Ing. Tomáš Cihlář, CSc.
Rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc. udělil čestnou hodnost doctor honoris causa Ing. Tomáši Cihlářovi, CSc., světově uznávanému odborníkovi v oblasti virologie, za mimořádný přínos k výzkumu a vývoji nových antivirotik.
Počátek kariéry Tomáše Cihláře je spojen s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, na které absolvoval inženýrské studium v oboru Kvasná chemie a bioinženýrství. Na VŠCHT Praha získal i titul CSc. v oboru Biochemie, přičemž disertační práci vypracoval na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. V průběhu postgraduálního studia se také poprvé setkal s výzkumem antivirotik a ve výzkumu v této oblasti následně pokračoval v americké společnosti Gilead Sciences. V této společnosti působí Tomáš Cihlář na různých pozicích již více než třicet let, v současné době v roli viceprezidenta pro virologii. Se svými spolupracovníky se zabývá výzkumem látek pro léčbu antivirových onemocnění, zejména HIV, hepatitidy B a respiračních infekcí. Lze uvést například Remdesivir, původně určený k léčbě Eboly, který byl používán během epidemie SARS-CoV-2. Přelomovým výsledkem týmu Tomáše Cihláře je vývoj léku Lenacapavir (též Sunlenca), nedávno schváleného FDA i EMA, pro léčbu pacientů s multirezistentní formou HIV. Tomáš Cihlář je držitelem řady prestižních ocenění. V roce 2020 obdržel mimořádnou Cenu Neuron za významný vědecký objev.
Tomáš Cihlář stále intenzivně spolupracuje s vědeckou komunitou v České republice, zejména s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V září 2025 se prostřednictvím Gilead spolupodílel jak na vědeckém programu, tak sponzorské podpoře Mezinárodní konference Retrovirus Assembly Meeting, RAMM2025, organizované VŠCHT Praha.
Jeho výzkum zaujal i magazín Time, který Cihláře a jeho kolegu Wesleyho Sundquista zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa, a to v kategorii průkopníci.
Souhrn jeho zásadních vědeckých přínosů, trvalého dopadu na obor, respektovaného postavení ve vědecké komunitě a silných vazeb na české vědecké prostředí jej činí mimořádným adeptem na čestný titul Doctor honoris causa.