Prestižní Cenu Jean-Marie Lehna za chemii, kterou tradičně uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, získal Ing. Peter Polák, student VŠCHT Praha (studijní program Organická chemie).

Slavnostní akt se uskutečnil 26. června 2019 ve večerních hodinách v historické budově Národního muzea. Cena Jean-Maria Lehna za chemii se letos udělovala po pětadvacáté, jméno nese po slavném držiteli Nobelovy ceny a čerstvě i čestného doktorátu z VŠCHT Praha.

Ceny Francouzského velvyslanectví v Praze, které letos předal laureátům Jean-Marie Lehn osobně, jsou každoročně udělovány mladým českým vědcům za kvalitu jejich výzkumných prací realizovaných v rámci magisterských či doktorandských studií. Kromě chemie oceňuje velvyslanectví nadané studenty i v jiných vědních disciplínách - lékařství, počítačových vědách, společenských a humanitních vědách a v jaderném oboru.

VŠCHT byla poprvé zahrnuta do žebříčku 1000 nejlepších univerzit na světě. A rovnou na 355. místo, což je letos druhé nejlepší umístění mezi českými školami.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2020 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 47. místo na světě a první v Česku.

„Jsme rádi, že podpora výuky studentů na VŠCHT Praha je oceňována i na mezinárodní úrovni. Jde nám ale skutečně o studenty a jejich individuální rozvoj, výsledky v žebříčku jsou jen milým důsledkem“, říká Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.

K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.

„ Umístění v první čtyřstovce nám může pomoci přilákat další skvělé studenty a akademiky ze zahraničí“, slibuje si od výsledků žebříčku Pavel Matějka, prorektor pro vnější vztahy. „Na druhou stranu nechci  jedno umístění v žebříčku příliš přeceňovat, nevíme, jak ta čísla vyjdou příště. Zvlášť, když jsme se do první tisícovky dostali poprvé,” dodává profesor Matějka, který vidí prostor pro další zlepšení: “Jako oborově úzce zaměřená škola nebudeme mít nikdy takovou proslulost, jako mají velké univerzity. Přesto dobrá práce jak na poli vědy a výzkumu, tak při spolupráci s firmami a institucemi nás může posunout ještě výš.“

Letošní rok byl dobrým pro všechny české vysoké školy zahrnuté v žebříčku. Univerzita Karlova pronikla mezi 300 nejlepších univerzit na světě a polepšily si i všechny ostatní české univerzity. ČVUT Praha obsadilo 498. místo, Masarykova Univerzita 551-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 651-700 místo. Nově se v žebříčku objevují i TU Liberec na 751.-800. místě a ČZU Praha s Univerzitou Ostrava společně na 801.-1000. místě.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2020.

Shrnutí informací o VŠCHT Praha použitých pro hodnocení (pdf).

Praha 2. července 2019 – Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze společně založily Asociaci výzkumných univerzit. Jde o zcela zásadní krok, který povede ke zlepšení postavení českých univerzit v mezinárodní konkurenci.

• Rektoři podepsali Chartu výzkumných univerzit ČR

Univerzity společně sdílejí vizi zvyšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti v pedagogické a výzkumné činnosti. Společně chtějí pracovat na organizačních, legislativních i rozpočtových opatřeních, díky kterým se mohou v následujících letech dostat mezi nejlepší evropské vysoké školy.

„Založení Asociace výzkumných univerzit ČR je zcela zásadním krokem k posílením kvality českých vysokých škol v mezinárodním měřítku. Díky nové formě spolupráce pěti předních českých univerzit budeme se zahraničními partnery intenzivněji sdílet vědeckou infrastrukturu, zkušenosti z tvůrčí, výzkumné i vzdělávací činnosti a jednodušeji přenášet výsledky výzkumu do praktického života.  

Jedním z důležitých cílů nové asociace je také změna systému financování veřejných vysokých škol.

V uplynulých letech došlo v ČR k mimořádnému nárůstu počtu vysokoškolských studentů i značným investicím do rozvoje českých veřejných univerzit. Výsledkem je nesporné zvýšení kvality výzkumu i výuky. Bohužel, i přes tyto investice se rozdíl v kvalitě mezi nejlepšími českými a nejlepšími světovými univerzitami nesnižuje. Solidního umístění v mezinárodních žebříčcích dosahuje jen několik tuzemských univerzit.

Naším cílem je proto stávající systém změnit. Veřejné vysoké školy by měly být financovány na základě hodnocení vysoké kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání, uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

„Jsem přesvědčen, že společně jsme silnější, proto mám velkou radost z vytvoření asociace, která spojí snahu pěti českých univerzit být v mezinárodním měřítku úspěšnější. Platí, že špičkové, mezinárodní konkurenceschopné univerzity jsou nezbytným předpokladem nejen ekonomické prosperity, ale i kulturního bohatství národa. Bez takových univerzit budou nejlepší mozky této země nevratně odcházet do ciziny a největší „přírodní zdroj“, který naše země má, tj. talent jejích obyvatel, nebude smysluplně využit“, dodal rektor Masarykovy Univerzity Mikuláš Bek.

Mezi konkrétní cíle asociace patří například:

• pěstovat excelentní tvůrčí a vzdělávací činnost ve spolupráci se zahraničními partnery,
• prosazovat systém financování veřejných vysokých škol na základě hodnocení kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání,
• ještě více se zapojit do řešení prestižních mezinárodních vědeckých projektů, například ERC grantů,
• sdílet výzkumné infrastruktury a špičkové přístrojové vybavení navzájem a také ve spolupráci se zahraničními partnery, či
• podporovat přenos výsledů výzkumu do praxe a sdílet zkušenosti v oblasti ochrany duševního vlastnictví a v aktivitách vedoucích ke vzniku start-up a spin-off společností.

Asociaci založilo pět předních tuzemských univerzit, které se umístily i na prvních pěti místech mezi českými vysokými školami v aktuálním mezinárodním žebříčku QS Rating.

Kontakty:

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Michal Janovský
Michal.Janovsky@vscht.cz

Univerzita Karlova
Václav Hájek
e-mail: pr@cuni.cz

Masarykova univerzita
press@rect.muni.cz

Univerzita Palackého v Olomouci
Gabriela Sýkorová
gabriela.sykorova@upol.cz

České vysoké učení technické v Praze
Andrea Vondráková
Andrea.Vondrakova@cvut.cz

V Poznani na konferenci European Society of Sugar Technology obdrželi profesoři Zdeněk Bubník a Pavel Kadlec ocenění ESST Science Award 2019 za dlouholetý vědecký přínos do oblasti cukrovarnické technologie. Slavnostní akt sledovalo téměř 400 účastníků z 22 zemí světa, cenu předal laureátům prezidenta Vědeckého výboru ESST Piotr Wawro.

 „Velmi si této ceny vážím, představuje ocenění mé mnohaleté práce v oblasti cukrovarnictví. Současně ji přijímám jako společný vědecký přínos celého týmu vědců a výzkumníků z Ústavu sacharidů a cereálií VŠCHT Praha a dalších kolegů z českých i zahraničních univerzit, výzkumných ústavů a průmyslových podniků v mnoha zemích, se kterými jsem měl tu čest spolupracovat,“ pronesl v děkovné řeči profesor Bubník.

 „Děkuji ESST za ocenění v oblasti vědy, je pro mě důkazem kvalitní práce mé a mých kolegů v oblasti cukrovarnické technologie. Před 25 lety jsem byl vybrán za člena vědeckého výboru CITS na zasedání ve Varšavě a toto ocenění dostávám opět v Polsku v Poznani, což je symbolické, děkuji všem za dlouhotrvající spolupráci,“ řekl při svém proslovu profesor Kadlec. I když profesor Kadlec ukončil svou aktivní činnost ve vědeckém výboru již v roce 2015, stále je aktivní v mnoha oblastech, především jako editor knih a učebnic.

Oběma profesorům bylo kromě ocenění také poděkováno za více než pětadvacetiletou aktivní účast v organizacích CITS (Commission Internationale Technique de Sucrerie) a následně pokračující ESST.

Svatopluk Henke – VŠCHT Praha

Obr. 1. Předání ocenění ESST – zleva prof. Kadlec, prof. Bubník, dr. Wawro, prezident Vědeckého výboru a dr. J. Bruhns, sekretář ESST (foto Bartens)

Obr. 2. Ocenění s cenou Science Award 2019 (foto R. Dandár)

Obr. 3. Cena ve tvaru krystalu sacharosy (foto A. Hoskovcová)

Soutěž o nejlepší diplomovou práci v oblasti materiálových věd je určena studentkám a studentům v posledních ročnících studia českých a slovenských vysokých škol. Práce přihlášené do letošního ročníku vznikly na 7 vysokých školách a témata byla spíše fyzikálně-chemicky zaměřena.

Každou práci, předloženou v českém nebo anglickém jazyce, hodnotili minimálně tři hodnotitelé zastupující sponzora soutěže, turnovskou firmu Crytur spol. s r.o. Všichni výherci pokračují v doktorském studiu.

Šek ve výši 30 000 Kč si za první místo odnesl Martin Hruška z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT v Praze za práci „Thermally and optically modulated desorption of gases on chemical sensor layers“. Martin diplomovou práci vypracoval v rámci oboru Senzorika a kybernetika v chemii na Ústavu fyziky a měřicí techniky. Dílčí výsledky práce byly oceněny také v celofakultním kole Studentské vědecké konference v r. 2019.  Cílem práce bylo posouzení možnosti modifikace-vylepšení senzorů na bázi chemirezistroů a křemenných krystalových mikrovah, přičemž autor vyvinul i novou metodika fotoregenerace těchto látek. 

Na druhém místě, oceněném 25 000 Kč, se umístil Ondřej Veselý z Přírodovědecké fakulty UK, s prací „Syntéza hierarchických zeolitů pro přípravu chemických specialit“. Ve svém výzkumu se bude Ondřej nadále věnovat přípravě bimetalických porézních materiálů, jejich charakterizaci a uplatnění v heterogenní katalýze.  

Šek na 20 000 Kč si z Turnova odváží Jindřich Pipek z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, za práci „Charge transport in semiconducting radiation detectors“, která byla obhájena v r. 2018. Práce je MFF UK jedním z prvních výstupů nově vznikajícího centra pro charakterizaci materiálů pro laserová měření a detektory. 

Čestné uznání patří čtvrtému v pořadí, Janu Havlíčkovi. Ve své práci se při studiu na Vysoké škole chemicko-technologické zabýval přípravou oxidové keramiky metodou SPS. Materiál by mohl být do budoucna použitelný při výrobě neprůstřelných průhledů, ve scintilátorech či laserové optice.  Jan Havlíček pokračuje v kombinovaném Ph.D. studiu, na VŠCHT Praha a v Cryturu. K jeho práci školitelka, doc. Rubešová podotkla: „Honzova práce ještě rok před dokončením neměla jasný konec. Je fajn vidět, že při píli studenta a nadšení se může diplomka proměnit v dobrý výsledek i tehdy, když vidíte, že dvě třetiny práce a měření nevedou k očekávaným výsledkům“.

Kromě autorů předložených prací byli rovněž oceněni jejich školitelé, přičemž vedoucí prvních třech oceněných si odnesli finanční odměnu též. Jak uvedla dr. Eliášová, školitelka druhého v pořadí, Ondřeje Veselého: „Mám z ocenění ohromnou radost. Ondra byl můj první student už v bakalářském studiu a to, že je ho práce je takto oceněna, je skvělý výsledek“. 

Po slavnostním vyhlášení měli vítězové možnost seznámit se R/D programem sponzora soutěže, navštívili jednotlivé provozy zaměřené na pěstování a následné opracování monokrystalů až po montáž do podoby konečných produktů např. pro elektronovou mikroskopii, laserové technologie či výkonné LED diody. Aktuálně firma usiluje o vývoj nových krystalů, použitelný pro plánované experimenty v CERNu. Od Jindřicha Houžvičky, majitele firmy, na závěr zaznělo: „Bylo by skvělé, kdyby příští Nobelova cena v částicové fyzice byla založena právě na krystalech z Turnova“. Potvrdil tak klíčovou roli spolupráce s akademickými pracovišti, která vede průběžně k dobrým výsledkům, patentům a publikacím. 

Více o soutěži na webu ceny Crytur.

V edici Chemických listů vyšla dlouho očekávaná příručka pro učitele chemie základních a středních škol. Autory příručky jsou Petr Holzhauser (VŠCHT Praha), Radek Matuška (SPŠCH Brno) a Petra Ménová (VŠCHT Praha). 

Obsahem příručky jsou: Žákovské experimenty na základních a středních školách, Přehled běžných látek používaných v laboratoři a Provozní řád školní laboratoře.  Vydání se setkává s nadšenou odezvou učitelů chemie, kteří dostávají do ruky návod, jak do výuky zařadit chemické experimenty.  

Příručku, která je skvělou vizitkou pedagogického úsilí VŠCHT Praha směrem ke středním a základním školám, spolufinancovala Nadace Unipetrol. 

• Příručka ke stažení ve formátu PDF 

U příležitosti promocí byly 20. června v Betlémské kapli slavnostně předány Ceny Nadace Preciosa a Cena Plzeňského Prazdroje za rok 2019, určené autorům nejlepších disertačních prací.

Ceny Nadace Preciosa předali čerstvým absolventkám doktorského studijního programu Chemie a technologie anorganických materiálů Mgr. Jana Havlíčková, členka správní rady nadace, a Ing. Jiří Koucký, CSc., správce fondu vědy a výzkumu.

Přehled oceněných:

Ing. Miroslava Hujová, Ph.D. za práci Analýza konverze kmene na sklo

Ing. Barbora Holubová, Ph.D. za práci  Hybridní organokřemičitanové vrstvy na skle: syntéza, charakterizace a aplikace

Ing. Mária Kavanová, Ph.D. za práci Degradace glazur

Ing. Tereza Uhlířová, Ph.D. za práci Charakterizace a modelování hutné, porézní a celulární keramiky

Cenu Plzeňského Prazdroje za dizertační práci převzala absolventka oboru Biotechnologie Ing. Tereza Haimanová, Ph.D., a to z rukou děkana Fakulty potravinářské a biochemické technologie, profesora Tomáše Rumla.

Všem oceněným gratulujeme!

Program Pro ženy ve vědě podporuje v České republice ženy-vědkyně v začátcích jejich kariéry s cílem nalézt nové talenty a podpořit je v budování akademické kariéry. Projekt si klade za cíl vytvořit z vědkyň potenciální vzor pro mladé dívky a motivovat je pro výběr budoucího povolání. L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě je organizován ve spolupráci s Českou komisí pro UNESCO a s Akademií věd České republiky.

Letošní laureátkou je Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D., která zkoumá vývoj a studium konjugátů, které jsou založeny na přírodních látkách trilobolidu a digitoxinu, jež jsou následné konjugovány s malými organickými fluorofory. Ty umožňují zobrazování nádorových buněk a následně i jejich eliminaci. Svůj výzkum a studium na VŠCHT Praha popsala v rozhovoru při příležitosti zisku juniorského grantu před dvěma lety.

Silvie Rimpelová pracuje na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha ve vědecké skupině Laboratoře molekulární biologie a virologie pod vedením profesora Tomáš Rumla. Při svém výzkumu spolupracuje i s dalšími vědeckými skupinami, např. s týmem profesora Drašara z Ústavu přírodních látek.

Pro doktorku Rimpelovou toto není první velké ocenění vědecké práce . Na sklonku loňského roku získala Pamětní grant Nadačního fondu Martiny Roeselové podporující vědce a vědkyně působící v oblasti přírodních věd, kteří se snaží skloubit kompetitivní vědeckou činnost s kvalitní péčí o předškolní děti. Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku předčasně zesnulé vědkyně, která během krátké, ale excelentní vědecké kariéry dokázala vychovat tři děti a aktivně se zasazovat za zlepšování podmínek pro mladé vědce-rodiče.

Gratulujeme doktorce Rimpelové k oceněním.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy předal 20. června 2019 jmenovací dekrety 63 novým profesorkám a profesorům. Nejvyšší akademický titul převzali nově jmenovaní ve Velké aule pražského Karolina.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze měla na slavnostním aktu jednu zástupkyni. Petra Patáková z Fakulty potravinářské a biochemické technologie byla jmenována profesorkou pro obor biotechnologie.

Profesory jmenuje prezident na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

Ocenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 20. 6. 2019 v rámci doktorských a docentských promocí v Betlémské kapli.

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

U příležitosti doktorských a docentských promocí, které se uskutečnily 20. června 2019 v Betlémské kapli, rozšířilo řady držitelů prestižního ocenění pět členů akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Karel Melzoch.

Přehled oceněných

• doc. Ing. František Hampl, CSc.
• prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc.
• prof. Ing. Blanka Králová, CSc.
• doc. Ing. Prokop Nekovář, CSc.
• prof. RNDr. Olga Valentová, CSc.

Během té doby se výnosy pracoviště, které se zaměřuje na oblasti stavební chemie a materiálový výzkum, posunuly z hodnoty 1 milion korun na hodnotu přesahující 38 milionů korun. Objem rozpočtů řešených projektů pak atakuje hranici čtvrt miliardy.

Na prknech Studia Ypsilon se v neděli 12. května 2019 od 19:00 hodin konalo národní finále soutěže FameLab 2019! Veřejnosti se zde představilo deset finalistů z řad studenti vědeckých oborů a mladí výzkumní pracovníci, vybraní ve dvou regionálních kolech soutěže. Pokusili se během pouhých tří minut objasnit, čím se ve svém vědeckém bádání zabývají!

Ing. Lukáš Maryška (2. PGS, FPBT) zabodoval se svým výstupem Ze života řepky, kde povídal o pesticidech a jak je nahradit. Kromě Ceny publika okouzlil i odbornou porotu a skvěle reprezentoval VŠCHT Praha. Odnesl si zlatou medaili!

Na druhém místě se umístila skvělá Ing. Sofie Kolibová (2. PGS, FPBT) s otázkou, Proč je superrezoluce tak super?

A gratulujeme i finalistovi Bc. Matěji Černému (2. Mgr., FCHI), který předvedl, Jak se vážka brání bakteriím.

Co je FameLab? - zábavná soutěž pro mladé vědce a vědkyně, která jim nabízí šanci zlepšit svou schopnost vědu popularizovat. Zároveň si klade za cíl přinést publiku aktuální ukázky toho, čím se současná věda zabývá. Více informací na webu soutěže Famelab.