Příběh keramiky hradčanských paláců
Příběh keramiky hradčanských paláců je dílem autorského týmu vedeného Alexandrou Kloužkovou.
Publikace vznikla jako výsledek mezioborové spolupráce odborníků z VŠCHT Praha, Archeologického ústavu AV ČR, Praha v. v. i., Národní galerie v Praze a dalších specialistů z oblasti geologie a historie berounských a pražských surovinových lokalit.
Výzkum byl zaměřen na archeologické nálezy vyzdvižené ze sklepů a jímek paláců na Hradčanském náměstí, z pod dlažby místních uliček, včetně vybraných artefaktů z Pražského hradu. Byl zaostřen na období renesance, ale svou šíří obsáhl téměř 7 tisíc let od neolitu reprezentovaném vypíchanou keramikou až po novověk zastoupený tyrkysovou nádobou z Lumbeho zahrady.
Kniha je tematicky rozdělena do několika částí. Úvodní popisuje jednotlivé paláce a archeologické výzkumy, které jsou s nimi spojeny. Definuje typ nálezu-keramického odpadu, jakým způsobem vznikal a kde byl ukládán, zda se jednalo o jímku, navážku nebo smetiště. Sděluje, do jaké míry, umožnily keramické nálezy datování odkrytých vrstev. Uvádí představitele nálezů jednotlivých období ve vazbě na místa, z kterých byly vyzdviženy. Následuje náhled do keramické výroby včetně používaných surovin a procesů vedoucích k získání požadovaných výrobků. Jsou zde uvedena různá poškození archeologické keramiky a možnosti identifikace zdrojů její degradace. Hlavní záměr projektu obsahují pasáže v druhé části, kde jsou uvedeny jednotlivé nálezy společně s charakterizací střepových hmot a povrchových úprav včetně identifikovaných poškození. Nejpočetnější skupinu zastupuje běžné užitné nádobí zahrnující kuchyňskou a stolní keramiku, fajánsové importy, berounské zboží, kachle, cihlářské výrobky a kameninu s porcelánem. Přirozeným vyústěním práce s archeologickými nálezy je jejich následné ošetření provedené v souladu se současnými etickými požadavky na konzervátorsko-restaurátorské zásahy. Ty jsou prezentovány na příkladu nejvíce ceněného nálezu ze Schwarzenberského paláce glazovaných velkoformátových reliéfních kachlů. Při volbě pracovních postupů a pomocných materiálů byl respektován typ a stav střepové hmoty i dekorů. Pro uchování restaurované keramiky byly navrženy podmínky uložení jak pro účely dlouhodobého umístění v depozitářích, tak pro výstavnictví. Ošetřené exponáty jsou tak připraveny pro výstavní účely, nejlépe do prostor některého z paláců, z kterých byly před svou úpravou vyzdviženy a kde začal Příběh keramiky hradčanských paláců.
Knihu lze získat při křtu, který proběhne v pátek 21. 4. 2023 v 11 hod v Uhelně (budova A VŠCHT Praha).
Publikace byla financována projektem NAKI II MK ČR Technologie ošetření a identifikace degradačních procesů keramických nálezů z hradčanských paláců-Metody restaurování a konzervování pórovité i slinuté keramiky a porcelánu.