinu se zdá ČR a Polsko jako jasná volba. Chtějí se naučit místní jazyk a pak studovat bezplatně.
Po všech 3 veletrzích mám ale pocit, že propagace našeho studia v Pobaltí má velký smysl. Studenti se zajímají o chemii, už na střední škole tuší, co je chemické inženýrství nebo biotechnologie. Navíc studium v Lotyšsku a v Litvě je placené a jen na pár šťastlivců čeká státní stipendium. Obory jsou stavěny jinak než u nás, je mnoho bakalářských, ale naopak málo magisterských. Většina studentů má velmi dobrou angličtinu a všichni se připravují na zkoušky IELTS.
Pobaltské reálie
Ze všech 3 hlavních měst mi k srdci přirostl nejvíce Tallinn, středověké město s hradbami, které místy připomínalo spíše pohádkové kulisy. S Lotyšskem ČR zase spojuje stavba Národní knihovny. V Rize se o její podobě diskutovalo 20 let a i přes otevření v roce 2014 se o jejím vzhledu ještě dlouho diskutovat bude. Jedná o dominantní budovu absolutně opanující břeh řeky Daugavy, která ovlivnila panorama města. Jestli k dobrému, nebo špatnému ukáže až čas. Ve Vilniusu jsem si připadala jako doma, kostely na každém kroku, trolejbusy.
Velmi mě překvapil přístup místních úřadů k rekonstrukcím. Navštívili jsme zámek Rundāle, který je Pobaltskou kopií Versailles. Po první světové válce přešel do vlastnictví Lotyšského státu, byla v něm mateřská škola, za války obilné silo, a tak se zachovala jen částečná výzdoba a téměř žádné vybavení. Rekonstrukce probíhá déle než čtvrt století a je pro nás velmi neobvyklá. Dveře nechali udělat nové, bez náznaku patiny, totéž platí pro podlahy. Ručně se tká nový brokát na obložení stěn a čalounění, každá místnost má jinou barvu a vzor. Vše se opravuje do posledního detailu, ale zároveň se vytratil duch budovy, historie na vás nedýchne.
Důležitou součástí cestování je i ochutnávka místní kuchyně. Tu pobaltskou tvoří brambory a vepřové, vše ochucené notnou dávkou kopru. I přes rozsáhlé pobřeží jsou ryby a mořské produkty velmi drahé. Specialitou je místní velmi tmavý a sladký žitný chléb, který vydrží měkký i týden. Určitě v létě vyzkouším připravit Šaltibarsčiai, studený boršč, který je i přes svou růžovou barvu velmi osvěžující.
Jako každý vnitrozemec pravidelně ochutnávám moře, abych se ujistila, že u něj opravdu stojím. Ochutnávka v Estonsku byla velkým překvapením, protože bylo slané opravdu jen mírně. Průměrná salinita Baltu se pohybuje pod 1 %, ale v obdobích silnějších dešťů nebo jarního tání klesá až na půl procenta, což už je jen málo slaná polévka a v případě nouze se dá tato voda i pít.
Na VŠCHT Praha se bude 19. 4. opět slavit Hanami. Od 13:00 je připraven bohatý program na oslavu rozkvětu sakur v Technické ulici. Hanami se první začalo slavit na Ústavu energetiky. Zeptali jsme se pana docenta Jelínka, nejpovolanějšího znalce rozkvětu sakur, aby k této historii pověděl pár slov.
Pane docente, sakury sázeli akademici VŠCHT již v roce '79, ale jak a kdy byly poprvé „oslaveny“ svátkem Hanami?
Nejsem si jist, že Hanami našeho ústavu byla první. V Japonsku bylo dlouhodobě mnoho kolegů ze školy. Například doc. Ivan Víden, nebo prof. Pavel Lhoták sem mohli tento zvyk přinést mnohem dříve. My jsme začali v roce 1999, po mém návratu ze studií v Japonsku. Tehdejší vedoucí ústavu, pan profesor Zdeněk Matějka, který mě do Japonska vyslal, byl velkým příznivcem všeho japonského. Proto nebyl problém, když se doktorandi vydali popíjet pod sakury a někteří zaměstnanci je přišli zkontrolovat. Postupně se akce zvětšovala. Přicházeli noví studenti, absolventi zůstali akci věrni a zaměstnanci ji vzali za svou.
Jak v Japonsku Hanami probíhá? Pojí se s oslavou nějaké specifické zvyklosti?
Asi nejdůležitější je, že lidé na chvíli vypnou, sednou si pod stromy a baví se. Není to ceremonie, která má přísná pravidla. Celá laborka se sebere a jde si sednout ven pod stromy na plachtu. Je to ideální teambuilding bez dětinských her a animátorů. Trošku masovější ráz má pak hanami ve velkých parcích. Třeba v Yoyogi parku v Tokiu se sejdou tisíce lidí, je tam spousta stánků a charakterem je tato akce spíš něco jako festival.
Je akce v Japonsku úplně spontánní, nebo jak zjišťují, kdy stromy rozkvetou?
Kvetení sakur je ostře sledovaný proces a díky médiím a sociálním sítím má kdokoli přehled o tom, kde se sakury kvést chystají, kde kvetou a kde již odpadaly. Někteří milovníci sakur cestují od jihu na sever, aby si kvetoucí sakury užili po co nejdelší dobu. Dříve bylo kvetení předpovídáno národní meteorologickou agenturou, ale po chybě ve výpočtu, kdy se musel představitel agentury veřejně omlouvat, od toho upustili.
Nevadí vám, že svátek, který si střežil Ústav energetiky, se teď rozšířil na celou školu?
Nevadí, sakury si to zaslouží. Snad nepadnou za oběť nějaké „revitalizaci“.
[poduzel] => Array
(
)
[iduzel] => 26310
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/hanami2016
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/hanami2016
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka_obrazek
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[26918] => stdClass Object
(
[nazev] => Mezinárodní dny v Bretani
[seo_title] => Mezinárodní dny v Bretani
[seo_desc] =>
[autor] => Zahraniční oddělení
[autor_email] => int@vscht.cz
[obsah] =>
Ve dnech 20. – 22. 4. se prof. Pavel Hasal z Ústavu chemického inženýrství a Mgr. Iva Žilíková ze Zahraničního oddělení zúčastnili Mezinárodních dnů, které pořádala partnerská škola IUT v bretaňském městě Quimper ve Francii.
Prof. Hasal přednášel pro místní studenty na několik zajímavých témat, Iva Žilíková ve svých prezentacích představila studentům naši školu, možnosti studia u nás, život v Praze a pobavila se se studenty o jejich zájmu studovat v zahraničí.
Součástí celé akce byla setkání s pracovníky Zahraničního oddělení partnerské instituce a ostatními účastníky, kterými byli především vyučující z několika evropských zemí (Norsko, Polsko, Německo, Španělsko). Účastníci vedli živé debaty na témata, jako je program Erasmus+, systém vzdělávání aj., vyměňovali si profesní zkušenosti, byli přivítáni na místní radnici a vyslechli si se zaujetím prezentaci od místních studentů představujících dobročinnou organizaci Stella‘s Voice . Celou akci „International Days“ zaznamenal také místní tisk.
Praha – Evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin, Vytenis Andriukaitis, zavítal během své oficiální cesty do ČR na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Deklarovaným důvodem návštěvy bylo postavení školy v oblasti vědy a výzkumu. V rámci svého programu se setkal komisař s doprovodem s vedením školy a dále navštívil pracoviště profesorky Jany Hajšlové a profesora Františka Štěpánka.
„Návštěvu pana Andriukaitise považuji za potvrzení renomé, kterému se v mezinárodním výzkumu naše škola těší,“ říká profesor Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.
Komisař Andriukaitis je vzděláním lékař, nebylo tedy divu, že se intenzivně zajímal o aktivity výzkumného týmu Chobotix profesora Štěpánka z FCHI, který se zabývá chemickými roboty jako lokálně aktivovatelnými nositeli léčivých látek. Výzkum profesora Štěpánka by mohl být jedním z řešení rostoucí hrozby západní medicíny: klesajícímu účinku antibiotik.
Profesorka Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy na FPBT, poté představila litevskému komisaři řadu úspěšně ukončených i aktuálních výzkumných projektů. Následovala diskuse o významném směru výzkumu škodlivin v potravinách, zkoumání tzv. mixů kontaminantů (pesticidů, herbicidů, mykotoxinů,…), na které se tým profesorky Hajšlové také soustředí.
Závěrečným bodem programu byla prohlídka výzkumného pivovaru, kterou provázel Rudolf Jung z Ústavu biotechnologie.
Prorektor pro strategie a rozvoj VŠCHT Praha, docent Milan Pospíšil, se zúčastnil Kulatého stolu HN na téma Alternativní paliva. Přepisujeme celý článek z Hospodářských novin.
Článek Bohumíra Kotory vyšel 18. 1. 2016 v Hospodářských novinách.
Pokročilá biopaliva mají nižší emise CO₂ než biopaliva konvenční.
Jejich výroba ale představuje složitý a náročný proces.
Schází určitá ujasněnost, jak energetický mix dát dohromady.
U Kulatého stolu HN zleva Pavel Tunkl ze Svazu dovozců automobilů, Milan Pospíšil z VŠCHT, Tomáš Herink z Unipetrolu, Jan Zaplatílek z MPO a moderátor Martin Knížek z HN. autor: HN - Jiří Koťátko
Ropa ze svých ložisek mizí a průmysl hledá surovinu, která ji nahradí. Vážnost situace potvrdila v roce 2003 evropská směrnice doporučující nahradit části fosilních paliv biopalivy. Značný potenciál mají v tomto ohledu rostliny. Dokážou ve své struktuře ukládat obrovské množství energie ze slunce a přitom zachytávají atmosférický oxid uhličitý. "Biopaliva budou mít do budoucna určitě svůj význam z hlediska alternativního zdroje za ropu," říká Tomáš Herink, ředitel výzkumu společnosti Unipetrol.
V posledních letech odborníci často probírají téma, jaké změny přinesou biopaliva druhé generace po nasazení do komerčního provozu. Názory na tuto problematiku se různí. Kulatého stolu pořádaného Hospodářskými novinami v polovině ledna 2016 v Praze se kromě zástupce partnerské firmy zúčastnili Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv na ministerstvu průmyslu a obchodu, Milan Pospíšil, prorektor pro strategie a rozvoj na Vysoké škole chemicko-technologické, a Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů.
Poslání biopaliv druhé generace
Biopaliva druhé generace představují paliva vyrobená z obnovitelných zdrojů, které na rozdíl od první generace nekonkurují potravinářské výrobě. Podle Milana Pospíšila jde zejména o odpadní hmoty a hmoty, jež nelze využít pro další účely. U takových surovin se očekává již na začátku nulová emise CO2, neboť se nepředpokládá vkládání nějaké energie do jejich přípravy, doplňuje Tomáš Herink. Uvedený argument současně značí, že pokročilá paliva mají enormně nižší emise CO2 než biopaliva konvenční. "Nová směrnice EU 2015/1513 už nerozlišuje mezi biopalivy první a druhé generace, ale zavedla nové pojmy: biopaliva pokročilá (advance) a biopaliva konvenční," dodává.
Směrnice byla schválena v září 2015 a členské státy ji mají do dvou let zavést do své národní legislativy, sděluje Jan Zaplatílek. Dokument rovněž rozvíjí povinný cíl EU z roku 2006: mít v dopravě v roce 2020 z obnovitelných zdrojů 10 % energie, zároveň u ní snížit emise skleníkových plynů o 6 % oproti roku 2010. "Stanovuje využití konvenčních biopaliv na sedmiprocentní podíl s tím, že členské státy mohou aplikovat i pokročilá biopaliva, tam předepisuje minimálně 0,5 procenta," upřesňuje ředitel odboru MPO. Směrnice v samotném závěru, upozorňuje dále, ukládá Evropské komisi, aby připravila materiál odpovídající na otázku, zda zdroje na dosažení těchto požadavků jsou k dispozici či nikoliv.
Technologické trendy versus skutečnost
Výroba pokročilých biopaliv představuje složitý a náročný proces. Na jeho pokrytí se využívají dvě základní technologie, sděluje Milan Pospíšil. "První, výroba bioetanolu z ředěné celulózové hmoty, tedy z odpadní slámy, dřeva či štěpků, navazuje na konvenční biopaliva."
Druhá, intenzivně studovaná technologie, je označována zkratkou BTL (biomass to liquid: kapalina z biomasy). "Z biomasy se vyrobí vhodná základní surovina, tzv. syntézní plyn, ze kterého se v druhém kroku syntetizuje palivo, vlastnostmi úplně kompatibilní s tím, co již dnes známe v podobě motorové nafty."
Zajímavě se vyvíjejí i technologie jednak pro výrobu škrobu ke zkvašení na etanol, jednak oleje třeba pro hydrogenaci. "Zde se jedná o využití řas, ale to je hudba daleké budoucnosti."
V českých podmínkách se výroba pokročilých biopaliv studuje formou aplikovaného výzkumu, zkouší se různé postupy, vlastní instalace takové technologie zatím chybí. Jde totiž o technologie cenově velice náročné, a také logistika, tj. zajištění suroviny, klade nároky. "Je nutné udělat bilanci, jestli surovinu vůbec máme, a poté technologie rozvíjet. Zatím jdeme druhým směrem," míní prorektor VŠCHT. "U nás se spíš testuje, zda je vůbec možné principiálně zajistit výrobu v tak velkém množství," doplňuje Herink. "Za průmysl podtrhuji, že pokročilá biopaliva jsou z hlediska realizace v plenkách."
Zato v zemích západní Evropy vznikají první paliva druhé generace. Například společnosti Daimler Chrysler, Volkswagen a Choren Industries vyvinuly SunDiesel, který lze teoreticky vyrobit z jakékoliv biomasy, zejména ze dřeva. Později do spolku vstoupil Shell s vývojem efektivnějších výrobních postupů. "V roce 2009 ale nastaly potíže s financováním projektu, vše vyústilo o tři roky později vyhlášením bankrotu," explikuje ředitel výzkumu Unipetrolu, jenž také vyvíjí biopaliva druhé generace.
Badatelská mise
Unipetrol mapuje proveditelnost dostupných technologií a přitom analyzuje výrobní překážky. Zásadní problémy formují zvláště dostupnost surovin a s ní spojená logistika, respektive neexistující legislativa. "Z dané skutečnosti si chceme udělat obrázek, zda vůbec ve větší míře investovat do strategie pro výrobu advanced biopaliv. Zvláště když se při instalaci výrobní jednotky střední velikosti pohybujeme v řádech jednotek miliard korun," hodnotí Herink výzkumný potenciál. "U BTL technologií vychází výroba zhruba na 1400 eur na instalovanou tunu. Výrobna, aby byla ekonomicky myslitelná, musí vyprodukovat tak 200 až 250 kilotun ročně," naznačuje Pospíšil.
A ještě k logistice. Biomasy je mnoho, ale s nízkou energií. Kvalitní motorové palivo má měrnou energii zhruba 40 MJ/kg, kdežto biomasa ve formě štěpky či slámy jen asi 8−10 MJ/kg. "Půjde o obrovskou přepravu nízkokoncentrované hmoty do výroben, které musí kontinuálně vyrábět za rok 200 tisíc tun, aby pokryly potřeby moderní společnosti."
Když se netáhne za jeden provaz
Ekologické inženýrství řízené EU nechválí ani Pavel Tunkl. Je příliš sešněrované konkrétními předpisy a bez náležité koncepce. "Mám dojem, že lidé z Bruselu postrádají poznání reálného života a praxe. Nejde jen postupně předepisovat, že budeme konkrétně tohle dělat." Navíc, v ČR provozujeme zastaralý vozový park. Máme téměř dvojnásobné stáří vozidel než Evropa, dvě třetiny registrovaných aut jsou starší deseti let.
Jak ale konstatuje Jan Zaplatílek, coby členský stát přijímáme legislativu EU. Té však škodí skutečnost, že Brusel nedrží jednotný směr náhrady klasických pohonných hmot pokročilými biopalivy. Příčinu vidí ve velkém počtu generálních ředitelství, od úřadu pro oblast životního prostředí přes dopravu či daně až po hospodářskou soutěž. Jeho tezi potvrzuje i tajemník Svazu dovozců automobilů. "Naše zkušenosti říkají, že jednotlivá ředitelství spolu téměř nespolupracují, mají různé zájmy. Chybí provázanost, chybí systémová koncepce pro konkrétní směr na snížení emisí CO2."
Biopaliva jako kostičky lega
Schází určitá ujasněnost, jak energetický mix dát dohromady, souhlasí Milan Pospíšil. "V žádném případě to nelze postavit na biopalivech, musí jít o mix složený z více možností, z nichž si členský stát vybere, co mu v daném okamžiku vyhovuje."
Důležitá je také otázka využití půdy. Zemědělci alarmují, že potravinářská, ale i technická biomasa půdu vytěžují maximálně. "Otázka zní, kdy se vyčerpá organický uhlík v půdě," zjišťuje Pospíšil. "Závažný je i problém obrovské spotřeby vody, která může být v budoucnu daleko cennější surovinou než ropa."
Pavel Tunkl zdůrazňuje, že z pomoci celkové myšlence na zlepšení světové ekologie se stal příliš velký moloch. "Biopaliva regionálně s využitím přebytků, které tam máme, které bychom mohli pěstovat, to určitě, ale ne z toho dělat dominantní věc."
"Nemohu biopaliva chápat tak, že vyřeší vše," souhlasí Pospíšil. Mělo by jít o jeden ze střípků, jelikož v určitých oblastech to může být určité řešení, jako když skládáte kostičky lega a výsledek se objeví, tj. ze správných zdrojů sestavit užitečný mix.
Před určitou dobou se hledaly cesty, jak nahradit klasické pohonné hmoty alternativními palivy. Biopaliva byla jednou z nich. "Při současném stavu poznání a pohledu na perspektivu nejbližších pěti deseti let bych řekl, že jde o cestu daleko méně efektivní, než se čekalo na zahájení tohoto procesu," bilancuje Jan Zaplatílek. "Tak okolo roku 2050 by mělo být jasno, která z cest náhrady klasických pohonných hmot bude ta efektivní a tou patrně půjde lidstvo dál," uzavírá.
EDUEXPOS je síť veletrhů pro mezinárodní vzdělávání, na které vystavují jazykové školy, studentské agentury i vysoké školy a VŠCHT Praha se v rámci projektu Study in Prague zúčastnila veletrhů v Barceloně a Madridu. Na veletrhy přichází především studenti středních a vysokých škol, přičemž dívky výrazně převažují. Polovina studentů hledá magisterské studium v zahraničí, 40 % jazykové kurzy. Obecně mají mladí Španělé zájem o technické a přírodovědné obory, zajímá je informatika, stavebnictví, marketing nebo mezinárodní vztahy. Z našich oborů se nejčastěji informovali na chemické inženýrství a biochemii.
Technické chemické obory mají sylabus stejný jako u nás, vyučuje se anorganická, analytická i organická chemie, fyzika, matematika i chemické inženýrství. Bakalářské studium je čtyřleté a studenti v Barceloně a Madridu se nezávisle na sobě shodli, že vycestovat během studia do zahraničí není lehké. V magisterském studiu není zahraniční stáž povolena vůbec a v bakalářském pouze po splnění všech studijních povinností. Proto je s podivem, že lze na VŠCHT potkat tolik španělsky mluvících studentů. Vzhledem k tomu, že Španělé mají zájem studovat v zahraničí, absolventi škol mají vysokou nezaměstnanost a na vysokých školách se platí školné cca 2500 eur v bakalářském a 6500 eur v magisterském studijním programu, tak magisterské studium v cizině je pro mladé Španěly velkou výzvou. Zatím jednoznačně vede Francie (o francouzštině tvrdí, že je lehká), ale uvidíme, třeba je zláká i zlatá Praha.
Španělsko je oblíbeným místem pro letní dovolenou, ale málokdy se vám poštěstí je navštívit mimo sezónu. V zimě to není s dodržováním siesty tak žhavé a i s časem není nakládáno tak benevolentně jako v létě. Pokud má restaurace nebo prodejna vstupenek otevírat v deset hodin, otevře přesně v 10:00. I příměstské vlaky jezní na minutu přesně.
Španělsko je nejsušší zemí Evropy a letos je zde sucho extrémní. I chladné Česko je oproti Španělsku z letadla mnohem zelenější. Až zde si Středoevropan otrávený z předjarních dešťů uvědomí, jaký je sucho problém. Tráva je hnědá, všude prach a zeleno je jen v zavlažovaných předzahrádkách hotelů.
Španělé velmi dbají o svůj zevnějšek. Zdá se, že bez bezchybného účesu a umně uvázaného šátku ani nevyrazí vynést smetí. K turistům jsou ale velmi vstřícní, neváhají pomoci s průchodem turniketem nebo s nákupem jízdenky. Pamatujme si své zmatení v cizině a buďme vstřícnější k turistům, kteří zablokují celé jezdící schody na přestupu nebo s halasem popadají v rychle se rozjíždějícím metru.
Na přechod s houkačkou
Velké přechody pro chodce jsou označeny zvukovou signalizací, která připomíná houkačku české policie. Párkrát vás to zarazí a instinktivně strnete v nakročené poloze. O to pozornější však musíte být po návratu domů, kde zběsilé houkání neznamená zelenou.
Nejpříjemnější místo
Vezměte Pražský hrad, místo Chrámu svatého Víta do něj umístěte kostel sv. Mikuláše a pak vše přestěhujte do Tyrolských Alp. Asi tak na vás bude působit El Escorial, letní sídlo a hrobka španělských králů od 16. století. Prostorná nádvoří naznačují velikost ochranné gardy i služebnictva a výhled na zasněžené vrcholky Kastilského pohoří vnese klid do hektického dne.
Když si turista objedná callos con garbanzos, tak se obsluha raději dvakrát zeptá, jestli jste si jisti. A když pak před vás postaví kouřící talíř, znejistíte též. Jedná se totiž o zimní vnitrozemský pokrm z cizrny, paprik, drštěk a vepřových nožiček a rypáčků. Vše se vaří tak dlouho, až se dá krájet lžící. Jídlo je to však velmi lahodné a kupodivu nejhůře žvýkatelnou a stravitelnou surovinou je cizrna.
El Bosco, jak Španělé nazývají Hieronyma Bosche, nakreslil svůj neznámější obraz umístěný v galerii Prado v letech 1510–1515. Zahrada pozemských rozkoší, jak se tento obraz výstižně nazývá, je i po více než 500 letech těžko popsatelné dílo a text průvodci naznačuje, že autor musel být pod vlivem drogy. Po dlouhých minutách strávených u této fascinující malby mi nezbývá než souhlasit. V Madridu je podobných skvostů mnoho a můžete je vidět zdarma, neboť všechny galerie mají denně minimálně 2 hodiny vstup zdarma.
Budova Technoparku Kralupy otevřela v pátek 19. 2. své dveře více než 70 absolventům VŠCHT Praha. Členy Klubu Alumni přivítal rektor VŠCHT prof. Karel Melzoch a poté společně s ředitelem Technoparku zamířili na prohlídku budovy.
Někteří z absolventů se setkali se svými přáteli ze školy, svými kolegy i kantory po mnoha letech. Klub Alumni tato setkání zprostředkovává několikrát do roka, a to od roku 2008, kdy byl založen.
Experti na výzkum a vývoj z VŠCHT Praha budou letos radit při přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje. Tato zakázka je důsledkem usnesení Vlády České republiky ze dne 29. července 2015 č. 620 k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody.
V souvislosti s předpovídanými změnami klimatu v průběhu 21. století je ve světě i v ČR věnována značná pozornost návrhům opatření vedoucích k zajištění dlouhodobě udržitelného využívání vodních zdrojů. Naplní-li se projekce klimatických modelů, budou pravděpodobně klíčová opatření vedoucí ke zvýšení objemů vodních zdrojů v povodích (respektive ke kompenzaci jejich poklesů).
Cílem, na kterém bude VŠCHT Praha participovat, je předložit návrhy projektů umožňující modernizace čistírenské infrastruktury ve vybraných, suchem postihovaných povodích, z důvodu zvýšených požadavků na jakost vypouštěné odpadní vody v období sucha (např. prostřednictvím dalšího stupně čištění pod stávajícími ČOV nebo terciérního stupně čištění). Mělo by také dojít k rozšíření vodního zákona č. 254/2001 Sb. o kapitolu s názvem „Ochrana před suchem a nedostatkem vody” zajišťující legislativní rámec pro monitoring sucha, odpovědnost kompetentních orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody a nastavení kontrolních mechanismů a také by měl být novelizován zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, kde by mělo mj. dojít k přehodnocení stávajícího zpoplatnění odběrů podzemní vody a vypouštění odpadní vody a úpravě hospodaření s vyčištěnými odpadními vodami s možností jejich druhotného využití při řešení problematiky sucha, převodů vody mezi povodími v období sucha a měla by být zpracována koncepce hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích.
Hlavní role VŠCHT bude, kromě poskytování odborných konzultací inženýrské firmě Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., vytvořit návrhy technologických opatření na vybraných ČOV s cílem dosahovat zvýšené kvality vyčištěných odpadních vod v období sucha, kdy vypouštěné odpadní vody jednak tvoří významný podíl vody protékající v řekách a jednak je lze využít jako náhradu pitné či užitkové vody pro nepitné účely, a také formulace potřeb výzkumu, které vzniknou v souvislosti s potřebným dosahováním zvýšené kvality odtoku pro opětovné využívání vyčištěných odpadních vod.
Výstupem, na kterém se bude VŠCHT Praha podílet, bude studie, která by popsala současný přístup ke stanovení požadavků na kvalitu vypouštěné odpadní vody v suchem nejvíce ohrožených částech dílčích povodí na území Středočeského kraje, zejména v důsledku vypouštění odpadních vod do málovodných vodních toků a současně doporučila legislativní, technická a další opatření, zejména v oblasti výzkumu, včetně operativních opatření příslušných vodoprávních úřadů, na minimalizaci negativních dopadů na ochranu vodních toků a životního prostředí, zhodnotila účinnost a efektivnost technických opatření charakteru rekonstrukce resp. modernizace čistírenské infrastruktury (např. prostřednictvím dalšího stupně čištění pod stávajícími ČOV nebo terciérního stupně čištění) a doporučila konkrétní projekty rekonstrukce resp. modernizace čistíren odpadních vod na území Středočeského kraje, jejichž provoz je v období sucha rizikový z hlediska ochrany vodního toku a životního prostředí, popsala a doporučila konkrétní projekty v oblasti výzkumu čistírenských technologií a hospodaření s vyčištěnými odpadními vodami včetně možností jejich druhotného využití, včetně jejich aplikace v provozu pro řešení mimořádných stavů sucha.
Za VŠCHT budou na akci participovat prof. Wanner, mezi jehož hlavní profesní zájmy patří studium biofilmových procesů, zejména s ohledem na stabilizaci procesu nitrifikace v biofilmu, dále populační dynamiky aktivovaného kalu, a to jak růstu mikroorganizmů spojených s biologickým odstraňováním dusíku a fosforu, tak směrem k populační dynamice mikroorganismů ovlivňujících separační vlastnosti aktivovaného kalu, včetně popisu matematickými modely a výpočtů a zásad správné konstrukce moderních dosazovacích nádrží, a prof. Janda, který se na VŠCHT Praha zabývá chemickými a biologickými způsoby úpravy vlastností vody a analýzami organických látek ve vodách a obecně životním prostředí. Zajímá se také o otázky výroby energie a racionální využití alternativních zdrojů energie a tepla.
Práce budou probíhat po dobu 9 měsíců od uzavření smlouvy VŠCHT Praha s firmou Vodohospodářský rozvoj a výstavba, čili po většinu letošního roku. Škole tento projekt dává možnost nasměrovat kraj (a další v plnění usnesení vlády již následují)* k podpoře dalšího výzkumu, na kterém by se mohla podílet.
*) např. v těchto dnech byla škola vyzvána k účasti na práci rodící se platformy pro opatření v oblasti adaptace na klimatické změny a řešení problémů sucha a povodňových rizik Ústeckého kraje.
Vážené kolegyně a kolegové, milé studentky a studenti,
přeji Vám v novém roce 2016 pevné zdraví, nezbytné štěstí a hodně spokojenosti ve Vašem osobním i profesním životě.
Uplynulý rok 2015 byl pro naši vysokou školu rokem v mnoha ohledech zlomovým. Úspěšně byly realizovány, co do rozsahu i finančního objemu, v historii VŠCHT Praha největší investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a spolupráce s praxí. Zcela určitě se jedná o krok správným směrem, který s sebou však nese i velkou odpovědnost a závazky. Možnost tyto investice do budoucnosti náležitě zúročit má v rukou každý z nás. Zvládnutí všech úkolů a cílů se ctí a další posilování prestižní pozice VŠCHT Praha mezi českými univerzitami bude záviset na Vašem pracovním nasazení, aktivitě a kreativitě. Jsem přesvědčen, že společně se nám to podaří!
Přeji nám všem, aby právě začínající rok 2016 byl po všech stránkách rokem úspěšným, rokem splněných přání a probíhal v příjemné tvůrčí a přátelské atmosféře.
Karel Melzoch
rektor
[poduzel] => stdClass Object
(
[24707] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[iduzel] => 24707
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => slider
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
)
[iduzel] => 24706
[canonical_url] => //www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/pf2016
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/24705/pf2016
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => stranka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 1
)
)
[24938] => stdClass Object
(
[nazev] => Veletrh pražských veřejných vysokých škol Study in Prague
[seo_title] => Veletrh pražských veřejných vysokých škol Study in Prague
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
V prostorách Vysoké školy ekonomické se ve čtvrtek 14. 1. uskutečnil první ročník veletrhu pro středoškolské studenty Study in Prague. Pražské veřejné vysoké školy zde prezentovaly své bakalářské a víceleté magisterské studijní obory. Naše škola prezentaci na stánku doprovodila zážitkovou místností Hodin moderní chemie a místností, jejíž náplní byly přenášky o naší univerzitě. Těchto přednášek se chopil RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D. Vstup na akci byl zdarma a celkově se akce zúčastnilo na 2500 studentů. Kromě VŠCHT Praha se veletrhu zúčastnilo ČVUT, VŠE, UK, ČZU a umělecké vysoké školy. Za VŠCHT Praha můžeme říci, že akce měla úspěch a zájem o studium na VŠCHT Praha byl nad očekávání.