Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Čím se zabýváme na VŠCHT Praha? → Není droždí jako droždí
iduzel: 39210
idvazba: 41829
šablona: stranka_obrazek
čas: 17.11.2018 14:30:40
verze: 4545
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Není droždí jako droždí

Saccharomyces cerevisiae (kvasinky) - menší zvětšení

Pekařské droždí je možné využít nejenom v kuchyni, ale taky ve vědě.  Z živých kvasinek se postupným vymýváním odstraní jejich vnitřek a použije se jenom zbylá skořápka. Obaly z kvasinek jsou vhodné nosiče různých látek, hlavně léčivých. Uvedené částice jsou vychytávány buňkami lymfatického systému a tak je léčivo dopravené do místa zánětu. V budoucnosti by se mohly podávat lidem ve formě tabletek a působit proti zánětlivým onemocněním jako jsou Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a jiné. 

Každý si vzpomene na babiččiny buchty se švestkovými povidly a jejich vůni při nedělním obědě. Většinu také napadne, že za chutné kynuté těsto mohou kvasinky. A nejen za lahodné buchty, ale také za tekutý chléb národa - pivo - jsou zodpovědné pivní kvasinky. Ale kdo by řekl, že malá kostička droždí může mít i jiné uplatnění než v pekařství a pivovarnictví? Tým pana profesora Štěpánka vás může přesvědčit o tom, že obyčejné droždí má mnohem sofistikovanější použití.

Takže, pěkně postupně - co to vlastně droždí je? Jsou to okrouhlé kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae, které pod mikroskopem vypadají jako hrozinky s pupíkem. V podstatě jsou to houby titěrných rozměrů (mikrometry). Samotné kvasinky po styku s lidským tělem vyvolávají nabuzení imunitního systému. Což může být žádoucí, zejména když člověk často trpí opakovanými nemocemi. Všeho ale moc škodí, proto při slabší aktivitě imunitního systému může dojít k přemnožení kvasinek, a to se projeví jako nemoc zvaná mykóza.

Moudré hlavy však napadlo použít jen určitou část z kvasinek. Kvasinky mají na povrchu buněčnou stěnu a uvnitř  cytoplazmu s buněčnými organelami. Když se použije pouze buněčná stěna, skořápka z kvasinek, nevyvolá to v lidském těle imunitní odpověď.

Jak se ale dostat jen ke skořápkám z kvasinek? Vědci vymysleli postup, kterým se odstraní jen vnitřní části kvasinek a zůstává povrchová část - buněčná stěna. Postup spočívá ve vymývání obyčejného pekařského droždí zásadou, pak kyselinou a nakonec organickými rozpouštědly jako je isopropanol a aceton.

Zní to jako drastický způsob, ale konečným výsledkem jsou už uvedené skořápky. Ty se vysoušejí, až nakonec zůstane suchý bílý prášek.

Jednou z dalších výhod těchto skořápek je, že jsou pórovité. Díky pórům do skořápek mohou proniknout jiné látky a uchytit se uvnitř. I když jsou získané obaly poměrně malé, mají celkem velkou kapacitu pro uchycení různých látek (třeba i léčivých).

A teď se dostáváme k podstatě využití připravených obalů z kvasinek. Jejich využití je jako pomocný transportní obal pro jiné / léčivé látky do lidského těla.

Obaly s látkou uvnitř jsou podávané perorálně, tj. ústy do trávicího traktu. V tenkém střevě jsou částice zachytávané buňkami lymfatického systému jako makrofágy, monocyty dendritickými buňkami. Lymfatický systém je v tenkém střevě kvůli tomu, aby se při trávení potravy nedostaly nebezpečné organismy do lidského těla.

Saccharomyces cerevisiae (kvasinky) - větší zvětšení (šířka 215px)

Proč buňky lymfatického systému zachytávají částice z kvasinek? Zbylé buněčné obaly z kvasinek jsou po chemické stránce složeny z beta glukanu, což jsou cukerní jednotky glukózy spojené v řetězci. Tato chemická struktura umožňuje aktivaci receptorů na povrchu lymfatických buněk. Proto se částice v tenkém střevu zachytí a neprojdou do dalších částí trávicího ústrojí. Makrofágy pohltí částice s léčivem, a protože je uvnitř makrofágů kyselé prostředí, dochází k rozkladu částic a uvolnění léčiva.

Další otázka, která vás může napadnout, je, k čemu se obaly z kvasinek budou využívat? Odpověď je jednoduchá. Makrofágy se mimo jiné vyskytují v zánětech. Z toho vyplývá, že je vhodné do připravených kvasinkových částic dát protizánětlivá léčiva a využít je k terapii zánětlivých onemocnění. V budoucnosti by se mohla takovým způsobem léčit onemocnění jako střevní zánětlivé ochoření (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), ateroskleróza nebo revmatoidní artritida.

Aktualizováno: 30.5.2017 11:23, Autor: Petra Šalamúnová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi