Kalendárium_ J_Krejci

VŠCHT Praha spolupracuje na nové kopii Mánesova kalendária

Koncem roku 2023 podepsala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze s Hlavním městem Praha smlouvu o spolupráci na zhotovení nové kopie kalendářní desky Staroměstského orloje v Praze, kterou zhotovil Josef Mánes. Kalendárium je do středu vyklenutá, z měděného plechu vyrobená více než dvoumetrová kruhová deska, na krajích přehnutá přes ocelovou výztuž, a je umístěna pod astrolábem Pražského orloje. Josef Mánes navrhl kalendárium ve 2. polovině 19. století. Ve středu je umístěn znak Starého Města, kolem alegorie dvanácti měsíců, detailních dvanáct obrazů venkovského života a další zdobné ornamenty. Jednotlivé výjevy jsou namalovány na zlatém pozadí. Po obvodu najdeme 365 jmen světců a tzv. cisiojan-slabikový kalendář, který vypracoval Karel Jaromír Erben, tehdejší pražský archivář. Mánesovo kalendárium bylo odhaleno v roce 1866, avšak už nedlouho poté se začaly objevovat hlasy o nutnosti vytvoření kopie, jednak z důvodu vysoké umělecké hodnoty díla a také protože se na originálu začaly objevovat praskliny způsobené povětrnostními podmínkami. Vytvořením kopie byl pověřen Emanuel Krescenc Liška. Tato kopie na orloji vydržela od roku 1883 až do května 1945, kdy byla zničena při rozsáhlém poškození Staroměstské radnice v průběhu Pražského povstání. V roce 1946 byla deska nahrazena další kopií, kterou zhotovil akademický malíř Bohumír Číla, přičemž vycházel z Mánesova originálu. Čílova kalendářní deska pak zdobila orloj po dobu více než 70 let. Prozatím poslední kopii vytvořil Stanislav Jirčík. Ten se sice držel Mánesovy předlohy z hlediska kompozice, ale v detailech se podoba mnohých figur od Mánesovy malby zásadně lišila. Již po několika letech se na této kopii začínají projevovat vady, a lze tedy předpokládat její omezenou životnost. Proto se vlastník rozhodl, že nechá zhotovit novou kopii. Provedení se ujala Akademie výtvarných umění v Praze, přičemž materiálový výzkum (podkladový plech a jeho povrchová úprava, stabilita navržené barevné vrstvy, zlacení, povrchové laky, jejich ochrana proti ultrafialovému záření) bude zajišťovat Fakulta chemické technologie VŠCHT Praha, resp. Ústav chemické technologie restaurování památek a Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství. Dle navrženého harmonogramu by práce na zhotovení nové kopie měly být dokončeny koncem roku 2026.

Michal Ďurovič a Jan Krejčí (Ústav chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha)
Autor fotografie: Jan Krejčí