Obecné informace k opatřením pro podporu sociálního bezpečí na VŠCHT Praha

Vymezení tematiky sociálního bezpečí

Čemu se mechanismus věnuje:

• Narušování osobní důstojnosti v mezilidských vztazích (všechny formy chování, které narušují lidskou důstojnost včetně diskriminace, agrese, šikany, zastrašování, sexuálního násilí či jiných forem útlaku).

Čemu se mechanismus nevěnuje:

• Vztahu student/ka vs. instituce (ve smyslu střetu s pravidly a systémem, nikoliv lidmi; řeší disciplinární řád a disc. komise)
• Vztahu zaměstnanec/kyně vs. instituce (ve smyslu střetu s pravidly a systémem, nikoliv lidmi; pracovní právo; personální odbor)
• Etice výzkumu a plagiátorství (ve smyslu porušení vědecké fair-play; řeší výhradně etická komise)

Úvod

Aby vysoké školy mohly plnit svou funkci a vytvářely dostatek prostoru pro vzdělávání i vědu, je zásadní, aby na nich panovalo dostatečně bezpečné prostředí, aby se v něm všichni cítili svobodně. Studující, vyučující i zaměstnanci VŠCHT Praha se potřebují soustředit na studium, vědu a práci, což nejde, pokud se musí potýkat s netolerovatelným obtěžováním.

Obtěžování je slovní nebo fyzické chování, které je tak závažné nebo opakované, že má za následek nepřiměřený zásah do (schopnosti) práce nebo studia jednotlivce, a/nebo které vytváří zastrašující, nepřátelské nebo urážlivé prostředí a chování na pracovišti nebo ve vzdělávacím procesu. Původ takového chování může být různý – od patologicky nepřiměřeného tlaku na výkon, přes osobní antipatie, kulturní, rasové nebo genderově či sexuálně motivované chování a další.

Vedení VŠCHT Praha si uvědomuje, že se často jedná o velmi komplikované situace, ve kterých není vždy jasné, jaký by měl být ideální postup. Nabízí proto zde popsaný mechanismus a opatření, které mohou pomoci ve vyhodnocení situace i v jejím řešení.

Prioritním cílem řešení těchto nedorozumění a sporů je včasné a spravedlivé dosažení klidového a rovnovážného stavu. To obvykle předpokládá:

• vysvětlení a srovnání asymetrického vnímání a emocí aktérů řešené situace
• nalezení shody zainteresovaných stran na způsobu, jakým se zamezí pokračování nežádoucího stavu do budoucnosti
• v případech, které to budou vyžadovat, rozsouzení sporů (= formální řešení, nejčastěji skrze etickou komisi)

Proč je potřeba řešit mezilidské spory systematicky?

Subjektivní přesvědčení osoby, že chování je/není ponižující, zastrašující nebo nepřátelské, neznamená nutně, že toto chování je/není netolerovatelným obtěžováním.

Rozdílnost chápání takové situace vytváří negativní následky na straně jednoho či obou aktérů, ale také na jejich profesním a sociálním okolí.

Negativní efekty jsou násobeny především třemi zásadními vlivy:

1) Pokud obtěžování/chování přetrvává i navzdory jeho odmítnutí.

2) Jakákoliv mocenská nerovnost. Ať už pozitivní či negativní chování ze strany nadřazené osoby je osobou podřízenou vnímáno hlouběji. Za takovou nerovnost se dá považovat široké spektrum vztažností.

• Mohou to být tvrdé rozdíly: např. věk, ročník studia, získané tituly a akademické funkce či obecně vyšší pozice v jakémkoliv hierarchickém systému a možnost nastavovat pravidla situace. Tvrdé mocenské rozdíly jsou z institucionálního pohledu významnější.
• Existují i měkké mocenské nerovnosti: převaha vysoce inteligentní osoby nad osobou průměrnou, převaha atraktivní osoby nad osobou, která ji tak vnímá; ve společnosti také převaha sociálně schopnější osoby nad osobou asociální atp.

Mezilidské vztahy bývají složitým mixem takových nerovností. Obecně se však předpokládá, že osoba na vyšší pozici nese spolu s většími zkušenostmi a mocí i větší zodpovědnost při péči o sociální bezpečí.

3) Prodleva – neřešení neshod v čase, kdy probíhají. Zanedbaný pocit křivdy se v čase prohlubuje, je pravděpodobnější, že se chování bude opakovat, reálie původních situací se stávají méně čitelnými a více poplatnými subjektivní interpretaci.

• I proto je zájmem VŠCHT Praha řešit nedorozumění, neshody i případné závažnější problémy průběžně, aktivně a co nejdříve – dokud lze předejít hlubším dopadům na obě strany sporu a jejich budoucnosti ve studiu, vědě či práci.

Mechanismus pro řešení incidentů

Chováme naději v to, že drtivou většinu incidentů lze vyřešit neformálním způsobem – nalezením smíru, dohodou, shodou na dalším postupu. I proto je mechanismus vypořádání incidentů vystavěn na robustní neformální části.

1. Anonymní chat SafeTalk. Slouží především k orientaci v situaci – a to bez rozdílu vlastní pozice v problému. Zkušenosti z jiných škol naznačují, že největší část podnětů se vyřeší již zde. Kdokoliv, z kterékoliv pozice,v jakékoliv situaci se může zcela anonymně (to zaručuje nezávislá třetí strana - poskytovatel služby) obrátit na kontaktní osobu, konzultovat svou situaci a projednat možný postup.
2. Kontaktní osoba slouží jako průvodce a moderátor. Je důvěryhodnou osobou pro projednání jakékoliv situace. Obsluhuje anonymní chat, stýká se s dotčenými, vede proces hledání řešení. Rektor VŠCHT Praha, Pavel Matějka, pověřil rolí kontaktní osoby Kláru Muzikářovou, kancléřku VŠCHT Praha. Ta se zodpovídá právě a jen rektorovi.
3. Je-li potřeba zajistit psychickou stabilizaci aktérů, lze se obrátit na psychologa. Stejně tak je kontaktní osoba trénovaná v psychologické krizové intervenci.
4. Preferovanou formou řešení je neformální moderované řešení, kde pod vedením kontaktní osoby probíhá snaha najít smírné řešení a shodu na dalším postupu. Toto řešení probíhá důvěrně, bez vědomí nadřízených či jiných osob.
   1.  Výsledkem dohody je řešení uspokojivé pro obě strany i instituci zastoupenou kontaktní osobou.
5. V případě selhání tohoto procesu přechází podnět do formálního procesu, tomu předchází závěrečná konzultace s kontaktní osobou. Formální podnět ke stížnosti však nelze podat anonymně!
6. Tento proces je poplatný platné školní legislativě – jednacímu řádu Etické komise.
   1. Výsledkem je doporučení nápravných, případně kárných opatření předané z rukou Etické komise dotčeným děkanům, případně rektorovi nebo vedoucímu zaměstnanci daného útvaru.
   2. V případě prohřešku studenta se procesem zabývá disciplinární řízení dle platné školní legislativy.

Další plán opatření

Vznikne série edukačních materiálů a workshopů edukujících zaměstnané osoby a studující v tématu mezilidské etiky.

Plán opatření a edukace

• jmenování kontaktní osoby – květen 2023
• možnost konzultace nejasností či obecně tématu – skrze anonymní chat květen 2023
• úprava legislativy, práce s etickou komisí – červen 2023
• úprava studentských info brožur – jaro 2023
• edukační video – léto/podzim 2023
• edukační workshopy pro etickou komisi – léto až podzim 2023 (+ pravidelné opakování)
• edukační workshopy pro akademickou obec – podzim 2023
• osvětové články v magazínu SPIN – podzim 2023+
• report činnosti / statistiky z prvního roku provozu systému – červen 2024

Stalo se něco o čem byste si raději poradili?

• Informace o možnostech, kde a s kým se poradit