O vývoji a klíčení spór jakož i sexualitě kvasinek
Profesor Tomáš Ruml z Ústavu biochemie a mikrobiologie FPBT na VŠCHT Praha připomněl v Chemických listech dva opomenuté nezapomenutelné chemiky - Jana Šatavu a Karla Kruise.
Letos uplynulo právě sto let od vydání publikace profesorů Karla Kruise a Jana Šatavy „O vývoji a klíčení spór jakož i sexualitě kvasinek“1. Tato publikace, stejně jako její autoři si zaslouží, abychom na ně u příležitosti tohoto jubilea vzpomněli. V této monografii detailně popisují nejen sporulaci kvasinek Saccharomyces cerevisiae a S. pastorianus, ale zabývají se i jejich nestabilitou a změnami vlastností. Popisují, že klíčení jednotlivých askospor vede ke vzniku haploidních kultur tzv. trpasličích kolonií. Ze svých pozorování učinili závěr, že: „spájení trpasličích buněk lze považovat za kopulaci isogamickou“ a že: „při tvorbě spór nastává sexuální redukce hmoty chromatinové“. Vzhledem k datu vzniku publikace je kromě tohoto významného objevu, tedy že se z diploidní buňky během sporulace stává buňka haploidní, nutné rovněž ocenit vysokou profesionální kvalitu mikroskopických snímků v obrazové příloze dokumentující morfologické studium jednotlivých izolátů. Veškerá obrazová dokumentace vznikla v atelieru praktické fotografie, který na škole založil prof. Kruis. Tato průlomová práce byla publikována v češtině a nebyla tedy světově známá až do roku 1935, kdy dánský genetik Øjvind Winge přihlásil abstrakt s podobnými závěry na Mezinárodní botanický kongres3. Po přečtení abstraktu jej Šatava upozornil, že na toto téma již publikoval dvě práce1,2. Winge rozhořčeně reagoval, že je nutno vědecké práce publikovat ve světově známém jazyce.
Za zmínku stojí i později vydaná kniha J. Šatavy „Pivo a hnutí abstinenční“ (vyšla v roce 1923), v níž autor propaguje pivo v reakci na prohibici v USA a s tím spojené matení lidí. V této knize se zamýšlí nad „agitaci abstinentistickou“, která lid uvádí v nejistotu, neboť na jedné straně každý vidí, že jeho předchůdci jsou při mírném požívání piva „svěží a zdrávi do vysokého věku“ a sami „nemohouce se ve své správě životní bez piva snadno obejíti“ jsou dezinformováni tvrzením, že pivo je prudký jed. Prof. Šatava představuje pivo jako nápoj prospěšný pro „velmi závažné vlastnosti fysiologické a dietetické, hygienické, nervy utišující, náladu povzbuzující a výživně ekonomické“. Důležitá přednost piva oproti vodě tkví podle prof. Šatavy v jeho dráždivých účincích podporujících vyměšování žaludečních šťáv. Na podporu výživových vlastností piva předkládá ekonomickou rozvahu srovnávající cenu a kalorickou hodnotu piva s potravinami, např. houskami a párky. Zde mu vycházejí srovnatelné hodnoty. Na podporu piva dodává, že: „pivo prodává se jako poživatina hotová: stačí pouze ústa otevřít a pít je.“
Negativně vnímá tzv. alkoholismus kořaleční a konstatuje, že na rozdíl od kořalky „Pivo, jako lihový nápoj velmi zředěný, je v nynějších poměrech nejpevnější hrází proti hromadnému alkoholismu“. K boji proti abstinentismu prof. Šatava argumentuje i statistickými daty srovnávajícími věk abstinentů dožívajících se v průměru 51 let s průměrným věkem opilců (53 let), silných pijáků (57 let) a mírných pijáků (59 let). Je si ale vědom možného zkreslení způsobeného zdravotním stavem.
Jan Šatava (1878-1938) byl profesorem kvasné chemie a mykologie a také předním odborníkem v pivovarství. Na tehdejší C. K. České vysoké škole technické v Praze Dejvicích postavil lihovar a pivovar. Oba tyto provozy byly v tehdejší době svými parametry na světové technické úrovni. Prof. Šatava působil rovněž jako ředitel Výzkumného ústavu sladařského a pivovarského v Praze.
Karel Kruis (1851-1917) byl profesorem kvasné chemie a fotografie. Rozšířil výuku kvasné chemie o přednášky z enzymologie a mykologie. V roce 1899 založil na C. K. České vysoké škole technické v Praze samostatný Ústav praktické fotografie s fotoateliérem. V letech 1878 - 1884 působil jako redaktor Chemických listů. V roce 1899 se stal vedoucím Ústavu kvasné chemie a mykologie.
V roce 1903 patentoval způsob přípravy lisovaného droždí z cukrové řepy. V r. 1900 založil lihovarskou školu a pokusnou lihovarskou stanici.
1 Kruis K, Šatava J. O vývoji a klíčení spór jakož i sexualitě kvasinek. Nákladem České Akademie Císaře Františka Josefa pro Vědy, Slovesnost a Umění: Praha; 1918
2 Šatava J. Pohlavní formy kvasnic. Pivovarské Listy. 1918; 36: 79–81
3 Barnett J.A. A history of research on yeasts 10: foundations of yeast genetics. Yeast 2007; 24: 799–845
Poděkování patří prof. MUDr. Augustinu Svobodovi, CSc. z Biologického ústavu LF MU za podnět a poskytnuté materiály.
Ilustrační fotografie kvasinek - autor: Dana Savická
Text vyšel v Bulletinu jako příloze Chemický listů ročník 112 (2018), číslo 7, strana 476.
