Děkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, se specializacemi:

• Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky,
• Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů,
• Konzervování­restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.

Přihlášky do studijního programu, včetně vybrané specializace, je možné podávat od 26. 7. do 27. 8. 2021 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz. V přijímacím řízení ke studiu je podmínkou pro přijetí úspěšné vykonání talentové zkoušky z výtvarných a řemeslných dovedností. Talentová zkouška se bude konat na přelomu srpna a září, o konkrétním termínu konání talentové zkoušky budou uchazeči vyrozuměni.

Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 8. 9. 2021 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.

Výuka v zimním semestru začíná 13. 9. 2021. 

VŠCHT již podruhé obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2022. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 373-376. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2022 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 26. místo na světě a první v Česku.

„Již třetí úspěch v řadě je samozřejmě milým výsledkem všech pracovníků a studentů naší školy. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a zlepšovali se.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Asi i vzhledem k pandemické situaci ale došlo u těchto ukazatelů k meziročnímu poklesu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT pokles z loňského umístění na 342. místě.

V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 266-267. místě na světě. ČVUT Praha se posunulo na 403.-406. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 701.-750. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 15 českých univerzit.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2022.

Doktor Michal H. Kolář, vedoucí Laboratoře dynamiky biomolekul na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT, obdržel cenu německé Nadace Alexandera von Humboldta pro rok 2021. Ta ji uděluje svým bývalým stipendistům a nositelům vědeckých grantů na realizaci inovativních komunitních projektů. Ocenění Dr. Kolář získal za projekt podporující aktivity spolku Czexpats in Science, který sdružuje a propojuje české vědce a vědkyně působící v zahraničí. Do Česka poputuje ocenění vůbec poprvé.

“Peníze od Humboldtovy nadace a také její světové renomé nám umožní během tří let uspořádat sérii workshopů pro vědecké pracovníky. Projekt jsme pracovně nazvali Sharing Czexpats a jeho cílem je zlepšení akademické kultury v Česku,” uvádí doktor Kolář. “Chceme českou akademickou komunitu vystavit zkušenostem ze zahraničí a budovat zdravou vědeckou praxi bez velkého politikaření, přímým kontaktem s lidmi, kteří vědu skutečně dělají,“ dodává. Jako akademickou kulturu vnímá Kolář vše, co se děje ve výzkumné skupině, ale nesouvisí s technickým prováděním vědy, s tvrdými dovednostmi. “Jde například o to, jak komunikuje vedoucí skupiny se studenty, jak se rekrutují noví členové skupiny nebo řeší mezilidské konflikty. Může to být překvapivé, ale na vědeckou práci to má podobně významný vliv, jako třeba možnost využívat moderní přístrojové vybavení nebo mít dostatek peněz na spotřební materiál,“ vysvětluje Kolář. 

Spolek Czexpats in Science vznikl v roce 2018 s cílem propojovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí a usnadnit jim komunikaci s českým akademickým prostředím. Členové spolku se označují jako czexpati, což je neologismus z anglického Czech expatriate, Čech/Češka žijící mimo svou vlast. Veřejně spolek podpořili např. senátor a absolvent VŠCHT Jiří Drahoš, nebo Monika Vondráková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Neuron. Czexpats in Science jsou zapojeni do řady projektů a aktivit; účastní se sociologického výzkumu czexpatů, pořádají předvánoční Konferenci pod stromeček nebo v Česku popularizují objevy s heslem Světová věda s českými kořeny. 

Nadace Alexandera von Humboldta patří mezi přední světové vědecké nadace podporující vědeckou spolupráci a excelentní výzkum. Z veřejných zdrojů ročně podpoří asi 700 vědkyň a vědců na všech kariérních stupních a umožní jim působit v Německu, případně vycestovat z Německa za vědou do zahraničí. Její alumni síť čítá přes 30 tisíc členů. Mezi držitele některého ze stipendií nebo vědeckých grantů patří 56 nositelů Nobelovy ceny včetně např. loňské laureátky Emmanuelle Charpentier, která se podílela na objevu technologie CRISPR/Cas.

Nová pyrolýzní jednotka na zpracování odpadních plastů byla 12. května slavnostně otevřena v litvínovském závodě společnosti ORLEN Unipetrol. Pyrolýzní jednotka je výsledkem společného projektu PYREKOL řešeného VŠCHT Praha, ORLEN Unipetrol a ORLEN UniCRE, který je zaměřen na chemickou recyklaci plastů a její implementaci do standardní výroby. Na VŠCHT Praha se na vědecké části projektů podílí tým Dr. Petra Straky z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv, Ústavu energetiky a Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší.

Proces pyrolýzy není žádnou novinkou, po tisíce let sloužil k výrobě dřevěného uhlí. Za druhé světové války byla pyrolýza využívána k výrobě pohonných hmot z uhlí a v současné době se pro změnu pyrolýza používá především v rafinerii pro výrobu surovin pro petrochemický průmysl. Typicky se tak z různých ropných frakcí vyrábí například etylen, propylen, 1,3-butadien a aromáty jako benzen, toluen a xyleny a další převážně nenasycené uhlovodíky. Velká část těchto uhlovodíků se používá pro výrobu plastů, kterých se v současné době na světe vyrobí přes 320 milionů tun za rok. Přibližně polovina tohoto množství plastů je však využívána pro výrobu obalů s velmi krátkodobým využitím.

Hromadění použitých plastů na pevnině i v oceánech je jedním ze současných palčivých problémů lidstva. Plasty byly již nalezeny i na dně Mariánského příkopu. Vzhledem k obrovskému množství a rozmanitosti odpadních plastů v současné době zažívá léty ověřený proces pyrolýzy renesanci a očekává se, že by se tímto zdánlivě jednoduchým postupem mohly plasty zpracovávat zpět na suroviny zpracovatelné v petrochemickém průmyslu.

Projekt PYREKOL si neklade za cíl pouze navrhnout technologii pro pyrolýzu odpadních plastů a pneumatik, ale především implementovat produkty pyrolýzy do rafinerského procesu. Mohou být tudíž využívány jak na výrobu základních petrochemikálií, tak pro výrobu komponent motorových paliv. Bude nutné řešit řadu problémů a výzev jako je například nízká stabilita pyrolýzních olejů a s ní spojené problémy se skladováním a transportem pyrolýzních olejů. Klíčovou výzvou bude rafinace pyrolýzních olejů usnadňující jejich další zpracování v rafinerii. Výstupy projektu by měly v rámci cirkulární ekonomiky pomoci efektivnímu opětovnému využití odpadních plastů a pneumatik v petrochemickém průmyslu a snížení uhlíkové stopy.

Více v tiskové zprávě.

Kurz je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.