Spolupráce na výzkumu archeologických nálezů

Tým z Ústavu skla a keramiky a Centrálních laboratoří vedený Ing. Kloužkovou se podílel na mezioborovném výzkumu, který byl oceněn Cenou Předsedkyně GA ČR. Oceněn byl postoktorandský projekt Mgr. Gabriely Blažkové, Ph.D. z Oddělení záchranných výzkumů – pracoviště Pražský hrad Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. „ Život běžných obyvatel na Pražském hradě za prvních Habsburků. Analýza hmotné kultury ve středoevropských souvislostech“

Tým VŠCHT ve složení A. Kloužková, M. Kavanová, P. Zemenová (Ústav skla a keramiky) a M. Kohoutková a S. Randáková (z Centrálních laboratoří) v rámci uvedeného projektu provedl analýzy keramiky a skel z  vybraných nálezů z renesančních jímek z Pražského hradu. Jednotlivé studie obou materiálů publikované v monografii Castrum Pragense - Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu díl II.  v současné době tvoří nejrozsáhlejší analyzované nálezové soubory tohoto období v Čechách.  Kromě užitné keramiky (trojnožek, talířů, květníků, džbánů a hrnců) byly hodnoceny střepové hmoty a glazury technické keramiky včetně unikátního nálezu - renesančního destilačního přístroje pocházejícího z prostředí vysokých církevních hodnostářů. Charakterizace střepových hmot prokázala, že se jedná o ucelený soubor (rektifikátor, jímací báň a tři varné misky) jejichž olovnaté glazury vykazovaly degradaci související s použitím nádob.

Velmi důležitou součástí spolupráce bylo provedení řady rekonzervačních zásahů, na kterých se podílely v rámci semestrálních a bakalářských prací studentky VŠCHT oboru Konzervování a restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky pod vedením Ljuby Svobodové restaurátorky keramiky s licencí z ARU AV ČR v. v. i.. Měly tak možnost pracovat s unikátním archeologickým materiálem a zároveň porovnat restaurátorsko-konzervační zásahy z 20. let minulého století s těmi současnými. Historické souvislosti byly čerpány z pěti restaurátorských deníků z období 1925-1955, v nichž první autor - hradní archeolog Ivan Borkovský zaznamenával nejen umístění nálezů, ale i jejich zpracování, které sám prováděl. Informace z deníků a další zajímavosti např. prokázané použití klihů kostních (rektifikátor) nebo ze zaječích kožek (báň) k lepení střepů a opětovné použití původních sádrových doplňků, které už získaly svou historickou hodnotu, byly prezentovány v příspěvku "Proměny restaurování keramických nálezů v čase" na Konferenci konzervátorů a restaurátorů a publikovány ve Fóru pro konzervátory-restaurátory.

Za Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. se na úspěšné realizaci projektu podílely Jana Vepřeková, Ljuba Svobodová, Mgr. Kateřina Vytejčková, Vanda Pincová, Mgr. Katarína Válová, Miloslava Housková a Helena Toušková. Přírodovědné analýzy historické keramiky a skla provedl kolektiv pracovníků Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Ústav skla a keramiky pod vedením Ing. Alexandry Kloužkové, CSc. V rámci projektu byla zahájena spolupráce v oblasti přírodovědných analýz historického skla s Ing. Šárkou Jonášovou a RNDr. Romanem Skálou, Ph.D. z Oddělení analytických metod Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. Nálezy novověké keramiky druhé poloviny 17. až 18. století byly vyhodnoceny ve spolupráci s Mgr. Kristýnou Matějkovou.

Medailonek zde, náhled publikace zde

Oceněným gratulujeme!