idvazba: 7230
šablona: stranka_novinky
čas: 20.6.2021 01:44:04
verze: 4923
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW
![[000202]](/images/195!110/uzel/22496/%5B000202%5D.jpg)
![[000202]](/images/195!110/uzel/20343/%5B000202%5D.jpg)
Úspěch VŠCHT v univerzitním žebříčku QSVŠCHT již podruhé obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2022. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 373-376. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2022 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 26. místo na světě a první v Česku.
„Již třetí úspěch v řadě je samozřejmě milým výsledkem všech pracovníků a studentů naší školy. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a zlepšovali se.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Asi i vzhledem k pandemické situaci ale došlo u těchto ukazatelů k meziročnímu poklesu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT pokles z loňského umístění na 342. místě.
V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 266-267. místě na světě. ČVUT Praha se posunulo na 403.-406. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 701.-750. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 15 českých univerzit.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2022.
Koronavirus - informace z 26. 5.Výuka v laboratořích probíhá pro všechny ročníky s nutným pravidelným testováním.
Rakev restaurovaná studentem VŠCHT Jáchymem Palečkembude vystavena na Turnovské muzejní noci 18. 6. 2021
Nejtěžší okamžik kariéry? Exploze etylenové jednotky za 14 miliardTomáš Herink, mimořádný profesor na VŠCHT Praha.
Nová budova VŠCHTVysoká škola chemicko-technologická vlastní od května 2021 budovu v Jankovcově ulici č. p. 1114/23 v pražských Holešovicích.
Zemřel docent František HamplV neděli 6. 6. 2021 ve věku 67 let zemřel pan docent František Hampl, dlouholetý člen Ústavu organické chemie VŠCHT Praha.
František Hampl působil na VŠCHT Praha od roku 1991, kdy se na svou alma mater vrátil po osmi letech působení ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. I toto působení v praxi, ale také vrozená touha poznávat věci do hloubky a také výborná paměť mu pomohly stát se respektovaným odborníkem v oblasti chemie léčiv. Kniha Farmakochemie, na které se podílel jako spoluautor, dávno překročila svým významem hranice školy i České republiky. Byl však předně vynikajícím pedagogem. Vychoval celou řadu absolventů na bakalářském, magisterském i doktorském stupni studia, spolupodílel se na zavedení studijních programů orientovaných na Syntézu a výrobu léčiv, kterých byl i garantem.
Radek Cibulka: Franta by učitel tělem i duší. Vždy jsem obdivoval, jak trpělivě a od základu dokázal, často i opakovaně, jednotlivým studentům vysvětlovat určitou problematiku. Na to si vždy našel čas. Já jsem se od něj vlastně učil neustále, nejprve jako diplomant, poté jako kolega a kamarád.
Bez ohledu na to, co právě dělal, vynikal analytickou pečlivostí a precizností. Dodržoval „pravidla hry“ a bouřil se proti jejich ohýbání. Přesto nebyl žádný suchar a dokázal se ve společnosti dobře bavit, obzvláště při dobrém moravském vínu.
Odešel vynikající kamarád a člověk, který si stál za svými názory a dokázal je prosadit; člověk, který byl vždy připraven ostatním pomoci.
Franto, budeš nám scházet. Čest Tvé památce!
Radek Cibulka a Jiří Svoboda
Na sekretariátu Ústavu organické chemie je připravena kondolenční kniha, kde se můžete podepsat či přidat pár slov.
Stručný životopis
Doc. Ing. František Hampl, CSc. se narodil v roce 1954 v Kolíně. Je absolventem Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde získal nejprve inženýrský titul a posléze obhájil disertační práci. Po osmileté kariéře výzkumného pracovníka ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii se v roce 1991 vrátil na VŠCHT Praha, kde působil nejprve jako odborný asistent a po habilitaci v roce 2000 jako docent na Ústavu organické chemie.
V rámci svého působení v aplikovaném výzkumu, zejména ve Spolaně Neratovice, se stal autorem několika desítek patentů, z toho třinácti realizovaných. Své tvůrčí schopnosti a zkušenosti pak přenášel i na studenty VŠCHT Praha, kde se v rámci vědecké činnosti věnoval micelární katalýze a reaktivátorům acetylcholinesterasy. Bohatá je jeho pedagogická činnost, kde se kromě školení kvalifikačních prací podílel na výuce organické chemie, a zejména pak při výuce farmakochemie. Byl také garantem předmětů a studijních programů v této oblasti. Docent Hampl je spoluautorem knihy Farmakochemie, která byla předmětem řady dotisků a nových vydání a slouží jako učebnice na vysokých školách v Česku i na Slovensku.
Vyjádření ke snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum oproti návrhu RVVI
Jiří Wanner je čestným členem IWAV rámci zahájení oznámili 1. digitálního kongresu Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) oznámili výkonný ředitel IWA Kala Vairavamoorthy a prezident IWA Tom Mollenkopf jmenování dvou nových čestných členů IWA. Jedním z nich je přitom profesor Jiří Wannner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT, druhým pak profesor Mark van Loosdrecht z Technické university Delft, Nizozemí.
„Myslím, že je to ocenění i celého českého vodního hospodářství, neboť IWA uděluje čestné členství jen výjimečně,“ uvedl profesor Wanner ke svému jmenování do prestižní pozice v IWA.
Projekt PYREKOL má hmatatelný výsledekNová pyrolýzní jednotka na zpracování odpadních plastů byla 12. května slavnostně otevřena v litvínovském závodě společnosti ORLEN Unipetrol. Pyrolýzní jednotka je výsledkem společného projektu PYREKOL řešeného VŠCHT Praha, ORLEN Unipetrol a ORLEN UniCRE, který je zaměřen na chemickou recyklaci plastů a její implementaci do standardní výroby. Na VŠCHT Praha se na vědecké části projektů podílí tým Dr. Petra Straky z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv, Ústavu energetiky a Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší.
Proces pyrolýzy není žádnou novinkou, po tisíce let sloužil k výrobě dřevěného uhlí. Za druhé světové války byla pyrolýza využívána k výrobě pohonných hmot z uhlí a v současné době se pro změnu pyrolýza používá především v rafinerii pro výrobu surovin pro petrochemický průmysl. Typicky se tak z různých ropných frakcí vyrábí například etylen, propylen, 1,3-butadien a aromáty jako benzen, toluen a xyleny a další převážně nenasycené uhlovodíky. Velká část těchto uhlovodíků se používá pro výrobu plastů, kterých se v současné době na světe vyrobí přes 320 milionů tun za rok. Přibližně polovina tohoto množství plastů je však využívána pro výrobu obalů s velmi krátkodobým využitím.
Hromadění použitých plastů na pevnině i v oceánech je jedním ze současných palčivých problémů lidstva. Plasty byly již nalezeny i na dně Mariánského příkopu. Vzhledem k obrovskému množství a rozmanitosti odpadních plastů v současné době zažívá léty ověřený proces pyrolýzy renesanci a očekává se, že by se tímto zdánlivě jednoduchým postupem mohly plasty zpracovávat zpět na suroviny zpracovatelné v petrochemickém průmyslu.
Projekt PYREKOL si neklade za cíl pouze navrhnout technologii pro pyrolýzu odpadních plastů a pneumatik, ale především implementovat produkty pyrolýzy do rafinerského procesu. Mohou být tudíž využívány jak na výrobu základních petrochemikálií, tak pro výrobu komponent motorových paliv. Bude nutné řešit řadu problémů a výzev jako je například nízká stabilita pyrolýzních olejů a s ní spojené problémy se skladováním a transportem pyrolýzních olejů. Klíčovou výzvou bude rafinace pyrolýzních olejů usnadňující jejich další zpracování v rafinerii. Výstupy projektu by měly v rámci cirkulární ekonomiky pomoci efektivnímu opětovnému využití odpadních plastů a pneumatik v petrochemickém průmyslu a snížení uhlíkové stopy.
Více v tiskové zprávě.
Udržitelnost potravin: Jak se vyznat v kvalitě jídla?Rozhovor s doktorem Janem Pivoňkou v rámci cyklu Business Speak.
Sustainability managementKurz je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.
Jak fungují testy na COVID-19?Přehledné infografiky, na kterých jsou vysvětleny principy a vlastnosti jednotlivých testů.
Podpořené projekty pro skvělou budoucnost Česka
Profesor Kratochvíl obdržel Medaili ČSCH
První inženýrská 2021Tradiční oslavy čerstvých inženýrů v parku mezi budovou A VŠCHT a FSv ČVUT.
Druhý ERC CZ grant pro profesora SoferaProfesor Zdeněk Sofer získal podporu pro již druhý projekt ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích programu ERC CZ. Pětiletý projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů podpořený částkou 64 mil. Kč tematicky navazuje na první ERC CZ grant z udělený prof. Soferovi loni.
Projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů se zabývá studiem metod exfoliace 2D materiálů, přípravou monovrstev pomocí fyzikálních a chemických metod a jejich funkcionalizaci pomocí kovalentních a nekovalentních interakcí. Nově syntetizované materiály budou studovány pro aplikace na uchovávání energie v podobě baterií a superkapacitorů, heterogenní katalýze a fotoelektrokatalýze a optioelektronických aplikací v hybridních OLED strukturách.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 8. května 2021 celkem 81 nových profesorů. Bylo mezi nimi i pět kandidátů z VŠCHT Praha:
- doc. Ing. Petr KOČÍ, Ph.D. pro obor Chemické inženýrství
- doc. Ing. Vladimír KOČÍ, Ph.D. pro obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí
- doc. RNDr. Martin PUMERA, Ph.D. pro obor Anorganická chemie
- doc. Mgr. Daniel SVOZIL, Ph.D. pro obor Biochemie
- doc. Ing. Ondřej UHLÍK, Ph.D. pro obor Mikrobiologie
Studujte management na VŠCHT PrahaVŠCHT Praha se rozhodla následovat příklad prestižních zahraničních technických univerzit a rozšířila nabídku pro uchazeče o ekonomicko-manažerské programy. Jejich specifikem je velký důraz na kvalitu a náročnost studia, typickou pro tradiční chemické programy a VŠCHT jako takovou (pro rok 2021 byla mezinárodně nejlépe hodnocenou technickou univerzitou v ČR - QS World University Ranking #342).
V současném akademickém roce, poznamenaném pandemií, probíhá prvním rokem výuka v loni akreditovaném navazujícím magisterském programu Odvětvový management (s volbou mezi specializacemi Projektové řízení inovací a Řízení chemického průmyslu).
Přihlášky lze podávat do 20. června 2021.
Veškeré informace naleznete na webu Ústavu ekonomiky a managementu.
Sakury kvetou, Hanami začínáHanami, japonský svátek jara spojený s výkvětem sakur v pražských Dejvicích, je zpět. Již po třiadvacáté. V průběhu celého týdne se mohou zájemci přijít podívat na nádherně vybarvené stromy, zklidnit roztěkanou duši a vnímat jaro všemi smysly.
Doprovodný program se s ohledem na epidemiologická opatření přesunul kompletně do on-line prostoru, kde jsou v nabídce rozhovory a webináře o duševní hygieně, pořady spojené s japonskou kulturou, záznamy živých vystoupení kapel nebo lekce jógy. Interaktivitu zajišťují nejrůznější hry, populární pub kvíz a on-line konverzace. Tematicky je letošní ročník spjatý především s duševním klidem, ale i odvrácenou stranou nitra.
Do programu přispěli mimo jiné přední český kurátor asijského umění a japanolog doc. Filip Suchomel, herec Jan Nedbal nebo reprezentant ČR a třetí evropský hráč hry Gó. Z hudebníků pak především Floex, Himalayan Dalai Lama s novou deskou Isolated Bonds, kurátorované playlisty připravili DJs z kolektivů Addict Sound, Punctum radio, Radio Wave, Heartnoize Promotions, Swim nebo Wrong.
Veškerý doprovodný program naleznete na webu hanami.vscht.cz
Můžete se podívat i na facebookovou událost Hanami: Jarní klid | 花見: 春の静けさ.
Zvyšme podíl aplikovaného výzkumuRozhovor s profesorem Vojtěchem, prorektorem pro vědu a výzkum.
Lesamáj - technicky dejvický majálesLesamáj je multižánrový nekomerční site-specific festival, oslava jara, svobody a tvůrčí energie v duchu myšlenky „studenti studentům“.
Organizační tým festivalu je složený ze studentů škol dejvického Kampusu (VŠCHT, ČVUT, ÚOCHB, KTF UK) a navazuje na tradici nekomerčních majálesových oslav, coby iniciativy studentů.
Studenti Kampusu Dejvice se rozhodli v roce 2018 uspořádat tradiční oslavy máje po svém. Převracejí tak majáles naruby Lesamáj - multižánrový nekomerční festival v duchu studentské spolupráce a sounáležitosti tak, jak si tradice žádá - oslava jara, svobody a tvůrčí energie v duchu myšlenky „studenti studentům“.
Letos se akce vzhledem k pandemii koná kompletně online. Zpětně se můžete podívat na doprovodný program, který běží od 20.4.2021. Hlavní program, tedy Den L, se koná 29.4.2021. Nalaďte si nás od 9:00 h na Workout, ve 14:00 h na procházku Kampusem Dejvice a od 19:30 na DJ's Afterparty. Nenechte si ujít také beer jógu, přípravu čaje, podcast s paní architektkou Melkovou, korunovaci Veličenstev a koncert Orchestru VŠCHT Praha! Veškerý program zajistili organizátoři Lesamáje a studentské spolky. Doprovodný program poběží zhruba do poloviny května. Sletovat nás můžete i na YouTube kanálu.
Zváni jsou všichni bez ohledu na věk - nejen studenti! Vstup on-line a zdarma!
Vedení Vysoké školy chemicko-technologické v Praze rozhodlo o prodloužení lhůty podávání přihlášek na doktorské studium do 14. května 2021.
Ostatní termíny související s přijímacím řízením zůstávají nezměněny.
Harmonogram přijímacího řízení do DSP
|
Veřejné vyhlášení a zveřejnění rámcových témat dizertačních prací |
do 15. 2. 2021
|
|
Odevzdání přihlášek |
do 14. 5. 2021 |
|
Sdělení data pohovoru uchazečům |
do 4. 6. 2021 |
|
Přijímací pohovory |
červen / červenec 2021 |
|
Oznámení výsledku uchazečům |
podle sdělení děkanátu fakulty
|
|
Zápis do studia |
září 2021 - nastavení termínů v kompetenci děkanátů fakult |
Věřím v nepřenositelnou sílu zkušenostiRozhovor s novým profesorem oboru Materiálové inženýrství Petrem Slepičkou.
Nový tomograf otvírá pohled do hlubin materiálůPřístroj bude v Technoparku Kralupy používán ve spolupráci s průmyslovou sférou.
Nezmeškejte podání přihlášky ke studiu!Informace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.
Z důvodu vyhlášených protipandemických opatření byl prodloužen termín pro podání přihlášek do bakalářského studia. Nově je možno přihlášky podat až do čtvrtka 15. dubna.
Nejdůležitější informace
Bakalářské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2021
- Většina programů bez přijímacích zkoušek -Informace o přijímacím řízení
- Seznam bakalářských studijních programů
Navazující magisterské studium
- Přihlášky přijímána do 15. dubna 2021
- Informace o přijímacím řízení
- Seznam navazujících magisterských studijních programů
Doktorské studium
- Přihlášky přijímána do 15. dubna 2021
- Informace pro uchazeče o doktorské studium
- Nabídka témat disertačních prací
VŠCHT se v rostoucí komunitě kolem vodíku pohybuje jako vůdčí instituceRozhovor s děkanem FCHT, profesorem Karlem Bouzkem.
Opustila nás Jitka VydrováS hlubokou lítostí oznamujeme, že v pátek 9. dubna 2021 ve věku 62 let náhle zemřela Ing. Jitka Vydrová, CSc., naše milá kolegyně a dlouholetá tajemnice Fakulty potravinářské a biochemické technologie.
Jitka celý svůj profesní život zasvětila Fakultě potravinářské a biochemické technologie. Na VŠCHT přišla v roce 1977 jako studentka z Moravy a ač hrdá Moravanka, svůj osud na dalších 44 let spojila s naší Alma mater a Prahou. V roce 1982 dokončila inženýrské studium, tehdy na Katedře konzervace potravin, kde pokračovala i v aspirantuře. Po úspěšném dokončení vědecké přípravy získala titul CSc. Po revoluci se jí nabídla možnost pracovat na děkanátu FPBT, kde až do loňského roku působila jako tajemnice fakulty. Ani zde svoji odbornost nehodila za hlavu a dlouhá léta ještě učila na Ústavu konzervace potravin a technologie masa.
Jitku jsme znali od jejích studentských let jako činorodou kolegyni, pro kterou nic nebylo problémem a jejíž profesní záběr byl neuvěřitelně široký. Do všeho, co dělala (a nebylo toho málo), se pouštěla s nezdolným elánem a entuziazmem. Díky tomu se v porevoluční éře stala doslova „chodící kronikou“ nejen fakulty, ale celé VŠCHT. Byla zkrátka dobrou duší našeho děkanátu, ochotná vždy poradit a pomoci každému, kdo to zrovna potřeboval. Díky jejímu přístupu ke studentům jí řada z nich vděčí za to, že vysokou školu úspěšně dokončili.
Jitko, již teď nám scházíš a budeme na Tebe vzpomínat. Neodešla jsi, v našich srdcích stále zůstáváš.
Čest Tvé památce.
Karel Melzoch a Jan Masák
V předsálí děkanátu Fakulty potravinářské a biochemické technologie je připravena kondolenční kniha, do které se můžete přijít podepsat a doplnit pár slov. Kniha bude přístupné v otvírací době děkanátu a poté bude předána rodině.
Nová technologie DCPD pro ORLEN UnipetrolJednotku s roční kapacitou 26 tis. tun navrhoval profesor Josef Pašek.Článek v magazínu Veřejné zakázky – publikační úspěch studentů Ekonomiky a managementu.
Nejvýznamnější odborný časopis o veřejných zakázkách v ČR právě zveřejnil článek PhDr. Jana Vaška, MSc. et MSc. a jeho studentů „Jak smysluplně využít otevřené účetnictví ve veřejném zadávání“. Na článku se podíleli studenti magisterského studia Swati Kushwaha, Juan-José Salgado, Jakub Nademlejnský, Patrik Nátr, Gabriel König a Štěpán Černohouz.
Práce studentů zaujala i na březnové konferenci Nákupního klubu. Autoři se zabývali metodou otevřeného účetnictví ve veřejném zadávání. Tato specifická metoda manažerského účetnictví umožňuje transparentní sdílení finančních i nefinančních informací mezi firmami. Na případové studii autoři poukázali na přínosy metody OÚ i možná rizika při nesprávné aplikaci.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Nová zbraň proti covidu-19. Vědci žádají o pomocNová analytická metoda stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách.
Testování na VŠCHT běží naplno V rámci testování zaměstnanců bylo ke dni 24. 3. 2021 z téměř 2000 testů celkem 5 pozitivních. 
Hydrogen DaysVodík jako záchrana klimatu? „Zelený vodík“ a zavedení vodíkových technologií do roku 2030 se považuje za perspektivní cestu ke snižování emisí CO2. Přesto se velká část vodíku stále vyrábí z fosilních paliv.
Jak zvýšit podíl „zeleného vodíku“ a vodíkových aplikací v průmyslu, energetice a mobilitě? Jak se aktuálně tato problematika řeší u nás i v zahraničí? Jaké jsou plány do budoucna a kam směřuje výzkum a vývoj v této oblasti?
Tyto i další otázky se v těchto dnech řeší na konferenci Hydrogen Days 2021, kterou spoluorganizuje Ústav anorganické technologie.
Na padělané léčivo z darknetu vám faktura nepřijdeRozhovor s docentem Martinem Kuchařem.
Světový den vody22. března si již od roku 1993 připomínáme, že je voda jednou z nejdůležitějších surovin, která nám jako lidstvu byla svěřena.
Funkční nanoroboti pro navigovanou kombinovanou nádorovou terapii
Prodlužování studia nechcemeRozhovor s rektorem Pavlem Matějkou o jeho prvních 15 měsících ve funkci a aktuálních výzvách.
VŠCHT Praha na Týdnu mozku Online přednášky: Chemie psychedelických látek a Psychedelika jako potenciální léčiva v psychiatrické praxi.
Profesor Sofer koordinátorem projektu TEIGERProjekt řeší zástupci všech 4 fakult, např. Dr. Rimpelová, Dr. Šír a doc. Záruba.Od středy 3. 3. 2021 14:00 do neděle 7. 3. 2021 24:00 budou z důvodu výměny telefonní ústředny nedostupné telefonní spojení na VŠCHT Praha. Omlouváme se za způsobené komplikace.
Po dobu odstávky nás prosím kontektujte e-mailem, který naleznete v seznamu kontaktů VŠCHT Praha.
Jak fungují vakcíny proti Covid-19?Kolegyně z Ústavu biochemie a mikrobiologie připravily přehledný poster.
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky genpor. Ing. Drahoslav Ryba udělil Čestnou medaili prof. Dr. Ing. Daliboru Vojtěchovi, vedoucímu Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství a prorektorovi pro vědu a výzkum VŠCHT Praha.
Profesor Vojtěch spolupracuje s Technickým ústavem požární ochrany více než 10 let. Nejprve se podílel na výzkumu nátavových kuliček, které během požáru vznikají na elektrických měděných vodičích. Analýzou nátav lze s určitou pravděpodobností zjistit, zda požár vznikl primárně od elektrického vedení nebo zda nátavy vznikly na vodičích až sekundárně. Druhý dlouholetý výzkum byl zaměřen na bezpečnost zásahových žebříků a výzkum rychlosti degradace jeho materiálu.
Asociace korozních inženýrů (AKI) vyhlašuje výsledky třetího ročníku soutěže o Cenu Asociace korozních inženýrů za nejlepší závěrečnou práci v oblasti koroze. Cena je určena pro absolventy bakalářského a magisterského stupně vzdělávání v oboru koroze a protikorozní ochrany, kteří v daném akademickém roce obhájili závěrečnou bakalářskou nebo diplomovou práci se zaměřením na korozi kovů nebo protikorozní ochranu. K hodnocení jsou přijímány práce zabývající se studiem korozních mechanismů, korozními problémy ve všech oborech lidské činnosti (stavebnictví, strojírenství, automobilový průmysl, chemický průmysl, potravinářství, ochrana kulturních památek ad.), postupy protikorozní ochrany (organické povlaky, katodická ochrana, povrchové úpravy, inhibitory, vývoj korozně odolných slitin ad.) a ekonomickými aspekty ochrany materiálů.
Cílem ocenění je motivovat studenty i jejich školitele k přípravě kvalitních a přínosných závěrečných prací řešících aktuální korozní problémy, a to jak v praktické, tak i teoretické rovině.
Laureátem Asociace korozních inženýrů za nejlepší závěrečnou práci za rok 2020 je Ing. Václav Kytka, absolvent Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Do soutěže byla nominována jeho diplomová práce s názvem Korozní chování slitin Zn-Al-Mg-Si vedená Ing. Tomášem Proškem, Ph.D. Autor cenu ve formě diplomu a prémie 5 000 Kč převezme z rukou předsedkyně hodnotící komise Ing. Kateřiny Kreislové, Ph.D. u příležitosti konference AKI v Táboře, kde svojí práci představí formou přednášky.
Práce byla vyhodnocena odbornou komisí jako nejlepší v konkurenci dalších 7 prací obhájených na VŠCHT Praha, Západočeské univerzitě v Plzni a STU Bratislava, z nichž do finálního výběru postoupily kromě práce Václava Kytky také bakalářská práce studenta VŠCHT Praha Andreje Kazanského a diplomová práce studenta ZČU Plzeň Jana Hajšmana.
Asociace korozních inženýrů, z.s. (AKI) je nezisková organizace, která byla založena v roce 1990 pracovníky v oboru korozního inženýrství a povrchových úprav. Je členem Evropské korozní federace (EFC), Světové korozní organizace (WCO) a nominuje zástupce ČR do Mezinárodní korozní rady (ICC). Vedle Ceny Asociace korozních inženýrů za nejlepší závěrečnou práci v oblasti koroze uděluje každoročně také Cenu Milana Pražáka za významný a dlouhodobý přínos v oblasti korozního inženýrství a protikorozní ochrany, Cenu za inovativní počin v oblasti protikorozní ochrany udělována firmám, podnikatelům a inovátorům za zavedení nového výrobku, postupu nebo služby s potenciálem významně přispět k omezení ztrát způsobovaných korozí kovů, vydává časopis Koroze a ochrana materiálu, pořádá konferenci Koroze a protikorozní ochrana materiálů a kurzy celoživotního vzdělávání.
Asociace korozních inženýrů děkuje všem nominovaným a nominujícím za účast a těší se na přihlášky do soutěže pro příští ročník. Závěrečnou práci v českém, slovenském nebo anglickém jazyce obhájenou studentem jakékoliv národnosti na české nebo slovenské vysoké škole mezi 15. zářím 2020 a 30. červnem 2021 musí nominovat školitel formou doporučujícího dopisu do 30. června 2021. K doporučujícímu dopisu je třeba přiložit elektronickou verzi závěrečné práce a poslat k rukám jednatele AKI na adresu info@aki- koroze.cz.
Příjemce Ceny vybere tříčlenná komise jmenovaná výborem AKI. Jméno vítězné práce a příjemce Ceny bude vyhlášeno do 31. srpna 2021.
Milan Kouřil, 2. viceprezident AKI
Zdroj: TZ Asociace korozních inženýrů
ChemQuest 2021VŠCHT Praha vyhlašuje 9. ročník soutěže pro žáky základních a středních škol - zrealizujte svůj experiment.
Zemřel Tomáš BřízaV pátek 12. února, v nedožitých 44 letech, zemřel náhle Ing. Tomáš Bříza, PhD, absolvent organické chemie na VŠCHT Praha.
8. mezinárodní chemicko-technologická konferenceOsmý ročník Mezinárodní chemicko-technologické konference ICCT 2021 navazuje na mnohaletou tradici chemicko-technologických konferencí, které si kladly za cíl seznamovat odbornou veřejnost s klíčovými výzvami a problémy chemie, energetiky a příbuzných oblastí, a to v mezinárodním kontextu.
Základním posláním konference ICCT i nadále zůstává snaha rozvíjet vzájemnou informovanost, výměnu znalostí a zkušeností v celoevropském měřítku, jak to odpovídá otevřenému prostoru v oblasti moderních chemických technologií, ve sdílení informací, při obchodní výměně a zejména v mezinárodní mobilitě chemických odborníků. Z tohoto důvodu je důležité zprostředkovat setkání, podporovat spolupráci a dialog, upevňovat vztahy mezi vedoucími pracovníky vládních institucí, výrobních podniků, významnými odborníky z univerzit a výzkumných ústavů i nadanými studenty z různých chemických oborů a z různých regionů.
Formát konference ICCT nabývá v poslední době na významu také proto, že závazky plynoucí z dnes již uzákoněných opatření v rámci tzv. „Zelené dohody pro Evropu (Green Deal)“ významně ovlivní budoucí aktivity všech subjektů v chemických, energetických i dalších sektorech a ovlivní na mnoho let charakter fungování celé společnosti i budoucnost naší planety.
Na všechny výše uvedené výzvy se zaměřuje osmý ročník konference ICCT. Pro letošní rok připravujeme konferenci poprvé distanční formou. Chceme tím demonstrovat, že nám pandemická situace nemůže zabránit v komunikaci, že jsme i technicky připraveni zachovat pravidelné setkávání chemiků na co nejvyšší odborné a organizační úrovni, a to s využitím moderních forem komunikace.
Pro všechny účastníky poskytne osmý ročník konference ICCT příležitost prezentovat a diskutovat své vize, dlouhodobé záměry a projekty, případně i příležitost, jak navázat kontakt s talentovanými budoucími spolupracovníky na těchto projektech.
Registrace, formulář k zaslání abstrakt a další informace na www.icct.cz
Harmonogram:
- do 23. 3. 2021 – zaslání abstrakt
- do 5. 4. 2021 – zlevněný poplatek
- 3.–5. 5. 2021 – průběh konference
- do 13. 6. 2021 – zaslání plných textů
SBORNÍK PLNÝCH TEXTŮ V ELEKTRONICKÉ FORMĚ
Cílem organizátorů je zveřejnit plné texty v angličtině v databázi Web of Science Clarivate Analytics. Plné texty budou po recenzi členy vědeckého výboru uveřejněny ve sborníku. Elektronický sborník (PDF) plných textů bude vydán do října 2021 a umístěn na web konference.
Fotosoutěž Svět (je) chemieVŠCHT Praha vyhlašuje 12. ročník fotografické soutěže pro žáky, studenty i širokou veřejnost.
Koronovým výbojem proti koronaviruVědci z VŠCHT Praha vyvinuli zařízení, které dezinfikuje respirátory s téměř 100% účinností.
Profesor Pospíšil zvolen předsedou Rady vysokých školDne 11. února 2021 byl na další funkční období zvolen předsedou Rady vysokých škol (RVŠ) profesor Milan Pospíšil z VŠCHT Praha. Za místopředsedy byli zvoleni doc. Daniela Jobertová (AMU), dr. Petr Just (MUP), doc. Tomáš Kašparovský (MU), doc. Jiří Langer (UPOL) a prof. Jiří Skládanka (MENDELU).
Místopředsedou za Studentskou komoru RVŠ se stal Michal Farník (ČVUT)
Profesor Pospíšil působí na VŠCHT Praha jako prorektor pro strategii a rozvoj, jeho domovským ústavem je Ústav technologie ropy a alternativních paliv. Ve své vědecké činnosti se specializuje na chemické a energetické zpracování paliv. V rámci Rady vysokých škol již zastával po dobu tří let funkci místopředsedy.
Rada vysokých škol je ze zákona orgánem reprezentace vysokých škol. Zabývá se primárně rozvojem, ekonomickým zabezpečením, právní úpravou, činností, organizací a řízením vysokých škol a zásadními věcmi dotýkajícími se rozvoje, činnosti a zájmů vysokých škol a jejich učitelů, studentů a zaměstnanců, zaujímá k nim stanoviska a doporučení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné orgány a instituce.
Odešla Ing. Miroslava NovotnáInženýrské studium absolvovala na tehdejší Fakultě technologie paliv a vody, VŠCHT. Ve své diplomové práci se v roce 1982 zabývala aplikací ionexů při úpravě vody v energetice.
Své alma mater zůstala věrná i po ukončení studií, kdy v roce 1985 nastoupila do laboratoře molekulové spektroskopie Centrálních laboratoří VŠCHT. Od roku 1992 převzala vedení této laboratoře a zároveň se stala vedoucím Centrálních laboratoří VŠCHT. Tuto funkci zastávala až do roku 1995, vedoucím laboratoře zůstala až do svého odchodu. Její profesní záběr byl velmi široký – od aplikace spektroskopických technik při analýze různých materiálů, např. při ochraně kulturního dědictví až po aplikační práce v oblasti energetiky. Do posledních dní se na VŠCHT podílela i na pedagogické práci.
V Mirce odešel člověk oblíbený a ceněný pro svou vlídnost, klidné a konstruktivní vystupování, ochotu poradit a pomoci.
Bude nám chybět.
Jan Macák a Richard Hrabal
Evropská platforma připraví cestu k užší spolupráci v oblasti bezpečnosti potravinNa projektu se podílí VŠCHT Praha.
VŠCHT Praha nabízí středoškolákům konzultace k maturitě zdarmaPomáhat budou vybraní studenti pod záštitou VŠCHT.
Nové mezinárodní projekty Erasmus+Řešitelské týmy Ústavu ekonomiky a managementu uspěly v mimořádné podzimní výzvě Erasmus+ Strategická partnerství v oblasti vysokoškolského vzdělávání, zaměřené na prioritu "Inovativní postupy v digitálním věku".
VŠCHT Praha tak bude v nadcházejících dvou letech spolu s partnerskými univerzitami z Portugalska, Finska, Litvy, Chorvatska, Maďarska a Nizozemska řešit mezinárodní projekty Virtual Visiting Professors (doc. Vlachý jako koordinátor grantu) a Collaborative Digital Storytelling for Sustainable Change (dr. Hřebačková jako spolupříjemce grantu) v celkové hodnotě přes 460 tis. €.
Den otevřených dveříPoznejte VŠCHT Praha díky virtuální prohlídce a seznamte s naší školou na záznamech z proběhlého online dne otevřených dveří.
Investice do výzkumu nanorobotů je rizikověřím ale, že se vyplatí, říká Martin Pumera v rozhovoru pro magazín Forbes.
Zažij den na VŠCHT (nyní online)Hromadným akcím doba nepřeje. Zvažuješ studium v Praze? Domluv si individuální den otevřených dveří.
Chodím světem nanometrů a fascinovaně zírámRozhovor s profesorem Petrem Slavíčkem, šéfem výzkumné skupiny Photox.
Kateřina Maštovská držitelkou ceny Harvey W. Wiley 2021Harvey W. Wiley Award, nejprestižnější vědecké ocenění AOAC INTERNATIONAL (Association of Official Analytical Chemists), se uděluje vědci, který významně přispěl k vývoji analytických metod v oblasti zájmu AOAC. Ing. Kateřina Maštovská, Ph.D je již druhou oceněnou z VŠCHT Praha, v roce 2016 se jeho držitelkou stala také prof. Jana Hajšlová.
Doktorka Maštovská přispěla ke zdokonalení široce používané analytické metodiky a aplikací QuEChERS, vyvinula nové metody pro analýzu reziduí veterinárních léčiv a kontaminantů v potravinách, zavedla nejmodernější technologie pro běžné analytické použití a je autorkou průkopnické metodiky pro měření kanabinoidů v konopí.
V současné době působí jako hlavní vědecká ředitelka v potravinářské divizi Eurofins v USA a také jako technicko-průmyslová ředitelka pro pesticidy v rámci Operational Best Practices Programme v Eurofins Scientific.
Dr. Maštovská zahájila svou kariéru před více než 25 lety v Laboratoři kontaminantů a toxických látek v potravinách na VŠCHT Praha, kde vyvinula a provozovala metody analýzy reziduí pesticidů a jiných kontaminantů v potravinách a životním prostředí, zejména na základě plynových chromatografických separací s hmotnostní spektrometrií nebo selektivní detekcí prvků.
Od roku 2011 do roku 2016 vedla analytickou komunitu AOAC pro chemické rezidua a kontaminující látky a působila jako ředitelka společné studie AOAC týkající se metody analýzy polyaromatických uhlovodíků v mořských plodech jako reakce na mimořádné události při úniku ropy v Mexickém zálivu. Za tuto práci získala ocenění AOAC Study Director of the Year a v roce 2014 se tato metoda stala oficiální metodou AOAC. Její práce na zdokonalování metod analýzy reziduí pesticidů a odborné znalosti v chemii reziduí jí na společném setkání Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů a Světové zdravotnické organizace vynesla roli nezávislé odbornice.
"Je mi skutečně ctí, že jsem obdržela AOAC Wiley Award, a jsem vděčna mnoha svým kolegům z Eurofins, AOAC a i širší analytické komunitě za jejich podporu a četnou spolupráci v průběhu let," řekla Dr. Maštovská. "Mé zvláštní uznání patří profesorce Janě Hajslové, která byla na začátku mé kariéry a která mě nominovala na toto ocenění."
Gratulujeme!
Více informací o ocenení zde
Jak vznikne dokonalý parfém nebo vůně peněz? Někdy je potřeba smíchat stovky látek, vysvětluje profesor Červený v rozhovoru.
Zemřel profesor Jan DyrV pátek 22. 1. 2021 ve věku 74 let zemřel nečekaně na následky těžkého průběhu onemocnění Covid-19 pan profesor Jan Evangelista Dyr, náš dlouholetý spolupracovník a milý kolega.
Prof. Ing. Jan E. Dyr, DrSc. po ukončení studií specializace makromolekulární chemie na VŠCHT, nastoupil v roce 1970 na Ústav hematologie a krevní transfuze, kde od roku 1985 vedl oddělení Biochemie a od roku 2013 byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.
Celý svůj profesní život zůstal věrný i své alma mater. Od r. 1992 se na Ústavu Biochemie a mikrobiologie VŠCHT externě podílel na přednáškách předmětů „Imunologie a imunochemie“ a od roku 2003 „Imunologie a hematologie“. Byl předním světovým odborníkem v problematice hemostázy a trombózy a studium proteinové exprese a proteinových interakcí v plazmě a buňkách krve u pacientů s onkohematologickými a kardio a cerebrovaskulárními onemocněními. Výsledky své práce publikoval v desítkách článků v předních světových časopisech. Jeho týmu se podařilo odhalit vrozené poruchy molekuly fibrinogenu, které jsou u některých nemocných odpovědné za vyšší náchylnost k tvorbě krevních sraženin.
Prof. Dyr byl člověkem pronikavě inteligentním a renesančním. Díky své inteligenci a smyslem pro humor byl vždy obklopen přáteli. Pro nás všechny odešel nejen vysoce ceněný odborník, ale i přítel, který vždy dovedl poradit a inspirovat.
Milý Honzo, budeš nám chybět.
Tomáš Ruml
FOTO: UHKT
RobothonPřesně před 100 lety byla uvedena divadelní hra R.U.R. československého spisovatele a velikána Karla Čapka. V této hře se poprvé objevilo slovo “robot” a brzy se rozšířilo do celého světa. Stoleté výročí vzniku tohoto slova chceme oslavit i pomocí akce Robothon 2021.
Robothon je 36 hodinový hackathon zaměřený na výzvy dnešní doby a způsob, jakým na ně robotika může reagovat.
Zajímáš se o umělou inteligenci nebo VR a AR? Věnuješ fakenews, průmyslové robotizaci či zákaznické péči? Máš nápad, jak roboti mohou proniknout do kreativních oborů? Tak tahle akce je přesně pro tebe!
- Na akci je možné se registrovat na webu Robothonu.
Jedním z akademických partnerů Robothonu je i VŠCHT Praha. V nakladatelství VŠCHT u příležitosti stého výročí premiéry R.U.R. vyšla kniha Robot 100: Sto rozumů obsahující stovku pohledů, asociací a komentářů k této hře (a robotice obecně) z per tuzemských i zahraničních spisovatelů, vědců, umělců či novinářů.
- Publikace je k dostání v e-shopu vydavatelství VŠCHT Praha a v běžné síti českých knihkupectví.
Biotech and 8th Czech-Swiss SymposiumAkce spolupořádaná VŠCHT Praha se uskuteční virtuální v termínu 17.-20. 6. 2021.
Záštitu akci udělili:
- předsedkyně Akademie věd České republiky prof. Eva Zažímalová
- rektor VŠCHT Praha prof. Pavel Matějka
Členové organizačního výboru si dovolují Vás a Vaše spolupracovníky co nejsrdečněji pozvat na pravidelné biotechnologické symposium Biotech & Czech-Swiss Symposium with exhibition organizované ve spolupráci se švýcarskými kolegy, které se koná na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze 17.-20. 6. 2020.
Registrovat se je možné do 31. 3. 2020.
Podrobnosti na webových stránkách konference: https://www.biotech2020.cz/
Rusko
Doktor Michal Kohout získal financování projektu Nové chirální ionexy pro chromatografické
enantioseparace realizovaný v GAČR ve spolupráci s Russian Foundation for Basic Research (RFBR), Rusko.
Polsko
Letos se poprvé budou řešit společné výzkumné projekty českých a polských vědců díky partnerství GAČR s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN). Jedním z devíti úspěšných navrhovatelů je i profesor Radek Cibulky z Fakulty chemické technologie s projektem Cílený návrh flavinů pro organickou fotokatalýzu. Tento projekt je plánován od 1.1.2021 do 31.12.2023.
Jižní Korea
Bilaterální projekt GAČR docenta Karla Friesse z Fakulty chemicko-inženýrské s Dr. Eun-Ho Sohnem z KRICTu, byl schválen i korejskou stranou a stal se tak jedním ze dvou takto podpořených projektů. Kromě společné podpory s jihokorejskou agenturou bylo přijato dalších 12 společných projektů GAČR a německé agentury.
Projekt docenta Karla Friesse s názvem Nové superhydrofobní perfluorované nanomateriály pro pokročilé mikro a bio aplikace je plánován od 1.1.2021 do 31.12.2022.
Rakousko
Česko-rakouský projekt doktora Vladimíra Scholtze z Fakulty chemicko-inženýrské byl schválen rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF), která je v této spolupráci rozhodující pro poskytnutí podpory (Lead Agency).
Projekt Decontamination of sensitive materials using cold atmospheric plasma technology for efficient and inexpensive elimination of epidemic viruses je financován díky urgentní výzvě zaměřené na výzkum spojený s COVID-19.
Slovinsko
Letos poprvé byla vyhlášena společná česko-slovinská výzva. V ní uspěly dva projekty z VŠCHT Praha: Inženýr Jiří Kubásek s projektem Vývoj pokročilých bioabsorbovatelných materiálů na bázi zinku postupy práškové metalurgie a profesor Jaroslav Kvíčala s projektem Pokročilá činidla pro (asymetrickou) nukleofilní fluoraci.
Potkejte VŠCHT na online veletrzíchVŠCHT Praha se na přelomu ledna a února zúčastní online veletrhů vysokoškolského vzdělávání.
Výzkum, který propojí forenzní pracovištěPětiletý projekt bude zaměřen na padělání léčivých přípravků v internetovém prostředí.
Martin Pumera je nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019Vědci ze Stanfordovy univerzity ve spolupráci s vydavatelstvím Elsevier a SciTech Strategies připravili seznam 2 % nejcitovanějších vědců ze všech oborů, které zahrnuje databáze Scopus. Data celkem pokrývají přes 160 tisíc vědců z celého světa. Zveřejněné informace zahrnují kategorie, jako je h-index (s i bez dat očištěných o autocitace), absolutní počet článků, na nichž se jednotliví vědci podíleli za rok 2019, i všech publikovaných článků od roku 1960. Nabízená data v zásadě ukazují dvě základní dimenze – za prvé, jak si vědci stojíz hlediska celé své kariéry, a za druhé, jaké výsledky tito výzkumníci měli za rok 2019. Z těchto dat pak analytici sestavili celkové skóre, podle nějž výsledky seřadili. Z vědců, kteří působí na českých institucích, se do žebříčku zařadilo 359 výzkumníků.
Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl profesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha. Umístil se v celkovém přehledu na 203. místě s h-indexem (očištěným o autocitace) ve výši 35.
Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.
Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu VědaVýzkum.cz.
Odkazy
Anna Ničová mezi oceněnými za mimořádné činy studentůCena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy ve studijním programu a za mimořádné činy studentů byla pro rok 2020 udělována pouze v kategorii za mimořádné činy studentů, kde bylo uděleno všech 10 ocenění. Důvodem letošní změny bylo ocenit studenty či absolventy vysokých škol, kteří formou dobrovolnictví a dalších činností aktivně pomáhali během pandemie Covid-19.
Bc. Anna Ničová (Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha) bezprostředně po dopadu protiepidemických opatření a nastalé nejistotě ve společnosti se ujala organizace dobrovolnického šití roušek. Zorganizovala směnný provoz šití v budově školy a na kolejích, a to za dodržení všech hygienických pravidel. Výroba se neobešla bez náročného obstarání materiálu, lidských sil, sterilizace a distribuce.
Vedle chemie se podílím i na předvýchově vodicích psůRozhovor s nově jmenovaným profesorem Karlem Friessem.Studenti VŠCHT dosáhli úspěchu v 7. ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách. Filip Antončík se umístil na 2. místě a František Vaněk získal čestné uznání.
Soutěž je určena studentkám a studentům českých a slovenských vysokých škol. Každou z 31 přihlášených prací, předložených v českém nebo anglickém jazyce, hodnotili minimálně tři hodnotitelé.
Vítězkou se stala Denisa Štěpánková z FJFI ČVUT (školitel: Ing. Martin Smrž, Ph.D.). Za práci s názvem “Optimalizace časových parametrů a tvarování pulsů vysokovýkonného pikosekundového laserového systému” si odnáší nejen 30 000 Kč, ale také vysoké uznání kvality zpracování práce. Kromě prvních tří míst udělila porota složená z vědecko-výzkumných pracovníků sponzora soutěže, Crytur spol. s r.o. také tři Čestná uznání.
Druhé místo získal Filip Antončík z Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha (školitel: doc. Ing. Ondřej Jankovský Ph.D.) s prací “Properties of superconducting magnetic bearings based on YBCO single-domain bulks processed with artificial holes.” Cílem práce bylo sledování vlastností supravodivých magnetických ložisek využívající jednodoménové YBCO disky s umělými dírami, přičemž se ukázalo, že tyto tenké disky mají velký pontenciál, přítomnost umělých děr zlepšuje jejich vlastnosti, zejména tuhost a levitační sílu. Výše odměny je 25 000 Kč.
Třetí skončil Petr Král z pražského Matfyzu (školitel: RNDr. Jiří Prchal, Ph.D.). Cenu ve výši 20 000 Kč si odnáší za práci “Unconventional behavior of Ce and Yb compounds induced by extreme pressure.” Zásadní použitou metodou studia zvoleného materiálu byla aplikace tlaku, mechanického působení, vedoucí často ke změnám ve výsledném magnetickém chování intermetalika.
Finanční ocenění získali i vedoucí tří prvních prací. Všichni výherci pokračují v doktorském studiu.
Porota udělila také tři Čestná uznání, která putují do Liberce, na VŠCHT a do Brna.
Letošní ceremoniál udílení cen se konal on-line formou konference všech oceněných, jejich vedoucích prací a zástupců sponzora soutěže.
Turnovský Crytur patří k vedoucím technologickým firmám, zabývajícími se pěstováním a opracováním monokrystalů až po jejich osazení a montáž do konečných produktů, např. pro elektronovou mikroskopii, laserové technologie či výkonné LED diody. Aktuálně firma usiluje o vývoj nových krystalů, použitelných pro plánované experimenty v CERNu. Crytur dlouhodobě pracuje s českými i zahraničními akademickými pracovišti na společných projektech, za které získal v minulosti řadu ocenění. Je držitelem řady mezinárodních patentů.
Čestná uznání
Ing. Maxim Lisnenko, Fakulta textilní, Technická univerzita v Liberci (školitelka: Ing. Věra Jenčová, Ph.D.): Příprava a charakteristika nanovlákenných scaffoldů založených na PVA a jejich funkcionalizace růstovými faktory
Ing. František Vaněk, Fakulta chemické technologie, VŠCHT Praha (školitel: doc. Ing. Petr Macháč CSc.): Příprava grafenu bezpřenosovou metodou na dielektrickém substrátu SiO2/Si
Ing. Rostislav Zlatník , Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení v Brně v Brně (školitel: Ing. Jan Čížek, Ph.D.): Depozice wolframových vrstev pomocí technologie RF-ICP
Ceny rektora 2020Ceny za vědu a výzkum, pedagogiku a společenský přínos získalo 5 zaměstnanců a 1 student VŠCHT Praha.Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v úterý 15. prosince 2020 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro 78 nových vysokoškolských profesorů. VŠCHT Praha má mezi nimi dva zástupce – Karel Friess byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie, Petr Slepička profesorem pro obor materiálové inženýrství.
Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Přehled všech nových profesorů naleznete na webu prezidenta.
Univerzitní centrum VŠCHT Praha – Unipetrol má nového partnera.Výuku v Litvínově započne Fakulta strojní ČVUT.Stipendijní komise nadace PRECIOSA vybrala z 28 uchazečů přihlášených do letošního konkurzu na roční jednorázová stipendia osm studentů doktorského studia a šest studentů navazujícího magisterského studia z FCHT a jednoho studenta navazujícího magisterského studia z FCHI. Celkově bylo z fondu nadace PRECIOSA našim studentům rozděleno 76.000 Kč.
Dekrety o udělení stipendia budou oceněným studentům slavnostně předány, jakmile nastane příznivější epidemická situace.
Všem stipendistům gratulujeme!
Cena ministra pro doc. Karla FriesseDoc. Ing. Karel Friess, Ph.D z Ústavu fyzikální chemie obdržel z rukou ministra Roberta Plagy Cenu MŠMT za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věd.
Docent Friess se ve svém výzkumu zaměřuje na vývoj a testováním nových unikátních membránových polymerických materiálů pro cílené separace plynů, par a kapalin (např. separace metanu z bioplynu, získávání kyslíku a dusíku ze vzduchu atp. V roce 2014 získal ocenění pro školitele nejlepších diplomových prací v oblasti technických věd od společnosti Siemens a Crytur. Mezi lety 2015 a 2019 byl také proděkanem pro vědu a výzkum fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha a do roku 2025 byl zvolen do řídícího orgánu Evropské membránové společnosti (EMS).
foto: MŠMT
Dvojí kvalita potravinJan Pivoňka z Ústavu konzervace potravin byl hostem v pořadu 90´ na ČT 24 na téma „Boj proti dvojí kvalitě potravin“. 
Noc vědců 2020Během Noci vědců se letos, výjimečně v poslední listopadový pátek, tradičně otevírají evropská vědecká pracoviště, výzkumné laboratoře, muzea, hvězdárny i vysoké a střední školy, aby přiblížily vědu a práci vědce široké veřejnosti a představily ji jako součást života každého člověka. Naše škola se stejně jako každý rok k akci připojuje.
Vzhledem k pandemii letos akce proběhne pouze online. Studenti a zaměstnanci školy si připravili vědecký, popularizační a zábavný program. Tématem letošního ročníku je "Člověk a robot" a tak rádi přiblíží návštěvníkům, že chemie není škodlivá, ale naopak může být k okolí velice nápomocná.
Po nových můstkách se projdete, až pandemii pomine, ale poslechnout si zajímavé přednášky a navštívit zastávky zaměřené na robotickou tématiku či zjistit, jak vyrobit masti a lektvary budete moci virtuálně.
Studentská vědecká konference 2020Termín pro přihlášení na konferenci byl posunut na pondělí 26. 10. Samotná konference proběhne online.Ve své práci vyvíjeli programovatelné mikroroboty na bázi polypyrrolu (PPy, vnější funkční vrstva) zabudované do platinové katalytické vrstvy a paramagnetických nanočástic železa (Fe3O4), které zajišťují vlastní pohon a magnetickou odezvu pro vysoce účinné odstraňování estrogenních znečišťujících látek. Jak se mění pH testované vody, povrchový náboj mikrorobotů PPy / Fe3O4 / Pt se postupně mění, což vede k afinitní modulaci. Jak se mikroroboti pohybují uvnitř roztoku, shromažďují estrogenová vlákna a následně tkají na povrchu makroskopické sítě. Výsledky naznačují, že pohybově ovladatelní mikroroboti s nastavitelnou povrchovou chemií by mohli poskytnout vhodnou platformu pro vysoce účinné odstraňování hormonálních znečišťujících látek. První autor studie Ing. Lukáš Děkanovský je studentem druhého ročníku doktorského studijního program Léčiva a biomateriály.
Nature Machine Intelligence je online vědecký časopis s uzavřeným přístupem, který se věnuje pouze umělé inteligenci, strojovému učení a robotice. Byl vytvořen společností Nature Research v reakci na explozi strojového učení v roce 2010. Časopis byl spuštěn v lednu 2019.
Více zde Dekanovsky, L. et al. Chemically programmable microrobots weaving a web from hormones. Nat Mach Intell 2, 711–718 (2020). https://doi.org/10.1038/s42256-020-00248-0
Karel Friess zvolen do řídícího orgánu Evropské membránové společnostiDoc. Ing. Karel Friess, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie (FCHI) byl zvolen na 4 roky do řídícího orgánu Evropské membránové společnosti (EMS). V této platformě se od roku 1989 sdružují špičkoví vědci i odborníci z praxe z oblasti membránových procesů (vývoj, příprava a výroba membrán a jejich technologické využití např. pro čištění vody nebo separace plynů a par) nejen z Evropy. EMS organizuje prestižní mezinárodní konferenci Euromembrane, pořádanou každé 3 roky a dále akce pro studenty či mladé vědce (EMS Summer school - v letech 2006 a 2015 se konala v ČR).
Docent Friess je garantem několika předmětů v nově akreditovaných programech, vyučuje předměty související s fyzikální chemií, je autorem řady učebních knih i elektronických studijních pomůcek a zároveň je i předsedou výboru VaV. Ve své výzkumné činnosti se zabývá převážně studiem polymerních membrán, jejich přípravou a sledováním jejich schopnosti separace plynu a par.
Tým vedený profesorem Slavíčkem získal prestižní grant EXPRO
Zachrání nás bioplasty?Lenka Malinová v přednášce z cyklu Akademie mládeže přináší aktuální informace o bioplastech.
11. ročník fotografické soutěže Svět (je) chemie!Chemie je jazyk, kterým popisujeme vše, co okolo vidíme, slyšíme, chutnáme nebo cítíme. Světa bez chemie není. Chemie tvoří vše, od hvězd a galaxií až po zrnka písku. Chemické procesy neustále probíhají a stojí za vším, co jen je možné v čase – růst, život, proměna. Podívejte se na svět kolem sebe hledáčkem chemie a pokuste se její specifický kus zvěčnit fotografií!
Soutěžící mohli své fotografie přihlašovat ve dvou kolech:
- 1. kolo – od února do 15. 6. 2020
- 2. kolo – od 16. 6. 2019 do 31. 10. 2020
Téma obou dvou kol bylo široké, ale jasné: vybrat si jev, reakci, sloučeninu či kterýkoliv z nespočtu důmyslných chemických systémů, ať už ze světa přírody nebo civilizace, a zachytit jej hledáčkem fotoaparátu.
Pro své oblíbené kousky můžete hlasovat na Facebooku udělením "lajku" k jakékoliv fotografii. Hlasování probíhá od 4. 11. 2020 od 10:00 h do 20. 11. 2020 do 10:00 h.
Prosíme, hrajte fér.
Partnery soutěže jsou: ZONER software, a.s., Zoner Press
Co inženýr nenapsal, to neudělalProf. Ing. Josef Pašek, DrSc. je v oblasti průmyslové chemie v ČR i ve světě velice známým a uznávaným odborníkem. Získal mnoho cen na národní úrovni, jako třeba ocenění Česká hlava, medaili Josefa Hlávky, cenu rektora VŠCHT, medaili Emila Votočka, cenu Viktora Ettela, či v nedávné době Medaili ministra průmyslu a obchodu. Tento rozhovor vznikl u příležitosti devadesátin, které se svou manželkou oslavili v červenci.
Nanoroboti v Česku ožívajíMartin Pumera představuje projekt Pokročilí funkční nanoroboti, který je z hlavní části financován EU.
Hledání koronaviru v odpadních vodáchVzorky odpadních vod kvůli novému typu koronaviru analyzuje čtveřice vědkyň na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Inspirovaly se v zahraničí, kde podobné výzkumy můžou pomáhat s vytipováváním dalších ohnisek nákazy. Vzorky s odpadní vodou teď do pražských laboratoří putují z celé metropole i dalších českých měst.
Český rozhlas – Radiožurnál přinesl ve svém Magazínu Experiment dvě reportáže o projektech VŠCHT Praha v oblasti odpadních vod a jejich recyklace.
Stopáž
00:30 Vědci analyzují vzorky odpadních vod kvůli koronaviru (Dana Vejmelková, Alžběta Dostálková, Eliška Čermáková, Kamila Zdeňková)
03:30 Rozhovor s Janem Bartáčkem u Ústavu technologie vody a prostředí
07:06 Recyklace vody (profesor Wanner)
Zemřel Rudolf ZahradníkProfesor Rudolf Zahradník byl jednou z nejvýraznějších osobností české vědy. Stál u zrodu oboru kvantové chemie u nás, byl autorem více než tří stovek odborných článků a vychoval mnoho následovníků. V jeho vědecké skupině působila také mladá vědkyně, dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Rudolf Zahradník stál v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce po dvě funkční období v letech 1993–2001. Zemřel 31. října 2020 v odpoledních hodinách, bylo mu 92 let.
Rudolf Zahradník (1928–2020) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od počátku šedesátých let 20. století působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského, ve kterém později vedl oceňovanou badatelskou skupinu.
- Zpráva o smrti Rudolfa Zahradníka na webu Akademie věd
- Příběh Rudolfa Zahradníka z cyklu úspěšní absolventi VŠCHT Praha
Zdroj: Akademie věd, foto: S. Kyselová
Nová kniha Robot 100: Sto rozumů přináší originální pohledy na Čapkovy roboty
Limity léků ve vodě nejsou, za život vypijete dva IbuprofenyRozhovor s profesorem Václavem Jandou z VŠCHT.VŠCHT děkuje všem svým studentům, kteří se aktivně zapojili do pomoci pro zvládnutí současné situace a podílejí se na zpracování vzorků z odběrů při testech na COVID19. Své vědomosti a zkušenosti, které získali během studia, tak uplatňují v praxi, když pomáhají v různých laboratořích (Citylab, Synlab, Lab In a dalších) zvládnout velký nápor práce a stresu.
Pokud by měli další studenti zájem o zapojení se do testování, mohou kontaktovat některou z výše uvedených laboratoří nebo ze seznamu MZČR.
Děkujeme!!!
ChemQuest 2020 - workshopMísto zkušenosti z laboratoří letos COVID "zařídil" natočení videí - nyní přístupných všem zájemcům o chemii.
Test použitých roušek: Co nosíme denně na obličeji?V použitých rouškách analýza zjistila běžné ústní bakterie a plísně.
Nobelova cena 2020Nobelovu cenu za chemii dostaly dvě vědkyně za genetické nůžky, tedy nástroj umožňující měnit geny
Běh chemikůPozvánka na 59. ročník „Běhu chemiků“v oboře Hvězda, který se uskuteční 7. října 2020.
Superkritická voda mě fascinujeRozhovor s docentem Macákem, vedoucím Ústavu energetiky.Vzhledem k epidemiologické situaci, vládou vyhlášenému nouzovému stavu k 5. říjnu a souvisejícím opatřením jsme bohužel nuceni zrušit veškeré promoce (bakalářské, magisterské, doktorské i docentské) v roce 2020.
Vzhledem k nedostatku termínů v Betlémské kapli pravděpodobně nebudeme schopni zajistit náhradní termín v roce 2021, proto prosíme, abyste ve věci předání diplomů kontaktovali fakultní děkanáty.
Upřímně nás mrzí, že společně nebudeme moci oslavit ukončení vašeho studia tradiční betlémskou ceremonií. Věříme, že v lepších časech, které snad nastanou brzy, se budeme moci potkat na jiných akcích určených pro absolventy VŠCHT.
Jak se adaptovat na měnící se klima?Jedno ministerstvo řeky rovná, druhé dotuje jejich návrat k přírodní podobě, aby zadržely víc vody. Místo lesíků a remízků pokrývají českou krajinu monotónní lány, pod nimiž půda rychle eroduje. Výsledkem jsou povodně střídané suchem a potíže s potravinovou soběstačností. Jak z toho ven? Vraťme do půdy organickou hmotu, dotujme zemědělce nikoli podle produkce, ale podle toho, jestli v krajině dobře hospodaří, budujme zalesněné biokoridory, remízky a tůně, uberme administrativy nutné pro tyto prospěšné projekty. Pětice odborníků hledala v ostravské diskuzi odpovědi na to, jak zmírnit dopady klimatické změny v Česku.
Sice se zvyšují extrémy v klimatu, ale tak to bylo vždycky. Vždy se přece střídaly doby ledové a doby meziledové. Alespoň tak se to často říká mezi laickou veřejností. A má to být omluva pro lidstvo, které vlastně podle tohoto argumentu s výkyvy počasí nemá nic společného. „Ano, u nás ve střední Evropě vždy byly povodně, sucha a další extrémy, ale nyní jsou ty extrémy častější a jsou intenzivnější,“ namítl Radim Tolasz, vedoucí Oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v diskuzi u třetího kulatého stolu společensky odpovědných univerzit.
Záznam diskuse a další postřehy naleznete na webu Universitas.cz
Předchozí online diskuze na Universitas
- První ze série debat se věnovala tématu společenské odpovědnosti vysokých škol. Záznam a shrnutí brněnské akce najdete zde.
- Pražská diskuze se věnovala roli vysokých škol při propuknutí krize. Záznam a shrnutí najdete zde.
Mimořádné ceny Neuron 2020Světově uznávaný virolog Tomáš Cihlář obdržel Mimořádnou Cenu Neuron za významný vědecký objev a za jeho podíl na vývoji virostatik proti závažným virovým onemocněním a za celkové zásluhy o českou i světovou vědu. Chomutovský rodák to dotáhl na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir, ke kterému upíná zrak celý svět. „Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů. Je to ale i veřejné uznání přístupu, který jsme vždy zastávali, a jež spočívá v účinném skloubení základního akademického výzkumu s firemním průmyslovým vývojem,“ říká světově uznávaný virolog a dodává: „Já osobně to také vnímám jako uznání podpory a trpělivosti mé rodiny, bez nichž bych tuto práci nemohl dělat.“
Bádání Tomáše Cihláře inspiroval svými výzkumy i Antonín Holý. Řadu jeho principů se svým stočlenným týmem v Gileadu využil právě při výběru a testování léku Remdesivir. Ačkoli žije a pracuje za oceánem, profesně komunikuje s českou vědeckou komunitou, zejména s Ústavem organické chemie a biochemie v Praze, jehož chemici svými zkušenostmi a kreativitou přispěli k vývoji léčiva. Tomáš Cihlář obdržel k Mimořádné Ceně Neuron za významný vědecký objev také peněžní prémii milion a půl korun, kterou chce mimo jiné také vrátit zpět do vědy, a to prostřednictvím Neuronu. „Chovám veliký respekt pro to, co Neuron dělá a jakým způsobem podporuje talentované vědce. Proto bych rád část finanční odměny věnoval zpět do podpory vědy a mladých vědců hlavně v oblasti boje proti infekčním onemocněním," vysvětluje Tomáš Cihlář.
O Tomášovi Cihlářovi
Tomáš Cihlář je český virolog a chomutovský rodák, který se vypracoval na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir. Po studiu na chomutovském gymnáziu pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Věnoval se oboru bioinženýrství a kvasné chemie. Na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR absolvoval postgraduální studium, při kterém se zabýval výzkumem antivirových látek, a v roce 1994 získal titul kandidáta věd. U virologie a zejména antivirotik už zůstal. Po ukončení studia odešel na stáž do americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V rámci výzkumu se zabýval vývojem antivirotik, zejména přípravků proti infekci HIV. Léky na HIV, včetně přípravku Viread a řady lékových kombinací, které firma Gilead doposud vyvinula, dnes léčí přes 10 milionů lidí na celém světě.
Další informace o oceněných na webu Nadačního fondu Neuron
Stříbrná pamětní medaile předsedy Senátu pro manžele DvořákovyMedaile byla udělena Ing. Haně Dvořákové, CSc. a prof. Ing. Dalimilu Dvořákovi, CSc. za nezištnou podporu mladých vědeckých talentů.
Manželé Dvořákovi v roce 2013 společně založili Nadaci Experientia, která se zaměřuje na podporu mladých vědkyň a vědců v oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Díky nim mohou desítky nadaných chemiků absolvovat stáže na prestižních univerzitách v zahraničí a zakládat nezávislé výzkumné skupiny na vědeckých pracovištích v České republice.
Nadace Experientia patří mezi nejvýznamnější nadace u nás a je největší nadací, která podporuje výhradně vědu. Je financována z licenčních poplatků za antivirové léky, na jejichž vývoji se v Ústavu organické chemie a biochemie spolu s profesorem Holým podílela také paní Hana Dvořáková.
Kromě působení v Nadaci Experientia oba manželé pracují na Vysoké škole chemicko-technologické a podporují další neziskové organizace včetně Člověka v tísni či Nadace Via.
Manželé Dvořákovi také nedávno převzali z rukou primátora čestné občanství hlavního města Prahy.
Seznam oceněných na webu Senátu Parlamentu ČR.
Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK
Kniha The Chemistry of FoodVe vydavatelství John Wiley & Sons vyšlo v srpnu 2020 revidované a aktualizované druhé vydání podrobné učebnice potravinářské chemie The Chemistry of Food. Autory knihy jsou Jan Velíšek, Richard Koplík a Karel Cejpek z VŠCHT Praha.
Monografie The Chemistry of Food podává na 1200 stranách komplexní přehled důležitých sloučenin, které jsou obsaženy v potravinách a surovinách pro jejich výrobu. Kniha je zaměřena na strukturní vlastnosti složek potravin a jejich chemické reakce, organoleptické vlastnosti a nutriční a toxikologický význam. Kromě podrobné bibliografie a rejstříku obsahuje řadu reakčních schémat, obrázků a tabulek a téměř 2 000 chemických struktur.
Aktuální vydání zahrnuje mnoho nových poznatků ze stovek vědeckých prací týkajících se chemie potravin a souvisejících oborů, které byly publikovány od roku 2012. Nové informace se týkají známých i nedávno objevených složek potravin, jejich vzniku, reaktivity, degradací, reakcí s jinými sloučeninami, ale také organoleptických, biologických a dalších důležitých vlastností.
Revidované druhé vydání The Chemistry of Food je určeno pro studenty vysokých škol, učitele a pracovníky potravinářského výzkumu a průmyslu. Kniha poslouží k rychlé orientaci v téměř jakémkoli okruhu otázek, které se týkají chemického složení a souvisejících chemických reakcí potravin.
Famelab 2020 - vítězství absolventky VŠCHT PrahaJana PILÁTOVÁ - The global cycle of elements (Globální koloběh prvků)
Profesor Pašek získal medaili MPO ČRMinistr průmyslu a obchodu udělil profesoru Josefu Paškovi z Ústavu organické technologie medaili za chemické technologie – výrobu anilinu, cyklohexaminu a dicyklohexaminu. Ocenění mu bylo předáno náměstkem MPO sekce průmyslu a stavebnictví Eduardem Muřickým na 72. sjezdu chemiků.
„Profesor Pašek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze oslavil v červenci 2020 životní jubileum, a to 90 let. Přes to je stále aktivní, v současné době spolupracuje především na intenzifikaci technologie výroby cyklohexylaminu a dicyklohexylaminu. Během 60 let profesní kariéry realizoval zhruba 50 procesů v českém i zahraničním chemickém průmyslu s odhadovanou roční produkcí 25 mld. Kč. Prof. Pašek spojuje teoretické znalosti, počítačové simulace procesů s mnohaletými zkušenostmi v oblasti chemické technologie. Za to mu patří velké díky, které vyjadřujeme i medailí ministra průmyslu a obchodu,“ uvedl v tiskové zprávě MPO vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Profesoru Paškovi bylo rovněž předáno poděkování za dlouholetou spolupráci se skupinou Unipetrol a celoživotní přínos v oblasti vědy, techniky, výchovy a školství.
U příležitosti 72. sjezdu chemiků, který se konal 7. - 9. 9. 2020 v Praze bylo prezentováno 9 sdělení v rámci "Ekonomické sekce", kterou měl v gesci Ústav ekonomiky a managementu VŠCHT Praha. Prezentovaná témata pokryla problematiku vývoje a výkonnosti chemického průmyslu, ekonomického modelování a několik dílčích témat, např. řízení lidských zdrojů. Příspěvky členů ÚEM jsou umístěny na webu ústavu.
Workshop: Průzkumy archeologických keramických nálezůNa workshop se registrujte do 4. 9. 2020.
Rektor VŠCHT dohodl na Tchaj-wanu spolupráci s předními univerzitami
Open House Praha 2020Návštěvníci celopražského festivalu architektury Open House budou moci v sobotu 5. září navštívit zrekonstruované prostory budovy A VŠCHT Praha. Uvidí historickou knihovnu a posluchárnu AI, kterým byl navrácen původní vzhled z 30. let dvacátého století. Propojení se současností nabídne loni zrekonstruovaná Uhelna a unikátní prosklená lávka, která byla otevřena teprve letos v červnu.
Prostory VŠCHT Praha se otevřou od 10 do 18 hodin, registrace není nutná. Návštěvníkům doporučujeme ve vnitřních prostorách používat roušky. Budova není bezbariérová.
Podrobnosti o festivalu naleznete zde.
Festival vědy 2020 letos onlineLetošní ročník dejvického festivalu Vás přenese mezi laboratoře a stany na Kulaťáku online od 3. 9. do 30. 11.
Premiér ČR Andrej Babiš navštívil Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc)
CzechInvest a VŠCHT Praha podepsaly memorandum o spolupráciChtějí podporovat pracovníky v začátcích podnikání
Letní škola pro učitele a žáky středních škol25. – 27. 8. bude VŠCHT Praha inspirovat kolegy ze středních škol (nejen) chemií.
Odpadní vody jako zdroj energie pro městaZlepšení hospodaření s vodou a odpady je velkou výzvou pro města budoucnosti.
KFC chystá 3D tisk kuřecího: Bude to produkt farmaceutického průmyslu, varuje Ševčík
Hledání technologií pro detekci a odstranění virů a bakterií v odpadních vodách a kalechDěkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, se specializacemi Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky, Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů a Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.
Přihlášky do uvedeného studijního programu je možné podávat od 27. 7. do 26. 8. 2020 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz (případně přímý odkaz na elektronickou přihlášku). Uchazeči budou přijímáni podle pořadí sestaveného na základě prospěchu ze střední školy. V letošním roce se upouští od konání talentové zkoušky z důvodu mimořádné situace způsobené COVID-19.
Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 5. 9. 2020 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.
Výuka v zimním semestru začíná 14. 9. 2020.
Oslavy stého výročí slova robot zahájenyV listopadu 2020 vyjde na VŠCHT Praha kniha Robot 100, na níž pracuje Jitka Čejková.
Nový projekt česko-egyptské spolupráceLaboratoř molekulární elektroniky a inteligentních materiálů Ústavu počítačové a řídicí techniky VŠCHT Praha ve spolupráci s Tanta University a Egypt-Japan University of Science and Technology získala projekt Mezinárodní kreditové mobility Erasmus+. Obdržené prostředky umožní pracovníkům a studentům zmíněných institucí v rámci dlouhodobých studijních a pracovních stáží experimentovat v laboratořích svých zahraničních partnerů. Tento tříletý projekt navazuje na předchozí úspěšnou spolupráci VŠCHT Praha a Tanta University v oblasti materiálů na bázi elektricky vodivých polymerů pro katalýzu a odbourávání toxických látek při čištění odpadních vod.
Laboratoř molekulární elektroniky a inteligentních materiálů bude s oběma egyptskými univerzitami spolupracovat na tématech stěžejních pro řešení aktuálních environmentálních problémů Egypta – znečištěného ovzduší a povrchových vod. Cílem spolupráce je vyvinout nové materiály a zařízení, které umožní rychlou detekci, absorpci či rozklad znečišťujících látek.
Projekt vznikl i díky velmi dobré práci zaměstnanců Zahraničního oddělení VŠCHT Praha.
Jsem rád, že výuku ekonomických programů zahájíme již v záříRektor Pavel Matějka poskytl rozhovor webu Universitas.cz.
Zimní semestr nemusí proběhnout klasickyRozhovor s rektorem Matějkou o pandemii a přípravě koncepčních změn.
Světlo dělá z analogů vitaminu B2 silná redukční činidlaPráci týmu profesora Radka Cibulky publikoval časopis Nature Communications.
Start-up grant Nadace Experientia míří na VŠCHT PrahaNadace Experientia má nové stipendisty: podpoří výzkum materiálů budoucnosti, nových antibiotik a katalyzátorů
Historicky druhý start-up grant Nadace Experientia získává mladý vědec Petr Kovaříček. Od ledna 2021 zakládá vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT v Praze, která se bude věnovat vývoji nových katalyzátorů. Od Nadace bude po dobu tří let dostávat podporu 2 miliony korun ročně a dalších 0,7 milionu korun ročně získá od VŠCHT. „Zisk takto prestižního grantu je pro mě veliká čest a mám radost, že se mi tímto splní sen o založení vlastní výzkumné skupiny,“ říká oceněný chemik. Petr Kovaříček vystudoval organickou chemii na VŠCHT, doktorát získal v laboratoři nositele Nobelovy ceny J. M. Lehna na University of Strasbourg ve Francii. Jako postdoktorand působil na Humboldt University v Berlíně ve skupině prof. Hechta. Nyní působí na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
- Vyvíjíme nové přístupy ke katalýze (rozhovor s Petrem Kovaříčkem)
Stipendisty Nadace Experientia pro rok 2020 jsou Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity, která vycestuje na University of Zurich a Ondřej Kováč z Univerzity Palackého, který zamíří na Innsbruck University. Rozšíří tak řadu na již 15 excelentních mladých chemiků, kteří díky nadační podpoře dostali šanci vycestovat na roční stáž na špičkové zahraniční vědecké pracoviště.
Mladá vědkyně Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity získává od Nadace Experientia stipendium ve výši
1 260 000 Kč, díky kterému stráví rok na University of Zurich ve skupině prof. Juríčka. „Budu se věnovat vývoji nových materiálů, které by díky vodivostním a magnetickým vlastnostem mohly nalézt uplatnění například v elektronice budoucnosti,“ popisuje svůj projekt oceněná vědkyně.
Její kolega Ondřej Kováč z Univerzity Palackého v Olomouci bude podpořen částkou 950 000 Kč, díky níž vycestuje na roční stáž na Innsbruck University k prof. Magauerovi, kde se bude věnovat totální syntéze nového antibiotika Kibdelomycinu. „S narůstajícím problémem antibiotikové rezistence potřebujeme nová antibiotika. Kibdelomycin má jiný mechanismus účinku než dosud známá antibiotika a mohl by být účinný i na rezistentní kmeny bakterií, “ vysvětluje Ondřej Kováč.
„Máme velikou radost z vítězných projektů a už nyní se těšíme na výsledky našich nových mladých vědců a vědkyň,“ říkají zakladatelé Nadace manželé Dvořákovi. Ti již osmým rokem věnují vlastní finanční prostředky z licenčních poplatků za antivirové látky vyvinuté na ÚOCHB AV ČR zpět do vědy, odkud pocházejí. Jimi založená Nadace Experientia dosud vyčlenila na podporu mladých vědců a vědkyň celkem 26 milionů korun.
Více informací najdete na www.experientia.cz.
Halogenované fenothiaziny v boji proti tuberkulózeNové sloučeniny pro boj s nemocí, která ve světě zabíjí ročně přes milion lidí.
72. sjezd chemiků se nakonec uskutečníPo čtyřech letech se 6.-9. září chemici opět potkají v Praze.
V uplynulých dnech stáli organizátoři 72. sjezdu chemiků v Praze před nelehkým rozhodnutím, zda v dlouholeté tradici pokračovat i v této nejisté době, nebo to jednoduše vzdát. Rozhodli se, že se sjezd pokusí uspořádat. Jsou si vědomi rizika, že se může stát, že se přihlásí tak málo účastníků, že budou nuceni z finančních důvodů sjezd na poslední chvíli zrušit, i s vědomím toho, že sjezd může zkomplikovat nepříznivá epidemiologická situace.
Uplynulé dva měsíce nejistoty, zda se sjezd bude nebo nebude konat, se promítnuly do uzávěrky pro registraci, příjem abstraktů i plateb. Uzávěrka pro příjem abstraktů byla proto posunute na 30. červen 2020.
Další informace a možnost registrace na sjezd72.csch.cz
Dokončeno. Můstky ze skla a oceli zdobí vysokoškolský kampus17. června 2020 proběhlo slavnostní otevření dvou lávek.
Prohlášení AVUAsociace výzkumných univerzit ČR, již tvoří kromě VŠCHT Praha také ČVUT, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci, velmi vítá postupné uvolňování opatření v souvislosti s odeznívající koronavirovou krizí. Máme za to, že koronavirová krize – především mediální prezentací epidemie – ve společnosti vyvolala značnou míru úzkosti a obav. Nyní je důležité se aktivně zasazovat o to, aby strach z nákazy novým koronavirem nepřerostl ve strach z otevírání hranic.
Podle Asociace výzkumných univerzit ČR je klíčové, aby se naše země po překonané krizi opětovně otevřela světu, neboť úspěšné výzkumné univerzity jsou nedílnou součástí mezinárodního prostoru. Čilé mezinárodní kontakty, spolupráce a mezinárodní výměny akademiků, výzkumníků a studentů jsou nutnou podmínkou špičkového vzdělávání i výzkumu. Internacionalizace patří ke klíčovým pilířům kvalitních evropských a světových univerzit, mezi které se chceme zařadit.
Otevřenost vůči světu je pro univerzity zcela zásadní, neboť je zárukou rozvoje kritického myšlení a svobodného bádání, bez kterých je nemyslitelný pokrok ve vědě a výzkumu, jejichž výsledky mají sloužit celému lidstvu bez rozdílu. Bez mezinárodní spolupráce si nelze představit úspěšné řešení hrozeb současnosti, a to ani těch, které jsou vnímány jako lokální.
Pouze společnost otevřená vůči světu může být společností vskutku vzdělanou a moudrou – a tím i bezpečnou.
Martin Bareš
Tomáš Zima
Jaroslav Miller
Pavel Matějka
Vojtěch Petráček
Brno/Praha/Olomouc 17. 6. 2020
Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve středu dne 17. června 2020 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro 80 nových vysokoškolských profesorů. VŠCHT Praha má mezi nimi dva zástupce – Tomáš Moucha byl jmenován profesorem pro obor chemické inženýrství, Jana Pulkrabová profesorkou pro obor chemie a analýza potravin.
Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Záchody splachujeme křišťálovou studánkouRozhovor s profesorem Jiří Wannerem.
U-Multirank 2020 - tak trochu jiné srovnání univerzitVŠCHT obdržela nejvyšší hodnocení (A) v 11 kritériích, což je nejvíce v Česku.
U-Multirank není klasickým žebříčkem, neposkytuje přehled nejlepších univerzit s jejich pořadím a tedy ani netvrdí, která univerzita je v daný rok nejlepší.
Žebříček, který je vytvářen konsorciem za účasti nizozemských a německých univerzit, hodnotí vysoké školy podle desítek kritérií rozdělaných do pěti oblastí. VŠCHT Praha dosáhla na nejvyšší stupeň hodnocení v 11 kritériích, což je nejvíce v Česku. Mezi nejlépe hodnocené patřila kritéria z oblasti výzkumu (odborné publikace, spolupráce s průmyslem a soukromým sektorem) nebo například studentská mobilita. Podrobné výsledky viz profil VŠCHT v u-multirank.
U-multirank pokrývá téměř 1 800 univerzit z 92 zemí. Na webu žebříčku lze porovnávat univerzity podle kritérií důležitých pro konkrétního zájemce či vyhledávat univerzity s podobným profilem. Z Česka je zahrnuto 15 univerzit. U některých ale nejsou dostupná veškerá data a jejich srovnání v některých kritériích tak není možné.
První místo v soutěži Biosignal ChallengeDoktorský student David Příhoda z Ústavu informatiky a chemie (FCHT) získal první místo v soutěži Biosignal Challenge. Tu každoročně pořádá Katedra teorie obvodů z Fakulty elektrotechnické (ČVUT).
Letošní ročník byl zaměřen na kvalifikaci artikulace českých dětí z audio nahrávek pomocí nástroje MATLAB. Cílem bylo predikovat počet slabik v nahrávce, kde hlavní výzvou bylo rozeznání skutečných slabik od neartikulovaných zvuků. Přesah metod, které jsou pro tento účel vyvíjeny, je například jejich klinické použití při definování stádia neurodegenerativních nemocí pomocí kvalifikace vad řeči.
Ing. Příhoda přišel nápadem použít publikovanou architekturu „wav2vec“, založenou na metodách hlubokého učení (tzv. ,,deep learning“). Oproti tradičním metodám zpracování signálu je tato metoda schopná se naučit vhodnou reprezentaci zvukového signálu přímo z dat, bez nutnosti manuální extrakce vzorů. Metodu wav2vec, která byla natrénovaná na 960 hodinách mluvené anglické řeči, Ing. Příhoda společně s kolegou, PhD. studentem Ondřejem Klempířem (Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT) zpřístupnil pro prostředí MATLAB. Výstup metody byl použit jako vstup do statistického modelu, který byl natrénován na malém počtu soutěžních audio nahrávek a jehož výstupem byl počet slabik a délka mluvených částí nahrávky.
V oboru umělé inteligence je velmi častý problém limitované množství anotovaných dat, stejně tak tomu bylo i v zadání této soutěže. Hlavní výhodou této metody se tak potvrdila její schopnost využití velkého obecného korpusu (anglických audio nahrávek) pro aplikaci na souvisejícím problému v specifické doméně, artikulační rychlosti dětské řeči. Soutěže se zúčastnilo 10 týmů s 18 účastníky a hlavní výhra byla 20 000 Kč.
Výherci Davidu Příhodovi gratulujeme!
Neuronová síť ochrání vodní toky před znečištěnímIT systém pomůže zvolit technologická opatření snižující rizika znečištění vod.
Nová limitovaná edice mikinNejen čerství absolventi si mohou na památku pořídit nové mikiny a další předměty se značkou VŠCHT Praha.
Od čtvrtka 11. června jsou k dostání nové mikiny ze speciální edice BOOM - 2020 (cena: 850 Kč). Spolu s dalšími předměty (klasické mikiny, trička a další z nabídky VŠCHT Praha) je lze zakoupit v Respiriu budovy B (Technická 3) každý den od 8:30 do 15:00. Prodej bude otevřen do 3. července, pak bude následovat prázdninová pauza.
Úspěch VŠCHT v univerzitním žebříčku QSVŠCHT potvrdila své loňské druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2021. V celosvětovém pořadí si naše univerzita meziročně polepšila o třináct příček a patří jí 342. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2021 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 40. místo na světě a první v Česku.
„Jsem rád, že po loňském úspěchu při prvním zahrnutí naší školy do žebříčku jsme potvrdili, že naše umístění není náhoda. Snažíme se, aby naše škola byla nejen ke studentům vstřícná a férová, k tomu jim nabídla rodinné prostředí a intenzivní kontakt s vyučujícími i zapojení do vědecké činnosti. Vím, že žebříček je jen číslo. Za důležité považuji, abychom se stále posouvali dál a zlepšovali se. Pokud se to odrazí i v žebříčcích, bude to pověstná ‚třešnička na dortu‘.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.
V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se zlepšila na 260. místo na světě. ČVUT Praha obsadilo 432. místo, Masarykova Univerzita 531.-540. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 591.-600. místo, VUT Brno 701.-750. místo, TU Liberec 751.-800. místo a ČZU Praha 801.-1000. místo. Nově se v žebříčku objevují i Mendelova univerzita v Brně na 701.-850. místě a Univerzita Pardubice na 801.-1000. místě.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2021.
PLA je vhodným materiálem pro 3D tisk ochranných polomasekNepropouští viry a snadno se dezinfikuje.
Lávky jsou hezčí, než jsem předpokládalRozhovor s Ing. arch. Petrem Šichtancem, architektem VŠCHT Praha, o lávkách spojujících budovy A a B.
Mikroroboti z gelu a zlata řízení světlem?Možnosti využití při tvorbě nových materiálů či manipulaci s jednotlivými buňkami jsou obrovské.
Seminář k 100. výročí narození Jaroslava BaueraVzhledem k současné pandemické situaci je seminář odložen na jaro 2021.
Nový objev odhalí padělaná léčiva a posune vývoj umělých tkání VŠCHT našla cestu, jak vyrábět biočástice o velikosti buňky.
Distanční výuka - nouzové řešení, nebo šance pro budoucnost?Anketa mezi pedagogy a studenty VŠCHT Praha.
Koronovým výbojem (nejen) proti koronaviruNový nástroj pro opakovanou dezinfekci kontaminovaných objektů.
Běstvina znovu ožíváLegendární táborová základna, kterou v nedávné době získala do vlastnictví naše škola, prochází postupně potřebnou revitalizací.
Zdeněk Sofer uspěl v soutěži ERC CZMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR podpořilo jeho projekt částkou přesahující 25 milionů Kč.
Profesor Jiří Wanner čestným členem EWAEuropean Water Association (EWA) ocenila profesora Jiřího Wannera prestižním čestným členstvím v asociaci. Profesor Wanner byl dlouholetým členem EWA Council, the Management Committee (MC), the EWA European Technical and Scientific Committee (ETSC) a dalších mnoha pracovních skupin. V letech 2005 až 2007 byl prezidentem EWA.
Prof. Wanner vystudoval Technologii vody na VŠCHT Praha a tomuto oboru zůstává věrný celý život. Zaměřil se na využívání biologických procesů pro čištění odpadních vod. Jeho zkušenosti z provozu regeneračních zón vedly k vytvoření metody bioaugmentace nitrifikace in situ, která je dnes používána na více než 40 čistírnách OV v ČR s celkovou kapacitou přes 4 miliony ekvivalentních obyvatel. Za aplikaci genových sond pro sondy pro identifikaci důležitých vláknitých mikroorganismů, posléze i nitrifikačních baktérií a baktérií akumulujících fosforečnany, byl v r. 1995 oceněn Körberovou Cenou pro evropskou vědu. Od roku 2008 se výzkumné aktivity jeho skupiny zaměřily na technologie umožňující opětovné využívání vyčištěných odpadních vod jako náhradu říční nebo pitné vody.
Profesoru Wannerovi gratulujeme!
Analýza výrobku odhalila nepřijatelné rizikoÚstav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha prokázal, že "Dubové kapky" obsahují toxické a karcinogenní látky.
Na českém trhu se objevil přípravek s názvem „Dubové kapky“. Jeho výrobce naznačuje, že by mohly sloužit i jako ochrana před koronavirem. Analýza VŠCHT Praha ale ukázala, že produkt obsahuje toxické a karcinogenní látky.
„Kapičky obsahovaly toxiny. Obsahovaly řadu dobrých přírodních látek, proti tomu nemáme nejmenší výhradu, ale to riziko, které představují pyrolizidinové alkaloidy, je z našeho pohledu nepřijatelné,“ říká Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy, který kapky testoval pro nový zpravodajský kanál CNN Prima NEWS.
Více informací včetně reportáže najdete ZDE.
Postup desinfekce ochranných roušekAutor textu: doc. Ing. Igor Linhart, CSc. (Ústav organické chemie)
Postup desinfekce ochranných roušek
Ochranné chirurgické roušky s filtrační vrstvou z nanotextilií lze desinfikovat některým z níže uvedených postupů. Lze to využít za současného stavu vážného nedostatku chirurgických roušek zatím jako nouzové řešení (na vlastní riziko). Po důkladnějším otestování se však může jednat o ekologicky šetrný způsob jak snížit spotřebu roušek dosud označovaných za jednorázové a snížit tak produkci infekčního odpadu.
1. Ethanolem
Použité roušky ponoříme na 5 minut do denaturovaného ethanolu koncentrace 80 obj. %. Použijte bezinem denaturovaný ethanol (je důležité, aby denaturační přísada byla těkavá; ethanol denaturovaný např. bitrexem nebo petrolejem je proto nevhodný).
Roušky vyjmeme, necháme okapat a usušíme na vzduchu mezi dvěma ubrousky, vrstvami buničinné vaty nebo filtračního papíru.
Varování-nebezpečí požáru: Ethanol je vysoce hořlavá kapalina, její páry mohou ve směsi se vzduchem v přítomnosti otevřeného ohně nebo jiskry explodovat. Při sušení roušek dbejte na dostatečné větrání a dostatečnou vzdálenost od zdrojů ohně a zapnutých elektrických zařízení.
2. Vodní párou v mikrovlnné troubě
Vyšší sklenici nebo plastovou misku naplníme asi do 1/3 vodou, nejméně však 100 ml, přidáme varný kamínek (ten slouží k zabránění nerovnoměrného varu a prskání vody; lze použít malý úlomek keramické dlaždice). Kádinku vložíme do mikrovlnné trouby, na ni pak položíme použitou roušku (ORM2030) vnější stranou dolů. Mikrovlnnou troubu zapneme na střední výkon na 5 - 10 min (5 min při 700 W nebo 10 min při 540 W). Výkon případně upravíme tak, aby se voda intenzivně vařila, ale nevystřikovala na roušku. Po vyjmutí roušku necháme sušit na vzduchu mezi dvěma ubrousky, vrstvami buničinné vaty nebo filtračního papíru.
Jde o mírně obměněný postup, který kolegové z Ústavu chemického inženýrství VŠCHT doporučili pro respirátory.
Varování – nebezpečí požáru: Postup není vhodný pro roušky, které obsahují v horní části kovový drátek na uchycení roušky kolem nosu. Před aplikací se přesvědčte, že rouška takový drátek neobsahuje (namísto drátku některé roušky obsahují proužek z tvarovatelného plastu). Dbejte na to, aby se voda během desinfekce zcela neodpařila, rouška by pak mohla snadno vzplanout!
Oba postupy byly testovány na jednorázových ochranných rouškách s filtrační vrstvou z netkané nano-textilie (ORM2030). Nejde však o výrobcem doporučený a certifikovaný postup. Zkoušky ochranných roušek nejsou dosud normalizovány a jsou nepovinné. K ověření účinnosti jsme použili test filtrační účinnosti pro bakterie (bacterial filtration test, % BFT), zjednodušenou variantu testu podle Greena a Vesleyho. Testy byly provedeny na SZÚ Praha. Nepozorovali jsme snížení účinnosti filtrace ani po 5 cyklech (BFT > 95%). Nutno ovšem dodat, že tento jednoduchý test odráží jen schopnost roušky propouštět kapénky a v nich obsažené bakterie z úst a nosu přímo přes filtrační vrstvu. Nezaznamenává bakterie či viry, které pronikají netěsnostmi kolem roušky. Žádná rouška, nová ani opakovaně použitá, nepřiléhá těsně k obličeji.
- Dokumentace k testování roušek
- Přečtěte si také - jak sterilizovat respirátory
Kurz oběhového hospodářstvíImpulz pro vlastní cirkulární projekt může přinést Kurz oběhového hospodářství VŠCHT Praha
Linka na regeneraci bezvodého methanoluVŠCHT Praha úspěšně realizovala projekt pro VUAB Pharma.
Automatizace pivovaru pomáhá eliminovat výkyvy kvalityStejně jako většině potravinářského průmyslu, ani pivovarnictví se nevyhnul trend automatizace. A není na tom nic špatného. „Hlavním přínosem automatizace pivovarů je standardnost. Zákazníci očekávají, že určitá značka bude chutnat vždy podobně,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Tomáš Kinčl.
Na úvod asi záludná otázka: Jak moc je dnes české pivovarnictví automatizované?
Je velmi těžké zobecnit míru automatizace českých pivovarů. V současné době je v Česku okolo 500 pivovarů různých velikostí a různého stáří, což vždy trochu předurčuje možnosti automatizace. Je třeba také zmínit, že jsem měl možnost vidět jen velmi malý zlomek zařízení v tuzemských pivovarech, natož v těch zahraničních, a můj popis situace vychází hlavně z vlastních názorů, zkušeností a informací od kolegů v oboru. Ve velkých průmyslových pivovarech jsou provozy většinou značně automatizované, obzvláště pokud se jedná o nové instalace. Plnění více než několika desítek lahví či sudů denně vyžaduje automatickou stáčecí linku. Automatizace ve výrobě jako takové se odvíjí spíše od stáří zařízení a výstavu pivovaru. Takže podle mě je v pivovarech se srovnatelnou produkcí míra automatizace podobná u nás jako v zahraničí.
Co se týče malých pivovarů, provoz je většinou automatizovaný jen částečně, protože návratnost automatizace je velmi omezená. Ve světě panuje zajímavý trend, kdy v západních zemích je výroba v malých pivovarech spíše ruční, kdežto ve východní Evropě či Asii se instalují automatická zařízení.
Co je hlavním důvodem automatizace pivní výroby, jde především o snížení nákladů na zaměstnance?
Snížení mzdových nákladů je většinou hlavním důvodem automatizace provozu, nicméně bychom neměli zapomenout zmínit, že automatizace v pivovarství přináší i větší spolehlivost a standardnost výroby. Kvalita piva z automatizovaných pivovarů je více konzistentní.
Kniha Sochy a města mapuje poválečné umění na MoravěPublikaci vydala Univerzita Pardubice s přispěním odborníků z VŠCHT Praha.Lhůta pro podání on-line přihlášky byla prodloužena následovně:
- bakalářské studium 15. dubna(původní termín 31. března)
- magisterské studium 15. května(původní termín 15. dubna)
- doktorské studium 15. června (původní termín 15. dubna)
Součástí podávané přihlášky na VŠCHT Praha je potvrzení o zdravotní způsobilosti od lékaře.
Vzhledem k okolnostem je možné do elektronické přihlášky v řádném termínu místo potvrzení samotného vložit soubor s čestným prohlášením.
Samotné potvrzení o zdravotní způsobilosti od lékaře bude nutné doložit nejpozději v den zápisu do studia (zápisy probíhají v létě, přesný termín bude všem přijatým včas oznámen).
Text prohlášení pro vložení do elektronické přihlášky:
„Prohlašuji, že s ohledem na aktuální situaci v Česku (karanténa) dodám Zdravotní způsobilost ke studiu nejpozději v den zápisu do studia“.
Upozorňujeme, že další termíny procesu přijímacího řízení (jako např. zveřejnění předběžných výsledků, dodání maturitního vysvědčení, konečné zveřejnění výsledků) mohou být upraveny v závislosti na vývoji situace v Česku.
Jiné nejasnosti a problémy
Pokud máte jakékoli jiné problémy s podáním přihlášky či dostupností potřebných dokumentů, ozvěte se nám co nejdříve (s předstihem před uzávěrkou podání přihlášek) na e-mail ped@vscht.cz
Koronavirus ve vodáchPodle všech dostupných informací nehrozí, že se člověk nakazí z vody.
VŠCHT se podílí na restaurování plejtváka myšokaKlára Drábková o „opravách“ 135 let staré kostry z Národního muzea 
Našli jsme si cestu, jak pomociRozhovor s docentkou Michaelou Rumlovou o práci v souvislosti s nemocí COVID19.
Správní radě VŠCHT bude předsedat Jan DuspěvaSprávní rada Vysoké školy chemicko-technologické v Praze má nového předsedu. Stal se jím Mgr. Jan Duspěva, který zastával v uplynulém období pozici místopředsedy. Předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEPRO byl zvolen na zasedání správní rady, které se uskutečnilo 6. dubna 2020.
Zvoleni byli také dva místopředsedové – Ing. Petr Knapp a doc. Ing. Jiří Krechl, CSc.
Aktuální složení správní rady:
Mgr. Jan Duspěva - předseda SR
doc. Ing. Jiří Krechl CSc. - místopředseda SR
Ing. Petr Knapp - místopředseda SR
Ing. Jiří Michal - člen SR
prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. - členka SR
Ing. arch. Bohumil Beránek - člen SR
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. - člen SR
Ing. Milan Teplý - člen SR
Ing. Bohdan Wojnar - člen SR
Foto - Jan Duspěva - zdroj: Česká manažerská asociace
Vědci z VŠCHT připravili návod, jak sterilizovat FFP3 respirátoryPři nedostatku respirátorů je lze sterilizovat.
Jak se stát studentem VŠCHT PrahaInformace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.
Z důvodu nouzového stavu byly posunuty termíny podání přihlášek (níže jsou již nové termíny). Je také umožněno dodat potvrzení o zdravotní způsobilosti dodatečně.
Nejdůležitější informace
Bakalářské studium
- Přihlášky přijímány do 15. dubna 2020
- Uchazeči nekonají přijímací zkoušky - Informace o přijímacím řízení
- Seznam bakalářských studijních programů
- Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte zdarma přípravné kurzy on-line
Navazující magisterské studium
- Přihlášky přijímány do 15. května 2020
- Informace o přijímacím řízení
- Seznam navazujících magisterských studijních programů
Doktorské studium
- Přihlášky přijímány do 15. června 2020
- Informace o přijímacím řízení
- Nabídka témat disertačních prací
V rámci soutěže ChemQuest 2020 můžete rozhodnout o Ceně veřejnosti prostřednictvím internetového hlasování na Youtube palcem nahoru. Hlasovat můžete v období 27. 3. 2020 od 14:00 hodin do 8. 4. 2020 do 10:00 hodin.
Hlasujte přímu u videí v playlistu na Youtube
O změně podmínek soutěže a dalších informacích se dozvíte na stránce ChemQuestu.
Distanční výuka na VŠCHT PrahaInformace pro studenty i pedagogy - jak na distanční výuku (nejen) v čase pandemie COVID19.
Světový den vody 2020Od roku 1993 se 22. března slaví Světový den vody. Letos je věnován vodě a klimatické změně.
Snažíme se zrychlit testování produktů z GM rostlinRozhovor s Dr. Lorenou Manzanares Palenzuela
Jak čelit změnám klimatu?Vzhledem k situaci ohledně koronaviru se akce v původním termínu neuskuteční. O případném uskutečnění v náhradním termínu bude teprve rozhodnuto.
U příležitosti Světového dne vody byla plánovaná akce Jak čelit změnám klimatu? Samá voda, samá voda, přihořívá…
Program:
- 10:00 - 11:00 Vodní worshopy + prohlídka pracovišť Fakulty technologie ochrany prostředí
- 11:00 - 12:00 Přednášky od odborníků na vodní téma
- 12:00 - 12:45 Společný přesun do Staré čistírny odpadních vod v Bubenči
- 13:00 - 15:00 Vodní hrátky, projížďka Převozníkovým prámem, prohlídka
Akce je určena převážně pro studenty střední školy, případně pro jejich učitele. Akce je pro účastníky ZDARMA, kapacita je však omezená na 150 míst.
Pokud máte zájem účastnit se této akce, kontaktujte prosím Danu Bílkovou do 15. 3. 2020 na e-mailu Dana.Bilkova@vscht.cz, do předmětu mailu uveďte: CRP 2020: Samá voda - registrace, a do těla e-mailu vypište jména zájemců a školu/instituci, ze které pocházíte.
Bližší informace se dozvíte na webu události a také ve Facebookové události.
VŠCHT Praha akci pořádá ve spolupráci s Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha v rámci CRP 2020: Věda hrou
V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 a následnými vládními opatřeními se na naší škole zvedla mocná vlna solidarity a chuti pomáhat. Níže stručný přehled aktuálního dění, do nějž se můžete snadno zapojit. Děkujeme, jste skvělí!
Studenti a zaměstnanci VŠCHT Praha vytvořili dobrovolnickou skupinu na Facebooku, která aktuálně čítá přes 1200 členů. Máte-li zájem, připojte se. Ve skupině se sdílejí konkrétní informace a návody, kdo, kdy, kde a jak může pomoci v rámci boje s pandemií onemocnění COVID-19. Šitím roušek počínaje, nákupy pro starší spoluobčany konče.
Technopark Kralupy, který je celoškolským pracovištěm VŠCHT, během několik dní připravil míchací linku pro desinfekční přípravky s kapacitou až cca 1000 l/den. O výrobě a zásobování surovinami probíhají jednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a celní správou. VŠCHT byla zařazena na indikativní seznam organizací, které mohou v podmínkách nouzového stavu mimořádně míchat dezinfekční prostředek i bez živnostenského oprávnění a certifikací na kvalitu výrobku.
K 24.3.2020 Technopark zpracoval 5 500 l lihu a vyexpedoval cekem 5 700 l desinfekce. Dopravu zajišťuje zdarma HZS Středočeského kraje. Desinfekci již obdrželo přes třicet odběratelů, mezi které patří krizové štáby měst, zdravotní zařízení, hasiči, školy a dlaší instituce a neziskové společnosti.
Naši studenti navázali spolupráci s lékařskými fakultami a jsou připraveni vykonávat činnost laboratorních asistentů přímo v nemocnicích / testovacích laboratořích.
Nemocnice momentálně bojují také s nedostatkem krve, dárců je s ohledem na okolnosti velký nedostatek. Zvažte, zda nemůžete rozšířit řady dárců z VŠCHT.
Velmi pozitivní ohlasy od našich studentů jsou ze středních škol na vy/doučování maturantů i dalších studentů. Doporučujeme těm, kdo chtějí pomoci, aby se obrátili na své kantory ze střední školy.
Science Rendezvous 2020Akce je v původním termínu zrušena. Zda se uskuteční v náhradním termínu bude oznámeno.
Můstky ze skla a oceli propojí historické budovy VŠCHT Praha
iKariéra 2020Akce byla vzhledem k situaci s koronavirem zrušena. Nový termín bude oznámen.
Nejlepší vysokoškolský učitel je z VŠCHT PrahaDvě ocenění získal profesor Štěpánek, jednu ing. Balouch – oba z Fakulty chemicko-inženýrské.
Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Mezi laureáty byli i dva zástupci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, konkrétně z Fakulty chemicko-inženýrské. Profesor František Štěpánek byl vybrán jako nejlepší pedagogický pracovník, společně s Ing. Martinem Balouchem byli také oceněni za 2. místo v kategorii Nejlepší diplomová práce (profesor Štěpánek je školitelem inženýra Baloucha).
Ceny Wernera von Siemense jsou udělovány pracím a projektům z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.
Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium – současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC – Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D.
doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem „Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou“. Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.
Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem „Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla“, která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic – fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.
Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem „Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání“. Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem „Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic“. Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.
Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma „Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.
Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem „Roboty přímo spolupracující s člověkem“.
Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek.
Rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 nabízí několik schémat zaměřených na mobilitu výzkumníků, která se souhrnně nazývají „Akce Marie Skłodowska-Curie“ (MSCA). Díky tomuto grantu se mohou vybraní výzkumníci účastnit dlouhodobých vědecko-výzkumných pobytů či krátkodobých stáží, ať už na jiných výzkumných institucích, nebo v soukromém sektoru. Letos se mezi výzkumníky, kteří řeší tento grant, zařadila i Huaijuan Zhou. Po doktorátu z fyziky materiálů a chemie materiálů na University of Chinese Academy of Sciences a čtyřleté praxi v Čínské akademii věd v Šanghaji nastoupila tento rok do centra Advance Functional Nanorobots pod vedením profesora Martina Pumery.
Její projekt „Microbots4Enviro“ je zaměřen na řešení globálních problémů znečištění životního prostředí pomocí samohybných mikromotorů na základě fotokatalytické degradace. Propracované univerzální mikromotory na bázi BiVO4 založené na světle mohou účinně degradovat organickou znečišťující látku (barviva i výbušniny) a zabíjet bakterie ve velkém měřítku při ozáření viditelným světlem.
Doba chemická - Fokus VM na VŠCHTProf. Štěpánek byl hostem v pořadu Václava Moravce, tentokrát na domovské půdě VŠCHT Praha.
Svět je chemie - výsledky 10. ročníku fotosoutěžeVítězem se stal Vlastimil Mazánek s názvem díla „Jeloustoun v ampuli“.
Food technology, food qualityÚstav konzervace potravin zve na vědeckou konferenci o nových trendech v úchově potravin.V úterý 4. února se uskutečnilo první zasedání nově zvoleného Akademického senátu VŠCHT Praha. Na programu byly především volby do vnitřních senátních orgánů a výborů.
Předsedou senátu byl zvolen profesor Radek Cibulka, který zastával stejnou funkci i v uplynulém funkčním období. Pozici jednoho ze tří místopředsedů obhájil také doktor Pavel Pokorný, kterého doplnila docentka Petra Lovecká a zástupce studentské části senátu inženýr Jakub Med.
Dále se senátoři dohodli na rozdělení pozic ve čtyřech senátních výborech. V hospodářském výboru budou spolupracovat Ing. Tůma (předseda výboru), doc. Stránská, doc. Lipovová, doc. Kouřil, doc. Mareš, Ing. Staf, Ing. Kovář, Bc. Kloužková, Ing. Maxa, ing. Dragoun.
Členy vědecko-výzkumného výboru jsou doc. Friess (předseda výboru), doc. Stránská, doc. Čížková, Ing. Lhotka, doc. Rubešová, doc. Bartáček, doc. Moucha, Bc. Hala, Ing. Nováková, Ing. Aubrecht, Ing. Tůma, Ing. Dragoun.
Místa v pedagogickém výboru obsadili doc. Lipovová (předsedkyně výboru), doc. Čížková, doc. Jelínek, doc. Rubešová, doc. Friess, doc. Moucha, Ing. Kovář, Ing. Nováková, Ing. Aubrecht, Bc. Kloužková, Ing. Tůma, Ing. Maxa.
Organizační výbor tradičně tvoří a předseda senátu a místopředsedové.
V akademickém senátu zasedá 24 členů, z nich 16 zastupuje zaměstnance a 8 studenty VŠCHT Praha.
Připrav se ke studiu na VŠCHT PrahaPokud si nejste jistí, jestli vaše znalosti chemie a matematiky stačí na úspěšné zahájení studia na VŠCHT Praha, můžete si to ověřit on-line. Zcela zdarma.
Tým pedagogů a studentů naší školy připravil tři přípravné elektronické kurzy. Cílem je shrnutí středoškolské chemie a matematiky. Podle obsahu kurzu si můžete udělat představu, kde se na VŠCHT Praha bude začínat.
Ve dnech 22. a 23. ledna se konal již 18. ročník „Celostátní přehlídky sýrů“ spojený s konferencí ,,Mléko a sýry“, který organizoval Ústav mléka, tuků a kosmetiky ve spolupráci s Českomoravským svazem mlékárenským a Odbornou skupinou pro potravinářskou a agrikulturní chemii České společnosti chemické.
První den, po zahájení rektorem VŠCHT Praha prof. Pavlem Matějkou a docentem Ladislavem Čurdou z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky, proběhlo hodnocení senzorické jakosti veřejnými komisemi. Hodnotilo se v šesti kategoriích sýrů (polotvrdé sýry holandského typu, ostatní polotvrdé a tvrdé sýry, měkké sýry zrající, čerstvé a termizované sýry, tavené sýry, speciality). Celkem bylo k dispozici 46 vzorků od 17 společností pocházejících z Česka a v kategorii zahraničních sýrů i ze Slovenska. Každá komise hodnotila 2-3 kategorie, s bodovým hodnocením v sekcích „vzhled a konzistence“ či „chuť a vůně“.
Kromě senzorické analýzy zde probíhala i prezentace služeb a výrobků firem, s přístroji na stanovení vlastností sýra od diagnostických testů, po fyzikální a chemické vlastnosti (tuk v sušině, teplota, vlhkost, apod.) a firem nabízející pomocné látky k výrobě potravin. Dále byly vyvěšeny i tematické odborné články, např. kontrola natamycinu v sýrech, detekce falšování v kozím a ovčím sýru nebo výskyt G+ mikroorganismů.
Následující den proběhla konference ,,Mléko a sýry“, s prezentací 16 přednášek vybraných odborníků o mikrobiologii sýra, nových technologiích při výrobě sýra a mléčných výrobků či obecně o potravinářské chemii.
Po výhře na veletrhu Gaudeamus v Brně jsme obhájili 1. místo i na veletrhu v Praze.
Po listopadové výhře na veletrhu Gaudeamus v Brně jsme získali 1. místo i na lednovém veletrhu vysokoškolského vzdělávání v pražských Letňanech, a to v konkurenci 290 vystavovatelů z ČR i ze zahraničí. V soutěži o nejlepší expozici hodnotí nezávislá komise celkovou prezentaci na veletrhu, vizuální ztvárnění expozice, ochotu a vstřícnost při komunikaci s uchazeči o studium, prezentaci v doprovodném programu Věda pro život a další aktivity pro návštěvníky veletrhu.
Pokud jste neměli možnost hovořit s námi přímo na veletrhu, nic se neděje. Ozvěte se nám na číslo (+420) 220 444 443 nebo na e-mail info@vscht.cz a rádi vás u nás přivítáme v termínu, který se vám hodí. Ukážeme vám laboratoře a odpovíme vám na všechny možné i nemožné dotazy J
Návrh stánku: Baloo&Groot, Foto: Anna Ničová
Jeden z největších filantropických počinů v ČRHana Dvořáková, spolupracovnice profesora Holého, spolu se svým manželem Dalimilem Dvořákem vložili 200 mil. Kč do Nadace Experientia na podporu nadějných českých vědců. Oba filantropové působí řadu let na VŠCHT Praha.
Zcela ojedinělou částku v historii české filantropie – celkem 200 milionů Kč – se v lednu 2020 rozhodli vložit soukromí dárci manželé Hana a Dalimil Dvořákovi do vědy, konkrétně do jimi založené Nadace Experientia. Ta se zařadí mezi desítku nejvýznamnějších soukromých nadací v ČR a stane se vůbec největší, která podporuje výhradně vědu. „Naším cílem je vyhledávat
a podporovat mladé chemické talenty,“ vysvětlují Dvořákovi. V příštích 20 letech Nadace Experientia například umožní 40 českým chemikům vycestovat na roční stáže na prestižní světové univerzity nebo pomůže založit až 20 nezávislých výzkumných skupin na českých vědeckých pracovištích (což odpovídá přibližně jedné třetině všech skupin, které se dnes v ČR chemií zabývají). „Věříme, že tato cílená a dlouhodobá podpora významně ovlivní českou chemii a posune ji směrem k celosvětové špičce, třeba až k další Nobelově ceně,“ říká Hana Dvořáková. Tato česká vědkyně měla díky dlouholeté spolupráci s profesorem Antonínem Holým podíl na licenčních poplatcích za antivirové látky vyvinuté na ÚOCHB AV ČR, kterými lze dnes účinně léčit AIDS a hepatitidu B.
Vlastní finanční prostředky z licenčních poplatků vrací manželé Dvořákovi do oboru, odkud peníze původně pocházejí, již více jak 7 let. Za tu dobu Nadace Experientia vyčlenila na podporu mladých chemických talentů částku 16,5 milionu korun. Umožnila už třinácti nadějným českým chemikům vycestovat na roční stáž na špičková zahraniční vědecká pracoviště, například na MIT či Stanford University. Někteří z nich na prestižních univerzitách dodnes působí a publikují v nejlepších vědeckých časopisech, včetně Nature. Od ledna 2019 zahájili manželé Dvořákovi projekt vědeckých start-up grantů, díky kterým si mohou excelentní mladí chemici po návratu ze zahraniční stáže založit nezávislý výzkum v ČR. Úplně první výzkumnou skupinu podpořenou po tři roky start-up grantem Nadace Experientia založil mladý vědec Ondřej Baszczyňski na půdě Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Věnuje se cílenému doručování léčiv.
V souvislosti s chystaným významným navýšením nadačního kapitálu Nadace Experientia proběhl na podzim 2019 průzkum, kterého se účastnilo přes 70 vědkyň a vědců z oboru. Nadace při něm zjišťovala, jaká podpor a je pro mladé chemiky klíčová. „Oba naše stávající programy – jak zahraniční stáže, tak start-up granty – nám z průzkumu vyšly jako zcela stěžejní. Díky zpětné vazbě od mladých chemiků jsme se rozhodli navýšit celkovou částku podpory start-up grantů a také se nově plánujeme zaměřit na vyhledávání a podporu mladších vysokoškolských i středoškolských chemických talentů,“ uvedla zakladatelka Nadace Experientia Hana Dvořáková. „Věříme, že se nám podaří vybudovat komunitu excelentních chemiků, na kterou se budou nabalovat další mladí vědci a vědkyně a další úspěchy české vědy, a bude se tak šířit dobré jméno české chemie a České republiky vůbec,“ doplnili Dvořákovi.
Změny proběhnou vzhledem k významnému navýšení nadačního kapitálu také uvnitř samotné Nadace Experientia. Správní radu, které předsedá vědkyně Irena G. Stará (ÚOCHB AV ČR) a ve které zasedá zakladatelka Hana Dvořáková, posílil stipendista Nadace Experientia Tomáš Slanina (ÚOCHB AV ČR). V nově vzniklé dozorčí radě zasednou vedle zakladatele Dalimila Dvořáka nositel ceny Neuron za chemii Petr Slavíček a jeden ze zakladatelů KPMG a významný mecenáš kultury František Dostálek. Na pozici výkonné ředitelky zvolila správní rada Annu Batistovou, která se dosud starala o komunikaci a PR Nadace Experientia. Nově vzniká také investiční výbor, ve kterém vedle disidenta a politika Jiřího Müllera zasedne Petr Laštovka ze společnosti EMUN PARTNERS family office a.s., která se věnuje správě a investování rodinného majetku. Nastavení nové struktury a strategie Nadace Experientia pomohl zajistit Nadační fond Via Clarita, který poskytuje nezávislé filantropické poradenství. „Manželé Dvořákovi se rozhodli k jednomu z nejvýznamnějších filantropických počinů, které tato země ve své historii zažila. Je nám ctí, že jim můžeme pomáhat,“ vysvětlila Kateřina Ronovská z Nadačního fondu Via Clarita.
- Více informací najdete na www.experientia.cz.
Příběh spolupracovnice prof. Holého a zakladatelky Nadace Hany Dvořákové:
Česká vědkyně Hana Dvořáková spolupracovala v letech 1986–1996 na ÚOCHB AV ČR s profesorem Antonínem Holým na vývoji antivirových látek a podílela se tak na jednom z největších objevů české vědy. „Profesor Holý mi dal za úkol připravit sérii 3-deaza acyklických analogů nukleosidů a nukleotidů. Jednalo se o další modifikaci acyklických analogů s unikátní strukturou a s velmi nadějnými protivirovými účinky,“ vzpomíná Hana Dvořáková. Skupina látek, na nichž se v týmu profesora Holého pracovalo, se stala základem nové generace léků působících proti virům (například Duviragel působící proti herpes virům a další). Nejvýznamnější z látek z této série byl bezesporu Viread, který patří dodnes k nejúčinnějším lékům proti AIDS. Právě z něj plynuly posléze týmu profesora Holého největší částky z licenčních poplatků. Hana Dvořáková s manželem Dalimilem díky podílu na licenčních poplatcích založili před sedmi lety Nadaci Experientia. „Řekli jsme si, že peníze vrátíme, odkud přišly – tedy do výzkumu v oblasti chemie.“
Svět je chemie - hlasujte ve finále fotosoutěžePorota sice vybere vítězné fotografie, ale jako každý rok necháme vybrat jednu fotografii pomocí hlasování na FB i vás! Autor fotografie s největším počtem "lajků" bude oceněn hodnotnými cenami. Konec hlasování je 23.1.2020 v 10:00!
Výherci fotosoutěže obdarují sponzoři: Olympus, Instax, Zoner Press a Zoner photo.
Hlasovat pro nejhezčí fotografii můžete v galerii na Facebooku.
Jak se rodí solvatovaný elektron?Vědci z ETH Curych a VŠCHT Praha publikovali článek v časopise Science Advances. 
Cenu Julie Hamáčkové získala Lidmila BartovskáCenu Julie Hamáčkové 2019 v kategorii a) Veřejné ocenění mimořádného přínosu žen, zaměstnankyň VŠCHT Praha, k rozvoji vědy, výzkumu, pedagogiky a inovací, včetně působení v akademické sféře získává
doc. Ing. Lidmila Bartovská, CSc.
Cena byla slavnostně předána na prvním zasedání kolegia rektora v lednu 2020.
VŠCHT Praha dosáhla na 2. místo v ČeskuRozsáhlá analýza Cross Ranking shrnuje závěry tří nejvíce respektovaných a používaných mezinárodních žebříčků vysokých škol – QS, ARWU a THE. Detailní srovnání ukazuje pořadí více než 1 700 nejlépe hodnocených vysokých škol z celého světa (včetně dvou desítek českých a slovenských).
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je z českých škol na druhém místě, celkově na 535. místě na světě. VŠCHT Praha zaznamenala zlepšení o 389 pozic, zejména díky umístění v žebříčku QS, kam byla naše škola zařazena vůbec poprvé.
Pozici nejúspěšnější české vysoké školy obhájila i v roce 2019 Univerzita Karlova, jež se oproti roku 2018 posunula o sedm míst výše na 269. pozici. Třetí mezi českými školami se umístilo České vysoké učení technické v Praze na 544. místě, což také znamená zlepšení oproti roku 2018 o 47 pozic.
Co je Cross Ranking?
Projekt Cross Ranking (CR) představuje jakousi metaanalýzu hodnocení vysokoškolských institucí a systémů ve světě, kterou zpracovává Středisko vzdělávací politiky PedF UK. Základní myšlenkou projektu je propojení dostupných informací a údajů z několika nejvýznamnějších světových žebříčků.
Celkové výsledky všech 1 721 jednotlivých vysokoškolských institucí v roce 2019 (ale také v roce 2012, 2016, 2017 a 2018), stejně jako výsledky téměř stovky vysokoškolských systémů (ve stejných letech), jsou dostupné na webové adrese Střediska vzdělávací politiky PedF UK.
Více informací o výsledcích naleznete v článku Nejlepší vysoké školy na světě a v Česku na webu Universitas.
Bez elánu a sebevědomí úspěchu nedosáhneteRozhovor s profesorkou Janou Hajšlovou.
Analytická chemieVŠCHT Praha vydala překlad publikace Analytická chemie (Douglas A. Skoog, Donald M. West, F. James Holler, Stanley R. Crouch), který vznikl ve spolupráci s kolektivem překladatelů z Přírodovědecké fakulty UK, pod vedením doc. Nesměráka.
Učebnice ANALYTICKÁ CHEMIE vznikla jako překlad devátého vydání světově používané učebnice FUNDAMENTALS OF ANALYTICAL CHEMISTRY, která si již od svého prvního vydání v roce 1963 získala trvalé celosvětové uznání. Učebnice poskytuje soustavný přehled pokrývající celou šíři analytické chemie. Je rozdělena do šesti částí, počínaje základními principy a postupy, chemickými rovnováhami a vážkovou a odměrnou analýzou. Části věnované instrumentálním metodám jsou rozčleněny na elektrochemii (Část IV), spektrální analýzu (Část V) a separační metody (Část VI). Systematický výklad doplňují řešené příklady. V každé kapitole jsou zařazeny Panely a je ukončena řadou cvičení. V českém překladu knihy byla aktualizována řada údajů, doplněny novinky z vývoje analytické chemie a reflektována česká specifika i reálie.
Cena rektora za mimořádné výsledky ve výzkumu a úspěšnou propagaci vědy
- doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D.
Cena rektora za mimořádný přínos k rozvoji VŠCHT Praha
- Ing. Ivana Chválná
- prof. Ing. Zdeněk Bělohlav, CSc.
Cena rektora za vynikající propagaci školy v oblasti kultury
- Dominik Landsinger
Cena prof. Jitky Moravcové za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha
- Dr. Mgr. Jana Jirešová
- Dr. Ing. Pavel Vrbka
Foto: Petra Hajská
Cena ministra zdravotnictví17. prosince byly v Martinckém paláci předány Ceny ministra zdravotnictví za rok 2019.
Ocenění za zdravotnický výzkum a vývoj převzal z rukou ministra Adama Vojtěcha tým prof. Galla z Univerzity Palackého v Olomouci za práci Antibakteriální úprava povrchu ortopedických implantátů na bázi nanotrubic a nanostříbra.
Mezi spolupracovníky byl oceněn i doc. Ing. Luděk Joska, CSc. z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství FCHT.
Dárky na poslední chvíliNestíháte? V respiriu můžete zakoupit diáře, mikiny, trička, designové pláště a další předměty z kolekce VŠCHT Praha.
Pavel Matějka byl jmenován rektorem VŠCHTPrezident republiky Miloš Zeman jmenoval ve středu 11. prosince 2019 na Pražském hradě profesora Pavla Matějku rektorem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Profesor Matějka se ujme vedení univerzity 1. ledna 2020, funkční období je čtyřleté.
Společně s profesorem Matějkou se slavnostního ceremoniálu zúčastnil také předseda Akademického senátu VŠCHT Praha Radek Cibulka a dosluhující rektor Karel Melzoch.
Prof. Dr. RNDr. Pavel MATĚJKA vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1993 nastoupil na VŠCHT Praha. V roce 2003 se habilitoval a od roku 2008 působí na VŠCHT jako profesor. V letech 2010–2013 byl proděkanem Fakulty chemicko-inženýrské pro vnější vztahy a rozvoj, od roku 2013 zastává pozici vedoucího Ústavu fyzikální chemie. V roce 2016 se stal prorektorem VŠCHT Praha pro vnější vztahy a komunikaci. Odborně se zabývá rozvojem technik vibrační spektroskopie za využití nanočástic a nanostruktur, čehož výsledkem je cca 150 publikací v impaktovaných časopisech s více jak 2100 citacemi bez autocitací a h-indexem 23.
Fotografie: fotoarchiv KPR, foto Hana Brožková
Ve volbách, konaných od 2. do 5. prosince byli zvoleni noví senátoři do akademického senátu VŠCHT Praha a do jednotlivých fakultních senátů. Jejich mandáty započnou 1. února 2020.
Souhrnná volební účast dosáhla 75,7 % akademických pracovníků a 45,0 % studentů. Volební účast studentů je v rámci Česka velmi vysoká, navíc v posledních letech je trend účasti rostoucí. Oproti volbám studentů do univerzitního senátu před rokem vzrostla téměř o 10 procentních bodů.
Akademické senáty univerzit a fakult jsou samosprávnými zastupitelskými akademickými orgány. V politickém systému veřejných vysokých škol v České republice hrají “zákonodárnou” roli. Univerzitní senát volí rektora, fakultní senát volí děkana. Ti drží výkonnou moc. Systém je v zásadních věcech nastaven tak, že jedině výkonná moc má právo něco navrhovat a senát daný návrh schvaluje - v praxi tedy má senát právo veta.
Kromě volby rektorů a děkanů senáty schvalují rozpočty předložené rektorem (na fakultách děkanem) a kontrolují jejich naplňování. Mezi jednu z nejdůležitějších pravomocí patří také schvalování organizačních změn (zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy/fakulty).
Nelze opomenout, že Akademické senáty schvalují vnitřní předpisy - opět na návrh rektora/děkana (s výjimkou vlastních jednacích řádů), které tvoří základní rámec pro fungování školy (v oblasti studia např. Studijní a zkušební řád, který definuje základní podobu studia na škole). Akademické senáty také schvalují strategické záměry (a jejich roční plány realizace) vysoké školy (fakulty). Schvalování těchto dokumentů na veřejném plénu zastupitelů akademické obce může být vhodnou příležitostí pro diskusi o budoucím směřování školy.
V personální oblasti akademické senáty schvalují členy vědeckých rad a rady pro vnitřní hodnocení a vyjadřují se k návrhu prorektorů (proděkanů). V oblasti studijní Akademické senáty schvalují podmínky přijímacího řízení a vyjadřují se k návrhům akreditací studijních programů.
Konzultace pro zájemce o studiumNestihli jste den otevřených dveří? Zavolejte nebo napište a my vám poradíme.
Seznam studijních programů naleznete na webu, víme ale, že rozhodnout se pro ten správný může být těžké. Zvlášť když nemáte starší spolužáky, kteří poradí co vás kde čeká.
Dny otevřených dveří jsou pro letošek za námi. Pokud byste ale chtěli navštívit naši školu před rozhodnutím o vašem dalším studiu, ozvěte se nám. Zařídíme vám návštěvu, abyste měli při zvažování vaší budoucnosti relevantní informace.
Pokud si nejste jistí, jestli se svojí znalostí chemie či matematiky na škole nebudete ztraceni, vyzkoušejte zdarma naše přípravné on-line kurzy, shrnující poznatky ze střední školy.
Bez ohledu na oficiální akce, vždy rádi poradíme. Nebojte se nás na cokoli zeptat. Na e-mailu info@vscht.cz vám odpoví nedávní studenti VŠCHT Praha. Pokud je vám bližší komunikace po telefonu, pak nám zavolejte každý všední den mezi 13 a 16 hodinou na (+420) 220 444 443.
Přejeme vám při volbě vaší budoucí školy hodně štěstí.
Norské granty pomůžou informovat o antibiotické resistenci,,Každý z nás má právo vědět o rizicích spojených s používáním antibiotik a nebezpečím, které tyto kontaminanty vytvářejí pro životní prostředí,“ říká Aleksandra Milobedzka, která získala finanční podporu od norských fondů na projekt shAMRock, zabývající se antimikrobiální rezistencí.
Aleksandra Milobedzka, post doktorandka vedená profesorem Jeníčkem, a profesorem Bartačekem a doktorkou Vejmelkovou získala norský grant na projekt shAMRock: shocking antimicrobial resistance.
Mezi hlavní cíle tohoto projektu patří vzdělávání výzkumníků v oblasti vědecké komunikace a následné informování široké veřejnosti o problému antimikrobiální rezistence, pořádání workshopů a neformálních setkání Café Scientifique či zprostředkování krátkodobé stáže pro české studenty na norských univerzitách. Nezbytnou součástí je i intenzivní monitoring českých a norských čistíren odpadních vod.
Finanční podpora činí necelých 250 tisíc korun od ledna do května 2020, projekt byl vytvořen ve spolupráci s norským výzkumným centrem Genøk - Centre for Biosafety.
,,Každý z nás má právo vědět o rizicích spojených s používáním antibiotik a nebezpečím, které tyto kontaminanty vytvářejí pro životní prostředí. Být vědeckým pracovníkem by nemělo znamenat jen výzkum, ale i srozumitelné sdílení výsledků s veřejností. Proto jsme s doktorem Wikmarkem z norského Centra pro biologickou bezpečnost přišli s touto iniciativou v rámci EEA, Norway Grants 2014-2021 a Fondu pro bilatelární vztahy, jelikož jejich centrum publikovalo již několik zpráv o prevalenci genů pro rezistenci vůči antibiotikům v zemědělské půdě, zvířatech i mořských vodách,“ dodává post doktorandka Milobedzka.
Tři noví profesoři na VŠCHT PrahaPrezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 28. listopadu 2019 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro nových 70 vysokoškolských profesorů. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Novými profesory jsou:
prof. Ing. Vladimír SETNIČKA, Ph.D. pro obor Analytická chemie
prof. Ing Zdeněk SOFER, Ph.D. pro obor Anorganická chemie
prof. Ing. Miroslav ŠOÓŠ, PhD. pro obor Chemické inženýrství
Gratujujeme.
Ceny MŠMT pro dva akademiky z VŠCHTCeny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2019 znají své vítěze. Z rukou ministra Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum Pavla Dolečka převzali ocenění vynikající studenti bakalářských, magisterských a doktorských programů, špičkoví vědci a vědkyně a nově také vyučující na vysokých školách.
Na slavnostním ceremoniálu v Senátu byla předána rovněž Cena Františka Běhounka za propagaci a popularizaci české vědy a Cena Milady Paulové určená vědkyním za celoživotní přínos vědě.
Zástupci VŠCHT byli oceněni ve dvou kategoriích. Profesor Petr Slavíček, který působí v Ústavu fyzikální chemie Fakulty chemicko-inženýrské, se stal laureátem Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost.
Ing. Jiří Vrána, Ph.D., taktéž z FCHI, získal Cenu v doktorském studijním programu za výzkum distribuovaných elektrochemických úložišť energie, v rámci kterého vyvinul inovativní řešení vanadových průtočných baterií.
Přehled všech oceněných najdete ZDE.
Ples chemiků 2019Zveme Vás na společenskou událost, kde se tanečním kreacím meze nekladou! Druhý ročník Plesu chemiků se uskuteční ve čtvrtek 28. listopadu od 19 hodin v Radiopaláci na Vinohradech.
Na ples jsou zváni studenti, zaměstnanci, absolventi a příznivci VŠCHT. I letos nám k tanci zahraje náš školní orchestr a poté BigBand Biskupská, těšit se můžete na vystoupení našich studentů nebo na výhru v tombole. Po půlnoci se zhoupnete v rytmu elektro-swingu jedinečných Movebreakers.
Těšíme se na vás! Vstupenky koupíte v síti goout.net.
10. Badmintonový turnaj o pivní korbelV neděli 24. listopadu se studenti, zaměstnanci a absolventi VŠCHT a jejich přátelé sjeli do pražské sportovní haly TJ Astra, aby se zde zúčastnili jubilejního 10. ročníku Badmintonového turnaje o pivní korbel. Tradičně se soutěžilo ve dvouhrách rozdělených dle výkonnosti hráčů a nově také seznamovacím „švýcarským“ systémem ve čtyřhrách, kdy hráči soutěží každý za sebe, ale v každém hracím kole hrají s jiným spoluhráčem.
V mužských dvouhrách se vítězi stali Jan Svoboda, Jan Bejšovec a Jaroslav Krupinský a v ženských dvouhrách Eliška Novotná a Linda Stejskalová. Vítězem a vítězkou čtyřher, kteří mají jakožto „nejužitečnější partneři“ tu čest se podepsat na putovní pivní korbel, se stali Jan Svoboda a Lenka Straková.
Turnaj pořádala VŠCHT Praha ve spolupráci s klubem ALUMNI VŠCHT Praha. Turnaj byl finančně podpořen Vnitřním grantem VŠCHT Praha - Studentský společenský projekt kategorie B. Ceny pro vítěze věnovala společnost Pivovary Staropramen, s.r.o., která v letošním roce slaví 150 let od založení.
Vítězové jednotlivých kategorií:
Muži „profi“:
1. místo: Jan Svoboda
2. místo: Tomáš Hrubý
3. místo: Dominik Krzęcio
Muži „pokročilí“:
1. místo: Jan Bejšovec
2. místo: Matouš Orlíček
3. místo: Jakub Fiala
Muži „střední“:
1. místo: Jaroslav Krupinský
2. místo: Miroslav Veselovský
3. místo: David Mathouchanh
Ženy „profi“:
1. místo: Eliška Novotná
2. místo: Tereza Pašatová
3. místo: Irena Jochovičová
Ženy „pokročilé“:
1. místo: Linda Stejskalová
2. místo: Markéta Čechová
3. místo: Hana Kučerová
Čtyřhra muži:
1. místo: Jan Svoboda
2. místo: Tomáš Hrubý
3. místo: Jan Bejšovec
Čtyřhra ženy:
1. místo: Lenka Straková
2. místo: Linda Stejskalová
3. místo: Eliška Novotná
Ocenění od Nadace PreciosaVe čtvrtek 21. listopadu byla slavnostně předána ocenění ve formě stipendií od Nadace Preciosa pro rok 2019. Stipendia byla udělena 10 studentům bakalářského a magisterského studia a 6 studentům doktorského studia v celkové výši 85 tisíc Kč.
Seznam oceněných
Studenti magisterského studia
- Adam Šrut, FCHI
- Jan Baborák, FCHT
- Zuzana Bednářová, FCHT
- Karolína Opavová, FCHT
- Tomáš Pipota, FCHT
- Petra Šimonová, FCHT
- Patrícia Bugáňová, FCHT
- Květa Kupková, FCHT
- Alena Nováková, FCHT
- Veronika Zemančíková, FCHT
Studenti doktorského studia
- Jan Havlíček, FCHT
- Soňa Hříbalová, FCHT
- Ingrid Czudková, FCHT
- Kristýna Švagrová, FCHT
- Vojtěch Nečina, FCHT
- Karolína Pánová, FCHT
Martin Pumera mezi nejcitovanějšími vědci světaProfesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha, obhájil potřetí v řadě pozici v respektovaném žebříčku Global Highly Cited Researchers pro rok 2019.
Celkem se v žebříčku umístilo mezi více než 6 000 nejcitovanějšími vědci děvět zástupců českého výzkumu. Nejvíce zastoupené jsou tradičně Spojené státy americké s 2 737 publikujícími autory, následuje Čína (636) a Velká Británie (517). Jako základní zdroj pro sestavení žebříčku využívá americká společnost Clarivate Analytics údaje z celosvětově uznávané databáze Web of Science.
Martin Pumera je zařazován do žebříčku od v roku 2017, od loňského roku s afiliací k Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.
Martin Pumera se nedávno stal prvním jmenovaným mimořádným profesorem VŠCHT Praha.
Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu Universitas.cz.
Odkazy
Kandidátem na děkana FPBT zvolen profesor MasákV úterý 19. listopadu se uskutečnila na půdě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze volba kandidáta na děkana Fakulty potravinářské a biochemické technologie. Akademický senát vybíral ze tří osobností - profesora Karla Melzocha, končícího rektora VŠCHT Praha, profesora Pavla Kotrby, aktuálně zastávajícího funkci prorektora pro vědu a výzkum, a profesora Jana Masáka, vedoucího Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.
Akademický senát fakulty zvolil kandidátem na děkana profesora Jana Masáka, a to v prvním kole nadpoloviční většinou šesti hlasů. Návrh na jmenování bude nyní předán rektorovi VŠCHT Praha. Funkční období nového děkana odstartuje 1. ledna 2020.
Profesor Masák absolvoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Podskalské v Praze, následně vystudoval kvasnou technologii na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. V rámci doktorského studia se věnoval pivovarské technologii a titul kandidáta věd získal v roce 1989. V témže roce byl přijat na místo odborného asistenta, kde se nejprve věnoval pivovarství a později biotechnologiím životního prostředí. Nyní se zabývá biotechnologiemi zaměřenými do oblasti eliminace mikrobních infekcí. V roce 2003 se Jan Masák habilitoval a v roce 2009 byl jmenován profesorem v oboru Biotechnologie.
Od roku 2012 zastával funkci vedoucího Ústavu biotechnologie. Ve vedení Fakulty potravinářské a biochemické technologie působil nejprve ve funkci proděkana pro zahraniční styky a styk s praxí v letech 2010–2012. Na konci téhož roku přijal funkci proděkana pro pedagogiku, ve které působí doposud. V současné době je rovněž členem Rady pro vnitřní hodnocení VŠCHT Praha. V letech 2012–2013 byl členem Rady vysokých škol a předsedou její komise pro vzdělávací činnost. Od roku 2015 je členem Národní inovační platformy pro tvorbu Národní RIS3 strategie. Rovněž působí v několika vědeckých radách vysokých škol a výzkumných ústavů. V letech 2016–2018 byl za VŠCHT Praha řešitelem Centrálních rozvojových projektů zaměřených na tvorbu postupů pro vnitřní hodnocení kvality vysokých škol.
Ve své výzkumné činnosti se dlouhodobě věnuje aplikované biologii a vývoji biotechnologických procesů. Je spoluautorem 78 publikací uvedených ve WoS (počet citací 502, h-index 14) a několika patentů a monografií. Je též spoluautorem dvou průmyslově realizovaných biotechnologiích pro dekontaminaci půdy in situ na rozloze 35 ha a dekontaminaci průmyslové odpadní vody v bioreaktorech o objemu téměř 500 m3.
Více informací o volbách naleznete na webu Akademického senátu FPBT.
Profesor Svoboda oceněn Medailí Josefa HlávkyV sobotu 16. listopadu se uskutečnil v Lužanech u Přeštic tradiční ceremoniál pořádaný Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Za účasti rektora VŠCHT Praha Karla Melzocha bylo oceněno hned 5 zástupců naší univerzity.
Medaili Josefa Hlávky pro významné osobnosti české vědy převzal profesor Jiří Svoboda z Fakulty chemické technologie, který se celý život zabývá organickou chemií. Ve své bohaté kariéře se rovnoměrně věnoval vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti. Je autorem či spoluautorem 123 odborných článků. Výrazně přispěl k rozvoji chemie heterocyklických sloučenin. V poslední době se intenzivně věnuje syntéze a studiu látek s kapalně krystalickými vlastnostmi a syntéze heterocyklických sloučenin pro využití v materiálové chemii. Navázal spolupráci se zahraničními pracovišti, která vyústila v řešení několika mezinárodních projektů a grantů. Úspěšně spolupracuje s průmyslovou scénou, dokladem čehož je spoluautorství na padesáti patentech. Velkou měrou se zasloužil o rozvoj výuky organické chemie a organické syntézy. Vychoval řadu vynikajících mladých organických chemiků.
Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy byly mimo jiné uděleny čtyřem studentům VŠCHT - Ing. Adéle Jeništové (FCHI), Ing. Peterovi Polákovi (FCHT), Ing. Veronice Bělíkové (FPBT) a Bc. Janu Matuštíkovi (FTOP).
Bydleli jsme ve škole až do konce rokuVzpomínka absolventa VŠCHT Praha Josefa Šedlbauera na okupační stávku a další události sametové revoluce.
VŠCHT Praha má nové demonstrační laboratořeKomplexní laboratorní prostory jsou ušité na míru přípravě budoucích učitelů.
ICPG 2019VŠCHT Praha spolu s ČSCH pořádá již patnáctou mezinárodní konferenci orientovanou na polysacharidy.
Světová konference se koná každoročně na Novotného Lávce v Praze, letos 13.-15. 11. Je jednou z aktivit mezinárodní organizace EuCheMS a organizací ChemPubSoc Europe. Plné texty prezentací jsou publikovány ve sborníku (ISBN, ISSN), abstrakta jsou zveřejněna na WoS.
Konference je zaměřena na metody umožňující určit strukturu polysacharidů, biologické aktivity polysacharidů či inženýrské aspekty produkce polysacharidů a jejich využití jako obnovitelné suroviny. Technologické příspěvky zahrnují celou šíři pohledů od potravinářského průmyslu, po farmaceutický průmysl či ekologii, významnou část prezentací tvoří základní výzkum v této oblasti.
Předně budou prezentována následující témata:
- Characterization and analyses of polysaccharides from natural sources
- Physiological effects of natural polysaccharides
- Production of polysaccharides and agricultural sources
- Chemically modified polysaccharides
- Resistant starch and dietary fibre
- Nanoparticles of polysaccharides
Konference se účastní vědci, odborníci a mladí lidé z celého světa, ti se mohou se svým příspěvkem zúčastnit soutěže mladých. Rádi bychom poděkovali společnostem vyrábějícím a dodávajícím laboratorní techniku, českým škrobárnám a výrobcům produktů z biologicky aktivních polysacharidů, že nám jako sponzoři pomáhají zajistit materiální rámec tohoto setkání.
Více informací na webu konference ICPG 2019.
za vědecký výbor konference
Prof. Jana Čopíková, doc. Evžen Šárka, Ústav sacharidů a cereálií, VŠCHT Praha
Rektor udělil záštitu akci Korzo NárodníRektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch udělil záštitu nad oslavami 30. výročí sametové revoluce, které se uskuteční 17. listopadu 2019 pod názvem Korzo Národní – Díky, že můžem.
Mimo toho se rektor Melzoch zúčastní pietního aktu České konference rektorů na Národní třídě a Slavnostního koncertu k 30. výročí listopadových událostí v Divadle Hybernia, pořádaného Českým rozhlasem. Prorektoři Pavel Matějka a Milan Pospíšil se společně se studenty připojí ke vzpomínkovému aktu u Hlávkovy koleje a pietnímu aktu na Albertově.
Týden vědy a techniky na VŠCHTVŠCHT Praha se účastní vědeckého festivalu organizovaného Akademií věd ČR.
Patentován nový postup pro přípravu chmelového extraktuProfesor Pavel Dostálek se se svým týmem podílel na novém patentu, který popisuje postup pro výrobu chmelového extraktu s vysokým standardizovaným obsahem 8 prenylnaringeninu. Tato sloučenína patří mezi prenylflavonoidy a má estrogenní účinek. Proto lze využít ke kompenzaci nedostatečné produkce estradiolu během klimaktéria.
Jde o úspěšnou spolupráci mezi školou a Chmelařským institutem a firmou Biomedica, spol s r.o. Na základě patentovaného postupu se vyrábí potravní doplněk stravy MenoPrima Bella, který potlačuje negativní symptomy menopausy.
Tento výrobek byl vyvinut za podpory Technologické agentury České republiky v rámci projektu TE02000177 „Centrum pro inovativní využití a posílení konkurenceschopnosti českých pivovarských surovin a výrobků“.
Návštěva na Tsinghua University v PekinguDelegace zástupců Poslanecké sněmovny České republiky navštívila Tsinghua University v Pekingu, pracoviště prof. Jianana Zhanga, čínského spoluřešitele společného česko-čínského projektu INTER-ACTION, financovaného MŠMT ČR a seznámila se s řešením a výsledky tohoto projektu. Českým řešitelem je prof. Karel Melzoch z Ústavu biotechnologie FPBT VŠCHT Praha.
Projekt č. LTACH 17006 se zabývá produkcí bio-butanolu a dále kyseliny mléčné nebo jantarové z obnovitelných zdrojů, např. z kombinovaného hydrolyzátu slámy a kuřecího peří, blíže např. ve společné publikaci v časopise Renewable Energy: Chicken feather and wheat straw hydrolysate for direct utilization in biobutanol production.
Světoví odborníci řeší v Praze kvalitu a bezpečnost potravinVŠCHT je spolupořadatelem konference RAFA 2019.
RAFA 2019Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha) je hlavním organizátorem prestižního mezinárodního symposia 9th International Symposium on Recent Advances in Food Analysis (RAFA 2019), které tradičně pořádá ve spolupráci s Wageningen Food Safety Research (WFSR), jež je součástí Wageningen University & Research (Nizozemsko). Konference RAFA je organizována každé dva roky, letos již po deváté, tradičně v Praze, od 5 do 8. listopadu 2019.
Přední odborníci včetně zástupců institucí Evropské Komise zde představí nejnovější trendy ve výzkumu v oblasti analytických a bioanalytických technik; prezentováno bude jejich využití v rámci strategií vyvíjených pro účely sledování kvality, bezpečnosti a autenticity potravin a přírodních produktů. S ohledem na aktuálně akcentované problémy budou na RAFA 2019 prezentována zejména témata:
- Mycotoxins, marine and plant toxins
- Migrants from food contact materials
- Processing contaminants
- Pesticide & veterinary drug residues
- Industrial contaminants
- Allergens, antinutrients
- Metals & metalloids & speciation
- Healthy nutrients & vitamins
- Flavour significant compounds
- QA/QC & Chemometrics & Big data handling
- Authenticity & food fraud
- Omics in food analysis
- Food forensics
- Microplastics in food
- Novel food bioactives & supplements
- Organic crops & foodstuffs
- Human biomonitoring
- Portable on-site food analysis
Spolupráce VŠCHT Praha s významnými institucemi v Evropě (např. European Food Safety Authority, EFSA; European Commission - Joint Research Centre, EC – JRC; European Union Reference Laboratories, EURLs) i USA (U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service, USDA-ARS) a Číně (China National Center for Food Safety Risk Assessment), jejichž činnost je zaměřená na sledování bezpečnosti a kvality potravin, již tradičně vyústí v organizaci několika doprovodných workshopů a seminářů.
Podobně jako pro konference realizované v letech 2013-2017, je i pro RAFA 2019 předpokládána účast alespoň 800 vědců, akademických pracovníků, zástupců průmyslu, kontrolních orgánů, státních i komerčních laboratoří z více než 60 států světa, kteří v rámci připravovaného programu vyslechnou 140 přednášek a shlédnou 500 plakátových sdělení.
V rámci doprovodné exhibice a seminářů, kde je plánována prezentace více než 40 významných světových firem, budou mít účastníci také možnost seznámit se s nejnovějšími trendy v moderních instrumentálních technikách a dalším vybavení používaném v analýze potravin.
RAFA 2019 nabízí též řadu možností prezentace a ocenění výzkumu mladým vědcům, jak ve formě přednášek, tak cen za nejlepší plakátová sdělení.
Více informací o symposiu RAFA 2019 je k dispozici na webových stránkách www.rafa2019.eu.
Prof. Jana Hajšlová, Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha
Předsedkyně RAFA 2019
Prekoncentrace radioaktivního uranu pomocí nanorobotůVýzkumnému týmu docenta Martina Pumery z projektu Pokročilí Funkční Nanoroboti vyšel na začátku října článek v American Chemical Society, zabývající se prekoncentraci radioaktivního uranu pomocí nanorobotů.
Mikroroboti či nanoroboti se na rozdíl od současné technologie pohybují sami a berou energii z okolí, tedy podobně jako buňka nebo bakterie. Jejich původ je ale neživý, mají organické nebo polymerní tělo, které mění například glukózu nebo peroxid vodíku chemickou reakcí na produkty a asymetrickým vypouštěním se pohybuje jako raketa.
Samozřejmě to ale není jediná jejich vlastnost. Tito roboti jsou navrženi tak, aby každá jejich vrstva nebo část nesla určitou funkci, přičemž nejznámější je v současnosti biomedicínské využití.
Článek výzkumného týmu docenta Pumery publikovaný v American Chemical Society je zaměřený na mikroroboty v životním prostředí, podzemních vodách či jezerech, popisující využití robotů k vychytávání prekoncentrace radioaktivního uranu. Tělo robota v tomto případě tvoří metal organic framework (MOF), který je svými funkčními skupinami natolik selektivní, že zachytí pouze určité sloučeniny. Nanoroboti jsou navíc naprogramované tak, aby zachytávali uran jen v takové podobě, u které nebude potřeba následné přečištění.
VŠCHT ustavila pozici mimořádného profesoraVědecká rada Vysoké školy chemicko-technologické v Praze schválila na svém zasedání 24. října ustavení pozice mimořádného profesora na Ústavu anorganické chemie pro oblast vzdělávání Chemie a následně i její obsazení docentem Martinem Pumerou. To vše s platností od 1. listopadu 2019 do 31. prosince 2022.
Martin Pumera je světově uznávaným odborníkem v oblasti anorganické chemie, prestižní databáze jej opakovaně zařazují mezi první promile nejcitovanějších chemiků na světě. Před příchodem na VŠCHT dlouhodobě působil na prestižní Nanyang Technological University v Singapuru, s níž VŠCHT Praha nyní rozvíjí širší spolupráci. Od roku 2017 vede na VŠCHT Centrum pokročilých funkčních nanorobotů.
„Zřízení pozice mimořádného profesora a její obsazení docentem Pumerou dále posílí vědeckou činnost na naší fakultě a celé vysoké škole,“ uvedl profesor Karel Bouzek, děkan Fakulty chemické technologie.
VŠCHT Praha může zřizovat pozice mimořádného profesora díky získání institucionální akreditace v oblastech vzdělávání Chemie a Potravinářství. Tímto právem disponuje od června 2019. Post je určen pouze pro akademiky, kteří v zahraničí dosáhli postavení srovnatelného s profesory nebo docenty v České republice nebo kteří jsou významnými odborníky a v dané oblasti vzdělávání působí v praxi alespoň po dobu 20 let.
Na VŠCHT Praha návrh na zřízení a obsazení pracovního místa mimořádného profesora předkládá rektorovi děkan příslušné fakulty. O zřízení a obsazení pozice pak rozhoduje na svém zasedání Vědecká rada.
Ve dnech 25. 10. - 2. 11. 2019 se uskutečnila Podzimní škola na Kyushu Institute of Technology (Kyutech) v Japonsku. Účastnilo se jí 7 studentů magisterského a doktorského studia převážně z ústavu Anorganické technologie FCHT VŠCHT Praha (UCT Prague), prof. Karel Bouzek a prof. Josef Krýsa. Tato podzimní škola navazovala na podzimní školu, kterou organizovala VŠCHT Praha v říjnu 2018 v Praze.
Hlavní náplní setkání byly přednášky, ve kterých byla představena historie japonské školy a výsledky výzkumu na „Department of Chemistry“ (např.: Organic-inorganic hybrids for biomedical application, Organic synthesis, Development of Photocatalysts, Colloidal liquid crystals of inorganic nanosheets). Program byl obohacen exkursemi do různých laboratoří ústavu. Součástí Podzimní školy byly také návštěvy dvou japonských továren (Toyota – Lexus, Toto), muzea životního prostředí a dále poznávací výlety po prefektuře Fukuoka. Na závěr akce bylo uspořádáno „Symposium on Chemistry“, kde 7 studentů z VŠCHT Praha a 7 studentů z Kyutech presentovali výsledky svého výzkumu.
Podzimní škola se nesla ve velmi přátelském duchu, japonská strana připravila hodnotný odborný i doprovodný program, z kterého si studenti i učitelé odnesli velké množství zážitků. „Spolupráce v oblasti fotokatalýzy již probíhá delší dobu, ale teprve nyní se podařilo nastartovat velmi zajímavou formu výměny studentů, která je vysoce přínosná především pro studenty obou univerzit a je oboustranný zájem, aby byla dále rozvíjena,“ říká prof. Josef Krýsa. Pokračování podzimní školy je plánováno na rok 2020 a hostitelem bude opět VŠCHT Praha.
Roboti, jak je neznáteRozhovor s doktorem Ivanem Řehořem, prvním nositelem inicializačního grantu VŠCHT Praha.
Studenti pivovarnictví spolu se sládky Plzeňského Prazdroje uvařili speciální pivo k oslavám Mezinárodního dne studenstva a k výročí 30 let od Sametové revoluce. Sametový ležák symbolicky pracuje s datem 17. 11. 1989 a lidé si jím budou moci připít během listopadu v hospodách, které nabízejí Volbu sládků.
„Chtěli jsme připomenout důležitou roli studentů, jejichž listopadová demonstrace před třiceti lety definitivně nastartovala demokratické změny. Proto jsme se rozhodli uvařit pivo s těmi, kteří studují dnes. Oslovili jsme studenty oboru biotechnologie z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze i ty ze Střední průmyslové školy potravinářských technologií v Podskalské ulici, zda by s námi chtěli uvařit pivo k uctění Sametové revoluce,“ říká Daniel Urban, sládek Plzeňského Prazdroje, který byl v roce 1989 sám studentem oboru kvasná technologie a výroba piva na střední škole Podskalská v Praze.
Receptura ležáku symbolicky odkazuje přímo k 17. listopadu 1989. „Sametový ležák je jedenáctka, jeho barva má 17 jednotek ECB a je to tedy světlé, pěkně syté pivo. Na stupnici hořkosti má 30 jednotek, přesně tolik, kolik let uplynulo od Sametové revoluce. Jde o střední hořkost, která se krásně hodí k symbolické stupňovitosti i barvě. A aby symbolika byla úplná, uvařili jsme celkem 1989 hektolitrů tohoto piva,“ říká Daniel Urban. K výrobě ležáku sládci a studenti použili dva české chmele – Rubín a Harmonie, které mu dávají mírnou bylino-chmelovou vůni.
Pivo se vařilo hned na třech místech – v Plzeňském Prazdroji a také ve zkušebních varnách obou škol. Z každé školy se vaření zúčastnili čtyři studenti. „Tohle byla ideální forma přípravy pro profesi budoucího sládka, měli jsme možnost vidět reálný provoz ve velkém pivovaru. Já ho zároveň mohl porovnávat s vlastními zkušenostmi z domova, kde si vařím pivo, především speciály jako IPA nebo Summer Ale,“ komentuje vaření František Szilvási, student navazujícího magisterského studia, obor biotechnologie a bioinženýrství na VŠCHT Praha, který se společného vaření účastnil.
„Touto netradiční spoluprací jsme zároveň chtěli ukázat, že i v dnešní době je o tradiční české řemeslo sládka zájem, a to nejen mezi vysokoškoláky, ale i středoškoláky,“ říká Oldřich Koza, pedagog na Střední průmyslové škole potravinářských technologií Podskalská.
Studenti pivo nejen vařili, ale k Sametovému ležáku vytvořili také grafiku plakátu. Ta vzešla ze soutěže studentů českých grafických škol. Z přihlášených návrhů vybrala odborná porota čtyři, o kterých pak rozhodlo hlasování veřejnosti. Největší počet hlasů získala Radka Gregušová, čerstvá absolventka Střední školy umění a designu a vyšší odborné školy v Brně, za svou grafiku, která pracuje nejen s číselnou symbolikou roku 1989, ale také se studentským listopadovým protestem.
Speciální pivo uvařené ke dni studentstva a třicátému výročí sametu mohou lidé ochutnat v listopadu ve zhruba 1 500 hospodách a restauracích po celé České republice, ve kterých je v nabídce Volba sládků. Bližší informace jsou na webu www.volbasladku.cz.
Koncert pořádaný k 30. výročí sametové revoluceVstupenky jsou k dispozici od 7. října na Oddělení komunikace.
Univerzita Pardubice a VŠCHT Praha spustí unikátní databázi poválečného umění Bude dostupná na webu sochyamesta.cz.
Zemřela profesorka Gabriela BasařováV pátek 18. 10. 2019 ve věku 85 let tragicky zemřela profesorka Gabriela Basařová, významná osobnost Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Celý svůj profesní život věnovala pivovarskému výzkumu a pedagogické činnosti. Již v průběhu vysokoškolského studia se zaměřila na specializaci kvasné chemie a technologie. Jejím vedoucím diplomové práce byl kvasný chemik profesor Josef Dyr, druhý rektor VŠCHT Praha. Profesní kariéru začala v Plzeňském Prazdroji, kde mimo jiné založila výzkumné centrum pro modernizaci pivovarské technologie. Od roku 1967 působila ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, jehož byla v letech 1978 až 1982 ředitelkou. V roce 1965 získala titul CSc. a v roce 1980 nejvyšší vědecký titul DrSc. V roce 1981 pak byla jmenována profesorkou kvasné chemie a bioinženýrství a o rok později se natrvalo vrátila na svou Alma mater, kde 25 let vedla Ústav kvasné chemie a bioinženýrství. V tomto období se jí na Ústavu podařilo významně prohloubit výzkum v oboru pivovarství a sladařství a rozšířit jeho vážnost na národní i mezinárodní úrovni.
Její rozsáhlé odborné znalosti a lidský a kamarádský přístup ke svému okolí předurčily, aby se stala vynikající vysokoškolskou pedagožkou. Kromě vyhledávaných přednášek z Pivovarství a Sladařství přednášela předměty Moderní biotechnologie, Vinařství a Bioekologie. Vedla desítky diplomových a doktorských prací a její studenti jsou úspěšní na významných a technologických pozicích v pivovarech, sladovnách, vysokých školách a ve vědecko-výzkumných organizacích jak v České republice, tak v zahraničí.
Za svou vynikající a obětavou práci v pivovarském oboru získala řadu ocenění. Z rozsáhlého výčtu chceme uvést Ballingovu medaili FPBT, VŠCHT Praha (1999), Pamětní medaili prof. Votočka VŠCHT Praha (2000). V roce 2002 byla uvedena do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Nejvýznamnějším oceněním je Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství, kterou převzala z rukou prezidenta České republiky 28. října 2012.
Gabriela s námi zůstala v těsném kontaktu i po odchodu do důchodu. Dá se říci, že to bylo období kdy maximálně rozvinula pedagogickou práci. Kromě přednášek napsala zcela jedinečné monografie věnované Pivovarství a Sladařství a také historii pivovarství nazvanou České pivo. Obrovský zájem o tyto knihy dokládá příprava jejich dalších vydání. V poslední fázi je příprava zcela unikátního vícejazyčného slovníku věnovaného pivovarství, který opět vznikl hlavně její zásluhou.
Pro nás pro všechny je její tragická smrt obrovskou ztrátou. Gabriela nám bude trvalým příkladem obrovské pracovitosti, zodpovědnosti. Její celoživotní entuziasmus a dobrá nálada i ve složitých chvílích pro nás byly vždy obrovskou posilou.
kolegové z Ústavu biotechnologie
Rozhovor z cyklu Příběhy úspěšných
Rozhovor "Pivovarští, to je jedna rodina"
VŠCHT Praha byla oceněnaPřístup k zadávání veřejných zakázek se mění od pouhého důrazu na nejnižší cenu k naplňování strategických priorit.
Ve dnech 3.-4. října se v Praze konala mezinárodní konference „Odpovědné veřejné zadávání 2019 - strategický přístup k zadávání veřejných zakázek“. Na konferenci vystoupila řada zahraničních i domácích odborníků na veřejné zadávání a hlavním tématem bylo strategické využití veřejných zakázek. Jde o odpovědný přístup k nakupování za veřejné finance, který napomáhá plnit strategické cíle společnosti, včetně udržitelnosti. Veřejné organizace mají zájem o sdílení zkušeností, jak kromě dobré ceny získat plnění veřejných zakázek v dobré kvalitě.
V průběhu konference byla udělena ocenění za přínos k rozvoji společensky odpovědného veřejného zadávání v České republice. Oceněno bylo město Jičín a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která podporuje zejména férové dodavatelské vztahy a upřednostňuje řešení šetrná k životnímu prostředí.
Seminář „Pitná voda pro 3. tisíciletí“ v Senátu Parlamentu České republikyDne 15. října 2019 se ve Valdštejnském paláci konal odborný seminář „Pitná voda pro 3. tisíciletí“ pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Jiřího Oberfalzera. Na organizaci semináře se podílel předseda Stálé komise Senátu VODA – SUCHO Ing. Jiří Burian spolu s prof. Ing. Jiří Wannerem, DrSc. z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha, který celý seminář moderoval. Na programu participoval i prof. Ing. Václav Janda, CSc. z téhož pracoviště. Zavítali i studenti oboru Technologie vody.
Tématem semináře byly všechny aspekty výroby pitné vody, kvantity a kvality jejích zdrojů, vodárenské infrastruktury a legislativní otázky. Jeden příspěvek se týkal recyklace použitých vod (rozuměj vyčištěných odpadních vod) jako cesty k úsporám pitné vody a jako opatření proti suchu.
V závěrečné diskusi zaznělo ještě mnoho dalších námětů a předseda Stálé komise Senátu VODA – SUCHO Ing. Jiří Burian formuloval závěry a doporučení vzniklé na semináři, které budou postoupeny do dalších jednání komise a na vládní úroveň. Semináře se zúčastnilo přes sto lidí z řad senátorů a předních odborníků z oboru.
Kandidátem na rektora VŠCHT Praha je Pavel MatějkaZvolený kandidát na rektora bude jmenován na čtyřleté období od 1. 1. 2020.
30. 9. 2019 složily státnice a obhájily své diplomové práce první dvě studentky mezinárodního magisterského double degree studia v oboru Biotechnologie léčiv.
Hanka Poncová a MinHa Phamová strávily druhý ročník navazujícícho magisterského studia včetně měření svých diplomových prací na partnerské universitě v Itálii (University of Insubria, Varese). 23.9. 2019 obhájila na své mateřské universitě ve Varese svou diplomovou práci a složila státní zkoušky první italská absolventka, Vittoria Moretti, která recipročně strávila druhý ročník svého studia na VŠCHT Praha. Školitelkou všech studentek, které obdrží diplomy z obou universit, byla doc. Olga Maťátková z Ústavu biotechnologie.
Polyethylen jako chemická specialitaChemici z VŠCHT Praha spolu s kolegy z Drážďan popsali principy vzniku nového typu polyethylenu.
Nobelova cena za chemii 2019Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení.
Bez objevu lithiových baterií by neexistovaly mobilní telefony, elektromobily, chytré hodinky nebo laptopy. To je dostatečně dobrý důvod pro Nobelovu cenu. ČTK to řekl Martin Pumera z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.
"Profesor Goodenough spolu se svými kolegy byl uznán dostatečně dobrý na to, aby ve svých 97 letech dostal Nobelovu cenu za objev, který přinesl lidstvu tak převratnou změnu ve způsobech, jak spolu komunikujeme a vnímáme energii, že jej nyní považujeme za něco samozřejmého," uvedl chemik. Lithiové baterie považuje za jeden ze základních stavebních kamenů současné společnosti.
"Obrovská výhoda lithiových baterií je v tom, že využívají jeden z nejlehčích prvků který existuje - lithium - jako nosič energie. Proto jsou lehké a netoxické a dokážou doslova ‘nahustit‘ energii do malého objemu s malou hmotností. Stačí si porovnat hmotnost lithiové baterie s baterií na bázi olova, která je v automobilech, a bude vám jasné, že mobil nebo laptop poháněný olověnou baterií (ve směsi s kyselinou sírovou) byste asi nechtěli," uvedl Pumera, který vede výzkumnou skupinu v centru CEITEC v Brně.
Ve slunečních a větrných elektrárnách je možné vyrobit velké množství elektrické energie bez emisí oxidu uhličitého, problematické je ale její skladování. Lithiové baterie podle Pumery nabízí unikátní možnost energii uložit a zužitkovat v mobilních i stacionárních aplikacích.
V současné době se pracuje na nových materiálech, které umožní ještě lepší uložení energie v lithiové baterii. "Technologií zítřka jsou pevné lithiové baterie bez ‘tekutých vnitřností‘, které by mohly uložit několikanásobně více energie než současné baterie, vydrží až pětkrát déle a budou mnohem bezpečnější v případě požáru," přiblížil Pumera a doplnil, že elektromobily příští dekády by podle plánů měly obsahovat jen tento typ baterií.
Další generace (tzv. next-next generace) baterií pak bude podle Pumery založena na dvourozměrných materiálech, které lithium ukládají. "Tedy na nové generaci pevných vnitřků baterií, které jsou též vyvíjeny na VŠCHT Praha v našich laboratořích," uvedl.
Lithiové baterie jsou podle Pumery i dobrým byznysem. Současná hodnota jejich trhu činí přes 30 miliard dolarů (přes 700 miliard korun), za pět let by podle očekávání měla být více než trojnásobná.
VŠCHT společně s Cambridgskou univerzitou, univerzitou v Singapuru a automobilovými společnostmi plánují vznik velkého elektromobilitního centra včetně vzdělávacího centra se zaměřením na lithiové baterie next-next generace a mobilitu obecně.
Více v kompletním článku ČTK.
Děkan FTOP doc. Vladimír Kočí jmenován do Komise pro problematiku klimatuV pátek 27. září byl doc. Vladimír Kočí (děkan Fakulty technologie ochrany prostředí) jmenován Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovaci (RVVI) členem Komise pro problematiku klimatu (KPK).
KPK se skládá z 12členného týmu odborníků v širokém oborovém spektru, s předsedou komise prof. Tomášem Jungwirthem. Cílem této komise je získání odborného pohledu na složitou problematiku související se změnami klimatu a následně fungovat jako opora RVVI při dalších krocích vlády. K tématům KPK patří klimatická adaptace a mitigace, tedy zemědělská produkce a ochrana půd, hospodaření vodou, energetika a doprava vč. elektromobility a vodíkového pohonu i průmysl a finanční vyčíslení klimatických rizik.
Prvním úkolem KPK je otázka uhlíkové neutrality, kterou se doc. Kočí zabývá i v předmětech pro magisterské studenty, souvisejících s posuzováním životního cyklu výrobků.
VŠCHT a ÚOCHB vytvoří mimořádnou vědeckou poziciNa VŠCHT Praha vznikne pozice „Chair – Medicinal Chemistry“.
Zdeněk Sofer získal Cenu předsedkyně GAČRCena předsedkyně Grantové agentury se uděluje od roku 2003 a je určena vědcům, kteří dosáhnou mimořádných výsledků při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu.
Docent Zdeněk Sofer z Ústavu anorganické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uspěl s projektem Použití iontových svazků pro modifikaci struktur založených na grafenu.
Projekt se zabýval studiem dvoudimenzionálních materiálů, zejména grafenu a vrstevnatých chalkogenidů a jejich interakcí s iontovými svazky. Při řešení projektu bylo syntetizováno množství nových derivátů grafenu i jiných dvoudimenzionálních materiálů. Výsledky byly publikovány v prestižních časopisech jako ACS Nano a Angewandte Chemie.
Nedávný rozhovor s docentem Soferem o jeho výzkumu si můžete přečíst ZDE.
Kromě docenta Sofer získal Cenu předsedkyně GAČR Jiří Bruthans, jehož tým zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Dalším oceněným byl Marek Mráz s projektem zaměřeným na studium regulace signalizační dráhy B-buněčného receptoru prostřednictvím microRNA. Další laureát, Václav Štětka, analyzoval roli sociálních médií v transformaci politické komunikace a občanské participace v ČR. Posledním oceněným byl Robert Černý. Ten se zaměřil na oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. O vítězích rozhodlo předsednictvo Grantové agentury České republiky v konkurenci dalších desítek projektů.
„V letošním roce byl výběr nejlepších projektů opět mimořádně obtížný. S úkolem zvolit mezi desítkami projektů těch několik nejlepších se potýkáme každý rok. Na druhé straně je to ale dobrá zpráva o tom, jaké skvělé vědce naše země má. Oceněným blahopřeji, jejich projekty byly skutečně excelentní,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.
Od roku 2003, kdy byla cena udílena poprvé, bylo za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR rozdáno celkem 69 ocenění. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 448 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.
Cena je udělována za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající a získaly doporučení k ocenění.
Zdroj: Tisková zpráva GAČR
Mladí experti řeší problematiku vodyVoda pro všechny – to je hlavní motto 11. ročníku konference Eastern European Young Water Professionals, který připravila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ve spolupráci s celosvětovou organizací YPW (Young Water Professionals). Konference mladých profesionálů zabývajících se problematikou vody probíhá od 1. do 5. října v areálu Kampusu Dejvice a řešit se bude mimo jiné problematika biologického čistění odpadních vod, ochrany podzemních a povrchových vod a mokřadů, zpracování kalů či hospodaření s dešťovými vodami.
Účastníci se do Prahy sjeli z celého světa, nechybí odborníci z Kanady, Mexika, Brazílie nebo Číny.
V České republice jsou experti v sektoru "voda" organizováni v Asociaci pro vodu ČR - CzWA. CzWA zároveň reprezentuje ČR v Mezinárodní asociaci pro vodu - IWA. V jejím rámci vzniklo před lety hnutí mladých členů, kteří se začali organizovat do tzv. národních kapitol. Mladí čeští odborníci začali takovou národní kapitolu připravovat v roce 2015, kdy Prahu navštívil prezident IWA a podpořil tuto jejich aktivitu. CzWA jim od začátku poskytovala organizační i finanční podporu a pověřila profesora Jiřího Wannera z VŠCHT Praha, aby byl jakýmsi patronem vznikající skupiny. V České republice se v roce 2017 ustavila vlastní organizace YWP, která s podporou CzWA začala připravovat formální strukturu a poté podala přihlášku za řádného člena IWA. Právě při konferenci v Praze bude YWP Chapter of the Czech Republic oficiálně přijata do rodiny "národních kapitol" IWA.
Již 52 let se na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze potkávají dva světy. Svět těch, které zajímají přírodní vědy, a těch, kdo zkoumání přírody udávají tón. Příležitostí k těmto setkáním je projekt Akademie mládeže, během něhož odborníci z VŠCHT diskutují se studenty, ale i absolventy či zájemci z jiných sfér o aktuálních výzvách v chemii.
„Setkání se konají jednou za dva týdny, vždy v úterý v 17 hodin v posluchárně BII v budově B VŠCHT Praha,“ upozorňuje Janovský. Vstup na všechny přednášky je zdarma a bez předchozí registrace.
52. ročník Akademie mládeže v roce 2019
1. října 2019 Struktura a neobvyklé vlastnosti vody
prof. RNDr. Jiří Kolafa, CSc.
15. října 2019 Produktová ekologie-jak volbou předmětů denní spotřeby napomáhat klimatu
doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA
5. listopadu 2019 Vodík - energie budoucnosti
doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.
12. listopadu 2019 Bezpečná výživa
doc. Ing. Jan Pánek, CSc.
26. listopadu 2019 Jak vznikají výrobky z polymerů
doc. Ing. Antonín Kuta, CSc.
10. prosince 2019 Membránové dělení směsí molekul
doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D.
Více informací o Akademii mládeže.
Rada pro vnitřní hodnocení na svém zasedání 24. září schválila akreditace 20 doktorských studijních programů procesem vnitřní akreditace. Nově akreditované studijní programy postupně nahradí ty dosavadní.
Pro všechny akreditované programy platí čtyřletá standardní doba studia, možnost studia v českém nebo anglickém jazyku a možnost studovat prezenčně nebo kombinovaně.