Nová technologie může zlevnit výrobu lékařských pomůcek
Na začátku pomohla náhoda. Záměr vyrobit váleček slitiny NiTi (tzv. nitinol) slinováním ve vakuu pro testování mechanických vlastností nevyšel. Kompaktní váleček tvořený slisovanou směsí prášků niklu a titanu uzavřený do zkumavky z křemenného skla se po zahřátí na určitou teplotu začal chovat neočekávaně. Vzniklá explosivní reakce roznesla slitinu po stěnách evakuované trubice, kde rychle ztuhla a vytvořila pravidelnou trubku.
„Chvíli jsme na sebe s kolegou vrhali překvapivé pohledy, ale po dalších analýzách nám bylo jasné, že máme v ruce něco, co se doposud vyrábělo extrémně složitě,“ říká doc. Pavel Novák z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství.
„Pokračovali jsme v dalších experimentech za upravených podmínek i poměru prášků, až jsme dostali slitinu ve tvaru trubky, která může sloužit k velmi jednoduché výrobě lékařských stentů prostřednictvím laserového opracování,“ doplňuje doc. Novák.
Stenty se v medicíně používají pro zprůchodňování tělních trubic a jejich příprava pomocí dosavadní technologie je poměrně náročná. „Odlije se ingot slitiny v ochranné atmosféře, z něj se tvářením vyrobí drátek a ten se v podstatě ručně splétá do podoby stentu. Což je dohromady práce zhruba na 10 hodin,“ vysvětluje doc. Novák.
Nová technologie, kterou s kolegou Salvetrem vyvinuli, sníží čas výroby na třetinu. To bude znamenat výraznou finanční úsporu, a proto se dá očekávat zájem průmyslové sféry. Doc. Novák připouští, že by rád aplikaci nápadu pomohl. „Chystám se sám oslovit podniky a vysvětlit jim přednosti nové technologie.“
Kromě stentů lze technologii využít také při výrobě různých tepelných spínačů nebo jističů a v robotice.