Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
logo VŠCHT
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Rozhovory → Zimní semestr nemusí proběhnout klasicky, říká rektor Matějka
iduzel: 55080
idvazba: 63941
šablona: stranka_obrazek
čas: 14.7.2020 13:17:22
verze: 4671
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Zimní semestr nemusí proběhnout klasicky, říká rektor Matějka

prof. Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha

Profesor Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha, hovoří o pandemii, poučení z jejího dosavadního průběhu, ale i o rekonstrukci prostor v budově B, práci z domova nebo přípravě koncepčních změn.

Škola má za sebou mimořádné období pandemie onemocnění covid-19, kdy se studenti a zaměstnanci museli vyrovnávat s různými formami omezení výuky i přítomnosti na pracovištích. Jak se s touto výzvou VŠCHT podle vás popasovala?

Myslím, že jsme to zvládli se ctí. Něco se pochopitelně povedlo lépe, něco neproběhlo úplně podle mých představ, ale v úhrnu si zaměstnanci i studenti zaslouží velké poděkování. A to nejen za oblast vzdělávání a výzkumu, ale též z pohledu hojných společensky prospěšných dobrovolnických aktivit. Jsem rád, že podle mých informací probíhají obhajoby a státní závěrečné zkoušky analogicky k předešlým letům, uvědomuji si ovšem na druhou stranu, že bolavým bodem mohou být omezené kapacity zkušebních termínů, protože v květnu nebyl obvyklý prostor na předtermíny.

Jaké procesy a inovace realizované během pandemie se podle vás ukázaly natolik zajímavé, že by stálo za to uchovat si je i v době „pocovidové“?

Určitě si musíme podržet rozšířenou míru e-learningu. Je fajn, že se na úrovni vedení školy a akademického senátu nastartovala debata o přístupnosti e-learningových materiálů nejen studentům daného kurzu, ale i ostatním, kteří materiály ocení například při rozhodování, jaký předmět si v budoucnu zapíší. Sdílení je dobré i pro pedagogické kolegy, protože jim bude k užitku, když uvidí, co se učí v předmětech, jež tomu jejich předchází nebo na něj navazují.

V příštích semestrech se také jistě uplatní kombinace fyzických a virtuálních mobilit, kdy budou v nabídce kurzy v angličtině z partnerských zahraničních univerzit, a naopak nabídky našich kurzů pro zahraniční studenty.

Rád bych upozornil na skutečnost, že nekontaktními formami výuky se již zabývá také Národní akreditační ústav. Jeho předseda, profesor Barančík, jasně deklaroval na červnovém zasedání České konference rektorů, že on-line formy vzdělávání by tuzemské univerzity měly dále rozvíjet a věnovat jim patřičnou pozornost. NAÚ následně zkušenosti z akademického roku 2020/2021 promítne do standardů výuky pro následující období.

Zmínil jste, že kromě řady pozitiv by se na uplynulých měsících našla i negativa. Můžete být konkrétní?

Ukázalo se, že ne všechna jednání lze vést elektronicky. Nyní je na každém z nás, aby dobře vyhodnotil, kdy schůzka přes MS Teams nebo Zoom smysl dává, a kdy nefunguje nebo je vyloženě kontraproduktivní. Ne všichni také občas vykonávali práci z domova tak, jak by se na profesionály slušelo. Dále jsem zaznamenal poznámky, že například některé opravy testů jsou při fyzické přítomnosti v budově o poznání rychlejší, než tomu bylo letos na jaře. Ale to jsou jen dílčí problémy, které mají řešení, jde primárně o otázku správných návyků a mentálního nastavení. Co se týče studentů, tam je myslím také vidět, že někteří zvládají výuku na distanc dobře, jiní s ní ale mají určité problémy, protože klade velké nároky na jejich osobní sebekázeň.

Řada lidí, bez ohledu na věk i postavení v rámci školy, naplno objevila výhody práce z domova. Přestože někomu tento způsob práce nevyhovuje a jistě se najdou i tací, kteří jej mohou zneužívat, nepřišel konečně čas veřejně zbavit institut home office jeho prapodivného stigmatu?

Jsou oddělení a pozice, kde pracovat z domova téměř není možné, protože ti lidé musí být z hlediska výkonu fyzicky přítomni ve škole. Zároveň je zde ale řada činností, které se dají bez problémů vykonávat na dálku z domova, navíc ve větším klidu a komfortu než zde v Dejvicích. S paní kvestorkou jsme se shodli, že je nutné, aby ve vztahu k práci z domova byly určité věci formalizovány, například ve smyslu vymezení pracovních náplní, pracovní doby, pravomocí nadřízených nebo nastavení pravidel, co se od pracujících z domova jednoznačně očekává. V principu jde o to, aby využití home office vedlo k efektivnímu využití pracovní doby, zejména pro ty, kteří tráví při přesunech mezi domovem a pracovištěm spoustu lichého času. Zároveň se ale nesmí z práce z domova stát zástěrka pro půlden dovolené.

Jak moc ohrozil nouzový stav a s ním spojené znatelné zpomalení ekonomiky státu finanční stabilitu školy?

Bezprostředně se pandemie podepsala na příjmech správy účelových zařízení, která zajišťuje provoz kolejí a menz. Tam máme logicky výpadek z komerčního ubytování, které úplně vymizelo, a také výpadek příjmů z kolejného, byť počet studentů, kteří se z kolejí odhlásili, je menší, než jsme předpokládali. Je otázkou, jak se omezený provoz školy projeví na doplňkové činnosti, která škole generuje slušné peníze. Zatím se podle čísel za první pololetí zdá, že nedošlo k nějakému zásadnímu propadu v porovnání s rokem loňským, což mě až překvapilo. Nevíme ovšem, zda se propad neprojeví až v dalším pololetí.

V příštím roce pro nás bude zcela zásadní míra dopadu koronavirové krize na veřejné rozpočty a případné budoucí změny v rozpočtech vysokých škol, ať už se to týká příspěvku na vzdělávací činnost nebo dotace na rozvoj výzkumné organizace. Já jsem přesvědčen, že vysoké školy v uplynulých měsících jednoznačně ukázaly, že jsou strategickou infrastrukturou státu, která je schopna nejen v kritických situacích státu pomoci. Ministerstvo školství to, zdá se, dobře vnímá, a má dokonce zájem udělat v tomto kontextu propagaci vysokých škol směrem k veřejnosti.

V dohledné době tedy univerzitě nehrozí nepopulární opatření známá z privátního sektoru, jako je snižování mezd nebo počtu pracovních míst?

V krátkodobém horizontu to nehrozí, sektor vysokého školství má velkou setrvačnost. Ve střednědobém horizontu bude záležet kromě stavu veřejných financí na vývoji zájmu o studium a na tom, jak se nám bude dařit ve vědě a výzkumu, projektové podpoře a spolupráci s nejen českým průmyslem. Samozřejmě bude také důležité, do jaké oblasti budou v příštím období směřovány mezinárodní programy typu Horizon a podobně. Riziko vidím také v rozvoji distančních studijních programů na zahraničních univerzitách, což se může negativně projevit na zájmu studovat fyzicky na českých vysokých školách.

Jak jdou dohromady distanční programy v zahraničí s výukou přírodních věd, založených v případě VŠCHT na značném podílu laboratorní výuky, což byla vždy oprávněná chlouba a konkurenční výhoda školy v porovnání s ostatními?

Samozřejmě – pokud má být výuka chemie kvalitní, bez laboratoří a kontaktní výuky se neobejde. Otázka je, zda budoucím uchazečům půjde o kvalitu vzdělání, nebo jim bude stačit titul ze zahraniční univerzity. Pokud jim bude stačit, že mají titul, určitě toho dosáhnou snáze a pravděpodobně i levněji než při prezenčním studiu u nás. Tuto skutečnost nesmíme podcenit, je třeba intenzivně komunikovat se zaměstnavateli a průmyslovými svazy.

Vraťme se ještě na chvíli ke koronaviru. Už jste v minulosti zažil podobně výrazný zásah do průběhu akademického roku?

Osobně ne. V revolučním akademickém roce 1989/1990, kdy byl asi zásah do běhu výuky i fungování společnosti nejvýraznější, jsem byl na vojně. Měl jsem ale samozřejmě na univerzitách řadu kamarádů a od nich vím, že tehdejší dění zasáhlo vysoké školy ještě dramatičtěji než první vlna pandemie onemocnění covid-19. Bylo to období razantních změn, samozřejmě primárně politicky motivovaných. Bylo to ale také období, kdy studenti hodně výrazně vstoupili do diskuze o tom, jak by si představovali, že by měly univerzity fungovat, jak by měly být řízeny, kam by měla směřovat výuka. Podíleli se na tvorbě zásadních dokumentů a podobně. V tom spatřuji analogii se současným stavem, kdy vnímám velký zájem našich studentů nejen o věci týkající se e-learningu a výuky obecně, ale také o fungování naší školy obecně. Zajímají se o využívané systémy a nastavené procesy, ptají se, jak je VŠCHT schopna reagovat na krizovou situaci. Ne všemu se logicky dá vyhovět, ale řada podnětů je velmi inspirativních a považoval bych za chybu, kdybychom chytrým mladým lidem, kterým není škola lhostejná, nenaslouchali.

Ačkoli je momentálně šíření koronaviru relativně pod kontrolou, epidemiologové poměrně důrazně varují před druhou vlnou, která podle nich může přijít prakticky kdykoli…

Spousta opatření se nyní uvolňuje a atmosféra ve společnosti je taková, jako by bylo po všem. Ale z pohledu vysokých škol jsme na tom s několika málo výjimkami pořád stejně jako koncem dubna, kdy byla vládní opatření velmi limitující. Dodnes jsme například stále omezeni maximálním počtem 15 studentů ve skupině. I když je ze strany MŠMT zájem s tímto stavem pohnout, na straně ministerstva zdravotnictví je patrná velká zdrženlivost k jakémukoli rozvolňování opatření na vysokých školách.

Osobně si nemyslím, že by se virus podařilo eradikovat. Je otázka, jak bude vláda a expertní složky reagovat na nová ohniska, jejich rozšiřování atd. To my tady ve škole neovlivníme. Musíme být stále velmi ostražití, skutečně zodpovědně přistupovat k vlastním respiračním onemocněním, zůstávat s nimi do vyléčení doma. Samozřejmostí je dodržování veškerých hygienických doporučení. Zároveň bychom ale neměli být zbytečně vyděšení.

Je na druhou vlnu VŠCHT připravena?

Budeme muset zvážit podobu některý podzimních veřejných akcí, rizikovým osobám musíme umožnit speciální režim, tak aby mohly pracovat či studovat v co největším bezpečí. O přítomnosti a nepřítomnosti studentů ve školách bude stejně jako na jaře rozhodovat hygienická služba, ministerstvo, potažmo vláda, takže nám nezbyde, než pružně a rychle reagovat. Zvládli jsme to na jaře, není důvod, abychom to případně nezvládli na podzim. Určitě by bylo dobré, aby studenti a zaměstnanci mysleli na to, že zimní semestr nemusí proběhnout klasicky, a počítali s variantou určitých omezení prezenční výuky. Zda ta omezení nastanou a jaká případně budou, to vám dnes ale nikdo neřekne.

Skutečná změna, ne reformy na oko

V nedávné době byly zkolaudovány a slavnostně otevřeny nové můstky, které mimochodem vypadají skvěle. Jak pokračují dalších stavební záměry, mezi něž patří například rekonstrukce prostor po ČVUT v budově B?

V tomto týdnu (rozhovor byl pořízen 24. 6. 2020 – pozn. redakce) proběhlo otevírání obálek na rekonstrukci kancelářských prostor v prvním patře budovy B, kde dříve sídlil rektorát ČVUT. Probíhá i výběrové řízení na stavbu excelentních laboratoří v téže budově. Pokud obě výběrová řízení proběhnou bez zádrhelů, stavební akce by se měly rozeběhnout na podzim a ideálně do letních prázdnin 2021 by mohlo být po stavební stránce hotovo.

Kdo bude nové prostory využívat?

Co se týče kancelářských prostor, ty obsadí primárně děkanáty fakult a rektorátní pracoviště, které tak nově najdeme všechny pohromadě na jednom patře. Prostory excelentní laboratoří nebudou sloužit žádnému ústavu, ale budou pronajímány za nějakým mimořádným účelem a na omezenou dobu. Již nyní víme, že část prostor zasídlí vítěz výběrového řízení na vědeckou pozici danou smlouvou mezi VŠCHT a ÚOCHB (více informací o spolupráci a charakteru vědecké pozice najdete v článku ZDE – pozn. red.). Další část čeká na budoucí úspěšné žadatele o ERC grant nebo ERC CZ grant, chceme mít co nabídnout také řešitelům témat, která mají pro školu a společnost zásadní strategický význam.

Je něco nového ohledně prodeje pozemků VŠCHT na Vítězném náměstí?

Postupujeme podle navrženého harmonogramu, který nám trochu zpozdily události okolo pandemie. Se všemi klíčovými materiály se v uplynulé době seznámili jak noví členové AS, tak správní rada, což jsem považoval za nezbytné. Nadále probíhají různá jednání. Věřím, že postupujeme správným směrem.

První půlrok rektorského období vám koranovirus příliš neulehčil. Přišel po částečném uklidnění situace čas na spuštění některé z koncepčních reforem, o nichž jste před nástupem do funkce uvažoval?

Na řadě věcí už se poměrně intenzivně pracuje, byť jsou zatím směrem k univerzitní veřejnosti neviditelné. Bezpochyby bych mohl hned formálně přejmenovat stará oddělení nebo vytvořit nová, ale mně jde o to, abychom v dílčích oblastech zajistili skutečnou funkční změnu. Nemám důvod dělat věci na oko. Chci nejprve budovat pevné základy, a v tomto ohledu rozhodně nezahálím. Mám-li být konkrétní, nejvíce se aktuálně věnuji koncepci exploatace dat jakožto věci podstatné pro řadu oddělení a také přípravě projektového centra, což je jedna z mých priorit.

VŠCHT je členem Asociace výzkumných univerzit, která se nedávno připomněla apelem na zachování otevřenosti ČR vůči okolnímu světu. Můžeme se těšit na další aktivity?

Myslím si, že věcí, ke kterým bychom se měli vyjadřovat společně jako výzkumné univerzity, je určitě mnohem víc. Zároveň je důležité rozvíjet spolupráci s dalšími institucemi, aby asociace získávala respekt a šanci pozitivně ovlivňovat věci týkající se vědy, výzkumu a vysokých škol obecně. Proto mě velmi těší, že se nyní společně s AV ČR připravuje institucionální spolupráce s MIT (Massachusetts Institute of Technology). Pokud se to podaří, půjde o velmi cenné mezinárodní partnerství. 

Když už jsme zabrousili do mezinárodních vod – VŠCHT se letos podařilo o pár příček vylepšit postavení v respektovaném mezinárodním žebříčku QS Ranking 2021. Aktuálně zaujímá 342. místo na světě a druhé v ČR. Myslíte si, že už se škola blíží svému stropu? Co je nutné proto, abychom se posouvali v žebříčku výš? A je to vůbec potřeba?

Nejsem přítelem realizace změn jen za účelem lepšího umístění v žebříčku vysokých škol. Naopak, vyšší pozice v rankingu by podle mě měla být důsledkem kvalitativního posunu univerzity. K žebříčkům obecně proto přistupuji jako k nezávislé zprávě, jak se v některých oblastech naší škole daří a nedaří. Kupříkladu žebříček U-Multirank, který neprodukuje jednoduché celkové hodnocení, ale školy hodnotí v dílčích kategoriích – my jsme vloni získali nejvyšší hodnocení „A“ v devíti kategoriích, letos dokonce v jedenácti, což je mimochodem nejvíce ze zapojených českých škol. Fajn, mám z toho radost, ale pro mě jako rektora je důležitější, že jsme v některých kategoriích měli nepříliš milé hodnocení D a E. Díky této informaci se můžu zamyslet, co to pro nás znamená a jak s tím něco udělat, ať již v krátkodobém nebo střednědobém horizontu. Samozřejmě jde-li o kritérium související s naší velikostí, nemá smysl to řešit, ale jsme-li špatně hodnoceni v některých aspektech internacionalizace nebo transferu vědeckých poznatků, jde o věc, která je primárně v našich rukou.

Aktualizováno: 29.6.2020 19:55, Autor: Jan Kříž

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi