DATA

stdClass Object ( [nazev] => Čestné doktoráty udělené VŠCHT Praha [seo_title] => Čestné doktoráty udělené VŠCHT Praha [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] =>

VŠCHT Praha uděluje čestnou hodnost „doctor honoris causa“ (ve zkratce „Dr.h.c.“) významným domácím a zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji oblastí, které tvoří zaměření a dlouhodobou orientaci VŠCHT Praha.

[ikona] => [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Seznam oceněných

Prof. Eva Zažímalová

Čestný doktorát udělen 23. 9. 2022

Prof. Eva Zažímalová studied biochemistry at the Faculty of Science of Charles University in Prague, and graduated with her diploma thesis focused on the heterogeneity of lectins.

In 1983, she obtained PhD degree in biology at the Institute of Experimental Botany, Czechoslovak Academy of Sciences. Since then, she has worked as a researcher at the same Institute.

více informací

Dr. Zdeněk Hostomský

Čestný doktorát udělen 23. 9. 2022

Doctor Zdeněk Hostomský studied biochemistry at the Faculty of Science, and later also the history of philosophy at the Faculty of Arts of Charles University in Prague which he always proudly refers to.

He obtained PhD degree in 1983 at the Institute of Molecular Genetics, Czechoslovak Academy of Sciences with Dr. Zadražil and Dr. Pačes, and quickly became one of the rising stars of the Czechoslovak molecular biology. In fact, he was one of the first scientists in the country that successfully cloned a gene.

více informací

Dr. Peter Seeberger

Čestný doktorát udělen 23. 9. 2022

Peter Seeberger studied chemistry at the University of Erlangen, Germany, and in 1995 he completed his PhD in biochemistry in Boulder, in the USA.

From 1995 to 1997 he worked at the Sloan-Kettering Cancer Center Research in New York, and in 1998 he started an independent research program at MIT, where he was promoted to Firmenich Associate Professor of Chemistry with tenure.

více informací

Prof. Jean-Marie Lehn

Čestný doktorát udělen 26. 6. 2019

Jean-Mari Lehn graduated from the University of Strasbourg and then worked for a year at Robert Burns Woodward's laboratory at Harvard where he participated in the synthesis of vitamin B12. After returning to the University of Strasbourg, he began working on a range of topics in organic and physical chemistry, then focused more on biological processes, leading to the synthesis of macrocyclic compounds with cavities called cryptands. He won the Nobel Prize in 1987 together with D. J. Cram and Ch. J. Pedersen for the the development and application of molecules with highly selective structurespecific interaction, i.e. molecules that can “recognize” each other and choose with which other molecules they will form complexes.

Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc.

Čestný doktorát udělen 1. 10. 2012

Narozen v roce 1946, v roce 1969 absolvoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT. Je profesorem na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci. V současné době působí v Ústavu organické a anorganické chemie Akademie věd ČR. Zabývá se výpočetní a teoretickou chemií, proslulost získal především díky objevu nepravé vodíkové vazby.
Prof. Hobza patří mezi nejcitovanější české vědce, jeho Hirschův index dosáhl v srpnu 2012 hodnoty 78. Je členem řady edičních rad, členem Učené společnosti ČR a britské Královské společnosti chemické a nositelem řady cen a poct.

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.

Čestný doktorát udělen 1. 10. 2012

Narozen v roce 1942, vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se zabývá genomikou. Jeho skupina byla jednou z prvních na světě, která před 15 lety úspěšně přečetla úplné dědičné informace bakteriálního viru.
Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR, členem Evropské akademie věd a umění, vědeckých rad Univerzity Karlovy, VŠCHT Praha a její Fakulty potravinářské a biochemické technologie. Působil na mnoha zahraničních pracovištích, byl či je redaktorem prestižních mezinárodních časopisů a neúnavným popularizátorem vědy. V letech 2005-2009 byl předsedou Akademie věd, v současné době působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a je vědeckým koordinátorem projektu centra excelence BIOCEV.

Prof. RNDr. Antonín Holý

prof. RNDr. Antonín Holý Čestný doktorát udělen 6. 11. 2006

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. se déle než 35 let se zabývá synthesou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. V rámci své odborné aktivity vychoval řadu aspirantů a stážistů, přednášel a přednáší na universitách a vysokých školách a na řadě zahraničních pracovišť.

více informací

prof. Dr. Daniel Belluš

prof. Dr. Daniel Belluš Čestný doktorát udělen 16. 9. 1997

Odborná činnost profesora Belluše je shrnuta v 48 patentech, 87 původních vědeckých sděleních a 5-ti kapitolách odborných knižních publikací. Prof. Belluš proslovil více než 150 zvaných přednášek na sympoziích a odborných seminářích, obdržel řadu cen a je členem redakčních rad několika vědeckých časopisů včetně Helvetiva Chimica Acta, Angewandte Chemie, Synthesis, Chemical Papers, Collection i kompedia Progress in Heterocyclic Chemistry. Je členem několika chemických společností (švýcarské, americké, anglické, slovenské i dalších odborných společností jako např. American Assoc. for Advancement of Science (AAAS).

více informací

Prof. Norman Hackerman

prof. Norman Hackerman Čestný doktorát udělen 16. 9. 1997

Dr. Norman Hackerman is a chemist, a researcher and a teacher. A native Baltimorean, he earned both his undergraduate and graduate degrees at Hopkins. At the University of Texas at Austin, Hackerman moved quickly through the ranks to full professor, chairman of chemistry, vice president and provost, vice chancellor for academic affairs and, in 1967, president. In 1970, he was elected president of Rice University and steered it through some of its most difficult years. When he retired in 1985, Hackerman left it fit and trim, with new programs, improved facilities, a superior faculty and a well-deserved reputation as one of the best universities in the United States.

Throughout his administrative career, he has remained a distinguished scientist, earning membership in the National Academy of Sciences, the American Philosophical Society and the American Academy of Arts and Sciences. He also is a former chairman of the National Science Board and a recipient of the National Medal of Science.

prof. Peter A. Wilderer

prof. Peter A. Wilderer Čestný doktorát udělen 16. 9. 1997

Professor Wilderer is currently a professor at the Technical University of Munich and Director of the Institute for Water Quality and Control of Waste Management. He is also Director of the Institute of Advanced Studies on Sustainability, funded by the European Academy of Sciences and Arts.

více informací

Prof. Otto Wichterle

Čestný doktorát udělen 16. 6. 1993

Světově proslulý český vědec a vynálezce, pracující zejména v oblasti makromolekulární organické chemie, mezi jejíž zakladatele u nás i ve světě patřil. Proslulý je především svými objevy a vynálezy, které vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Tyto výsledky vycházely z jeho původní vědecké práce v oblasti hydrogelů. Wichterle se proslavil též objevem umělého polyamidového vlákna - silonu.

Prof. Dr. Ing. Josef Koritta

prof. Dr. Ing. Josef Koritta Čestný doktorát udělen 9. 1. 1992

V letech 1928 až 1947 působil v ČKD Praha. Ředitel Státního výzkumného ústavu materiálů v Praze, profesorem jmenován roku 1958. Zabýval se temperovanou litinou, struskami, hliníkovými slitinami a slitinovými ocelemi. Napsal více jak 60 původních sdělení, šest knižních publikací, mimo jiné „Strojírenské materiály“ (spolu s prof. Pluhařem). Rektor VŠCHT Praha v letech 1966–70. Katedru chemické technologie kovů vedl 14 let (1958 až 1972) a na ústavu pracoval až do roku 1974, kdy přešel do Státního výzkumného ústavu ochrany materiálu.

Prof. Vlado Prelog

prof. Vlado Prelog Čestný doktorát udělen 30. 5. 1991

Jeho vědeckou činnost dokládá 412 publikací, přednášel jako hostující profesor na 33 univerzitách. Nobelovou cenou za chemii byl v roce 1975 oceněn za příspěvek ke stereochemii organických molekul a poznání jejich reakcí. Cahnova-Ingoldova-Prelogova stereochemická pravidla jsou dnes užívána ve standardních učebnicích organické chemie.

[submenuno] => [urlnadstranka] => [newurl_domain] => 'www.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa' [newurl_iduzel] => 5686 [newurl_path] => 1/4111/942/994/1014/2302/5278/5686 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 5686 [platne_od] => 03.10.2022 15:00:00 [zmeneno_cas] => 03.10.2022 15:00:16.03796 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž [canonical_url] => [idvazba] => 6439 [cms_time] => 1713616815 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [5699] => stdClass Object ( [nazev] => Antonín Holý [seo_title] => Antonín Holý [seo_desc] => [autor] => Zdeněk Havlas [autor_email] => [perex] =>

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. se déle než 35 let se zabývá synthesou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS.

[ikona] => [obrazek] => Holy.jpg [obsah] =>

Jeho práce byla oceněna m.j. členstvím v Učené společnosti České republiky, titulem "Dr. honoris causa" na Palackého universitě v Olomouci, Descartesovou cenou Evropské unie za vědecký výzkum, čestnou medailí National Cancer Institute Tokyo, Státní cenou za chemii (ČSSR), cenou PRAEMIUM BOHEMIAE 2004 za vědu, čestnou plaketou za zásluhy o mezinárodní časopis Nucleic Acids Chemistry, členstvím v redakčních radách (Nucleic Acids Chemistry, Nucleosides and Nucleotides, Antiviral Research, International Journal of Purine and Pyrimidine Research, Antiviral Chemistry and Chemotherapy). Je členem Učené společnosti ČR, místopředsedou Vědecké rady AV ČR, předsedou Grémia pro udělování vědeckého titulu DSc. Je autorem a spoluautorem více než 420 publikací a 60 patentů, několika knih a organizátorem řady mezinárodních konferencí. Počet citací na jeho práce přesahuje 7500, což ho řadí k nejúspěšnějším světovým chemikům. V rámci své odborné aktivity vychoval řadu aspirantů a stážistů, přednášel a přednáší na universitách a vysokých školách a na řadě zahraničních pracovišť. Přednesl dlouhou řadu plenárních a vyžádaných přednášek po celém světě, včetně Gordon Conferences, FEBS/NATO Summer School atd. K jeho příspěvkům k rozvoji české chemie patří i jeho dlouhodobá péče o časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications a osmileté obětavé působení ve funkci ředitele ÚOCHB AV ČR. Prof. Holý je nejen špičkový světový odborník v oboru chemie složek nukleových kyselin, ale jeho práce má i mimořádné praktické aspekty v oboru medicinální chemie. K nejvýznamnějším úspěchům práce Prof. Holého v aplikované chemii patří původní antiherpetikum DUVIRAGEL (Léčiva Praha), originální postup přípravy azidothymidinu (AZT) (Lachema Brno) a zejména antivirové preparáty VISTIDETM, VIREADTM a HEPSERATM (kalifornská firma Gilead). Vistide (cidofovir) schválený pro klinické použití v USA v r. 1996 se používá proti virovému zánětu oční sítnice a je účinný i proti herpetickým a papilomavirovým infekcím. Hepsera (adefovir dipivoxil) byla schválena v USA na podzim r. 2002 jako lék proti virové hepatitidě typu B. Hepatitidou B trpí na celém světě zhruba 300 milionů pacientů. Inhibitor reversní transkriptasy viru HIV Viread (tenofovir, disoproxil) schválený v USA v r. 2001 je v současnosti jedním z neúčinnějších léků proti AIDS, významně zvyšuje kvalitu života pacientů a stal se nadějí milionů HIV positivních pacientů na celém světě. Používání preparátu Viread je schváleno v mnoha státech světa včetně Evropské unie a Japonska. V letošním roce oslavil životní jubileum a stále je vědecky činný. Americká firma Gilead (čti gilijed) mu letos udělila čestnou profesuru („distinguished chair“), v rámci které bude financovat další výzkum týmu prof. Holého. Prof. Antonín Holý je chemikem světového významu, který navíc dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praktické realizace; jeho léky pomáhají stovkám milionů lidí na celém světě. Světového věhlasu dosáhl ve vědním oboru, který se pěstuje i na VŠCHT Praha, a proto Vědecká rada VŠCHT Praha rozhodla na návrh rektora, prof. Ing. Vlastimila Růžičky, CSc., o udělení čestné hodnosti VŠCHT Praha „doctor honoris causa“.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 5699 [canonical_url] => //www.vscht.cz/veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/holy [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/holy [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [66571] => stdClass Object ( [nazev] => Prof. Eva Zažímalová [seo_title] => Prof. Eva Zažímalová [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => 0001~~i0o8uu_w2tzEnPyywwsB.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Prof. Eva Zažímalová studied biochemistry at the Faculty of Science of Charles University in Prague, and graduated with her diploma thesis focused on the heterogeneity of lectins.

In 1983, she obtained PhD degree in biology at the Institute of Experimental Botany, Czechoslovak Academy of Sciences. Since then, she has worked as a researcher at the same Institute.

In 2004, she was appointed Associate Professor and became the Head of the Laboratory of Hormonal Regulation in Plants.

In 2007 she became a Director of the Institute, and in 2013 Eva Zažímalová was appointed Professor in the field of anatomy and physiology of plants at the Faculty of Science of Charles University in Prague.

Since 2017 she has been the President of the Czech Academy of Sciences, responsible for its mission “To conduct cutting-edge research in a broad spectrum of the natural, technical and social sciences and the humanities”.

She is a member of the scientific board of Charles University in Prague, Palacký University in Olomouc, Masaryk University in Brno, the University of South Bohemia in České Budějovice and Comenius University in Bratislava. She is also a member of the Learned Society of the Czech Republic and the European Academy of Sciences and Arts.

She also serves as a vice-chairperson of the board of trustees of our University of Chemistry and Technology, Prague, helping us with strategic decisions and planning.

Since 2008, Eva Zažímalová has worked for the European Research Council and the European Commission. Since 2021, she has also been one of the European Commission's Chief Scientific Advisors.

In her research work, Eva Zažímalová deals with the phytohormone auxin – its metabolism and molecular mechanisms of its activity and transport in plant cells. She was a coordinator and investigator of many national and international projects and contributed significantly to the organization of several international symposia. She is the author or co-author of many important original scientific papers published in renowned international journals, including Science, Nature, and PNAS and chapters in specialized monographs.

Her activities combine highly ranked research, supervision of students and young researchers, institutional strategic planning, and visions of research policy, important for the competitiveness of the Czech scientific community including both the institutes of the Czech Academy of Sciences and universities.

Eva is a charming, dynamic, and pleasant human being, word recognized in science, a scientific policy maker and a leader of the excellent scientific body. At the same time, she is a caring mother and a good friend to her coworkers.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 66571 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/zazimalova [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [66570] => stdClass Object ( [nazev] => Dr. Peter Seeberger [seo_title] => Dr. Peter Seeberger [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => 0001~~C05NTUotSk8tAgA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

Peter Seeberger studied chemistry at the University of Erlangen, Germany, and in 1995 he completed his PhD in biochemistry in Boulder, in the USA.

In 2003 he moved for six years to the Swiss Federal Institute of Technology (ETH) Zurich for the chemistry professor position.

In 2009 he assumed positions of Director at the Max Planck Institute of Colloids and Interfaces in Potsdam and Professor at the Free University of Berlin.

Since 2021, he has been the Vice President of the German Research Foundation (DFG).

The research topics of Professor Seeberger spans an impressively broad range, from engineering to immunology, with the main orientation on the chemistry and biology of carbohydrates, carbohydrate vaccine development, and synthesis of drug substances.

His outstanding research has been so far summarized in 600 articles published in prestigious journals, including Science or Nature, in five books, more than 50 patents, and more than 850 invited lectures, including Tony Holý Lecture given in 2017, focused on Automated Glycan Assembly: Basis for Vaccines, Diagnostics and Material Science.

His work was recognized with more than 50 international awards, including Award from the American Chemical Society, Emil-Fischer-Medaille from German Chemical Society and many others from Holland, Israel, Japan, Switzerland and other international organizations.

In 2013 he was elected to the Berlin-Brandenburg Academy of Sciences.

The ways through which Peter Seeberger serves the scientific community and creates value for society are many: As the Editor-in-Chief of the Beilstein Journal of Organic Chemistry, he greatly supports the idea of open-access publishing; and he serves on the editorial advisory boards of many other journals. The research in the Seeberger laboratory has given rise to several spin-off pharmaceutical and medicinal chemistry companies in the USA, Switzerland, and Germany.

His work on neglected diseases led Peter Seeberger to philanthropic activities. He is a co-founder of the Tesfa-ILG “Hope for Africa” Foundation, which aims to improve health care and education in Ethiopia, and recently helped build an insecticide-treated bed-net factory and established an IT training center.

He advises many talented Czech students, who learn in his laboratories and continue to collaborate with him, for example by the establishment of a Czech-German partner group between UCT Prague and the Department of Biomolecular Systems, Max Planck Institute of Colloids and Interfaces.

Peter Seeberger is a renaissance person with ambitious visions, which he puts into practice. He is a person who serves human civilization as a scientist, educator, entrepreneur, and active citizen.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 66570 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/seeberger [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [66569] => stdClass Object ( [nazev] => Dr. Zdeněk Hostomský [seo_title] => Dr. Zdeněk Hostomský [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => 0001~~88gvLsnPLc4-vBcA.jpg [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>

In the years 1985 – 1986, he worked as a postdoc at the California Institute of Technology in Pasadena. After his return home, he rather dramatically escaped from communist Czechoslovakia with his wife and two small kids through the Slovenian mountains to Italy, and later they made it through Austria to the USA.

In 1987, he joined Agouron Pharmaceuticals to work on HIV enzymes and became the Principal Investigator on a major NIH grant. He co discovered nelfinavir, one of the first HIV protease inhibitors introduced to clinical practice, and also led the team analysing the protease of hepatitis C- virus as a drug target. His paper in the Cell describing the X-ray structure of the enzyme enabled the rational design of protease inhibitors that are now life-saving drugs for millions of patients.

He continued to bring in innovative ideas, and he proposed, pioneered and led the drug discovery program on PARP, a DNA repair enzyme. A lead compound of this program, was the first PARP inhibitor that completed the phase II study and got approved in 2016 as the drug (Rubraca) for cervical carcinoma. Since then, PARP inhibitors have become widely used therapeutic target in cancer treatment – at present, there are 35 drug candidates in clinical trials and the market is expected to reach 4 billion dollars.

Last ten years Dr. Hostomský served as the director of the Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences, Prague. In addition to supervising the core basic research activities at the institute, he established specialized targeted research groups as internal spin-off units that systematically pursue commercially attractive compounds for pharmaceutical and diagnostic use.

The research and educational cooperation of IOCB and UCT Prague grew significantly in this period, and Dr. Hostomský played an essential role in it. It can be demonstrated in many examples of joint projects, seminars, published papers, and PhD graduates. Nevertheless, two specific activities should be emphasized. One is the launch of a joint Summer School of Medicinal Chemistry in 2014, further organized since 2018, together with the Weizmann Institute of Science, in Rehovot in Israel. The second key example is the establishment of the new senior research chair in medicinal chemistry at UCT Prague supported by IOCB and financially provided for five years by the IOCB Tech, headed by prof. Martin Fusek.

Zdeněk Hostomský's career is an exceptional example of the successful combination of strong fundamental research activities with winning management both in the private and public sectors. His vision, perseverance and almost infallible intuition made him exceptional scientist and inspiring leader. Czech science in general and UCT Prague in particular are better off because of Zdeněk Hostomský.

[urlnadstranka] => [poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 66569 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/hostomsky [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [5700] => stdClass Object ( [nazev] => Prof. Dr. Daniel Belluš [seo_title] => Prof. Dr. Daniel Belluš [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => prof_belus.jpg [obsah] =>

Profesor Belluš se narodil a vystudoval na Slovensku, absolvoval Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě v roce 1960 a po krátkém působení v Ústavu pro Petrochemii v Novákách nastoupil do Ústavu polymerů Slovenské AV v Bratislavě, kde od roku 1965 vedl výzkumný tým zabývající se fotoreaktivními polymery. V letech 1967 - 9 byl na postdoktorandském pobytu na ETH v Curychu, kde se zabýval chemií a fotochemií steroidů. V roce 1969 nastupuje do firmy Ciba-Geigy, kde se stává postupně vedoucím skupiny chemie karbocyklických sloučenin (1974), vedoucím oddělení organické chemie (1979) a od roku 1981 je ředitelem centrálních výzkumných laboratoří firmy v Basileji. Ty se v následujících šesti letech stávají věhlasným vědecko-výzkumným centrem, což se mimo jiné projevuje tím, že přitahují mimořádně nadané absolventy univerzit. Výsledkem výzkumných aktivit jsou zvláště syntetické pyrethroidy, fotoiniciátory a fotoresisty. V této době byly také položeny základy pro zavedení produktů, které přinesly firmě Ciba/Novartis multimilionové zisky – zde nelze nezmínit práce v oblasti homogenních katalyzátorů na bázi tranzitních kovů.
Roku 1985 se profesor Belluš stává vedoucím výzkumu a vývoje agrochemické divize Ciba-Geigy s celosvětovou působností a členem vedení agrochemické divize koncernu. Během následujících 6 let tak řídí profesionální činnost 1600 výzkumníků a zaměstnanců v 14 zemích světa uvádí na trh 11 nových přípravků na ochranu rostlin, dohlíží na výstavbu nových výrobních kapacit, přijímá více než 120 vědeckých sil a uzavírá řadu licenčních smluv i vědeckých kooperací. Výsledky tohoto období ilustruje rozhodnutí založit a všestranně podporovat program „Chiralita“, který přinesl revoluční změnu názorů na produkty pro ochranu rostlin. Tato aktivita vyústila v zavedení přípravků pro ochranu rostlin, které dosáhly brzy obratu v řádu miliard švýcarských franků.
Roku 1991 se profesor Belluš stává vedoucím centrální výzkumné jednotky koncernu. Vede výzkumné týmy ve Švýcarsku, Anglii a Japonsku, uzavírá strategické výzkumné smlouvy s firmami v USA. Znamená to konkrétní zodpovědnost za program základního výzkumu v rámci koncernu zvláště ve vybraných oblastech bioorganické chemie sloučenin pro farmacii, ochranu rostlin i nových oblastí materiálových a bioanalytických věd. Do hesel shrnuté výsledky tohoto období zahrnují: therapeuticky využitelnou koncepci antisens technologie vedoucí k vůbec prvému farmaceutickému produktu na base antisens. výzkum a uvedení na trh optických imunosensorů, nových materiálů pro optické uchovávání dat, nových materiálů pro výrobu kontaktních čoček i latentních pigmentů.
V roce 1996 se firma Ciba-Geigy spojuje s firmou Sandoz, vznikají nové firmy Novartis a Ciba-Specialty Chemicals přičemž jsou odbory základního výzkumu obou spojujících se firem zrušeny.
V současné době působí profesor Belluš jako profesor organické chemie na Univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku

Všechna shora uvedená fakta dokládají mimořádnou odbornou úroveň profesora Belluše. Říkají však velmi málo o jeho rozměru lidském. Profesor Belluš je však stejně uznávaný pro své kvality lidské i společenské. Ve stejných superlativech o jeho schopnostech hovoří nestor organické chemie Prof. Vlado Prelog, přímí podřízení prof. Belluše ale i jeho dlouholetí kolegové.
Stejně mimořádné jsou zásluhy profesora Belluše o kvalitu chemie v naší republice. Inicioval, prosadil a s pečlivostí i taktem sobě vlastním podporoval seriál přednášek VIP z různých oblastí chemie nazvaný Ciba Lectures v rámci kterých měla chemická obec Maďarska, Slovenska i České republiky možnost vidět i slyšet skutečně špičkové representanty Evropské chemie. Tento seriál přednášek pokračuje nyní jako Novartis Lectures. Není nejmenší pochybnosti o tom, že bez trpělivého a důsledného úsilí Prof. Belluše by se tato zcela ojedinělá akce nikdy neuskutečnila.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 5700 [canonical_url] => //www.vscht.cz/veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/bellus [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/bellus [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [5701] => stdClass Object ( [nazev] => Professor Peter A. Wilderer, Technical University of Munich, Germany [seo_title] => Professor Peter A. Wilderer, Technical University of Munich, Germany [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => [obrazek] => prof_wilderer.jpg [obsah] =>

Motivation
Professor Wilderer is currently a professor at the Technical University of Munich and Director of the Institute for Water Quality and Control of Waste Management. He is also Director of the Institute of Advanced Studies on Sustainability, funded by the European Academy of Sciences and Arts.

The essential value of Professor Wilderer's contribution in the water sector derives from a rare and wide-ranging versatility which does not sacrifice depth and focus. Although trained as a civil engineer, he has gained formidable in-depth knowledge in areas such as ecology, microbiology and water chemistry. This coupling of-versatility and quality is driven by a profoundly holistic vision of sustainable water and wastewater management. He holds the view that, in the long term, environmental engineering can only be successful if the interrelationships between environmental factors, ecological and microbiological systems, and human activities are understood in detail.

To achieve his vision he has for many years followed and promoted interdisciplinary and integrative approaches and successfully pursued international collaboration and linkages. What makes his achievements in this context truly remarkable is that he not only pioneered integrative approaches at macro-scale in water management, but also at micro-scale in his research on wastewater treatment. He was one of the first scientists in the early 1970s who realised the need to develop an understanding of the microbial populations and the basic mechanisms involved in biological wastewater treatment. To address this need he assembled an interdisciplinary team of engineers, microbiologists and biochemists. He repeatedly demonstrated the ability to define scientific problems sharply across disciplinary borders. Thereby he provided an interdisciplinary umbrella for research into and solution of water quality and wastewater treatment issues. This interdisciplinary ethic enabled Wilderer to readily transform the results of laboratory research to practical implementation.

Wilderer's main research achievements in wastewater treatment technology relate to: sequencing batch reactors (SBR), where his work strongly influenced the current widespread application of this technology; biofilms, a field in which he gained pre-eminence and his development of biofilm reactors is internationally appreciated; the development of the sequencing batch biofilm reactor (SBBR) technology that combines the advantage of biofilms with the flexibility of SBR; contributory work in the discovery of aerobic granular activated sludge and the development of a technology that uses aerobic granules as a carrier to introduce novel metabolic capabilities into existing bioreactors; and the combination of biofilms with membrane separation technology leading to the development of the membrane biofilm reactor.

His many seminal investigations, publications and presentations on fundamental chemistry, microbiology and ecology, and their use in interpreting and resolving environmental quality challenges in natural aquatic and engineered water resource systems continue to receive world-wide acclaim. Moreover, these contributions have provided sound scientific and engineering bases for the efforts of others and the overall advancement of environmental science and technology.

Working from the platform of his internationally recognised stature as a researcher and innovator, Wilderer exerted himself along various routes to advance the cause of sustainable and integrated water management, including the promotion of international collaboration:

He convinced his state government that water and wastewater treatment, and waste management are inextricably linked. Therefore, the appropriation of research funding should favour proposals that embrace sustainable use and reuse of resources rather than mere technical solutions to isolated problems.

He acts as Director of the Institute of Advanced Studies on Sustainability, funded by the European Academy of Sciences and Arts.

He was instrumental in helping to integrate scientists and engineers from the former East block countries into the international scientific community. He is co-ordinator of the Indo-German Bilateral Programme.

He is Editor of two leading international water journals produced by the International Water Association - Water Research and Water Science & Technology. He is also co-editor of Acta hydrochimica et hydrobiologica.

He was one of the first researchers who not only questioned the sustainability of transferring traditional and well-developed centralised sanitary concepts throughout the world, but developed basic ideas of an alternative high-tech decentralised concept, DESAR (decentralised sanitation and reuse). He is promoting the concept with vigour and sound arguments so that the approach is by now getting established in Europe and all over the world.

He initiated a major international programme on water-related environmental risk management in the Danube river basin. The project aims to develop appropriate measures to detect, avoid and counteract disastrous events concerning flooding and accidental pollution in the Danube river, its tributaries and the Black Sea.

He organised a very successful conference on the concept of Natural Resource use in the light of the World Religions, attended by experts in diverse disciplines such as engineers, theologians and scientists. Along the same line a symposium was held in early 2003 on The Sustainability Axiom in the Light of World Cultures.

Professor Wilderer demonstrates how integrative thinking can be applied in broadening water-related horizons across the full spectrum of fundamental research, technology development, technology application and integrated water resources management. There is probably no other person in the water field that has gained excellence and international respect across so many disciplinary boundaries. From this broad base he facilitated the transfer of knowledge, experience and ideas not only to the scientific community, but also to the public, industry, business and public institutions. He has striven to educate all those in contact with him on the concept of an engineer who manages resources in an integrative manner. His approach de facto redefines the role of an environmental engineer.

[poduzel] => Array ( ) [iduzel] => 5701 [canonical_url] => //www.vscht.cz/veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/wilderer [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum/ceny-a-souteze/ceny-udelene/doctor-honoris-causa/wilderer [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_obrazek [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )

Vítejte ve světě moderní chemie

VŠCHT Praha - Výzva, která se vyplatí

Oddělení komunikace

Michal Janovský

Jan Kříž

Bára Uhlíková

Barbora Strasserová

Annemarie Havlíčková

Lumír Košař

Jana Sommerová

Dana Kardová (rozená Bílková)

Poradenské a kariérní centrum

Alumni VŠCHT Praha

Chyba 404

DATA

Seznam oceněných

Prof. Eva Zažímalová

Dr. Zdeněk Hostomský

Dr. Peter Seeberger

Prof. Jean-Marie Lehn

Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc.

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.

Prof. RNDr. Antonín Holý

prof. Dr. Daniel Belluš

Prof. Norman Hackerman

prof. Peter A. Wilderer

Prof. Otto Wichterle

Prof. Dr. Ing. Josef Koritta

Prof. Vlado Prelog