Ing. Soňa Hříbalová je studentkou doktorského studia na Ústavu skla a keramiky ve skupině prof. Williho Pabsta. Vede tým Elektronického rozcestníku doktoranda, působila v Etické komisi VŠCHT Praha a přes dva roky byla členkou Akademického senátu FCHT. Má za sebou dvě stáže v Itálii a v rámci Fulbright-Masarykova stipendia i stáž na Penn State, USA. Na mezinárodní půdě rozvíjí spolupráci mezi mladými vědci v rámci Young Ceramists Network. Opakovaně získala Votočkovo stipendium, stipendium Nadace PRECIOSA, cenu Hans-Walter-Hennicke a v roce 2022 i Cenu rektora VŠCHT Praha. Nyní získala, jako hlavní řešitel, tříletý standardní grant GAČR s projektem: Reprodukovatelnost a vztahy mezi přípravou, složením, mikrostrukturou a vlastnostmi piezoelektrické keramiky na bázi niobičnanu draselno-sodného (KNN).
Co je hlavním cílem vašeho výzkumu?
Tento projekt se zabývá piezoelektrickou keramikou, konkrétně bezolovnatým systémem KNN (KxNa1-xNbO3). Hlavním cílem projektu je řešit otázku reprodukovatelnosti přípravy, více porozumět souvislostem mezi způsobem přípravy, složením, mikrostrukturou a vlastnostmi, a nakonec navrhnout proces přípravy, který bude dobře reprodukovatelný a povede ke kvalitnímu materiálu. K tomu chceme používat takzvaný přístup „Design of Experiment“ a machine learning.
Co bude největší výzva v cestě za dosažením cílů?
Největší výzva je z mého pohledu samotná práce se systémem KNN – je to trochu jako když se snažíte kočku naučit, aby poslouchala na povel. Jak se ukázalo v naší dřívější práci i při mých stážích v zahraničních skupinách, chování tohoto systému umí zaskočit i velké odborníky. Pokud by to čtenáře zajímalo, více o KNN a mých zkušenostech nejen s ním mluvím v rozhovoru v časopisu VŠCHT Spin.
Jaký vliv bude mít váš výzkum na oblast poznání, jíž se věnujete?
Doufáme, že naše výsledky pomohou komunitě získat hlubší porozumění toho, proč je KNN tak nepředvídatelné a identifikovat, co způsobuje problémy v reprodukovatelnosti přípravy, se kterými se jiné systémy nepotýkají (nebo alespoň ne v takovém rozsahu). Budeme tedy pak (snad) o krůček blíže možnosti využití bezolovnatých piezoelektrických materiálů v praxi.
Co pro vás a vaši výzkumnou skupinu zisk GAČR znamená?
Možnost věnovat se tomuto tématu je sama o sobě úžasná. Pro mě osobně je navíc zisk tohoto projektu opravdu významný, protože jsem teprve v 5. ročníku doktorského studia (právě odevzdávám svou disertační práci), a díky tomuto grantu jsem dostala šanci vést „dospělácký“ projekt už v této fázi své kariéry. Myslím, že se tím hodně naučím. Navíc je díky tomuto projektu také možné finančně podpořit práci několika mých kolegů doktorandů – z toho mám opravdu obrovskou radost.
Budete na projektu spolupracovat s jinými výzkumnými skupinami, ať už z VŠCHT, nebo odjinud?
Už delší dobu máme skvělou spolupráci s Ing. Přemyslem Fitlem, Ph.D. z Ústavu fyziky a měřící techniky, který nám velice pomáhá s polarizací vzorků a s částí jejich charakterizace. Na některých analýzách také plánujeme spolupracovat s Ústavem anorganické chemie, AV ČR v Řeži. V návaznosti na mou dřívější spolupráci také plánujeme spolupracovat s pracovištěm CNR-ISSMC, Faenza, Itálie, na kterém působí Dr. Elisa Mercadelli, jejíž skupina by nám mohla pomoci s „testováním“ reprodukovatelnosti našeho postupu přípravy.
Jakým dalším výzkumem se vaše výzkumná skupina zabývá?
Působím ve skupině prof. Williho Pabsta, která se zabývá mnoha oblastmi souvisejícími s keramikou. Například se věnujeme pokročilým metodám přípravy keramiky (spark plasma sintering, mikrovlnné slinování), charakterizaci mikrostruktury heterogenních materiálů a počítačovému modelování jejich vlastností. Je toho ale mnohem více – stačí se podívat na webovou stránku naší skupiny Keramika. Já konkrétně se kromě bezolovnaté piezoelektrické keramiky také intenzivně zabývám předpověďmi rozptylu světa v kontextu transparentní keramiky, tedy modelováním.