V druhé polovině června přijedou do Prahy tři francouzští nositelé Nobelovy ceny.

Dne 20. 6. od 17 hodin se uskuteční veřejná konference Sounds of Science, které se zúčastní Jean-Marie Lehn (Nobelova cena za chemii, 1987), Serge Haroche (Nobelova cena za fyziku, 2012) a Jean-Pierre Sauvage (Nobelova cena za chemii, 2016). Jejich vystoupení doprovodí Pražská komorní filharmonie se speciálním „vědeckým“ programem, v němž zazní skladby komponované vědci či pro vědce (Borodine, Varèse, Haydn, Satie, Petr Cigler). Přednáška bude probíhat v angličtině, s možností tlumočení do češtiny.  Registrace na konferenci je již ukončena.

Dne 21. 6. od 10 hodin budou v Ballingově sálu Národní technické knihovny přednášet J-M. Lehn i J-P. Sauvage pro akademické obce VŠCHT Praha a ÚOCHB.

Jean-Marie Lehn promluví na téma Perspectives in Chemistry: From Supramolecular towards Adaptive Chemistry.

Jean-Pierre Sauvage si připravil přednášku From Chemical Topology to Molecular Machines.

Tyto přednášky jsou určeny odborné veřejnosti, vstup na akci je pro studenty a zaměstnance VŠCHT Praha zdarma a není třeba se registrovat.

Lukáš Pekárek (VŠCHT), Filip Kaufman (VŠCHT), Vojtěch Vrba (ČVUT) a Pavel Dědek (ČZU) se umístili na druhém místě v první ročník soutěže Angelini University Award, se svou prací Využití mobilních aplikací pro zlepšení compliance pacientů užívajících antibiotika, povědomí veřejnosti o problematice správného užívání antibiotik a možnosti statistického zpracování takto získaných dat.

První ročník soutěže Angelini University Award vyzýval vysokoškolské studenty k vývoji produktů nebo služeb, které řeší rostoucí problém antibiotické rezistence.

V současné době je vývoj aplikace Appbiotics ve fázi veřejného testování aplikace pro Android.  Na webu aplikace se můžete dozvědět podrobnosti a stát se součástí testerů aplikace.

Bylo vyhlášeno přihlašování do pátého kola Chemického kroužku, který je převážně určen pro žáky středních škol (případně vážné zájemce ze škol základních).

Kroužek je financovaný Interní grantovou agenturou VŠCHT Praha.

Jde o klasický typ kroužku, kdy studenti jednou týdně  dochází na VŠCHT Praha. Termínem je středa mezi 17 a 20 hodinou. Datum začátku kroužku bude upřesněn.

Pro studenty je k dispozici několik laboratorních prací, které se prolínají mnoha odvětvími chemie tak, aby jim pomohly lépe pochopit a snadněji porozumět chemii v laboratorní praxi.

Uzávěrka přihlášek je v pondělí 31. 8. 2018.

Další informace se dozvíte na webové stránce Chemického kroužku nebo na  e-mailu chemicky.krouzek@vscht.cz.

• Přihláška 

Profesor Libor Červený byl hostem Českého rozhlasu - mluvil na téma výroby vůní.

Chutě a vůně mají silný vliv na naše vnímání, aniž si to uvědomujeme. Často si je spojujeme s konkrétní situací nebo zážitkem. V pozadí příjemného chuťového nebo čichového vjemu stojí kromě matky přírody dnes většinou chemický průmysl. Proč to nemusí být vždycky špatně?

„Člověk má celý život paměť k něčemu příjemnému spojenou právě s vůněmi a s chutěmi,“ říká profesor Libor Červený z Ústavu organické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. 

„Lidé většinou nevědí, že parfém není nějaká chemikálie – ani náhodou!“ zdůrazňuje profesor Červený. „Chemikálií nebo složek obsažených v parfémech jsou desítky, někdy stovky. A dát je dohromady do takzvané parfémové kompozice, to je práce parfumérů, “ 

Parfumér začíná svoji práci tím, že má před sebou škálu s lahvičkami, kde jsou jednotlivé vůně – říkají tomu varhany. V prvním kole z nich dává dohromady takzvaný akord, který bude nositelem celé vůně. Pak musí dát parfému takzvanou hlavu, která je složena z nejtěkavějších složek. 

„Při prvním vjemu vnímáme hlavně hlavu parfému. Jeho srdce tvoří zmiňované akordy a tělem parfému jsou těžší složky jako fixátory, které zajišťují to, že to taky nějakou dobu vydrží,“ vysvětluje Libor Červený. 

Poslechněte si celý příspěvek na webu Českého rozhlasu.

Zdroj: Bez chemie bychom se dnes už neobešli. Platí to i pro chutě a vůně, říká odborník - článek na webu ČRo Dvojka.

Prague-Weizmann Winter School on Drug Discovery

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze každoročně pořádá společně s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Letní školu medicinální chemie (Prague Summer School on Advances in Drug Discovery - web minulých ročníků). Tento rok se k tradičním organizátorům připojuje Weizmann Institute of Science (Rehovot, Izrael), na jehož půdě se škola (tentokrát „zimní“)  v termínu od 3. do 7. prosince odehraje.

Web "zimní" školy 2018

Jubilejní 70. Sjezd chemiků se uskuteční ve dnech 9. až 12. září 2018 ve Zlíně v prostorách Univerzity T. Bati. Bližší informace o sjezdu lze najít na sjezd70.csch.cz. Na sjezdu tradičně proběhne finále Ceny Shimadzu a nově se uskuteční soutěž o Cenu Metrohm.

Registrace pro prezentující autory a účastníky za zvýhodněné vložné je možná do 31. 5. 2018, běžná registrace pak do 30. 6. 2018.

V rámci odborného programu sjezdu je plánováno celkem 14 sekcí

• Anorganická chemie;
• Analytická chemie + cena Shimadzu;
• Elektrochemie a další oblasti fyzikální chemie + cena Metrohm;
• Organická chemie;
• Supramolekulární chemie;
• Chemie životního prostredí;
• Chemické vzdelávání a historie chemie;
• Termická analýza;
• Prumyslová chemie;
• Reologie;
• Biomateriály a biokompozity;
• Nanotechnologie a pokrocilé materiály;
• Ekonomika a rízení chemického prumyslu;
• Potravinárská chemie

O České společnosti chemické

Česká společnost chemická (dále ČSCH) reprezentuje zájmy a aktivity chemiků v Česku již od druhé poloviny 19. století. Jedním z hlavních důvodů její existence je pomáhat svým členům průběžně si rozšiřovat své profesionální znalosti a udržovat jejich vysokou úroveň, rozšiřovat nové poznatky ze všech chemických oborů a tyto poznatky propagovat.

V současné době je ČSCH jednou z největších odborných společností v České republice, její členové reprezentují prakticky všechny specializace a obory chemie. Vedle chemiků různých profesí tvoří významnou část jejích členů studenti chemických a příbuzných oborů, pensionovaní členové a zahraniční odborníci.

Členové společnosti mohou využívat kontaktní sítě, mnohých výhod a slev - viz přehled na webu společnosti.

FoodSmartphone Summer School: Food Applications, QA/QC and Validation  se uskuteční v termínu 18. - 22. 6. 2018 v prostorách VŠCHT Praha.

Podrobnější informace o letní škole.

Registrační formulář. 

Akce se koná v rámci H2020 Marie-Curie projektu FoodSmartphone.

• Kauza novičok přitáhla pozornost k tomu, jak silný obor je v tuzemsku chemie.
• Česko vyniká v ochraně před chemickými zbraněmi, ale i ve vědě - chemici jsou mezi vědci nejcitovanější.
• Před padesáti lety zde vznikla i mezinárodní olympiáda.

Chemie je nejcitovanější

To, že chemie má v Česku silnou tradici, dokazuje i výčet předsedů Akademie věd. V naprosté většině šlo o chemiky. Podobně je na tom citovanost, která možná nejlépe dokazuje dosah a kvalitu vědecké práce. Když nedávno představily Lidové noviny žebříček nejcitovanějších současných českých vědců, sedm příček z deseti obsadili chemici.

"Můžeme si říct, že úspěchy chemie v Česku jsou náhoda, ale já to vidím tak, že se projevuje její dlouhá tradice. Akademie věd má hodně chemických ústavů a úroveň vědy se odráží od toho, jací vědci tam jsou. A v české chemii se urodilo hodně velikánů, kteří pak dali vzniknout celým školám," říká momentálně nejcitovanější český vědec Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie. Právě jeho ústav zbohatl na patentech k preparátům Antonína Holého, jež daly základ lékům proti HIV nebo 

Dlouhou tradici má v Česku i chemický průmysl. V padesátých letech se vláda rozhodla, že jej posílí, a vznikla jak Vysoká škola chemicko-technologická, která se odštěpila od pražské techniky, tak například zmiňované ústavy Akademie věd.

Ohledně budoucnosti chemie v Česku je Hobza optimistický. Bedlivě sleduje třeba práci svého mladšího, ale vysoce citovaného vědce, pětačtyřicetiletého Radka Zbořila. Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci se zabývá chemií nanomateriálů.

V nanosvětě se pohybuje i Martin Pumera, který vede jeden z nejslibnějších projektů Vysoké školy chemicko-technologické. Před více než rokem se vrátil ze Singapuru, aby při škole založil Centrum pokročilých nanorobotů. Přivedl sem patnáct expertů, hlavně ze zahraničí, a tři mladé vědce s vlastními granty. "Cílem projektu je vytvořit nanoroboty, kteří budou schopni sebeorganizace ve velkých svazech, dokážou najít znečištění a dekontaminovat životní prostředí, aktivně dopravovat biologicky aktivní látky − například léčiva − k buňkám, najít a zničit rakovinné buňky či provést mikrooperace. Máme nejlepší vědce v oboru a postupujeme výrazně vpřed," popisuje Pumera.

Celý článek si můžete přečíst v Hospodářských novinách.

Bývalí studenti VŠCHT Praha se po 50 a 60 letech od promoce vrátili na svou univerzitu.

Na 30 bývalých studentů, promovaných v roce 1968 na tehdejší Fakultě anorganické technologie, navštívilo v sobotu 26. 5. naši univerzitu. Setkali se po dlouhých 50 letech. Pozdravit se s nimi přišel děkan fakulty chemické technologie prof. Karel Bouzek a zajímavosti ze světa restaurování si ze školních lavic posluchárny AI vyslechli od doc. Michala Ďuroviče. Vyřídili vzkazy od dalších spolužáků a domluvili se na tom, že toto nebyla jejich poslední návštěva na VŠCHT Praha.

Druhý ze srazů proběhl v pondělí 4. 6., kdy si po dlouhých 60 lech od promoce dali v Historické knihovně sraz absolventi ročníku 1958 společně s nynějším děkanem FTOP doc. Vladimírem Kočím. Sešlo se jich celkem sedm a jejich velkým přáním bylo navštívit laboratoře a posluchárny, kde kdysi studovali. V rámci exkurzí se podívali jak na Ústav polymerů, Ústav technologie ropy a alternativních paliv, tak na Ústav skla a keramiky. Nakoukli a zavzpomínali na svá studentská léta v lavicích posluchárny AI, která se dle jejich slov příliš nezměnila.

Obě skupiny své srazy završily nad dobrým pivem.

Za VŠCHT Praha děkujeme za takto milou návštěvu a těšíme se v budoucnu na viděnou.

V národním kole soutěže FameLab 2018 reprezentovali VŠCHT Praha čtyři studenti. Každý finalista měl na své vystoupení pouhé tři minuty. Mohl použít jen ty pomůcky, které byl schopen si sám přinést a odnést. 

Národním vítězem, který pojede v červnu reprezentovat Česko na mezinárodní kolo do Anglie, se stal Lukáš Pekárek (biotechnologie léčiv, FPBT, VŠCHT Praha) s tématem Zkrocení zlého viru. Lukáš svým představením zaujal i diváky na tolik, že mu byla udělena i Cena publika. 

Cenu Českých center získal Martin Balouch (Chemické inženýrství a bioinženýrství, FCHI, VŠCHT Praha) s tématem Já, siliková částice. 

