Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
logo VŠCHT
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Mohlo by vás zajímat → Naši předkové pili mléko i přesto, že jim škodilo
iduzel: 66665
idvazba: 80377
šablona: stranka_obrazek
čas: 28.1.2023 21:43:16
verze: 5254
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 66665
idvazba: 80377
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'www.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: 'cs'
iduzel: 66665
path: 1/4111/942/994/5161/8351/62914/66665
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Naši předkové pili mléko i přesto, že jim škodilo

Příklad nádoby z Bylan z období Kultury s lineární keramikou (3D muzeum Bylany)

Před nedávnem byl v prestižním časopise Nature publikován článek Dairying, diseases and the evolution of lactase persistence in Europe, který přinesl nový pohled na evoluci laktózové tolerance Evropanů. Součástí mezinárodního výzkumného týmu, sestaveného v rámci projektu NeoMilk, byla také doktorka Veronika Brychová z VŠCHT Praha. Jejím úkolem bylo vyhodnotit pomocí metody organické reziduální analýzy fragmenty keramiky z archeologických nalezišť v ČR s cílem zjistit informace o tehdejší konzumaci mléčných produktů.

„Nejcennější informaci skrývají porézní stěny archeologické keramiky, které obsahují lipofilní organické sloučeniny adsorbované při aktivním užívání nádob, například při vaření, pečení a skladování potravin bohatých na tuk,“ říká docent Jan Kyselka z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha.

Mezi významné biomarkery z keramických vzorků jsou řazeny volné mastné kyseliny, acylglyceroly, mastné alkoholy, vosky, steroly a další triterpenoidy či diterpenoidní markery pryskyřic. Moderní organická reziduální analýza umí stanovit stabilní a radioaktivní izotopy uhlíku v podobě molekulárně specifické analýzy izolovaných mastných kyselin. Kombinace obou technik umožňuje určit původ lipidů i stáří dochovaných artefaktů.

Projekt NeoMilk vedl profesor R. P. Evershed z Univerzity v Bristolu, jehož tým dokázal zanalyzovat 13 181 fragmentů keramiky z 554 archeologických nalezišť. „Profesor Evershed přijel do Prahy zažádat o vzorkování keramiky z neolitického sídliště Bylany, na kterém jsem v té době začala pracovat i já. Soubor keramiky z Bylan u Kutné Hory je jeden z nejbohatších a nejlépe popsaných souborů v ČR a naleziště je velmi dobře známé i v rámci evropského neolitického kontextu, proto o vzorky z tohoto naleziště měli z Bristolu zájem,“ říká k začátku spolupráce, jež vyústila ve zmíněnou publikaci v Nature, doktorka Brychová.

„Po schůzce ohledně vzorkování keramiky jsem odjela do Bristolu na krátkou stáž a naučila se metodiku organické reziduální analýzy. S některými malými modifikacemi jsem pak soubor keramiky z Bylan pro projekt NeoMilk mohla zpracovat na VŠCHT, a mimo to se ještě podívat více do struktury keramiky a na to, jak se lipidy v keramice chovají. Tato fyzikálně-chemická část práce se teprve připravuje k publikaci.“ vysvětluje doktorka Brychová. „Objevila jsem i další markery, které mohou přispět k objasnění obsahu nádob,“ dodává vědkyně, jež kromě VŠCHT působí také na Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.

Jak vyplývá ze závěrů výzkumu, před 5 tisíci lety byla většina dospělé populace, na rozdíl od dnešních Evropanů, laktózově intolerantní. Schopnost štěpit laktózu se v evropské populaci rozšířila až v době bronzové, o 3 tisíce let později. Naši předkové tedy pili mléko i přesto, že jim škodilo. Až doposud se předpokládalo, že tolerance k laktóze či schopnost ji utilizovat vznikla proto, aby umožnila lidem konzumovat více mléka a mléčných produktů bez nežádoucích účinků. „Podle nového zjištění mezinárodního autorského kolektivu však byla adaptace způsobena přírodním výběrem, neboť tolerance laktózy u lidí zřejmě souvisela s hladomory a nemocemi,“ říká docent Kyselka. „S rostoucí populací a velikostí sídlišť bylo lidské zdraví více ovlivňováno špatnými hygienickými podmínkami a souvisejícími průjmovými onemocněními či hladomorem. Část laktózově intolerantní populace byla v tomto ohledu zranitelnější díky podvýživě a výsledkem byla vyšší úmrtnost takových jedinců ještě před reprodukcí a přirozený nárůst laktózově tolerantních jedinců v populaci. Výše zmíněné faktory vedly k tomu, že dnešní Evropané v drtivé většině nemají s konzumací čerstvého mléka v dospělosti problém.“

Projekt NeoMilk je sice u konce, ale spolupráce mezi doktorkou Brychovou a bristolským pracovištěm nadále pokračuje. Výstupem navazující kooperace bude mezilaboratorní srovnávací studie možného nového archeologického standardu, který by se mohl používat pro radiouhlíkové datování archeologických lipidů a na vyladění molekulárně-specifického radiouhlíkového datování lipidů v rámci laboratoří, které na to mají potřebné vybavení – ať už se jedná o lipidy či jiný typ molekul vhodných k datování zkoumaného artefaktu.

Použitá metodika organické reziduální analýzy není zatím mezi českými archeology příliš známá. Přitom díky analýze malého počtu vzorků keramiky lze získat relativně konkrétní informace o životě v místě naleziště. Organická reziduální analýza se navíc neomezuje jen na vzorky keramiky, ale i na jiné archeologické artefakty, či dokonce vzorky půd a sedimentů. Naše pracoviště, ať už na VŠCHT či v České radiouhlíkové laboratoři je schopno plně zvládnout celkovou problematiku organické reziduální analýzy, co se týče know-how, přístrojového vybavení i potenciálních nových aplikací,“ uzavírá doktorka Brychová.

Hypotetická rekonstrukce bylanského sídelního areálu (Autor - Petr Vavrečka)
Příklad nádoby z Bylan z období Kultury s lineární keramikou (3D muzeum Bylany)
Výkopové práce v Bylanech
Jan Kyselka
Veronika Brychová

Aktualizováno: 6.10.2022 14:52, Autor: Michal Janovský

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi