Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

U příležitosti doktorských a docentských promocí, které se uskutečnily 20. června 2018 v Betlémské kapli, rozšířilo řady držitelů prestižního ocenění sedm členů akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Karel Melzoch.

Slavnostní atmosféru události podtrhlo premiérové vystoupení orchestru VŠCHT Praha, složeného čistě ze studentů a zaměstnanců školy, v Betlémské kapli.  

Přehled oceněných

prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
Profesor Milan Kodíček je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve vědecké kariéře, kterou začal na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, pokračoval na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a na VŠCHT Praha působí od roku 1990. Ve své badatelské práci se věnoval problematice prostorového uspořádání proteinů, neurohypofysárních hormonů a přinesl zásadní poznatky o přítomnosti kontraktilního aparátu v membráně lidské červené krvinky. Na VŠCHT Praha stál u zrodu laboratoře aplikované proteomiky a jako jeden z vůdčích pedagogů Ústavu biochemie a mikrobiologie formoval studijní obor Klinická bioanalytika, výrazně přispěl k rozvoji moderní výuky biochemie a biofyzikální chemie, vychoval řadu úspěšných absolventů a neúnavně organizuje mezi studenty populární odborná setkání.

prof. RNDr. Vladimír Král, DSc.
Profesor Vladimír Král na VŠCHT Praha působí na Ústavu analytické chemie Fakulty chemicko-inženýrské, kam jako absolvent Univerzity Karlovy, po aspirantuře na ÚOCHB a řadě zahraničních pobytů, našel cestu v roce 1995. Na VŠCHT Praha začal aktivně rozvíjet mezioborovou vědeckou spolupráci v oblasti analytické chemie pro diagnostiku a navázal spolupráci s předními domácími pracovišti AV ČR a UK a zahraničními institucemi, především v Německu, Japonsku a USA. Inovativně se zapojil i do práce pedagogické - již od roku 1995 přednáší předměty z oblasti nanotechnologií, senzorové analýzy a supramolekulární chemie pro analytickou a bioanalytickou chemii. Na VŠCHT Praha vychoval desítky absolventů magisterských a doktorských studií, z nichž někteří jsou již docenty na VŠCHT Praha nebo působí na vědeckých a pedagogických pozicích v USA.

prof. Ing. Dalimil Dvořák, CSc.
Profesor Dalimil Dvořák je absolventem naší vysoké školy, na kterou se po svém působení na Ústavu organické chemie a biochemie AVČR vrátil v roce 1990. Ve své bohaté kariéře se prof. Dvořák rovným dílem věnuje jak vědecko-výzkumné, tak pedagogické činnosti. Na Ústavu organické chemie FCHT založil skupinu zabývající se chemií organokovových sloučenin, spolupracuje s několika ústavy Akademie věd ČR a výrazně přispěl k rozvoji využití komplexů přechodných kovů v organické syntéze. Dlouhodobě se věnuje studiu Fischerových karbenových komplexů. S krásami chemie organokovových sloučenin přechodných kovů seznamuje naše studenty již téměř tři desetiletí.  Vychoval celou řadu diplomantů a doktorandů, kteří dnes působí na významných pozicích v chemických firmách v ČR i v zahraničí, ale i na VŠCHT Praha. Profesor Dvořák pozitivně ovlivňuje dění v české chemii a organické chemii i jinými způsoby. Je jedním ze zakladatelů Nadace Experientia podporující mladé chemiky na odborných stážích v zahraničí a v počátcích jejich vědecké a vědecko-pedagogické kariéry.

prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc.
Profesor Milan Pospíšil je absolventem VŠCHT Praha a s naší školou identifikoval celou svou profesní karieru. Jeho vědecko-výzkumné i pedagogické aktivity pokrývají zejména problematiky alternativních zdrojů energie a biopaliv pro dopravu, komplexních uhlovodíkových směsí a spalování pohonných hmot. Jako přední odborník se výrazně zasloužil o rozvoj spolupráce s průmyslovými partnery z oblasti zpracování ropy a petrochemie, s plynárenskými distribučními společnostmi a orgány státní správy. Mimo to na Fakultě technologie ochrany prostředí a jejím Ústavu technologie ropy a alternativních paliv, který v letech  2014-2015 vedl, vychoval desítky úspěšných diplomantů a doktorandů.
V letech 2002 - 2007 působil na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha ve funkci proděkana pro styk s průmyslem a zahraniční styky a poté jako proděkan pro vědu a výzkum. V letech 2008 – 2011 zastával funkci prorektora pro vědu a výzkum a od roku 2012 je prorektorem pro strategie a rozvoj. Mimo půdu VŠCHT Praha řadu let působil jako místopředseda Rady vysokých škol, které v současní době předsedá.

prof. RNDr. Milan Kubíček, CSc.
Profesor Milan Kubíček absolvoval matematicko-fyzikální fakultu UK, jeho celoživotní profesní kariéra je však svázána s VŠCHT Praha, zejména s její Fakultou chemicko-inženýrskou. Prof. Kubíček je významným světovým odborníkem v oborech numerická a aplikovaná matematika, nelineární dynamické systémy, matematické modelování a optimalizace v chemickém inženýrství. Dlouhodobě se podílí na výchově studentů na celé VŠCHT Praha, od šedesátých let byl pod jeho vedením obhájen nespočet diplomových i disertačních prací a mimo VŠCHT Praha v 80. a 90. letech přednášel i na univerzitách v Hamburku a Linci. Mimo to se na VŠCHT Praha podílel se na zavedení velmi úspěšných a ceněných letních škol pro středoškolské profesory chemie.  Prof. Kubíček také na Fakultě chemicko-inženýrské působil v letech 1980 – 1990 jako proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost a následně jako proděkan pro pedagogickou činnost.

prof. Ing. Jan Šmidrkal, CSc.
Profesor Jan Šmidrkal je absolventem Fakulty chemické technologie a po čtvrtstoletí badatelské kariery ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii a ve Výzkumném ústavu tukového průmyslu se v roce 1996 vrátil na VŠCHT Praha, na její Ústav technologie mléka a tuků, aby zde, mimo jiné, postupně zavedl výuku kosmetické chemie a technologie. Dnes tak ústav, na kterém působí, známe pod názvem Ústav mléka, tuku a kosmetiky.  V oblasti vědecko-výzkumné patří mezi přední odborníky v oblasti syntéz a technologií výroby tenzidů, syntéz biologicky aktivních lipidů a glykosidů a dalších přírodních látek, vývoje antimikrobiálních sloučenin pro kosmetické přípravky a problematice procesních kontaminantů při rafinaci rostlinných olejů. Významný přínos profesora Šmidrkala v pedagogické práci lze jednoznačně spatřovat v tom, že při přednáškách a při výchově diplomantů a doktorandů spojuje svoji základní profilaci organického chemika se zkušenostmi vědecko-výzkumného pracovníka z aplikovaného výzkumu, opřené o úspěšné realizace v průmyslu.

prof. Ing. František Švec, Dr.Sc.
Profesor František Švec po absolvování VŠCHT Praha pracoval téměř jedno desetiletí na Katedře polymerů naší VŠ a poté 16 let na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Od roku 1992 pak působil v USA, nejprve na Cornellově univerzitě a poté na University of California v Berkeley, kde se stal profesorem. Zároveň zastával pozici vedoucího oddělení v Lawrence Berkeley National Laboratory a mimo to působil jako hostující profesor na dalších zahraničních univerzitách. V roce 2017 prof. Švec rezignoval na všechny tyto pozice, vrátil do Čech a stal se klíčovým zahraničním vědeckým pracovníkem ve velkém projektu STARSS na Farmaceutické fakultě Karlovy Univerzity v Hradci Králové. Jeho vědecká činnost se po většinu času soustředí na porézní polymery, světový věhlas získal díky vynálezu porézních polymerů ve formě monolitů, materiálů, které se staly světovým hitem v oblastech chromatografie, chemické katalýzy, adsorpce a skladovaní plynů, immobilizace enzymů, mikrofluidiky a mnoha dalších. Prof. Švec i během svého působení ve Spojených státech významně přispíval k rozvoji české vědy, v jeho laboratořích byli vždy mladí čeští vědečtí pracovníci, kteří po svém návratu zastávají významné pozice v českém vysokém školství a v průmyslu.

Fotosoutěž Svět (je) chemie je letos pořádána již podeváté. Soutěž je otevřena komukoli - podle věku jsou soutěžící zařazeni do jedné z kategorií.

V průběhu roku probíhají dvě základní kola, kam se může přihlásit se svou fotografií kdokoli. Pro každé kolo je stanoveno chemické téma.

První kolo letošního ročníku mělo uzávěrku 15. června a již známe oceněné.

Kategorie do 18 let

• 1. místo Jašková Eliška: Základní elementy - prapůvod všeho
• 2. místo Vejdovský Samuel: Penicillium parazitující na meruňce
• 3. místo Přibylová Helena: Rozpad vápence

kategorie 18+ let

• 1. místo Horáčková Tereza: Olejové bubliny
• 2. místo Jelínková Karolína: Souboj doby kamenné s dobou plastovou
• 3. místo Skleničková Kateřina: Uvězněné sklo

Vítězné fotografie si můžete prohlédnout v přehledu oceněných fotografií.

Ocenění mají již zajištěnou účast ve finálním kole. Všichni ostatní se můžou zúčastnit 2. kola, které má uzávěrku 31. 10. 2018

U příležitosti promocí byly 19. 6. 2018 v Betlémské kapli slavnostně předány Ceny Nadace Preciosa za rok 2018, určené absolventům magisterského studia na FCHT. Laureáty byli tradičně autoři vynikajících diplomových prací v oboru.

Ceny Nadace Preciosa předala pětici čerstvých absolventů Ing. Andrea Kroupová, ředitelka nadace, a Ing. Jiří Koucký, CSc., správce fondu vědy a výzkumu.

Přehled oceněných

Ing. Ingrid Czudková: Testování rozpustnosti tepelně izolačních vláken in vitro. Obor Biomateriály.

Ing. Aneta Hepnerová: Vliv experimentálních podmínek na výsledky testů in-vitro při studiu rozpouštění anorganických vláken. Obor Biomateriály.

Ing. Kristýna Švagrová: Příprava a charakterizace titaničitých sol-gel povlaků s obsahem Ag, Ca a P na titanu. Obor Biomateriály.

Ing. Tereza Smolíková: Příprava a charakterizace keramiky obsahující safirin. Obor Anorganické nekovové materiály.

Ing. Vojtěch Nečina: Příprava a charakterizace transparentní oxidové keramiky zhutněné metodou ECAS.  Obor Anorganické nekovové materiály.

Lukáš Pekárek (VŠCHT), Filip Kaufman (VŠCHT), Vojtěch Vrba (ČVUT) a Pavel Dědek (ČZU) se umístili na druhém místě v první ročník soutěže Angelini University Award, se svou prací Využití mobilních aplikací pro zlepšení compliance pacientů užívajících antibiotika, povědomí veřejnosti o problematice správného užívání antibiotik a možnosti statistického zpracování takto získaných dat.

První ročník soutěže Angelini University Award vyzýval vysokoškolské studenty k vývoji produktů nebo služeb, které řeší rostoucí problém antibiotické rezistence.

V současné době je vývoj aplikace Appbiotics ve fázi veřejného testování aplikace pro Android.  Na webu aplikace se můžete dozvědět podrobnosti a stát se součástí testerů aplikace.

Bylo vyhlášeno přihlašování do pátého kola Chemického kroužku, který je převážně určen pro žáky středních škol (případně vážné zájemce ze škol základních).

Kroužek je financovaný Interní grantovou agenturou VŠCHT Praha.

Jde o klasický typ kroužku, kdy studenti jednou týdně  dochází na VŠCHT Praha. Termínem je středa mezi 17 a 20 hodinou. Datum začátku kroužku bude upřesněn.

Pro studenty je k dispozici několik laboratorních prací, které se prolínají mnoha odvětvími chemie tak, aby jim pomohly lépe pochopit a snadněji porozumět chemii v laboratorní praxi.

Uzávěrka přihlášek je v pondělí 31. 8. 2018.

Další informace se dozvíte na webové stránce Chemického kroužku nebo na  e-mailu chemicky.krouzek@vscht.cz.

• Přihláška 

Profesor Libor Červený byl hostem Českého rozhlasu - mluvil na téma výroby vůní.

Chutě a vůně mají silný vliv na naše vnímání, aniž si to uvědomujeme. Často si je spojujeme s konkrétní situací nebo zážitkem. V pozadí příjemného chuťového nebo čichového vjemu stojí kromě matky přírody dnes většinou chemický průmysl. Proč to nemusí být vždycky špatně?

„Člověk má celý život paměť k něčemu příjemnému spojenou právě s vůněmi a s chutěmi,“ říká profesor Libor Červený z Ústavu organické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. 

„Lidé většinou nevědí, že parfém není nějaká chemikálie – ani náhodou!“ zdůrazňuje profesor Červený. „Chemikálií nebo složek obsažených v parfémech jsou desítky, někdy stovky. A dát je dohromady do takzvané parfémové kompozice, to je práce parfumérů, “ 

Parfumér začíná svoji práci tím, že má před sebou škálu s lahvičkami, kde jsou jednotlivé vůně – říkají tomu varhany. V prvním kole z nich dává dohromady takzvaný akord, který bude nositelem celé vůně. Pak musí dát parfému takzvanou hlavu, která je složena z nejtěkavějších složek. 

„Při prvním vjemu vnímáme hlavně hlavu parfému. Jeho srdce tvoří zmiňované akordy a tělem parfému jsou těžší složky jako fixátory, které zajišťují to, že to taky nějakou dobu vydrží,“ vysvětluje Libor Červený. 

Poslechněte si celý příspěvek na webu Českého rozhlasu.

Zdroj: Bez chemie bychom se dnes už neobešli. Platí to i pro chutě a vůně, říká odborník - článek na webu ČRo Dvojka.

Prague-Weizmann Winter School on Drug Discovery

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze každoročně pořádá společně s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Letní školu medicinální chemie (Prague Summer School on Advances in Drug Discovery - web minulých ročníků). Tento rok se k tradičním organizátorům připojuje Weizmann Institute of Science (Rehovot, Izrael), na jehož půdě se škola (tentokrát „zimní“)  v termínu od 3. do 7. prosince odehraje.

Web "zimní" školy 2018

Jubilejní 70. Sjezd chemiků se uskuteční ve dnech 9. až 12. září 2018 ve Zlíně v prostorách Univerzity T. Bati. Bližší informace o sjezdu lze najít na sjezd70.csch.cz. Na sjezdu tradičně proběhne finále Ceny Shimadzu a nově se uskuteční soutěž o Cenu Metrohm.

Registrace pro prezentující autory a účastníky za zvýhodněné vložné je možná do 31. 5. 2018, běžná registrace pak do 30. 6. 2018.

V rámci odborného programu sjezdu je plánováno celkem 14 sekcí

• Anorganická chemie;
• Analytická chemie + cena Shimadzu;
• Elektrochemie a další oblasti fyzikální chemie + cena Metrohm;
• Organická chemie;
• Supramolekulární chemie;
• Chemie životního prostredí;
• Chemické vzdelávání a historie chemie;
• Termická analýza;
• Prumyslová chemie;
• Reologie;
• Biomateriály a biokompozity;
• Nanotechnologie a pokrocilé materiály;
• Ekonomika a rízení chemického prumyslu;
• Potravinárská chemie

O České společnosti chemické

Česká společnost chemická (dále ČSCH) reprezentuje zájmy a aktivity chemiků v Česku již od druhé poloviny 19. století. Jedním z hlavních důvodů její existence je pomáhat svým členům průběžně si rozšiřovat své profesionální znalosti a udržovat jejich vysokou úroveň, rozšiřovat nové poznatky ze všech chemických oborů a tyto poznatky propagovat.

V současné době je ČSCH jednou z největších odborných společností v České republice, její členové reprezentují prakticky všechny specializace a obory chemie. Vedle chemiků různých profesí tvoří významnou část jejích členů studenti chemických a příbuzných oborů, pensionovaní členové a zahraniční odborníci.

Členové společnosti mohou využívat kontaktní sítě, mnohých výhod a slev - viz přehled na webu společnosti.

• Kauza novičok přitáhla pozornost k tomu, jak silný obor je v tuzemsku chemie.
• Česko vyniká v ochraně před chemickými zbraněmi, ale i ve vědě - chemici jsou mezi vědci nejcitovanější.
• Před padesáti lety zde vznikla i mezinárodní olympiáda.

Chemie je nejcitovanější

To, že chemie má v Česku silnou tradici, dokazuje i výčet předsedů Akademie věd. V naprosté většině šlo o chemiky. Podobně je na tom citovanost, která možná nejlépe dokazuje dosah a kvalitu vědecké práce. Když nedávno představily Lidové noviny žebříček nejcitovanějších současných českých vědců, sedm příček z deseti obsadili chemici.

"Můžeme si říct, že úspěchy chemie v Česku jsou náhoda, ale já to vidím tak, že se projevuje její dlouhá tradice. Akademie věd má hodně chemických ústavů a úroveň vědy se odráží od toho, jací vědci tam jsou. A v české chemii se urodilo hodně velikánů, kteří pak dali vzniknout celým školám," říká momentálně nejcitovanější český vědec Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie. Právě jeho ústav zbohatl na patentech k preparátům Antonína Holého, jež daly základ lékům proti HIV nebo 

Dlouhou tradici má v Česku i chemický průmysl. V padesátých letech se vláda rozhodla, že jej posílí, a vznikla jak Vysoká škola chemicko-technologická, která se odštěpila od pražské techniky, tak například zmiňované ústavy Akademie věd.

Ohledně budoucnosti chemie v Česku je Hobza optimistický. Bedlivě sleduje třeba práci svého mladšího, ale vysoce citovaného vědce, pětačtyřicetiletého Radka Zbořila. Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci se zabývá chemií nanomateriálů.

V nanosvětě se pohybuje i Martin Pumera, který vede jeden z nejslibnějších projektů Vysoké školy chemicko-technologické. Před více než rokem se vrátil ze Singapuru, aby při škole založil Centrum pokročilých nanorobotů. Přivedl sem patnáct expertů, hlavně ze zahraničí, a tři mladé vědce s vlastními granty. "Cílem projektu je vytvořit nanoroboty, kteří budou schopni sebeorganizace ve velkých svazech, dokážou najít znečištění a dekontaminovat životní prostředí, aktivně dopravovat biologicky aktivní látky − například léčiva − k buňkám, najít a zničit rakovinné buňky či provést mikrooperace. Máme nejlepší vědce v oboru a postupujeme výrazně vpřed," popisuje Pumera.

Celý článek si můžete přečíst v Hospodářských novinách.

Bývalí studenti VŠCHT Praha se po 50 a 60 letech od promoce vrátili na svou univerzitu.

Na 30 bývalých studentů, promovaných v roce 1968 na tehdejší Fakultě anorganické technologie, navštívilo v sobotu 26. 5. naši univerzitu. Setkali se po dlouhých 50 letech. Pozdravit se s nimi přišel děkan fakulty chemické technologie prof. Karel Bouzek a zajímavosti ze světa restaurování si ze školních lavic posluchárny AI vyslechli od doc. Michala Ďuroviče. Vyřídili vzkazy od dalších spolužáků a domluvili se na tom, že toto nebyla jejich poslední návštěva na VŠCHT Praha.

Druhý ze srazů proběhl v pondělí 4. 6., kdy si po dlouhých 60 lech od promoce dali v Historické knihovně sraz absolventi ročníku 1958 společně s nynějším děkanem FTOP doc. Vladimírem Kočím. Sešlo se jich celkem sedm a jejich velkým přáním bylo navštívit laboratoře a posluchárny, kde kdysi studovali. V rámci exkurzí se podívali jak na Ústav polymerů, Ústav technologie ropy a alternativních paliv, tak na Ústav skla a keramiky. Nakoukli a zavzpomínali na svá studentská léta v lavicích posluchárny AI, která se dle jejich slov příliš nezměnila.

Obě skupiny své srazy završily nad dobrým pivem.

Za VŠCHT Praha děkujeme za takto milou návštěvu a těšíme se v budoucnu na viděnou.

V národním kole soutěže FameLab 2018 reprezentovali VŠCHT Praha čtyři studenti. Každý finalista měl na své vystoupení pouhé tři minuty. Mohl použít jen ty pomůcky, které byl schopen si sám přinést a odnést. 

Národním vítězem, který pojede v červnu reprezentovat Česko na mezinárodní kolo do Anglie, se stal Lukáš Pekárek (biotechnologie léčiv, FPBT, VŠCHT Praha) s tématem Zkrocení zlého viru. Lukáš svým představením zaujal i diváky na tolik, že mu byla udělena i Cena publika. 

Cenu Českých center získal Martin Balouch (Chemické inženýrství a bioinženýrství, FCHI, VŠCHT Praha) s tématem Já, siliková částice. 

Společnou cenu British Council & Občanského sdružení Adeto získala Dominika Kollárová (Molekulární analytická a fyzikální chemie, FCHI, VŠCHT Praha) s tématem Hľadá sa pán dokonalý. 

Na Jiřího Koláře (Chemické inženýrství, FCHI, VŠCHT Praha) s tématem Pro Babičku žádná cena bohužel nezbyla, nicméně naši školu reprezentoval skvěle!

Gratulujeme všem finalistům i vítězům! Chceš se zapojit do soutěže příští rok? Během února 2019 bude probíhat přihlašování do 9. ročníku. Sleduj stránky FameLab, přihlas se, zaválej a vyhraj!

Ve spolupráci  řešitelských týmů projektu TRIGGER ze Sociologického ústav AV ČR, v. v. i a VŠCHT Praha vyšla v prosinci 2017  druhá kniha autorek Blanky Nyklové a Hany Víznerové, tentokrát kniha rozhovorů s muži z VŠCHT Praha. Mezi dvacítkou chemiků jsou zastoupeny tři generace akademiků, od těch nejmladších, kteří ještě studují v doktorském programu až po pamětníky, rozhovor do knihy poskytl i pan rektor prof. Karel Melzoch. Kniha navazuje na publikaci „Hledání dynamické rovnováhy, tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha“.  Obě knihy vyšly v edici Osobnosti české vědy Vydavatelství  VŠCHT.

Kniha byla slavnostně pokřtěna v adventním čase, 6. prosince 2017. Kmotrami byly prof. Jitka Moravcová z VŠCHT Praha a ředitelka Středočeského inovačního centra Ing. Rut Bízková. Na této příjemné předvánoční akci v prostorách Národní technické knihovny představily knihu její autorky Blanka Nyklová a Hana Víznerová.  Anna Mittnerová, odpovědná řešitelka projektu TRIGGER, díky kterému byly obě knihy napsány a vydány, pohovořila krátce o projektu a jeho dopadu na změny v přijímání genderové rovnováhy v prostředí této vysoké technické školy. Prostor byl dán i dvěma mužům, se kterými byly vedeny rozhovory v knize.

Celou akci uvedla kancléřka VŠCHT  Petra Kinzlová a vtipně moderoval Marcel Kraus z Technologické agentury ČR.

Knihy lze stáhnout na stránkách Vydavatelství VŠCHT:

• NOVÉ - Dynamická rovnováha na dosah? S chemiky z VŠCHT Praha o vědě a rovnosti
• Hledání dynamické rovnováhy: tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha

Tištěnou verzi získáte buď od autorek a nebo kontaktujte koordinátorku z VŠCHT Praha.  

Fotogalerie ze křtu knihy