Společnou cenu British Council & Občanského sdružení Adeto získala Dominika Kollárová (Molekulární analytická a fyzikální chemie, FCHI, VŠCHT Praha) s tématem Hľadá sa pán dokonalý. 

Na Jiřího Koláře (Chemické inženýrství, FCHI, VŠCHT Praha) s tématem Pro Babičku žádná cena bohužel nezbyla, nicméně naši školu reprezentoval skvěle!

Gratulujeme všem finalistům i vítězům! Chceš se zapojit do soutěže příští rok? Během února 2019 bude probíhat přihlašování do 9. ročníku. Sleduj stránky FameLab, přihlas se, zaválej a vyhraj!

V těchto dnech celé Česko sleduje až razantní nástup sucha, který připomíná průběh v kritickém roce 2015. Z přiložených map sucha je patrno, že situace je letos v květnu možná ještě horší než v květnu 2015.

V dlouhodobém horizontu hraje při vyrovnání se se suchem zásadní roli změna na úrovni krajiny, lesního hospodářství a zemědělství. Už v kratším horizontu je možné upravit využití současných vodních zdrojů lidmi - zvýšit efektivitu nakládání s vodou.

Jednou z možností je recyklovat vodu již lidmi použitou. Na VŠCHT Praha se tématu věnujeme již několik let jak po stránce technické, tak i přípravou příslušných právních norem.

Tento měsíc proběhla obhajoba disertační práce, jejímž jedním výstupem je i detailně zpracovaný metodický pokyn pro vodoprávní úřady, jak postupovat při povolování recyklace vod.

Bohužel, v Česku se často do popředí dostávají na první pohled líbivá řešení jako dotační program „dešťovka“, jehož efektivnost je v období sucha ovšem nízká. V recyklaci vody jako takové Česko za světem silně zaostává.

Tomu je věnována i část pořadu Magazín Leonardo na Českého rozhlasu Plus - příspěvek o recyklaci vod začíná v 5:15 (hlavním tématem magazínu jsou fyzikální objevy antiferomagnetického úložiště).

Ve spolupráci  řešitelských týmů projektu TRIGGER ze Sociologického ústav AV ČR, v. v. i a VŠCHT Praha vyšla v prosinci 2017  druhá kniha autorek Blanky Nyklové a Hany Víznerové, tentokrát kniha rozhovorů s muži z VŠCHT Praha. Mezi dvacítkou chemiků jsou zastoupeny tři generace akademiků, od těch nejmladších, kteří ještě studují v doktorském programu až po pamětníky, rozhovor do knihy poskytl i pan rektor prof. Karel Melzoch. Kniha navazuje na publikaci „Hledání dynamické rovnováhy, tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha“.  Obě knihy vyšly v edici Osobnosti české vědy Vydavatelství  VŠCHT.

Kniha byla slavnostně pokřtěna v adventním čase, 6. prosince 2017. Kmotrami byly prof. Jitka Moravcová z VŠCHT Praha a ředitelka Středočeského inovačního centra Ing. Rut Bízková. Na této příjemné předvánoční akci v prostorách Národní technické knihovny představily knihu její autorky Blanka Nyklová a Hana Víznerová.  Anna Mittnerová, odpovědná řešitelka projektu TRIGGER, díky kterému byly obě knihy napsány a vydány, pohovořila krátce o projektu a jeho dopadu na změny v přijímání genderové rovnováhy v prostředí této vysoké technické školy. Prostor byl dán i dvěma mužům, se kterými byly vedeny rozhovory v knize.

Celou akci uvedla kancléřka VŠCHT  Petra Kinzlová a vtipně moderoval Marcel Kraus z Technologické agentury ČR.

Knihy lze stáhnout na stránkách Vydavatelství VŠCHT:

• NOVÉ - Dynamická rovnováha na dosah? S chemiky z VŠCHT Praha o vědě a rovnosti
• Hledání dynamické rovnováhy: tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha

Tištěnou verzi získáte buď od autorek a nebo kontaktujte koordinátorku z VŠCHT Praha.  

Fotogalerie ze křtu knihy