Archiv Akademie mládeže
57. ročník Akademie mládeže v roce 2024 - letní semestr
18. března 2025 - Umělá inteligence ve vývoji léčiv: Nahradíme někdy vědce roboty?
Víte, jak moderní počítačové metody mění způsob, kterým jsou vyvíjeny moderní léčiva? Během této přednášky si ukážeme, jak počítačové technologie jako umělá inteligence (AI) a strojové učení zrychlují proces objevování nových molekul a pomáhají šetřit prostředky v různých fázích vývoje léčiva. Tyto metody mají však též potenciál generovat a procházet obrovské knihovny potenciálních léčiv, které lze virtuálně testovat na biologickou aktivitu mnohem rychleji než tradiční laboratorní postupy. Díky těmto inovacím by se mohly léky proti vážným chorobám dostat na trh dříve než kdykoli předtím a dokonce by mohly vzniknout i plně autonomní systémy, které by fungovaly i bez lidské asistence. Je to budoucnost nebo utopie? Na to se pokusíme společně nalézt odpověď na této přednášce, která vás provede praktickými aplikacemi AI v medicinální chemii a vysvětlí, kde aktuálně umělá inteligence pomáhá a kde zatím selhává.,
1. dubna 2025 - Antibiotická rezistence aneb Darwinova evoluce v praxi
Bakterie se během evoluce neustále přizpůsobují nepříznivým podmínkám, aby získaly konkurenční výhodu v boji o živiny, prostor a přežití. Díky pozoruhodné genetické flexibilitě si vyvinuly řadu mechanismů, jak čelit toxickým účinkům sekundárních metabolitů jiných organismů, včetně antibiotik. V této přednášce si ukážeme, proč je antibiotická rezistence jedním z největších problémů moderní medicíny. Prozkoumáme základní strategie, které bakterie využívají k eliminaci antibiotik, a zjistíme, proč vývoj nových léčiv za tímto fenoménem dramaticky zaostává. Zároveň se podíváme na moderní a alternativní léčebné přístupy, jako jsou bakteriofágy nebo adjuvantní terapie, které mohou představovat naději v boji proti rezistentním patogenům.
15. dubna 2025 - Budiž světlo – chemie s fotony
V přednášce se podíváme na to, jak se s pomocí světla studují atomy a molekuly – a nejen to! Prozkoumáme také, jak světlo, respektive fotony, vstupují do chemických reakcí. Ukážeme si, jak se konstruují ultrakrátké záblesky světla a jak si s nimi můžeme doslova posvítit na molekuly. Vlastně zjistíme, že i chemik nebo fyzik se může stát novým Christopherem Nolanem a pomocí laserových pulzů si natočit svůj vlastní hollywoodský trhák, kde v hlavní roli zazáří tančící molekula.
29. dubna 2025 - Od opalovacích krémů po PFAS: Jak mikropolutanty ovlivňují přírodu
Voda, kterou pijeme, půda, na které pěstujeme potraviny, i vzduch, který dýcháme, mohou obsahovat látky, které tam nepatří. Mezi tyto neviditelné znečišťovatele patří mikropolutanty, jako jsou UV filtry z opalovacích krémů, zbytky léčiv nebo tzv. „věčné chemikálie“ (PFAS), které se v přírodě nerozkládají a mohou se hromadit v živých organismech. Jak se tyto látky dostávají do životního prostředí? Jaký mají dopad na zdraví lidí a ekosystémy? A jak je můžeme efektivně odstraňovat? Přednáška přiblíží současné výzvy spojené s těmito látkami a ukáže, proč je důležité hledat řešení pro čistší budoucnost.
Zimní semestr
1. října 2024 - Jak se máte, bakterie?
doc. Ing. Barbora Branská, Ph.D.
Bakterie jsou nedílnou součástí našich životů. Setkáváme se s nimi jak v negativním tak pozitivním kontextu. Jsou nejen původci řady nemocí, ale jsou také nedílnou součástí ekosystému Země, nás lidí a našich činností. Mnohdy se nám tedy hodí vědět, jak se bakterie vlastně mají a zda to, jak na ně působíme, jim škodí či naopak lahodí. Existuje řada metod, jak zjistit, zda je těmto mikroskopickým organismům dobře či nikoliv, přičemž většina metod staví na sledování jejich vitálních funkcí. Ty je možné sledovat například pomocí fluorescenční mikroskopie nebo cytometrie, a to po přídavku různě působících fluorescenčních látek. V přednášce budou stručně vysvětleny principy těchto metod a představeny vybrané možnosti využití fluorescenčních značek k bližšímu pohledu do světa bakteriálních populací i jednotlivých buněk.
15. října 2024 - Vratné chemické reakce – od chemické „polévky“ k materiálům a katalyzátorům
Před více než dvěma staletími Claude Berthollet během napoleonského tažení v Egyptě pozoroval na břehu natronového jezera tvorbu uhličitanu sodného z chloridu sodného a uhličitanu vápenatého, pravý opak toho, co chemie do té doby znala, a tím položil základ vratných chemických reakcí a chemických rovnováh. Dvě staletí jsou dlouhá doba, a tak dnes známe mnoho dalších takových reakcí – mohou být ale k něčemu dobré? Měli bychom chtít, aby reakce šla dva kroky dopředu a jeden zpátky? A měli bychom z něčeho takového připravovat materiály? Ano – dokonce to děláme, a nejen my, ale příroda také. V přednášce se tak projdeme dvěma staletími vratných chemických reakcí s důrazem na praktické aplikace v materiálové vědě a katalýze doplněné o odkazy na přírodní a farmaceutické příklady.
Při moderních experimentech se k prozkoumání hmoty často využívá intenzivní světlo. Takové světlo ale umíme generovat je v obrovských zařízeních, jako jsou synchrotrony nebo lasery s volnými elektrony. Tahle zařízení si můžeme představit jako obří mikroskop, který dokáže zkoumat strukturu a vlastnosti materiálů na atomární úrovni. Díky němu můžeme například analyzovat složení starověkých artefaktů, odhalovat struktury proteinů v lidském těle nebo zkoumat nové materiály pro výkonnější elektroniku. Představte si světlo, které umí "vidět" i neviditelné a poskytuje odpovědi na otázky, které by nás jinak nechaly tápat ve tmě. Spektroskopie na synchrotronech je tedy nejenom klíčem k vědeckým objevům, ale také k technologickému pokroku a lepšímu pochopení světa kolem nás.
5. listopadu 2024 - Hydrogely v nás a kolem nás: K čemu je potřebujeme?
Už jste někdy slyšeli slovo hydrogel a víte co to je? Ne? No vidíte, a přitom by se bez nich život neobešel. Jedna z teorií vzniku života upřesňuje, že k němu mohlo dojít v hydrogelu spíše než pouze ve vodě. Správně už tedy tušíte, že hydrogel je materiál, který obsahuje vodu. Často jsou to takové všelijaké rosoly a slizy. Naše tkáně se dají považovat za komplexní hydrogely, složené z dlouhých a navzájem komplexně spojených molekul. Příroda se nám jako i v jiných případech postarala o inspiraci k syntéze umělých hydrogelů. A byli to čeští vědci, Drahoslav Lím a Otto Wichterle, kteří se v roce 1953 postarali o objev prvního syntetického hydrogelu, z něhož později vyrobili měkké kontaktní čočky, jež celosvětově nosí přes 140 milionů lidí. Kam až se od té doby vývoj hydrogelů posunul? Kde všude jsou nebo mohou být hydrogely užitečné? Aneb od želé na dortu k dočasným tkáňovým náhradám nebo třeba k hydrogelové robotice.
26. listopadu 2024 - Digitální revoluce ve vodohospodářství: Jak AI a digitální dvojčata pomáhají při dodávce a čištění vody v chytrých městech.
Žijeme v době vodního blahobytu. Všichni bereme jako samozřejmost, že kdykoli otočíme kohoutkem, natočíme si dostatek kvalitní pitné vody. A když (tou stejnou vodou) spláchneme záchod, víme, že se někdo postará o vyčištění odpadních vod, aby nepoškozovaly životní prostředí. Tenhle blahobyt je stále těžší a dražší udržovat. S globální změnou klimatu máme méně zdrojů vody, které navíc znečišťujeme třeba pesticidy nebo léčivy, které není jednoduché z vody odstranit. Ještě k tomu počasí je stále méně předvídatelné, takže přicházejí dlouhá sucha a náhlé přívalové deště, které vodohospodářům velmi stěžují práci.Naštěstí nám, jako i v jiných oblastech, velmi pomáhají rychle se rozvíjející digitální technologie. Učíme se, jak používat umělou inteligenci, cloudové nástroje a rychlé internetové připojení. Vyvíjíme digitální dvojčata různých technologických celků, třeba vodáren nebo čistíren odpadních vod, která nám pomáhají s předvídáním krizových stavů a usnadňují testování nových technologií. Tato přednáška ukáže několik příkladů nově vyvíjených digitálních nástrojů, na kterých se VŠCHT podílela a které již začínají pomáhat českým městům s dodávkou pitných a čištěním odpadních vod.
10. prosince 2024 - Je vše „přírodní“ doopravdy zdravé?
doc. Ing. Milena Stránská, Ph.D.
V poslední době se při výběru potravin čím dál častěji setkáváme s heslem „přírodní rovná se zdravé“. Ovšem, je vše pocházející z přírody doopravdy a bezvýhradně zdraví prospěšné? Odpověď na tuto otázku rozhodně není jednoznačná. Během přednášky probereme příklady potravin, doplňků stravy na bázi léčivých bylin, či přímo přírodních léčiv, které mohou být nejen zdrojem zdraví prospěšných vitaminů a antioxidantů, ale za určitých okolností mohou též znamenat zdravotní riziko v podobě přirozeně přítomných toxických látek. Představíme si pomyslné dvouramenné váhy, které nám pomohou zhodnotit zdravotní benefity a rizika, a vysvětlíme si, jak tento nelehký úkol řeší vědci a orgány, které bdí nad bezpečností potravin a léčiv na úrovni celé Evropy.
56. ročník Akademie mládeže v roce 2023
12. prosince 2023 - Přírodní psychoaktivní látky.
doc. Ing. Martin Kuchař, Ph.D.
Psychoaktivní látky, které se nacházejí v rostlinách, houbách, ale i v těle některých živočichů, jsou již po tisíciletí využívány pro účely rituální, věštecké, náboženské a také k léčbě řady onemocnění. Značná část těchto přírodních látek je dodnes využívána tradiční medicínou. Do popředí zájmu moderní medicíny se nyní dostávají látky označované jako psychedelika nebo psychoplastogeny, které jsou předmětem komplexního neurobiologického studia. Nadějné výsledky z preklinických testů vedly k otevření celé řady klinických studií zaměřených na léčbu deprese, úzkosti a posttraumatické stresové poruchy. Mezi nejvíce studované látky dnes patří tzv. houbové indolové alkaloidy v čele s psilocybinem, meskalin z kaktusu Peyotl, ibogain obsažený v keři iboga, alkaloidy v jihoamerickém nápoji ayahuasca nebo aktivní látky z žabího jedu. Nadějné výsledky již vedly v řadě státu k legislativním změnám, které umožňují využít některé tyto látky v rámci psychoterapie. Na druhou stranu obliba rekreačního užívání etnobotanických přípravků s obsahem rostlin jako je kratom, kava kava či kanna v Evropě dramaticky narůstá a stává se předmětem odborné i politické kontroverze.
28. listopadu 2023 - Co všechno umí a neumí mikroorganismy.
prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc.
Před více než 100 lety francouzský vědec Louis Pasteur zakončil svou přednášku pro vážené vědecké publikům své doby: „Pánové, jsou to mikrobi, které mají poslední slovo“.
V dnešní době se ukazuje že, osvícený vědec měl pravdu. Mikroorganismy kolem nás mají schopnost ovládat do určité míry vše co se na Zemi děje. Jejich strategicky výhodná vlastnost je jejich „mikro“ velikost, která nám nedovolí je pozorovat pouhým okem. Až objev mikroskopu v druhé polovině 17. století umožnil mikroorganismy vidět. Do té doby nebyla jejich existence dokumentována, ale o tom co umí, se lidé přesvědčili již před mnoha tisíci lety (příprava chleba, kvašené nápoje- pivo, víno).
Přednáška bude zaměřena hlavně na to, co mikroorganismy umí - od jejich využití při výrobě potravin, až po přípravu bio-betonu.
7. listopadu 2023 - Chemikálie a paliva z biomasy – chemie budoucnosti?
doc. Ing. David Kubička, Ph.D. MBA
Současné závazky omezování emisí skleníkových vyžadují náhradu fosilních surovin obnovitelnými surovinami. Biomasa je společně s oxidem uhličitým jediným obnovitelným zdrojem uhlíku, který je základem současných paliv a chemikálií. V prezentaci budou diskutovány různé zdroje biomasy a možné způsoby jejich přeměny na žádané chemikálie a paliva v kontextu současných fosilních surovin a jejich zpracování.
3. října 2023 - Proč se neobejdeme bez polymerů.
prof. Ing. Petr Sysel, CSc.
Které polymery hrají nezastupitelnou úlohu v tom, že na Zemi existuje život? Které polymery jsou nezbytné při realizaci současných špičkových technologií? U kterých polymerů bychom se měli vážně zamyslet nad tím, jestli jich skutečně tolik potřebujeme? Snahou bude nejenom o těchto aspektech diskutovat v širším odborně naučném, společenském, ekonomickém i ekologickém kontextu.
17. října 2023 - Co víme o pohybu nádorových buněk a jak se ho snažíme zastavit.
Mgr. et. Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D.
Léčba metastázujících nádorů je výzva, ve které současné možnosti terapie často selhávají. V přednášce se dozvíte, jak metastázy vznikají a jaké buněčné procesy jsou pro metastázování klíčové. Vysvětlím, jaké jsou možnosti zastavení metastázování z pohledu biologa a jak se tohoto tématu chopili chemici.
31. října 2023 - Chytré polymery, podněty a odezvy.
RNDr. Mgr. Jan Heyda, Ph.D.
Které polymery jsou chytré, co je ovládá a kde je původ jejich unikátního chování? V této přednášce budeme mluvit o pestrém světě chytrých polymerů, který skýtá široké možnosti jejich praktického využití. Uvažte sami: malou změnou teploty vytvoříme z nesmáčivého materiálu vodou nasátý hydrogel, senzor ponořený do tekutiny rozpozná přítomnost konkrétní chemikálie, a z izolantu ozářením uděláme vodič, který navíc změní svou barvu.
Fyzikální, mechanické a chemické vlastnosti jsou určující pro praktické využití každého konkrétního materiálu. Chytré polymery představují unikátní třídu materiálů, které po vystavení slabému vnějšímu podnětu změní své vlastnosti rychle, výrazně a kontrolovaným způsobem. Tyto změny jsou zcela vratné a opakovatelné. Zatímco vztah mezi podnětem a pozorovatelnými vlastnostmi (tvar, vodivost, smáčivost) lze dobře popsat jednoduchými fyzikálními vztahy, úplné vysvětlení původu chování chytrých materiálů na molekulární úrovni je stále předmětem aktivního výzkumu. Zde přijdou ke slovu nejmodernější experimentální, teoretické a simulační metody a tedy i reaktory, neutrony a superpočítače.
55. ročník Akademie mládeže v roce 2022
4. října 2022 - Bramborový polymer
Ing. Drahomír Čadek, Ph.D.
Polymery jsou nedílnou součástí našich životů již řadu let a těžko si lze bez nich představit život. V poslední době se společnost snaží nacházet alternativy k polymerům vyráběným z ropy a často hledá mezi polymery přírodními. S pojmy jako udržitelnost nebo zelené suroviny se setkáváme stále častěji. Jak se k tomuto trendu postavit? Jak do této strategie zapadá bramborový polymer? Více se dozvíte 4. října od 17 hodin.
18. října 2022 - Bioplyn jako nový moderní zdroj energie
Ing. Pavel Izák, Ph.D., DSc.
Veškerá problematika související se zemním plynem jakožto strategickou komoditou je v současnosti extrémně aktuální. Jednou z možností náhrady alespoň části zemního plynu je zvýšené využití bioplynu. Bioplyn vznikající cíleným rozkladem organických materiálů však obsahuje spolu s methanem řadu příměsí (hlavně oxid uhličitý), které musí být před jeho využitím, zejména jako paliva, odstraněny. Efektivním způsobem čištění bioplynu jsou membránové separace. V příspěvku bude nastíněn vývoj vhodných membrán pro tento účel i dosavadní zkušenosti s jejich využitím.
1. listopadu 2022 - Samá voda…přihořívá…hoří (aneb zdravotní rizika z vody)
Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
Povídání o tom zdánlivě nejobyčejnějším, ve skutečnosti však nejdůležitějším médiu, o molekule, které je na planetě nejvíc, a přesto se potýkáme s jejím nedostatkem, o látce, která formovala pobřeží a krajinu, ale i náboženství a filozofii. Povídání o vodě…
Kolik jí nese naše planeta? A jak jsme na tom s vodou v České republice? Máme jí dost? A je kvalitní? Co nám hrozí z vody? A jak ohrožujeme my vodu?
15. listopadu 2022 - NMR spektroskopie – (ne)tradiční nástroj analýzy struktury molekul
prof. Ing. Richard Hrabal, CSc.
Spektroskopie nukleární magnetické rezonance (dále jen NMR spektroskopie) se od svého objevu v roce 1945 vyvinula ve velmi účinný nástroj řešení kovalentní struktury malých i větších molekul. A nejen to. NMR spektroskopie postupně pronikla do oblasti živých věd, kdy je využívána pro řešení prostorových uspořádání biologicky aktivních molekul, jako např. bílkovin, fragmentů nukleových kyselin, oligosacharidů a dalších. V dnešní době je tato metoda rutině používána ke studiu tvorby komplexů výše zmíněných molekul, to znamená, že dokáže monitorovat dynamiku vzniku a zániku komplexů, studovat různé přechodné stavy a jejich struktury, čímž významně přispívá k objasnění různých fyziologických i patologických dějů v živých organizmech. Naprosto nepostradatelnou se tato metoda stala v medicíně, kde se postupem času vyvinula v neocenitelný, neinvazivní, diagnostický nástroj. Zde se nazývá Magnetická rezonance (zkratka MRI, z anglického Magnetic Resonance Imaging) a slouží k zobrazování různých částí lidského těla. Nakonec nelze pominout ani její významný vliv v materiálovém inženýrství, kde slouží k vývoji nových typů materiálů studiem jejich fyzikálních vlastností. Během své přednášky proberu detailněji všechny tyto oblasti a budu dokumentovat jedinečné schopnosti NMR spektroskopie na konkrétních příkladech.
29. listopadu 2022 - Jak počítače pomáhají vyhledávat nová léčiva
prof. Mgr. Daniel Svozil, Ph.D.
Proces vývoje nového léčiva je velmi náročný jak po stránce časové, tak po stránce finanční. Doba uvedení nového léčiva na trh se typicky pohybuje v rozmezí 12 - 15 let a průměrné náklady činí cca 1,3 miliardy USD. V minulosti byly účinné látky hledány mezi složkami léčivých prostředků lidové medicíny nebo byl jejich objev výsledkem šťastné náhody. V dnešní době se však uplatňuje daleko větší měrou systematický, racionální přístup vycházející z poznání biologické a molekulární podstaty určitého onemocnění. Důležitou roli v počátečních fázích racionálního návrhu léčiv pak hrají počítačové metody, které se používají v procesu tzv. virtuálního screeningu k vytipování potenciálních biologicky aktivních látek, jejichž aktivitu lze následně ověřovat experimentálně. V této přednášce budou postupně představeny všechny důležité aspekty počítačového návrhu léčiv od způsobu reprezentace molekul v počítači a charakterizace jejich chemické podobnosti až po popis hlavních metod virtuálního screeningu, jako jsou podobnostní a farmakoforové vyhledávání, modelování vztahu mezi strukturou a biologickou aktivitou látky či molekulové dokování.
13. prosince 2022 - Biopaliva tvořená mikroorganismy: od ethanolu přes butanol k biovodíku
prof. Dr. Ing. Petra Patáková
Termínem biopaliva se označují různé látky, tato přednáška se však bude týkat pouze těch biopaliv, k jejichž výrobě je možné použít mikroorganismy. V současnosti je tímto typem biopaliva etanol, který se přidává do benzínu, a vyrábí se průmyslově pomocí kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Jsou však i další možnosti, jak mikroorganismy takto využít pro výrobu vyšších alkoholů jako je například butanol. Ten je tvořen nepatogenními bakteriemi Clostridium a ty navíc při fermentaci tvoří jako plynný metabolit vodík. S vodíkem, vyrobeným klostridiemi se nyní setkáváme v bioplynové stanici, kde přispívá k produkci metanu, ale v budoucnosti lze uvažovat i o výrobě samotného biovodíku. Kromě mikroorganismů a fermentačních pochodů se přednášku bude věnovat i možným typům substrátů, zejména nejrůznějším odpadům, dnešní průmyslové praxi jednotlivých procesů a výhledům do budoucnosti.
54. ročník Akademie mládeže v roce 2021
5. října 2021 Intermetalické sloučeniny jako kovové materiály budoucnosti
doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D.
12. října 2021 Trendy v oblasti detergentů a kosmetiky očima chemika
prof. Ing. Jan Šmidrkal, CSc.
2. listopadu 2021 Umělý život chemických robotů
doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D.
9. listopadu 2021 Odpadní vody: Nepříjemný odpad nebo cenný zdroj?
doc. Ing. Jan Bartáček, Ph.D.
23. listopadu 2021 Polyethylen jako chemická specialita (doc. Ing. Jan Merna, Ph.D.)
Polyethylen patří mezi základní typy plastů využívaných pro méně náročné aplikace ve formě obalů nebo potrubí. Přednáška ukáže možnosti moderních katalyzátorů ovlivnit strukturu polyethylenu rozsáhlým větvením a zabudováním funkčních skupin tak, že nabývá zcela nových vlastností a mohl by najít speciální využití v oblasti nanotechnologií a biomedicíny.
7. prosince 2021 Výroba piva z pohledu chemika
prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc.
53. ročník Akademie mládeže v roce 2020
Koronavirus očima biochemika
doc. Ing. Dr. Michaela Rumlová
Moderní trendy v potravinářství - zaměření na cereální chemii, technologii a výživu
doc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D.
Zachrání nás bioplasty?
Ing. Lenka Malinová, Ph.D.
Kam s ní? Ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů do baterií a průtočných baterií
prof. Ing. Dr. Juraj Kosek
Role fluorovaných sloučenin v současném světě
prof. Ing. Jaroslav Kvíčala, CSc.
52. ročník Akademie mládeže v roce 2019
1. října 2019 Struktura a neobvyklé vlastnosti vody
prof. RNDr. Jiří Kolafa, CSc.
15. října 2019 Produktová ekologie-jak volbou předmětů denní spotřeby napomáhat klimatu
doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA
5. listopadu 2019 Vodík - energie budoucnosti
doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.
12. listopadu 2019 Bezpečná výživa
doc. Ing. Jan Pánek, CSc.
26. listopadu 2019 Jak vznikají výrobky z polymerů
doc. Ing. Antonín Kuta, CSc.
10. prosince 2019 Membránové dělení směsí molekul
doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D.
51. ročník Akademie mládeže v r. 2018
2. října 2018 Jak uchovávat potraviny aneb konzervace nejsou jen konzervy
doc. Ing. Aleš Rajchl, Ph.D.
16. října 2018 Trendy v medicínském použití kovových materiálů
doc. Ing. Luděk Joska, CSc.
6. listopadu 2018 Ekologicky přijatelné způsoby využití uhlí při výrobě energie a chemikálií
doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc.
13. listopadu 2018 Fyzikálně (bio)chemické principy výroby sýrů
doc. Ing. Jiří Štětina, CSc.
27. listopadu 2018 Biodegradabilní polymery pro mikro/nanomotory
Mgr. Soňa Hermanová, Ph.D.
11. prosince 2018 Chemické metody v kriminalistice
prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně BII v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 –Dejvicích, Technická 1903
50. ročník Akademie mládeže v r. 2017
3. října 2017 O čem je současná biochemie(?)
prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
17. října 2017 O čem je současná anorganická chemie(?)
prof. Dr.Ing. David Sedmidubský
31. října 2017 O čem je současná petrochemie(?)
doc. Ing. Josef Blažek, CSc.
14. listopadu 2017 O čem je současná makromolekulární chemie(?)
prof. Ing. Jan Roda, CSc.
28. listopadu 2017 O čem je současná organická chemie(?)
prof. Ing. Radek Cibulka, Ph.D.
12. prosince 2017 O čem je současná fyzikální chemie(?)
prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně BII v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 –Dejvicích, Technická 3/1903
49. ročník Akademie mládeže v r. 2016
4. října 2016 Energie pro budoucnost. Bude udržitelná?
doc. Ing. Jan Macák, CSc.
18. října 2016 Jak zelené jsou zelené polymery?
Ing. Jan Merna, Ph.D.
1.listopadu 2016 Digitalizace pachového podpisu
prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.
8. listopadu 2016 Supramolekulární chemie
prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc.
29. listopadu 2016 Falšování potravin
doc. Ing. Jan Pánek, CSc.
13. prosince 2016 Analýza DNA a identifikace osob
prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně BII v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 –Dejvicích, Technická 1903
48. ročník Akademie mládeže v r. 2015
6. 10. 2015 Vítejte v nanosvětě
Prof. Ing. Jindřich Leitner, CSc.
20. 10. 2015 Polymery v medicině
Prof. Ing. Jiří Brožek, CSc.
3. 11. 2015 O čem je současná biochemie
Prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
10. 11. 2015 Alternativní motorová paliva
Doc. Ing. Pavel Šimáček, Ph.D.
1. 12. 2015 Cereální chemie – od klasu ke kvasu…až k chlebu a pečivu
Ing. Marcela Sluková, Ph.D.
15. 12. 2015 Kapka vody
Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
Přednášky se konají vždy v úterý od 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 3/1903.
Jako doprovodný program budou po některých přednáškách, přibližně od 17.55 do 18.10, následovat krátká sdělení, jejichž cílem je populární formou představit vybraná pracoviště Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
6. 10. 2015 Ústav anorganické technologie
Ing. Martin Prokop
20. 10. 2015 Ústav polymerů
Prof. Ing. Jiří Brožek, CSc.
3. 11. 2015 Laboratoř informatiky a chemie
Doc. Mgr. Daniel Svozil, Ph.D.
10. 11. 2015 Ústav skla a keramiky
Prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc.
47. ročník Akademie mládeže v r. 2014
7. 10. 2013 Koloběh vody ve městě
prof. Ing. Václav Janda, CSc.
21. 10. 2014 Kovové biomateriály ve stomatologii
doc. Ing. Luděk Joska, CSc.
4. 11. 2014 Od kaučovníku k pneumatice
Ing. Zdeněk hrdlička, Ph.D.
18. 11. 2014 Jak se tvoří charakter piva
Ing. Tomáš Humhal
2. 12. 2014 Membránové separace: principy, aplikace, výzvy
Ing. Ondřej Vopička, Ph.D.
16. 12. 2014 Omamné a psychotropní látky v historii a současnosti
Ing. Martin Kuchař, Ph.D.
Přednášky se konají každé druhé v úterý od 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903.
46. ročník Akademie mládeže v r. 2013
8. 10. 2013 Jak zkrotit chemické roboty
prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.
22. 10. 2013 Povrchy, které čistí účinkem světla
prof. Dr. Ing. Josef Krýsa
5. 11. 2013 Enzymy – obdivuhodné katalyzátory
prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
19. 11. 2013 Kovové biomateriály
doc. Ing. Luděk Joska, CSc.
3. 12. 2013 Neobvyklé vlastnosti a struktura vody
prof. RNDr. Jiří Kolafa, CSc.
17. 12. 2013 Oxid uhličitý: Odpad nebo zajímavá surovina?
Ing. Jan Merna, Ph.D.
Přednášky se konají vždy v úterý od 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903.
45. ročník Akademie mládeže v r. 2012
2. 10. 2012 Materiály pro elektroniku a tkáňové inženýrství
doc. Ing. Petr Slepička, Ph.D.
16. 10. 2012 Spektroskopie při průzkumu vesmíru
Ing. Miroslava Novotná, CSc.
30. 10. 2012 Možnosti aktivního balení potravin
doc. Ing. Jaroslav Dobiáš, CSc.
13. 11. 2012 Molekulární stavebnice pro precizní syntézu polymerů: Aplikace v lékařství, materiálech, senzorech
Ing. Jan Merna, Ph.D.
27. 11. 2012 Co nám počítač poví o organických molekulách?
doc. Ing. Jaroslav Kvíčala, CSc.
11. 12. 2012 Voňavá chemie
prof. Ing. Libor Červený, DrSc.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903
44. ročník Akademie mládeže v r. 2011
4. 10. 2011 Progresivní povrchové úpravy kovů
doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D.
18. 10. 2011 Sklo - materiál trvalých výzev
prof. RNDr. Ondrej Gedeon, Ph.D.
1. 11. 2011 Přenos hmoty a informace přes biologické membrány
prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
15. 11. 2011 Malé molekuly v mozku a neurologická onemocnění
doc. Ing. Petr Kačer, Ph.D.
29. 11. 2011 Membránové separační procesy
doc. Ing. Milan Šípek, CSc.
13. 12. 2011 Speciální polymery
doc. Ing. Petr Sysel, CSc.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903
43. ročník Akademie mládeže v r. 2010
5. 10. 2010 Raketoplány, Semtex a oxidační číslo
doc. Ing. Vratislav Flemr, CSc.
19. 10. 2010 Polymery ve farmacii
doc. Ing. Jiří Brožek, CSc.
9. 11. 2010 A na počátku bylo ... self-assembly
doc. Ing. Jan Budka, Ph.D.
23. 11. 2010 Skla pro moderní technologie
Dr. Ing. Martin Mika
7. 12. 2010 Kovové biomateriály v medicíně
doc. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch
21. 12. 2010 Co lze vyčíst z vibračních spekter historických materiálů
Ing. Vladimír Machovič, CSc.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903
42. ročník Akademie mládeže v r. 2009
6. 10. 2009 O čem je současná biochemie
prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
20. 10. 2009 Pilulka – dobro i zlo
prof. RNDr. Bohumil Kratochvíl, DSc.
3. 11. 2009 Biologicky rozložitelné polymery: z přírody i z reaktoru
doc. Ing. Irena Prokopová, CSc.
24. 11. 2009 Historie léčiv: od starověkého léčitelství po odhady budoucího vývoje farmacie
doc. Ing. Petr Kačer, Ph.D.
1. 12. 2009 Co skrývají fázové diagramy
prof. Ing. Jindřich Leitner, DrSc.
15. 12. 2009 Vitamin B2 a světlo světlušek. Mají něco společného?
doc. Ing. Radek Cibulka, Ph.D.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903
41. ročník Akademie mládeže v r. 2008
7. 10. 2008 Sdílení informací ve 21. století – informatika ve službách vědy
a občanské společnosti
Ing. Miloslav Nič, Ph.D.
21. 10. 2008 „Zázračný“ silikonový kaučuk
doc. Ing. Petr Hron, CSc.
4. 11. 2008 Kovové biomateriály
doc. Ing. Luděk Joska, CSc.
18. 11. 2008 Medicinální diagnostika
doc. Ing. Petr Kačer, Ph.D.
2. 12. 2008 Vliv počítačů na dostupnost a vyhledávání informací v chemii
prof.Ing. Josef Horák, DrSc.
16. 12. 2008 Titanová běloba čistí životní prostředí
prof. Dr. Ing. Josef Krýsa
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903
40. ročník Akademie mládeže v r. 2007
2. 10. 2007 Enzymy – obdivuhodné katalyzátory
prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
16. 10.2007 Systémy zajištění bezpečnosti chemických výrobků, nový evropský
systém REACH
prof. Ing. Josef Horák, DrSc.
30.10.2007 Spektroskopie – okno do světa chemie
Ing. Miroslava Novotná, CSc.
13.11.2007 Moderní kovové materiály
doc. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch
27.11.2007 Palivové články – zdroj energie budoucnosti
prof. Dr. Ing. Karel Bouzek
11.12.2007 Zieglerovy-Nattovy katalyzátory – stále nekončící zázrak
Ing. Jan Merna, Ph.D.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích, Technická 1903
39. ročník Akademie mládeže v r. 2006
26.9.2006 Historie a archeologie – prostředky polidštění chemie a fyziky
Ing. Miroslava Novotná, CSc.
10.10.2006 Využití vodíku jako pohonné hmoty automobilů – výhody a nevýhody
prof. Ing. Josef Horák, DrSc.
24.10.2006 Membránové separační procesy
doc. Ing. Milan Šípek, CSc.
7.11.2006 Nanokompozity na základu silikonového kaučuku
doc. Ing. Petr Hron, CSc.
21.11.2006 Základní principy koroze kovů a protikorozní ochrany
prof. Ing. Pavel Novák, CSc.
5.12.2006 Neobvyklé vlastnosti a struktura vody
RNDr. Jiří Kolafa, CSc.
Přednášky se konají vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně B II v budově B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 - Dejvicích, Technická 1903