Když jsem se dozvěděla, že služebně pojedu do Brazílie, tak mi hlavou probleskla představa spoře oděných tanečnic samby, veselých dětí hrajících si na ulici a výborné brazilské kávy. Nemohla jsem se mýlit více. Brazilská města jsou plná vysokých mrakodrapů a úhledných parků, chodníky i silnice jsou čisté, spadané listí zametené (část stromů na suché zimní měsíce opadává), posečená tráva kolem cest kam až oko dohlédne a na ulicích nablýskaná evropská a japonská auta, která běžný Brazilec myje jednou za dva až tři dny. Brazilci jsou vyhlášeni svou čistotností, jídlo jedí zásadně příborem, i obloženou bagetu si krájí, na veřejných toaletách je často dostupná desinfekce a vchodové dveře i baterie jsou na fotobuňku, abyste se nemuseli ničeho dotknout. Grafitti, tak hyzdící české domy i dopravní prostředky, jsou malá umělecká díla na předem určených místech.
Brazílie je pátou největší a nejlidnatější zemí světa, sami Brazilci nazývají svou zemi kontinentem. Neexistuje nic jako typický Brazilec, viděli jsme blondýnky, zrzky i brunetky, vysoké černochy i rozsochaté černošky, lidi s asijskými či indiánskými rysy. Je to země otevřená k homosexuálům, zároveň jsou však její obyvatelé silně věřící. Jeden dobře viditelný znak však mladé Brazilci spojuje, až nepřirozeně srovnané vybělené zuby a výrazná velkoplošná tetování i na místech, která nejsou schovaná pod oblečením, například na lýtkách.
A především mladí si umí užívat života, i přes nepříznivou ekonomickou a politickou situaci a stávkující vysoké školy se bary každý a páteční a sobotní večer zaplní, ozvučí je živá hudba a veselí se plynule přesouvá i před bar.
Veletrhy EduExpo
Cílem naší návštěvy Brazílie byla aktivní účast na veletrzích EduExpo v Belo Horizonte, Brasilii a São Paulu. Veletrhy navštívilo téměř 20 tisíc zájemců o studium v zahraničí. Každý z návštěvníků se musel předem registrovat v aplikaci EduFindMe, při vstupu na veletrh obdržel informační kartu s čárovým kódem, který si obsluha stánku mohla odečíst do svého telefonu a získat tak kompletní informace o zájemci, jeho studijní zaměření, ročník studia a kontakt.
U stánku Study in Prague se zastavovala většina návštěvníků veletrhu a část z nich i v Praze byla a hodnotila ji jako nejkrásnější město na světě, což nás velmi těšilo. Studenti se zajímali o různé obory, přibližně polovina z nich byla ještě nevyhraněná a chtěla studovat cokoliv od designu až po mezinárodní právo, část ale již přesně věděla, že se zajímá o medicínu, architekturu či informační technologie. Nás velmi potěšila v Brasílii skupinka asi 40 zájemců o chemické inženýrství, z nichž alespoň polovinu, doufám, v budoucnosti v Praze uvidíme.
Minas Gerais
Minas Gerais neboli „hlavní doly“ je druhý nejlidnatější stát Brazílie a kromě rozvinutého, především automobilového, průmyslu, je znám svým nerostným bohatstvím. První imigranty přilákalo v sedmnáctém století zlato a diamanty, nyní se zde těží železné rudy, bauxit, křemík, niob, tantal a prvky vzácných zemin. Těžba významně ovlivnila životní prostředí, původní pralesy byly vykáceny, uměle byly vysazeny eukalypty, které poskytují rychle rostoucí rovné dřevo, z letadla jsou všude vidět povrchové doly a laguny odpadních vod.
Belo Horizonte, hlavní město Minas Gerais, bylo založeno na konci osmnáctého století a nejzajímavější je na něm jeho jméno, které v portugalštině znamená „pěkná vyhlídka“.
Brasilia
Hlavní atrakcí hlavního města Brazílie je jeho architektura. Brasilia je do detailu naplánovaná, tvořená paneláky a velmi symetrická, zdá se, že chaoticky pohybující se lidé jsou v ní navíc. Její obraz připomíná ptáka či letadlo a celé to evokuje filmové město budoucnosti s nádechem socialistického plánování. Memoriál Juscelina Kubitcheka, brazilského prezidenta s českými kořeny, ukazuje úsilí, které bylo zapotřebí k vybudování tohoto velkoměsta za pouhé 3 roky.
São Paulo
São Paulo je největší město Brazílie a nejživější námi navštívené město. Ulice večer ožívají předzahrádkami a živou hudbou. Každá ulice v okolí hotelu měla svého bezdomovce, který přes den pospával na kartonech. Bylo to i první město, ve kterém jsme viděli opravdové žebráky, kteří jak ve středověku posedávali na schodech katedrály. Naopak metro v São Paulu je moderní, čisté a rychlé, jezdí na nejfrekventovanějších úsecích v minutovém intervalu.
São Paulo bylo založeno v roce 1500 a mezi mrakodrapy se občas krčí koloniální budova. Město zažilo mnoho vln přistěhovalectví, německou, italskou, japonskou, každá z komunit si přinesla své zvyky, jídlo, jazyk. Nejnovějšími imigranty jsou Číňané a Vietnamci.