Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
logo VŠCHT
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Rozhovory → Zvyšme podíl aplikovaného výzkumu
iduzel: 59108
idvazba: 69604
šablona: stranka_obrazek
čas: 30.11.2021 13:56:33
verze: 5002
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Zvyšme podíl aplikovaného výzkumu

Prof. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch

Prof. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch nastoupil před rokem do funkce prorektora pro vědu a výzkum. Od roku 2009 vede Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství na Fakultě chemické technologie. Profesorem pro obor metalurgie byl jmenován v roce 2012. Přednáší kovové materiály, nauku o kovech, fyzikální metalurgii a další materiálové předměty. Odborně se zabývá lehkými slitinami pro automobilový a letecký průmysl, slitinami pro výrobu lékařských implantátů, 3D tiskem kovů.

Jaký byl první rok ve funkci?

Před přijetím funkce jsem vše konzultoval s profesorem Kratochvílem a profesorem Kotrbou, bývalými prorektory pro vědu a výzkum, abych věděl, co vše mě čeká. Před tím jsem jako vedoucí ústavu měl samozřejmě představu o tom, jak to funguje na fakultě, ale jako prorektor vidím trochu víc, jak to chodí ve vztahu k ministerstvu, mezi fakultami, mám více informací o celoškolských záležitostech, rozpočtu školy atd. Přijetí této nové funkce proto v žádném případě nelituju.

Co byste chtěl změnit?

Na můj vkus se málo akceptují výsledky lidí v oblasti aplikovaného výzkumu. Pokud vezmeme projekty, tak nejvíce jich je z GA ČR na základní výzkum. TA ČR na druhém místě, pak další poskytovatelé. Pokud to ale přepočítáme na peníze, tak na základní výzkum jde až 80 % peněz. Nepočítám smluvní výzkum s firmami to už je úplně málo, jen řádově desítky milionů ročně, což je ve dvoumiliardovém rozpočtu školy zanedbatelné.

A bohužel se to odráží i v hodnocení lidí. Pokud má někdo deset projektů TA ČR a z nich 20 patentů, nějaké z nich mezinárodní a srovnává se s jiným vědcem, který má 10 projektů GA ČR a z nich 20 impaktovaných článků, tak ten druhý se může habilitovat. Ten první ne. Přestože jsou naše habilitační kritéria stanovena relativně volně, na docenta musí mít uchazeč 20 významných „výstupů vědecko-výzkumného a inovačního charakteru“, ve škole se toto kritérium často automaticky vykládá tak, že to znamená impaktované články, a to je podle mě špatně. Pokud někdo bude mít, když to přeženu, 20 patentů a žádný impaktovaný článek, tak dle mého názoru nemá šanci habilitačním řízením úspěšně projít. Naopak to neplatí. Bohužel takové případy ve svém okolí vidím a dotyční pracovníci se o habilitační řízení ani nepokoušejí.

Můžeme se kritérii pro habilitační a profesorské řízení inspirovat jinde?

Určitě. Jsem v několika vědeckých radách, především na strojních fakultách, protože „kovařina“ je do jisté míry strojařina a oni silně posuzují i spolupráci v průmyslem a její finanční hodnotu. A žadatel má možnost například napsat, že měl v posledních 5 letech spolupráci s průmyslem v hodnotě několika mil. korun. Taková možnost u nás sice je také, ale ohled se na to příliš dle mého názoru nebere.

U nás je důraz na impakt. Pokud má někdo mezinárodní patent, tak ten se taky bere, ale už, podle mého, v uvozovkách, a český patent, ten se nebere téměř vůbec. Přitom ale získat český patent může být někdy mnohem obtížnější než se dostat do impaktovaného časopisu. Nemluvě o open access časopisech.

Samozřejmě, nechci tuto situaci generalizovat, ale byl bych rád, kdyby se v kariérním růstu, habilitačním i profesorském řízení více objevilo hodnocení aplikovaného výzkumu. Znám vědce, kteří na VHČ ročně škole přinesou několik milionů korun. Jsou to lidé, kteří, když má fabrika průšvih, tak přijedou a problém vyřeší a fabrika jede dál. Ale profesoři z takových lidí u nás budou asi těžko…

Nechci, aby to vyznělo tak, že nejsme dobří v aplikovaném výzkumu. Jsme. Ale mohli bychom být ještě lepší a dopomohlo by k tomu více klást důraz na aplikované výsledky v kariérním růstu zaměstnanců.

Zní to, jako byste nebyl příliš nakloněn základnímu výzkumu.

Tak to vůbec není. Myslím si, že jsou důležité oba, ale mělo by to být více vyrovnané a ne 4:1 ve prospěch základního výzkumu. To je až nezdravý poměr. My jsme jako Česká republika relativně chudá země a podle mě si nemůžeme v globálu dovolit tolik financovat základní výzkum oproti aplikovanému. Ale i u základního výzkumu by mělo být vidět světlo na konci tunelu, ať to není „věda pro vědu a články“. U aplikovaného výzkumu musí být výsledky měřitelné, patent, výrobek, vzorek, technologie. Jestli to potom dokáže firma prodat, to je také nejisté a často se to nepodaří. Ale nějaké světlo na koci tunelu je vidět. V rámci základního výzkumu můžete napsat článek, o kterém za pár let nebude nikdo vědět.

Začali jsme zostra. Co Vás ještě mrzí?

Určitě jev, že někteří kolegové, a není jich málo, se povyšují nad jiné školy, ať již regionální, ale i pražské. Časy, kdy jsme se mohli bouchat do prsou, že jsme nejlepší, ty jsou po operačních programech VaVpI, kdy se do regionů rozdaly miliardy, dávno pryč. Myslím si, že Česká republika je příliš malý rybník, abychom si mohli dovolit takto bojovat mezi univerzitami. Celé Česko má stejný počet obyvatel jako Paříž a její nejbližší okolí. Měli bychom spolupracovat. Nemůžeme se ofrňovat, že jiné univerzity výsledky nemají. No možná teď nemají, ale za 5 let je mít budou a budeme rádi, když nás vůbec pustí se k nim do areálu podívat. Situace se může velmi rychle otočit.

A podpora regionálních univerzit trvá dodnes.

To je další věc. V regionech, jako je Ústí, Zlín, Ostrava, když přijdou na kraj peníze na vědu, tak univerzita je na prvním místě. V Praze má politická reprezentace jiné zájmy, jsou tu velvyslanectví, státní orgány, a univerzity a kampus je moc nezajímá. V regionech jsou zástupci univerzity běžně v hospodářských komorách, v poradních orgánech hejtmana. Děje se to v Praze? Rozhodně nemám ten pocit.

A co mezinárodní spolupráce?

Hmm, no ta se těžko navazuje. A co mě překvapuje ještě víc, možná je to jen můj dojem, že studenti chtějí stále méně do zahraničí jezdit. Mohou na Erasmus, mohou všude. Doktorandi by v rámci studia měli vyjet minimálně na měsíc, a když se jich ptám, kam pojedou, tak se jim nikam nechce. Nechci paušalizovat, ale domnívám se, že se ochota cestovat a nabírat zkušenosti venku snížila.

Není riziko, že nám vycestují a pak se nevrátí?

Tak to určitě je. Všem říkám, vycestujte! Na rok, na dva, na tři. Klidně na Antarktidu. Ale prosím vás, pak se vraťte, protože my vás potřebujeme s vašimi zkušenostmi tady! Samozřejmě, inbreeding… Ale pokud byl někdo vícekrát na rok, dva, tři venku, tak to už přece není žádný inbreeding. (smích)

V čem vidíte nízkou úspěšnost v GA ČR projektech?

Loňský rok byl abnormální, z něj se nedá moc usuzovat. Průměrná úspěšnost klesla na 13 % a u nás byla 12, takže jsme byli průměrně úspěšní. EXPRO granty, tam jsme byli úspěšnější, dostali jsme 2 ze 6. Juniorské granty ze 17 nula, to je katastrofa. Trochu to vylepšily projekty se zahraniční spoluprací. Ale musíme to brát také s ohledem na velikost školy, na počet studentů. Opravdu si myslím, že jsme na tom ve vědě jako škola dobře, ale mohlo by být líp.

A co uděláme, aby bylo líp?

První věc, a není to z mé hlavy, je Projektové centrum, a já udělám všechno proto, aby Projektové centrum vzniklo a začalo fungovat. Žadatele a řešitele musíme podporovat, aby se jim při žádostech a řešení ulevilo. Přijímáme nové lidi, zatím máme 3 přijaté na VaV, a do konce roku by mělo Projektové centrum vzniknout jako jedna z organizačních složek školy.

Projektové centrum bude mít na starosti jen vědecké projekty?

Výhledově všechny. Začneme u vědeckých, ty pálí nejvíc lidí, tím bych se odrazil. Strategický záměr je, aby projektové centrum bylo ohromné, zahrnovalo všechny projekty. Za mě by stačilo, kdyby fungovalo to, že někdo přijde, řekne, já chci podat GA ČR, chci tam tyto lidi, takové úvazky a bude to v tomto období, spočítejte mi to a zadejte do GRISu.(smích) Kdyby toto bylo, to by byla paráda! A jsou školy a ústavy akademie věd, kde to takto opravdu funguje…

V roce 2019 se řešilo 103 projektů GA ČR, 70 TA ČR. Podávalo se jich násobně více. Je potřeba mít vyškolené lidi, kteří budou vědět kam kliknout, a rozhodně to není běh na krátkou trať. Projektové centrum letos v organizačním řádu vznikne, ale rozběhnout ho, aby vše fungovalo, to bude trvat minimálně pár let. Ale když nezačnem, tak nebude.

A evropské granty?

Evropské granty kolegyně z VaV administrují velmi dobře, dělají školení, webiáře, když za nimi někdo přijde, pomůžou. Ale kromě stálých skupin řešitelů nevidím velký zájem. Jestli se vědci bojí větší administrativní zátěže, nebo si nevěří v angličtině, nebo nemají kontakty, nevím. Neumím přesně odpovědět, proč lidi do zahraničního sektoru víc nejdou. Český grant je lehčí, takový vrabec v hrsti, ale evropský je o prestiži a bylo by dobře, kdyby zde bylo projektů typu HORISON, ERC a další víc.

Jak můžeme přesvědčit zaměstnance, aby se více hlásili o evropské granty?

Asi větší motivací. Potoky českých peněz budou postupně slábnout a musíme se obrátit ven. Asi bude i nutné se vrátit k hodnocení aktivit zaměstnance a k výpočtu jeho finančního přínosu škole. Mezinárodní evaluační panel na to narazil a musíme s tím něco dělat. Neberu jejich názory jako slovo boží, ale nějaká doporučení bychom mohli zvážit, a je to důležité i pro HR Award.

Zmínil jste HR Award. V Jaké je fázi?

K HW Award vede mnoho kroků. Nejprve Endorsement letter, ten jsme poslali. Poté GAP analýza, to bylo opravdu náročné. Sestavila se pracovní skupina, první analýza vznikla ještě před létem, ale nejprve byla zamítnuta. Připravila se druhá verze, u které jsme došli ke shodě. A na základě GAP analýzy vzniká akční plán, který budeme ještě diskutovat a pak jej pošleme Evropské komisi.

Jaké jsou výsledky Mezinárodního evaluačního panelu (MEP)?

MEP hodnotí známkami, od 1 – poor do 5 – excellent. Škola jako celek dostala 4, některé fakulty i 5. To vypadá dobře. Ale chci zmínit jednu věc, že jsme si najmenovali poměrně přísnou komisi. Všichni naši komisaři byli za zahraničí, na západ od nás. Jiné školy to tak neměly a dokonce v komisích měly členy z ČR. Tož nám může pomoci pro rozvoj školy, ale pro dobré hodnocení směrem k MŠMT nikoli. Uvidíme, jak moc ministerstvo na hodnocení komisí dá a jak zohlední velké rozdíly mezi nimi.

V některých oblastech jsme se s komisí úplně neshodli. Například nám vytýkali ne úplně transparentní systém hodnocení zaměstnanců. Trojku jsme dostali v oblasti péče o doktorandy, především proto, že na VŠCHT i učí. To jinde není zvykem. U nás doktorandi učí laboratoře, někde i více dnů v týdnu, a to je ohromné vytížení. Poté nám vytýkali nízké finanční ohodnocení doktorandů. A nesrozumitelnost jejich hodnocení.

A mají tedy doktorandi učit?

Já si myslím, že mají. Jde o rozvoj týmové práce, komunikačních dovedností. Na Západě k tomu mají očividně jiný přístup, doktorand si dělá svou vědu. Další přístup je finančně je za výuku ohodnotit. Spravedlivě. A nutně musíme zvýšit stipendium. 11 tisíc je na Prahu mizerně málo. Pro mě je doktorand partner, při podávání jakéhokoli projektu s ním počítám s úvazkem. Na škole to ale obvyklá praxe nemusí být. Za sebe myslím, že musíme stále hledat zdroje pro zvýšení peněz pro doktorandy.

A co neúspěšnost dokončení doktorského studia?

Tak to nám hodně vyčítali. Do 7 let máme úspěšnost výrazně pod 50 %, to znamená, že nám víc doktorandů nedokončí, než dokončí. Na Západě je to jinak, pokud tam má student problém, tak se to okamžitě řeší, se studentem, se školitelem.

Musíme s tím něco udělat. Do strategického záměru jsme napsali, že by se měli motivovat studenti nebo školitelé k úspěšnému a včasnému dokončení. Ve hře jsou mimořádná stipendia, odměny atd., vše ale nakonec vždy narazí na finanční možnosti školy. Hodnocení a motivace studentů u nás do jisté míry nastaveno je, ale vždy je možno zlepšovat.

„Mrtvé duše“ jsou kombinovaní studenti, kteří po inženýru někde pracují a rozhodnou se u nás studovat. Tam je úspěšnost velmi nízká, mizivá. Musíme si zhodnotit, zda tito studenti jsou pro nás zajímaví a perspektivní.

Jak nás v oblasti vědy a výzkumu ovlivnil covid?

Covid silně ovlivnil financování ve vědě. TA ČR velmi zkrouhnul peníze, bylo zrušeno vyhlášení Národních center kompetence a dalších soutěží. I GA ČR je omezen, o čemž svědčí nízká úspěšnost kolem 13 %, dříve byla 25-27 % Veřejně se o tom nemluví, ale peníze na vědu jdou a ještě půjdou dolů. GA ČR a TA ČR jsou naši největší donátoři, dávají nám kolem 300 mil Kč. Říkám to u nás na katedře a říkám to všem: „podávat, podávat, podávat“. Ti, kteří dřív projekty nepodávali, ti by měli také začít. Protože čím víc jich podáme, tím víc jich musí vyjít. Samozřejmě s tím bude víc práce a víc lidí bude zklamaných, že jim projekt nevyšel. Ale bez toho peníze nezískáme. Protože příští rok bude peněz určitě méně a bůhví, jestli jich nebude méně i napřesrok. Nevidím to růžově.

Abychom na závěr nebyli pouze kritičtí. Co Vás těší?

Kvituji aktivity k rozšíření školy. V Dejvicích už není prostor pro růst. Budovy nenafouknem, maximálně pod zem, pár laboratoří na béčku. Za sebe vítám nákup budovy v Jankovcově ulici, pokud tam budou prostory pro laboratoře. Samozřejmě Technopark Kralupy. To je výborná platforma pro podávání operačních programů, které jsou směřované mimo Prahu. A také tam mají i skvělé vybavení.

Pak se plánuje The Parc, akce se Zentivou. Až bude vše právně ošetřeno tak, aby z toho mohla škola profitovat, tak jsem také pro. Samozřejmě i Univerzitní centrum Litvínov, ale u něj mě mrzí, že nemá bližší napojení na UJEP, protože to je cesta na zvýšení možnosti podpory od Ústeckého kraje. My s UJEPem pořádáme špičkové konference, v oblasti strojnictví jsou velmi dobří, i když si to u nás bohužel řada lidí nemyslí.

Také se mi líbí, že ekonomové připravují s FTOP nové projekty s důrazem na ekonomickou část. Také transfer technologií, přenos výsledků výzkumu do praxe, to ekonomové umí a bude třeba je v budoucnu s oddělením transferu propojit.

Aktualizováno: 30.4.2021 14:32, Autor: Petra Karnetová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi