Jedy a mýty - (ne)bezpečné látky v potravinách

Ohledně jedovatých potravin u nás panuje dost mýtů. Které vás nejvíce zvedají ze židle? — Rozhodně mýtus, jak prospěšné nám jsou doplňky stravy, to je téma, které mě nyní nejvíce hněte. Na rozdíl od potravin, které podléhají všemožné kontrole, se v oblasti doplňků stravy schovává spousta podvodů, ale i nebezpečí. V řadě případů investice do potravních doplňků nejenže vůbec neodpovídá očekávání konzumentů, ale může být i zdraví nebezpečná. Z mnoha důvodů.

Nemluvíte tedy jen o klamavé reklamě, ale přímo o jedech, které mohou obsahovat? — Klamavá reklama – typu léčí rakovinu, zlepšuje funkci mozku – ta už je několik let zakázána, výrobci smějí deklarovat jen prokazatelné účinky jejich produktu. Evropská agentura pro bezpečnost potravin EFSA má seznam biologicky aktivních látek a povolených tvrzení, která musejí být opřena o důkazy. Takže podobné deklarace neprokázaných účinků jsou vyloučeny. Ale něco jiného jsou jedovaté látky. Producenti nemají v řadě případů doplňky stravy pod kontrolou, což jsme mnohokrát zaznamenali. Takovéto výrobky mohou obsahovat různé kontaminanty, mykotoxiny, vysoké množství pesticidů. Jako příklad uvedu přípravky obsahující silimarin. To je látka obsažená v ostropestrci mariánském, s antioxidačními účinky, ale spojuje se i s hepatoprotektivními účinky. Jenže my jsme v těchto přípravcích našli také spoustu mykotoxinů. Na vině je nesprávná technologie zpracování přírodní suroviny. Producenti izolují silimarin, ale spolu s ním z vlhkého substrátu nasbírají i metabolity vláknitých hub a s kontrolou se nenamáhají. Riziko podobných problémů roste zejména u zdrojů exotických.

To je dejme tomu opomenutí. Narážíte i na úmyslné podvody, u kterých může jít o zdraví, o život? — Tak třeba na stoprocentně přírodní doplňky pro muže, což deklaruje výrobce. A my zjistíme, že je tam přimíchána aktivní složka viagry, samozřejmě bez jakéhokoli upozornění, nebo ještě hůř, obsahuje nějaké modifikované molekuly viagry. A z obalu se nedozvíte nic o možných škodlivých účincích. Těchto látek, které kopírují viagru a jsou opravdu nebezpečné, jsou stovky, syntetizují se hlavně v Číně, dostávají se do oběhu a mohou být velmi nebezpečné. A také je to ekonomický podvod; lidé dají stovky korun za něco, co ve výrobcích není a co kupovat nechtějí. Tak to je jeden takový příklad.

Potravinové doplňky nepodléhají podobně přísné kontrole jako potraviny, jde tedy spíše o náhodu, když se na něco takového přijde? — Naše Státní zemědělská a potravinová inspekce i Státní veterinární správa jsou výborně vybavené a velmi dobře šlapou, ale logicky zaměřují své kontroly zejména na hlavní potraviny na trhu, na potraviny pro citlivé populace, tedy například děti. Potravinové doplňky proto určitě nejsou první kategorií co do významu, ale jejich falšování nás zajímá stále více.

Před časem jsme slýchali zase o ohromném množství pesticidů v různých čajích dovážených z Číny. — Taková pikantnost, teď jsme začali spolupracovat s Thajskou univerzitou, dali mi 400 vzorků koření, čajů a dalších výrobků k analýze. Zjistila jsem, že kromě obrovského množství pesticidů tyto produkty obsahují spoustu mykotoxinů včetně aflatoxinu, což je prokazatelný karcinogen, nejnebezpečnější toxin z kategorie 1A. V této zemi totiž zatím žádná státem organizovaná kontrola nefunguje. Nedávno jsem byla ve Vietnamu, tak jsem si hned řekla, co všechno jsem tam asi s jídlem do sebe dostala. Ale Čína, to už je trochu jiný případ. Vyváží do Evropy, takže se musela kultivovat, už si nemůže dělat, co chce. Tlačí na ni dovozci, distributoři, kterým se vrací vadné zboží, platí pokuty, jsou vláčeni médii, takže čínské potraviny určené na vývoz, už mnohem více vycházejí vstříc evropským nárokům, a proto je excesů, jako byly „pesticidové čaje“, daleko méně.

Nedávno se objevila nežádoucí a nebezpečná příměs v čajích z Polska prodávaných v Albertu – skopolamin a atropin. Jak se to mohlo stát? — A bylo jich tam alarmující množství. Bezpečný limit je zhruba jeden mikrogram na kilogram, zde ho bylo řádově více. Stát se to může lehce, když výrobce nedodržuje pravidla dobré výrobní praxe, to znamená, že nekontroluje suroviny. V případě tropanových alkaloidů je to trochu složitější, existuje mnoho rizikových látek, kontaminantů, aditiv a pro řadu z nich jsou stanoveny maximální limity, a to na základě nálezu expertních skupin EFSA v rámci procesu zhodnocení rizik. Tyto expertní skupiny hodnotí jednak toxicitu, jednak možnou expozici látkám. Příklad: máku sníme za rok minimální množství, takže maximální limit pro obsah kadmia může být vyšší než u cereálií, které jíme denně. No a Evropská komise pak rozhodne, jaká regulační opatření přijme, čímž se dostanou do legislativy a stanou se závaznými pro importéry.

A jak je to tedy u tropanových alkaloidů? — Právě že tam ještě nejsou limity stanoveny. Pracuje se na tom a podílíme se na tom i my. Kontrolovali jsme například bylinné čaje, pohanku a další produkty, kde se mohou tropanové alkaloidy vyskytovat. To se stane lehce při sběru či sklizni z plevelů a různých jiných rostlin, což může být nejen známý durman, ale i „obyčejný“ svlačec. Nedbalci je zamíchají do šarže a výrobce čajů už je v suché hmotě nevidí, a když to nekontroluje – protože legislativa to zatím nevyžaduje – tak tu máme kauzu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je totiž aktivní, ví, že se uvažuje o regulaci těchto alkaloidů, takže se vydá na kontrolu – a ejhle.

Kolik procent z obrovského množství potravinářských výrobků stačí kontrolní instituce prověřit? Asi to bude spíš věcí náhody?

...

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v článku na webu časopisu Vesmír. Tento přírodovědecký časopis si můžete jednoduše předplatit on-line.