Víš, že letos slaví periodická tabulka prvků narozeniny? Je jí 150 let. Přijď na stánek VŠCHT Praha, nahlédni pod pokličku písmenkové polévky prvků a odhal, co se v ní všechno ukrývá! Budeš mít jedinečnou šanci si na některé prvky sáhnout a zažít s nimi spoustu zábavy! A když budeš mít štěstí, odneseš si díky studené chemii i kopeček zmrzliny!

Akci Zažij Kampus Dejvice JInak - technologie bez opony pořádá spolek Kampus Dejvice.

Vysoká škola Chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem špičkového studia a výzkumu v oblasti chemie v České republice. Patří mezi největší vzdělávací a badatelské instituce zaměřené na technickou chemii, chemické a biochemické technologie, materiálové a chemické inženýrství, potravinářství a životní prostředí! Chemie není nuda!

• Kompletní program akce

Řady chemiků se rozšířily o další ročník. Přejeme všem novým členům naší alma mater odhodlání i špetku štěstí a vítáme je mezi nás.

VŠCHT byla poprvé zahrnuta do žebříčku 1000 nejlepších univerzit na světě. A rovnou na 355. místo, což je letos druhé nejlepší umístění mezi českými školami.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2020 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 47. místo na světě a první v Česku.

„Jsme rádi, že podpora výuky studentů na VŠCHT Praha je oceňována i na mezinárodní úrovni. Jde nám ale skutečně o studenty a jejich individuální rozvoj, výsledky v žebříčku jsou jen milým důsledkem“, říká Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.

K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.

„ Umístění v první čtyřstovce nám může pomoci přilákat další skvělé studenty a akademiky ze zahraničí“, slibuje si od výsledků žebříčku Pavel Matějka, prorektor pro vnější vztahy. „Na druhou stranu nechci  jedno umístění v žebříčku příliš přeceňovat, nevíme, jak ta čísla vyjdou příště. Zvlášť, když jsme se do první tisícovky dostali poprvé,” dodává profesor Matějka, který vidí prostor pro další zlepšení: “Jako oborově úzce zaměřená škola nebudeme mít nikdy takovou proslulost, jako mají velké univerzity. Přesto dobrá práce jak na poli vědy a výzkumu, tak při spolupráci s firmami a institucemi nás může posunout ještě výš.“

Letošní rok byl dobrým pro všechny české vysoké školy zahrnuté v žebříčku. Univerzita Karlova pronikla mezi 300 nejlepších univerzit na světě a polepšily si i všechny ostatní české univerzity. ČVUT Praha obsadilo 498. místo, Masarykova Univerzita 551-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 651-700 místo. Nově se v žebříčku objevují i TU Liberec na 751.-800. místě a ČZU Praha s Univerzitou Ostrava společně na 801.-1000. místě.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2020.

Shrnutí informací o VŠCHT Praha použitých pro hodnocení (pdf).

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha) je hlavním organizátorem prestižního mezinárodního symposia 9^th International Symposium on Recent Advances in Food Analysis (RAFA 2019), které tradičně pořádá ve spolupráci s Wageningen Food Safety Research (WFSR), jež je součástí Wageningen University & Research (Nizozemsko). Konference RAFA je organizována každé dva roky, letos již po deváté, tradičně v Praze, od 5 do 8. listopadu 2019.

Přední odborníci včetně zástupců institucí Evropské Komise zde představí nejnovější trendy ve výzkumu v oblasti analytických a bioanalytických technik; prezentováno bude jejich využití v rámci strategií vyvíjených pro účely sledování kvality, bezpečnosti a autenticity potravin a přírodních produktů. S ohledem na aktuálně akcentované problémy budou na RAFA 2019 prezentována zejména témata:

• Mycotoxins, marine and plant toxins
• Migrants from food contact materials
• Processing contaminants
• Pesticide & veterinary drug residues
• Industrial contaminants
• Allergens, antinutrients
• Metals & metalloids & speciation
• Healthy nutrients & vitamins
• Flavour significant compounds
• QA/QC & Chemometrics & Big data handling
• Authenticity & food fraud
• Omics in food analysis
• Food forensics
• Microplastics in food
• Novel food bioactives & supplements
• Organic crops & foodstuffs
• Human biomonitoring
• Portable on-site food analysis

Spolupráce VŠCHT Praha s významnými institucemi v Evropě (např. European Food Safety Authority, EFSA; European Commission - Joint Research Centre, EC – JRC; European Union Reference Laboratories, EURLs) i USA (U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service, USDA-ARS) a Číně (China National Center for Food Safety Risk Assessment), jejichž činnost je zaměřená na sledování bezpečnosti a kvality potravin, již tradičně vyústí v organizaci několika doprovodných workshopů a seminářů.

Podobně jako pro konference realizované v letech 2013-2017, je i pro RAFA 2019 předpokládána účast alespoň 800 vědců, akademických pracovníků, zástupců průmyslu, kontrolních orgánů, státních i komerčních laboratoří z více než 60 států světa, kteří v rámci připravovaného programu vyslechnou 140 přednášek a shlédnou 500 plakátových sdělení.

V rámci doprovodné exhibice a seminářů, kde je plánována prezentace více než 40 významných světových firem, budou mít účastníci také možnost seznámit se s nejnovějšími trendy v moderních instrumentálních technikách a dalším vybavení používaném v analýze potravin.

RAFA 2019 nabízí též řadu možností prezentace a ocenění výzkumu mladým vědcům, jak ve formě přednášek, tak cen za nejlepší plakátová sdělení.

Více informací o symposiu RAFA 2019 je k dispozici na webových stránkách www.rafa2019.eu.

Prof. Jana Hajšlová, Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha
Předsedkyně RAFA 2019

V úterý 27. 8. 2019 ve věku 83 let zemřela paní profesorka Blanka Králová, dlouholetá členka Ústavu biochemie a mikrobiologie na VŠCHT Praha. Celý svůj profesní život byla věrná své alma mater. Po ukončení studií specializace kvasná chemie a technologie (dnes obor biotechnologie), nastoupila v roce 1959 jako asistentka na katedru biologických věd, později přejmenovanou na katedru biochemie a mikrobiologie, kterou v té době vedl profesor Šícho. A jak často Blanka vzpomínala, vyžadoval po členech ústavu plné nasazení, byl přísný, neústupný, ale hodně se od něj naučila. V té době na katedře také pracovali její dlouholetí kolegové profesor Káš a profesor Rauch. V roce 1969 obhájila svou kandidátskou práci v oboru Biochemie a v roce 1990 se ve stejném oboru habilitovala. Středem jejího odborného zájmu byly hlavně enzymy a jejich kofaktory. Dlouhodobě se zabývala studiem transglykosylačních vlastností glykosidas. V roce 1997 byla jmenována profesorkou Biochemie. Řadu let zastávala (jako vůbec první žena na VŠCHT) funkci proděkana pro pedagogiku.

Během působení na VŠCHT byla vedoucí přibližně 50 diplomantů a školitelkou 15 doktorandů, z nichž tři získali prestižní ocenění v rámci ČR. Během své vědecké činnosti získala řadu domácích i zahraničních grantů. Absolvovala dvě čtyřměsíční stáže na zahraničních univerzitách (University of Rome, University of Cardiff) a dále pak spolupracovala s celou řadou dalších univerzit formou krátkodobých stáží a společných projektů (Švýcarsko, Dánsko, Něměcko, Španělsko, Rusko, Estonsko). Zároveň byla zapáleným členem asociace ECTN (European Chemistry Thematic Network).

Její znalosti anglického jazyka byly excelentní a díky tomu získala v roce 1969 od Americké chemické společnosti ocenění jako spolupracovník Chemical Abstract Service. V roce 2001 jí byla Fakultou potravinářské a biochemické technologie udělena Ballingova medaile. V roce 2010 byla její práce oceněna Medailí Josefa Hlávky a v letošním roce získala Medaili Emila Votočka.

Blanka byla člověkem vpravdě renesančním. Neexistovalo snad téma, o kterém by neuměla poutavě vyprávět. Kromě vědy milovala i cestování, umění a sport. V mládí se věnovala horolezectví a sjezdové lyže si odepřela až po svých 80. narozeninách. Svůj volný čas velmi ráda trávila na své chalupě na Malé Skále.

Do poslední chvíle svého života byla zaměstnána na Ústavu biochemie a mikrobiologie. Živě se zajímala o pedagogiku a vědecké projekty, na kterých se členové ústavu podíleli, byla oporou mladým vědeckým pracovníkům své pracovní skupiny, byla i nepostradatelnou aktivní účastnicí odborných seminářů. Díky své inteligenci a přátelské povaze byla vždy obklopena přáteli, kterým neváhala kdykoli nabídnout pomocnou ruku. Její mladistvý přístup k životu smazával generační rozdíly. Pro nás všechny odešla nejen vysoce ceněná odbornice oboru biochemie, ale i kamarádka, s kterou jsme se chodili radit i smát.

kolegové z ústavu biochemie a mikrobiologie

• Profesorka Králová před časem poskytla rozhovor v cyklu Ženy na VŠCHT Praha

Tři stříbrné a jednu zlatou medaili vybojovali mladí čeští chemici na IChO 2019 v Paříži.

Jan Obořil k loňskému zlatu z Mezinárodní chemické olympiády v Praze přidal další zlatou medaili a v mezinárodní konkurenci se umístil na vynikajícím 10. místě. Další tři čeští účastníci - Miroslava Novoveská, Filip Svěrák a Richard Veselý - získali stříbrné medaile a vešli se do první osmdesátky.  V silném konkurenčním prostředí Mezinárodní chemické olympiády jde o obrovský úspěch českého týmu.

O vítězství v soutěži se podělili dva Číňané, Liu He ovládl celkové pořadí a měl také nejlepší výsledek v praktické části, zatímco druhý v pořadí Zijie Deng prokázal největší znalosti v teoretické části zkoušky.

• Kompletní výsledky IChO 2019

Žebříček U-Multirank usiluje o multidimenzionální hodnocení světových univerzit. Sestavuje ho nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE). Podílí se na něm ale i Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente nebo právě Centre for Science and Technology Studies (CWTS), které má na svědomí obdobný Leiden Ranking.

Aktuální šesté vydání „multiranku“ zahrnuje 1 711 vysokoškolských institucí z celého světa včetně osmnácti českých. Jejich pořadí lze sestavovat dle nejrůznějších indikátorů v pěti hlavních kategoriích: výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení. Kromě toho je možné výsledky třídit podle zemí a oborů a také obecných charakteristik, jako jsou velikost nebo stáří instituce.

Nejvíce „áček“ v žebříčku (9) získala z českých škol Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

Přečtěte si celý článek na Vědavýzkum.cz (JS)

V edici Chemických listů vyšla dlouho očekávaná příručka pro učitele chemie základních a středních škol. Autory příručky jsou Petr Holzhauser (VŠCHT Praha), Radek Matuška (SPŠCH Brno) a Petra Ménová (VŠCHT Praha). 

Obsahem příručky jsou: Žákovské experimenty na základních a středních školách, Přehled běžných látek používaných v laboratoři a Provozní řád školní laboratoře.  Vydání se setkává s nadšenou odezvou učitelů chemie, kteří dostávají do ruky návod, jak do výuky zařadit chemické experimenty.  

Příručku, která je skvělou vizitkou pedagogického úsilí VŠCHT Praha směrem ke středním a základním školám, spolufinancovala Nadace Unipetrol. 

• Příručka ke stažení ve formátu PDF