Poznej vědu v akci
VŠCHT Praha nabízí středním školám projektové aktivity, jejichž cílem je:
1. Umožnit studentům středních škol praktickou zkušenost v laboratoři
Nabídnout studentům příležitost vyzkoušet si nejnovější laboratorní přístroje a metody, které nejsou na středních školách běžně k dispozici a podpořit rozvoj praktických dovedností skrze reálné experimenty.
2. Posílit možnosti výuky chemie a přírodních věd na středních školách
Rozšířit znalosti studentů středních škol o aktuální postupy, které v prostředí středních škol nejsou vždy dostupné.
Přihlašování na projektové aktivity, které budou probíhat v květnu a červnu 2026, bude otevřené ve středu 22. 4.
Od prvotní rezervace programu, přes obdržené pokyny a informace, celkovou komunikaci až po realizaci samotného programu vše klapalo naprosto skvěle. Naši studenti si program moc užili, vyzkoušeli si spoustu nových věcí a velmi si chválili přístup Vašich vyučujících, kteří aktivitu vedli. I mně, coby dozoru, který studenty doprovázel, se aktivita moc líbila, a moc děkuji lektorům, kteří pro nás aktivitu chystali. V budoucnu se moc rádi zúčastníme znovu, bude-li to možné.
Gymnázium Vincence Makovského, Nové Město na Moravě
Moc děkuji. My jsme si to parádně užili! Podle mne mají právě takové akce smysl. Teorie je jedna věc, ale ošahat si to v praxi, to je něco úplně jiného.
Gymnázium Nad Alejí, Praha
Bylo to perfektní!!! Studenti byli nadšení, považovali práce za smysluplné a inspirativní. Vaši kolegové byli profesionální, vzorně připravení, komunikativní a povedlo se jim vytvořit atmosféru motivující k dalšímu studiu chemie a prezentovat VŠCHT s lidskou tváří.
Podskalská Střední průmyslová škola, Střední odborná škola, Gymnázium, Praha
Děkuji za skvělé vedení práce, za vstřícnost, trpělivost a edukativní přístup školitele k našim studentům. A samozřejmě za skvělou organizaci celé akce.
Gymnázium U Libeňského zámku, Praha
Přihlašování bude spuštěno v období 22. 4.–11. 5. 2026 nebo do naplnění kapacity pro nabízené termíny.
Přihlašování probíhá v rezervačním systému.
- Projektové aktivity jsou nabízené zdarma.
- Projektové aktivity jsou určené pouze pro organizované skupiny studentů středních škol.
- Projektové aktivity budou realizované podle zájmu středních škol, 2x ročně v předem stanovených termínech (zpravidla v květnu/červnu a v lednu/únoru), a to v dopoledních a odpoledních blocích, po dobu 4-5 hodin.
- Každá střední škola se může přihlásit pouze na dva termíny. Přihlášky pro další termíny budou možné, pokud nebude naplněná kapacita.
- Přihlašování na projektové aktivity provádí odpovědný vyučující, přihlašování jednotlivců není možné.
- Minimální a maximální počet studentů se odvíjí podle kapacity jednotlivých nabízených projektových aktivit.
- Minimální věk studentů nutný pro absolvování projektových aktivit je 16 let.
Informace k BOZP k prostudování před účastí na projektové aktivitě:
Během projektové aktivity je nutné se řídit dokumentem Bezpečnostní zásady pro organizované návštěvy pracovišť VŠCHT Praha, vydaným Oddělením bezpečnosti práce a prevence rizik. Tento dokument si, prosím, dopředu důkladně prostudujte a seznamte s jeho obsahem své žáky.
Pokud budete mít jakékoliv dotazy, ozvěte se nám!
Kolové a energetické nápoje patří mezi oblíbené nealkoholické nápoje, jejichž složení a možná zdravotní rizika jsou častým předmětem odborných diskuzí. V této laboratorní úloze se studenti zaměří na analýzu chemického složení těchto nápojů a jejich senzorické hodnocení. Vyzkouší si spektrofotometrické stanovení kyseliny fosforečné, která ovlivňuje chuť a stabilitu nápoje. Pomocí moderní analytické techniky, vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou nebo UV detekcí (HPLC-MS nebo HPLC-UV), kvantifikují obsah kofeinu. Součástí úlohy je také senzorická analýza v senzorické laboratoři, kde studenti zhodnotí vzhled, barvu, vůni, chuť a perlivost nápojů, porovnají různé vzorky a vyzkouší si různé typy senzorických testů. Zjistí tak, jak chemické složení a fyzikální podmínky ovlivňují senzorické vnímání. Tento projekt umožní studentům nahlédnout do analytických postupů využívaných v potravinářství v analytických laboratořích, i při vývoji nápojů.
Zemědělská výroba produkuje širokou škálu odpadů, které mohou najít nové a smysluplné využití. Tento laboratorní projekt studenty zavede do oblasti udržitelné nanotechnologie. Naučí se, jak lze využít zemědělský odpad, konkrétně zbytky ze zpracování technického konopí, k ekologické výrobě antibakteriálních stříbrných nanočástic. Přírodní extrakty z rostlinných odpadů obsahují látky schopné redukovat stříbrné ionty a přeměnit je na stabilní nanočástice, a to bez použití toxických chemikálií a energeticky náročných procesů. Studenti si vyzkouší přípravu a charakterizaci rostlinných extraktů, připraví směs pro přípravu nanočásticové suspenze a následně pomocí UV-Vis spektrofotometru zjistí přítomnost nanočástic v roztoku. Laboratorní projekt propojuje chemii, biotechnologii a environmentální vědy a ukazuje, jak vědecké poznatky přispívají k efektivnímu využívání přírodních zdrojů a rozvoji šetrných metod boje proti bakteriálním infekcím. Experimenty studentům přiblíží moderní přístupy k výrobě pokročilých nanomateriálů a inspirují je k hledání udržitelných řešení pro budoucnost.
Emulze jsou směsi kapalin, které se za běžných podmínek nemísí, ale díky přítomnosti emulgátoru vytvářejí stabilní systém s širokým uplatněním v potravinářství, kosmetice i farmacii. V tomto laboratorním projektu se studenti ponoří do světa rostlinných olejů, které tvoří základ mnoha emulzí, a prozkoumají jejich chemické i fyzikální vlastnosti. Zaměří se na složení různých druhů olejů — řepkového, slunečnicového, olivového extra panenského a rafinovaného. Pomocí tenkovrstvé chromatografie a vizualizací pomocí fosfomolybdenové kyseliny identifikují základní složky olejů, spektrofotometricky určí obsah pigmentů, karotenoidů a feofytinů a naučí se hodnotit kvalitu a čerstvost olejů prostřednictvím stanovení čísla kyselosti. Zjistí také, jak se liší složení mastných kyselin u jednotlivých druhů olejů a jak toto složení ovlivňuje jejich nutriční hodnotu. Prakticky si vyzkouší přípravu stabilní emulze z oleje, vody a vaječného žloutku pomocí emulgačního míchadla a porozumí tak funkci emulgátorů při spojování nemísitelných látek. Tento laboratorní projekt propojuje chemickou analýzu s praktickým využitím v potravinářství a studentům odhalí tajemství nejen emulzí, ale i olejů, které denně konzumujeme.
Některé masné výrobky patří mezi potraviny s relativně krátkou trvanlivostí. Aby zůstaly mikrobiologicky bezpečné a smyslově atraktivní, využívá se celá řada technologií, které zajistí jejich kvalitu. A právě tyto technologie si studenti v tomto laboratorním projektu studenti vyzkoušejí. Budou zkoumat, jak složení plynné atmosféry uvnitř balení ovlivňuje trvanlivost potraviny. Dozví se, že i plastová fólie propouští molekuly plynů a vody, a proto je nutné její složení pečlivě volit. Pomocí plamenové zkoušky určí typ polymeru použitý k výrobě obalu a delaminací odhalí strukturu vícevrstvých kompozitních fólií. Důležitou součástí bude také pochopení role vody v potravinách. Studenti se seznámí s pojmem aktivita vody a zjistí, jak ovlivňuje růst mikroorganismů, a tím i bezpečnost a trvanlivost výrobků. Současně si vysvětlí význam sodíkových (Na⁺) a chloridových (Cl⁻) iontů, které ovlivňují chuť, vaznost vody i stabilitu produktu. Tento laboratorní projekt propojuje chemické, fyzikální a technologické poznatky a ukazuje, jak zásadní roli hraje obal, vnitřní atmosféra a složení potraviny při její ochraně. Vyzkoušejí si také metody používané odborníky při vývoji potravinářských výrobků a zjistí, že věda se ukrývá i tam, kde ji běžně nehledáme.
Jak se z kakaového bobu stane čokoláda? Co ovlivňuje kvalitu pšeničné mouky, jaké je její použití pro chléb, nebo sušenky, a jakou roli v těstě hraje lepek? Tento prakticky zaměřený projekt nabízí studentům možnost seznámit se s vybranými technologickými a analytickými postupy v oblasti potravinářství. V první části se zaměří na hodnocení kvality pšeničné mouky podle mezinárodních standardů a porovnají vlastnosti lepku v těstech z hladké a celozrnné mouky. Projekt doplní zkoumání vlastností pudinku, kde studenti zjistí, jak probíhá jeho stárnutí a jak lze tyto změny sledovat pomocí laboratorních metod. Ve druhé části se studenti ponoří do procesu výroby čokolády. Projdou si celý postup od zpracování kakaových bobů po finální výrobu čokoládových bonbonů, přičemž pochopí význam temperace a dalších kritických kroků ovlivňujících kvalitu a vzhled čokoládových produktů, jako je např. šedý povrch. Projekt tak spojuje teorii s praxí a přináší studentům konkrétní zkušenosti s hodnocením kvality potravin a porozuměním výrobním procesům.
Kanabinoidy představují skupinu látek, které dokážou výrazně ovlivňovat chod lidského organismu – od nálady a vnímání až po některé fyziologické funkce. Mezi nejznámější patří fytokanabinoidy, tedy přírodní sloučeniny obsažené v konopí (
Patogenní mikroorganismy představují významný problém v potravinářství i klinické praxi. 
Bakterie se během evoluce neustále přizpůsobují nepříznivým podmínkám, aby získaly konkurenční výhodu v boji o živiny, prostor a přežití. Díky pozoruhodné genetické flexibilitě si vyvinuly řadu mechanismů, jak čelit toxickým účinkům sekundárních metabolitů jiných organismů, včetně antibiotik. 
Mikroplasty – drobné částečky plastů neviditelné pouhým okem – dnes pronikají do všech koutů naší planety. Nacházíme je v půdě, vodě, rostlinách i člověku. Tato neviditelná zátěž představuje jednu z největších ekologických výzev současnosti a její dopady na přírodu i lidské zdraví jsou předmětem intenzivního výzkumu po celém světě. V rámci tohoto laboratorního projektu se studenti ponoří do světa environmentální analýzy a moderních metod detekce mikroplastů. Pomocí moderního laboratorního vybavení, jako je vakuová filtrace a optická mikroskopie, budou mikroplasty izolovat, vizuálně identifikovat, rozeznávat jejich tvary a barvy a pokusí se odhalit jejich původ v reálných vzorcích půdy a sedimentů. Seznámí se také s pokročilými analytickými technikami, jako je Ramanova a FTIR spektroskopie, které umožňují přesně určit chemické složení nalezených částic.Tento projekt studentům přiblíží aktuální metody environmentální analýzy a ukáže, jak moderní chemie přispívá k řešení jedné z nejpalčivějších ekologických výzev 21. století. Umožní studentům nahlédnout do práce výzkumníků, kteří se věnují ochraně životního prostředí a monitorování jeho kvality – a sami si vyzkouší, jaké to je, stát se součástí vědeckého týmu, který hledá odpovědi.
Kam s olejem po smažení? Do výlevky rozhodně ne! Během laboratorního projektu si studenti vyzkouší, jak z použitého kuchyňského oleje vyrobit bionaftu – ekologické palivo, které může znovu pohánět motor místo toho, aby skončilo jako odpad. Studenti se naučí princip transesterifikace a osvojí si základní laboratorní techniky, jako je míchání reakční směsi, extrakce, separace a čištění produktu. Během experimentu krok za krokem projdou celým procesem výroby a na závěr porovnají vlastnosti své bionafty s běžnou naftou a budou 
Nebezpečné látky, jako je například methanol, které se mohou při nedokonalé destilaci nacházet v alkoholických nápojích, je možné odhalit pomocí řady moderních instrumentálních analytických metod. Jednou z nich je Ramanova spektroskopie, která dokáže měřit chemické složení vzorků dokonce přímo přes skleněné lahve, aniž by bylo potřeba je otevřít. Další důležitou metodou vibrační spektroskopie je infračervená spektroskopie v blízké infračervené oblasti (NIR FT-IR). Ta se uplatňuje nejen v laboratořích, ale i přímo v průmyslových provozech, kde slouží k rychlé kontrole kvality nebo monitorování výroby. Nukleární magnetická rezonance (NMR)pak poskytuje podrobnou informaci o molekulární struktuře a umožňuje detekovat i velmi malé množství sledovaných látek. V rámci laboratorního projektu si studenti připraví kalibrační řadu, provedou měření na moderních Ramanových, FT-IR a NMR spektrometrech a následně si vyzkouší sestavit kalibrační model založený na strojovém učení. Díky tomu získají nejen zkušenosti s měřením, ale také s vyhodnocováním reálných dat. Součástí laboratorního projektu bude také ukázka vnitřního uspořádání FT-IR spektrometru, při níž se studenti seznámí s principem funkce jednotlivých komponent a nahlédnou do světa spektroskopické instrumentace.
Membránové separační procesy představují moderní, energeticky nenáročnou a ekonomicky výhodnou alternativu k tradičním průmyslovým procesům. Uplatnění nacházejí také v medicíně (např. hemodialýza) nebo při úpravě “tvrdosti” vody (pivovary, barvírny), v potravinářství (sladká/slaná syrovátka) nebo při získávání methanu z bioplynu. V tomto laboratorním projektu se studenti seznámí s přípravou polymerních membrán a jejich testováním: i) při transportu vody membránou při různých vstupních tlacích, ii) stanovením propustnosti membrán pro plyny pro dělení vzduchu, nebo iii) pervaporací azeotropických směsí, které nelze rozdělit běžnou destilací. Dále si vyzkouší 
Laser patří mezi nejzásadnější technologické objevy 20. století. Setkáváme se s ním v mnoha oblastech každodenního života – od čteček čárových kódů a průmyslového řezání materiálů přes lékařské a kosmetické zákroky až po využití ve vědeckém výzkumu. Ve fyzice a chemii má laser klíčovou roli zejména ve spektroskopii, kde s využitím Lambertova–Beerova zákona stanovujeme složení roztoku a koncentraci jednotlivých látek. V tomto laboratorní projektu se studenti naučí pracovat s jednoduchým laserem a seznámí se se základními vlastnostmi laserového záření, jako je intenzita a polarizace paprsku. Vyzkouší si, jak laserový paprsek poslat skrze optickou sestavu tvořenou zrcátky, čočkami, polarizátory či vlnovými destičkami, a pochopí, jak jednotlivé prvky ovlivňují jeho chování. Studenti změří intenzitu laserového záření, naučí se měnit průřez paprsku pomocí optických prvků a prozkoumat jeho polarizaci. Součástí projektu je také úvod do numerického modelování, které studentům umožní předpovědět průběh experimentu, porovnat teoretické výpočty s naměřenými daty a lépe porozumět tomu, jak se světlo chová v optických systémech. Získané znalosti a praktické dovednosti pomohou studentům lépe porozumět principům šíření světla i základním metodám optických měření. Projekt tak slouží jako atraktivní a názorné doplnění výuky fyziky a chemie.
Jak vzniká světlo a co mají společného elektrony, LED diody, zářivky, lasery nebo dokonce polární záře? Tento laboratorní projekt studentům srozumitelně přiblíží základní fyzikální principy, na nichž stojí nejen většina současných světelných zdrojů, ale také moderní elektronické a optické technologie. V úvodní části se studenti seznámí s elektronem a jeho chováním v elektrickém a magnetickém poli. Pomocí Wehneltovy trubice uvidí, že dráhu elektronů lze řídit a že při srážkách s atomy mohou elektrony předávat energii a vyvolávat emisi světla. Na tento jev naváže pozorování spekter výbojek naplněných různými plyny, kde studenti zjistí, že složení látky ovlivňuje barvu vyzářeného světla. Následně si vyzkouší, jak struktura polovodiče určuje barvu světla u LED diod, a pochopí tak, proč různé LED svítí jinak. V závěrečné části si studenti sestaví vlastní jednoduchý laser, na jehož příkladu si objasní princip řízené emise a fungování laserových světelných zdrojů. Projekt propojuje klasickou i moderní fyziku a ukazuje, že jevům stojícím za běžnými technologiemi kolem nás lze snadno porozumět, když nahlédneme do principů fungování mikrosvěta.
Na celní správě byla zadržena série podezřelých zásilek deklarovaných jako sportovní doplňky. Existuje podezření, že některé z nich mohou obsahovat růstový hormon – látku podléhající přísné regulaci a často zneužívanou v dopingu. Úkolem studentů bude vžít se do role analytiků celní laboratoře a pomocí laterálního imunochromatografického testu zjistit, které vzorky jsou negativní, které obsahují hledanou látku a které mohou představovat padělaný nebo nelegálně dovážený produkt. Během laboratorního projektu si studenti vyzkoušejí princip rychlých diagnostických testů, práci se vzorky i interpretaci výsledků v kontextu reálné laboratorní praxe.
S kaučuky, respektive gumou, se setkáváme téměř všude, i když si to často neuvědomujeme. Nachází se v běžně používaných výrobcích – v domácnostech, oblečení, dopravních prostředcích, i mnoha dalších, například v hopících. Jak ale gumové výrobky vznikají, to už bývá pro řadu z nás záhadou. V rámci laboratorního projektu si studenti vyzkouší výrobu skákacích kuliček, od přípravy kaučukové směsi, přes testování vulkanizačního chování, lisování kuliček až po hodnocení mechanických vlastností, jako jsou tahové zkoušky, tvrdost nebo odrazová pružnost. Cílem tohoto laboratorního projektu je seznámit studenty s výrobou, ale i s hodnocením vlastností gumového výrobku.
