Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Rozhovory → Spojení vědy a učení mou práci obohacuje
iduzel: 17914
idvazba: 22188
šablona: stranka_obrazek
čas: 29.4.2017 09:29:17
verze: 3654
uzivatel:
remoteAPIs:
Obnovit | RAW

Spojení vědy a učení mou práci obohacuje

Kvíčala (1 of 1)

Nebýt nové prezidentské kauzy, mohl být v Karolinu 7. května docent Jaroslav Kvíčala, specialista na organickou fluorovou chemii, jmenován profesorem. Zasloužené kariérní ocenění však pana docenta Kvíčalu z Ústavu organické chemie nemine, jmenovací dekret převezme v náhradním termínu. Ale politikum stranou, s jeho osobou je spjata především pozoruhodná výzkumná a pedagogická činnost.

Jak vzniklo spojení vy a chemie?

Studoval jsem gymnázium v Českých Budějovicích, kde tehdy působil pan profesor Janda. Byl opravdu skvělým pedagogem a řadu z nás, samozřejmě včetně mě, nadchnul pro chemii tak, že nám to vydrželo celý život. Zajímavé bylo, že ho měli rádi i spolužáci, kteří rozhodně v přírodních vědách nevynikali.

Proč jste si pak zvolil Vysokou školu chemicko-technologickou?

Nejlepší chemie tehdy byla právě na VŠCHT Praha a také na Univerzitě Karlově. Tam by mě ale nevzali. Můj otec byl vyloučen z KSČ, tudíž jsem neměl doporučení ředitele gymnázia a cesta na univerzitu byla zavřená. Na VŠCHT Praha tehdy působil osvícený komunista, jehož totožnost mohu jen hádat. Ten přes můj kádrový nedostatek stál o zapálené šikovné chemiky a nějak mě do školy protlačil.

Vybral jste si studium organické chemie. Z jakého důvodu?

Organika mě prostě bavila a baví dodnes. Líbí se mi, že je extrémně manuální. Sice také používáme počítačové výpočty a modely, ale pořád převažuje to, že jsme v laboratoři a vaříme. Je to krev, pot a slzy (vzpomeňme hudební skupinu Blood, Sweat and Tears) J Musíte být trochu blázen, pak tomuhle oboru propadnete.

Postgraduální studium po inženýrském titulu byla automatická volba?

Ano, ale trvalo to rok, než mě jako nekomunistu s nepříznivou rodinnou minulostí prokádrovali a ke studiu připustili. Oficiálně jsem pak působil pod profesorem Dědkem, fakticky pak pod profesorem Paletou. Tomu vděčím za to, kde dnes jsem.

Školu jste neopustil ani poté…

Měl jsem rozdělaný projekt, který bylo třeba dodělat, takže jsem asi dva roky působil jako externí zaměstnanec. Roli hrál i fakt, že bych se jako nestraník na nějakých vyšších pozicích mimo školu neměl šanci uchytit. Postupně jsem začal pracovat na docentuře a kromě vědy mě hrozně bavilo, a dodnes baví, učit. Líbí se mi, když přijde na začátku student, působí jako mouchy, snězte si mě. A za čtyři roky odchází sebevědomý, vzdělaný a vychovaný mladý člověk, který skvěle ovládá svůj obor. Spojení vědy a učení je to, co mou práci obohacuje.

Po revoluci jste díky svému výzkumu hodně cestoval.

Brzy jsem začal hledat zahraniční stáž, která by obohatila mé dosavadní zkoumání kolem fluoru. Dostal jsem se do Walesu, konkrétně města Swansea, kde jsem pracoval pod vedením skvělého profesora Andrewa Peltera. Nevím, proč se při svém významu ocitl na tak malé univerzitě, každopádně odborné diskuze s ním byly jedním z nejsilnějších zážitků, které jsem ve svém vědeckém životě zažil. Jeho schopnost se nad problémem zamyslet a rychle navrhnout originální a správné řešení mě naprosto fascinovala.

Kam jste zamířil pak?

Pár měsíců jsem strávil v Montpellier, ale mnohem zajímavější byl roční pobyt v americkém Coloradu, kam jsem odcestoval na pozvání profesora Michla.

Čím jste se tam zabýval?

Společně s manželkou jsme pronikali do zákoutí extrémně zajímavé chemie deltahedrálních boranových klastrů. Pracovali jsme v mezinárodním kolektivu se skvělým chytrým vedoucím. Profesor Michl dokázal nahlížet chemii z mnoha stran, nezůstal v bublině jednoho oboru, úžasná zkušenost. V době volna jsme pak také v rámci možností cestovali a viděli krásy tamější přírody.

Vaším životním tématem je ovšem fluor…

Je. Kromě řady publikací na témata spojená s fluorem jsem například členem redakční rady Journal of Fluorine Chemistry a členem výboru, který připravuje fluorové konference. Tématem mé habilitační práce byly fluorované stavební bloky v organické chemii.

Na čem pracujete nyní?

Před nedávnem se nám povedly dvě světové novinky v oblasti chemie polyfluorovaných sloučenin. Vyřešili jsme problém fluorové recyklace rutheniových homogenních katalyzátorů metateze alkenů a věříme, že by to mohlo být v budoucnu zajímavé pro průmyslové využití, protože se jedná o nepříliš nákladné a ekologicky bezpečné řešení. Druhou věcí, která se podařila, byla syntéza hydrofobní fluorofilní iontové kapaliny. Ta má také velký potenciál pro průmyslové aplikace, které vyžadují přenos iontů v bezvodém prostředí.

Aktualizováno: 27.5.2015 17:43, Autor: Michal Janovský

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi