Světově uznávaný virolog Tomáš Cihlář obdržel Mimořádnou Cenu Neuron za významný vědecký objev a za jeho podíl na vývoji virostatik proti závažným virovým onemocněním a za celkové zásluhy o českou i světovou vědu. Chomutovský rodák to dotáhl na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir, ke kterému upíná zrak celý svět. „Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů. Je to ale i veřejné uznání přístupu, který jsme vždy zastávali, a jež spočívá v účinném skloubení základního akademického výzkumu s firemním průmyslovým vývojem,“ říká světově uznávaný virolog a dodává: „Já osobně to také vnímám jako uznání podpory a trpělivosti mé rodiny, bez nichž bych tuto práci nemohl dělat.“

Bádání Tomáše Cihláře inspiroval svými výzkumy i Antonín Holý. Řadu jeho principů se svým stočlenným týmem v Gileadu využil právě při výběru a testování léku Remdesivir. Ačkoli žije a pracuje za oceánem, profesně komunikuje s českou vědeckou komunitou, zejména s Ústavem organické chemie a biochemie v Praze, jehož chemici svými zkušenostmi a kreativitou přispěli k vývoji léčiva. Tomáš Cihlář obdržel k Mimořádné Ceně Neuron za významný vědecký objev také peněžní prémii milion a půl korun, kterou chce mimo jiné také vrátit zpět do vědy, a to prostřednictvím Neuronu. „Chovám veliký respekt pro to, co Neuron dělá a jakým způsobem podporuje talentované vědce. Proto bych rád část finanční odměny věnoval zpět do podpory vědy a mladých vědců hlavně v oblasti boje proti infekčním onemocněním," vysvětluje Tomáš Cihlář.

O Tomášovi Cihlářovi

Tomáš Cihlář je český virolog a chomutovský rodák, který se vypracoval na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir. Po studiu na chomutovském gymnáziu pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Věnoval se oboru bioinženýrství a kvasné chemie. Na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR absolvoval postgraduální studium, při kterém se zabýval výzkumem antivirových látek, a v roce 1994 získal titul kandidáta věd. U virologie a zejména antivirotik už zůstal. Po ukončení studia odešel na stáž do americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V rámci výzkumu se zabýval vývojem antivirotik, zejména přípravků proti infekci HIV. Léky na HIV, včetně přípravku Viread a řady lékových kombinací, které firma Gilead doposud vyvinula, dnes léčí přes 10 milionů lidí na celém světě.

Další informace o oceněných na webu Nadačního fondu Neuron

Medaile byla udělena Ing. Haně Dvořákové, CSc. a prof. Ing. Dalimilu Dvořákovi, CSc. za nezištnou podporu mladých vědeckých talentů.

Manželé Dvořákovi v roce 2013 společně založili Nadaci Experientia, která se zaměřuje na podporu mladých vědkyň a vědců v oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Díky nim mohou desítky nadaných chemiků absolvovat stáže na prestižních univerzitách v zahraničí a  zakládat nezávislé výzkumné skupiny na vědeckých pracovištích v České republice.

Nadace Experientia patří mezi nejvýznamnější nadace u nás a je největší nadací, která podporuje výhradně vědu. Je financována z licenčních poplatků za antivirové léky, na jejichž vývoji se v Ústavu organické chemie a biochemie spolu s profesorem Holým podílela také paní Hana Dvořáková.

Kromě působení v Nadaci Experientia oba manželé pracují na Vysoké škole chemicko-technologické a podporují další neziskové organizace včetně Člověka v tísni či Nadace Via.

Manželé Dvořákovi také nedávno převzali z rukou primátora čestné občanství hlavního města Prahy.

Seznam oceněných na webu Senátu Parlamentu ČR.

Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

Ve vydavatelství John Wiley & Sons vyšlo v srpnu 2020 revidované a aktualizované druhé vydání podrobné učebnice potravinářské chemie The Chemistry of Food. Autory knihy jsou Jan Velíšek, Richard Koplík a Karel Cejpek z VŠCHT Praha.

Monografie The Chemistry of Food podává na 1200 stranách komplexní přehled důležitých sloučenin, které jsou obsaženy v potravinách a surovinách pro jejich výrobu. Kniha je zaměřena na strukturní vlastnosti složek potravin a jejich chemické reakce, organoleptické vlastnosti a nutriční a toxikologický význam. Kromě podrobné bibliografie a rejstříku obsahuje řadu reakčních schémat, obrázků a tabulek a téměř 2 000 chemických struktur. 

Aktuální vydání zahrnuje mnoho nových poznatků ze stovek vědeckých prací týkajících se chemie potravin a souvisejících oborů, které byly publikovány od roku 2012. Nové informace se týkají známých i nedávno objevených složek potravin, jejich vzniku, reaktivity, degradací, reakcí s jinými sloučeninami, ale také organoleptických, biologických a dalších důležitých vlastností.

Revidované druhé vydání The Chemistry of Food je určeno pro studenty vysokých škol, učitele a pracovníky potravinářského výzkumu a průmyslu. Kniha poslouží k rychlé orientaci v téměř jakémkoli okruhu otázek, které se týkají chemického složení a souvisejících chemických reakcí potravin.

VŠCHT potvrdila své loňské druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2021. V celosvětovém pořadí si naše univerzita meziročně polepšila o třináct příček a patří jí 342. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2021 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 40. místo na světě a první v Česku.

„Jsem rád, že po loňském úspěchu při prvním zahrnutí naší školy do žebříčku jsme potvrdili, že naše umístění není náhoda. Snažíme se, aby naše škola byla nejen ke studentům vstřícná a férová,  k tomu  jim nabídla rodinné prostředí a intenzivní kontakt s vyučujícími i zapojení do vědecké činnosti. Vím, že žebříček je jen číslo. Za důležité považuji, abychom se stále posouvali dál a zlepšovali se. Pokud se to odrazí i v žebříčcích, bude to pověstná ‚třešnička na dortu‘.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.

V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se zlepšila na 260. místo na světě. ČVUT Praha obsadilo 432. místo, Masarykova Univerzita 531.-540. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 591.-600. místo, VUT Brno 701.-750. místo, TU Liberec 751.-800. místo a ČZU Praha 801.-1000. místo. Nově se v žebříčku objevují i Mendelova univerzita v Brně na 701.-850. místě a Univerzita Pardubice na 801.-1000. místě.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2021.

Jedno ministerstvo řeky rovná, druhé dotuje jejich návrat k přírodní podobě, aby zadržely víc vody. Místo lesíků a remízků pokrývají českou krajinu monotónní lány, pod nimiž půda rychle eroduje. Výsledkem jsou povodně střídané suchem a potíže s potravinovou soběstačností. Jak z toho ven? Vraťme do půdy organickou hmotu, dotujme zemědělce nikoli podle produkce, ale podle toho, jestli v krajině dobře hospodaří, budujme zalesněné biokoridory, remízky a tůně, uberme administrativy nutné pro tyto prospěšné projekty. Pětice odborníků hledala v ostravské diskuzi odpovědi na to, jak zmírnit dopady klimatické změny v Česku.

Sice se zvyšují extrémy v klimatu, ale tak to bylo vždycky. Vždy se přece střídaly doby ledové a doby meziledové. Alespoň tak se to často říká mezi laickou veřejností. A má to být omluva pro lidstvo, které vlastně podle tohoto argumentu s výkyvy počasí nemá nic společného. „Ano, u nás ve střední Evropě vždy byly povodně, sucha a další extrémy, ale nyní jsou ty extrémy častější a jsou intenzivnější,“ namítl Radim Tolasz, vedoucí Oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v diskuzi u třetího kulatého stolu společensky odpovědných univerzit. 

Záznam diskuse a další postřehy naleznete na webu Universitas.cz

Předchozí online diskuze na Universitas

• První ze série debat se věnovala tématu společenské odpovědnosti vysokých škol. Záznam a shrnutí brněnské akce najdete zde.
• Pražská diskuze se věnovala roli vysokých škol při propuknutí krize. Záznam a shrnutí najdete zde.