U příležitosti oslav 65. výročí VŠCHT Praha byla uspořádána konference a setkání s absolventy.
- Přečtěte si zprávu o oslavách 23. září 2017.
- Prohlédněte si fotografie z oslav.
- Karel Melzoch - Úvodní slovo
- Tomáš Cihlář - Pokroky a nové směry v léčbě HIV infekce
- Marie Urbanová - O budoucnosti fakulty chemicko-inženýrské
- Lenka Švecová - Separace kovů vzácných zemin z NiMH akumulátorů za účelem recyklace metodami šetrnými k životnímu prostředí – aneb proč a jak je nutné recyklovat tzv. kritické kovy?
- Vladimír Kočí - O budoucnosti fakulty technologie ochrany prostředí
- Martin Pumera - Kde se vidíme jako Univerzita v příštích 10, 20, 30 letech v mezinárodním kontextu?
- Tomáš Ruml - O budoucnosti fakulty potravinářské a biochemické technologie
- Jan Genzer - Making soft matter to do hard work
- Karel Bouzek - O budoucnosti fakulty chemické technologie
- Jana Roithová - Most přes tlakovou mezeru
- Boris Fačkovec - (Near) future of manufacturing
Karel Melzoch
rektor VŠCHT Praha
Úvodní slovo
Tomáš Cihlář
viceprezident pro virologii americké firmy Gilead Science
Pokroky a nové směry v léčbě HIV infekce
V současné době, vice než 30 let po objevení viru HIV, je k dispozici spektrum vysoce účinných antivirových látek pro léčbu teto infekce bez závažných vedlejších účinků. K úplnému potlačeni replikace viru a zamezeni úbytku T lymfocytu vedoucímu ke ztrátě imunity u infikovaných pacientu je přitom nutná kombinace alespoň tří komplementárních virostatik. Poslední desetiletí přineslo zásadní pokrok v optimalizaci léčby HIV, zejména prostřednictvím vývoje a zavedeni kombinované denní orální terapie, která dnes umožňuje většině infikovaných pacientu plnohodnotné zapojení do normálního života. Firma Gilead hraje v tomto procesu klíčovou roli, jednak díky klinickému vývoji tenofoviru objeveného v Ústavu organické chemie a biochemie v Praze, a jednak díky zavedeni řady antivirových preparátů obsahujících tenofovir v kombinaci s dalšími vysoce účinnými virostatiky. Kazdy třetí pacient z více než 30 milionu lidi infikovaných virem HIV dnes užívá kombinovanou léčbu obsahující tenofovir. Vzhledem k tomu, ze HIV infekci není zatím možné vyléčit, zamezení postupu nemoci lze u infikovaných pacientu dosáhnout pouze doživotní léčbou. Vývoj HIV vakcín doposud nepřinesl zásadní pozitivní klinické výsledky, a proto je důležité se zaměřit také na další výrazné zjednodušení antivirové léčby, prevenci pomoci virostatik a připadne úplné vyléčení infekce. Výsledky těchto nových výzkumných a vývojových přístupů budou hrát významnou roli v docílení celosvětové kontroly HIV epidemie.
Marie Urbanová
děkanka Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha
O budoucnosti fakulty chemicko-inženýrské
Lenka Švecová
Laboratoř elektrochemie a fyzikální chemie materiálů na Univerzitě v Grenoble
Separace kovů vzácných zemin z NiMH akumulátorů za účelem recyklace metodami šetrnými k životnímu prostředí – aneb proč a jak je nutné recyklovat tzv. kritické kovy?
Lenka Švecová, absolventka fakulty technologie ochrany prostředí, působí již 9 let jako odborná asistentka na univerzitě ve francouzském Grenoblu. V rámci své výzkumné činnosti se věnuje vývoji a optimalizaci separačních metod v rámci hydrometalurgického recyklovaní kovů a jejich sloučenin. Spolu se svými kolegy pracuje na vývoji nových, k životnímu prostředí šetrných, separačních metod (vyluhování za pokojových teplot, iontová výměna, kapalinová extrakce) a také na způsobu hodnocení dopadu těchto metod na životní prostředí za využití metodiky analýzy životního cyklu. V současných projektech se zaměřuje především na kapalinovou extrakci za využití nových rozpouštědel tzv. iontových kapalin. Tyto organické sloučeniny mají ambici nahradit v současné době hojně používaná toxická těkavá organická rozpouštědla. Jedním z takových projektů je evropský projekt BatreAres (= Battery Recycling – Achieving Rare Earth Separation) zaměřený na selektivní separaci kovů vzácných zemin z nikl-metalhydridových baterií. Prozatímní a velmi slibné výsledky tohoto projektu budou v rámci této přednášky uvedeny do širších souvislostí:
- proč jsou kovy považovány za neobnovitelné zdroje a jakými zásobami v současné době lidstvo disponuje,
- co je nutné udělat proto, aby nám tyto zásoby co nejdéle vydržely,
- které kovy jsou považovány za tzv. kritické kovy a jakým způsobem může lidstvo jejich recyklací přispět k trvale udržitelnému rozvoji planety.
Vladimír Kočí
děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha
O budoucnosti fakulty technologie ochrany prostředí
Martin Pumera
vedoucí excelentního týmu na výzkum nanorobotů na VŠCHT Praha, držitel ERC grantu
Kde se vidíme jako Univerzita v příštích 10, 20, 30 letech v mezinárodním kontextu?
Assoc. Prof. Martin Pumera, který strávil posledních 17 let v mezinárodních výzkumných institucích, zejména v Asii, a v současnosti vede centrum Pokročilých Funkčních Nanorobotů na VŠCHT, nabízí zamyšlení nad tím, jak vidí budoucnost výuky a výzkumu v následujících dekádách, v mezinárodním kontextu.
Proč by si měl stát platit výzkum a výuku? Je to proto, že v počtu vysokoškoláků pokulháváme za průměrem vyspělých zemí a musíme se je snažit dohnat, jinak o sobě nemůžeme říkat, že jsme vyspělá země, nebo proto, že to má skutečný finanční benefit pro naši zemi? Pokud ano, jaký?
Je opravdu nějaký koncepční rozdíl ve vedení výzkumu v komerční a akademické sféře? Nebo je struktura výzkumu stejná a pouze se liší problematika? Měli bychom vést studenty k tomu, aby byli vzdělanou pracovní silou či přemýšlivé všestranně vzdělané jedince.
Chemie je často viděna jako zdroj problémů v životním prostředí. Na příkladech ukážu, že naopak, chemie, jako centrální věda (central science) je základem řešení problémů jako je energetická krize a jevů jako je globální oteplování.
Tomáš Ruml
děkan Fakulty potravinářské a biochemické technologie
O budoucnosti fakulty potravinářské a biochemické technologie
Jan Genzer
Ústav chemického a biomolekulárního inženýrství North Carolina State University
Making soft matter to do hard work
Soft matter represents a rapidly developing area of science and engineering that encompasses both naturally occurring materials (i.e., biomolecules) and synthetic substances (i.e., liquid crystals, colloids, membranes, gels, synthetic polymers, foams, and many subsets thereof). These structures range in size from a single chemical unit to molecular clusters to large macromolecules made up of many hundreds of repeat units. One feature that distinguishes soft materials from hard condensed matter is that the former can be deformed readily by applying relatively weak external forces (i.e., mechanical, electrical, or magnetic) and many physico-chemical phenomena (i.e., assembly) occur predominantly at energy scales comparable with room thermal energy. In my presentation I will review a few case studies from my research group that outline some of our work in the field of polymer surfaces and interfaces and active materials. At the end I will provide a general outlook about a few areas of soft matter that will likely see new development in the near future and will lead to the production of useful structures and devices.
Karel Bouzek
děkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha
O budoucnosti fakulty chemické technologie
Jana Roithová
Přírodovědecká fakulta UK, držitelka ERC grantu
Most přes tlakovou mezeru
V přednášce vysvětlím svůj výzkum v kontextu vývoje hmotnostní spektrometrie. Hmotnostní spektrometrie je jednou z nejdynamičtěji se vyvíjejících analytických metod. Z oblasti fyziky a chemie pronikla nejenom do výzkumu v biologii, ale také do praktického využití v medicíně nebo ochraně životního prostředí. Kam směřuje další vývoj hmotnostní spektrometrie? A jak k tomu přispívá náš výzkum? Naše aplikace hmotnostní spektrometrie směřují do výzkumu chemických reakcí. V přednášce ukážu, jakým způsobem se vyvíjí metody pro studium reakcí v roztoku, a vysvětlím, jak překračujeme „tlakovou mezeru“ mezi roztokem a vakuem hmotnostního spektrometru.
Boris Fačkovec
konzultant McKinsey&Company a absolvent University of Cambridge
(Near) future of manufacturing
The future is here. Digitization has significantly changed the way we live: how we learn, think, make decisions, and communicate with each other. Advances in IT are also revolutionizing the way we use materials and energy to construct buildings, assembly machines, and produce food and medicines. Business leaders broadly agree that digitization is the key trend to shape manufacturing for the next 5-10 years. This presentation speculates about a future image of manufacturing plants. Example of operational improvements illustrate that the risks along the path forward can be mitigated, so that investment into digitization of operations becomes a must for any global manufacturer.