Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Čím se zabýváme na VŠCHT Praha?
iduzel: 26318
idvazba: 33386
šablona: stranka
čas: 24.1.2017 20:26:45
verze: 3352
uzivatel:
remoteAPIs:
Obnovit | RAW

Čím se zabýváme na VŠCHT Praha?

Přečtěte si novou sérii popularizačních článků, jejichž autory jsou naši doktorandi. Dozvíte se zajímavé postřehy z vědeckého prostředí a spoustu technologických novinek... 

   

Odhalte 5 nejzákeřnějších jedů současnosti

Existují prvky a sloučeniny, se kterými se nejspíše za celou svou kariéru nesetkáte. Buďte za to rádi. Mohlo by to skončit rychle a bolestivě.

 

Napsal Jan Havlík pro předmět Vědecká žurnalistika

 

→ celý článek

 

Proč se šíří nesmysly? Stačí namluvit novinářům, že po čokoládě se hubne

Lákavý titulek, hamižný časopis, hladoví čtenáři a utýraná data. Tak málo stačí k tomu, aby do médií pronikla nesmyslná studie. Americký novinář a vědec John Bohannon napálil německé i světové noviny a ukázal, že nutriční věda má problém: lidé spolknou skoro cokoli.

 

Napsal Pavel Kasík, redaktor Technet.cz (článek upraven z původní verze pro Technet.cz), pro předmět Vědecká žurnalistika

 

→ celý článek

 

Česnek a pórek místo antibiotik: Obstojí středověký recept proti bakteriím?

Vědci z Nottinghamské univerzity zopakovali v minulém roce recept z knihy Bald's Leechbook pocházející zřejmě z devátého století, který popisuje výrobu balzámu proti očním infekcím. Experiment měl dobré výsledky, které překvapily samotné vědce.

 

Napsala Zuzana Vonková pro předmět Vědecká žurnalistika

 

→ celý článek

 komunikace bakterii

Komunikace v mikrobiálním světě: Jak a proč si bakterie povídají

Stejným způsobem, jako se lidé dorozumívají prostřednictvím slov, používají bakterie ke komunikaci v rámci mikrosvěta signální molekuly. Podobně, jako je většina lidí schopna domluvit se v případě potřeby s jinými národy více cizími jazyky, tak i bakterie využívají ke komunikaci se zástupci jiného rodu signální molekuly s různou strukturou. Komunikační proces má vliv na chování bakteriální buňky, na její pohyblivost, produkci látek, které využívá během infekčního procesu a tvorbu biofilmu – vysoce organizovaného společenství mikroorganismů, které je pevně přichyceno k povrchu a velice dobře odolává vlivům z vnějšího prostředí, např. působení antimikrobiálních látek. Studiem mezibuněčné komunikace potencionálně patogenních bakterií, především Pseudomonas aeruginosa, v souvislosti s tvorbou biofilmu se na Ústavu biotechnologie zabývá doktorandka Martina Paldrychová.

 

→ celý článek

 
 laboratorní model  

Energeticky soběstačné čištění odpadních vod

Na Ústavu technologie vody a prostředí pracují na konceptu soběstačného čištění městských odpadních vod. Tříletý aplikovaný výzkum ve skupině Anaerobní technologie přechází z litrových laboratorních modelů do poloprovozních instalací, o jejichž výstupy je zájem mezi provozovateli a projektanty čistíren. Recyklace energie z městských odpadních vod je hlavním tématem pro doktoranda Petra Dolejše.

 

→ celý článek

 biofilmy  

Biofilmy: Život mikroorganismů v jednotném společenství

Obdobně jako staví lidé svá obydlí, která se posléze rozrůstají v města až metropole, budují i mikroorganismy svůj vlastní svět – biofilm. V tomto společenství posléze získávají mnoho benefitů, využitelných v jejich činnosti, která se může ubírat různými směry. Mikroorganismy jsou obecně schopné vytvářet pro lidstvo užitečné produkty, jako jsou pivo, víno a zrající sýry. Umí vyrábět složky pro pohonné hmoty, čistit odpady, které vyprodukujeme, a mnoho dalších prospěšných činností. Nicméně stinnou stránkou je jejich neochvějná touha napadat lidský organismus, parazitovat na jeho činnosti a způsobovat tak, v některých případech, až smrtelné infekce. A právě hledání alternativních možností pro jejich prevenci a léčbu je předmětem studie laboratorní skupiny, jejíž součástí je i Ing. Eva Kvasničková, doktorandka Ústavu biotechnologie, VŠCHT Praha.

 

→ celý článek

 Peptidy

Antimikrobiální peptidy – naděje z jedu divokých včel

V laboratořích Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR studuje skupina pod vedením RNDr. Václava Čeřovského, CSc. antimikrobiální peptidy, látky, které mají potenciál léčit špatně se hojící infekce, kde běžně používaná antibiotika již ztratila svou účinnost. „Během naší práce tyto antimikrobiální peptidy, původně objevené v jedových žlázách divoce žijících včel, charakterizujeme a dále vylepšujeme – tzn., měníme chemicky jejich strukturu, abychom zvýšili jejich účinek proti patogenním mikroorganismům a zároveň snížili jejich toxicitu vůči lidským buňkám,“ říká doktorand Ondřej Nešuta. 

 

→ celý článek

 farmakoforový model KAT enzymu

Léky z počítače


Za devatero vrátnicemi v budově B v místnostech Z1X sídlí Laboratoř informatiky a chemie. Studenti doktorského studia Milan Voršilák, Ivan Čmelo a Martin Šícho v ní tvoří utajovanou chemoinformatickou sekci. Jak praví stereotyp: „Správní ajťáci přeměňují kofein na kód.“ Naši tři hrdinové jej však, na rozdíl od běžných ajťáků, mění ve virtuální chemické struktury, které by snad někdy v budoucnosti mohly sloužit jako léčiva.
 

→ celý článek

 Elektřina

Kam s elektřinou? Řešením mohou být vanadové průtočné baterie

Elektřina z větrné a sluneční energie je logickou součástí energetického mixu. Její širší využití je omezeno časovou proměnlivostí dostupných obnovitelných zdrojů. Tento problém umožňují řešit mimo jiné úložiště elektrické energie s dostatečným výkonem a kapacitou. Vhodným kandidátem je například vanadová průtočná baterie, jejíž prototyp o výkonu 2 kW a účinnosti vyšší než 80 % nedávno vyvinuli vědci z  Výzkumného centra Nové technologie (NTC ZČU v Plzni) a Ústavu chemického inženýrství (VŠCHT Praha) pod vedením Juraje Koska.

 

→ celý článek

světlo

Barva, energie a světlo: Pohled na svět očima fotochemika

Světlo. Valná většina života na Zemi existuje právě díky němu. První fototrofní organismy v Kambriu díky fotosyntéze změnily charakter životního prostředí do té míry, aby mohly ostaní organismy vystavět své životní cykly na spotřebě kyslíku. Už z názvu fotosyntézy vyplývá, že jde o chemickou reakci iniciovanou světlem, a vědní obor zabývající se takovými procesy se nazývá fotochemie. Pro moderní fotochemiky je dnes velice významné viditelné světlo. Jak fotochemici pohlížejí na svět barev nám přiblíží Viktor Mojr, doktorand Ústavu organické chemie.

 

→ celý článek

 ořez 215*215px

Izotopová separace lithia pomocí ionexů


Student doktorského studia, Ing. Jiří Mikeš, na Ústavu energetiky VŠCHT Praha zaměřil svůj výzkum na lithium. Lithium je nejlehčí alkalický kov, je značně reaktivní, stříbřitě lesklý a většina z vás si bude ze základní školy pamatovat, že hoří červeným plamenem. Má bohaté využití, najdete ho v bateriích mobilních telefonů, podává se jako lék manické fáze bipolární deprese, najdete jej v akumulátorech a využívá se v jaderné energetice. A protože v přírodě se vyskytují dva stabilní izotopy lithia, Jiří Mikeš provádí jejich izotopovou separaci pomocí ionexů.

 

→ celý článek

Ing. Richard Pokorný

Doktorand z VŠCHT se podílí na likvidaci odpadu z výroby jaderných zbraní

Laboratoř anorganických materiálů, společné pracoviště VŠCHT Praha a ÚSMH AVČR, v.v.i., získala od amerických národních laboratoří dvouletý kontrakt v hodnotě 150 000 USD, v jehož rámci se bude spolupodílet na vývoji matematického modelu tavicích procesů při vitrifikaci jaderného odpadu.

 

→ celý článek

 

 

Lék z jedu včely místo antibiotika?

Doktorandka Ústavu biochemie a mikrobiologie, Ing. Tereza Tůmová, spolupracuje s kolegy z ÚOCHB AV ČR na výzkumu nových typů antimikrobiálních látek a léčiv, jejichž vývoj je nutný, protože mikroorganismy jsou stále odolnější vůči klasickým antibiotikům. Jak se takovýto výzkum dělá? Molekuly antimikrobiálních látek se nacházejí v celé řadě organismů. Výzkumný tým z ÚOCHB AV ČR se zabývá jejich izolací z jedových váčků včel Halictus sexcintus. Tyto molekuly antimikrobiálních látek, v tomto případě peptidů, se vyznačují vysokým kladným nábojem, který ovlivňuje jejich antimikrobiální aktivitu velmi významně. Ing. Tereza Tůmová a skupina Dr. Kašičky analyzuje právě fyzikálně-chemické vlastnosti těchto molekul, aby se dalo lépe předpovědět jejich využití ve formě léčiv. Jak se taková molekula s kladným nábojem charakterizuje pomocí kapilární elektroforézy?

 

→ celý článek 

ořez 215*215px 

Cesta za výzkumem nových polymerních materiálů pro čištění bioplynu

 

Využití bioplynu jako alternativy k zemnímu plynu závisí na jeho dostatečné čistotě a vysokém obsahu metanu. Vhodnou metodou pro toto přečištění jsou membránové technologie, jejichž současnou slabinou je především nízká separační účinnost používaných polymerních membrán. Laboratoř membránových separačních procesů na VŠCHT pod vedením doc. K. Friesse (www.membranegroup.cz) se podílí na výzkumu nových unikátních polymerních materiálů ve spolupráci s řadou zahraničních pracovišť. Na pracovišti ITM-CNR (www.itm.cnr.it) v Kalábrii se Marek Lanč podílí na vývoji nové metody pro charakterizaci těchto materiálů.

 

→ celý článek

Aktualizováno: 9.12.2016 15:38, Autor: Lenka Matějová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi