Při příležitosti oslav 70 let samostatné VŠCHT Praha se v pátek 23. září sešla vědecká rada VŠCHT Praha. Během slavnostního ceremoniálu, který se odehrával v prostorách Strahovského kláštera, rektor VŠCHT Pavel Matějka předal čestné doktoráty 3 významným vědcům: předsedkyni Akademie věd ČR, profesorce Evě Zažímalové, řediteli Ústavu Maxe Plancka pro koloidy a fázová rozhraní, doktoru Peteru Seebergerovi a bývalému řediteli Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, doktoru Zdeňku Hostomskému.

Dále si během slavnostního zasedání vědecké rady z rukou rektora převzali Medaile Emila Votočka profesor Martin Hof a profesor Aleš Procházka. 

„Oslavy významných výročí jsou též vhodnou příležitostí k ocenění významných osobností. V případě našich tří čestných doktorátů a dvou Medailí Emila Votočka se jedná o mimořádné osobnosti české i evropské vědy, které přispívaly k dobrému jménu VŠCHT Praha a se kterými budeme nadále spolupracovat, a tudíž jim chceme dodat energii do dalšího rozvoje evropského výzkumného prostoru,“ uvedl rektor VŠCHT Praha, profesor Pavel Matějka.

„Čestného doktorátu od VŠCHT si velmi vážím. Jde o univerzitu, která je špičkou ve svém oboru a která již od svého vzniku "prošlapává" cestu pro nové metody, přístupy a přináší i zásadní objevy. A co je velmi důležité, vždy byla a je otevřená meziinstitucionální i mezioborové spolupráci,“ sdělila profesorka Eva Zažímalová.

 „Jedním z vývozních artiklů české vědy jsou beze sporu chemické obory, v nichž dlouhodobě dosahujeme světově významných výsledků. A bez velké nadsázky lze jistě také říci, že jedním z epicenter české chemie je dejvický kampus, kde téměř nadohled sousedí VŠCHT a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, které pojí četné a těsné vazby. Byla to velká čest vést uplynulých 10 let tento ústav a napomáhat rozvoji naší vzájemné spolupráce nejen v oblasti vzdělávací a výzkumné, ale i v té společenské v rámci zdejší akademické komunity. A je velká pocta přebírat čestný doktorát právě od VŠCHT," řekl k ocenění doktor Zdeněk Hostomský.

VŠCHT již počtvrté obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2023. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 358. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2023 tradičně nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 29. místo na světě a první v Česku.

VŠCHT Praha si v žebříčku udržuje pozice kolem poloviny čtvrté stovky světových univerzit. To je vzhledem k velkému nástupu a zlepšování asijských univerzit odrazem i našeho posunu vpřed. Chci poděkovat všem pracovníkům a studentům naší školy, protože bez nich by to nešlo. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a skutečně se zlepšovali.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Po loňském roce, který byl velmi ovlivněn pandemickou situací došlo u těchto ukazatelů k opětovnému nárůstu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT umístění na 230. místě v příslušném kritériu.

V letošním vydání žebříčku se umístily i další české školy. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 288-290. místě na světě. ČVUT Praha se zlepšilo na 378-379. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 651.-700. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 16 českých univerzit.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2023.

Profesor Karel Friess a jeho pracovní skupina z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT bude za podpory fondu MIT-Czech Republic Seed Fund spolupracovat s výzkumnou skupinou Funkčních anorganických a organických materiálů z Massachusetts Institute of Technology (MIT) na řešení projektu nazvaného Clean Energy Applications with Mixed-Matrix Membranes of 2D MOFs. Projekt je zaměřen na vývoj multifunkčních 2D strukturovaných MOF (metal-organic frameworks) nanomateriálů pro aplikace zaměřené na možnosti skladování energie a na separace plynů.

„V rámci projektu budeme spolupracovat na přípravě, modifikaci a testování unikátních 2D-MOF nanomateriálů, které bude vyvíjet zahraniční partner, a na jejich použití a testování v kopozitních membránových materiálech, které bude probíhat na VŠCHT. Vlastnosti a možnosti připravených membrán se budou testovat pro efektivní separaci CO₂ ze směsí plynů nebo oddělení kyslíku od dusíku nebo pro ukládání energie ve flexibilních materiálech. Vedle toho je naplánovaná i mobilita zapojených studentů z obou institucí. Projekt je koncipován jako první krok vedoucí k navázání dlouhodobější spolupráce mezi týmy z MIT a VŠCHT,“ říká profesor Friess.

Projekt s rozpočtem 23 250 U$ je plánován pro řešení od května 2022 do ledna 2024 a je administrován zahraničním partnerem.

MIT patří dlouhodobě mezi nejrespektovanější univerzity na světě. V žebříčku QS Ranking 2023 obsadil americký institut, na němž studovalo 85 laureátů Nobelovy ceny i další významné osobnosti, první příčku. Mezi vědecké objevy na MIT patří například první chemická syntéza penicilinu, vývoj radaru, objevení elementárních částic kvarků apod.

Profesor Friess působí na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha. V roce 2020 obdržel Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, dále mimo jiné získal v roce 2021 jako jeden ze dvou úspěšných žadatelů bilaterální grant Grantové agentury České republiky a jihokorejské agentury National Research Foundation s projektem na vývoj a testování perfluorovaných nanomateriálů.

MIT-Czech Republic Seed Fund je novým společným projektem MISTI (MIT International Science and Technology Initiatives), Akademie věd ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, v. v. i. Fond podporuje výměny mezi fakultami a studenty MIT, vědeckými pracovníky ústavů AV ČR a vědeckými pracovníky českých univerzit.

Přijďte nás navštívit na XXV. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus – Akadémia Bratislava. Ten probíhá ve dnech 4. – 6. 10. 2022 v Incheba Expo Bratislava Aréně hale D od 8 do 16 hodin.
Naleznete nás na stánku č. 32. Na přednášku nejen o studiu dorazte ve středu ve 13:50.

Setkat se můžeme také na Gaudeamu na brněnském výstavišti od 1. do 4. 11. a v Nitře od 14. do 16. 11. 2022.  V novém roce pak budeme představovat studium na VŠCHT pražském Gaudeamu v Letňanech od 24. 1. 2023.

Noci vědců na VŠCHT Praha se letos účastnilo 2596 návštěvníků, kteří měli možnost zažít si vědu všemi smysly. Program připravilo na 140 nadšených lidí složených z vědců a vědkyň z VŠCHT Praha, středoškoláků z Chemického kroužku, Letního tábora Fénix a Letního soustředění Běstvinka, participujících organizací a přátel školy.

Akce probíhala v prostorách VŠCHT Praha 30. 9. 2022 od 17:00 h do 22:00 h a nabízela:

• 71 programových položek v češtině
• 28 programových položek v angličtině
• 12 odborných zastávek v rámci prohlídek
• 7 dílniček
• 5 online programů dostupných do konce roku
• 3 procházky po smyslech labyrintem VŠCHT Praha

Na ohlasy se můžete dívat ve facebookové události Noc vědců v Praze 2022.

Těšíme se na celoroční vědu a Noc vědců v roce 2023!

Při příležitosti 70. let od založení samostatné VŠCHT Praha byla odhalena pamětní deska připomínající místo vzniku prvních syntetických biokompatibiblních hydrogelů pro medicinální aplikace.

Odhalení pamětní desky se zúčastnili prof. Kamil Wichterle, jako zástupce rodiny Otty Wichterleho, v jehož hlavě se zrodil nápad přípravy hydrogelových biomateriálů a Ing. Drahoslav Lím ml., syn Drahoslava Líma, který během krátké doby (1952-1955) mistrně uspěl v designu i přípravě hydrogelů s vlastnostmi vhodnými pro implantáty a v roce 1955 i takových hydrogelů, které měly vhodné jak mechanické, tak optické vlastnosti pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Tyto materiály jsou založeny na sesíťovaných polymerech (2-hydroxyethylmethakrylátu (HEMA). Klíčovým krokem pro jejich průmyslovou prudukci bylo vynalezení metody rotačního odlévání, kterou Otto Wichterle vyvinul o Vánocích 1961 ve svém obýváku, již jako zaměstnanec-ředitel Ústavu makromolekulární chemie. Hydrogely odvozené od těchto původních materiálů využívá v medicínských aplikacích v současnosti asi 1/10 lidské populace, které výrazně zlepšují kvalitu jejich života.

"Ústav polymerů VŠCHT Praha se hrdě hlásí k odkazu Otto Wichterleho a Drahoslava Líma a vedle pohledu do minulosti vypisuje juniorskou výzkumnou pozici v oblasti „chytrých“ polymerních hydrogelů“, říká Prof. Merna, vedoucí Ústavu polymerů, který vznik pamětní desky spolu s prof. Rodou inicioval v roce 2019 po návštěvě Polytechnico Milano, kde se inspiroval pamětní deskou Histrorical landmark pro nositele Nobelovy ceny za chemii v oblasti makromolekulární chemii Giulia Natty, udělené The Material Information Society (ASM International) již v roce 1999. "O získání obdobné prestižní desky se budeme ucházet, jelikož významem je objev hydrogelů Wichterleho a Líma srovnatelný s Nattovým objevem stereospecifických polymerů. Přál bych si, aby deska mohla být umístěna v naší hlavní posluchárně AI, kde prof. Wichterle v 50. letech přednášel. Na rozdíl od Milánských jsme však dokázali díky našim pamětníkům, zejména doc. Bohumilu Meissnerovi (absolvent 1954) a dr. Pavle Kopečkové, která s Límem spolupracovala od roku 1960, zaznamenat i přesnou polohu Límovy laboratoře, to se Miláně nepodařilo a i výzkum sterospecifických polymerací na Polytechnico zcela zanikl“, dodává Merna.

Ústav Polymerů VŠCHT Praha

v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje na Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha uskutečnilo symposium s názvem Udržitelný život. Symposium zahájili zástupci Norského a Finského velvyslanectví Mr. Per Øystein Vatne a Mr. Mika Lautanala a otevřeli výstavu s názvem Udržitelná severská města. Součástí programu symposia bylo představení nově akreditovaného magisterského studijního programu Udržitelnost a oběhové hospodářství, ale i řada přednášek zaměřených na aktuální témata udržitelnosti řešená na VŠCHT Praha.

Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze navštívil ve čtvrtek 16. 9. ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Společně s ním se zúčastnili dvouhodinového jednání senátoři Petr Holeček a Jiří Drahoš, zástupci municipality v kralupském regionu a reprezentanti chemického průmyslu.

Ministr Síkela byl seznámen s aktivitami v oblasti aplikovaného výzkumu a spolupráce s průmyslem, které realizuje VŠCHT Praha a Technopark Kralupy. Diskutovány byly rovněž otázky cen energií a ekonomické pomoci chemickému průmyslu v ČR, ministr se také živě zajímal o výzkum zpracování cínoveckých lithných rud s využitím unikátní patentované technologie InCeMeTs, vyvinuté na VŠCHT Praha.

Kromě zmíněného tria politiků se setkání účastnili též předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček,  předseda představenstva společnosti Synthos Kralupy David Pohl, ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček, starosta Nelahozevsi Jakub Brynda, starosta Kralup nad Vltavou Marek Czechmann, místostarosta téhož města Vojtěch Pohl, za VŠCHT pak rektor Pavel Matějka, prorektor pro strategie a rozvoj Milan Pospíšil a ředitel Technoparku Kralupy Milan Petrák.

V prvním zářijovém týdnu se v prostorách naší školy uskutečnil osmý ročník letní školy Prague–Weizmann Summer School on Drug Discovery and Development. Akce byla jako již tradičně pořádána ve spolupráci s UOCHB, IOCB Tech a izraelským Weizmannovým institutem. Letní škola byla slavnostně zahájena za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a izraelské velvyslankyně Anny Azari. Hlavní náplní byly přednášky zabývající se výzkumem a vývojem léčiv, které si vyslechlo téměř sto padesát účastníků z celého světa. Mezi přednášejícími byli vědci z akademické sféry, zástupci start-upů i odborníci z velkých farmaceutických firem. V rámci doplňkového programu měli účastníci možnost navštívit školní pivovar, zúčastnit se prohlídky Prahy a vyslechnout si varhanní koncert v Karolinu. Příští ročník letní školy proběhne v Izraeli v termínu od 30. července do 4. srpna.

Foto: Tomáš Belloň

Rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka se 12. 7. setkal se zástupkyněmi běloruské národnostní menšiny a představitelkou sdružení Bělaruské studentstvo ČR.

Předmětem setkání byla nabídka součinnosti ze strany Kanceláře Svjatlany Cichanouské a uznávaných zástupkyň běloruské komunity v České republice ve věci pomoci stávajícím a budoucím běloruským studentům a studentkám VŠCHT Praha vzhledem k zákazu poskytování technické pomoci a jiným opatřením v souvislosti s válečnou situací na Ukrajině.

Byla dohodnuta pomoc ve věci případné verifikace problematických případů a zajištění dobrozdání od oficiálních zástupkyň běloruské národnostní menšiny potvrzující, že se jedná o osobu, která sdílí humanistické a demokratické hodnoty evropského společenství. Studenti a studentky s běloruským státním občanstvím, kterých se předmětná opatření dotknou a kteří o takové dobrozdání mají zájem, mohou kontaktovat Alenu Kovářovou Cichanovič a Kryscinu Šyjanok.

Běloruská strana byla ujištěna, že VŠCHT Praha dbá na to, aby zmíněná opatření nebyla uplatňována vůči Bělorusům a Běloruskám plošně a aby každý problematický případ byl posuzován individuálně. Vysoká škola také dohlíží na to, aby na akademické půdě nedocházelo k diskriminaci běloruských studentů a studentek z důvodu jejich národnostní příslušnosti či státního občanství Běloruska.

Během setkání byly diskutovány i možnosti práce studenstva vyšších ročníků, doktorandů a doktorandek s běloruským státním občanstvím na výzkumu. Snahou VŠCHT Praha je umožnit jim základní výzkum v plném rozsahu. Aplikovaný výzkum financovaný GAČR by byl možný dle individuálního posouzení. U aplikovaného výzkumu financovaného TAČR se udělení výjimek nejeví reálným.

Na závěr zaznělo, že VŠCHT Praha je solidární s perzekvovaným běloruským studenstvem a pečlivě sleduje osud politického vězně v Bělorusku, který se měl ucházet o studium chemie v České republice. Vysoká škola se však neomezuje na podporu pouze veřejně činných zástupců a zástupkyň běloruské studentské komunity, ale usiluje o to, aby její dveře zůstávaly otevřené pro všechny zájemce a zájemkyně o studium z Běloruska.