Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Rozhovory → Vznikem fyzikální chemie se chemie odstřihla od alchymie
iduzel: 24459
idvazba: 30825
šablona: stranka_obrazek
čas: 29.4.2017 09:25:43
verze: 3654
uzivatel:
remoteAPIs:
Obnovit | RAW

Vznikem fyzikální chemie se chemie odstřihla od alchymie

ruzicka (2 of 8)

Prof. Ing. Květoslav Růžička, CSc. byl jmenován 11. 12. 2015 profesorem pro obor fyzikální chemie. Vyučuje bakalářské kurzy fyzikální chemie a specializační magisterské předměty, vede diplomové i doktorské práce. Se svým bývalým doktorandem doc. Fulemem vybudoval během několika let odborně silnou vědeckou skupinu v oblasti aplikované termodynamiky na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha s významnou mezinárodní spoluprací.

Proč fyzikální chemie a jak jste se k ní dostal?

S mírnou nadsázkou se říkává, že teprve zapojením fyziky do chemie (tedy vznikem fyzikální chemie) se chemie definitivně odstřihla od alchymie. Díky fyzikální chemii bylo u stále většího počtu dějů a reakcí možno minimálně kvalitativně určit jejich časový průběh, rovnovážný stav apod. Můj osobní zájem o fyzikální chemii vzbudil na ostravské chemické průmyslovce profesor Richard Kalus – a nejen můj. Celá třída jsme ho zbožňovali a fyzikální chemii si zvolili (až na pár jednotlivců) jako maturitní předmět. Není proto divu, že i po přijetí na VŠCHT Praha byla fyzikální chemie mou první volbou. Školu jsem absolvoval bez větších potíží (s výjimkou vojenské katedry), a protože mě nejen bavila fyzikální chemie, ale také na tehdejší Katedře fyzikální chemie byl většinově vstřícný a přátelský kolektiv[1], chtěl jsem ve studiu pokračovat, což se nakonec podařilo. V té době jsem samozřejmě nemohl vědět, že dva fyzikální chemici z VŠCHT Praha se stanou předsedy Akademie věd ČR a dva z  pracovníků ÚFCH budou působit ve funkci rektora VŠCHT Praha, konec konců, měl jsem v té době jiné starosti a zájmy.

Je možno porovnat laboratorní práci v té době a dnes?

Jen do určité míry. Je nutno říci, že přístrojové vybavení katedry představovaly z valné části vlastnoručně vyrobené přístroje, a i když byly často na špičkové úrovni, přinášelo to určitá omezení, například měření většinou nebylo automatizováno; vývoj ve světě byl rychlejší. Katedra se začínala kromě experimentálního programu více zabývat termodynamickými výpočty, což byl i můj úkol. Po listopadu 89 (který jsem prožil na stáži v Norsku) se situace začala pomalu měnit. Díky spolupráci s mým bývalým školitelem Vladimírem Majerem, který působil ve Francii, jsme získali první komerční plně automatizovaný kalorimetr. Dnes kromě několika komerčních kalorimetrů (pokrývajících teplotní rozsah od 2 K do 1000 K), provozujeme i vlastnoručně sestavené přístroje na stanovení tlaku nasycených par „téměř netěkavých“ látek. Takže se v současnosti zabýváme nejen výpočty, ale i náročnými experimenty, neboť tyto dvě oblasti je nejen možné, ale i účelné propojit. Naše laboratoř směřuje své odborné zájmy především do materiálového výzkumu; konkrétně do oblasti charakterizace nových nadějných materiálů pro další generace polovodičů pro elektroniku a optoelektroniku, připravovaných kolegy z VŠCHT Praha,  z Univerzity Pardubice i ze zahraničí. Přístrojové a programové vybavení je však vhodné i pro řešení dalších problémů, např. ke studiu látek, nebezpečných pro životní prostředí.

Kromě výzkumu se zabýváte i výukou. Jací jsou dnešní studenti?

Je škoda, že při dnešních možnostech studijních výjezdů není jejich jazykové vybavení lepší a mrzí mě, že se na středních školách téměř upustilo od výuky programování. Úroveň studentů je patrně rozkolísanější než v minulosti a řada studentů školu nedokončí. Uchazeči o studium na VŠCHT Praha by si neměli namlouvat, že úspěchy přijdou samy a že studium zvládnou „levou zadní“. Myslím, že často za studijním neúspěchem není nedostatek schopností, ale spíše malá motivace. Vím o případech, kdy pobyt na zahraniční univerzitě studentům otevřel oči a následně se z průměrných stali studenti vynikající.
Mezi těmi, kteří přežijí první dva roky, ale kvalitní studenti nechybějí a s těmi je radost pracovat. Co se týče absolventů našeho oboru, je možno konstatovat, že poměrně značná část absolventů zůstává věrná vědě, úspěšní jsou ovšem i ti, kteří se rozhodnou jinak.

A když srovnáte dnešní výuku s dobou, kdy jste studoval vy?

Výuka se mění poměrně výrazně, ve fyzikální chemii je to zejména ve dvou oblastech. Jednak je to už zmíněný pokrok v přístrojovém vybavení, který se zdaleka netýká pouze naší laboratoře a umožňuje studentům seznámit se s moderními přístroji. Stejně významnou změnou jsou moderní programovací prostředky, které i v rámci výuky umožňují řešit poměrně složité problémy, dříve vyhrazené specialistům. V tomto ohledu nelze nezmínit nestora našeho ústavu, bezmála osmdesátiletého profesora Josefa P. Nováka, který s nevídanou vitalitou pokračuje v inovaci předmětů magisterského a doktorského studia a svou invencí a pracovitostí „dává na frak“ nám, kteří jsme o generaci mladší. Máme co dohánět! A máme na co navazovat.

[1] Každoroční červnové PUtování FYzikálních CHemiků pokračuje dodnes; vtip a šarm dnes již bohužel zesnulého Petra Voňky vyvolával salvy smíchu při jeho oslavných projevech při příležitosti životních jubileí členů ÚFCH, stejně jako jeho osobité ztělesnění Mikuláše.

Aktualizováno: 11.12.2015 16:27, Autor: Petra Karnetová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi