Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
logo VŠCHT
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Věda a výzkum → Studentská vědecká konference → SVK → SVK 2018
iduzel: 44258
idvazba: 48596
šablona: stranka_galerie
čas: 20.9.2020 16:53:13
verze: 4723
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2018&faculty=FCHI
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2018

Harmonogram SVK 2018

  • Vyhlášení SVK 2018
  • Uzávěrka podávání přihlášek: 22. 10. 2018
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 8. 11. 2018
  • SVK přednášky všech soutěžících: 22. 11. 2018 - VÝSLEDKY
  • SVK finále (přednášky 19 vítězů): 23. 11. 2018

Sborníky

SVK na FCHI v akademickém roce 2018/2019 proběhla ve čtvrtek 22. 11. 2018.

  • 6 ústavů, 138 soutěžícíh, 19 sekcí.
  • Respirium B - 14:00 Slavnostní vyhlášení vítězů jednotlivých sekcí a předání diplomů z rukou paní děkanky prof. Marie Urbanové

V pátek 23. 11. 2018 se v posluchárně BIII uskutečnilo SVK finále, kde své práce přednesli vítězové jednotlivých sekcí.

  • Sborník finále
  • Délka prezentací 10 minut včetně diskuze (doporučeno 8+2).
  • Složení odborné komise:
    prof. RNDr. Marie Urbanová, CSc. (předsedkyně komise)
    doc. RNDr. Pavel Řezanka, Ph.D. (zástupce 402)
    prof. RNDr. Jiří Kolafa, CSc. (zástupce 403)
    doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D. (zástupce 409)
    Ing. Pavel Galář, Ph.D. (zástupce 444)
    doc. Ing. Jan Mareš, Ph.D. (zástupce 445)
    Ing. Pavel Calta, Ph.D. (zástupce společnosti Zentiva - hlavního sponzora SVK na FCHI)
  • Program:
     
8:50    zahájení

9:00-10:00

9:00

Bc. Lenka Adamová

Zvýšení výkonu balicí linky pro expedici do zámoří

9:10

Bc. Martin Bureš

Simulation of long term cycling of vanadium redox flow battery

9:20

Bc. Oleksandr Volochanskyi

Příprava zesilujících dendritických nano/mikrostruktur s využitím bezproudové depozice plasmonických kovů pro potřeby SERS spektroskopie

9:30

Bc. Tereza Navrátilová

Vývoj chemických jazyků s využitím solvatochromních derivátů stilbazolu

9:40

Bc. Lenka Vatrsková

Forenzní elektrochemie nových psychoaktivních látek

9:50

Petr Touš

Termodynamické vlastnosti a sublimace kubanu studované metodami výpočetní chemie

10:00 - 10:20   přestávka
10:20 - 11:20 10:20

Bc. David Palounek

SERS spektroskopie červených pigmentů na povrchu plasmonických kovů: vliv excitační vlnové délky

10:30

Bc. Martin Šourek

Linking micro-scale and meso-scale models for catalytic filter

10:40

Vojtěch Konderla

Enhancement of graphite felt electrode for vanadium redox flow battery by in-cell graphene oxide electrodeposition

10:50

Bc. et Bc. Jan Němec

Analýza tlakových ztrát v automobilových filtrech pevných částic

11:00

Bc. Patrik Bouřa

Příprava a charakterizace biopolymerních mikrocelulárních pěn

11:10

Bc. Jana Sklenářová

Nanášení antistatických nanovrstev metodou elektrosprejování

11:20 - 11:40   přestávka
11:40 - 12:50 11:40

Bc. Ondřej Šrom

Deeper insight into the dynamic light scattering technique for particle size characterization

11:50

Bc. Jaromír Mašek

Polynomial model of liquid flow

12:00

Kristýna Žemlová

Uživatelské rozhraní pro zpracování krystalografických dat

12:10

Bc. Tereza Hanyková

Ověření vlivu promocí na jednotlivé produkty společnosti Henkel s.r.o.

12:20

Bc. Martin Hruška

Senzor plynů na bázi křemenné krystalové mikrováhy

12:30

Bc. Alexandr Zaykov

Singlet Fission - Recent Advances in the Simple Theory

12:40 - 13:00   vyhlášení fakultních vítězů a zakončení

Výsledky fakultního finále

1.místo
Bc. Martin Hruška
Senzor plynů na bázi křemenné krystalové mikrováhy

2.místo
Bc. Alexandr Zaykov
Singlet Fission - Recent Advances in the Simple Theory

3.místo
Bc. Martin Šourek
Linking micro-scale and meso-scale models for catalytic filter

Seznam ústavních koordinátorů SVK

402    Ústav analytické chemie - Ing. Martin Člupek, Ph.D. (Martin.Clupek@vscht.cz)
403    Ústav fyzikální chemie - doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D. (Ondrej.Vopicka@vscht.cz)
409    Ústav chemického inženýrství - Dr. Ing. Pavlína Basařová (Pavlina.Basarova@vscht.cz)
837    Ústav ekonomiky a managementu - Mgr. Ing. Marek Botek, Ph.D. (Marek.Botek@vscht.cz)
444    Ústav fyziky a měřicí techniky - Ing. Vladimír Scholtz, Ph.D. (Vladimir.Scholtz@vscht.cz)
445    Ústav počítačové a řídicí techniky - Ing. Iva Nachtigalová, Ph.D. (Iva.Nachtigalova@vscht.cz)

Pokud máte jakékoli dotazy nebo v případě, že byste se chtěli stát sponzory SVK na FCHI, kontaktujte prosím fakultní koordinátorku SVK Ing. Jitku Čejkovou, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz) .

Leták SVK 2018 (šířka 450px)

Děkujeme všem sponzorům SVK 2018 na FCHI!

Hlavní sponzoři


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)
šířka 215px
šířka 215px Optik (šířka 215px)

Sponzoři

šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
Logo_White_Anton_Paar_RGB (šířka 215px) logo casale (šířka 215px)
eaton_logo_claim_rgb (šířka 215px) šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
1280px-Sysmex_company_logo.svg (šířka 215px) trelleborg_logo_2 (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
chemoprojekt (šířka 215px)  
logo_chromservis-nove (šířka 215px) šířka 215px
logo shimadzu (šířka 215px) spolana (šířka 215px)
šířka 215px pragolab logo (šířka 215px)
index (šířka 215px) šířka 215px
logo_pfeiffer (šířka 215px) vwr_logo_rgb (šířka 215px)
šířka 215px CHEMSTAR (šířka 215px)

Věcné dary

šířka 215px
šířka 215px Merck (šířka 215px)
cez-logo-jete-new-14 (šířka 215px) logo ntm (šířka 215px)
Metrohm (šířka 215px) Petr Slavíček

Nejste zalogován/a (anonym)

Chemické inženýrství 5 (B III - 8:30)

  • Předseda: doc. Dr. Ing. Tomáš Moucha
  • Komise: Ing. Věra Pěnkavová, Ph.D., Ing. Ladislav Konopka, Ing. Jiří Charvát, Ing. František Plát, Ph.D., Ing. Jan Hronza, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:40 Bc. Martin Bureš M1 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek Simulation of long term cycling of vanadium redox flow battery detail

Simulation of long term cycling of vanadium redox flow battery

Alternativou k uskladnění energie z obnovitelných zdrojů jsou vanadové průtočně baterie, u nichž probíhá přečerpávání elektrolytů skrz porézní elektrody oddělené membránou. Membrány jsou v ideálním případě propustné pouze pro vodíkové ionty, které přenáší elektrický náboj. V reálném případě jsou ale propustné i pro vanadové kationty a vodu, což mírně snižuje účinnost baterie a její kapacitu při dlouhodobém cyklování. Naštěstí lze baterii snadno regenerovat na původní plnou kapacitu. V této práci simulujeme pomocí matematického modelu chování reálné baterie. V modelu využíváme její rozdělení na 4 části, pozitivní a negativní celu a dva zásobní tanky k nim připojené. Model zahrnuje popis transportu iontů skrz membránu Nernst-Planckovu rovnicí, popis reakční kinetiky v roztoku a popis elektrochemických reakcí Butler-Volmerovou rovnicí. K výpočtu toku vody využíváme osmotický tlak a popis membrány jako homogenní i porézní prostředí. K popisu rovnovážného napětí je použita Nernstova rovnice. Z výsledků lze predikovat jak vývoj kapacity baterie, tak objemů a koncentrací elektrolytů v průběhu dlouhodobého nabíjeni a vybíjení. Využitím vyvinutého modelu budeme schopni řídit baterii tak, aby se zlepšila její účinnost a dlouhodobá stabilita.  



9:00 Bc. Daniel Götz M2 Ing. Petr Mazúr, Ph.D. Vliv vlastností membrány na provozní charakteristiky vanadové redoxní průtočné baterie detail

Vliv vlastností membrány na provozní charakteristiky vanadové redoxní průtočné baterie

Dlouhodobý trend zvyšování časově nerovnoměrné poptávky po elektrické energii s sebou nese potřebu stabilizovat síť pomocí stacionárních uložišť, kupř. ve formě akumulátorů. Na ty jsou ale v této funkci kladené specifické požadavky zejména dlouhodobé výdrže, spolehlivosti a v neposlední řadě také nízké ceny. Právě tyto vlastnosti nabízejí vanadové redoxní průtočné baterie. Jednou z klíčových komponent, který rozhoduje o technických a ekonomických parametrech baterie, je membrána oddělující kladný a záporný elektrolyt a zajišťuje iontové propojení mezi poločlánky. Cílem mé práce bylo experimentální studium provozních vlastností baterie s rozdílnými membránami. Pro experimenty jsem zkonstruoval aparaturu umožňující nejen základní charakterizaci laboratorního monočlánku, ale též k průběžnému monitorování změn objemu a složení elektrolytu. Aparatura byla využita k charakterizaci několika zástupců výměnných membrán o různé iontovýměnné kapacitě. Byl sledován významný vliv vlastností membrány na provozní vlastnosti baterie (účinnost, kapacita), ale též na transport jednotlivých složek elektrolytu membránou, a to i v dlouhodobém horizontu.  
9:20 Bc. Jarmila Kučerová M2 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek Viskoelastické chování polyethylenových částic detail

Viskoelastické chování polyethylenových částic

Powder particles, for example polymers or drugs, undergo various collisions during their manufacturing and transport. Their viscoelastic properties lead to energy dissipation during collisions. The amount of dissipated energy determines the behaviour of the whole particulate system and is crucial when studying phenomena like particle aggregation or fouling. In our work, we focus on collision behaviour of PE particles. As a measure of dissipated energy, we use restitution coefficient (defined as the ratio of velocity after and before impact). Based on our experimental observations, we developed DEM model that enables us to predict restitution coefficient and post-impact behaviour of particles under various conditions. During the experiments, we recorded PE particles impacting metal plate and by image analysis obtained their restitution coefficients. We used the measured data to fit dissipative force parameter in one-element model. Consequently, we applied the same force description in a model with discretized particles represented by aggregate of elements. This model enabled us to predict energy dissipation of particles of different shapes and surface roughness. Our results also provide information about force propagation during impact and the significance of particle rotation.
9:40 Jakub Nademlejnský B3 RNDr. Ivan Řehoř, Ph.D. Blood cell-like microparticles produced with continous lithography detail

Blood cell-like microparticles produced with continous lithography

 In this work, we try to synthesize hydrogel particles that can mimic the red blood cells and flow through the bloodstream and not being excreted by kidney or liver. To achieve that, we must mimic  the shape, surface and  mechanical properties of the blood cells. We have synthesized the blood-cell shaped particles from polymer PEGDA using stop flow lithography, demonstrating we are able to do such small and diversified particles. We plan to use the particles as in-vivo microsensors of blood composition by loading them with fluorescent sensors of biologically relevant parameters (pH, glucose, lactate...)  



10:20 Bc. Tomáš Pachl M1 doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. Porovnání kinetiky dvojitého zapálení CO v přítomnosti C3H6 na katalyzátorech Pd/γ-Al2O3 a Pt/γ-Al2O3 detail

Porovnání kinetiky dvojitého zapálení CO v přítomnosti C3H6 na katalyzátorech Pd/γ-Al2O3 a Pt/γ-Al2O3

New strict emission standards for internal combustion engine vehicles require deeper understanding of catalytic converters. This study focuses on co-oxidation of propene and carbon monoxide over Pd/γ-Al2O3 and Pt/γ-Al2O3 monolith-supported catalysts. Partial oxidation of light hydrocarbons to intermediates and their accumulation on active sites reduce efficiency of the catalyst. This can lead to temporary decreasing conversion of CO with increasing temperature, which is known as dual light-off. This effect was studied under lean and stoichiometric conditions typical of diesel oxidation and three-way catalysts. The biggest impact was observed on Pt based catalyst with presence of NO under stoichiometric conditions. On the other hand, under lean conditions oxidation of intermediates is sufficient and their effect is negligible. A global mathematical model was modified to take into account these findings. Additional reactions describe: a) partial oxidation of propene to intermediates that block active sites and slow down other reactions, b) oxidation of the intermediates and c) partial oxidation of propene to CO. The newly created CO plays only a minor role in dual light-off behaviour. The results from the modified model are consistent with the experimental data.  
10:40 Bc. Jakub Svoboda M2 Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D. Příprava hierarchických mikro-strukturovaných povrchů s využitím polystyrenových částic    detail

Příprava hierarchických mikro-strukturovaných povrchů s využitím polystyrenových částic   

This work deals with the preparation of artificial surfaces with hierarchical topologyinspired by the natural templates. Many natural materialswith two-scale roughness showunique properties such as superhydrophobicity (rose petals), self-cleaning effect (lotus leaf), antibacterial properties (cicada wing) or cytocompatibility (moth eye). The aim of this work is to use various methods of soft-lithography to produce hierarchical structures with the possibility to control both levels of surface roughness and thus the final surface properties. First, the microscale roughness can be altered by the size of primary polystyrene (PS) beads (Fig. 1a) and secondary, the nano-roughness can becontrolled via process parameters of oxygen plasma etching (Fig1b) or alternatively, by deposition of the additional layer composed from nanoparticles on top of microspheres.A close-packed layer of PSwith various diameterwas prepared by spin coatingof glass/PDMSsurfacepre-activated by oxygen plasma. Influence of inlet parameters (presence of solvent, acceleration or speed of drying)on quality of surface coverage by PS beads will be presented. Additionally, wetting parameters of structured surfaces and resistance to bacterial colonization compared to a flat surface will be investigated.  



11:00 Adam Vondra B3 doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. Vliv tlaku na konverzi škodlivin v automobilovém katalyzátoru detail

Vliv tlaku na konverzi škodlivin v automobilovém katalyzátoru

V dnešní době je kladen stále větší důraz na ochranu životního prostředí. Neustále se zpřísňující limity na snížení emisí automobilových výfukových plynů, společně s novými testovacími postupy pro zjišťování emisí a spotřeby paliva WLTP (Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedures) a RDE (Real Driving Emissions), nutí výrobce používat neustále sofistikovanější katalytické konvertory, které přeměňují stopy zdraví škodlivých látek, jako je oxid uhelnatý (CO), zbytky nespálených uhlovodíků (HC) a oxidy dusíku (NOx) na zdraví nezávadné plyny (vodu, oxid uhličitý a dusík).  Jednou z uvažovaných možností, jak dosáhnout co nejvyšší konverze škodlivin, je umístění katalyzátoru do místa s vyšším tlakem výfukového plynu (před turbo). Tato práce se zabývá matematickým modelováním vlivu tlaku na konverzi škodlivin v automobilovém katalyzátoru a porovnáním výsledků simulací s experimentálními daty naměřenými v laboratoři. Při zvýšeném tlaku došlo v případě oxidace CO a uhlovodíků k drobnému snížení teploty zapálení, u adsorpce NOx pak k mírnému nárůstu adsorpční kapacity, což je v obou případech žádoucí.  
11:20 Václav Šmíd B3 Ing. Jan Haidl, Ph.D. Možnosti zvýšení energetické účinnosti ejektorového čerpadla kapalina-plyn detail

Možnosti zvýšení energetické účinnosti ejektorového čerpadla kapalina-plyn

Ejektor je jednoduché a poměrně bezporuchové zařízení, které je díky absenci jakýchkoliv pohyblivých částí vhodné pro čerpání znečištěných kapalin a plynů, např. suspenzí, kalů, prachů či dýmů, které by v konvenčních zařízení mohly způsobovat zanášení. Principem jeho činnosti je tvorba jemné, velmi dobře míchané, disperze plynu v hnací kapalině, což podporuje intenzivní přestup hmoty mezi plynem a kapalinou. Velmi vysoká hustota mezifázové plochy ve vznikající plynokapalinové směsi umožňuje použití ejektoru jako zařízení pro mechanické nebo chemické čistění plynů a par z průmyslových procesů. Alternativně lze ejektor použít jako velmi účinný chemický reaktor, který si sám přisává reagující plyn. Mimořádné vlastnosti ejektoru jako výměníku hmoty jsou však kompenzovány vysokými energetickými nároky a omezenou databází návrhových dat. Tato práce se zaměřuje na možnosti zvýšení energetické účinnosti ejektoru pro zpracování velkých objemů plynu prostřednictvím mechanického rozrušení paprsku hnací kapaliny. V práci jsou popsány a studovány dvě možnosti rozrušení paprsku: (i) prostřednictvím rotace části kapaliny v paprsku způsobené rotačním tělískem – swirlem; (ii) rozpad paprsku vlivem expanze bublin komprimovaného plynu v trysce.  



DSC_0400
DSC_0403
DSC_0443
DSC_0425
DSC_0423
DSC_0460
DSC_0467
DSC_0416
DSC_0452
DSC_0436
DSC_0431
DSC_0474
DSC_0449
DSC_0501
DSC_0507
DSC_0543
DSC_0547
DSC_0522
DSC_0511
DSC_0517
DSC_0533
DSC_0528
DSC_0558
DSC_0481
DSC_0485
DSC_0496
DSC_0488
DSC_0489
DSC_0384
DSC_0396
DSC_0393

Aktualizováno: 20.9.2019 10:21, Autor: fchi

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi