Nobelova cena za ekonomii v roce 2024
Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2024 Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson. První dva ocenění působí na MIT a třetí je profesorem na Chicágské univerzitě.
Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že autoři ukázali, že pro dosažení hospodářské prosperity jsou důležité kvalitní společenské instituce. Společnosti se slabým institucionálním zázemím nedosahují ekonomického růstu a dosahují vyšší míry chudoby. Přesněji autoři ve svým pracích pracují s pojmem inkluzivní instituce, které umožňují širší části populace participovat na výsledcích hospodářských aktivit. Protipólem jsou pak vykořisťující (extractive) instituce, které jsou charakterizovány opakem. Hlavní poznatky byly publikovány ve společném článku v roce 2001: The Colonial Origins of Comparative Development: An Empirical Investigation. Do širšího povědomí jejich práce vstoupila v podobě knihy publikované v roce 2012: Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity, and Poverty.
Jejich práce spadá do oblasti zkoumání faktorů dlouhodobého ekonomického rozvoje, což je oblast, ve kterých mainstreamová ekonomie notoricky selhává, a je na místě zmínit, že se stala terčem mnoha kritiky, a to i z řad mainstreamových ekonomů. Kritizován je především jejich metodologický přístup a často reduktivní interpretace složitých historických jevů, které jsou navíc v některých případech samy o sobě zvoleny tak, aby „potvrdily“ teorii autorů. Kritika jejich práce je velmi dobře zachycena v eseji M. Khana z roku 2012: Governance and Growth: History, Ideology and Methods of Proof.
Vít Pošta