Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
logo VŠCHT
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Věda a výzkum → Studentská vědecká konference → SVK → SVK 2018
iduzel: 44258
idvazba: 48596
šablona: stranka_galerie
čas: 20.9.2020 15:39:40
verze: 4723
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2018&faculty=FCHI
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2018

Harmonogram SVK 2018

  • Vyhlášení SVK 2018
  • Uzávěrka podávání přihlášek: 22. 10. 2018
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 8. 11. 2018
  • SVK přednášky všech soutěžících: 22. 11. 2018 - VÝSLEDKY
  • SVK finále (přednášky 19 vítězů): 23. 11. 2018

Sborníky

SVK na FCHI v akademickém roce 2018/2019 proběhla ve čtvrtek 22. 11. 2018.

  • 6 ústavů, 138 soutěžícíh, 19 sekcí.
  • Respirium B - 14:00 Slavnostní vyhlášení vítězů jednotlivých sekcí a předání diplomů z rukou paní děkanky prof. Marie Urbanové

V pátek 23. 11. 2018 se v posluchárně BIII uskutečnilo SVK finále, kde své práce přednesli vítězové jednotlivých sekcí.

  • Sborník finále
  • Délka prezentací 10 minut včetně diskuze (doporučeno 8+2).
  • Složení odborné komise:
    prof. RNDr. Marie Urbanová, CSc. (předsedkyně komise)
    doc. RNDr. Pavel Řezanka, Ph.D. (zástupce 402)
    prof. RNDr. Jiří Kolafa, CSc. (zástupce 403)
    doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D. (zástupce 409)
    Ing. Pavel Galář, Ph.D. (zástupce 444)
    doc. Ing. Jan Mareš, Ph.D. (zástupce 445)
    Ing. Pavel Calta, Ph.D. (zástupce společnosti Zentiva - hlavního sponzora SVK na FCHI)
  • Program:
     
8:50    zahájení

9:00-10:00

9:00

Bc. Lenka Adamová

Zvýšení výkonu balicí linky pro expedici do zámoří

9:10

Bc. Martin Bureš

Simulation of long term cycling of vanadium redox flow battery

9:20

Bc. Oleksandr Volochanskyi

Příprava zesilujících dendritických nano/mikrostruktur s využitím bezproudové depozice plasmonických kovů pro potřeby SERS spektroskopie

9:30

Bc. Tereza Navrátilová

Vývoj chemických jazyků s využitím solvatochromních derivátů stilbazolu

9:40

Bc. Lenka Vatrsková

Forenzní elektrochemie nových psychoaktivních látek

9:50

Petr Touš

Termodynamické vlastnosti a sublimace kubanu studované metodami výpočetní chemie

10:00 - 10:20   přestávka
10:20 - 11:20 10:20

Bc. David Palounek

SERS spektroskopie červených pigmentů na povrchu plasmonických kovů: vliv excitační vlnové délky

10:30

Bc. Martin Šourek

Linking micro-scale and meso-scale models for catalytic filter

10:40

Vojtěch Konderla

Enhancement of graphite felt electrode for vanadium redox flow battery by in-cell graphene oxide electrodeposition

10:50

Bc. et Bc. Jan Němec

Analýza tlakových ztrát v automobilových filtrech pevných částic

11:00

Bc. Patrik Bouřa

Příprava a charakterizace biopolymerních mikrocelulárních pěn

11:10

Bc. Jana Sklenářová

Nanášení antistatických nanovrstev metodou elektrosprejování

11:20 - 11:40   přestávka
11:40 - 12:50 11:40

Bc. Ondřej Šrom

Deeper insight into the dynamic light scattering technique for particle size characterization

11:50

Bc. Jaromír Mašek

Polynomial model of liquid flow

12:00

Kristýna Žemlová

Uživatelské rozhraní pro zpracování krystalografických dat

12:10

Bc. Tereza Hanyková

Ověření vlivu promocí na jednotlivé produkty společnosti Henkel s.r.o.

12:20

Bc. Martin Hruška

Senzor plynů na bázi křemenné krystalové mikrováhy

12:30

Bc. Alexandr Zaykov

Singlet Fission - Recent Advances in the Simple Theory

12:40 - 13:00   vyhlášení fakultních vítězů a zakončení

Výsledky fakultního finále

1.místo
Bc. Martin Hruška
Senzor plynů na bázi křemenné krystalové mikrováhy

2.místo
Bc. Alexandr Zaykov
Singlet Fission - Recent Advances in the Simple Theory

3.místo
Bc. Martin Šourek
Linking micro-scale and meso-scale models for catalytic filter

Seznam ústavních koordinátorů SVK

402    Ústav analytické chemie - Ing. Martin Člupek, Ph.D. (Martin.Clupek@vscht.cz)
403    Ústav fyzikální chemie - doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D. (Ondrej.Vopicka@vscht.cz)
409    Ústav chemického inženýrství - Dr. Ing. Pavlína Basařová (Pavlina.Basarova@vscht.cz)
837    Ústav ekonomiky a managementu - Mgr. Ing. Marek Botek, Ph.D. (Marek.Botek@vscht.cz)
444    Ústav fyziky a měřicí techniky - Ing. Vladimír Scholtz, Ph.D. (Vladimir.Scholtz@vscht.cz)
445    Ústav počítačové a řídicí techniky - Ing. Iva Nachtigalová, Ph.D. (Iva.Nachtigalova@vscht.cz)

Pokud máte jakékoli dotazy nebo v případě, že byste se chtěli stát sponzory SVK na FCHI, kontaktujte prosím fakultní koordinátorku SVK Ing. Jitku Čejkovou, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz) .

Leták SVK 2018 (šířka 450px)

Děkujeme všem sponzorům SVK 2018 na FCHI!

Hlavní sponzoři


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)
šířka 215px
šířka 215px Optik (šířka 215px)

Sponzoři

šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
Logo_White_Anton_Paar_RGB (šířka 215px) logo casale (šířka 215px)
eaton_logo_claim_rgb (šířka 215px) šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
1280px-Sysmex_company_logo.svg (šířka 215px) trelleborg_logo_2 (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
chemoprojekt (šířka 215px)  
logo_chromservis-nove (šířka 215px) šířka 215px
logo shimadzu (šířka 215px) spolana (šířka 215px)
šířka 215px pragolab logo (šířka 215px)
index (šířka 215px) šířka 215px
logo_pfeiffer (šířka 215px) vwr_logo_rgb (šířka 215px)
šířka 215px CHEMSTAR (šířka 215px)

Věcné dary

šířka 215px
šířka 215px Merck (šířka 215px)
cez-logo-jete-new-14 (šířka 215px) logo ntm (šířka 215px)
Metrohm (šířka 215px) Petr Slavíček

Nejste zalogován/a (anonym)

Chemické inženýrství 2 (BS 4 - 8:30)

  • Předseda: prof. Ing. Pavel Hasal, CSc.
  • Komise: Ing. Lukáš Valenz, Ph.D., Ing. Vít Zvoníček, Ing. Jindřich Mrlík, Ing. Václav Babuka, Ing. Jakub Šiška, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:40 Bc. Patrik Bouřa M1 Ing. Alexandr Zubov, Ph.D. Příprava a charakterizace biopolymerních mikrocelulárních pěn detail

Příprava a charakterizace biopolymerních mikrocelulárních pěn

V posledních letech je vzhledem ke zvyšujícímu se znečištění životního prostředí plasty vyvíjen čím dál větší tlak na řešení situace. V tomto ohledu mají potenciál biodegradabilní plasty nahradit stávající. Příkladem může být polymléčná kyselina (PLA), která je nejen biologicky odbouratelná, ale navíc je vyráběna z obnovitelných zdrojů. Mimoto je PLA jako jeden z mála biopolymerů schválena k aplikaci v medicíně.  Současným trendem výroby materiálů je také snaha o snížení spotřeby výchozích surovin a úsporu energie. Tyto možnosti nabízí vypěněné polymery, které jsou využívány např. jako izolanty, separační membrány, ke kultivaci tkání nebo kvůli svým výborným mechanickým vlastnostem (vzhledem k jejich hustotě).  V této práci jsem se zabýval přípravou a charakterizací mikrocelulárních polymerních pěn, které mohou vykazovat mnohem lepší vlastnosti než běžné polymerní pěny. PLA rozpouštěná v kyselině octové byla vypěněna netradiční metodou spinodální dekompozice. Je to poprvé, kdy byla PLA vypěna za použití kyseliny octové, která je díky své velmi nízké toxicitě zajímavou, ekonomicky přívětivou alternativou k toxickým rozpouštědlům. Nedílnou součástí této práce byl také návrh a úspěšná implementace kontinuálního chlazení u vypěňovací aparatury, a to za použití 3D tiskárny.



9:00 Radek Chmelař B3 Ing. Jitka Čejková, Ph.D. Využití neuronových sítí pro popis chování kapek dekanolu v roztoku dekanoátu detail

Využití neuronových sítí pro popis chování kapek dekanolu v roztoku dekanoátu

Tato práce se zabývá možností využití strojového učení, konktrétně neuronových sítí, pro popis chování systému tvořeného z kapek dekanolu v roztoku dekanoátu sodného. Cílem je zjistit, jestli je možné využít neuronovou síť pro popis takovéhoto systému. Z pokusů, kde budou kapky dekanolu umístěny na roztok dekanoátu sodného, získáme snímáním kamerou obrázky, ze kterých obrazovou analýzou získáme souřadnice kapek. Teplotu, koncentraci roztoku, čas od začátku pokusu a objem kapek známe. Tato data předáme jako vstup neuronové síti. Neuronová síť bude mít za úkol naučit se odhadovat, kde budou kapky v následujícím snímku. Cílem učení je minimalizovat rozdíl hodnot navržených neuronovou sítí od hodnot skutečných. Naučená síť může být použita pro odhad chování kapek pro ještě nevyzkoušené podmínky a bude možné získat závislost rychlosti, celkové uražené vzdálenosti, nejčastější relativní uspořádání případně nějaké další specifické chování, na teplotě, koncentraci, velikosti kapek, času od začátku pokusu a podobně.
9:20 Bc. Wilhelm Feigl M2 Ing. Jan Haidl, Ph.D. Možnosti optimalizace ejektoru pro použití při zpracování odplynů detail

Možnosti optimalizace ejektoru pro použití při zpracování odplynů

  Velké množství chemických procesů je založeno na interakci fází v soustavě kapalina-plyn. Konkrétní požadavky kladené na danou interakci rozhodují o vhodné podobě průmyslové aparatury. Pro aplikace, kde je žádána velká mezifázová plocha kapalina-plyn, či intenzivní mezifázové sdílení hmoty (mechanické i chemické čištění plynů, sycení kapalin, rychlé heterogenní chemické reakce)  se vedle konvenčních aparátů stává rentabilní užívání ejektorového čerpadla, jehož hlavní přednosti spočívají v nízkých pořizovacích nákladech, jednoduchém a elegantním designu a absenci pohyblivých součástí ve styku s plynem, znamenající vyšší spolehlivost a menší náročnost na údržbu. Limitujícím faktorem v používání ejektoru jsou vysoké energetické nároky pro většinu aplikací. V této práci budou představeny některé modifikace ejektoru, umožňující vyšší efektivitu při užití ejektoru při aplikacích jako je čištění odplynů, kde hlavním kritériem optimality je celkové zpracované množství plynu vztažené na jednotku dodané energie. Kromě v současné době již známých modifikací, spočívajících v zařazení rotačního elementu před trysku, byl experimentálně studován také vliv dosud nezkoumaných variant, jako je destabilizace paprsku vody prostřednictvím expanze inertního plynu či smykovým třením o povrch trysky.



9:40 Jan Kejzlar B3 doc. Ing. Miroslav Šoóš, Ph.D. Polymorphism of active pharmaceutical ingredients detail

Polymorphism of active pharmaceutical ingredients

Liquid assisted grinding is becoming very popular nowadays, due to many advantages such as little amount of solvent and we can obtain new forms, not accessible with other solvent related methods. Purpose of this work is to obtain different polymorphs of API (active pharmaceutical ingredient) and observe factors that may have influence of polymorph forming, such as frequency and time of milling and amount of used solvent.
10:20 Bc. Lenka Kolářová M1 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek Plastic waste treatment by the means of electrification detail

Plastic waste treatment by the means of electrification

Plastic products are vastly present for example in packaging, electronics, automotive industry and constructions. Consequent plastic waste is treated by incineration or recycling. However, both of the treatments require pre-separation of plastics, which is still a challenging problem.  Current methods like manual separation, flotation or methods based on density differences aren’t sufficiently effective. The new promising method, triboelectric separation, originates in the idea that every plastic reaches different electrostatic charge and therefore plastic mixtures can be separated in electric field. In this work, we determined the key parameters affecting tribocharging (charging by friction) of common plastics (PP, PS, PET, PVC), and then examined the electrostatic separation. Charging the plastics using self-designed rotational tribocharger showed that the charging dynamics fastens with increasing rotational frequency and the saturation charge is proportional to applied mechanical pressure. We also observed that corona surface treatment significantly fastened following tribocharging. We further compared rotational tribocharging with vibrational one, as rotational tribocharging is well defined; however, vibrational one simulates better the desired industrial application.  
10:40 Bc. Martina Kukrálová M2 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek Experimentální studie PE pomocí DSC detail

Experimentální studie PE pomocí DSC

Polyethylen (PE) patří mezi plasty se širokou škálou použití. Jeho vlastnosti se pro průmyslové využití neustále vylepšují. Mechanické vlastnosti a chemickou odolnost polymeru ovlivňuje podíl krystalické fáze. Právě podíl krystalické fáze, tzv. krystalinita, a dynamický vývoj krystalinity během soprce byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie (DSC) studovány. Jedná se o experimentální metodu, při níž se zkoumají tepelné vlastnosti materiálu. Zahříváním materiálu dochází k fázovým přeměnám, které je možno mimo jiné detekovat a určovat teplotu a entalpii fázových přechodů. V této práci byla určena teplota a entalpie tání PE a z těchto hodnot byla následně vypočítána krystalinita jednotlivých vzorků. DSC se obecně považuje za jednoduchou a univerzální metodu s lehce interpretovatelnými výsledky. Tento předpoklad platí pouze u nízkomolekulárních látek a kovů. Při měření vysokomolekulárních látek jako je PE je nutné řešit řadu výzev (určení začátku fázových přechodů, šířka fázového přechodu, nehomogenita polymerních vzorků). Úpravou měřících postupů na DSC aparatuře jsme dokázali úspěšně pozorovat vliv sorpčních procesů ve vzorcích PE. Tyto výsledky rozšiřují poznatky v oblasti difúzních procesů v polymerních systémech.
11:00 Bc. Ondřej Libánský M2 Ing. Jaromír Pocedič, Ph.D. Studium dějů probíhajících v zinko-vzduchovém palivovém článku detail

Studium dějů probíhajících v zinko-vzduchovém palivovém článku

Integrace obnovitelných zdrojů energie do elektrické sítě je celosvětově na vzestupu a nejinak tomu bude i v blízké budoucnosti. Chceme-li však plně přejít na tyto zdroje, nevyhneme se potřebě sezónního ukládání elektrické energie. V současnosti hojně propagované lithiové baterie nejsou ekonomicky vhodnou technologií pro dlouhodobou akumulaci elektrické energie a vodíkové hospodářství čelí technologické překážce v podobě skladování vodíku. Jedním z perspektivních kandidátů může být „zinková energetika“ na bázi chemie zinek-vzduch, jež jako elektroaktivní látky využívá kovový zinek a vzdušný kyslík. Toto řešení vyniká vysokou hustotou energie, nízkou cenou a využitím materiálů, které jsou málo toxické a dobře recyklovatelné. Před masivním rozšířením tohoto konceptu je ovšem nutné ověřit jeho technologickou způsobilost. V rámci prezentované práce jsou studovány děje probíhající při provozu zinko-vzduchového palivového článku sloužícího k uvolnění uložené energie ze zinkového paliva. K tomuto účelu byl zkonstruován laboratorní palivový článek, jehož funkčnost byla testována za různých experimentálních podmínek. Získané výsledky umožňují porozumět principu fungování palivového článku, díky čemuž může být navrženo řešení s vyšší účinností konverze chemické energie na elektrickou.



11:20 Bc. Karel Mařík M2 prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D. Matematický model syntézy cefalexinu detail

Matematický model syntézy cefalexinu

Cefalexin, beta-laktamové antibiotikum první generace cefalosporinů, patří k světově nejvíce předepisovaným léčivům. Specifické při jeho výrobě je, že enzymová syntéza cefalexinu je provázena následnou nežádoucí hydrolýzou produktu. Ta může být potlačena in situ odebíráním produktu, čímž se významně zvyšuje výtěžek reakce. Byly popsány různé způsoby zvýšení výtěžku cefalexinu, např. jeho in situ komplexací nebo snížením obsahu vody v reakčním médiu. Další možností je uskutečnění této syntézy v integrovaném mikrofluidním zařízení, kde zároveň probíhá separace produktu extrakcí s transportem zesíleným vloženým elektrickým polem. Aplikace mikrofluidních zařízení při syntéze látek s vysokou přidanou hodnotou představují slibnou alternativu v porovnání s klasickými vsádkovými reaktory, a to zvl. kvůli snížení transportních odporů, zajištění reprodukovatelných reakčních podmínek a možnosti vložení vnějších silových polí. Předmětem této práce je vytvoření matematického modelu vsádkové enzymové syntézy cefalexinu a identifikace hodnot kinetických parametrů pomocí experimentálně naměřených dat. Optimalizační procedurou byly nalezeny hodnoty rychlostních konstant. Sestavený model bude použit v další práci, která bude zaměřena na syntézu cefalexinu v průtočném mikroseparátoru-mikroreaktoru.  



11:40 Bc. Michaela Mikešová M1 Ing. Petr Mazúr, Ph.D. Stanovení koncentrace a oxidačního stavu vanadových iontů v elektrolytu používaném ve VRPB detail

Stanovení koncentrace a oxidačního stavu vanadových iontů v elektrolytu používaném ve VRPB

Alternativní zdroje energie v podobě větrných elektráren a solárních panelů si v dnešní době upevňují svou pozici mezi klasickými zdroji energie, kterými jsou fosilní či jaderná paliva. Problémem alternativních zdrojů je však jejich oscilující výkon, který lze stabilizovat instalací stacionárních úložišť elektrické energie. Tím může být například vanadová redoxní průtočná baterie (VRPB), jejíž nespornou výhodou je obrovská variabilita, zejména nezávislá škálovatelnost výkonu a kapacity. Jednou z důležitých součástí této baterie je elektrolyt, který je tvořen vanadovými ionty rozpuštěnými v roztoku kyseliny sírové. Složení elektrolytu ovlivňuje důležité vlastnosti baterie jako je kapacita či energetické ztráty systému, tudíž přesná znalost koncentrace vanadových a síranových iontů v elektrolytu je nedílnou součástí vývoje technologie vanadových redoxních průtočných baterií. Tato práce se věnuje možnosti využití manganometrické titrace pro stanovení koncentrace a oxidačního stavu vanadových iontů v elektrolytu vanadové redoxní průtočné baterie a určení vlivů zkreslujících získané výsledky. Důvodem volby této kvantitativní analýzy je její nízká cena a snadná implementovatelnost pro vědecké i průmyslové použití.

DSC_0400
DSC_0403
DSC_0443
DSC_0425
DSC_0423
DSC_0460
DSC_0467
DSC_0416
DSC_0452
DSC_0436
DSC_0431
DSC_0474
DSC_0449
DSC_0501
DSC_0507
DSC_0543
DSC_0547
DSC_0522
DSC_0511
DSC_0517
DSC_0533
DSC_0528
DSC_0558
DSC_0481
DSC_0485
DSC_0496
DSC_0488
DSC_0489
DSC_0384
DSC_0396
DSC_0393

Aktualizováno: 20.9.2019 10:21, Autor: fchi

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi