Informace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.

Nejdůležitější informace

Bakalářské studium

• Přihlášky přijímáme do 31. března 2023
• Většina programů bez přijímacích zkoušek -Informace o přijímacím řízení
• Seznam bakalářských studijních programů

Navazující magisterské studium

• Přihlášky přijímáme do 31. března 2023
• Informace o přijímacím řízení
• Seznam navazujících magisterských studijních programů

Doktorské studium

• Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2023
• Informace pro uchazeče o doktorské studium
• Nabídka témat disertačních prací

VŠCHT již počtvrté obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2023. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 358. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2023 tradičně nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 29. místo na světě a první v Česku.

VŠCHT Praha si v žebříčku udržuje pozice kolem poloviny čtvrté stovky světových univerzit. To je vzhledem k velkému nástupu a zlepšování asijských univerzit odrazem i našeho posunu vpřed. Chci poděkovat všem pracovníkům a studentům naší školy, protože bez nich by to nešlo. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a skutečně se zlepšovali.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Po loňském roce, který byl velmi ovlivněn pandemickou situací došlo u těchto ukazatelů k opětovnému nárůstu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT umístění na 230. místě v příslušném kritériu.

V letošním vydání žebříčku se umístily i další české školy. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 288-290. místě na světě. ČVUT Praha se zlepšilo na 378-379. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 651.-700. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 16 českých univerzit.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2023.

Na projektu spolupracuje VŠCHT Praha se společnostmi PENTO a aMesser.

Jedním z důsledků pandemie COVID-19 je produkce plastových odpadů souvisejících s ochranou dýchacích cest. Odpady můžou způsobit vážné ekologické škody. Většina respirátorů a roušek je vyrobena ze syntetických plastů (polypropylenových mikrovláken). Jejich neopatrná likvidace představuje hrozbu pro volně žijící živočichy i potenciální ekotoxikologické účinky v podobě mikroplastů.

Vědecký článek publikovaný v Nature Communications představuje 1D magnetické fotoaktivní mikroboty schopné aktivně vyhledávat a přilnout k polypropylenovému mikrovláknu a urychlit jeho rozklad. 1D mikroboti se skládají z anizotropního magnetického jádra (Fe3O4) a fotokatalytického pláště (Bi2O3/Ag), které umožňují bezdrátové magnetické manévrování a fotokatalýzu ve viditelném světle. Ovládání naprogramovaným magnetickým polem spouští 1D mikrosíť podobnou rybímu hejnu, která umožňuje aktivní interakce se sítí mikrovláken. Následné osvětlení urychluje rozrušení polypropylenového mikrovlákna prostřednictvím fotooxidačního procesu. Mikrosíť aktivních magnetických fotokatalyzátorů může být potenciálním mikrobotickým řešením pro zpracování různých plastových odpadů a dalších znečišťujících látek v životním prostředí.

Reference:

Kim, J., Mayorga-Martinez, C.C. & Pumera, M. Magnetically boosted 1D photoactive microswarm for COVID-19 face mask disruption. Nat Commun 14, 935 (2023). https://doi.org/10.1038/s41467-023-36650-6

V úterý 14. února 2023 proběhlo ustavující zasedání Akademického senátu VŠCHT Praha, na kterém bylo zvoleno (staro)nové vedení s tříletým mandátem ve složení:

předseda – profesor Radek Cibulka;
místopředsedové – doktor Pavel Pokorný, docentka Petra Lovecká, inženýr Miroslav Hala (za studenty).

Senátoři a senátorky si rovněž vybrali výbory, v nichž budou v následujícím období pracovat. Další zasedání akademického senátu se uskuteční 7. března. Před ním proběhnou schůzky výborů, na kterých si jejich členové zvolí předsedu/předsedkyni.

Průběh ustavujícího jednání senátu až do zvolení předsedy řídil doktor Pavel Pokorný. Během zasedání předala předsedkyně volební komise, profesorka Petra Patáková, dekrety nově zvoleným senátorům.