Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Rozhovory → Zákoutí biotechnologie – od hub k barvení uzenin
iduzel: 48590
idvazba: 54720
šablona: stranka_obrazek
čas: 21.10.2019 05:31:52
verze: 4609
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Zákoutí biotechnologie – od hub k barvení uzenin

Profesorka Patáková

Nedávno byla jmenována profesorkou pro obor Biotechnologie. Na začátku akademické kariéry se chtěla věnovat fermentovaným potravinám, poté se její zájem posunul k biopalivům a houbě Monascus. V současnosti žádá o projekt, který se zabývá biologickou aktivitou pigmentu houby Monascus, mimo jiné působením proti bakteriím rodu Clostridium. „Pigmenty, tvořené houbou Monascus, by totiž v budoucnosti mohly hrát významnou roli při léčení nosokomiálních nákaz nebo se uplatnit v potravinářství jako barvicí látky či  antioxidanty,“ říká profesorka Petra Patáková.  

Stala jste se profesorkou v oblasti Biotechnologie. Co vás vedlo k tomuto oboru?

Chtěla jsem studovat na potravinářské fakultě a zabývat se fermentovanými potravinami. Nastoupila jsem tehdy na katedru Kvasné biochemie a bioinženýrství a i když je v tomto odvětví asi nejznámější pivovarství, pro mě to ani jako pro mladou studentku nebyl ten rozhodující důvod. V současnosti je tato katedra Ústavem biotechnologie.

Inženýrský i doktorský titul jste získala na VŠCHT, ale doktorské studium samotné jste absolvovala na Mikrobiologickém ústavu AVČR. Co vás k tomu vedlo?

Tady ve škole jsem pracovala i v laboratoři jako tzv. pomvěd už od druhého ročníku a chtěla jsem po 4 letech zkusit něco jiného. Mikrobiologický ústav se mi hrozně líbil, jelikož jsem tam absolvovala i krátkou praxi a některé laboratoře v rámci studia naší školy.  Na AV ČR jsem nejprve nastoupila na stáž a poté přešla na externí doktorské studium, pod vedením profesora Rychtery z VŠCHT.

Poté jste se ale vrátila zpět k nám. Z jakého důvodu?

Ke konci doktorského studia jsem chtěla zase jinam, zhruba rok jsem hledala, co by se mi líbilo dělat. Nastoupila jsem nejprve do farmaceutické společnosti, poté do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady na Oddělení mikrobiologie. Ani jedno mi nakonec k srdci nepřirostlo a vrátila jsem se zase zpátky k nám do školy, kde se uvolnilo místo u mého školitele, profesora Rychtery. Z počátku jsem si myslela, že to také bude jen na zkoušku, ale nakonec jsem VŠCHT zůstala věrná a z naší fakulty jsem se již neodešla. Do určité míry to bylo i z osobních důvodů (svatba, děti) a kariérní plány se mi tedy poněkud změnily. Nicméně škola mi po celou dobu vycházela vstříc. Ačkoliv jsem dlouho s dětmi zůstávala doma, neustále jsem měla alespoň malý úvazek a to mě vytrhovalo z denní rutiny s dětmi.

Čím se v biotechnologii zabýváte?

Biotechnologii se věnuji ve více oblastech. Posledních 10 let se například zabývám bakterií rodu Clostridium, výrobě butanolu a dále je mým vědeckým zájmem produkce sekundárních metabolitů houbou Monascus purpureus, která se v asijských zemí využívá jako zdroj pigmentů k barvení potravin, ale v Evropě a USA není k těmto účelům povolena. Nicméně kromě těchto barvících vlastností mají sekundární metabolity i pigmenty této houby různé zajímavé biologické aktivity, které by se v budoucnu mohly využívat například v medicíně.

Jak konkrétně by se houba mohla uplatnit?

Její biologické aktivity se teprve testují a zatím jsme na začátku. Jednoznačně je ale prokázáno, že mají antimikrobiální účinky, dále účinky, které inhibují proliferaci nádorových buněk. A obecně lze říci, že mají i antioxidační vlastnosti. Zrovna včera jsem si podala žádost o společný indicko-český projekt na testování biologické aktivity žlutých a oranžových pigmentů a chtěla bych (ve spolupráci s kolegy z VŠCHT) propojit své dvě oblasti zájmu – tedy bakterie rodu Clostridium a houbu Monascus.

Clostridie jsou bakterie, které tvoří spory, a je známo jen málo látek, zabraňujících jejich sporulaci nebo klíčení spor. Pokud se potvrdí účinek pigmentů na sporotvorné bakterie, mohly by pigmenty, produkované houbou Monascus, buď částečně nahradit dusitany v uzeninách, nebo by se mohly využít pro léčení některých nozokomiálních infekcí, způsobených bakteriemi Clostridium difficile. Dusitany jsou podezřelé z kancerogenních účinků, avšak v uzeninách jsou důležité nikoliv pouze z důvodu hezké barvy, ale pro svoje antimikrobiální působení na toxinogenní sporotvorné bakterie Clostridium botulinum.  

Ve výzkumu se věnujete také výrobě biopaliv. Proč zrovna biopaliva?

V současné době se zdá, že je naprostá hloupost se věnovat kapalným biopalivům, že jsou škodlivá nebo zbytečná a veřejné mínění je tomuto negativnímu mínění hodně nakloněno. Nicméně před 10 lety byla situace a společně s ní cena ropy jiná, výzkum biopaliv byl hodně podporovaný a směřovaný k tomu, abychom nahradili část paliv vyrobených z ropy nějakou obnovitelnou alternativou. Já se domnívám, že butanol je lepší z hlediska palivářského než etanol, ačkoliv se zatím takto příliš nevyužívá. Situace se také díky novým nalezištím ropy v současné době změnila, ale výzkum prováděný za účelem získání alternativního paliva rozhodně není marný, jelikož primární zdroje energie, především ropa, nejsou nevyčerpatelné.

 Z jakých surovin jste biopaliva vyráběli?

Idea od začátku byla nevyrábět biopaliva z potravinářských plodin, ale nejrůznějších odpadů. Šlo tedy například o odpady zemědělské (sláma, piliny, dřevní štěpka), průmyslové (glycerol odpadávající při výrobě methylesteru řepkového oleje) či využití syrovátky nebo i drůbežího peří apod. Využití odpadů obecně je a bude i v budoucnosti velmi důležité a v tomto smyslu jsou získané zkušenosti z výzkumu produkce biopaliv tzv. druhé generace (z nepotravinářských surovin) velmi cenné.

Kromě běžné výuky také konzultujete s ERASMUS studenty jejich práce. Všímáte si nějakých rozdílů mezi našimi a zahraničními studenty v přístupu?

Ani ne. Pokud porovnám studenty, kteří přijedou ze zahraničí k nám nebo naopak vyjedou od nás na zahraniční univerzity, jsou tito studenti podobně aktivní ve výuce nebo při psaní závěrečných prací. Tito studenti jsou totiž obecně disciplinovanější, motivovanější a více se zajímají o svou budoucnost nebo obor než studenti, kteří se během působení na VŠCHT do zahraničí nepodívají.

Spolupracujete s italskou univerzitou University of Insubria. Mají vedenou výuku jinak než my?

Přes snahu o unifikaci studia v Evropské unii je výuka na obou univerzitách vedena trochu jiným způsobem. V Itálii vyučují předměty po blocích a věnují se postupně jednotlivým předmětům – například celou mikrobiologii mají dohromady jak přednášky, cvičení, tak i laboratoře po x týdnů, na konci udělají zkoušku, dostanou odpovídající vyšší počet kreditů a přesunou se k dalšímu bloku. Nad tímto jsme sice také na našem ústavu přemýšleli vzhledem k výuce laboratoří, ale nelze to zavést, pokud to nemáme na škole celoplošně – na intenzivní studium jednoho bloku totiž není čas, pokud jsou ostatní předměty vedeny podle současného klasického rozvržení studijních programů. 

Jaké jsou vaše zahraniční zkušenosti, ať už jako studentky či pedagožky?

Bohužel poměrně malé. V doktorském studiu jsem se nejdříve snažila dostat do Japonska a poté do Anglie. Do Japonska právě kvůli houbě Monascus, které jsem se věnovala ve své dizertační práci, ale nakonec to skončilo pouze u dopisování s profesorem z univerzity v Kjótu. V případě Anglie jsem pokročila trochu dále, zažádala jsem si i o stipendium udělované British Council, a byla jsem na krátké stáži na univerzitě v Nottinghamu – abych si domluvila následný delší pobyt a seznámila se s případným budoucím pracovištěm. Posouzení žádaného projektu trvalo déle, než jsem očekávala, a projekt byl udělen, až když už jsem nepůsobila na AV ČR. Navíc se plánovaný pobyt kryl s termínem mé svatby. Nakonec jsem se tedy do Anglie nevydala a místo mě na univerzitu v Nottinghamu jela moje studentka.

Jako pedagog mám prozatím největší zkušenost právě s již zmíněnou italskou univerzitou, se kterou máme uzavřenou smlouvu o double-degree v magisterském studiu oboru Biotechnologie léčiv.  Jezdím tam jako učitel, pravidelně přednáším Mikrobiální produkci biopaliv a účastním se i obhajob diplomových a dizertačních prací.

Podílíte se i na spolupráci s čínskými univerzitami. V čem spočívá?

Čínskou Huazhong Agricultural Univerzity jsem kontaktovala primárně kvůli dalšímu výzkumu zabývajícímu se houbou Monascus, následně jsem dostala od profesora Chena pozvání k návštěvě jak univerzity, tak konference o houbě Monascus. Tamní univerzita je oproti té naší obrovská, má však srovnatelné vybavení laboratoří. Vzhledem k tomu, že se nám podařilo uzavřít tzv. MOU (Memorandum of Understanding), plánujeme v budoucnu i výměnné pobyty studentů a samozřejmě společný výzkum.

Proč by si náš student měl vybrat jako budoucí působiště právě čínskou univerzitu?

Výzkum je v Číně hodně podporovaný a jak jsem už zmínila, laboratoře jsou tedy velice dobře vybavené, ať už na zemědělské univerzitě ve Wuhanu či na Tsinghua University v Pekingu, se kterou také spolupracujeme. Zemědělská univerzita ve Wuhanu má celý svůj krásný a velký kampus (například i s botanickou zahradou), který je oddělený od města. Druhá univerzita je zase ve dvacítce nejlepších univerzit světa a na zahraniční studenty je zvyklá a přizpůsobená, působí zde mnoho mezinárodních vyučujících, takže angličtina je zde naprosto běžným a používaným jazykem, včetně přednášek. Náš student se tedy nemusí bát, že by ve škole nerozuměl.

Aktualizováno: 15.7.2019 18:00, Autor: Blanka Pilátová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi