idvazba: 1874
šablona: novinky
čas: 27.9.2023 00:29:57
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
idvazba: 1874
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'www.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/novinky'
iduzel: 1553
path: 1/4111/942/994/1001/1553
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
Archiv novinek













Na slavnostním Večeru s českou chemií organizovaným Svazem chemického průmyslu převzal ocenění Osobnost české chemie doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Ostravský rodák absolvoval VŠCHT Praha v roce 1961. Již jako student začal pracovat na Ústavu organické technologie pod vedením inženýra, nyní prof. Josefa Paška, DrSc., a do současnosti je jeho dlouholetým spolupracovníkem.
Nejvýraznějších úspěchů dosáhl při vývoji průmyslových katalyzátorů, což je oblast, která mu přinesla velké uznání v aplikační sféře a více než padesátiletou, dosud trvající spolupráci s průmyslovými podniky - výrobcem katalyzátorů v Litvínově a producentem aminů v BC-MCHZ. V rámci této spolupráce např. připravil podklady pro výrobnu měděného katalyzátoru, jejíž zkušební provoz byl zahájen v II. polovině r. 1989 v CHZ Litvínov a jejíž produkty jsou aplikovány již více než 30 let ve výrobně anilinu v BC-MCHZ Ostrava a od r. 2005 také v závodě Tokuyama v Japonsku.
Přestože letos oslaví 85. narozeniny, je stále aktivním vědcem a učitelem na Ústavu organické technologie. Gratulujeme k ocenění!


Stříbrný pohár ze soutěže o nejlepší komunikační projekt prezentovaný na konferenci EUPRIO 2023 ve Vídni přivezly Petra Karnetová a Jana Sommerová z Oddělení komunikace VŠCHT Praha. Evropská asociace odborníků na komunikaci ve vysokoškolském vzdělávání EUPRIO sdružuje více než 700 členů z 21 zemí a na letošní konferenci, kterou od 27. do 30. srpna hostila TU Wien, bylo diskutováno několik témat, mezi nimiž převažovalo využití AI, komunikace vědy či hrozby fake news.
Oceněný projekt Hodina moderní chemie je jednou z našich nejvýznamnějších aktivit zamířených na žáky základních a středních škol. Hodina moderní chemie je srozumitelným a poutavým výkladem o chemii, jejích nejnovějších trendech, a především praktických aplikacích, bez kterých se neobejde náš každodenní život. Není však jen je projektem, který inspiruje ke studiu, ale jeho cílem je popularizovat moderní chemické disciplíny a akcentovat jejich význam i u těch, jejichž životní dráha nespočívá ve studiu přírodních a technických věd.
Projekt vznikl v roce 2005 jako reakce na silně se zhoršující jméno chemie způsobené negativní medializací po povodních v roce 2002. Postupně se rozrostl do aktivity čítající 8 různých scénářů, se kterými každý den vyjíždí dvojice lektorů z téměř 40 proškolených studentů VŠCHT Praha, přičemž v akademickém roce 2022/23 jsme s projektem navštívili 150 škol, odučili 1006 hodin a pobavili více než 20 tisíc dětí.
Scénáře jsou zaměřeny na oblasti výzkumu, kterým se věnuje VŠCHT Praha, a jsou plné zábavných, ale zároveň didaktických experimentů. Jejich přípravě se věnují zkušení učitelé, například první dva scénáře připravili Dr. Petr Holzhauser, vedoucí Ústavu učitelství a humanitních věd VŠCHT Praha a předseda Ústřední komise Chemické olympiády a prof. Petr Slavíček, vedoucí Ústavu fyzikální chemie a držitel ceny Neuron pro mladé nadějné vědce.
Projekt je pro školy zdarma a je plně hrazen z prostředků VŠCHT Praha s významnou podporou průmyslových partnerů, jako je Spolchemie a Synthomer. Nejvýznamnějším partnerem Hodiny moderní chemie podílejícím se na jeho financování již od počátku je společnost ORLEN Unipetrol.
Více informací o projektu na www.vscht.cz/hmch


VŠCHT Praha se pravidelně umisťuje na čelních místech mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 556. příčka.
K dobrým výsledkům v QS World University Rankings tradičně nejvíce pomáhá skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT v letošní edici žebříčku 35. místo na světě a první v Česku.
VŠCHT Praha se po letošním rozšíření metodiky, která hodnotí 9 různých parametrů, umístila celkově na 4. místě mezi českými univerzitami. Oproti loňsku jde v Česku o pokles o dvě příčky. VŠCHT Praha sleduje své umístění v několika žebříčcích, které se liší svou metodikou. Ta někdy více a někdy méně nahrává určitému typu univerzit. VŠCHT Praha svou velikostí a oborovým zaměřením patří mezi unikátní školy v celoevropském měřítku, což se odráží i ve vysoké variabilitě dosahovaných umístění.
„Můj komentář je každoročně ve stejném duchu. Žebříčky univerzit jsou dobrý sluha, který nám nastavuje zrcadlo a vede k přemýšlení o tom, co jinde dělají jinak a v čem bychom se mohli zlepšit. Jsou ale také zlým pánem, protože snaha za každou cenu v žebříčku stoupat může vést k honbě za čísly, které sice odpovídají metodice žebříčku, ale už nemusí přinášet kvalitu. S tím máme v Česku zkušenosti s kafemlejnkem. Snažme se dělat správná rozhodnutí, i když někdy můžou být politicky odvážná a někomu nepříjemná. Věřím, že dlouhodobě se to pozitivně odrazí i v těch žebříčcích.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity – na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT umístění na 201. místě v příslušném kritériu.
V letošním vydání žebříčku se umístily i další české školy. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 248. místě na světě, Masarykova Univerzita na 400. a ČVUT Praha na 454. místě. Celkově se v žebříčku umístilo 16 českých univerzit.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2024.

Český VŠEVĚD 2023 je popularizační soutěž Noci vědců, jejímž hlavním cílem je představit veřejnosti české vědce, jejich pracoviště, univerzity, vědecké i jiné vzdělávací instituce a témata, kterými se zabývají.
Vysoká škola Chemicko-technologická v Praze vyslala do letošní soutěže své tři nadějné mladé kandidáty. Vyberte, kterému dáte svůj hlas. Líbí se vám všichni tři? Neváhejte a hlasujte do 15. října 2023.
- Bc. Martina Nová – Tajemství doby plastové - podrobnosti & možnost hlasovat
- Bc. Jonáš Priškin – Tajemství kondomu - podrobnosti & možnost hlasovat
- Lukáš Městka – Tajemství reakční kinetiky - podrobnosti & možnost hlasovat
Noc vědců je akce oživující v jeden večer stovky vědeckých budov. Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. Děti, dospělí, senioři, každý zapálený pro vědu je vítaný. Setkejte se s našimi vědci a oni už vás naučí vědu milovat.
V České republice se Noc vědců koná od roku 2005 a je zastoupena českými univerzitami, vědeckými ústavy, hvězdárnami a dalšími institucemi. VŠCHT Praha se do akce zapojila v zastoupení Fakulty potravinářské a biochemické technologie v roce 2006 a plnohodnotně pořádá Noc vědců v budovách školy od roku 2012. Letos se bude celorepublikovým programem prolínat téma Tajemství.


České veřejné vysoké školy se letos vůbec poprvé připojí k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje (ETUR), který se uskuteční od 20. do 26. září 2023. Konat se budou nejrůznější akce a přednášky na téma udržitelnost, menzy budou připravovat vegetariánská jídla, studenti zrealizují swapy či burzy. VŠCHT se zapojí odpoledním programem na Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie. Na programu je pasování studentů a mozaika krátkých přednášek na téma Udržitelnost v praxi, ve vědě a v každodenním životě.
Seznam akcí podporujících udržitelný rozvoj na vysokých školách lze nalézt na unilead.muni.cz , další informace najdete na tydenudrzitelnosti.cz
ETUR je celoevropskou iniciativou a zapojují se do něj i další evropské státy mimo EU. Loni jich bylo 24, předloni 28 a v roce 2018 dokonce 34. V loňském roce se v Evropě pod hlavičkou ETUR uskutečnilo 7047 akcí a z toho 113 v České republice.



Novinkám ve vývoji léčiv se od začátku tohoto týdne společně věnují izraelští a čeští vědci a zástupci světového farmaceutického průmyslu v rámci už tradiční akce Prague – Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development. Inspirativní přednášky sledují v izraelském Rehovotu studenti z různých zemí včetně Česka a seznamují se s detaily vzniku nových léků, od základního výzkumu po uvedení do klinické praxe.
Většinou se jedná o doktorandy a postdoktorandy, kteří se letos rekrutují z celkem 26 zemí. O přednášky se starají rovným dílem ÚOCHB, VŠCHT Praha a v posledních pěti letech také prestižní vědecká instituce z Izraele, Weizmann Institute of Science. Vedle kapacit z akademické sféry tradičně nechybí ani pracovníci velkých farmaceutických společností. Letos se účastní například Pfizer, AbbVie, NeuroDerm, Solgate nebo Anima Biotech.
Cílem je studenty a studentky lépe připravit na nástrahy, které se pojí s vývojem nových léčiv. Ať už je potíže potkají na začátku cesty, tedy v laboratořích vědeckých institucí, během snahy získat potřebné finanční zdroje nebo při budování spolupráce s farmaceutickými firmami. V praxi panuje značná konkurence a šanci uspět má jen zlomek slibných molekul. Důležitou roli přitom hraje, jak dobře je nastavený systém převádění výsledků vědeckého bádání do praxe, tzv. transfer technologií.
Zástupce ředitele ÚOCHB a šéf jeho dceřiné společnosti IOCB Tech, prof. Martin Fusek k tomu dodává: „Navzdory významným pokrokům mnoho chorob stále neumíme léčit i proto, že vývoj nových léků je velmi komplikovaný. Vše začíná základním výzkumem mechanismů onemocnění a končí výrobou originálních látek, které dokážou patologické změny pozitivně ovlivnit. Aby se tento proces zjednodušil a urychlil, je třeba stále víc propojovat akademické bádání a práci ve farmaceutických firmách. Proto je důležité, aby studenti chápali zákonitosti vývoje originálních léčiv a v budoucnu tak mohli své vědecké nápady efektivněji uvádět do praxe.“
Martin Fusek přišel s nápadem uspořádat letní školu zaměřenou na vývoj léčiv poprvé v roce 2014. Tehdy se jí účastnily jen asi čtyři desítky zájemců. Během let si událost vydobyla mezinárodní renomé a letos přitáhla do izraelského města Rehovot už skoro dvě stě studentů a mladých vědeckých pracovníků.
V přednáškovém cyklu letošního ročníku se objevuje i řada tváří z ÚOCHB, včetně ředitele ústavu profesora Jana Konvalinky. Ten dlouhodobě oceňuje symbiózu chemiků z ÚOCHB a převážně biologů z Izraele. „Weizmannův institut je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Jsme hrdi na to, že právě tamní odborníci jsou našimi partnery pro pořádání této konference. Díky ní se rozšiřuje vědecká spolupráce našich ústavů, a to je přínosné v neposlední řadě pro zlepšování podmínek transferu vědeckých výsledků do praxe,“ říká Jan Konvalinka.
Každý rok nabízí Prague – Weizmann Summer School on Advances in Drug Discovery na třicet přednášek a zaměření akce i její výsledky skvěle zapadají do dlouhodobé strategie ÚOCHB. Ta spočívá na třech základních pilířích: podpora špičkové vědy, přenos jejich výsledků do praxe a mezinárodní spolupráce.
Zdroj: TZ

Projekt Chemical Fellows V byl podán do výzvy 02_22_010 MSCA Fellowships CZ, Operačního programu Jan Amos Komenský. Projekt je realizován od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2025 a je spolufinancován Evropskou unií.
Projekt Chemical Fellows V umožní uskutečnit výzkumné projekty, které ve výzvách programu Horizont 2020 (výzva H2020-MSCA-IF-2020) a Horizont Evropa dosáhly hodnocení alespoň 70 % celkového počtu bodů, ale nemohly být z důvodu nedostatku finančních prostředků podpořeny.
Projekt Chemical Fellows V umožní uskutečnit klíčové aktivity: příjezd 7 výzkumníků ze zahraničí na VŠCHT Praha, kde budou realizovat svůj 12 nebo 24měsíční projekt a výjezd výzkumné pracovnice z VŠCHT Praha na zahraniční instituci, kde bude realizovat 24měsíční výzkumný projekt (+ 3 měsíce non-academic placement). Cílem projektu CHEMFELLS V je zajistit těmto osmi perspektivním výzkumníkům možnost řešit jejich kvalitní vědecké projekty, které získaly vysoké bodové ohodnocení v mezinárodním procesu hodnocení řízeném Evropskou komisí, ale z důvodu nedostatku financí nemohly být finančně podpořeny z programu Horizont 2020 a Horizont Evropa. Projekt podpoří internacionalizaci VŠCHT Praha a české chemie příchodem a integrací zahraničních odborníků a vysláním výzkumnice z VŠCHT Praha do zahraničí. Podpoření pracovníci díky svým předchozím nebo nově získaným pracovním zkušenostem z mezinárodního prostředí přispějí k rozvoji univerzity svou odborností a sítí kontaktů, které pomohou budovat další spolupráce s institucemi v zahraničí.

2. a 3. července v Lyonu v rámci konference ECERS 2023 proběhla soutěž Student Speech Contest 2023, v níž se na třetím místě umístila Ing. Anna-Marie Lauermannová s přednáškou "Reactive magnesia-based composites: the pursuit of green construction". Do této soutěže bylo v rámci národních kol pořádaných národními keramickými společnostmi ze stovek kandidátů nominováno 22 účastníků finálového kola.

Ocenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 28. 6. 2023 v rámci docentských a doktorských promocí v Betlémské kapli.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
U příležitosti promocí, které se uskutečnily 28. června 2023 v Betlémské kapli, rozšířilo řady držitelů prestižního ocenění šest členů akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Pavel Matějka.
Přehled oceněných
- prof. Ing. Alena Čejková, CSc.
- prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc.
- prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.
- prof. Ing. Martin Fusek, CSc.
- doc. Ing. Jaroslav Hofmann, CSc.
- doc. Ing. Nina Strnadová, CSc.



Děkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, pro specializace Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky a Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.
Přihlášky do uvedeného studijního programu, včetně vybrané specializace je možné podávat od 10. 7. do 11. 8. 2023 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz. V přijímacím řízení ke studiu je podmínkou pro přijetí úspěšné vykonání talentové zkoušky z výtvarných a řemeslných dovedností. Talentová zkouška se bude konat 28. 8. 2023, o místě a času konání talentové zkoušky budou uchazeči vyrozuměni.
Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 13. 9. 2023 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.
Výuka v zimním semestru začíná 18. 9. 2023.


Dominik Andreides z naší Fakulty technologie ochrany prostředí získal první cenu Francouzského velvyslanectví v kategorii Make Our Planet Great Again – Environment and Climate sciences.
Vědecké ceny Francouzského velvyslanectví jsou rozděleny do sedmi kategorií. Každoročně se do soutěže hlásí desítky kandidátů z celé ČR, kteří jsou nejprve vybráni svými institucemi a následně předstupují před porotu složenou z českých a francouzských odborníků s obhajobou své práce.
Tři nejlepší uchazeči dostanou finanční odměnu v podobě šeku věnovaného příslušnou sponzorskou společností. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.
Slavnostní předávání vědeckých cen pak probíhá v prostorách Francouzského velvyslanectví v Praze, v Buquoyském paláci. Ceremoniálu předsedá velvyslanec Francie v ČR a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce.

Jmenováni profesorem byli:
doc. Ing. Ondřej JANKOVSKÝ, Ph.D., pro obor: Anorganická chemie na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
PD Ing. Petr KRTIL, CSc. pro obor: Anorganická technologie, na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
doc. Dr. RNDr. David SÝKORA, pro obor: Analytická chemie, na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
Všichni nově jmenovaní profesoři na webu Hradu.





Přijďte se podívat na Veletrh vědy v Letňanech a staňte se detektivy s VŠCHT!
Na stánku Vysoké školy chemicko-technologické pro bude připravená záhadná hra: „V Letňanech zaútočil pachatel, který usmrtil majitele drahého šperku. Kriminalisté mají tři podezřelé. Aby je mohli identifikovat, potřebují do svých řad zapojit právě Vás!
Staňte se na chvíli detektivem s VŠCHT Praha a odhal zločince. Forenzní analýza je moderní vědní obor, který se neustále vyvíjí.
Veletrh vědy se uskuteční 7.–9. 6. 2018 v PVA EXPO PRAHA, otvírací doba 10:00 - 18:00, vstup zdarma.
- Facebooková událost veletrhu
- Na webu festivalu naleznete informace o doprovodném programu, přednáškách a panelových diskusích
VŠCHT Praha od 1. června 2023 opět zvyšuje základní měsíční doktorské stipendium, a to o 1 400 Kč. Při řádném průběhu studia a plnění kritérií daných výnosem rektora tedy vystoupá základní výše stipendia na 10 600 korun měsíčně, které mohou být doplněny doktorským stipendiem za pedagogické aktivity ve výši 3 500 Kč a oborovým interním grantem (až 4 000 Kč). Možná celková měsíční podpora doktorandů tedy nově činí 18 100 korun. Nad rámec těchto stipendií může doktorand získat další finanční podporu svého osobního projektu v interní grantové soutěži.
VŠCHT Praha každoročně otvírá přes 40 doktorských studijních programů, samozřejmostí je možnost studovat v češtině i angličtině. Více informací o doktorském studiu najdete ZDE.


V úterý 16. května 2023 nás v požehnaném věku 94 let navždy opustil dlouholetý pracovník a významná osobnost Ústavu konzervace potravin a celé Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha, pan prof. Ing. Dušan Čurda, CSc.
Na naší vysoké škole působil prof. Čurda již od roku 1955 jako aspirant a asistent profesora Kyzlinka. V roce 1967 se habilitoval a v roce 1990 byl jmenován profesorem pro obor Konzervace potravin. V letech 1989 – 1994 byl vedoucím Ústavu konzervace potravin a technologie masa. Pedagogická a vědecká činnost prof. Čurdy je spjata především s problematikou balení potravin, i když se aktivně věnoval i dalším oblastem, zejména zpracování ovoce a zeleniny. Hlavní přínos prof. Čurdy lze jednoznačně spatřovat v tom, že už na počátku padesátých let minulého století spolu s prof. Kyzlinkem jako první v tehdejším Československu a jedni z prvních v Evropě pochopili důležitost obalové techniky v potravinářství a prosadili výuku tohoto tématu na vysokoškolské úrovni (v tuzemsku po dobu následujících zhruba čtyř desetiletí jako jediní). Prof. Čurda jako první přednášející předmětu Balení potravin a tvůrce jeho koncepce využil již tehdy originální, dodnes nepřekonaný systém formulovaný posléze v knize Balení potravin, která vyšla v několika vydáních.
Všichni, kdo profesora Čurdu znali, na něj nebudou jistě vzpomínat pouze jako na uznávaného odborníka, ale také jako na nesmírně lidského a laskavého kolegu.

Letošní CzechFoodChem se koná ve dnech 22.-24. května 2023 ve Skalském Dvoře u Bystřice nad Pernštejnem.
Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha, pořádá ve spolupráci s Českou společností chemickou tradiční symposium CzechFoodChem, které se koná ve dnech 22.-24. května 2023 ve Skalském Dvoře u Bystřice nad Pernštejnem. Letos na téma „Moderní potravinářské technologie – od kvalitních surovin k chytrým potravinám“.


MarbleMat, spin-off VŠCHT Praha (podrobnosti) zakladatele Ondřeje Rycheckého, byl vybraný do skupiny úspěšných start-upů v programu EIT Food Accelerator Network 2023, v kategorii Food as Medicine.
Technologie, která je předmětem komerční činnosti, spočívá v enkapsulaci tekutých olejových kuliček v oblasti farmaceutického a potravinářského použití.
Více než 400 start-upů prošlo přísným a komplexním procesem hodnocení, jehož cílem bylo posoudit jejich inovační potenciál, komerční životaschopnost a pozitivní dopad na náš potravinový systém. „Jsme nesmírně vděční nejen startupům za to, že nám svěřily své žádosti, ale také za obrovské úsilí naší komunity EIT FAN, více než 100 hodnotitelů, firemních partnerů a hubů, kteří podpořili proces výběru. V EIT Food považujeme rozmanitost, včetně genderové, a inkluzi za klíčové pro úspěch inovací v oblasti potravinových systémů. S ohledem na to jsem potěšen, že se mohu podělit o to, že 30 % přihlášek do programu EIT FAN pochází od zakladatelek. Je skvělé vidět, že se toto procento každým rokem zvyšuje." říká projektová manažerka EIT FAN Marie Russier.

Česká platforma antibiotické rezistence (CZEPAR) uspořádala seminář s názvem Antibiotická rezistence v České republice: Jak společně zastavit nezastavitelné, který se konal 17. května 2023 v Praze. Tento seminář měl za cíl propojit odborníky z akademické sféry, praktické medicíny, firemního sektoru i státní správy a prosazovat expertní řešení jednoho z největších problémů současné společnosti.
Odborníci odhadují, že bez zásadních opatření by mohlo kolem roku 2050 umírat až 10 milionů lidí ročně vinou této globální hrozby. Řešení problému antibiotické rezistence ovšem není pouze v rukou lékařů a pacientů. Přístup "One Health" zdůrazňuje spolupráci mezi odborníky z různých sektorů, jako jsou zdravotnictví, veterinářství a životní prostředí.
Seminář Antibiotická rezistence v České republice: Jak společně zastavit nezastavitelné se zabýval řešením této globální hrozby a trendy a plány na úrovni Evropské unie a v České republice. Účastníci se dozvěděli, s jakými výzvami se potýkají lékaři, veterináři a environmentální inženýři a jakým způsobem může spolupráce mezi odborníky z různých sektorů pomoci v boji proti antibiotické rezistenci.

Cenu Via Chimica pro rok 2023 získal Ondřej Daněk z VŠCHT Praha.
Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získal Ondřej Daněk za excelentní bakalářskou práci s názvem „Synthesis of quinolone-based DC-SIGN inhibitors.“ V práci, kterou obhájil na VŠCHT Praha, Ondřej Daněk navrhl a syntetizoval malé molekuly, které mohou zabránit HIV viru napadat náš imunitní systém. Společně s oceněním obdrží mladý vědecký talent od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.
Ondřej Daněk přesvědčil komisi o kvalitě své samostatné vědecké práce na moderním a společensky důležitém tématu. “Ve své bakalářské práci využil nových metod medicinální chemie k syntéze série malých molekul na bázi chinolonu, jejichž propojením vznikají nové inhibitory DC-SIGN receptoru, což potenciálně vede k novým léčivům (např. proti viru HIV). Zaujal ale také širokým spektrem svých dalších souvisejících činností, ať už se jedná o zahraniční pobyt, stáž ve firmě nebo popularizaci vědy. Komise zvláště ocenila jeho nasazení při popularizaci chemie a biologie mezi středoškolskými studenty: při organizaci olympiád, týmových soutěží a letních škol nebo práci vedoucího na chemicky zaměřených letních táborech,” vysvětlila prof. Jana Klánová, předsedkyně společné hodnotící komise Učené společnosti ČR a Nadace Experientia.
V čem spočívala Ondřejova vítězná práce? “Na povrchu buněk lidského imunitního systému se vyskytují tzv. DC-SIGN receptory. Ty hrají zásadní roli při rozpoznávání patogenů a imunitní odpovědi proti nim. Dendritické buňky se pomocí těchto receptorů vážou na cukerné řetězce na povrchu patogenů. Navázaný patogen předávají T-lymfocytům, které proti patogenům dokážou vytvořit protilátky. Virus HIV však této interakce zneužívá: poté, co jej dendritická buňka předá T-lymfocytu, ho infikuje,” říká Ondřej Daněk výzkumný problém. Jak v tom viru zabránit? “Vědci se nejprve snažili o přímé zablokování vazebného místa, tyto snahy však byly málo úspěšné. Klíčové bylo zjištění z roku 2017, že se na receptoru nachází několik sekundárních vazebných míst, která mohou s potenciálními léčivy lépe interagovat. Právě na ty jsme zaměřili pozornost,” vysvětluje mladý vědec. “Ve skupině Petry Ménové syntetizujeme malé molekuly, u kterých je jednodušší rozpoznat, jaké části jsou pro interakci s receptorem důležité a jaké nikoli. Nejúčinnější z nich potom propojujeme do inhibitorů, které se už k receptoru vážou mnohonásobně silněji. Naším cílem je připravit látky, které svým navázáním dokážou donutit receptor změnit tvar takovým způsobem, že se do primárního vazebného místa už přirozené ligandy (a tedy patogeny) nedokážou navázat,” dodává čerstvý laureát ceny Via Chimica.
O laureátovi
Laureát ceny Via Chimica pro rok 2023 Ondřej Daněk se narodil v roce 2000 v Praze. Po absolvování gymnázia Botičská (zaměřeného na přírodovědné předměty) nastoupil na VŠCHT Praha, kde studuje magisterský obor Organická chemie. Výsledky své vědecké práce už prezentoval na několika konferencích a publikoval například v časopise ACS Medicinal Chemistry Letters. Absolvoval stáž na německém Max Planck Institutu i ve firmě Santiago. Podílí se na letních táborech Běstvina pro mladé chemiky a biology, na organizaci soutěže středoškoláků Chemiklání či na přípravě národního kola chemické olympiády.
Zdroj: TZ Nadace Experientia


Sklenkou vína z Podkrkonoší byla ve čtvrtek 27. dubna 2023 pokřtěna kniha Emil Votoček, kterou sestavila RNDr. Ivana Lorencová z Národního technického muzea ve spolupráci s VŠCHT Praha a městem Hostinné. Emil Votoček byl osobností renesančního pojetí, byl profesorem na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství (předchůdce moderní VŠCHT Praha), rektorem pražské techniky, polyglotem, hudebníkem i fotografem, jeho žáky byli mimo jiné Otto Wichterle, Rudolf Lukeš či nositel Nobelovy ceny za chemii Vlado Prelog.
Rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka na křtu připomněl Votočkův význam i pro současnou VŠCHT Praha: „Po profesoru Votočkovi je pojmenována medaile udělovaná osobnostem oboru, jeho jméno nese stipendium udělované nejlepším doktorandům i nadační fond.“
Ke knize si Národní technické muzeum připravilo i stejnojmennou výstavu, kterou je možné vidět až do 30. července.


Hanami 花見 = flower viewing
Sakurová alej na hlavní třídě dejvického kampusu je esenciálním divem přírody mezi techniky i katolíky už po léta. Japonsko je trochu napřed a rozkvět sakur slaví už od 8. století, VŠCHT od roku 1999! Těšíme se na tento 9. veřejný ročník, pozvěte přátele a přijďte do kampusu!
HLAVNÍ DEN Hanami bude 26. 4.!
Co čekat?
Večer rozsvítíme celou alej do všech barev!
Ale nepředbíhejme, začínáme obědem. Dobré jídlo a pití bude důležitou součástí i letos, těšte se na
- Začínáme obědem. Dobré jídlo a pití bude důležitou součástí i letos, těšte se na Neko Onigirazu, Kaiser Franz i laskominy Mochi. K pití čaje od studentského Klubu Čajovna, o zbytek se postará domácí Carbon Café i Vektor/klubovna crew.
- O rozjímavý hudební rozjezd se od 12h postará DJ Koxoy (Extruder Radio Punctum), odpoledne se bude střídat saxofonový kvartet Ty.Tety, kytarista Martin Homola a DJ Trevor Linde (Polygon/Dietl Archie).
- Večer do květů vrazí DJ Casablanka (Opak Dissu, Radio Wave) s nočním ruchem Tokya ve svém (nejen) trapovém mixu.
- V doprovodném programu si zahrajete si legendární deskovku Gó, uvidíte předváděčky bojových umění Aikido, roztančí nás současný japonský tanec Yosakoi nebo skrze rozbitou keramiku slepíte také svou duši na workshopu kincugi.
Akce vzniká za podpory MČ Praha 6, děkujeme!


Ulici Technická od půlky dubna do konce září opět oživí bohatý program kulturních akcí, přednášek a workshopů pod širým nebem. Projekt Vektor Technická vytvoří svým zázemím s mobiliářem, kavárnou a bistrem živý městský prostor k prohlubování propojení studentského kampusu s městskou částí.

V úterý 18.4. 2022 od 14.00 hod. se v areálu Kampusu Dejvice opět uskutečnil tradiční štafetový běh Cross Campus. Běhu se zúčastnili registrovaní závodníci z řad studentů, pracovníků institucí kampusu, ale i široké veřejnosti.
Závodníci v čtyřčlenných týmech zdolávali trať v délce 1 km vedoucí od budovy NTK kolem VŠCHT, dále parkem Indiry Gándhíové a Flemingovým náměstím. Závod odstartoval ve 15.30 hod. jednotlivými rozběhy, které následovaly po půlhodině. I přes nepříliš příznivé počasí se běhu zúčastnilo 152 běžců.
Cross Campus proběhl souběžně s International Day, festivalem oslavujícím mezinárodní komunitu v Kampusu Dejvice, který snaží propojit život zahraničních studentů a mezinárodní komunity s ostatními studenty ČVUT, VŠCHT a širokou veřejností. Průběh akce se zaměřuje na prezentaci jednotlivých zemí, ochutnávky zahraničních jídel a ukázání možností výjezdu do zahraničí pro české studenty. V prostoru před Národní technickou knihovnou bylo možné potkat také řadu stánků jednotlivých studentských klubů Kampusu Dejvice. Byly zde připraveny soutěže a workshopy. Kdokoli se mohl dozvědět přímo od zahraničních studentů, jak se žije na druhém konci světa nebo si zpříjemnit odpoledne hrou či poslechem živé hudby.
Na Cross Campus + International Day navázal svým programem zahajovací koncert nové sezóny Vektoru Technická. Zahrála kapela Dukla a Bariel.
Akci pořádal Kampus Dejvice, International Student Club ČVUT, Erasmus Student Network VŠCHT spolu s NTK a ostatními institucemi Kampusu Dejvice. Více informací je dostupných na webových stránkách Kampusu Dejvice.


Vysoká škola chemicko-technologická v Praze přivítala ve středu 5. dubna 2022 polského velvyslance Mateusze Gniazdowskeho, který s vedením školy diskutoval možnosti prohlubování česko-polské vědecké spolupráce, dlouholeté partnerství univerzity se společností ORLEN Unipetrol a také nově akreditovaný studijní program v Univerzitním centru v Litvínově.
„Návštěva pana velvyslance byla důležitým krokem k posílení partnerství mezi naší univerzitou a polskými akademickými institucemi,“ říká Michaela Rumlová, prorektorka pro vnější vztahy a komunikaci VŠCHT Praha. Kromě ní se setkání účastnil také rektor Pavel Matějka, prorektoři Milan Jahoda, Milan Pospíšil a Dalibor Vojtěch, pozvání přijali také zástupci strategického partnera školy, společnosti ORLEN Unipetrol, Katarzyna Woś a Tomáš Herink, a první tajemník Politicko-ekonomického oddělení Velvyslanectví Polské republiky Daniel Piekarski.
Mateusz Gniazdowski získal doktorát v oblasti politologie na Slovenské akademii věd. V letech 2004–2010 pracoval v Polském institutu mezinárodních vztahů. Poté nastoupil do Centra východních studií, kde zastával funkci vedoucího středoevropského oddělení a od roku 2016 také pozici zástupce ředitele. Velvyslancem Polska v České republice byl jmenován v srpnu 2022, funkce se oficiálně ujal o měsíc později. Gniazdowski se dlouhodobě specializuje se na vnitřní a zahraniční politiku a regionální spolupráci zemí střední Evropy, zejména Visegrádské skupiny.

Příběh keramiky hradčanských paláců je dílem autorského týmu vedeného Alexandrou Kloužkovou.
Publikace vznikla jako výsledek mezioborové spolupráce odborníků z VŠCHT Praha, Archeologického ústavu AV ČR, Praha v. v. i., Národní galerie v Praze a dalších specialistů z oblasti geologie a historie berounských a pražských surovinových lokalit.
Výzkum byl zaměřen na archeologické nálezy vyzdvižené ze sklepů a jímek paláců na Hradčanském náměstí, z pod dlažby místních uliček, včetně vybraných artefaktů z Pražského hradu. Byl zaostřen na období renesance, ale svou šíří obsáhl téměř 7 tisíc let od neolitu reprezentovaném vypíchanou keramikou až po novověk zastoupený tyrkysovou nádobou z Lumbeho zahrady.
Kniha je tematicky rozdělena do několika částí. Úvodní popisuje jednotlivé paláce a archeologické výzkumy, které jsou s nimi spojeny. Definuje typ nálezu-keramického odpadu, jakým způsobem vznikal a kde byl ukládán, zda se jednalo o jímku, navážku nebo smetiště. Sděluje, do jaké míry, umožnily keramické nálezy datování odkrytých vrstev. Uvádí představitele nálezů jednotlivých období ve vazbě na místa, z kterých byly vyzdviženy. Následuje náhled do keramické výroby včetně používaných surovin a procesů vedoucích k získání požadovaných výrobků. Jsou zde uvedena různá poškození archeologické keramiky a možnosti identifikace zdrojů její degradace. Hlavní záměr projektu obsahují pasáže v druhé části, kde jsou uvedeny jednotlivé nálezy společně s charakterizací střepových hmot a povrchových úprav včetně identifikovaných poškození. Nejpočetnější skupinu zastupuje běžné užitné nádobí zahrnující kuchyňskou a stolní keramiku, fajánsové importy, berounské zboží, kachle, cihlářské výrobky a kameninu s porcelánem. Přirozeným vyústěním práce s archeologickými nálezy je jejich následné ošetření provedené v souladu se současnými etickými požadavky na konzervátorsko-restaurátorské zásahy. Ty jsou prezentovány na příkladu nejvíce ceněného nálezu ze Schwarzenberského paláce glazovaných velkoformátových reliéfních kachlů. Při volbě pracovních postupů a pomocných materiálů byl respektován typ a stav střepové hmoty i dekorů. Pro uchování restaurované keramiky byly navrženy podmínky uložení jak pro účely dlouhodobého umístění v depozitářích, tak pro výstavnictví. Ošetřené exponáty jsou tak připraveny pro výstavní účely, nejlépe do prostor některého z paláců, z kterých byly před svou úpravou vyzdviženy a kde začal Příběh keramiky hradčanských paláců.
Knihu lze získat při křtu, který proběhne v pátek 21. 4. 2023 v 11 hod v Uhelně (budova A VŠCHT Praha).
Publikace byla financována projektem NAKI II MK ČR Technologie ošetření a identifikace degradačních procesů keramických nálezů z hradčanských paláců-Metody restaurování a konzervování pórovité i slinuté keramiky a porcelánu.



Informace o bakalářských a magisterských studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz. O doktorském studiu pak na phd.vscht.cz.
Nejdůležitější informace
Bakalářské studium
- Přijímání přihlášek skončilo 31. března 2023
- Většina programů bez přijímacích zkoušek -Informace o přijímacím řízení
- Seznam bakalářských studijních programů
Navazující magisterské studium
- Přihlášky do studijního programu Učitelství chemie přijímáme do 30. dubna 2023
- Přijímání přihlášek do ostatních programů skončilo 31. března 2023
- Informace o přijímacím řízení
- Seznam navazujících magisterských studijních programů
Doktorské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2023
- Informace pro uchazeče o doktorské studium
- Nabídka témat disertačních prací

„Pokud by se podařil vrátit podíl, co třeba je na HDP na vysoké školy, jako to bylo v roce 2009, problémy by rázem vypršely,“ myslí si předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil. „Jsme velice závislí na tom, kolik finančních prostředků dostáváme od státu.“
„Budeme se snažit přesvědčit ministerstvo a vládu, že to, co se na vysokých školách studuje, vyučuje, jaká se dělá věda a výzkum, dává smysl,“ sdělil také. „Věříme, že se nám podaří najít konstruktivní přístup.“ RVŠ i Česká konference rektorů (ČKR) podle něj usilují o to, aby se posílila tarifní část platů tak, aby řešení bylo systémové a dlouhodobé.

V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů.
Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru.



Na projektu spolupracuje VŠCHT Praha se společnostmi PENTO a aMesser.






Jedním z důsledků pandemie COVID-19 je produkce plastových odpadů souvisejících s ochranou dýchacích cest. Odpady můžou způsobit vážné ekologické škody. Většina respirátorů a roušek je vyrobena ze syntetických plastů (polypropylenových mikrovláken). Jejich neopatrná likvidace představuje hrozbu pro volně žijící živočichy i potenciální ekotoxikologické účinky v podobě mikroplastů.
Vědecký článek publikovaný v Nature Communications představuje 1D magnetické fotoaktivní mikroboty schopné aktivně vyhledávat a přilnout k polypropylenovému mikrovláknu a urychlit jeho rozklad. 1D mikroboti se skládají z anizotropního magnetického jádra (Fe3O4) a fotokatalytického pláště (Bi2O3/Ag), které umožňují bezdrátové magnetické manévrování a fotokatalýzu ve viditelném světle. Ovládání naprogramovaným magnetickým polem spouští 1D mikrosíť podobnou rybímu hejnu, která umožňuje aktivní interakce se sítí mikrovláken. Následné osvětlení urychluje rozrušení polypropylenového mikrovlákna prostřednictvím fotooxidačního procesu. Mikrosíť aktivních magnetických fotokatalyzátorů může být potenciálním mikrobotickým řešením pro zpracování různých plastových odpadů a dalších znečišťujících látek v životním prostředí.
Reference:
Kim, J., Mayorga-Martinez, C.C. & Pumera, M. Magnetically boosted 1D photoactive microswarm for COVID-19 face mask disruption. Nat Commun 14, 935 (2023). https://doi.org/10.1038/s41467-023-36650-6

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze aktuálně slaví desáté výročí od otevření Dětského koutku Zkumavka. Koutek vznikl za finanční podpory Evropské unie a je určen pro děti zaměstnanců a studentů univerzity. Zaměřuje se na krátkodobé hlídání, které má umožnit rodičům zapojit se do pracovního či studijního procesu i v případě, že nemohou mít dítě umístěné ve školce či jeslích.
Slavnostní otevření proběhlo v únoru 2013 symbolickým přípitkem ze zkumavek, od té doby využilo Zkumavku přes 200 rodičů a téměř 300 dětí. Název Zkumavka byl zvolen v univerzitní anketě, v níž jednoznačně zvítězil nad dalšími návrhy, jimiž byly Chemička nebo Baňka.
„Jsme pyšní na to, jak dobře náš dětský koutek funguje. Prostředí univerzitního výzkumu je časově velmi náročné a my si dobře uvědomujeme, že je nezbytné poskytnout našim vědcům a vědkyním co největší podporu v péči o děti. Zároveň je z dosavadních ohlasů zřejmé, že program ve Zkumavce přináší dětem radost, inspiraci a pomáhá jim objevovat krásu světa," říká rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.
Zkumavku mohou navštěvovat děti od dvou let věku. V provozu je od pondělí do pátku v časovém rozmezí 7:45 – 16:00, školní prázdniny nevyjímaje. Za deset let činnosti byla Zkumavka uzavřena pouze kvůli malování a během pandemie covidu-19. Nicméně, i v této nelehké době se snažila udržet kontakt s dětmi prostřednictvím distančních aktivit na sociálních sítích.
„Pro děti máme během roku přichystány různé aktivity, jako jsou pěší výlety, divadelní představení, návštěvy knihoven, výuky malé chemie, karnevaly a sezónní akce. Nebráníme se novým technologiím typu interaktivní tabule nebo bee-bot, jež přinášejí nové možnosti, ale stále se snažíme udržet to, co jí nejvíce sluší – dětský zpěv, kreativitu, tvořivost a spousta smíchu. Protože takové dětství by děti měly mít,“ říká vedoucí Zkumavky Jitka Jakovcová.


VŠCHT Praha získala dva granty v mimořádné výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions pro ukrajinské doktorandy a postdoky zasažené válkou. Realizaci dvouletého výzkumného projektu díky tomu 1. března 2023 zahájily Anna Heleveria, doktorandka z Charkovské univerzity, a Anastasiia Hubina, postdoktorální výzkumnice z Ukrajinské národní akademie věd v Kyjevě.
Doktorský projekt Anny Heleveria s názvem „To link or to make? N-Heterocycles in two dimensions” probíhá pod vedením Dr. Petra Kovaříčka na Ústavu organické chemie. Dr. Anastasiia Hubina se zaměřuje na “Development of Anion-Exchange Membranes for Hydrogen Producing”, jejím mentorem je prof. Karel Bouzek z Ústavu anorganické technologie ve spolupráci s prof. Janem Mernou z Ústavu polymerů.
Cílem grantů MSCA4Ukraine je umožnit doktorandům a postdokům pokračování jejich výzkumné práce na institucích v hostitelských zemích, udržování kontaktů s komunitou VaVaI na Ukrajině i jejich reintegraci v případě, že nastanou bezpečné podmínky k návratu.
Na MSCA4Ukraine bylo vyčleněno 25 mil. EUR z rámcového programu EU pro vědu a výzkum Horizon Europe. Výzva vyvolala po vyhlášení na konci září 2022 obrovský zájem, do uzávěrky prvního kola bylo během šesti týdnů podáno přes 400 žádostí z 28 zemí. Nejvíce žádostí zaslaly instituce z Německa, následované Českou republikou. Z podaných žádostí bylo 124 úspěšných, rozpočet výzvy tím byl vyčerpán a další kola nebyla otevřena. Instituce z České republiky získaly celkem 17 grantů (s jedinou výjimkou všechny postdoktorské).
Více informací: https://sareurope.eu/msca4ukraine/


KaCheKRan aneb Karneval chemiků končící k ránu! je největším karnevalem v Čechách. Poprvé se na něm do masek převlékli studenti všech pražských univerzit v roce 1959 a od té doby přilákal desítky tisíc návštěvníků a vystoupilo na něm mnoho známých umělců. Letos se bude konat již 52. ročník a v průběhu večera se o zábavu postará osvědčená plesová kapela O´Band a speciální hosté. Návštěvníci se mohou dále těšit na soutěže v maskách, souboj fakult, divadelní představení, tématickou výzdobu nebo se na památku zvěčnit ve fotokoutku.

Na půdě Kampusu Dejvice proběhlo 27. února 2022 setkání představitelů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze s vedením National Taipei University of Technology, která se dlouhodobě řadí mezi přední asijské univerzity. Výsledkem jednání je dohoda o organizaci vzájemného vědeckého sympozia, které by mělo vytvořit podhoubí pro meziuniverzitní vědeckou spolupráci. Tu navíc podpoří nový společný fond. Vedení obou škol také diskutovalo možnosti vzájemných studentských výměn a zapojení studentů do výuky typu „Problem-based learning“. VŠCHT Praha se také bude podílet na uspořádání výstavy tradiční Yinggeské keramiky, která je důležitou součástí tchajwanské kultury a technologického bohatství.

V pátek 24. 2. 2023 je tomu rok od začátku aktuální agrese Ruské federace na území Ukrajiny. VŠCHT Praha od počátku odsuzuje neospravedlnitelnou agresi a pevně stojí za Ukrajinou a Ukrajinci. Stojí za těmi, kteří bojují proti agresorům a chrání životy své i svých blízkých. VŠCHT Praha navázala kontakt s ukrajinskými univerzitami a pomáhá jim, stejně jako ukrajinským studentům a akademikům. Pevně věříme, že v pomoci vytrváme tak dlouho, jak bude potřeba.
Na VŠCHT Praha se snažíme kultivovat akademické prostředí otevřené všem, bez ohledu na národnost a státní příslušnost, kteří odsuzují agresi a snaží se o vzájemné poznání, pochopení a společné hledání pravdy. Podporujeme prostředí úcty a pokory k člověku s důrazem na zachovávání lidských práv pro dlouhodobé mírové soužití.

VŠCHT Praha získala prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (Horizon Europe), který umožňuje postdokům realizaci vlastního projektu s důrazem na špičkový výzkum a všestranný profesní rozvoj. Dr. Tomáš Sedlačík uspěl s projektem „Development of advanced bioglass-polymer scaffolds for OSTEOCHONdral interface tissue regeneration (OSTEOCHON)“. Dvouletý projekt bude realizovat pod vedením prof. Jana Merny na Ústavu polymerů od září 2023.
Ve stejné výzvě dosáhly další tři projekty s vynikajícím hodnocením na ERA Postdoctoral Fellowship. Jedná se o financování z dodatečného rozpočtu pro hostitelské instituce v zemích s nižším zapojením do programu Horizon, tzv. widening zemích, mezi něž patří Česká republika. Uspěli Dr. Anton Zverev s projektem„Single-atom decorated 2D catalysts for power-to-X conversion and sustainable future“, Dr. Payal Chauhan s „2D TM-LDH with low dimensions materials as flexible solid state and electrochemical supercapacitors and electrocatalyst“ a Dr. Wenxi Wang s „Interfacial Electrochemistry of Carbon-based Interlayer in Lithium-metal Solid-state Batteries“.
V současnosti na VŠCHT Praha probíhají dva postdoktorální projekty MSCA PF, od září 2022 projekt Dr. Shuangying Wei „NEW MONO 2D FUN GER“ a od února 2023 projekt Dr. Levny Chacko „2DTMCH2“. Mentorem obou projektů je prof. Zdeněk Sofer na Ústavu anorganické chemie.
Pozitivně hodnocené návrhy, které se neumístily dostatečně vysoko pro získání grantu přímo z Horizon Europe (MSCA PF nebo ERA PF), mohou získat podporu z OP JAK (dříve OP VVV). V rámci projektů nazvaných Chemfells je tak realizováno v současnosti 18 návrhů MSCA PF (Chemfells IV a V) a v návaznosti na aktuální výsledky výzvy 2022 se počítá s přípravou dalších 10 příjezdových mobilit (Chemfells VI).

V úterý 14. února 2023 proběhlo ustavující zasedání Akademického senátu VŠCHT Praha, na kterém bylo zvoleno (staro)nové vedení s tříletým mandátem ve složení:
předseda – profesor Radek Cibulka;
místopředsedové – doktor Pavel Pokorný, docentka Petra Lovecká, inženýr Miroslav Hala (za studenty).
Senátoři a senátorky si rovněž vybrali výbory, v nichž budou v následujícím období pracovat. Další zasedání akademického senátu se uskuteční 7. března. Před ním proběhnou schůzky výborů, na kterých si jejich členové zvolí předsedu/předsedkyni.
Průběh ustavujícího jednání senátu až do zvolení předsedy řídil doktor Pavel Pokorný. Během zasedání předala předsedkyně volební komise, profesorka Petra Patáková, dekrety nově zvoleným senátorům.

Valné shromáždění Organizace spojených národů jej vyhlásilo v prosinci 2015. Svátek má připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti.
- Text Ing. Bc. Pavly Hubálkové, Ph.D., absolventky VŠCHT Praha - "Experiment s vědkyněmi: jsou nejen krásné a milé"


VŠCHT Praha se podílela ve spolupráci se společností LANIK s.r.o na vývoji interiérové čističky vzduchu. V rámci projektu OP PIK Aplikace, který byl řešen na pracovišti v Technoparku Kralupy v laboratoři prof. Krýsy, bylo využito inovativního postupu. Pěnová keramika, která nachází uplatnění především ve slévárenství, byla využita jako nosič pro fotokatalytický oxid titaničitý. Na fotoaktivní vrstvě po nasvícení UV zářením dochází k fotogeneraci reaktivních radikálů schopných oxidativně odbourávat organické látky (např. acetaldehyd, či formaldehyd), které se mohou ve stopových množstvích vyskytovat v interiéru a negativně působit na lidské zdraví. Tímto došlo ke zcela novému uplatnění pěnové keramiky jako vysoce aktivního prvku pro čištění vzduchu.
„Jedním z výsledku společně řešeného projektu byl prototyp- čističky vzduchu Aceair, která byla testována v Technoparku Kralupy dle normy EN 16846-1, kdy byla prověřena schopnost odbourávat směs organických látek a to acetaldehyd, aceton, toluen a heptan v testovací komoře o objemu 1m3 při současném monitorování koncentrace vznikajícího CO2,“ popisuje prof. Josef Krýsa z VŠCHT Praha. Na základě laboratorních testů byl následně vystaven certifikát České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu prokazující funkci čističky.
„Tato interiérová čistička představuje nejen vysoce funkční ale i designový prvek, který patři mezi jednu z aplikací v novém segmentu využití porézní keramiky pod produktovým názvem CERASTRUCT®. Jedná se o unikátní stolní lampu, jejíž stěny tvoří pěnokeramické panely opatřené funkčním povlakem TiO2. Porézní struktura keramického substrátu umožňuje efektivní ukotvení TiO2 povlaku a umožňuje tak účinný fotokatalytický rozklad polutantů. Pro aktivaci fotokatalytických procesů je nezbytná přítomnost UV-A záření. To je v případě tohoto specifického produktu generováno řadou LED diod s emisním maximem 365 nm. Druhá řada osvětlení je tvořena LED diodami vyzařující viditelné světlo, které slouží pro vytvoření příjemného ambientního osvětlení,“ dodává zástupce firmy Lanik s.r.o.
Spolupráce mezi VŠCHT Praha a firmou Lanik s.r.o. pokračuje i v současnosti v rámci dalšího OP PIK projektu zaměřeného na konstrukci a testování podhledových modulů pro čištění vzduchu s fotokatalytickou a antimikrobiální funkcí. Tyto moduly jsou testovány jako součást vzduchotechnického zařízení, které je možno umístit do standardních kazetových stropů, a docílit tak čištění vzduchu např. v kancelářích, nemocnicích a podobně. „Spojením akademického a průmyslového sektoru došlo k vytvoření produktu, který reaguje na aktuální požadavky trhu zaměřeného na moderní trendy zvyšování kvality ovzduší v interiérech“, uvedl prof. Krýsa“

Ve vydavatelství VŠCHT Praha na konci roku vyšla kniha Česká skleněná mozaika. Historie, technologie, katalog exteriérových děl, která je dílem autorského kolektivu vedeného Zuzanou Křenkovou, Irenou Kučerovou a Vladislavou Říhovou.
Odborná monografie vznikla jako výsledek interdisciplinárního výzkumu realizovaného od roku 2012 odborníky VŠCHT Praha a později také ve spolupráci s kolegy z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Jedná se o odbornou publikaci, která je zaměřená na téma mozaikových děl – téma, které je aktuální především proto, že mozaiky ve veřejném prostoru v posledním desetiletí zanikají. První polovina publikace sleduje vůbec poprvé v kapitole Historie skleněné mozaiky systematicky dějiny mozaiky na českém území. Prostřednictvím jednotlivých dílen, tvůrců a jejich děl představuje muzivní tvorbu na našem území v širším evropském kontextu a přináší dosud neznámý celistvý pohled na specifickou výtvarnou techniku. Další kapitoly Technologie mozaikového skla, Malty pro osazování a restaurování mozaik a Typologie skleněného materiálu používaného pro mozaikovou tvorbu na území České republiky propojují historické informace s materiálovými průzkumy. Posledně jmenovaná kapitola je unikátní rozsahem výzkumu – propojují se v ní informace z výpovědí pamětníků (např. sklářských technologů, mozaikářů) s historickými prameny a výzkumy skleněných mozaikových kostek přímo in situ na dílech z terénu či nalezených ve sbírkách.



Cílem je podpora aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
VŠCHT výrazně zabodovala ve výzvě Technologické agentury ČR na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence.
Smyslem programu Centra kompetence je vytvoření dlouhodobě fungujícího a udržitelného systému, v němž budou konsorcia podniků a výzkumných organizací dlouhodobě spolupracovat na naplnění cílů své strategické výzkumné agendy. Centra mají nejen kompetenci k řešení stanovených cílů, ale budou dále generovat další výzkumné otázky a problémy v sektorech důležitých pro konkurenceschopnost ČR a budou tyto problémy také schopna kompetentně řešit.
Podpořená projekty s účastí VŠCHT Praha
- NCK Mechatroniky a chytrých technologií pro strojírenství 2 - Vojtěch Dalibor, prof. Dr. Ing.
- Národní centrum kompetence pro průmyslový 3D tisk - Čadek Drahomír, Ing. PhD.
- Národní centrum pro energetiku II - Pohořelý M. doc. Ing. Ph.D.,
- Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost - Melzoch Karej, prof. Ing. Ph.D.
- Personalizovaná medicína: Translačním výzkumem k biomedicínským aplikacím - Ruml Tomáš, prof. Ing. CSc.
- REkombinantní TEchnologie pro MEDicínu - Effenberg Roman, Ing., Ph.D.
- Národní centrum kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století - Kosek Juraj, prof. Dr. , Ing. Kočí Vl.










V Laboratoři forenzní analýzy biologicky aktivních látek (BAFA) na VŠCHT dlouhodobě řeší úkoly spojené s forenzní identifikací psychoaktivních látek. Od roku 2023 k nim přibude nový čtyřletý projekt bezpečnostního výzkumu s názvem Nové psychoaktivní substance: forenzně-toxikologické výzkumné centrum. Projekt vedený docentem Martinem Kuchařem byl podpořen více než 40 miliony korun a spojuje týmy z VŠCHT Praha (ústavy BAFA, chemie přírodních látek, biochemie a mikrobiologie a analytické chemie) a Národního ústavu duševního zdraví. V grantové soutěži bezpečnostního výzkumu MVČR (1.VS OPSEC) získal nejvyšší bodové hodnocení ze všech projektů.
Nové psychoaktivní látky (NPS) jsou farmakologicky téměř neprozkoumaná xenobiotika, jejichž užívání v rámci populace neustále narůstá. „Uživatelé se tak stávají doslova pokusnými králíky se všemi důsledky na jejich zdraví, včetně fatálních předávkování,“ vysvětluje docent Kuchař s tím, že toxikologické vyšetření intoxikovaných pacientů často nemusí vést k jednoznačné identifikaci NPS. „Chybí informace o jejich metabolismu a následná účinná terapie je závislá na předchozích farmakologických znalostech těchto látek,“ doplňuje docent Kuchař.
Zároveň je zapotřebí doplnit mezery v dosavadní legislativě tak, aby byl zamezen jejich internetový prodej a preventivně tak působit ke snížení prevalence jejich užívání. Aby bylo možné přijmout vhodná opatření k minimalizaci těchto škod, potřebují zúčastněné strany (politici, lékaři, forenzní toxikologové atd.) přístup k aktuálním informacím o výskytu NPS a hlubšího pochopení jejich farmakologických účinků.
„Během řešení projektu budeme identifikovat NPS pomocí široké množiny analytických přístrojů a zjišťovat, jaké látky jsou na internetu i darknetu prodávány. Vybrané NPS prostudujeme z pohledu farmakokinetiky, metabolické biotransformace, určíme toxicitu a také zjistíme jejich účinky na chování zvířat v animálních modelech. Pro tyto účely synteticky připravíme rozsáhlou knihovnu analytických standardů NPS a jejich metabolitů, včetně vybraných deuteriem značených látek,“ popisuje docent Kuchař. Získaná data poslouží nejen ke včasné identifikaci látek u intoxikovaných pacientů, ale budou využita i během hodnocení jejich rizik v legislativním procesu nejen v rámci České republiky.
Mimoto mohou tyto „nově objevené“ látky skrývat potenciál pro léčbu duševních chorob, v průběhu řešení tak výzkumné týmy vytipují nadějné kandidáty pro budoucí medicinální využití.



Vysoká škola chemicko-technologická v Praze po několikaletých přípravách získala ke dni 4. 1. 2023 ocenění HR Award. Jde o ocenění udělované Evropskou komisí vědecko-výzkumným organizacím za excelenci v péči o své zaměstnance a pro nositelskou instituci je zároveň závazkem ke kvalitě personální činnosti.
Získáním certifikátu HR Award bude přínosem pro školu jako výzkumnou organizaci, stejně tak jako pro výzkumné pracovníky.
Během následujících 4 let, kdy bude probíhat tzv. fáze implementace, bude potřeba splnit závazky z Akčního plánu. Budou probíhat vyjednávání napříč školou se zapojením rektorátních pracovišť, fakult, celoškolských pracovišť i kanceláře rektora s cílem společnými silami vhodně nastavit procesy personální politiky a všech aktivit spojených s HR Award. Přínosem HR Award je otevření témat, která byla doposud z různých důvodů opomíjená, a také diskuse, do kterých se, doufejme, zapojí zaměstnanci ze všech kariérních stupňů, vědečtí a akademičtí pracovníci i pracovníci administrativy.
Díky kvalitnímu nastavení procesů souvisejících s personální politikou se VŠCHT Praha může stát přitažlivým zaměstnavatelem i v mezinárodním měřítku, jako místo vhodné k řešení inovativních mezinárodních grantů a projektů.
- Článek o HR Award vyšel v 16. čísle interního magazínu SPIN

Jmenováni profesorem byli:
doc. Dr. Ing. Martin KUBAL, pro obor: Enviromentální chemie a inženýrství, na návrh Vědecké rady Univerzity Pardubice, z Ústavu chemie ochrany prostředí FTOP, VŠCHT Praha
doc. Ing. Roman KUBEC, Ph.D., pro obor: Chemie a analýza potravin, na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, absolvent FPBT nyní působící na JČU.
Všichni nově jmenovaní profesoři na webu MŠMT.

Národní galerie Praha ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky, za podpory Ministerstva kultury České republiky uvádí od 8. listopadu výstavu Sochy z hlíny: Terakoty italských mistrů 15.–19. století ze sbírek Národní galerie Praha.
Výstavu je možné navštívit ve Šternberském paláci v Praze do 26. března 2023. Více informací naleznete na stránkách Národní galerie Praha.
Výstava je výstupem projektu NAKI II, DG18P02OVV028 řešeného na Ústavu skla a keramiky v rámci programu Národní kulturní identity.
Foto: Andrea della Robbia – dílna, Archanděl Michael, Národní galerie Praha

Turnov, 14. 12. 2022 – Vítězem 9. ročníku Ceny Crytur se stal Adam Baláž z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Odnáší si 40 000 Kč, finanční ocenění získala i jeho školitelka Denisa Lizoňová. Soutěž, ve které pravidelně soupeří vysokoškolští studenti se svými diplomovými pracemi na téma materiálové vědy, má za cíl podpořit talentované výzkumníky v technicky zaměřených oborech v jejich dalším rozvoji. Ocenění předali zástupci turnovské společnosti Crytur v sídle firmy.
Soutěž existuje od roku 2014 a je určena studentkám a studentům českých a slovenských vysokých škol. Letošní finanční odměny byly oproti předcházejícím ročníkům navýšeny – vítězové získávají 40 000 Kč, resp. 30 000 Kč a 20 000 Kč. Při hodnocení se posuzují nejen autoři, ale i školitelé. Oceňuje se tak i způsob vedení práce, který se odráží ve stylu a kvalitě zpracování. Odborná komise, v níž zasedají také hodnotitelé z vědecko-výzkumného týmu společnosti Crytur, věnuje pozornost zejména úrovni práce, inovativnosti a aplikovatelnosti výsledků v praxi.
Do soutěže bylo letos přihlášeno 56 diplomových prací. Autorky a autoři pochází z 10 vysokých škol, z toho ze dvou ze Slovenska. Nejvíce prací přišlo z Prahy: VŠCHT, Univerzity Karlovy a ČVUT.
Vítězem letošního ročníku se stal Adam Baláž z pražské Vysoké školy chemicko-technologické s prací „Study of drug delivery to tumors using advanced liposomal formulations“. Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi.
„Práce se věnuje aktuálnímu tématu dopravy léčivých látek specificky do nádorových buněk.
Velmi dobře shrnuje dosavadní problematiku, možnosti a úskalí cílené dopravy látek do rakovinových buněk, což je dnes velmi sledovaná oblast. Experimentální část přehledně demonstruje aplikace bioaktivních komponent do lipozomálních struktur, jejich procesy a unikátní vlastnosti. Celkově je práce psaná poutavě a odborně na velmi dobré úrovni,“ shrnuje ve svém hodnocení vítězné práce Ing. Antonín Fajstavr, R&D projekt inženýr v Crytur, spol. s r.o.
Druhé místo těsně obsadil Antonín Baďura z Univerzity Karlovy s prací „Magnetooptical and magnetotransport effects in non-collinear antiferromagnets.“ Třetí se umístil Jan Král s prací „Příprava a charakterizace scintilačních nanokompozitů na bázi nanokrystalů CsPbBr3,“ z ČVUT v Praze.
Porota udělila také dvě Čestná uznání.
Jedno z nich získala Ing. Alžběta Zemánková s prací Investigation of phase behavior and physical stability of co-amorphous systems for drug delivery systems z Fakulty chemicko-inženýrské, VŠCHT Praha. Školitelkou práve byla doc. Mgr. Fatima Hassouna, Ph.D.
Diplomová práce významně přispívá ke studiu biodostupnosti léčivé látky u nově vyvíjených léčiv. Tato léčiva mají velmi často nízkou rozpustnost ve vodě, a proto se i hůře vstřebávají v organismu. Ke zvýšení účinnosti se uvažuje o využití amorfní formy léčiva, která však potřebuje pro transport vhodnou pomocnou látku, která pomáhá nestabilní amorfní formy léčiv stabilizovat a podpořit jejich účinnost. Autorka se věnovala studiu vlastností tzv. ko-amorfních systémů, jejich stabilizace a predikce jejich fyzikální stability v organismu tak, aby se léčivá látka dostala ke svému cíli.
Zdroj: TZ Crytur

13 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 12 projektech VŠCHT spolupracuje.
Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:
- doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D. – Slinuté silicidy jako budoucí nástrojové materiály
- prof. Dr. Ing. Josef Krýsa – Studie klíčových faktorů ovlivňujících účinnost fotoelektrochemických cel využívající sluneční světlo pro syntézní reakce a čištění vod
- Ing. Michal Kohout, Ph.D. – Modulární přístup k chirálním membránám pro rozšiřitelnou enantioseparaci racemických léčiv
- Ing. Tomáš Prošek, Ph.D. – Vliv precipitátů na transport vodíku a vodíkem vyvolané zkřehnutí hliníkových slitin
- Ing. Richard Pokorný, Ph.D. – Charakterizace vývoje plynů a vzniku sklo-tvorné taveniny za účelem pochopení a minimalizace primárního pěnění při tavení skla
- Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D. – Vývoj inhalovatelných nosičů pro in-situ tvorbu přírodních antibiotik
- Mgr. Elena Miliutina, Ph.D. – Příprava, charakterizace a využití hybridních MOF-Me nanostrukturních materiálů
- Ing. Ctirad Červinka, Ph. D. – Výpočetní návrh metal-organických porézních kapalin pro adsorpci plynů a katalýzu
- RNDr. Michal Kolář, Ph.D. – Vstříc atomárnímu pochopení prvních okamžiků života proteinu
- prof. Ing. Radek Cibulka, Ph.D. – Spojení fotochemie a elektrochemie v redoxní katalýze na bázi flavinů
- prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. – Časově závislé simulace pro časově rozlišené elektronové spektroskopie
- prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – Chalkogenové analogy calix[n]arenů coby nové makrocykly pro supramolekulární chemii
- Ing. Barbora Branská, Ph.D. – Inhibitory ze zpracování bioodpadu: výzva nebo příležitost pro biotechnologickou produkci chemikálií klostridiemi?
Mezi projekty typu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2022 byli úspěšní dva žadatelé z VŠCHT Praha:
- Martin Pižl – Redoxní a fotochemické vlastnosti polypyridylových biosenzorů
- Marie Švecová – Zesilující substráty na bázi mědi pro pokročilé techniky vibrační spektroskopie
Spoluřešiteli standardních projektů jsou:
- Sedmidubský David prof. Dr. Ing. – Výzkum imobilizace těžkých kovů v alternativních nízkouhlíkových kompozitech
- Stoulil Jan doc. Ing., Ph.D. – Predikce mechanického chování struktur tvořených 3D tiskem slitiny titanu s betastrukturou
- Fojt Jaroslav doc. Ing., Ph.D. – Vliv povrchových modifikací na funkční vlastnosti biodegradabilních materiálů na bázi zinku pro aplikace v oblasti kostních rekonstrukcí
- Nekvindová Pavla doc. Ing., Ph.D. – Pokročilé anorganické nanokompozity pro distribuované senzory škodlivého záření
- Sofer Zdeněk prof. Ing., Ph.D. – Chytré bydlení - systémy akumulace energie ukryté v budovách jako součást základních stavebních prvků
- Eigner Václav Ing., Ph.D. – Posouvání hranic složitosti při řešení krystalových struktur pomocí kombinace XRPD a ssNMR
- Demnerová Kateřina prof. Ing., CSc. – Interakce prokaryotických a eukaryotických buněk s nanovlákny s různou morfologií a strukturou
- Parkan Kamil doc. Ing., Ph.D. – Ligandy pro mannosa-6-fosfát/insulin podobný růstový faktor 2 receptor a jejich in vitro efektů v patologických a nervových proceses
- Uhlík Ondřej prof. Ing. Bc., Ph.D. – Dynamika a údržba genomů v jednoduchých a homogenních přirozených komunitách prokaryot
- Vrňata Martin prof. Dr. Ing. – Černé kovy povrchově dekorované MXeny jako citlivé vrstvy chemirezistorů
- Kolář Michal RNDr., Ph.D. – Organelární translace jako evoluční hřiště
- Hassouna Fatima doc. Mgr., Ph.D. – Intermitence ve fotoluminiscenci nanokrystalů: objasnění dynamiky nosičů na dlouhé časové škále pomocí ultrarychlých procesů
