Přechodné kovy v organické syntéze
Přednáška
Cvičení/laboratoř
2020,
letní semestr
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
Po
Út
St
Čt
Pá
Kredity | 6 |
Rozsah | 3 / 1 / 0 |
Examinace | Z+Zk |
Jazyk výuky | čeština |
Úroveň | [] |
Garant |
prof. Ing. Dalimil Dvořák, CSc. |
Anotace
Reakce založené na chemii přechodných kovů mají v současné době značný význam jak pro průmyslovou výrobu, tak organickou syntézu. Kurz je rozdělen na dvě části. V první se studenti seznámí se základními principy chemie přechodných kovů, s reakcemi probíhajícími v koordinační sféře přechodných kovů a s vlastnostmi běžných ligandů. Druhá část je věnována využití této chemie v některých důležitých průmyslových procesech a především v organické syntéze.
Sylabus
1. Formalizmus (oxidační stav, d-elektronová konfigurace, 18-elektronové pravidlo).
2. Základní typy ligandů (ligandy vázané s-vazbou).
3. Základní typy ligandů (ligandy vázané p-vazbou).
4. Reakce probíhající v koordinační sféře přechodných kovů (substituce ligandu, oxidativní adice, reduktivní eliminace, inserce, transmetalace).
5. Reakce koordinovaných ligandů s nukleofily. (Reakce h2-alkenových, h2-alkynových, h3-allylových, h4-dienových, h5-dienylových a h6-arenových komplexů.)
6. Reakce koordinovaných ligandů s elektrofily, metalacykly.
7. Homogenní katalytické reakce (hydrogenace, hydrosilylace, hydrokyanace, polymerizace alkenů a alkynů, karbonylační reakce).
8. Syntetické aplikace hydridů přechodných kovů, organokupráty.
9. Syntetické využití komplexů vzniklých insercí alkenů a alkynů.
10. Syntetické aplikace využívající oxidativní adice a následující inserce alkenu, alkynu nebo oxidu uhelnatého (#cross coupling#, Heckova reakce).
11. Syntetické využití karbonylů přechodných kovů.
12. Syntetické aplikace karbenových komplexů (reakce nukleofilních a elektrofilních karbenů, metathesa, přechodnými kovy katalyzovaný rozklad diazolátek).
13. Syntetickén využití reakcí h3-allylových komplexů přechodných kovů.
14. Využití h6-arenových komplexů přechodných kovů (komplexy Cr(CO)3 a CpFe+).
2. Základní typy ligandů (ligandy vázané s-vazbou).
3. Základní typy ligandů (ligandy vázané p-vazbou).
4. Reakce probíhající v koordinační sféře přechodných kovů (substituce ligandu, oxidativní adice, reduktivní eliminace, inserce, transmetalace).
5. Reakce koordinovaných ligandů s nukleofily. (Reakce h2-alkenových, h2-alkynových, h3-allylových, h4-dienových, h5-dienylových a h6-arenových komplexů.)
6. Reakce koordinovaných ligandů s elektrofily, metalacykly.
7. Homogenní katalytické reakce (hydrogenace, hydrosilylace, hydrokyanace, polymerizace alkenů a alkynů, karbonylační reakce).
8. Syntetické aplikace hydridů přechodných kovů, organokupráty.
9. Syntetické využití komplexů vzniklých insercí alkenů a alkynů.
10. Syntetické aplikace využívající oxidativní adice a následující inserce alkenu, alkynu nebo oxidu uhelnatého (#cross coupling#, Heckova reakce).
11. Syntetické využití karbonylů přechodných kovů.
12. Syntetické aplikace karbenových komplexů (reakce nukleofilních a elektrofilních karbenů, metathesa, přechodnými kovy katalyzovaný rozklad diazolátek).
13. Syntetickén využití reakcí h3-allylových komplexů přechodných kovů.
14. Využití h6-arenových komplexů přechodných kovů (komplexy Cr(CO)3 a CpFe+).
Literatura
Z:L. S. Hegedus: Transition Metals in the Synthesis of Complex Organic Molecules (University Science Books, Sausalito, California, 1999), 1891389041
D:Skripta: D. Dvořák: Chemie organokovových sloučenin přechodných kovů (VŠCHT 1993), 80-7080-209-X
D:Skripta: D. Dvořák: Chemie organokovových sloučenin přechodných kovů (VŠCHT 1993), 80-7080-209-X