Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Stanice přírodovědců Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy pořádají pro studenty gymnazií, odborných škol a pro ostatní zájemce Akademii mládeže.
55. ročník Akademie mládeže v roce 2022
Přednášky vědců z VŠCHT, se konají vždy v úterý od 17 hodin v posluchárně BII budovy B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 –Dejvicích (ulice Technická 1903).
Na přednášky není nutná předchozí registrace.
Plánované
13. prosince 2022 - Biopaliva tvořená mikroorganismy: od ethanolu přes butanol k biovodíku
prof. Dr. Ing. Petra Patáková
Termínem biopaliva se označují různé látky, tato přednáška se však bude týkat pouze těch biopaliv, k jejichž výrobě je možné použít mikroorganismy. V současnosti je tímto typem biopaliva etanol, který se přidává do benzínu, a vyrábí se průmyslově pomocí kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Jsou však i další možnosti, jak mikroorganismy takto využít pro výrobu vyšších alkoholů jako je například butanol. Ten je tvořen nepatogenními bakteriemi Clostridium a ty navíc při fermentaci tvoří jako plynný metabolit vodík. S vodíkem, vyrobeným klostridiemi se nyní setkáváme v bioplynové stanici, kde přispívá k produkci metanu, ale v budoucnosti lze uvažovat i o výrobě samotného biovodíku. Kromě mikroorganismů a fermentačních pochodů se přednášku bude věnovat i možným typům substrátů, zejména nejrůznějším odpadům, dnešní průmyslové praxi jednotlivých procesů a výhledům do budoucnosti.
Proběhlé
29. listopadu 2022 - Jak počítače pomáhají vyhledávat nová léčiva
prof. Mgr. Daniel Svozil, Ph.D.
Proces vývoje nového léčiva je velmi náročný jak po stránce časové, tak po stránce finanční. Doba uvedení nového léčiva na trh se typicky pohybuje v rozmezí 12 - 15 let a průměrné náklady činí cca 1,3 miliardy USD. V minulosti byly účinné látky hledány mezi složkami léčivých prostředků lidové medicíny nebo byl jejich objev výsledkem šťastné náhody. V dnešní době se však uplatňuje daleko větší měrou systematický, racionální přístup vycházející z poznání biologické a molekulární podstaty určitého onemocnění. Důležitou roli v počátečních fázích racionálního návrhu léčiv pak hrají počítačové metody, které se používají v procesu tzv. virtuálního screeningu k vytipování potenciálních biologicky aktivních látek, jejichž aktivitu lze následně ověřovat experimentálně. V této přednášce budou postupně představeny všechny důležité aspekty počítačového návrhu léčiv od způsobu reprezentace molekul v počítači a charakterizace jejich chemické podobnosti až po popis hlavních metod virtuálního screeningu, jako jsou podobnostní a farmakoforové vyhledávání, modelování vztahu mezi strukturou a biologickou aktivitou látky či molekulové dokování.
4. října 2022 - Bramborový polymer
Ing. Drahomír Čadek, Ph.D.
Polymery jsou nedílnou součástí našich životů již řadu let a těžko si lze bez nich představit život. V poslední době se společnost snaží nacházet alternativy k polymerům vyráběným z ropy a často hledá mezi polymery přírodními. S pojmy jako udržitelnost nebo zelené suroviny se setkáváme stále častěji. Jak se k tomuto trendu postavit? Jak do této strategie zapadá bramborový polymer? Více se dozvíte 4. října od 17 hodin.
18. října 2022 - Bioplyn jako nový moderní zdroj energie
Ing. Pavel Izák, Ph.D., DSc.
Veškerá problematika související se zemním plynem jakožto strategickou komoditou je v současnosti extrémně aktuální. Jednou z možností náhrady alespoň části zemního plynu je zvýšené využití bioplynu. Bioplyn vznikající cíleným rozkladem organických materiálů však obsahuje spolu s methanem řadu příměsí (hlavně oxid uhličitý), které musí být před jeho využitím, zejména jako paliva, odstraněny. Efektivním způsobem čištění bioplynu jsou membránové separace. V příspěvku bude nastíněn vývoj vhodných membrán pro tento účel i dosavadní zkušenosti s jejich využitím.
1. listopadu 2022 - Samá voda…přihořívá…hoří (aneb zdravotní rizika z vody)
Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
Povídání o tom zdánlivě nejobyčejnějším, ve skutečnosti však nejdůležitějším médiu, o molekule, které je na planetě nejvíc, a přesto se potýkáme s jejím nedostatkem, o látce, která formovala pobřeží a krajinu, ale i náboženství a filozofii. Povídání o vodě…
Kolik jí nese naše planeta? A jak jsme na tom s vodou v České republice? Máme jí dost? A je kvalitní? Co nám hrozí z vody? A jak ohrožujeme my vodu?
15. listopadu 2022 - NMR spektroskopie – (ne)tradiční nástroj analýzy struktury molekul
prof. Ing. Richard Hrabal, CSc.
Spektroskopie nukleární magnetické rezonance (dále jen NMR spektroskopie) se od svého objevu v roce 1945 vyvinula ve velmi účinný nástroj řešení kovalentní struktury malých i větších molekul. A nejen to. NMR spektroskopie postupně pronikla do oblasti živých věd, kdy je využívána pro řešení prostorových uspořádání biologicky aktivních molekul, jako např. bílkovin, fragmentů nukleových kyselin, oligosacharidů a dalších. V dnešní době je tato metoda rutině používána ke studiu tvorby komplexů výše zmíněných molekul, to znamená, že dokáže monitorovat dynamiku vzniku a zániku komplexů, studovat různé přechodné stavy a jejich struktury, čímž významně přispívá k objasnění různých fyziologických i patologických dějů v živých organizmech. Naprosto nepostradatelnou se tato metoda stala v medicíně, kde se postupem času vyvinula v neocenitelný, neinvazivní, diagnostický nástroj. Zde se nazývá Magnetická rezonance (zkratka MRI, z anglického Magnetic Resonance Imaging) a slouží k zobrazování různých částí lidského těla. Nakonec nelze pominout ani její významný vliv v materiálovém inženýrství, kde slouží k vývoji nových typů materiálů studiem jejich fyzikálních vlastností. Během své přednášky proberu detailněji všechny tyto oblasti a budu dokumentovat jedinečné schopnosti NMR spektroskopie na konkrétních příkladech.