idvazba: 7230
šablona: stranka_novinky
čas: 16.5.2022 23:28:33
verze: 5054
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW










Ukázka chemických experimentů určená 8. ročníkům základních škol ChemShow proběhla tento týden v Mostě. Tamní magistrát rozproudili svými experimenty zástupci naší školy a předvedli, jak už samotný název napovídá, chemické zápalné pokusy, které nelze v rámci běžné výuky na školách provádět, a nejsou běžně v osnovách. Každoroční akci navštíví v několika blocích až 600 studentů a nahlédnou tak pod pokličku barevné a třaskavé chemii. Program proběhl pod záštitou strategického partnera ORLEN Unipetrol a.s.

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.
Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o první ročník. Ocenění za rok 2021 bylo předáno na plese VŠCHT Praha. Ten se z důvodů omezení souvisejících s onemocněním COVID-19 uskutečnil až na 28. dubna 2022.
Výsledky
Laureáty prvního ročníku studentské ceny Vitriol za rok 2021 se v 6 kategoriích stali:
- Nejlepší pedagog za FCHI: Dr. Ing. Pavel Vrbka z Ústavu fyzikální chemie
- Nejlepší pedagog za FCHT – prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. z Ústavu organické technologie
- Nejlepší pedagog za FPBT – doc. Ing. Iveta Hrádková, Ph.D. z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky
- Nejlepší pedagog za FTOP – Ing. Marek Staf, Ph.D. z Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší
- Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D. z Ústavu ekonomiky a managementu
- Nejlepší nepedagogický pracovník – Šárka Dintarová z děkanátu FTOP
O ceně
Studenti VŠCHT Praha mohou celoročně nominovat kandidáty na cenu. Během září probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.
Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, čerstvá absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).

Posluchači programu Odvětvový management zvítězili na domácí půdě Kampusu Holešovice v národním kole studentské soutěže Project Management Championship mezinárodní organizace IPMA a kvalifikovali se tím do světového finále, které se bude konat 10. - 12. června v Berlíně. Gratulace patří Kateřině Kleinové, Lence Filipiakové, Marině Goncharové a Timoteji Pitakovi.
Naši studenti vytvořili skvělou atmosféru v týmu a dokázali se úspěšně vypořádat se vším, co se od nich očekávalo během celého sobotního dne. Zadáním bylo zorganizovat akci pro představení luxusních elektromobilů za pomocí nástrojů projektového managementu a tu obhájit před odbornou porotou. Hodnotnou cenou je umožnění certifikace projektového manažera IPMA úrovně D.
IPMA Project Management Championship je tříkolová soutěž, skládající se z kvalifikačního kola, národního finále a světového finále. Zaměřuje se na studenty vysokých škol, věnující se projektovému řízení, a mezi její hlavní cíle patří prohloubení zájmu o profesionální projektové řízení na národní a mezinárodní úrovni a sdílení know-how mezi výzkumem a průmyslovou praxí.



Mezinárodní mlékařská federace (IDF) vypsala významné ocenění pro mladé vědecké pracovníky z celého světa v oboru mlékařské vědy a technologie, pojmenované po našem významném kolegovi prof. Pavlu Jelenovi „IDF Professor Pavel Jelen Early Career Scientist Prize“ .
Prof. Pavel Jelen je členem komise pro státní závěrečné zkoušky na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky na VŠCHT Praha, je velmi aktivním členem redakční rady Czech Journal of Food Sciences (CJFS) a mimořádně ochotným a kompetentním recenzentem vědeckých publikací tohoto časopisu. V minulosti dlouhá léta přednášel pro studenty Fakulty potravinářské a biocemické technologie předmět „Úvod do světa potravin“ a organizoval spolupráci a výměnu studentů mezi VŠCHT Praha a University of Alberta, Edmonton, Kanada.
U příležitosti loňského životního jubilea pana profesora byl v rámci časopisu CJFS vydán medailonek, kde se lze o aktivitách pana prof. Jelena dozvědět více.

Česká akademie zemědělských věd udělila dne 3. května prof. Kateřině Demnerové zlatou medaili za mimořádný přínos k rozvoji vědy a výzkumu v agrárním sektoru organizací.
Paní profesorce srdečně gratulujeme.






Ano, jsme zpátky!! Lesamáj se konečně vrací do své původní podoby, a tak se opět můžete těšit na den nabitý hudbou, divadlem, workshopy, autorským čtením a tak.
Jsme multižánrový festival v duchu studentské spolupráce a sounáležitosti tak, jak si to tradice žádá.
Vstup je zdarma!!
Právě je také spuštěna nominace VELIČENSTEV.
Veličenstva jsou pro nás moc důležitá, tak nominuj!
Chybět nebude ani studentská vesnička, kde vám spolky ukážou, jakou srandu s nimi můžete zažívat po celý rok.

Ples chemiků, který se měl uskutečnit 25. listopadu 2021, se s ohledem na vládní doporučení a s respektem ke zdraví každého z nás přesouvá na nový termín – 28. 4. 2022. Místo konání i vstupenky zůstávají v platnosti. Majitelé vstupenek, jimž se nový termín nehodí, mohou samozřejmě požádat o vrácení peněz – instrukce jim zašle prodejce vstupenek v brzké době do e-mailových schránek.
„Moc nás všechny mrzí, jak to dopadlo, všichni jsme se na ples těšili. Přesto považujeme odložení plesu za správnou věc. V současném stavu, kdy počty nakažených trhají rekordy a nemocnice zoufale volají o pomoc, jsme neměli s ohledem na rizikový charakter akce jinou možnost,“ říká za organizátory akce Lenka Krajáková. „Pevně věříme, že v dubnu už bude po všem a budeme si moct užít ples naplno bez omezení a restrikcí,“ dodává.
Organizátory akce jsou studenti VŠCHT, proto prosíme, pokud to bude jen trochu možné, abyste je v jejich dobrovolnické činnosti podpořili tím, že si vstupenky ponecháte a na ples dorazíte v novém termínu.


Hanami 花見 = flower viewing
Sakurová alej na hlavní třídě dejvického kampusu je esenciálním divem přírody mezi techniky i katolíky už po léta. Japonsko je trochu napřed a rozkvět sakur slaví už od 8. století, VŠCHT od roku 1999! Těšíme se na tento 8. veřejný ročník, pozvěte přátele a přijďte do kampusu!
HLAVNÍ DEN Hanami bude 21.4.!
25. a 26. proběhnou doprovodné menší hanámka s promítáním a yogou!
Co čekat 21.4.?
Večer rozsvítíme celou alej do všech barev!
Ale nepředbíhejme, začínáme obědem. Dobré jídlo a pití bude důležitou součástí i letos, těšte se na
- Neko Onigirazu, Miska u Mami a Kaiser Franz.
- O rozjímavý hudební rozjezd se postarají Trevor Linde (Polygon/Dietl Archie/ moderátor pořadu Werk) a
- Koxoy (ex-Echo Jardy Petříka - Radio Wave)
- Přechodem bude mezinárodně oceňovaný producent DNÉ ( https://wave.rozhlas.cz/dne-v-czechingu-2021-moji... )
- a Orchestr VŠCHT Praha
- Večer se nám nálada zlomí japonskými bubny Wadaiko Yosa Yosa, jejichž dílo dokoná vystupující hvězda DJ STEADY ( https://wave.rozhlas.cz/z-vychodniho-londyna-do-prazskych... )
- V doprovodném programu koupíte japonské artefakty na blešáku, zahrajete si legendární deskovku Gó, uvidíte předváděčky bojových umění Aikido a japonské meče Nihóntó.
Akce vzniká za podpory MČ Praha 6, děkujeme!

Informace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.
Nejdůležitější informace
Vzhledem k okolnostem byl termín pro podání přihlášky posunut na 15. dubna.
Bakalářské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2022
- Většina programů bez přijímacích zkoušek -Informace o přijímacím řízení
- Seznam bakalářských studijních programů
Navazující magisterské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2022
- Informace o přijímacím řízení
- Seznam navazujících magisterských studijních programů
Doktorské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2022
- Informace pro uchazeče o doktorské studium
- Nabídka témat disertačních prací

V úterý dne 12.4. 2022 od 14.00 hod. se v areálu Kampusu Dejvice opět uskuteční tradiční štafetový běh Cross Campus, která se po dvou letech opět odehrává v tradičním jarním termínu. Běhu se zúčastní registrovaní závodníci z řad studentů, pracovníků institucí kampusu, ale i široké veřejnosti.
Závodníci v čtyřčlenných týmech budou muset zdolat trať v délce 1 km vedoucí od budovy NTK kolem VŠCHT, dále parkem Indiry Gándhíové a Flemingovým náměstím. Registrace na závod bude možná od 12.00 hod. v prostorách Noční studovny NTK u vchodu NTK3. Samotný závod odstartuje ve 14.00 hod. jednotlivými rozběhy s předpokládaným koncem v 17.00 hod.
Cross Campus proběhne souběžně s International Day, festivalem oslavujícím mezinárodní komunitu v Kampusu Dejvice, který snaží propojit život zahraničních studentů a mezinárodní komunity s ostatními studenty ČVUT, VŠCHT a širokou veřejností. Průběh akce se zaměřuje na prezentaci jednotlivých zemí, ochutnávky zahraničních jídel a ukázání možností výjezdu do zahraničí pro české studenty. V prostoru před Národní technickou knihovnou můžete potkat také řadu stánků jednotlivých studentských klubů Kampusu Dejvice. Budou zde připraveny soutěže, workshopy a v neposlední řadě vystoupí několik studentských kapel. Vítáni jsou všichni, kteří mají zájem dozvědět se přímo od zahraničních studentů, jak se žije na druhém konci světa nebo si zpříjemnit odpoledne hrou či poslechem živé hudby.
Akci pořádá Kampus Dejvice, International Student Club ČVUT, Erasmus Student Network VŠCHT spolu s NTK a ostatními institucemi Kampusu Dejvice. Více informací je dostupných na webových stránkách Kampusu Dejvice a Facebook události.
Registrace závodníků a vstup na akci je zdarma.

Sledování výskytu fragmentů genetického kódu SARS-CoV-2 v odpadních vodách se v pandemické situaci stalo záhy jedním ze zdrojů informací o aktuální situaci v Praze. Odborníci z VŠCHT Praha metodu rozpracovaly a rošiřovali. Již dříve jsme o tématu informaovali:
- 6. 8. 2020 Hledání technologií pro detekci a odstranění virů a bakterií v odpadních vodách a kalech
- 25. 3. 2021 Nová zbraň proti covidu-19. Vědci žádají o pomoc
- 5. 10. 2021 Data z odpadních vod: Nakažených COVIDEM-19 je v Praze stejně jako v druhé polovině dubna 2021
- 12. 1. 2022 Monitoring odpadních vod spolehlivě odhalí nákazu ve školách
Jde o velmi dobrý příklad aplikovaného výzkumu, který v čase pandemie byl překotně nasazován a využíván. Nyní tým vědců publikoval metody a výsledky ve vědeckém článku, který prošel standardním hodnocením v rámci vědecké komunity. Článek vyšel ve vědeckém magazínu Water Research s impakt faktorem 11,5.
Reference
K. Zdenkova, J. Bartackova at al, Monitoring COVID-19 spread in Prague local neighborhoods based on the presence of SARS-CoV-2 RNA in wastewater collected throughout the sewer network, Water Research, Volume 216, 2022, Article 118343, https://doi.org/10.1016/j.watres.2022.118343

Ocenění je určeno pro výjimečné evropské vědce aktivně podporující asociaci a její časopisy.
Asociace Chemistry Europe sestává z 16 chemických společností z 15 evropských zemí a reprezentuje přes 75 000 chemiků. Vydává řadu vysoce kvalitních vědeckých časopisů pokrývající nejrůznější oblasti chemie. Jednou za dva roky pak asociace jmenuje tzv. Fellows Class, kterou tentokrát tvoří 27 vědeckých osobností včetně profesora Radka Cibulky z Ústavu organické chemie VŠCHT Praha. Zařazení do této skupiny je nejvyšším oceněním, jež asociace uděluje a jímž zvýrazňuje práci výjimečných evropských vědců pro Chemistry Europe a její časopisy.
„Ceny si nesmírně vážím a chápu ho zejména jako ocenění celé pracovní skupiny, kolegů a studentů a dále mých spolupracovníků z mnoha evropských zemí,“ říká profesor Cibulka.
Kompletní složení Chemistry Europe Fellows Class 2020/21 najdete ZDE.



Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík předal 29. 3. 2022 v Karolinu jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům. Na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol je jmenoval už 15. prosince loňského roku prezident republiky Miloš Zeman, z důvodu epidemiologické situace došlo k osobnímu předání až dnes.
VŠCHT Praha měla při slavnostním ceremoniálu dvojí zastoupení. Profesorkou pro obor Biotechnologie byla jmenována Michaela Rumlová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie, profesorem pro obor Chemie a technologie ochrany prostředí Jan Bartáček z Fakulty technologie ochrany prostředí.
„Získání profesorského titulu je významným oceněním odkazující ke špičkové pedagogické činnosti a výjimečné práci vědecké, výzkumné nebo umělecké. Za Vaším dnešním jmenováním, jež je oceněním právě takové činnosti, se skrývá nesmírné nasazení, trpělivost a cílevědomá každodenní práce. Tato práce ale nemusí být vždy dostatečně oceněna, a proto bych Vám, paní profesorky a páni profesoři, chtěl opravdu velmi poděkovat za Vaši práci, kterou děláte nejen pro rozvoj Vašich oborů, ale i pro popularizaci vysokého školství, vědy a výzkumu v České republice i v zahraničí,“ uvedl ve svém projevu k novým profesorkám a profesorům ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík a zároveň jim poděkoval za zvládání současné náročné situace v souvislosti s děním na Ukrajině: „ Velmi oceňuji rychlou a proaktivní reakci vysokých škol ve snaze pomoci nejen ukrajinským studentům, akademických či vědeckým pracovníkům a jejich rodinám, ale i dalším lidem, kteří museli opustit své domovy. Současné dění nám jenom potvrzuje, na jak nečekané a nepředstavitelné výzvy je třeba oblast školství připravovat. Válka na Ukrajině se všemi jejími hrůzami, které s sebou přináší, ale i odhodlání ukrajinských občanů bránit jejich zemi či naopak zachránit sebe i své děti s rizikem několikadenní cesty do České republiky nám přináší skutečně obrovskou výzvu, se kterou se jako společnost musíme vyrovnat. Různé formy pomoci jsou velmi výrazně vidět ve veřejném prostoru a pouze potvrzují významnou roli vysokých škol ve společnosti.“
Zdroj: MŠMT

Docent Jiří Čmolík se narodil 21. 11. 1940 na Kladně. Dětská a středoškolská léta prožil v Karlových Varech, kde v roce 1957, tehdy na Jedenáctileté střední škole maturoval. Po maturitě vedla přímá cesta na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Fakultu potravinářské a biochemické technologie, kterou na specializaci technologie mléka a tuků úspěšně dokončil v roce 1962.
Ihned po absolvování VŠCHT, v srpnu 1962, nastupuje do tehdejších Severočeských tukových závodů v Ústí nad Labem (později Setuza a. s.). Jako technolog provozu měl možnost se seznámit s problematikou, technickou a technologickou úrovní tohoto největšího podniku tukového průmyslu. Od roku 1971 byl, jako vedoucí útvaru technického rozvoje, přímo spoluzodpovědný za technologickou úroveň a její další směrování; v 80. letech jako technický ředitel a posléze ředitel podniku. V roce 1988, po závažném onemocnění, se vrací do útvaru technického rozvoje a výzkumu, kde setrval až do odchodu do důchodu.
Jiří Čmolík patřil k osobnostem, pro které cílené celoživotní vzdělávání, sebevzdělávání, bylo nejen samozřejmostí, ale přímo životní potřebou. Nejen jeho učitelé na VŠ, ale i jeho spolužáci jej považovali za studijní typ. Vedle svého zaměstnání tak v letech 1967 – 1972 jako externí aspirant absolvoval vědeckou přípravu, což dnes nazýváme doktorským studijním programem, a v roce 1972 obhájil na VŠCHT v Praze kandidátskou disertační práci z oblasti oleochemie – „Základní vlastnosti disperzních soustav směsí vyšších mastných kyselin a jejich význam v průmyslovém procesu výroby technické kyseliny stearové a olejové na odstředivkách“. Se svou alma mater byl pak v nepřetržitém odborném kontaktu do posledních chvil svého života. Odborně spolupracoval s tehdejším Ústavem chemie a analýzy potravin a s Ústavem technologie mléka a tuků. Dovedl velmi úzce spojovat technický rozvoj průmyslového podniku s výchovou mladé generace. Řada z nás, dnes absolventů specializace technologie mléka a tuků, měla možnost pod jeho odborným vedením, splnit povinnou odbornou stáž. Témata byla vždy zaměřena na řešení konkrétních technologických nebo analytických problémů, rádi na tyto stáže vzpomínáme jako bývalí studenti a později jako asistenti.
Bylo i jeho zásluhou, že technický a technologický stav tehdy největšího závodu tukového průmyslu reflektoval aktuální vývoj ve světě. Po dobu jeho působení ve firmě došlo ke dvěma kompletním modernizacím, komplexním obměnám šnekových lisů a extraktorů surovárny podniku. Podobný vývoj probíhal v rafinerii, kdy počátkem 70. let byly šaržové technologie nahrazovány nejmodernějšími kontinuálními, jako bylo kontinuální odkyselování fy Westfalia nebo kontinuální deodorace fy Bernardini. Tyto technologie pak byly v 90. letech nahrazeny současnou technologií fyzikální rafinace. Podobným způsobem byly rozvíjeny technologie výroby mastných kyselin. Na problematiku separace disperzí krystalů kyseliny stearové od kapének kyseliny olejové se i zaměřil ve své disertační práci. Bylo jeho zásluhou, že v 80. letech byla uvedena do provozu moderní kontinuální technologie hydrolýzy tuků, základ výroby mastných kyselin a dalších derivátů v tehdejším Československu.
Na pozadí technického vývoje došlo kolem roku 1980 k zásadní změně ve skladbě olejnin, kdy hlavní olejninou se stává řepka olejka s nízkým obsahem kyseliny erukové a postupně přicházely nové odrůdy s klesajícím obsahem glukosinolátů. Důsledky této změny zasáhly celý sektor tukových potravin, včetně například výroby cukrovinek a výroby krmiv. S přechodem na novou surovinu bylo třeba řešit řadu problémů, které, viděno pohledem spotřebitele, se promítaly do oxidační stability oleje, z něho vyráběných ztužených tuků a do struktury a textury margarínů a pokrmových tuků. Řadu těchto otázek řešil doc. Čmolík s odborníky z akademické sféry. Oba jmenované ústavy VŠCHT Praha se spolupodílely na řešení oxidační stabilizace olejů a chemické modifikace oleje cestou hydrogenace. Problematiku struktury a textury tukových výrobků začal řešit s Ústavem pro hydrodynamiku tehdejší ČSAV. Vyústění trpělivé, pečlivé a systematické odborné práce doc. Čmolíka a jeho spolupracovníků je možné ve zkratce dokumentovat na vývoji kvality oleje, když ji promítneme do jednoho parametru – do záruční doby, která vzrostla z 3-4 měsíců v 70. letech na 5 po roce 1990 a na 12 a více měsíců po roce 2000.
Ze spolupráce s akademickou sférou vznikla řada odborných a vědeckých prací, a tak v roce 1992 podává Jiří Čmolík na VŠCHT v Praze habilitační práci na téma „Získávání a využití řepkového oleje“. Na vysoké škole pak po více jak 20 let přednášel oleochemickou část z technologie tuků. Z jeho aktivit bych nejvíce vyzdvihl jeho nezastupitelnou roli oponenta, jednak závěrečných a habilitačních prací na VŠCHT, a dále pro vědecké časopisy – zejména pro European Journal of Lipid Science and Technology, European Food Research and Technology a pro domácí Czech Journal of Food Sciences.
Jiří Čmolík byl od roku 1974 členem ČSCH a dlouholetým členem výboru Odborné skupiny pro tuky, detergenty a kosmetickou chemii, od roku 1991 pak členem American Oil Chemists Society. Odborná skupina ČSCH v roce 2000 ocenila jeho přínos udělením Pamětní medaile Vítězslava Veselého.
Jiří Čmolík odešel. Můžeme říci, že nejenom my jsme měli to štěstí, že jsme se s ním mohli setkávat při nejrůznějších pracovních a odborných příležitostech. Byl nám učitelem, mj. oponentem našich závěrečných prací, a nakonec kolegou, na kterého jsme se mohli vždy spolehnout. Budeme na něj vždy s úctou vzpomínat.
Vladimír Filip, Jan Kyselka

S prvním jarním týdnem zahájil Ústav ekonomiky a managementu VŠCHT Praha cyklus krátkodobých ekonomicko-manažerských kurzů pro posluchače ukrajinských vysokých škol, kteří vlivem aktuální situace na Ukrajině nemohou studovat a pobývají v České republice. Vedle odborných předmětů je jeho součástí intenzivní výuka češtiny a angličtiny.
Zápis na VŠCHT Praha umožňuje ukrajinským studentům absolvovat vybrané předměty a získat o tom potvrzení (Transcript of Records) v systému ECTS bez ohledu na délce účasti v tomto programu. Mohou si je tedy nechat uznat při pokračování ve studiu na českých i zahraničních vysokých školách. Obdrží také stipendium.





V Technoparku Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze došlo 17. března 2022 k nehodě v jedné z pronajatých laboratoří. Na místě zasahoval Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, neboť došlo k lokálnímu zahoření.
„Při události nebyl nikdo zraněn, evidujeme jen materiální škody, jejichž výše bude známa po bližším přezkoumání,“ říká tiskový mluvčí univerzity Michal Janovský s tím, že experiment, který nehodu způsobil, byl odstraněn a dále nehrozí zaměstnancům technoparku žádné nebezpečí. Vedení technoparku bude řešit náhradu škody s firmou, jež má laboratoř v pronájmu a incident způsobila. „Nehodu samozřejmě důkladně prošetříme, aby se v budoucnu neopakovala,“ upozorňuje Janovský.
VŠCHT Praha provozuje Technopark Kralupy od roku 2015. Toto vysokoškolské inovační centrum funguje jako prostředník mezi praxí a akademickou sférou s orientací na stavební chemii, materiálový výzkum a přidružené obory, je také sídlem špičkových vědeckých skupin s mezinárodním zastoupením.


Mozaiky, umělecká výzdoba složená z malých kousků kamene, keramiky či skla, se nacházejí ve veřejném prostoru po celém Česku. Leckdy je mineme bez povšimnutí, přitom jsou to mnohdy cenná díla našich předních výtvarníků. Jedním z projektů, který se na ně snaží upozornit, je databáze České mozaiky. Povídali jsme si s její hlavní autorkou Irenou Kučerovou.
„Já jsem vzděláním chemička. Diplomovou práci jsem psala o likvidaci plísní na pergamenech, tu doktorskou zase o zpevňování dřeva,” usmívá se Irena Kučerová, která se výzkumu materiálů věnuje i na svém pracovišti na VŠCHT Praha. Jedním z jejích hlavních témat jsou zde mozaiky.
Když Irena Kučerová popisuje začátky databáze, musí se ve vyprávění vrátit do roku 2009. „Tehdy jsem se zapojila do prací na údržbě mozaiky Posledního soudu v areálu Pražského hradu,” popisuje. Jedná se zřejmě o naši nejslavnější mozaiku z let 1370 až 1371.
Nachází se na Zlaté bráně Chrámu svatého Víta, brána dostala název právě podle dominantní barvy této mozaiky, tedy zlaté. Uprostřed výjevu se nachází Ježíš Kristus, na levé straně je znázorněno zmrtvýchvstání, na pravé hříšníci přicházejí do pekla.


Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc), které založila společnost Zentiva ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, udělilo svým doktorandům ceny The Parc Awards za vynikající akademickou práci v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje léčiv.
Doktorandi byli oceněni ve dvou kategoriích. V kategorii Student Choice Award zvítězil již podruhé Vojtěch Klimša, který působí též na Ústavu chemického inženýrství VŠCHT Praha, s projektem „Vysokopropustný screening sprejově sušených formulací“. Druhou studentskou cenu získala Dita Spálovská (Ústav analytické chemie VŠCHT Praha) za projekt „Vibrační a chiroptická spektroskopie jako pokročilý nástroj studia struktury a identifikace farmaceuticky významných a psychoaktivních látek“. Třetí cenu získal Nikita Marinko (Ústav organické technologie VŠCHT Praha) za práci na téma „Kombinovaný in-silico a experimentální přístup k efektivnímu zvětšování měřítka procesů ve farmaceutickém průmyslu“.
Cenu Expert Choice Award získal Erik Sonntag (Ústav chemického inženýrství VŠCHT Praha) za práci „Robotická linka pro kontinuální výrobu personalizovaných formulací“.
„Vynalézavost a kvalita práce našich studentů, nejen vítězů, ale skutečně všech studentů v The Parc, mě každý rok ohromuje. Děkuji odborníkům ze Zentivy za to, že studentům poskytují praktický pohled na farmaceutický výzkum, a akademickým školitelům za jejich odborné vedení a dlouhodobou podporu. Vítězům blahopřeji a těším se, že společně budeme utvářet budoucnost farmaceutického průmyslu,“ řekl prof. František Štěpánek, vědecký ředitel The Parc.
Více informací v původní tiskové zprávě The Parc.
Profesor Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha a JUDr. Jiří Janák, ředitel Antidopingového výboru ČR, uzavřeli v únoru 2022 memorandum o vzájemné spolupráci svých institucí. Jeho účelem je navázání spolupráce spočívající především ve vzájemné podpoře aktivit v oblasti antidopingové problematiky.
Instituce mají zájem spolupracovat zejména v oblastech:
- metodické, vzdělávací a osvětové ve vztahu k dopingové problematice;
- pořádání společných vzdělávacích akcí a seminářů ve vztahu k dopingové problematice;
- odborné – zpracování odborných stanovisek k zakázaným látkám v dopingových případech a jejich zneužití;
- konzultační – dopingová problematika, včetně metod odhalování dopingových látek a způsobů jejich zneužívání;
- personální – vahledávání vhodných zájemců o dopingovoou problematiku z řad studentů a akademiků VŠCHT Praha za účelem navázání budoucí spolupráce mezi těmito osobami a Antidopingovým výborem ČR.

Aktualizace 24. 2. 2022: VŠCHT Praha jednoznačně odsuzuje agresivní činy Ruské federace, které jsou vedeny proti svrchovanému a nezávislému Ukrajinskému státu a jsou jednoznačně v rozporu s mezinárodním právem a mají již nyní na svědomí lidské životy.
------------------
VŠCHT Praha nesouhlasí s aktuálními kroky Ruska vůči Ukrajině, které vyostřují situaci a porušují demokratické principy a jsou předzvěstí násilného porušování humanity a svobody.
VŠCHT Praha vyjadřuje podporu ukrajinským studentům a akademickým pracovníkům a zvažuje možnosti, jak jim pomoci, například ve formě mimořádných stipendií.
Vyjadřujeme podporu i ruským studentům a akademikům v Rusku i v jiných zemích v hledání pravdy v rámci univerzálního konceptu akademických svobod. Nesouhlasíme s tím, aby se studenti a akademici stali rukojmím politické situace.
Mezinárodní akademická spolupráce a mobility studentů i akademiků napomáhají vzájemnému poznání a pochopení, omezují rizika xenofobie a mezinárodních rozbrojů.
Rektor VŠCHT Praha je ve spojení s ostatními kolegy z České konference rektorů, jejíž stanovisko si můžete přečíst zde.
Pavel Matějka, rektor VŠCHT
Позиція Xіміко-технологічного університету в Празі щодо російської агресії
Оновлено 24 лютого 2022 р.: ХТУ Прага однозначно засуджує агресивні дії Російської Федерації, які проводяться проти суверенної, незалежної держави Україна, та які явно суперечать міжнародному праву і вже несуть відповідальність за людські життя.
------------------
ХТУ Прага не погоджується з нинішніми кроками Росії щодо України, які загострюють ситуацію, порушують демократичні принципи, та є передвісником насильницьких порушень людяності та свободи.
ХТУ Прага висловлює свою підтримку українським студентам та викладачам і розглядає способи допомогти їм, наприклад, у формі спеціальних стипендій.
Ми також висловлюємо підтримку російським студентам і вченим у Росії та інших країнах у їх пошуку істини в рамках універсальної концепції академічної свободи. Ми не згодні з тим, аби студенти та науковці стали заручниками політичної ситуації.
Міжнародне академічне співробітництво та мобільність студентів і науковців сприяють взаємному пізнанню та розумінню, зменшують ризики ксенофобії та міжнароднього розбрату.
Ректор Хіміко-технологічного університету в Празі контактує з іншими колегами з Чеської ректорської конференції, з думкою яких ви можете ознайомитися тут.
Pavel Matějka, ректор Хіміко-технологічного університету в Празі
Позиция ХТУ Прага к русской агреcсии
Актуализация 24. 2. 2022:
Химико-технологический университет, Прага однозначно осуждает агрессивные шаги Российской Федерации направленные против cуверенной и независимой Украины, которые однозначно противоречат международному праву и на их совести уже человеческие жертвы.
------------------
Химико-технологический университет, Прага не соглашается с последними шагами Росии против Украины обостряющими ситуацию и нарушающими принципы демократии, которые являются предзнаменованием насильственного нарушения гуманности и свободы.
Химико-технологический университет, Прага заявляет поддержку украинским студентам и академическим работникам и обсуждает возможности как им помочь, например в форме внеочередных стипендий.
Мы заявляем поддержку также русским студентам и академическим работникам в России и в других странах при поиске правды в рамках универсального понимания академических свобод. Мы не согласны с тем, чтобы студенты и преподаватели стали заложником политической ситуации.
Международное академическое сотрудничество и студенческая и преподавательская мобильность содействуют взаимному сближению и уменьшают риск ксенофобии и международных раздоров.
Ректор ХТУ, Прага вступил в связь с коллегами из Чешской конференции ректоров. Её официальную позицию можно прочитать здесь.
Pavel Matějka, ректор ХТУ


Bezmála šedesát nejlepších středoškolských řešitelů krajských kol Chemické olympiády z celé republiky změřilo na přelomu ledna a února své vědomosti a schopnosti v oboru chemie. V úterý 1. února absolvovali účastníci test teoretických znalostí, ve středu 2. února pak soutěžili v praktické zkoušce v chemických laboratořích. Letos poprvé měli řešitelé možnost si v praktické části vyzkoušet syntézu a následné ověření čistoty produktu pomocí TLC (dříve byly úlohy v praktické části založeny spíše na titracích). Studenti si změnu velmi pochvalovali.
V kategorii A, určené studentům posledních dvou ročníků středních škol, v níž soutěžilo 43 řešitelů, získal 1. místo Marek Pavlica z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni, 2. místo obsadil zástupce Královéhradeckého kraje – Zdeněk Hartman z Gymnázia Broumov a 3. místo vybojoval Pavel Říkovský z Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze.
V kategorii E, v níž soutěžili studenti posledních dvou ročníků středních škol s chemickým zaměřením, obsadil mezi deseti soutěžícími 1. místo reprezentant Jihomoravského kraje – Vojtěch Langer ze Střední průmyslové školy chemické Brno, na 2. příčce se umístil Jan Hron z Masarykovy střední školy chemické v Praze a 3. místo si zajistil zástupce Moravskoslezského kraje – Patrick Daniel Byrtus z ostravské Střední průmyslové školy chemické akademika Heyrovského.
Prvních 18 nejlepších řešitelů kategorie A se v březnu a dubnu zúčastní přípravných soustředění v Praze, kde bude vybrána pětice studentů (včetně jednoho náhradníka), kteří budou reprezentovat Českou republiku na Mezinárodní chemické olympiádě. Ta by se letos měla uskutečnit 10. - 20. 7. 2022 ve městě Tianjin v Číně.
Českého národního kola 58. ročníku Chemické olympiády se zúčastnilo také pět nejlepších řešitelů této soutěže ze Slovenska. Na oplátku tak prvních pět nejúspěšnějších řešitelů kategorie A z Česka obdrželo pozvání na účast v celostátním kole slovenské Chemické olympiády, která proběhne v březnu v Prievidzi.
Soutěž se v západočeské metropoli uskutečnila poprvé ve své historii. „Národní kolo Chemické olympiády bylo letos v Plzni poprvé. Za sebe a myslím, že i za všechny účastníky můžu říct, že jsme si více než vynahradili loňský ročník, který se konal pouze distančně. Národní kolo bylo velmi dobře připravené a proběhlo na vynikající úrovni,“ poděkoval organizátorům soutěže předseda ústřední komise Chemické olympiády Petr Holzhauser z VŠCHT Praha.
Kromě chemického klání byl pro účastníky připraven bohatý doprovodný program, při kterém se seznámili nejen s univerzitou, ale také s městem Plzní – navštívili prostory Plzeňského Prazdroje, prohlédli si Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí a zhlédli také představení v Divadle Dialog. Ve výzkumném centru NTC absolvovali interaktivní workshop s termokamerami.
Chemická olympiáda je přírodovědná soutěž, kterou každoročně vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro žáky základních a středních škol s cílem podnítit jejich zájem o obor a rozvíjet jejich schopnosti.
58. ročník národního kola Chemické olympiády se konal pod záštitou hejtmanky Plzeňského kraje Ilony Mauritzové, primátora města Plzně Pavla Šindeláře, rektora ZČU Miroslava Holečka a děkana Fakulty pedagogické ZČU Pavla Mentlíka.
Zdroj: TZ ZČU

Projekt 11+1 symbolicky odkazuje k 11 běloruským studentům a 1 profesorce odsouzeným v politických procesech.

S lítostí oznamujeme, že dne 12. 2. 2022 zemřel po tragické nehodě na lyžích náš kolega a kamarád Mgr. Jan Čtvrtečka.
Od roku 1986 byl členem lyžařského oddílu VSK Chemie Praha, který od roku 2006 vedl. V roce 2010 nastoupil do pozice odborného asistenta na Ústav tělesné výchovy a sportu. Pro svou přátelskou a veselou povahu byl velmi oblíbeným nejen mezi námi kolegy, ale také mezi studenty. Měl rád lidi, svou práci, sport a život. Honza byl dobrý člověk a kamarád.
Zůstane navždy v našich srdcích.
Martin Mašek/vedoucí ÚTVS a tým ÚTVS

Cenu Karla Preise za rok 2021 získaly Anna Miškovská a Alena Čejková z Ústavu biotechnologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, a to za práci Přehled bakterií používaných k přípravě nanočástic kovů.
Tato cena je každoročně udělována za nejlepší přehledový článek otištěný v časopisu Chemické listy.
V poslední době byly na VŠCHT Praha doručeny dotazy související s jistými finančními produkty, které byly emitovány subjekty soukromého práva.
VŠCHT Praha tímto sděluje, že je veřejnou vysokou školou, tedy jako článek vzdělávací soustavy vrcholným centrem vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti technického a přírodovědného zaměření s kvalitním základním a aplikovaným výzkumem v širokém spektru chemických, technologických, inženýrských, materiálových, biochemických, biotechnologických, farmaceutických, potravinářských a souvisejících interdisciplinárních vědních oborů.
VŠCHT Praha důrazně upozorňuje veřejnost, že v žádném případě neposkytuje investiční/finanční poradenství, záruky nebo jistoty emitentům cenných papírů/dluhopisů a též neposkytuje těmto osobám v této souvislosti žádné reference.



Akademické senáty fakult zvolily na konci roku 2021 nové děkany. Rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka je v lednu jmenoval do funkce, které se ujali 1. února 2022. Jejich volební období trvá do 31. ledna 2026.
Fakulta chemické technologie
Profesor Petr Zámostný zastával od roku 2014 pozici proděkana pro pedagogickou činnost a vedl také Ústav organické technologie. Jeho vědecko-výzkumná činnost je zaměřena do oblastí petrochemie, chemické a farmaceutické technologie a inženýrství. V petrochemické oblasti se věnuje zejména experimentálnímu i teoretickému studiu pyrolýzních a krakovacích reakcí a modelování souvisejících výrobních procesů, ve farmaceutické oblasti zejména jednotkovým operacím výroby pevných lékových forem a formulačnímu inženýrství. Intenzivně se věnuje spolupráci s chemickým a farmaceutickým průmyslem.
- Cesta od farmacie k technologii a zase zpátky (rozhovor s Petrem Zámostným)
- Nové složení kolegia děkana
Fakulta technologie ochrany prostředí
Profesor Pavel Jeníček se kromě zmrzliny, anaerobně stabilizovaného kalu, skoku o tyči a vedení ústavu 217 věnuje i tomu, jak může čistírna odpadních vod produkovat více energie, než kolik spotřebuje.


Jedním z charakteristických rysů kurzu Lean Startup na VŠCHT Praha je učení se od zahraničních odborníků. Naposledy byla hostem Delana Mikolášová, která hovořila o lekcích z Izraele pro startupy.
Izrael je uznáván jako země s dynamickým technologickým a startupovým ekosystémem a působivými úspěchy, které se dostávají do prvních zpráv, přestože se země nachází v nepříliš přátelském sousedství.
Paní Mikolášová poukázala na to, že úspěchy „startupového národa“ jsou v posledních letech značné, ostatně investice v loňském roce byly vůbec nejvyšší!
Jmenovala více faktorů tohoto úspěchu, včetně často citované služby v armádě jako tavicího kotle a zdroje kontaktů; kultury chutzpah a oslavy odvahy, riskování a rozhodování.
Mezi konkrétní doporučení pro české podnikatele patřilo: být na každou schůzku nadmíru připraven, pochopit účel a požadovaný výsledek každé schůzky a rychle pokračovat dalšími kroky.
Delana Mikolášová je diplomatka pro vědu, výzkum a inovace, působí na Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu. Jejím úkolem je zaměřit se na obory, jako jsou nanotechnologie, biotechnologie, IT a strojírenství, podporovat strategická partnerství mezi izraelskými a českými institucemi a reprezentovat český výzkum a vývoj.
Vystudovala politologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a byla hostující studentkou na univerzitě v Tel Avivu.
Jsme rádi, že můžeme otevřít dveře studentům VŠCHT Praha!
Kurz je podporován společnostmi Deloitte Česká republika a Impulse Ventures.


VŠCHT Praha nabízí svým studentům, zaměstnancům a absolventům mentoring a snaží se tak podpořit mladé vědce v jejich profesní dráze.
Účast v rozvojovém programu umožní účastníkům proniknout hlouběji do světa vybraného oboru, nebo nakouknout za jeho oponu a rozšířit si tak obzory a možnosti. Setkávání se zkušenějším mentorem poskytuje vzájemnou inspiraci a podporu či přináší cenné kontakty.
Více informací a možnost přihlásit se najdete na stránce mentoringu na webu Poradenského a kariérního centra.




Vysoká škola chemicko-technologická v Praze hostila 11. ledna 2022 zástupce německého Federálního ministerstva pro vzdělání a výzkum a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Tématem návštěvy byl výzkumný program skupiny profesora Karla Bouzka z Ústavu anorganické technologie, zaměřený na vodíkové technologie.
Dr. Stefan Kaufmann, inovační komisař pro zelený vodík, a Dr. Alexander Puk, vedoucí oddělení pro hospodářství a vědu německého velvyslanectví, diskutovali se zástupci VŠCHT především možnosti podpory rozvoje vodíkových technologií v ČR a spolupráci s německými partnery. „Doktor Kaufmann ocenil rozsah a úroveň našich výzkumných aktivit v oblasti vodíkových technologií i intenzitu mezinárodní spolupráce,“ říká k návštěvě profesor Bouzek, který s německým velvyslanectvím spolupracuje již delší dobu.
Nejbližší akcí realizovanou ve vzájemné spolupráci bude Česko-německý den plánovaný na 23. březen 2022 a organizovaný v rámci mezinárodní konference Hydrogen Days 2022.
Více o výzkumných aktivitách skupiny profesora Bouzka si můžete přečíst v nedávném rozhovoru pro web VŠCHT.

Profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy byla v sobotu 8. 1. 2022 hostem Daniela Stacha v pořadu Hyde Park Civilizace. Záznam z pořadu můžete zhlédnout ZDE.

Prof. Dr. Ing. Julie Hamáčková, doktorka chemických věd, patřila k prvním ženám studujícím na technických vysokých školách v Československu. V roce 1954 byla jako vůbec první žena na vysokých školách technických jmenována profesorkou chemie vody. V roce 1955/56 byla proděkankou a od r. 1957 do r. 1959 děkankou fakulty technologie paliv a vody. Jméno Julie Hamáčkové nese soutěž, která vznikla v roce 2015 na VŠCHT Praha v rámci projektu 7.RP EU TRIGGER a projektu MŠMT EUPRO II LE 14016. Cílem Ceny je podpořit zohlednění genderových aspektů ve výzkumné i pedagogické práci. Cena je udělována každoročně ve třech kategoriích. Více informací o kategoriích a pravidlech soutěže naleznete na webu soutěže.
Laureátky ceny v kategoriích a) a b), byly vybrány hodnotící komisí z navržených kandidátek 9. prosince 2021. Ceny byly předány rektorem VŠCHT Praha prof. Dr. RNDr. Pavlem Matějkou 4. ledna 2021.
Cena za přínos zaměstnankyň VŠCHT
(Cena Julie Hamáčkové 2020 v kategorii a)
Veřejné ocenění mimořádného přínosu žen, zaměstnankyň VŠCHT Praha, k rozvoji vědy, výzkumu, pedagogiky a inovací, včetně působení v akademické sféře získává:
doc. Ing. Petra Lipovová, Ph.D.
- Nominační dopis
- Přečtěte si její příběh z knihy rozhovorů s vědkyněmi Hledání dynamické rovnováhy vydané v roce 2016, nebo nedávný rozhovor na webu.
- Medailonek
Cena za podporu rovných příležitostí
(Cena Julie Hamáčkové 2020 v kategorii b)
Veřejné ocenění mimořádného přínosu zaměstnanců a zaměstnankyň VŠCHT Praha v oblasti prosazování rovných příležitostí v pracovních vztazích a výzkumu na VŠCHT Praha získává
Ing. Kamila Zdeňková, Ph.D.
z Ústavu biochemie a mikrobiologie, FPBT
Laureátkám gratulujeme !

Rektor VŠCHT Praha, profesor Pavel Matějka ocenění předal na tradičním adventním koncertu v Betlémské kapli v pondělí 13. prosince 2021.
Medaile Emila Votočka
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
Oceněn byl profesor Jiří Brožek.
Cena rektora
Přehled oceněných:
- Hana Scholleová – Cena rektora za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha
- Ondřej Kundrát – Cena rektora za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha
- Jiří Šimánek – Cena rektora za vynikající propagaci školy v oblasti sportu
- Jan Cincibuch – Cena rektora za vynikající propagaci školy v oblasti sportu
- Petr Slavíček – Cena rektora za mimořádné výsledky ve výzkumu a úspěšnou propagaci vědy
- Iva Algerová – Cena rektora za mimořádný přínos k rozvoji VŠCHT Praha v oblasti koncepční a strategické

VŠCHT Praha byla zařazena do adventního přehledu univerzit jako reprezentant Česka.
V předvánočním čase na webu U-Multirank, který hodnotí světové univerzity, v rámci otvírání okének "adventního kalendáře" každý den upozorňuje na profil jedné univerzity. Za Česko se této cti dostalo VŠCHT Praha. U-Multirank není klasickým žebříčkem, neposkytuje přehled nejlepších univerzit s jejich pořadím a tedy ani netvrdí, která univerzita je nejlepší.
U-Multirank je vytvářen konsorciem za účasti nizozemských a německých univerzit, hodnotí vysoké školy podle desítek kritérií rozdělaných do pěti oblastí. VŠCHT Praha dosáhla v roce 2021 na nejvyšší stupeň hodnocení v 11 kritériích, což je nejvíce v Česku. Mezi nejlépe hodnocené patřila kritéria z oblasti výzkumu (odborné publikace, spolupráce s průmyslem a soukromým sektorem) nebo například studentská mobilita.
U-multirank pokrývá téměř 1 900 univerzit z 97 zemí. Na webu žebříčku lze porovnávat univerzity podle kritérií důležitých pro konkrétního zájemce či vyhledávat univerzity s podobným profilem. Z Česka je roce 2021 zahrnuto 13 univerzit. U některých ale nejsou dostupná veškerá data a jejich srovnání v některých kritériích tak není možné.

15 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 5 projektech VŠCHT spolupracuje. Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:
- prof. Ing. Ondřej Uhlík, Ph.D. – Život na rozhraní: ekologie mikroorganismů asociovaných s rostlinami
- Ing. Zuzana Zlámalová Cílová, Ph.D. – Archeologické předměty s aplikovanými emaily - přínos archeometrie pro poznání výrobních technologií
- prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc. – Hybridní materiály a pokročilé struktury pro napodobování přirozené fotosyntézy
- prof. Ing. Petr Slepička, Ph.D. – Organizované biopolymerní nanovzory připravené replikací
- doc. Ing. Alena Michalcová, Ph.D. – Příčiny a mechanismus degradace slitin cínu s nízkým obsahem legujících prvků
- doc. Ing. Vladimír Scholtz, Ph.D. – Inaktivace růstu plísní na površích stavebních materiálů pomocí nízkoteplotního atmosférického plazmatu
- prof. Ing. Michal Fulem, Ph.D. – Racionální návrh systémů pro dodávání léčiv založených na laditelných biodegradabilních polymerech: iterativní in silico a experimentální postup
- doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. – Počítačový návrh katalytických filtrů zohledňující vliv zachycených částic
- Ing. David Kubička, Ph.D., MBA – Studium klíčových faktorů ovlivňujících hydrogenaci/deoxygenaci směsí kyslíkatých látek
- doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D. – Solvatochromní sklíčka a silikagely jako chemické převodníky umožňující spektrofotometrii bezbarvých tekutin ve viditelné oblasti spektra
- doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová – Allosterická místa SARS-CoV-2 RNA polymerasy a opravná aktivita exoribonukleasy: perspektivní cíle nových antivirotik
- prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc. – Interakce a strukturní změny retrovirové MA domény Gag během vazby na cytoplasmatickou membránu a důsledky pro zrání viru
- doc. Ing. Milena Stránská, Ph.D. – Protizánětlivé účinky bioaktivních sloučenin izolovaných z Cannabis sativa L.
- prof. Dr. Dipl.-Min. Willi Pabst – Impulzní excitace jako nekonvenční metoda k monitorování fázových přeměn a mikrostrukturních změn během tepelného zatížení materiálů
- doc. Ing. Vojtěch Spiwok, Ph.D. – Analýza a vzorkování molekulárních simulací pomocí kontradiktorních autokodérů
Mezi projekty typu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2022 byli úspěšní tři žadatelé z VŠCHT Praha:
- Ing. Martin Tlustý – Kontrolovaná syntéza uhlíkatých nanotrubek pomocí mechanicky propojených uhlíkatých nanoprstenců
- Ing. et Ing. Štěpán Sršeň – Predikce a optimalizace optických vlastností v chemickém prostoru pomocí strojového učení
- Ing. Martin Šícho – Využití metod umělé inteligence v návrhu nových biologicky aktivních látek ve výzkumu receptorů spřažených s G proteinem
Již dříve agentura oznámila, že Ing. Petr Kovaříček, Ph.D. se svým projektem Reakční sítě na fázových rozhraních pro dynamickou samoskladbu získal jako jeden z šestnácti úspěšných žadtelů projekt JUNIOR STAR.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval ve středu 15. prosince 2021 celkem 80 nových profesorů. Byly mezi nimi i dva kandidáti z VŠCHT Praha:
- doc. Ing. Jan BARTÁČEK, Ph.D. pro obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí
- rozhovor: Voda v genech
- doc. Dr. Ing. Michaela RUMLOVÁ pro obor Biotechnologie
- rozhovor: Našli jsme si cestu, jak pomoci

Pražské univerzity z konsorcia Study in Prague v pátek 3. prosince 2021 zorganizovaly slavnostní předání mimořádných stipendií prof. Miroslava Vlčka. Na obřadu v rezidenci starosty hlavního města Prahy byla jednou z oceněných i zahraniční studentka VŠCHT – Ashley George.
Stipendium Miroslava Vlčka je udělováno k uctění památky profesora a dlouholetého prorektora pro zahraniční vztahy ČVUT v Praze, který mezi lety 2015-2019 stál u založení a rozvoje projektu Study in Prague. Spojení 7 pražských veřejných vysokých škol mělo přispět k vyšší internacionalizaci univerzitního prostředí a za dobu své existence přispělo k přilákání stovek mezinárodních studentů do české metropole.
Toto ocenění je předáváno mezinárodním studentům, kteří se nad rámec svých studijních povinnosti podílejí na šíření dobrého jména pražských univerzit. Ashley kromě studia a výzkumné práce v oblasti nanočástic pro dodávání léčiv dlouhodobě spolupracuje se Zahraničním oddělením. Jako studentská velvyslankyně komunikuje se zájemci o studium, pomáhá s organizací propagačních akcí a podílí se na integraci přijíždějících zahraničních studentů.
Studium na VŠCHT v Angličtině
Přijímací řízení do anglických studijních programů na VŠCHT je otevřeno od 15. 1. - 28. 2. 2022. Pro více informací navštivte web study.vscht.cz.
Přehled všech studijních oborů i na jiných pražských vysokých školách, najdete na stránkách Study in Prague.
Foto: Zuzana Markéta Macková, AMU

Pracovnice v laboratoři Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT analyzovaly pro server Aktuálně.cz nejen dva dlouho nošené respirátory, ale také jeden zbrusu nový a čistý na výskyt mikroorganismů. Přinesené respirátory nejdříve rozstříhaly a jejich vnitřní filtrační vrstvu obtiskly na misky s příslušnými kultivačními médii. Při testování se zaměřily na výskyt bakterií, kvasinek a plísní.
Nejde o vědeckou studii, ale pouze o ilustrační příklad zřejmého faktu, že ve vzduchu se nachází mnoho různých mikroorganismů a jejich spor. S prodlužujícím se časem používání respirátoru se v něm mikroorganismy zachytávají. Je proto dobré respirátory často měnit a používat nové. Správně nošený respirátor je efektivní způsob, jak omezit přenos patogenů mezi lidmi.




Akademický senát Fakulty chemické technologie zvolil na svém zasedání v úterý 7. prosince 2021 kandidátem na děkana profesora Petra Zámostného. Kandidáta jmenuje děkanem rektor VŠCHT Praha. Funkční období začíná únorem 2022.
Profesor Petr Zámostný zastává od roku 2014 doposud pozici proděkana pro pedagogickou činnost a v současnosti vede Ústav organické technologie. Jeho vědecko-výzkumná činnost je zaměřena do oblastí petrochemie, chemické a farmaceutické technologie a inženýrství. V petrochemické oblasti se věnuje zejména experimentálnímu i teoretickému studiu pyrolýzních a krakovacích reakcí a modelování souvisejících výrobních procesů, ve farmaceutické oblasti zejména jednotkovým operacím výroby pevných lékových forem a formulačnímu inženýrství. Intenzivně se věnuje spolupráci s chemickým a farmaceutickým průmyslem.



Ivana Suchánková zvítězila v české části soutěže se svoji bakalářskou prací Comparison of the ability of capsid proteins of selected flaviviruses to assemble nucleocapsid under in vitro conditions a zúčastní se mezinárodní WE Local konference v Londýně.
SHE STEM Award je ocenění udělované brněnskou affiliate mezinárodní neziskové organizace Society of Women Engineers ve spolupráci se společností Honeywell spol. s r.o. Cena je udělena autorkám nejlepších bakalářských prací vypracovaných na technických vysokých školách v Česku.
Soutěž je organizována za účelem podpory výjimečných výkonů dívek a žen v technických oborech. Je součástí poslání Society of Women Engineers, která každoročně oceňuje úspěchy žen a dívek na všech úrovních jejich kariéry v oblasti technologií.

V předvečer 17. listopadu 2021 byly předány na zámku v Lužanech ocenění Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a mezi laureáty tradičně nechyběli ani zástupci VŠCHT Praha.
Profesor Štěpán Urban z Fakulty chemicko-inženýrské získal Medaili Josefa Hlávky jako výraz ocenění jeho celoživotního díla. Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty pak získali:
- Ing. Michal Lojka, student doktorského studia Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha
- Ing. Klára Škodáková, studentka doktorského studia Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha
- Ing. Hana Raschmanová, Ph.D., absolventka doktorského studia Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha
- Ing. František Králík, Ph.D., absolvent doktorského studia Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.
Všem oceněným upřímně gratulujeme!
Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc. je uznávaným odborníkem ve vysoce rozlišené infračervené a mikrovlnné spektroskopii, kde rozvíjel teorii rotačně vibračních hamiltoniánů společně se sofistikovanými programovými prostředky pro detailní analýzu spekter, a také v rozvíjející se terahertzové spektroskopii, kde se zabývá slabými intermolekulárními interakcemi v kondenzované fázi. V poslední době je znám i jako průkopník v oblasti forenzní olfaktronické identifikace osob a digitalizace pachové signatury včetně určování skupinových vlastností jedince (určování etnického původu, pohlaví, krevních skupin atp.) detailní analýzou chemického složení pachu.
Štěpán Urban vystudoval specializaci fyzikální chemie na PřF UK Praha v roce 1974. Diplomovou práci vypracoval na Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV, kde v roce 1980 obhájil dizertační práci v problematice vysoce rozlišených spekter amoniaku a kde následně pracoval jako vědecký pracovník. Po roce 1990 se začal věnovat pedagogické činnosti nejprve na UK, a poté na VŠCHT Praha, kde v roce 1992 zavedl magisterský kurz „Molekulová spektroskopie“. V roce 1995 se habilitoval v oboru analytická chemie a v roce 2003 byl pro tento obor jmenován profesorem.
Štěpán Urban absolvoval řadu významných zahraničních pobytů: třikrát na univerzitě v Kolíně na Rýnem, na Státní univerzitě v Columbusu, Ohio, s podporou Harald-Nielsenova stipendia, na Spektroskopickém ústavu AV SSSR v Troicku u Moskvy, nebo na Univerzitě v Lille. Po roce 1990 mu bylo uděleno prestižní stipendium Humboldtovy nadace na universitě v Kolíně. Jako hostující profesor působil na Universitě Paris-Sud, v Orsay, opět na univerzitě v Columbusu, dále pak na japonském ústavě pokročilého interdisciplinárního výzkumu v Tsukubě a na Ústavu chemické fyziky university v italské Bologni.
Štěpán Urban je autorem více než 150 původních vědeckých publikací v recenzovaných mezinárodních časopisech.Tyto práce byly citovány více než 1500-krát. Profesor Urban prezentoval více než 95 příspěvků na konferencích, z toho 3 vyžádané plenární přednášky v zahraničí a 11 vyžádaných přednášek v ČR.
V roce 2010 obdržel medaili Ioannes Marcus Marci Medal, v letech 2010–16 byl členem redakční rady Journal of Molecular Spectroscopy a dlouhodobě působí jako předseda organizačního výboru mezinárodních konferencí o vysoce rozlišené molekulové spektroskopii. V rámci konferencí v Praze přivítal 5 nositelů Nobelovy ceny. Profesor Urban aktivně pracoval v panelech grantové agentury ČR a byl také českým zástupce v mezinárodním ústavu pro systémové analýzy (IIASA) v Laxemburku u Vídně. Je též organizátorem mezinárodního workshopu v novém vědním oboru Forenzní olfaktronika. V tomto oboru je i konzultantem Ústavního soudu.
Štěpán Urban získal jako řešitel 12 grantových projektů (včetně jednoho amerického a jednoho evropského), které mu umožnily vybudovat na VŠCHT špičkové laboratoře pro mikrovlnnou, centimetrovou, submilimetrovou vysoce rozlišenou spektroskopii, dále pro terahertzovou spektroskopii a špičkovou olfaktronickou laboratoř. Všechny tyto laboratoře jsou v ČR jedinečné.
Štěpán Urban jako školitel úspěšně vedl mnoho desítek studentských závěrečných prací. Během jeho osmiletého působení v roli vedoucího Ústavu analytické chemie na VŠCHT Praha zažilo toto pracoviště nebývalý rozkvět a stalo se i špičkovým forenzním školícím pracovištěm pro desítky českých i zahraničních studentů.

Akademický senát Fakulty technologie ochrany prostředí zvolil na svém zasedání ve středu 24. listopadu 2021 kandidátem na děkana profesora Pavla Jeníčka. Kandidáta jmenuje děkanem rektor VŠCHT Praha. Funkční období začíná únorem 2022.
Profesor Pavel Jeníček se kromě zmrzliny, anaerobně stabilizovaného kalu, skoku o tyči a vedení ústavu 217 věnuje i tomu, jak může čistírna odpadních vod produkovat více energie, než kolik spotřebuje.
Foto: Lucie Pokorná

Gabriela Basařová, Jan Šavel, Petr Basař , Pavlína Basařová , Adam Brož
Dovolujeme si nabídnout Vám druhé, aktualizované a upravené vydání knihy „Pivovarství“. Kolektiv autorů tím navazuje na první, dnes již rozebrané a velmi poptávané vydání této zásadní publikace v oboru (vyšlo v roce 2010). Vzhledem k tomu, že vývoj pivovarského průmyslu od prvního vydání knihy pokračoval rychlým tempem, doplnili autoři jednotlivé kapitoly o aktuální informace týkající se nových technologií, zařízení a vědeckých poznatků včetně odkazů na nové zdroje informací.
Kniha „Pivovarství“ pojednává v šestnácti kapitolách o celém procesu výroby piva. První kapitola se zabývá surovinami potřebnými pro výrobu piva (slad, chmel a chmelové produkty, voda a pomocné suroviny). Separátní kapitola je věnována pivovarským kvasinkám. Stěžejní část publikace tvoří kapitoly, v nichž je podrobně popsána výroba piva od přípravy mladiny na varně, přes hlavní kvašení a dokvašování, filtraci (včetně odstřeďování a membránových technik) až po pasteraci a stáčení. V knize jsou porovnávány vlastnosti různých druhů piv, fyzikálně-chemická a senzorická stabilita piva, vysvětlen proces stárnutí piva a hodnocení jeho jakosti. Samostatné kapitoly se zabývají enzymy důležitými pro výrobu piva, mikrobiologií pivovarské výroby, řízením jakosti, hygienou a sanitací výrobních zařízení, energetickým hospodářstvím a problematikou odpadních vod a emisí. Závěr knihy je věnován zdravotním aspektům piva. Jednotlivé kapitoly jsou většinou zahájeny krátkým přehledem historického vývoje, následují teoretické základy, přehled používaných technologií včetně inovací, laboratorní kontroly apod. Každá kapitola je doplněna velmi bohatým seznamem literárních citací.
Kniha je rozsahem a pojetím určena studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia pivovarství, dále pivovarským odborníkům a v neposlední řadě i nadšencům z řad laické veřejnosti, kteří se chtějí o tradičním českém oboru dozvědět více podrobností.
Speciální nabídka pro studenty vysokých škol: Pivovarství – nabídkový list pro studenty

„Dne 17. listopadu si připomínáme odvahu studentů vyjádřit svůj postoj ke společenskému dění a nepodvolit se brutálnímu násilí moci, která vyvolává strach. Mějme i my dnes odvahu k vyjádření občanského postoje a nenechme se ovládnout strachem či pocitem bezmoci. Buďme svobodní a nadějeplní i v obtížných situacích,“ řekl k Mezinárodnímu dni studentstva a státnímu svátku rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka, který společně se zástupci studentů položil květiny v rámci tradiční vzpomínkové slavnosti u Hlávkovy koleje. Další kroky vedly do Žitné ulice, kde se konala pieta u pamětní desky medika Jana Opletala a Václava Sedláčka, a na Národní třídu. Večer se pak pan rektor zúčastnil koncertu v Betlémské kapli, který pořádala u příležitosti oslav 17. listopadu ČVUT společně s nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.




jak jste již byli informováni, osmé mezinárodní biotechnologické symposium nemohlo být kvůli covidové pandemii realizováno v klasické formě ani v letošním roce a proto proběhlo úspěšně ve virtuálním formátu. Jeho výhodou je, že celý jeho průběh můžete v dostupné formě Book of Abstracts sledovat na webových stránkách www.biotech2020.cz . Naleznete tam abstrakta 55 přednášek a 50 posterů účastníků z 23 zemí i další informace. V současné době je připravováno speciální číslo prestižního biotechnologického časopisu Biotechnology Advances, které vyjde začátkem příštího roku (současný IF = 14.227 ).Toto číslo bude podrobně informovat o aktuálním výzkumu v důležitých oblastech biotechnologií.

Nová kniha, kterou připravilo Národní zemědělské muzeum ve spolupráci s Ústavem ekonomiky a managementu VŠCHT v Praze, představuje zcela nový pohled na fenomén stavby dřevěných nákladních lodí v jižních Čechách ve středoevropském kontextu. Dosud byly jihočeské "šíferny" spojovány takřka výhradně se staletým dovozem rakouské soli do Čech a její dopravou z Českých Budějovic do Prahy. Nález vraku typického vltavského šífu z poloviny 19. století v řece Havole v Berlíně však nyní ukazuje, jak významný byl v té době export nákladních lodí z Čech nejen do Saska, ale i do Polska, kde se lodím postaveným v jižních Čechách říkalo "berlinka". Okolo poloviny 19. století se z Čech vyváželo od tří do šesti set velkých dřevěných nákladních lodí ročně a celkově tento export přesáhl deset tisíc kusů. Kniha Jiřího Svobody a Nikolaje Savického, vybavená bohatým obrazovým doprovodem, edicí předpisů pro říční plavbu v 19. a v první polovině 20. století a dalšími prameny, poprvé ukazuje jižní Čechy v 19. století jako loděnici střední Evropy a vytváří tak předpoklady pro další výzkum, který může změnit pohled na hospodářské dějiny českých zemí v uvedeném období.
Stavba a plavba šífů na Vltavě, Praha: Národní zemědělské muzeum, s. p. o., 2021, ISBN 978-80-88270-20-1

Ing. Petr Kovaříček, Ph.D. z Fakulty chemické technologie, držitel podpory od Nadace Experientia a iniciačního grantu z Fondu Dagmar Procházkové, získal od Grantové agentury České republiky podporu projektu Reakční sítě na fázových rozhraních pro dynamickou samoskladbu v kategorii JUNIOR STAR.


Společnosti Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group koupily od Vysoké školy chemicko – technologické v Praze (VŠCHT) pozemky v západní části Vítězného náměstí v Praze 6. Za částku těsně převyšující jednu miliardu korun získaly 20 122 m2, tedy převážnou část plochy tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů. VŠCHT patří mezi přední české výzkumné univerzity a finance získané z prodeje části svých pozemků využije v souladu se svou strategií dlouhodobého rozvoje na stavbu nové univerzitní budovy s moderními výukovými prostory a zázemím pro studenty i akademiky. Budova bude stát na zbývající části pozemků VŠCHT na Vítězném náměstí.
Univerzita, která dlouhodobě bojuje s nedostatkem prostor, bude moci doplnit i chybějící laboratoře, nezbytné pro mezinárodní vědeckou spolupráci. „Součástí dlouhodobé vize a poslání VŠCHT je podpora nadaných studentů a příprava špičkových expertů, kteří pomáhají naší společnosti řešit zásadní problémy dneška, jako je například sucho, nové zdroje energie nebo bezpečnost potravin a léčiv. Nová univerzitní budova je nutným předpokladem, abychom tuto roli mohli plnit i do budoucna,“ říká rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.
Konsorcium developerů chce na pozemcích postavit kanceláře a obchody, část prostor využije i pro byty. „Je to jednoznačně jedno z nejzajímavějších míst v Praze, na koncepci polyfunkční zástavby s dostatkem zeleně a veřejného prostoru vypíšeme mezinárodní soutěž. Praha je sama o sobě pro architekty přitažlivá, v případě dostavby Vítězného náměstí můžeme čekat opravdová světová esa, “ říká za konsorcium ředitel komerční výstavby Penty Real Estate Pavel Streblov. Mezinárodní soutěž plánují developeři vypsat během jednoho roku, realizaci pak předpokládají do roku 2028.
Dostavbou této části Vítězného náměstí se naplní urbanistický koncept, jak ho navrhl ve 20. letech minulého století architekt Antonín Engel jako součást nového řešení severozápadního města. Se zástavbou tohoto území počítá dlouhodobě i územní plán Prahy, Englův záměr proto respektuje i vítězný návrh architektonické soutěže na urbanistické a dopravní řešení Vítězného náměstí, kterou v roce 2018 organizoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Otázky a odpovědi
Ruší se veřejností oblíbené trhy na Kulaťáku?
Smlouva o jejich pořádání není převodem části pozemků na nového vlastníka nijak dotčena.
Kde budou akademická obec a návštěvníci Prahy parkovat?
Stávající parkoviště zůstává v provozu. Dlouhodobé systémové řešení pak bude záležet na vítězném architektonickém návrhu.
Iniciační grant Fondu Dagmar Procházkové pro rok 2021 je udělen Janu Holubovi, Ph.D., na řešení projektu Supramolecular grids: Versatile scaffold for multivalency studies and surface engineering.



Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2021 tři ekonomové: David Card, Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens.
Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že David Card získal polovinu ceny za empirické poznatky v oblasti ekonomie práce a Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens obdrželi společně druhou polovinu ceny za přínos k metodologii zkoumání kauzálních vztahů.
Všem oceněným je společné to, že ve svém výzkumu uplatňují přístup vycházející z kvazi-přírodních experimentů. V ekonomii na rozdíl od přírodních věd nelze provádět skutečné přírodní experimenty. Některá pozorovaná data však umožňují konstruovat tzv. kvazi-přírodní experimenty, jejichž principem je to, že lze sledovanou populaci rozdělit na cílovou a kontrolní skupinu, kdy cílová skupina byla zasažena změnou zpravidla určité právní normy, která má potenciál ovlivňovat její ekonomické rozhodování a kontrolní skupina nikoliv.
V široké ekonomické veřejnosti je jméno Davida Carda spojeno s výzkumem v oblasti trhu práce, a to především v souvislosti s dopady změn minimální mzdy a imigrace. Společně s Alanem Kruegerem v 90. letech minulého století s využitím dat o vývoji počtu pracovních míst v odvětví rychlého občerstvení v New Jersey, kde byla v daném období zvýšena minimální mzda, a Pensylvánii, kde zůstala minimální mzda beze změny, ukázali, že růst minimální mzdy, navzdory implikacím řady teoretických modelů, nevedl k poklesu počtu pracovních míst. Závěry následně dále rozpracovali a rozšířili o další studie podobného ražení a současně zpochybnili řadu předchozích empiricky laděných prací, které k negativním dopadům růstu minimální mzdy dospěly.
V podobném duchu Joshua D. Angrist například využil data z náhodného losování sloužící pro stanovení odvedených vojáků v americké armádě během Vietnamské války k analýze dopadů této skutečnosti na jejich celoživotní příjmy či na vývoj počtu vysokoškoláků v USA. Dalším příkladem podobné práce je zkoumání dopadů reforem v oblasti možnosti potratů v USA v 70. letech minulého století na vzdělání a participaci na trhu práce různých skupin žen.
V oblasti ekonometrie Joshua D. Angrist rovněž vyvinul dvoustupňovou metodu nejmenších čtverců a společně se třetím oceněným, Guidem W. Imbensem, vyvinuli metodu lokálních průměrných dopadů intervencí (local average treatment effects) a ukázali, jak je možné využít metodu dvoustupňových nejmenších čtverců právě k odhadu průměrných dopadů intervencí na cílové skupiny v kvazi-přírodních experimentech.

V letošním roce byla Nobelova cena za chemii udělena Benjaminu Listovi (Max-Planck-Institut für Kohlenforschung) a Davidu MacMillanovi (Princeton University) za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Oba laureáti ukázali, že chemické reakce poskytující dva stereoisomery lze v přítomnosti malých chirálních organických molekul provádět vysoce selektivně za vzniku převážně jednoho z nich. Udělení Nobelovy ceny za asymetrickou organokatalýzu není překvapivé a byla jen otázka času, kdy bude udělena. Práce B. Lista a D. MacMillana z počátku tisíciletí totiž přinesly nový mimořádně účinný nástroj pro organickou syntézu. Organokatalýza je oběma laureáty a tisíci dalších autorů rozvíjena různými směry. V poslední době se například objevuje kombinace využití organokatalýzy a světla, tzv. fotoorganokatalýza. Této oblasti se věnuje i pracoviště Ústavu organické chemie na VŠCHT Praha.
V asymetrické katalýze jde především o řízení chemické reakce směrem ke vzniku převážně jednoho ze dvou možných stereoisomerů (enantiomeru – viz obr. 1 nebo diastereoisomeru). Pro tyto účely byly již dlouhou dobu využívané komplexy přechodných kovů s chirálními ligandy, nebo v tzv. biokatalýze enzymy či mikroorganismy. Organokatalýza představuje nejmladší z rodiny katalýz a vyznačuje se využíváním malých organických molekul jako katalyzátorů. Výhodou tohoto přístupu je absence přechodných kovů, často problematických z hlediska životního prostředí, a rovněž relativně snadná dostupnost organokatalyzátorů.
Pro fungování asymetrické katalýzy je nezbytné používat katalyzátory v enantiomerně čisté podobě. V případě organokatalýzy jsou takové katalyzátory relativně snadno dostupné buď přímo, nebo jen malou obměnou látek z přírodních zdrojů. Jako příklad lze uvést deriváty prolinu, alaninu či některé alkaloidy. Dnes je běžně komerčně dostupná celá řada takových derivátů. Při organokatalýze interaguje chirální organický katalyzátor s přeměňovanou látkou kovalentní, vodíkovou či iontovou vazbou a následující přeměna pak proběhne s vysokou stereoselektivitou. Typickým příkladem je aldolizace dvou karbonylových sloučenin za vzniku chirálního b-hydroxyketonu, která v přítomnosti prolinu proběhne za vzniku převážně jednoho z enantiomerů (obr. 1)1. Taková reakce by bez uvedeného katalyzátoru při běžné aldolizaci v prostředí alkalického hydroxidu probíhala za vzniku racemické směsi (poměr R:S = 1:1). Druhou reakcí, která přinesla první objevy v asymetrické organokatalýze je enantioselektivní Dielsova-Alderova reakce2.
Obrázek 1 Ilustrativní schéma tvorby produktu aldolizace acetonu a isobutyrylaldehydu z první práce na téma využití prolinu v asymetrické organokatalýze publikované B. Listem. V přítomnosti prolinu vznikal (R)-enantiomer ve velkém přebytku (98:2) oproti (S)-enantiomeru1. Vznikající C-C vazba je zvýrazněna červeně.
Asymetrická organokatalýza dnes představuje významný nástroj v oblasti organické syntézy chirálních sloučenin. Organokatalýzu nelze chápat jen jako konkurenta katalýzy přechodnými kovy a biokatalýzy, ale rovněž jako další prostředek, který umožňuje provádět nové selektivní transformace. I když na svou aplikaci ve velkém měřítku stále čeká, asymetrická organokatalýza je nástroj, který v řadě případů umožňuje významně zkrátit syntetickou cestu v porovnání s dalšími dříve známými postupy. Hlavní aplikaci nalézá především při přípravě nových léčiv a speciálních chemikálií.
Literatura
1. List, B.; Lerner, R. A.; Barbas, C. F. Proline-Catalyzed Direct Asymmetric Aldol Reactions. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 2395-2396.
2. Ahrendt, K. A.; Borths, C. J.; MacMillan, D. W. C. New Strategies for Organic Catalysis: The First Highly Enantioselective Organocatalytic Diels−Alder Reaction. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 4243-4244.

Ve čtvrtek 30. září byly v Buquoyském paláci předány vědecké ceny udělované Francouzským velvyslanectvím. Mezi 23 oceněnými doktorandy z celé republiky byli i dva studenti VŠCHT Praha Markéta Andreides a Martin Tlustý.
Ing. Markéta Andreides z Ústavu technologie vody a prostředí získala první cenu v kategorii Make Our Planet Great Again. Markéta porotu zaujala se svým příspěvkem „H2S removal from biogas through microaeration: control strategy development“. Ing. Martin Tlustý z Ústavu organické chemie za svůj příspěvek „Synthesis of inherently chiral calixarenes“ získal Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.
Ceremoniálu předsedal francouzský velvyslanec v ČR Alexis Duteretre a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce. Soutěže se zúčastnilo celkem 71 uchazečů mladších 33 let, které nominovala vysoká škola nebo Akademie věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. O výsledcích rozhodovaly odborné komise složené ze 49 českých a francouzských profesorů a vědců v sedmi kategoriích:
- Cena Albert Schweiter – Cena za lékařství
- Cena Bequerel – Cena v oblasti jaderného výzkumu
- Cena Jacques Derrida – Cena v oblasti společenských a humanitních věd
- Cena Jean-Marie Lehn – Cena za chemii
- Cena Joseph Fourier – Cena v oboru počítačových věd a informatiky
- Cena Foundation Recherche en Chimie/Université de Strasbourg – Cena za farmacii
- Cena Make Our Planet Great Again – Cena za environmentální a klimatický výzkum
Ocenění ve všech kategoriích obdrželi od partnerských organizací finanční odměnu. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.
Foto: Eva Kořínková

Publikace Management - základy, přístupy, soudobé trendy tímto novým vydáním navazuje na dvě předchozí vydání (2000 a 2010) v Management Pressu. Snahou autorů je poskytnout aktuální přehled o managementu a jeho vývoji v čase, a to jak pro vysokoškolské studenty, tak manažery z praxe. Vedoucím autorského kolektivu je profesor Jaromír Veber z našeho Ústavu ekonomiky a managementu.
Aktuální verze publikace, jak ostatně vyplývá z jejího podtitulu, je rozdělena do tří částí. První je věnována profilu manažera, manažerským funkcím a přehledu vývoje manažerských přístupů za posledních sto let. Druhá část je věnována dílčím manažerským disciplínám, mezi něž patří strategický, procesní, projektový management, řízení změn, znalostí apod. Třetí část je věnována posunům, které prodělal management s nástupem nového milénia v důsledku globalizace, digitalizace a rostoucího tlaku na ochranu životního prostředí.
Původní vydání s dotisky dosáhla nákladu vyššího než 10 tis. výtisků, s ohledem na jejich rozprodání a zánik vydavatelství byli autoři osloveni nakladatelstvím Ekopress. Společně věří, že nová kniha o managementu naváže na předchozí zájem a stane se standardní pomůckou manažerů v jejich každodenní činnosti.
Knihu je možné zakoupit ZDE.
Prof. Ing. Jaromír Veber, CSc., vedoucí autorského kolektivu
doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
doc. Ing. Galina Ostapenko, Ph.D.
doc. Ing. Lenka Švecová
Ph.D., RNDr. Jan Žufan, Ph.D.


Ve středu 6. 10. se uskutečnila tradiční společenská událost, Večer s českou chemií, kterou pořádá Svaz chemického průmyslu ČR. Hosté se v sále pražského Kongresové centra sešli po dvou letech. V minulém roce byla totiž událost kvůli protipandemickým opatřením zrušena.
„Období pandemie trvající od března loňského roku a stále hrozící možnými dopady na zdraví a disponibilitu lidí, poptávku, exportní a importní možnosti ukázalo, že se chemický průmysl, byť stále není zařazen mezi kritická odvětví, dokázal zkonsolidovat, přijmout nezbytná interní opatření pro zachování provozu a nepochybně přispěl i ke zmírnění dopadů na zdraví obyvatel i ekonomiku naší země,“ komentuje Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu, uplynulý rok postihnutý pandemií.
Přítomné Večera s českou chemií přivítal úvodním slovem prezident Svazu chemického průmyslu Petr Cingr, který shrnul uplynulé dva roky a označil je za velmi dobře zvládnuté. Pozastavil se také nad prudkým nárůstem cen energie dopadajícím na chemický průmysl. S krátkým vystoupením předstoupil náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, který vyzdvihl výbornou spolupráci s chemickým průmyslem, a předseda OS ECHO Zdeněk Černý.
Oceněny byly také Osobnosti české chemie. Pro rok 2020 udělilo představenstvo SCHP ČR cenu čtyřem osobnostem české chemie: doc. Ing. Jaromíru Ledererovi, CSc.; Ing. Miroslavě Katzerové; prof. Ing. Pavlu Ditlovi, DrSc a ing. Jaromíru Lubojackého, MBA. Ocenění byla předána na červnové valné hromadě Svazu, kromě Jaromíra Lubojackého, který nemohl být přítomen, proto ocenění převzal dodatečně na Večeru s českou chemií.
Pro letošní rok se představenstvo Svazu rozhodlo udělit ocenění 5 osobnostem české chemie a 1 čestné uznání za dlouhodobou činnost ve Svazu chemického průmyslu ČR. Cenu obdržel prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc., prof. Ing. Petr Kalenda, CSc., Ing. František Vörös, Ing. Ivan Veselý a Ing. Jaromír Hynek. Ing. Ladislav Špaček, CSc. byl oceněn za dlouhodobou činnost zejména v oblasti HSE a dobrovolné iniciativy Responsible Care v ČR.
Jako poslední bylo předáno ocenění učitelů chemie, jejichž projekty byly podány v rámci soutěže „Učme chemii atraktivně“ a vyhodnoceny odbornou komisí složenou z ředitelů středních škol. Cenu si převzala:
- Klára Bachová – ZŠ Brigádníků, Praha 10
- Miroslava Bělochová a Martina Čáslavová – ZŠ Jungmanovy sady
- Jana Bůžková – ZŠ Velká Polom
- Petr Curko – ZŠ Horažďovice
- Bohumila Kroupová – ZŠ Brno, Husova
- Dagmar Kunkelová – ZŠ Cerekvice
- Ivana Laslopová – ZŠ Sokolov
- Eliška Musilová – ZŠ Brno, Husova
- Lenka Řehounková – ZŠ Libchavy
- Eliška Sahajová – ZŠ Přerov
- Daniela Szmeková – ZŠ Brno, Křídlovická
„Večer s českou chemií je v podstatě jediné společenské fórum, kde se současně sejdou najednou zástupci všech významných společností působící v chemickém průmyslu v České republice společně s hosty, kteří rovněž mají k chemii co říci. Večer je však nejenom příležitost ke společenskému setkání, ale i příležitost veřejně ocenit zástupce chemie v různých oblastech: od úspěšných „odpovědně podnikajících společností“, přes významné osobnosti až po učitele chemie, kteří k běžné výuce přidávají i něco navíc,“ přibližuje Ivan Souček důležitost události pro chemický průmysl.

V úterý 5. října se v areálu Kampusu Dejvice opět uskutečnil štafetový běh Cross Campus, odkazující na tradiční jarní akci, která se letos bohužel nemohla konat z důvodu pandemie. Běhu se tradičně účastní závodníci z řad studentů, pracovníků institucí kampusu, ale i široké veřejnosti.
Závodníci v čtyřčlenných týmech zdolávali trať v délce 1 km vedoucí od budovy NTK kolem VŠCHT, dále parkem Indiry Gándhíové a Flemingovým náměstím. Týmy z VŠCHT Praha v letošním ročníku obsadily v absolutním pořadí 2. až 5. místo. Zvítězila mužská štafeta Sturm und Drunk, která byla zástupcem neakademické veřejnosti. Štafety z VŠCHT Praha zvítězily v kategorii smížených i ženských štafet.



Cena předsedy GAČR za vynikající výzkum
Projekt vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody je jedním z pěti oceněných projektů v roce 2021. Na projektu se jako spoluřešitelské pracoviště podílel Ústav biotechnologie VŠCHT Praha, konkrétně prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D. a jeho tým Ing. Tomáš Potočár a Mgr. Zuzana Ježková. Kolegové se v rámci projektu podíleli na chrakterizaci povrchových vlastností řas a sinic, experimentálním studiu flokulace a na modelování interakcí při tvorbě vloček.
Projekt zkoumal, jaký vliv mají organické látky, které produkují sinice, na úpravu vody při různé intenzitě míchání. Přinesl zásadní zjištění – pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Tyto podmínky ve výsledku rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný. Projekt tak přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, které lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a díky tomu zajistit pitnou vodu.
Nominace na cenu předsedy GAČR
Vědecký tým, složený z odborníků z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha a Ústavu biomedicínského inženýrství VUT Brno, pod vedením prof. Petry Patákové z VŠCHT Praha úspěšně dokončil projekt "Vztah mezi efluxem butanolu a tolerancí k butanolu u klostridií", který byl nominován na cenu předsedy GAČR 2021.
Projekt byl zaměřen na produkci rozpouštědel z obnovitelných surovin, především zemědělských nebo potravinářských odpadů, pomocí bakterií. V centru zájmu celého týmu byla nepatogenní, anaerobní bakterie Clostridium beijerinckii, která dokáže tvořit kyseliny, rozpouštědla a vodík. Z rozpouštědel je nejzajímavější butanol, který se aktuálně vyrábí z ropných derivátů, a který je výchozí látkou pro různé výrobky, včetně plastických hmot nebo paliv. Využití bakteriální produkce v průmyslovém měřítku je však zatím nerentabilní zejména kvůli nízkým dosahovaným koncentracím butanolu. Ty jsou způsobeny toxicitou butanolu k buňkám produkční bakterie.
Právě mechanismy, které by mohly zvýšit toleranci producenta k butanolu a tím učinit jeho fermentační produkci konkurenceschopnější, byly studovány v projektu, financovaném GAČR. Je zřejmé, že buněčná odpověď na vyšší koncentraci butanolu v prostředí je multifaktoriální a budeme-li chtít zvýšit toleranci produkčních buněk, budou i naše cílené zásahy muset být zaměřené na posílení různých přirozených obranných mechanismů nikoliv pouze na jediný vybraný faktor. Než k tomu dojde, je nutné fungování těchto mechanismů dobře pochopit a k tomu tento projekt přispěl.
Fakulta chemické technologie (FCHT)
Akademický senát Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha vyhlásil volby děkana pro funkční období 1. 2. 2022 – 31. 1. 2026.
Návrhy kandidátů na děkana může zaslat každý člen akademické obce FCHT a vědecké rady FCHT do 17. 10. 2021 předsedkyni volební komise Ing. Ivoně Sedlářové, Ph.D. na e-mailovou adresu Ivona.Sedlarova@vscht.cz.
Jména kandidátů na děkana zveřejní volební komise 1. 11. 2021 na webové stránce fakulty a webové stránce AS FCHT.
Představení kandidátů proběhne na mimořádném zasedání senátu, které se bude konat ve čtvrtek 25. 11. 2021 v posluchárně AI v odpoledních hodinách (začátek zasedání bude upřesněn).
Volba kandidáta na děkana proběhne na zasedání AS FCHT v úterý 7. 12. 2021.
Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP)
Akademický senát Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha vyhlásil volby děkana pro funkční období 1. 2. 2022 – 31. 1. 2026.
Návrh na kandidáta může podat každý člen akademické obce FTOP a vědecké rady FTOP. Návrh je nutno zaslat na adresu volební komise volbydekanftop@vscht.cz nejpozději 1. 11. 2021 do 10:00 h.
Do 3. 11. 2021 volební komise zveřejní na úředních deskách a webových stránkách FTOP seznam navržených kandidátů.
Představení kandidátů a jejich vizí pro další rozvoj FTOP proběhne v termínu 8. 11. − 19.11.2021. Přesný den, čas a místo představení kandidátů bude upřesněn volební komisí nejpozději v den zveřejnění navržených kandidátů.
Vlastní volba proběhne na zasedání AS FTOP VŠCHT Praha v termínu 22. 11. − 26. 11. 2021. Přesný den, čas a místo konání voleb bude upřesněn volební komisí dle aktuální situace.

Profesor Pospíšil se zúčastnil kulatého stolu Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Je možné stavební odpad zpracovat, aby se dal následně efektivně využít? Existují už v České republice nějaké konkrétní příklady z praxe? Mohou v rámci výzkumu nějak pomoci vysoké školy, nebo zatím na potřeby stavebního průmyslu nedokážou pružně reagovat? A jak může Green Deal ovlivnit ceny staveb v příštích deseti letech? Nejen tyto otázky probírali hosté kulatého stolu, který se věnoval cirkulární ekonomice a udržitelnosti ve stavebnictví.
- Souhrn kulatého stolu v článku na iDnes
- Krátké video z kulatého stolu s hlavními myšlenkami
- Kompletní záznam diskuse
Zdroj: ČTK

Sedněte s námi do stroje času a ve speciálu k Noci vědců se společně s profesorem Jiřím Wannerem z Ústavu technologie vody a prostředí vydejte do doby, kdy v Praze vznikla její kanalizační síť.


Profesor Radek Cibulka z VŠCHT Praha společně s profesorem Marcem W. Fraaijem z Univerzity v Groningenu přichystali knihu o všech aspektech katalýzy využívající flaviny. Publikace vyšla v nakladatelství Wiley-VCH.
„Flaviny mají nezastupitelnou roli v metabolismu všech typů organismů. Podobně jako v buňkách mohou být flaviny užitečné jako katalyzátory reakcí v umělých systémech – v baňkách, například při syntéze nových látek. V katalýze však můžeme využít přímo živé buňky či izolované flavoenzymy,“ říká Radek Cibulka, jeden z editorů knihy, a dodává: „Když jsme s pomocí kolegů z celého světa dali dohromady tuto knihu, mysleli jsme si, že ta obsahuje veškeré základní a nové poznatky o katalýze, fotokatalýze či biokatalýze s flaviny. Problematika se však rozvíjí tak rychle, že již dnes by se dala psát další kapitola…a to je vlastně dobře“.
Odkaz na knihu: Flavin‐Based Catalysis | Wiley Online Books

![DSC_2908 [1600x1200]](/images/450!0/uzel/60751/0001~~cwl2jjeyNLBQiDY0MzCoMDQyMIgFAA.jpg)
Ve čtvrtek 9. září se na zahradě Lidické galerie uskutečnilo slavnostní vyhlášení a předání nejvyšších ocenění 49. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2021, medailí „Lidická růže“ a Cen poroty. VŠCHT akci podpořila hned na několika úrovních – poskytla dárky pro oceněné děti, zapojila se „chemickým“ stánkem do doprovodného programu a docentka Jitka Čejková byla jednou z osobností, které dětem ceny předávaly.
Již nyní se děti ve věku 4–16 let mohou přihlásit do dalšího, jubilejního ročníku soutěže, tentokrát na téma „Muzeum“. Uzávěrka přihlášek je 11. 2. 2022. Více na https://www.mdvv-lidice.cz/vyzva/.

Na konci letního semestru proběhla na VŠCHT anketa mezi vyučujícími o distanční výuce, která měla zmapovat zkušenosti a problémy s tímto typem výuky.
Z průzkumu vzešlo mnoho námětů na zlepšení organizace a standardizace on-line výuky. Dále z ankety vyplynulo, že na VŠCHT byla distanční výuka majoritně zajišťována pravidelnou on-line výukou v čase rozvrhu. Podrobně zpracované výsledky ankety naleznou členové akademické obce VŠCHT Praha na intranetu.
Na základě informací z ankety se VŠCHT Praha soustředí na podporu vyučujících a řešení jejich technických problémů. Optimalizuje se zajištění softwarové a hardwarové podpory vyučujících. Výsledky ankety mohou podpořit sdílení zkušeností vyučujících (nejen) s distanční formou vyučování.
Z ankety dále vyplynulo, že mezi pozitivní stránky distanční výuky patří mimo jiné sebevzdělání pedagogů, vytváření nových studijních materiálů nebo příležitosti k zamyšlení nad koncepcí a obsahem prezenční výuky.
Děkujeme všem, kteří se podíleli na vyplnění ankety a na řešení zjištěných nedostatků.

Ocenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 7. 9. 2021 v rámci docentských a doktorských promocí v Betlémské kapli.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
U příležitosti promocí, které se uskutečnily 7. září 2021 v Betlémské kapli, rozšířili řady držitelů prestižního ocenění tři členové akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Pavel Matějka.
Přehled oceněných

Děkan FCHT vyhlašuje přijímací řízení do nově akreditovaného doktorského studijního programu Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví pro akademický rok 2021/2022.
Harmonogram přijímacího řízení do DSP:
Termín pro podání přihlášky: 3. 9. – 6. 10. 2021
Přijímací pohovory s uchazeči: 13. 10. 2021 v 10 h, budova A, m.č. A09
Oznámení výsledku uchazečům: do 20. 10. 2021
Zápis do studia: do 29. 10. 2021 - dle pokynů děkanátu
Kontaktní osoba: pí. Bajzíková – sarka.bajzikova@vscht.cz, 2220 44 3814

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze zahajuje dne 17. 9. 2021 první ročník kurzu celoživotního vzdělávání s názvem Sustainability management. Ve spolupráci s velvyslanectvím Finska bychom Vám velmi rádi zprostředkovali a pozvali Vás na výstavu Severská udržitelná města. Výstava je společným dílem severských zemí, Finska, Dánska, Norska a Švédska a je dostupná online na www.severskamesta.cz.
Jak zajistit, aby se všem obyvatelům žilo ve městech pohodlně? Jak přivést lidi dohromady? Jak adaptovat město na klimatickou změnu? Jak do měst vrátit přírodu? Jak navrhnout město, kde jsou auta zbytečná?
Města po celém světě čelí obrovským, ale velmi podobným výzvám - od osamělosti seniorů přes záplavy až po znečištěné ovzduší. Výstava Severská udržitelná města představuje některá z řešení, která pro severská města navrhli jejich architekti a inženýři v oblasti zdraví, mobility, snižování uhlíkové stopy, cirkulárního hospodářství a odolnosti měst.
Všechna řešení jsou spojená s minimálně jedním z Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Přejeme vám krásný kulturní a udržitelný zážitek!
Ústav chemie ochrany prostředí

Děkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, se specializacemi:
- Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky,
- Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů,
- Konzervovánírestaurování uměleckořemeslných děl z kovů.
Přihlášky do studijního programu, včetně vybrané specializace, je možné podávat od 26. 7. do 27. 8. 2021 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz. V přijímacím řízení ke studiu je podmínkou pro přijetí úspěšné vykonání talentové zkoušky z výtvarných a řemeslných dovedností. Talentová zkouška se bude konat na přelomu srpna a září, o konkrétním termínu konání talentové zkoušky budou uchazeči vyrozuměni.
Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 8. 9. 2021 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.
Výuka v zimním semestru začíná 13. 9. 2021.


V úterý 24. srpna předal ministr školství Robert Plaga medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za rok 2021 celkem 35 významným osobnostem tuzemské pedagogiky. Jedním z oceněných byl také profesor Milan Pospíšil, který převzal medaili 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.
Profesor Pospíšil působí na VŠCHT Praha jako prorektor pro strategie a rozvoj, je též předsedou Rady vysokých škol. Ve své profesní činnosti se zaměřuje na praktický aplikovaný výzkum v oblastech analýzy uhlovodíků, vlivu spalování na životní prostředí, progresivních technologií výroby paliv a v poslední době i na tvorbu národní strategie použití obnovitelných zdrojů energie v dopravě.
Medaile MŠMT se udělují za významnou pedagogickou, výchovnou, vědeckou nebo uměleckou práci, dlouhodobé a vynikající působení v resortu školství nebo za mimořádně záslužný čin při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v České republice. Medaile se udělují ve dvou stupních, a sice 1. stupně (stříbrná) a 2. stupně (bronzová). Kandidáty a kandidátky na medaile mohou navrhovat zástupci škol, vyučující, rodiče, žáci, ale i široká veřejnost. O udělení medaile rozhoduje ministr školství na základě došlých návrhů. Autorem návrhu medaile je akademický sochař Zdeněk Kolářský, plaketu Františky Plamínkové navrhli a vyrobili na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově.
"V době pandemie se ukázalo, jak nenahraditelná je nejen prezenční výuka jako taková, ale hlavně práce učitelek a učitelů. Kromě gratulací k ocenění vám chci také poděkovat za to, co děláte, za to, jací jste, a za to, že jste," uvedl mimo jiné během ceremoniálu ministr školství Robert Plaga.
Více informací včetně kompletního seznamu oceněných najdete ZDE.
Zdroj: MŠMT

Letní škola pro středoškolské učitele a studenty středních škol je tradičním setkáním těch, pro které je chemie nejen zaměstnáním, ale i koníčkem. Letní škola je akreditovaným vzdělávacím programem a je součástí servisu VŠCHT Praha středním školám. Během akce dochází k vzájemně inspirativním setkáním předních odborníků VŠCHT a středoškolských pedagogů. Přednášky jsou zaměřeny na nové trendy a poznatky z různých oblastí chemie, které nejsou předmětem běžné standardní středoškolské výuky.
Středoškolští pedagogové pak mohou na základě nově získaných poznatků a informací motivovat své žáky pro studium chemie. Pro studenty letní školy je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh v moderních laboratořích VŠCHT Praha.
Partnery projektu jsou ORLEN Unipetrol a Národní technická knihovna.
foto: Tomáš Balický

Ve druhé polovině července se v Japonsku odehrály hned dvě olympiády - kromě té sportovní také chemická, určená pro talentované středoškoláky. Kvůli současné epidemiologické situaci se soutěž konala distančně. Český tým a slovenský tým společně vycestovaly do školicího zařízení VŠCHT Praha v Jáchymově.
Kromě vlastní soutěže na studenty čekal pestrý doprovodný program, včetně exkurzí do dolů, horské turistiky a výletu do Karlových Varů. Během soutěže bylo pro studenty nachystáno devět teoretických úloh, na jejichž vyřešení měli pět hodin.
Všichni čtyři čeští reprezentanti si s náročnými úlohami skvěle poradili a v konkurenci 309 soutěžících ze 79 zemí již potřinácté v řadě získali čtyři medaile - Filip Hůlek zlatou, Marek Pavlica stříbrnou a Tomáš Heger a Jakub Sochor bronzovou. Gratulujeme!
Čtveřice doktorandů z Ústavu analýzy potravin a výživy Fakulty potravinářské a biochemické technologie získala významná ocenění udělená AOAC International (American Organization of Analytical Chemists International.
Jakub Tomáško získal AOAC International / Herbalife Nutrition Student Scholarship pro rok 2021
Klára Navrátilová získala AOAC International/Sciex Rising Star Award pro rok 2021
Kateřina Šebelová získala 2021 Harvey W. Wiley Scholarship, které je ročně udělováno jménem Harvey W. Wileyho, jednoho ze zakladatelů organizace AOAC INTERNATIONAL v roce 1884.

VŠCHT Praha se rozhodla následovat příklad prestižních zahraničních technických univerzit a rozšířila nabídku pro uchazeče o ekonomicko-manažerské programy. Jejich specifikem je velký důraz na kvalitu a náročnost studia, typickou pro tradiční chemické programy a VŠCHT jako takovou (pro rok 2022 byla mezinárodně nejlépe hodnocenou technickou univerzitou v ČR - QS World University Ranking #373-376).
Do ekonomicko-manažerského bakalářského studijní programu Ekonomika a management s perspektivou dobrého pracovního uplatnění a dalšího profesního růstu je možné se přihlašovat od 2. do 22. srpna 2021.
V navazujícím magisterském programu Odvětvový management si lze volit mezi specializacemi Projektové řízení inovací a Řízení chemického průmyslu. Tento studijní program je možné absolvovat i v blokové formě, kde se cvičení konají o víkendech a pro přednášky jsou k dispozici rozšířené studijní opory včetně videozáznamů. Tuto organizaci studia ocení především zájemci, kteří již pracují nebo například pečují o děti.
Přihlášky lze podávat do 22. srpna 2021 na webu studuj.vscht.cz.
Ke studiu se přijímá na základě přijímací zkoušky z matematiky a angličtiny, která se uskuteční na konci srpna. Uchazeč si může zažádat o prominutí přijímací zkoušky nebo její části z poměrně široké palety důvodů, které jsou popsány v podmínkách přijetí (pro bakalářský program a pro navazující magisterský program).
Veškeré informace naleznete na webu Ústavu ekonomiky a managementu.


Jiří Šimánek studuje první ročník navazujícího magisterského programu „Syntéza léčiv“ a jeho sportovní disciplínou je „Veslování - dvojskif lehkých vah“. Na olympijských hrách se svým parťákem Miroslavem Vraštilem dostali do finále A a nakonec získali "bramborovou medaili" za umístění na 4. místě. Více v reportáži České televize.
Jan Cincibuch se na těžkém dvojskifu na olympijské hry se kvalifikoval s Jakubem Podrazilem v dodatečné kvalifikaci v polovině května 2021. Na kvalifikaci se tato nově vytvořená posádka společně připravovala jen necelé 3 týdny. Na olympiádě se jim sice nepodařilo postoupit do semifinále, ale skončili nakonec na 13. místě. Přesto byl jejich výkon obdivuhodný.
Jan Cincibuch nedávno vyhrál mistrovství Evropy kategorie do 23 let a před olympiádou poskytl rozhovor serveru veslo.cz.




VŠCHT Praha pošle na pomoc lidem postiženým živelnou pohromou (tornádo na Moravě, downburst na Lounsku) dar ve výši 1 000 000 korun.
Zároveň bude rodičům ze zasažených oblastí nabídnuta možnost umístit jejich děti v červenci na týdenní tábor VŠCHT s ubytováním na kolejích i dopravou zdarma.
Děkujeme všem, kdo již finančně či jinak pomohli nebo se pomoci chystají.



Ocenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 23. 6. 2021 v rámci doktorských promocí v Betlémské kapli.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
U příležitosti doktorských promocí, které se uskutečnily 23. června 2021 v Betlémské kapli, rozšířili řady držitelů prestižního ocenění tři členové akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Pavel Matějka.
Přehled oceněných

Doktor Michal H. Kolář, vedoucí Laboratoře dynamiky biomolekul na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT, obdržel cenu německé Nadace Alexandera von Humboldta pro rok 2021. Ta ji uděluje svým bývalým stipendistům a nositelům vědeckých grantů na realizaci inovativních komunitních projektů. Ocenění Dr. Kolář získal za projekt podporující aktivity spolku Czexpats in Science, který sdružuje a propojuje české vědce a vědkyně působící v zahraničí. Do Česka poputuje ocenění vůbec poprvé.
“Peníze od Humboldtovy nadace a také její světové renomé nám umožní během tří let uspořádat sérii workshopů pro vědecké pracovníky. Projekt jsme pracovně nazvali Sharing Czexpats a jeho cílem je zlepšení akademické kultury v Česku,” uvádí doktor Kolář. “Chceme českou akademickou komunitu vystavit zkušenostem ze zahraničí a budovat zdravou vědeckou praxi bez velkého politikaření, přímým kontaktem s lidmi, kteří vědu skutečně dělají,“ dodává. Jako akademickou kulturu vnímá Kolář vše, co se děje ve výzkumné skupině, ale nesouvisí s technickým prováděním vědy, s tvrdými dovednostmi. “Jde například o to, jak komunikuje vedoucí skupiny se studenty, jak se rekrutují noví členové skupiny nebo řeší mezilidské konflikty. Může to být překvapivé, ale na vědeckou práci to má podobně významný vliv, jako třeba možnost využívat moderní přístrojové vybavení nebo mít dostatek peněz na spotřební materiál,“ vysvětluje Kolář.
Spolek Czexpats in Science vznikl v roce 2018 s cílem propojovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí a usnadnit jim komunikaci s českým akademickým prostředím. Členové spolku se označují jako czexpati, což je neologismus z anglického Czech expatriate, Čech/Češka žijící mimo svou vlast. Veřejně spolek podpořili např. senátor a absolvent VŠCHT Jiří Drahoš, nebo Monika Vondráková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Neuron. Czexpats in Science jsou zapojeni do řady projektů a aktivit; účastní se sociologického výzkumu czexpatů, pořádají předvánoční Konferenci pod stromeček nebo v Česku popularizují objevy s heslem Světová věda s českými kořeny.
Nadace Alexandera von Humboldta patří mezi přední světové vědecké nadace podporující vědeckou spolupráci a excelentní výzkum. Z veřejných zdrojů ročně podpoří asi 700 vědkyň a vědců na všech kariérních stupních a umožní jim působit v Německu, případně vycestovat z Německa za vědou do zahraničí. Její alumni síť čítá přes 30 tisíc členů. Mezi držitele některého ze stipendií nebo vědeckých grantů patří 56 nositelů Nobelovy ceny včetně např. loňské laureátky Emmanuelle Charpentier, která se podílela na objevu technologie CRISPR/Cas.







VŠCHT již podruhé obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2022. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 373-376. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2022 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 26. místo na světě a první v Česku.
„Již třetí úspěch v řadě je samozřejmě milým výsledkem všech pracovníků a studentů naší školy. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a zlepšovali se.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Asi i vzhledem k pandemické situaci ale došlo u těchto ukazatelů k meziročnímu poklesu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT pokles z loňského umístění na 342. místě.
V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 266-267. místě na světě. ČVUT Praha se posunulo na 403.-406. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 701.-750. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 15 českých univerzit.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2022.


V neděli 6. 6. 2021 ve věku 67 let zemřel pan docent František Hampl, dlouholetý člen Ústavu organické chemie VŠCHT Praha.
František Hampl působil na VŠCHT Praha od roku 1991, kdy se na svou alma mater vrátil po osmi letech působení ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. I toto působení v praxi, ale také vrozená touha poznávat věci do hloubky a také výborná paměť mu pomohly stát se respektovaným odborníkem v oblasti chemie léčiv. Kniha Farmakochemie, na které se podílel jako spoluautor, dávno překročila svým významem hranice školy i České republiky. Byl však předně vynikajícím pedagogem. Vychoval celou řadu absolventů na bakalářském, magisterském i doktorském stupni studia, spolupodílel se na zavedení studijních programů orientovaných na Syntézu a výrobu léčiv, kterých byl i garantem.
Radek Cibulka: Franta by učitel tělem i duší. Vždy jsem obdivoval, jak trpělivě a od základu dokázal, často i opakovaně, jednotlivým studentům vysvětlovat určitou problematiku. Na to si vždy našel čas. Já jsem se od něj vlastně učil neustále, nejprve jako diplomant, poté jako kolega a kamarád.
Bez ohledu na to, co právě dělal, vynikal analytickou pečlivostí a precizností. Dodržoval „pravidla hry“ a bouřil se proti jejich ohýbání. Přesto nebyl žádný suchar a dokázal se ve společnosti dobře bavit, obzvláště při dobrém moravském vínu.
Odešel vynikající kamarád a člověk, který si stál za svými názory a dokázal je prosadit; člověk, který byl vždy připraven ostatním pomoci.
Franto, budeš nám scházet. Čest Tvé památce!
Radek Cibulka a Jiří Svoboda
Na sekretariátu Ústavu organické chemie je připravena kondolenční kniha, kde se můžete podepsat či přidat pár slov.
Stručný životopis
Doc. Ing. František Hampl, CSc. se narodil v roce 1954 v Kolíně. Je absolventem Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde získal nejprve inženýrský titul a posléze obhájil disertační práci. Po osmileté kariéře výzkumného pracovníka ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii se v roce 1991 vrátil na VŠCHT Praha, kde působil nejprve jako odborný asistent a po habilitaci v roce 2000 jako docent na Ústavu organické chemie.
V rámci svého působení v aplikovaném výzkumu, zejména ve Spolaně Neratovice, se stal autorem několika desítek patentů, z toho třinácti realizovaných. Své tvůrčí schopnosti a zkušenosti pak přenášel i na studenty VŠCHT Praha, kde se v rámci vědecké činnosti věnoval micelární katalýze a reaktivátorům acetylcholinesterasy. Bohatá je jeho pedagogická činnost, kde se kromě školení kvalifikačních prací podílel na výuce organické chemie, a zejména pak při výuce farmakochemie. Byl také garantem předmětů a studijních programů v této oblasti. Docent Hampl je spoluautorem knihy Farmakochemie, která byla předmětem řady dotisků a nových vydání a slouží jako učebnice na vysokých školách v Česku i na Slovensku.



V rámci zahájení oznámili 1. digitálního kongresu Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) oznámili výkonný ředitel IWA Kala Vairavamoorthy a prezident IWA Tom Mollenkopf jmenování dvou nových čestných členů IWA. Jedním z nich je přitom profesor Jiří Wannner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT, druhým pak profesor Mark van Loosdrecht z Technické university Delft, Nizozemí.
„Myslím, že je to ocenění i celého českého vodního hospodářství, neboť IWA uděluje čestné členství jen výjimečně,“ uvedl profesor Wanner ke svému jmenování do prestižní pozice v IWA.

Nová pyrolýzní jednotka na zpracování odpadních plastů byla 12. května slavnostně otevřena v litvínovském závodě společnosti ORLEN Unipetrol. Pyrolýzní jednotka je výsledkem společného projektu PYREKOL řešeného VŠCHT Praha, ORLEN Unipetrol a ORLEN UniCRE, který je zaměřen na chemickou recyklaci plastů a její implementaci do standardní výroby. Na VŠCHT Praha se na vědecké části projektů podílí tým Dr. Petra Straky z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv, Ústavu energetiky a Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší.
Proces pyrolýzy není žádnou novinkou, po tisíce let sloužil k výrobě dřevěného uhlí. Za druhé světové války byla pyrolýza využívána k výrobě pohonných hmot z uhlí a v současné době se pro změnu pyrolýza používá především v rafinerii pro výrobu surovin pro petrochemický průmysl. Typicky se tak z různých ropných frakcí vyrábí například etylen, propylen, 1,3-butadien a aromáty jako benzen, toluen a xyleny a další převážně nenasycené uhlovodíky. Velká část těchto uhlovodíků se používá pro výrobu plastů, kterých se v současné době na světe vyrobí přes 320 milionů tun za rok. Přibližně polovina tohoto množství plastů je však využívána pro výrobu obalů s velmi krátkodobým využitím.
Hromadění použitých plastů na pevnině i v oceánech je jedním ze současných palčivých problémů lidstva. Plasty byly již nalezeny i na dně Mariánského příkopu. Vzhledem k obrovskému množství a rozmanitosti odpadních plastů v současné době zažívá léty ověřený proces pyrolýzy renesanci a očekává se, že by se tímto zdánlivě jednoduchým postupem mohly plasty zpracovávat zpět na suroviny zpracovatelné v petrochemickém průmyslu.
Projekt PYREKOL si neklade za cíl pouze navrhnout technologii pro pyrolýzu odpadních plastů a pneumatik, ale především implementovat produkty pyrolýzy do rafinerského procesu. Mohou být tudíž využívány jak na výrobu základních petrochemikálií, tak pro výrobu komponent motorových paliv. Bude nutné řešit řadu problémů a výzev jako je například nízká stabilita pyrolýzních olejů a s ní spojené problémy se skladováním a transportem pyrolýzních olejů. Klíčovou výzvou bude rafinace pyrolýzních olejů usnadňující jejich další zpracování v rafinerii. Výstupy projektu by měly v rámci cirkulární ekonomiky pomoci efektivnímu opětovnému využití odpadních plastů a pneumatik v petrochemickém průmyslu a snížení uhlíkové stopy.
Více v tiskové zprávě.


Profesor Zdeněk Sofer získal podporu pro již druhý projekt ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích programu ERC CZ. Pětiletý projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů podpořený částkou 64 mil. Kč tematicky navazuje na první ERC CZ grant z udělený prof. Soferovi loni.
Projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů se zabývá studiem metod exfoliace 2D materiálů, přípravou monovrstev pomocí fyzikálních a chemických metod a jejich funkcionalizaci pomocí kovalentních a nekovalentních interakcí. Nově syntetizované materiály budou studovány pro aplikace na uchovávání energie v podobě baterií a superkapacitorů, heterogenní katalýze a fotoelektrokatalýze a optioelektronických aplikací v hybridních OLED strukturách.

Kurz je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 8. května 2021 celkem 81 nových profesorů. Bylo mezi nimi i pět kandidátů z VŠCHT Praha:
- doc. Ing. Petr KOČÍ, Ph.D. pro obor Chemické inženýrství
- doc. Ing. Vladimír KOČÍ, Ph.D. pro obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí
- doc. RNDr. Martin PUMERA, Ph.D. pro obor Anorganická chemie
- doc. Mgr. Daniel SVOZIL, Ph.D. pro obor Biochemie
- doc. Ing. Ondřej UHLÍK, Ph.D. pro obor Mikrobiologie


Hanami, japonský svátek jara spojený s výkvětem sakur v pražských Dejvicích, je zpět. Již po třiadvacáté. V průběhu celého týdne se mohou zájemci přijít podívat na nádherně vybarvené stromy, zklidnit roztěkanou duši a vnímat jaro všemi smysly.
Doprovodný program se s ohledem na epidemiologická opatření přesunul kompletně do on-line prostoru, kde jsou v nabídce rozhovory a webináře o duševní hygieně, pořady spojené s japonskou kulturou, záznamy živých vystoupení kapel nebo lekce jógy. Interaktivitu zajišťují nejrůznější hry, populární pub kvíz a on-line konverzace. Tematicky je letošní ročník spjatý především s duševním klidem, ale i odvrácenou stranou nitra.
Do programu přispěli mimo jiné přední český kurátor asijského umění a japanolog doc. Filip Suchomel, herec Jan Nedbal nebo reprezentant ČR a třetí evropský hráč hry Gó. Z hudebníků pak především Floex, Himalayan Dalai Lama s novou deskou Isolated Bonds, kurátorované playlisty připravili DJs z kolektivů Addict Sound, Punctum radio, Radio Wave, Heartnoize Promotions, Swim nebo Wrong.
Veškerý doprovodný program naleznete na webu hanami.vscht.cz
Můžete se podívat i na facebookovou událost Hanami: Jarní klid | 花見: 春の静けさ.


Lesamáj je multižánrový nekomerční site-specific festival, oslava jara, svobody a tvůrčí energie v duchu myšlenky „studenti studentům“.
Organizační tým festivalu je složený ze studentů škol dejvického Kampusu (VŠCHT, ČVUT, ÚOCHB, KTF UK) a navazuje na tradici nekomerčních majálesových oslav, coby iniciativy studentů.
Studenti Kampusu Dejvice se rozhodli v roce 2018 uspořádat tradiční o