idvazba: 7230
šablona: stranka_novinky
čas: 27.1.2021 12:56:22
verze: 4759
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW





V pátek 22. 1. 2021 ve věku 74 let zemřel nečekaně na následky těžkého průběhu onemocnění Covid-19 pan profesor Jan Evangelista Dyr, náš dlouholetý spolupracovník a milý kolega.
Prof. Ing. Jan E. Dyr, DrSc. po ukončení studií specializace makromolekulární chemie na VŠCHT, nastoupil v roce 1970 na Ústav hematologie a krevní transfuze, kde od roku 1985 vedl oddělení Biochemie a od roku 2013 byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.
Celý svůj profesní život zůstal věrný i své alma mater. Od r. 1992 se na Ústavu Biochemie a mikrobiologie VŠCHT externě podílel na přednáškách předmětů „Imunologie a imunochemie“ a od roku 2003 „Imunologie a hematologie“. Byl předním světovým odborníkem v problematice hemostázy a trombózy a studium proteinové exprese a proteinových interakcí v plazmě a buňkách krve u pacientů s onkohematologickými a kardio a cerebrovaskulárními onemocněními. Výsledky své práce publikoval v desítkách článků v předních světových časopisech. Jeho týmu se podařilo odhalit vrozené poruchy molekuly fibrinogenu, které jsou u některých nemocných odpovědné za vyšší náchylnost k tvorbě krevních sraženin.
Prof. Dyr byl člověkem pronikavě inteligentním a renesančním. Díky své inteligenci a smyslem pro humor byl vždy obklopen přáteli. Pro nás všechny odešel nejen vysoce ceněný odborník, ale i přítel, který vždy dovedl poradit a inspirovat.
Milý Honzo, budeš nám chybět.
Tomáš Ruml
FOTO: UHKT


Vědci ze Stanfordovy univerzity ve spolupráci s vydavatelstvím Elsevier a SciTech Strategies připravili seznam 2 % nejcitovanějších vědců ze všech oborů, které zahrnuje databáze Scopus. Data celkem pokrývají přes 160 tisíc vědců z celého světa. Zveřejněné informace zahrnují kategorie, jako je h-index (s i bez dat očištěných o autocitace), absolutní počet článků, na nichž se jednotliví vědci podíleli za rok 2019, i všech publikovaných článků od roku 1960. Nabízená data v zásadě ukazují dvě základní dimenze – za prvé, jak si vědci stojíz hlediska celé své kariéry, a za druhé, jaké výsledky tito výzkumníci měli za rok 2019. Z těchto dat pak analytici sestavili celkové skóre, podle nějž výsledky seřadili. Z vědců, kteří působí na českých institucích, se do žebříčku zařadilo 359 výzkumníků.
Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl profesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha. Umístil se v celkovém přehledu na 203. místě s h-indexem (očištěným o autocitace) ve výši 35.
Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.
Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu VědaVýzkum.cz.
Odkazy



VŠCHT potvrdila své loňské druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2021. V celosvětovém pořadí si naše univerzita meziročně polepšila o třináct příček a patří jí 342. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2021 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 40. místo na světě a první v Česku.
„Jsem rád, že po loňském úspěchu při prvním zahrnutí naší školy do žebříčku jsme potvrdili, že naše umístění není náhoda. Snažíme se, aby naše škola byla nejen ke studentům vstřícná a férová, k tomu jim nabídla rodinné prostředí a intenzivní kontakt s vyučujícími i zapojení do vědecké činnosti. Vím, že žebříček je jen číslo. Za důležité považuji, abychom se stále posouvali dál a zlepšovali se. Pokud se to odrazí i v žebříčcích, bude to pověstná ‚třešnička na dortu‘.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.
V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se zlepšila na 260. místo na světě. ČVUT Praha obsadilo 432. místo, Masarykova Univerzita 531.-540. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 591.-600. místo, VUT Brno 701.-750. místo, TU Liberec 751.-800. místo a ČZU Praha 801.-1000. místo. Nově se v žebříčku objevují i Mendelova univerzita v Brně na 701.-850. místě a Univerzita Pardubice na 801.-1000. místě.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2021.
Rusko
Doktor Michal Kohout získal financování projektu Nové chirální ionexy pro chromatografické
enantioseparace realizovaný v GAČR ve spolupráci s Russian Foundation for Basic Research (RFBR), Rusko.
Polsko
Letos se poprvé budou řešit společné výzkumné projekty českých a polských vědců díky partnerství GAČR s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN). Jedním z devíti úspěšných navrhovatelů je i profesor Radek Cibulky z Fakulty chemické technologie s projektem Cílený návrh flavinů pro organickou fotokatalýzu. Tento projekt je plánován od 1.1.2021 do 31.12.2023.
Jižní Korea
Bilaterální projekt GAČR docenta Karla Friesse z Fakulty chemicko-inženýrské s Dr. Eun-Ho Sohnem z KRICTu, byl schválen i korejskou stranou a stal se tak jedním ze dvou takto podpořených projektů. Kromě společné podpory s jihokorejskou agenturou bylo přijato dalších 12 společných projektů GAČR a německé agentury.
Projekt docenta Karla Friesse s názvem Nové superhydrofobní perfluorované nanomateriály pro pokročilé mikro a bio aplikace je plánován od 1.1.2021 do 31.12.2022.
Rakousko
Česko-rakouský projekt doktora Vladimíra Scholtze z Fakulty chemicko-inženýrské byl schválen rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF), která je v této spolupráci rozhodující pro poskytnutí podpory (Lead Agency).
Projekt Decontamination of sensitive materials using cold atmospheric plasma technology for efficient and inexpensive elimination of epidemic viruses je financován díky urgentní výzvě zaměřené na výzkum spojený s COVID-19.
Slovinsko
Letos poprvé byla vyhlášena společná česko-slovinská výzva. V ní uspěly dva projekty z VŠCHT Praha: Inženýr Jiří Kubásek s projektem Vývoj pokročilých bioabsorbovatelných materiálů na bázi zinku postupy práškové metalurgie a profesor Jaroslav Kvíčala s projektem Pokročilá činidla pro (asymetrickou) nukleofilní fluoraci.

Prof. Dr. Ing. Julie Hamáčková, doktor chemických věd, patřila k prvním ženám studujícím na technických vysokých školách v Československu. V roce 1954 byla jako vůbec první žena na vysokých školách technických jmenována profesorem chemie vody. Účastnila se i na řízení VŠCHT Praha; byla v r. 1955/56 proděkanem a od r. 1957 do r. 1959 děkanem fakulty technologie paliv a vody.
Jméno Julie Hamáčkové nese soutěž, která vznikla v roce 2015 na VŠCHT Praha v rámci projektu 7.RP EU TRIGGER a projektu MŠMT EUPRO II LE 14016. Cílem Ceny je podpořit zohlednění genderových aspektů ve výzkumné i pedagogické práci. Cena je udělována každoročně ve třech kategoriích. Více informací o kategoriích a pravidlech soutěže naleznete na webu https://gro.vscht.cz/cjh
Laureátky ceny v kategoriích a) a b), byly vybrány hodnotící komisí z navržených kandidátek/tů 11. prosince 2020. Ceny byly laureátkám předány rektorem VŠCHT Praha prof. Dr. RNDr. Pavlem Matějkou 13. ledna.2021.
Cena Julie Hamáčkové 2020 v kategorii a)
Veřejné ocenění mimořádného přínosu žen, zaměstnankyň VŠCHT Praha, k rozvoji vědy, výzkumu, pedagogiky a inovací, včetně působení v akademické sféře získává:
doc. Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D., z FCHT, ústav 111
|
|
Cena Julie Hamáčkové 2020 v kategorii b)
Veřejné ocenění mimořádného přínosu zaměstnanců a zaměstnankyň VŠCHT Praha na poli podpory a prosazování rovných příležitostí v pracovních vztazích a výzkumu na VŠCHT Praha získává:
Ing. Pavla Šmejkalová, Dr., z FCHT, ústavu 217
![]() |
|
Laureátkám gratulujeme!
Vzhledem k mimořádným přínosům i ostatních nominovaných kandidátek a kandidáta Vám je také představujeme:
V kategorii a)
Řezníčková Alena, PhD |
FCHT/126 |
|
Demnerová Kateřina, prof. Ing., CSc. |
FPBT/320 |
|
Muchová Eva, RNDr., Ph.D. |
FCHI/403 |
|
Hassouna Fatima, doc. Mgr., Ph.D. |
FCHI/445 |
|
Vaňková Eva, Ing., Ph.D. |
FPBT/31/ - FCHI/444 |
|
Štěpánková Hana, Ing. |
Rektorát/995 |
v kategorii b)
Jeníček Pavel, prof. Ing., CSc. |
FTOP/217 |

Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy ve studijním programu a za mimořádné činy studentů byla pro rok 2020 udělována pouze v kategorii za mimořádné činy studentů, kde bylo uděleno všech 10 ocenění. Důvodem letošní změny bylo ocenit studenty či absolventy vysokých škol, kteří formou dobrovolnictví a dalších činností aktivně pomáhali během pandemie Covid-19.
Bc. Anna Ničová (Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha) bezprostředně po dopadu protiepidemických opatření a nastalé nejistotě ve společnosti se ujala organizace dobrovolnického šití roušek. Zorganizovala směnný provoz šití v budově školy a na kolejích, a to za dodržení všech hygienických pravidel. Výroba se neobešla bez náročného obstarání materiálu, lidských sil, sterilizace a distribuce.


Dne 3.12.2020 proběhl na VŠCHT Praha již šestý ročník této soutěže, v letošním roce distančně.
Komise ohodnotila soutěžní práce a navrhla udělení cen v níže uvedeném pořadí.
Kategorie studentských prací typu SVK
1. místo | Bc. Gabriela Janíková, 5. ročník FPBT | Vliv deficientce tryptofanu ve stravě matky na rozvoj úzkostných poruch v dospělosti potomka |
2. místo | Bc. Agáta Foitlová, 5. ročník FCHT | Analýza odéru přírodního kaučuku |
3. místo | Bc. Vojtěch Kužel, 5. ročník FTOP | Mikropolutanty ve vodách: riziko pro ekosystém a člověka |
4.-6. místo | Bc. Klára Zemanová, 5. ročník FPBT | Zdravotní rizika z důvodu znečištění plasty |
4.-6. místo | Martina Nová, 3. ročník FTOP | Endokrinní disruptory, cytokiny a obezita: Jakou roli hrají v syndromu polycystických ovarií? |
4.-6. místo | Ing. Markéta Šimková, 3.PGS FPBT /1.mgr FCHT | Tvorba biofilmu Cutibacterium acnes: zdravotní komplikace a s nimi spojené genderové aspekty |
Kategorie Studentské závěrečné práce
V kategorii byly předloženy dvě práce:
- Ing. Anton Viskin, 5.ročník FPBT, Příprava vzorků krevní plazmy pro zjištění neurologických onemocnění pomocí hmotnostní spektrometrie
- Bc. Robert Kvaček, 4. ročník FTOP, Kvalitativní analýza mikroplastů ve vodě metodou barvení
Hodnotící komise doporučila ocenit práci Ing. Antona Viskina
Všem soutěžícím děkujeme za jejich účast a oceněným blahopřejeme !


