idvazba: 7230
šablona: stranka_novinky
čas: 8.12.2021 00:58:19
verze: 5013
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW
![DSC_2908 [1600x1200]](/images/195!110/uzel/60751/0001~~cwl2jjeyNLBQiDY0MzCoMDQyMIgFAA.jpg)
![[000202]](/images/195!110/uzel/22496/%5B000202%5D.jpg)
![[000202]](/images/195!110/uzel/20343/%5B000202%5D.jpg)
Kandidátem na děkana FCHT zvolen profesor ZámostnýAkademický senát Fakulty chemické technologie zvolil na svém zasedání v úterý 7. prosince 2021 kandidátem na děkana profesora Petra Zámostného. Kandidáta jmenuje děkanem rektor VŠCHT Praha. Funkční období začíná únorem 2022.
Profesor Petr Zámostný zastává od roku 2014 doposud pozici proděkana pro pedagogickou činnost a v současnosti vede Ústav organické technologie. Jeho vědecko-výzkumná činnost je zaměřena do oblastí petrochemie, chemické a farmaceutické technologie a inženýrství. V petrochemické oblasti se věnuje zejména experimentálnímu i teoretickému studiu pyrolýzních a krakovacích reakcí a modelování souvisejících výrobních procesů, ve farmaceutické oblasti zejména jednotkovým operacím výroby pevných lékových forem a formulačnímu inženýrství. Intenzivně se věnuje spolupráci s chemickým a farmaceutickým průmyslem.
Jde rozpustit jen kousek molekuly?Jan Heyda se podílel na studii zveřejněné v Nature Chemistry.
Koronavirus - informace z 18. 11.Změny v režimu výuky od 22. 11. 2021 včetně výhledu na možné další zpřísnění.
Potkejte VŠCHT na veletrhu vzdělávání v PrazeVŠCHT Praha se 25. až 27. 1. prezentuje na pražském veletrhu Gaudeamus.
Ivana Suchánková zvítězila v SHE STEM AwardIvana Suchánková zvítězila v české části soutěže se svoji bakalářskou prací Comparison of the ability of capsid proteins of selected flaviviruses to assemble nucleocapsid under in vitro conditions a zúčastní se mezinárodní WE Local konference v Londýně.
SHE STEM Award je ocenění udělované brněnskou affiliate mezinárodní neziskové organizace Society of Women Engineers ve spolupráci se společností Honeywell spol. s r.o. Cena je udělena autorkám nejlepších bakalářských prací vypracovaných na technických vysokých školách v Česku.
Soutěž je organizována za účelem podpory výjimečných výkonů dívek a žen v technických oborech. Je součástí poslání Society of Women Engineers, která každoročně oceňuje úspěchy žen a dívek na všech úrovních jejich kariéry v oblasti technologií.
Profesor Urban oceněn Medailí Josefa HlávkyV předvečer 17. listopadu 2021 byly předány na zámku v Lužanech ocenění Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a mezi laureáty tradičně nechyběli ani zástupci VŠCHT Praha.
Profesor Štěpán Urban z Fakulty chemicko-inženýrské získal Medaili Josefa Hlávky jako výraz ocenění jeho celoživotního díla. Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty pak získali:
- Ing. Michal Lojka, student doktorského studia Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha
- Ing. Klára Škodáková, studentka doktorského studia Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha
- Ing. Hana Raschmanová, Ph.D., absolventka doktorského studia Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha
- Ing. František Králík, Ph.D., absolvent doktorského studia Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.
Všem oceněným upřímně gratulujeme!
Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc. je uznávaným odborníkem ve vysoce rozlišené infračervené a mikrovlnné spektroskopii, kde rozvíjel teorii rotačně vibračních hamiltoniánů společně se sofistikovanými programovými prostředky pro detailní analýzu spekter, a také v rozvíjející se terahertzové spektroskopii, kde se zabývá slabými intermolekulárními interakcemi v kondenzované fázi. V poslední době je znám i jako průkopník v oblasti forenzní olfaktronické identifikace osob a digitalizace pachové signatury včetně určování skupinových vlastností jedince (určování etnického původu, pohlaví, krevních skupin atp.) detailní analýzou chemického složení pachu.
Štěpán Urban vystudoval specializaci fyzikální chemie na PřF UK Praha v roce 1974. Diplomovou práci vypracoval na Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV, kde v roce 1980 obhájil dizertační práci v problematice vysoce rozlišených spekter amoniaku a kde následně pracoval jako vědecký pracovník. Po roce 1990 se začal věnovat pedagogické činnosti nejprve na UK, a poté na VŠCHT Praha, kde v roce 1992 zavedl magisterský kurz „Molekulová spektroskopie“. V roce 1995 se habilitoval v oboru analytická chemie a v roce 2003 byl pro tento obor jmenován profesorem.
Štěpán Urban absolvoval řadu významných zahraničních pobytů: třikrát na univerzitě v Kolíně na Rýnem, na Státní univerzitě v Columbusu, Ohio, s podporou Harald-Nielsenova stipendia, na Spektroskopickém ústavu AV SSSR v Troicku u Moskvy, nebo na Univerzitě v Lille. Po roce 1990 mu bylo uděleno prestižní stipendium Humboldtovy nadace na universitě v Kolíně. Jako hostující profesor působil na Universitě Paris-Sud, v Orsay, opět na univerzitě v Columbusu, dále pak na japonském ústavě pokročilého interdisciplinárního výzkumu v Tsukubě a na Ústavu chemické fyziky university v italské Bologni.
Štěpán Urban je autorem více než 150 původních vědeckých publikací v recenzovaných mezinárodních časopisech.Tyto práce byly citovány více než 1500-krát. Profesor Urban prezentoval více než 95 příspěvků na konferencích, z toho 3 vyžádané plenární přednášky v zahraničí a 11 vyžádaných přednášek v ČR.
V roce 2010 obdržel medaili Ioannes Marcus Marci Medal, v letech 2010–16 byl členem redakční rady Journal of Molecular Spectroscopy a dlouhodobě působí jako předseda organizačního výboru mezinárodních konferencí o vysoce rozlišené molekulové spektroskopii. V rámci konferencí v Praze přivítal 5 nositelů Nobelovy ceny. Profesor Urban aktivně pracoval v panelech grantové agentury ČR a byl také českým zástupce v mezinárodním ústavu pro systémové analýzy (IIASA) v Laxemburku u Vídně. Je též organizátorem mezinárodního workshopu v novém vědním oboru Forenzní olfaktronika. V tomto oboru je i konzultantem Ústavního soudu.
Štěpán Urban získal jako řešitel 12 grantových projektů (včetně jednoho amerického a jednoho evropského), které mu umožnily vybudovat na VŠCHT špičkové laboratoře pro mikrovlnnou, centimetrovou, submilimetrovou vysoce rozlišenou spektroskopii, dále pro terahertzovou spektroskopii a špičkovou olfaktronickou laboratoř. Všechny tyto laboratoře jsou v ČR jedinečné.
Štěpán Urban jako školitel úspěšně vedl mnoho desítek studentských závěrečných prací. Během jeho osmiletého působení v roli vedoucího Ústavu analytické chemie na VŠCHT Praha zažilo toto pracoviště nebývalý rozkvět a stalo se i špičkovým forenzním školícím pracovištěm pro desítky českých i zahraničních studentů.
Kandidátem na děkana FTOP zvolen profesor JeníčekAkademický senát Fakulty technologie ochrany prostředí zvolil na svém zasedání ve středu 24. listopadu 2021 kandidátem na děkana profesora Pavla Jeníčka. Kandidáta jmenuje děkanem rektor VŠCHT Praha. Funkční období začíná únorem 2022.
Profesor Pavel Jeníček se kromě zmrzliny, anaerobně stabilizovaného kalu, skoku o tyči a vedení ústavu 217 věnuje i tomu, jak může čistírna odpadních vod produkovat více energie, než kolik spotřebuje.
Foto: Lucie Pokorná
Pivovarství - teorie a praxe výroby pivaGabriela Basařová, Jan Šavel, Petr Basař , Pavlína Basařová , Adam Brož
Dovolujeme si nabídnout Vám druhé, aktualizované a upravené vydání knihy „Pivovarství“. Kolektiv autorů tím navazuje na první, dnes již rozebrané a velmi poptávané vydání této zásadní publikace v oboru (vyšlo v roce 2010). Vzhledem k tomu, že vývoj pivovarského průmyslu od prvního vydání knihy pokračoval rychlým tempem, doplnili autoři jednotlivé kapitoly o aktuální informace týkající se nových technologií, zařízení a vědeckých poznatků včetně odkazů na nové zdroje informací.
Kniha „Pivovarství“ pojednává v šestnácti kapitolách o celém procesu výroby piva. První kapitola se zabývá surovinami potřebnými pro výrobu piva (slad, chmel a chmelové produkty, voda a pomocné suroviny). Separátní kapitola je věnována pivovarským kvasinkám. Stěžejní část publikace tvoří kapitoly, v nichž je podrobně popsána výroba piva od přípravy mladiny na varně, přes hlavní kvašení a dokvašování, filtraci (včetně odstřeďování a membránových technik) až po pasteraci a stáčení. V knize jsou porovnávány vlastnosti různých druhů piv, fyzikálně-chemická a senzorická stabilita piva, vysvětlen proces stárnutí piva a hodnocení jeho jakosti. Samostatné kapitoly se zabývají enzymy důležitými pro výrobu piva, mikrobiologií pivovarské výroby, řízením jakosti, hygienou a sanitací výrobních zařízení, energetickým hospodářstvím a problematikou odpadních vod a emisí. Závěr knihy je věnován zdravotním aspektům piva. Jednotlivé kapitoly jsou většinou zahájeny krátkým přehledem historického vývoje, následují teoretické základy, přehled používaných technologií včetně inovací, laboratorní kontroly apod. Každá kapitola je doplněna velmi bohatým seznamem literárních citací.
Kniha je rozsahem a pojetím určena studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia pivovarství, dále pivovarským odborníkům a v neposlední řadě i nadšencům z řad laické veřejnosti, kteří se chtějí o tradičním českém oboru dozvědět více podrobností.
Speciální nabídka pro studenty vysokých škol: Pivovarství – nabídkový list pro studenty
Mimořádná cena rektora VŠCHT pro manžele DvořákovyCena byla udělena při příležitosti festivalu Festa Academica.
VŠCHT Praha uspořádala první kurs Lean Startup pro své studenty!
VŠCHT uspěla v prestižní grantové výzvě EITEvropský inovační a technologický institut podpořil projekt doktora Honga.
Food technology, food quality 2022: Nové trendy v úchově potravinTradiční konference organizovaná VŠCHT Praha.
Biotech and 8th Czech-Swiss Symposiumjak jste již byli informováni, osmé mezinárodní biotechnologické symposium nemohlo být kvůli covidové pandemii realizováno v klasické formě ani v letošním roce a proto proběhlo úspěšně ve virtuálním formátu. Jeho výhodou je, že celý jeho průběh můžete v dostupné formě Book of Abstracts sledovat na webových stránkách www.biotech2020.cz . Naleznete tam abstrakta 55 přednášek a 50 posterů účastníků z 23 zemí i další informace. V současné době je připravováno speciální číslo prestižního biotechnologického časopisu Biotechnology Advances, které vyjde začátkem příštího roku (současný IF = 14.227 ).Toto číslo bude podrobně informovat o aktuálním výzkumu v důležitých oblastech biotechnologií.
Studenti VŠCHT Praha píší WikipediiV minulém semestru přispěli studenti předmětu Pokročilá mikrobiologie k rozvoji české Wikipedie.
Úspěch VŠCHT v univerzitním žebříčku QSVŠCHT již podruhé obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2022. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 373-376. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2022 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 26. místo na světě a první v Česku.
„Již třetí úspěch v řadě je samozřejmě milým výsledkem všech pracovníků a studentů naší školy. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a zlepšovali se.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Asi i vzhledem k pandemické situaci ale došlo u těchto ukazatelů k meziročnímu poklesu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT pokles z loňského umístění na 342. místě.
V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 266-267. místě na světě. ČVUT Praha se posunulo na 403.-406. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 701.-750. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 15 českých univerzit.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2022.
Ples chemiků se přesouvá na dubenPles chemiků, který se měl uskutečnit 25. listopadu 2021, se s ohledem na vládní doporučení a s respektem ke zdraví každého z nás přesouvá na nový termín – 28. 4. 2022. Místo konání i vstupenky zůstávají v platnosti. Majitelé vstupenek, jimž se nový termín nehodí, mohou samozřejmě požádat o vrácení peněz – instrukce jim zašle prodejce vstupenek v brzké době do e-mailových schránek.
„Moc nás všechny mrzí, jak to dopadlo, všichni jsme se na ples těšili. Přesto považujeme odložení plesu za správnou věc. V současném stavu, kdy počty nakažených trhají rekordy a nemocnice zoufale volají o pomoc, jsme neměli s ohledem na rizikový charakter akce jinou možnost,“ říká za organizátory akce Lenka Krajáková. „Pevně věříme, že v dubnu už bude po všem a budeme si moct užít ples naplno bez omezení a restrikcí,“ dodává.
Organizátory akce jsou studenti VŠCHT, proto prosíme, pokud to bude jen trochu možné, abyste je v jejich dobrovolnické činnosti podpořili tím, že si vstupenky ponecháte a na ples dorazíte v novém termínu.
SVK 2021Na tradiční studentskou vědeckou konferenci se jde přihlašovat do 8. 11. Konference se uskuteční 2. prosince 2021.
Připomínka 17. listopadu 1939 a 1989„Dne 17. listopadu si připomínáme odvahu studentů vyjádřit svůj postoj ke společenskému dění a nepodvolit se brutálnímu násilí moci, která vyvolává strach. Mějme i my dnes odvahu k vyjádření občanského postoje a nenechme se ovládnout strachem či pocitem bezmoci. Buďme svobodní a nadějeplní i v obtížných situacích,“ řekl k Mezinárodnímu dni studentstva a státnímu svátku rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka, který společně se zástupci studentů položil květiny v rámci tradiční vzpomínkové slavnosti u Hlávkovy koleje. Další kroky vedly do Žitné ulice, kde se konala pieta u pamětní desky medika Jana Opletala a Václava Sedláčka, a na Národní třídu. Večer se pak pan rektor zúčastnil koncertu v Betlémské kapli, který pořádala u příležitosti oslav 17. listopadu ČVUT společně s nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.
Dopravní prostředek jako skrytá vývozní komoditaNová kniha, kterou připravilo Národní zemědělské muzeum ve spolupráci s Ústavem ekonomiky a managementu VŠCHT v Praze, představuje zcela nový pohled na fenomén stavby dřevěných nákladních lodí v jižních Čechách ve středoevropském kontextu. Dosud byly jihočeské "šíferny" spojovány takřka výhradně se staletým dovozem rakouské soli do Čech a její dopravou z Českých Budějovic do Prahy. Nález vraku typického vltavského šífu z poloviny 19. století v řece Havole v Berlíně však nyní ukazuje, jak významný byl v té době export nákladních lodí z Čech nejen do Saska, ale i do Polska, kde se lodím postaveným v jižních Čechách říkalo "berlinka". Okolo poloviny 19. století se z Čech vyváželo od tří do šesti set velkých dřevěných nákladních lodí ročně a celkově tento export přesáhl deset tisíc kusů. Kniha Jiřího Svobody a Nikolaje Savického, vybavená bohatým obrazovým doprovodem, edicí předpisů pro říční plavbu v 19. a v první polovině 20. století a dalšími prameny, poprvé ukazuje jižní Čechy v 19. století jako loděnici střední Evropy a vytváří tak předpoklady pro další výzkum, který může změnit pohled na hospodářské dějiny českých zemí v uvedeném období.
Stavba a plavba šífů na Vltavě, Praha: Národní zemědělské muzeum, s. p. o., 2021, ISBN 978-80-88270-20-1
Petr Kovaříček získal grant JUNIOR STARIng. Petr Kovaříček, Ph.D. z Fakulty chemické technologie, držitel podpory od Nadace Experientia a iniciačního grantu z Fondu Dagmar Procházkové, získal od Grantové agentury České republiky podporu projektu Reakční sítě na fázových rozhraních pro dynamickou samoskladbu v kategorii JUNIOR STAR.
Přednášky pro Týden Akademie vědsi na 2. a 3. 11. připravili doc. Bartáček, doc Paidar a doc. Kuchař. Panelovou diskusi povede Ing. Andreides.
Konsorcium developerů získalo od VŠCHT Praha pozemky na Vítězném náměstíSpolečnosti Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group koupily od Vysoké školy chemicko – technologické v Praze (VŠCHT) pozemky v západní části Vítězného náměstí v Praze 6. Za částku těsně převyšující jednu miliardu korun získaly 20 122 m2, tedy převážnou část plochy tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů. VŠCHT patří mezi přední české výzkumné univerzity a finance získané z prodeje části svých pozemků využije v souladu se svou strategií dlouhodobého rozvoje na stavbu nové univerzitní budovy s moderními výukovými prostory a zázemím pro studenty i akademiky. Budova bude stát na zbývající části pozemků VŠCHT na Vítězném náměstí.
Univerzita, která dlouhodobě bojuje s nedostatkem prostor, bude moci doplnit i chybějící laboratoře, nezbytné pro mezinárodní vědeckou spolupráci. „Součástí dlouhodobé vize a poslání VŠCHT je podpora nadaných studentů a příprava špičkových expertů, kteří pomáhají naší společnosti řešit zásadní problémy dneška, jako je například sucho, nové zdroje energie nebo bezpečnost potravin a léčiv. Nová univerzitní budova je nutným předpokladem, abychom tuto roli mohli plnit i do budoucna,“ říká rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.
Konsorcium developerů chce na pozemcích postavit kanceláře a obchody, část prostor využije i pro byty. „Je to jednoznačně jedno z nejzajímavějších míst v Praze, na koncepci polyfunkční zástavby s dostatkem zeleně a veřejného prostoru vypíšeme mezinárodní soutěž. Praha je sama o sobě pro architekty přitažlivá, v případě dostavby Vítězného náměstí můžeme čekat opravdová světová esa, “ říká za konsorcium ředitel komerční výstavby Penty Real Estate Pavel Streblov. Mezinárodní soutěž plánují developeři vypsat během jednoho roku, realizaci pak předpokládají do roku 2028.
Dostavbou této části Vítězného náměstí se naplní urbanistický koncept, jak ho navrhl ve 20. letech minulého století architekt Antonín Engel jako součást nového řešení severozápadního města. Se zástavbou tohoto území počítá dlouhodobě i územní plán Prahy, Englův záměr proto respektuje i vítězný návrh architektonické soutěže na urbanistické a dopravní řešení Vítězného náměstí, kterou v roce 2018 organizoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Otázky a odpovědi
Ruší se veřejností oblíbené trhy na Kulaťáku?
Smlouva o jejich pořádání není převodem části pozemků na nového vlastníka nijak dotčena.
Kde budou akademická obec a návštěvníci Prahy parkovat?
Stávající parkoviště zůstává v provozu. Dlouhodobé systémové řešení pak bude záležet na vítězném architektonickém návrhu.
Iniciační grant Fondu Dagmar Procházkové pro rok 2021 je udělen Janu Holubovi, Ph.D., na řešení projektu Supramolecular grids: Versatile scaffold for multivalency studies and surface engineering.
Spolupráce s taiwanskou NCH University pokračujeVŠCHT Praha spolupořádá 2. společný on-line webinář.
Docent Pošta k Nobelově ceně za ekonomiiCenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2021 tři ekonomové: David Card, Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens.
Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že David Card získal polovinu ceny za empirické poznatky v oblasti ekonomie práce a Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens obdrželi společně druhou polovinu ceny za přínos k metodologii zkoumání kauzálních vztahů.
Všem oceněným je společné to, že ve svém výzkumu uplatňují přístup vycházející z kvazi-přírodních experimentů. V ekonomii na rozdíl od přírodních věd nelze provádět skutečné přírodní experimenty. Některá pozorovaná data však umožňují konstruovat tzv. kvazi-přírodní experimenty, jejichž principem je to, že lze sledovanou populaci rozdělit na cílovou a kontrolní skupinu, kdy cílová skupina byla zasažena změnou zpravidla určité právní normy, která má potenciál ovlivňovat její ekonomické rozhodování a kontrolní skupina nikoliv.
V široké ekonomické veřejnosti je jméno Davida Carda spojeno s výzkumem v oblasti trhu práce, a to především v souvislosti s dopady změn minimální mzdy a imigrace. Společně s Alanem Kruegerem v 90. letech minulého století s využitím dat o vývoji počtu pracovních míst v odvětví rychlého občerstvení v New Jersey, kde byla v daném období zvýšena minimální mzda, a Pensylvánii, kde zůstala minimální mzda beze změny, ukázali, že růst minimální mzdy, navzdory implikacím řady teoretických modelů, nevedl k poklesu počtu pracovních míst. Závěry následně dále rozpracovali a rozšířili o další studie podobného ražení a současně zpochybnili řadu předchozích empiricky laděných prací, které k negativním dopadům růstu minimální mzdy dospěly.
V podobném duchu Joshua D. Angrist například využil data z náhodného losování sloužící pro stanovení odvedených vojáků v americké armádě během Vietnamské války k analýze dopadů této skutečnosti na jejich celoživotní příjmy či na vývoj počtu vysokoškoláků v USA. Dalším příkladem podobné práce je zkoumání dopadů reforem v oblasti možnosti potratů v USA v 70. letech minulého století na vzdělání a participaci na trhu práce různých skupin žen.
V oblasti ekonometrie Joshua D. Angrist rovněž vyvinul dvoustupňovou metodu nejmenších čtverců a společně se třetím oceněným, Guidem W. Imbensem, vyvinuli metodu lokálních průměrných dopadů intervencí (local average treatment effects) a ukázali, jak je možné využít metodu dvoustupňových nejmenších čtverců právě k odhadu průměrných dopadů intervencí na cílové skupiny v kvazi-přírodních experimentech.
Profesor Cibulka komentuje Nobelovu cenu za chemii 2021V letošním roce byla Nobelova cena za chemii udělena Benjaminu Listovi (Max-Planck-Institut für Kohlenforschung) a Davidu MacMillanovi (Princeton University) za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Oba laureáti ukázali, že chemické reakce poskytující dva stereoisomery lze v přítomnosti malých chirálních organických molekul provádět vysoce selektivně za vzniku převážně jednoho z nich. Udělení Nobelovy ceny za asymetrickou organokatalýzu není překvapivé a byla jen otázka času, kdy bude udělena. Práce B. Lista a D. MacMillana z počátku tisíciletí totiž přinesly nový mimořádně účinný nástroj pro organickou syntézu. Organokatalýza je oběma laureáty a tisíci dalších autorů rozvíjena různými směry. V poslední době se například objevuje kombinace využití organokatalýzy a světla, tzv. fotoorganokatalýza. Této oblasti se věnuje i pracoviště Ústavu organické chemie na VŠCHT Praha.
V asymetrické katalýze jde především o řízení chemické reakce směrem ke vzniku převážně jednoho ze dvou možných stereoisomerů (enantiomeru – viz obr. 1 nebo diastereoisomeru). Pro tyto účely byly již dlouhou dobu využívané komplexy přechodných kovů s chirálními ligandy, nebo v tzv. biokatalýze enzymy či mikroorganismy. Organokatalýza představuje nejmladší z rodiny katalýz a vyznačuje se využíváním malých organických molekul jako katalyzátorů. Výhodou tohoto přístupu je absence přechodných kovů, často problematických z hlediska životního prostředí, a rovněž relativně snadná dostupnost organokatalyzátorů.
Pro fungování asymetrické katalýzy je nezbytné používat katalyzátory v enantiomerně čisté podobě. V případě organokatalýzy jsou takové katalyzátory relativně snadno dostupné buď přímo, nebo jen malou obměnou látek z přírodních zdrojů. Jako příklad lze uvést deriváty prolinu, alaninu či některé alkaloidy. Dnes je běžně komerčně dostupná celá řada takových derivátů. Při organokatalýze interaguje chirální organický katalyzátor s přeměňovanou látkou kovalentní, vodíkovou či iontovou vazbou a následující přeměna pak proběhne s vysokou stereoselektivitou. Typickým příkladem je aldolizace dvou karbonylových sloučenin za vzniku chirálního b-hydroxyketonu, která v přítomnosti prolinu proběhne za vzniku převážně jednoho z enantiomerů (obr. 1)1. Taková reakce by bez uvedeného katalyzátoru při běžné aldolizaci v prostředí alkalického hydroxidu probíhala za vzniku racemické směsi (poměr R:S = 1:1). Druhou reakcí, která přinesla první objevy v asymetrické organokatalýze je enantioselektivní Dielsova-Alderova reakce2.
Obrázek 1 Ilustrativní schéma tvorby produktu aldolizace acetonu a isobutyrylaldehydu z první práce na téma využití prolinu v asymetrické organokatalýze publikované B. Listem. V přítomnosti prolinu vznikal (R)-enantiomer ve velkém přebytku (98:2) oproti (S)-enantiomeru1. Vznikající C-C vazba je zvýrazněna červeně.
Asymetrická organokatalýza dnes představuje významný nástroj v oblasti organické syntézy chirálních sloučenin. Organokatalýzu nelze chápat jen jako konkurenta katalýzy přechodnými kovy a biokatalýzy, ale rovněž jako další prostředek, který umožňuje provádět nové selektivní transformace. I když na svou aplikaci ve velkém měřítku stále čeká, asymetrická organokatalýza je nástroj, který v řadě případů umožňuje významně zkrátit syntetickou cestu v porovnání s dalšími dříve známými postupy. Hlavní aplikaci nalézá především při přípravě nových léčiv a speciálních chemikálií.
Literatura
1. List, B.; Lerner, R. A.; Barbas, C. F. Proline-Catalyzed Direct Asymmetric Aldol Reactions. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 2395-2396.
2. Ahrendt, K. A.; Borths, C. J.; MacMillan, D. W. C. New Strategies for Organic Catalysis: The First Highly Enantioselective Organocatalytic Diels−Alder Reaction. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 4243-4244.
Ceny Francouzského velvyslanectvíVe čtvrtek 30. září byly v Buquoyském paláci předány vědecké ceny udělované Francouzským velvyslanectvím. Mezi 23 oceněnými doktorandy z celé republiky byli i dva studenti VŠCHT Praha Markéta Andreides a Martin Tlustý.
Ing. Markéta Andreides z Ústavu technologie vody a prostředí získala první cenu v kategorii Make Our Planet Great Again. Markéta porotu zaujala se svým příspěvkem „H2S removal from biogas through microaeration: control strategy development“. Ing. Martin Tlustý z Ústavu organické chemie za svůj příspěvek „Synthesis of inherently chiral calixarenes“ získal Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.
Ceremoniálu předsedal francouzský velvyslanec v ČR Alexis Duteretre a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce. Soutěže se zúčastnilo celkem 71 uchazečů mladších 33 let, které nominovala vysoká škola nebo Akademie věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. O výsledcích rozhodovaly odborné komise složené ze 49 českých a francouzských profesorů a vědců v sedmi kategoriích:
- Cena Albert Schweiter – Cena za lékařství
- Cena Bequerel – Cena v oblasti jaderného výzkumu
- Cena Jacques Derrida – Cena v oblasti společenských a humanitních věd
- Cena Jean-Marie Lehn – Cena za chemii
- Cena Joseph Fourier – Cena v oboru počítačových věd a informatiky
- Cena Foundation Recherche en Chimie/Université de Strasbourg – Cena za farmacii
- Cena Make Our Planet Great Again – Cena za environmentální a klimatický výzkum
Ocenění ve všech kategoriích obdrželi od partnerských organizací finanční odměnu. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.
Foto: Eva Kořínková
Nové vydání knihy Management – základy, přístupy, soudobé trendyPublikace Management - základy, přístupy, soudobé trendy tímto novým vydáním navazuje na dvě předchozí vydání (2000 a 2010) v Management Pressu. Snahou autorů je poskytnout aktuální přehled o managementu a jeho vývoji v čase, a to jak pro vysokoškolské studenty, tak manažery z praxe. Vedoucím autorského kolektivu je profesor Jaromír Veber z našeho Ústavu ekonomiky a managementu.
Aktuální verze publikace, jak ostatně vyplývá z jejího podtitulu, je rozdělena do tří částí. První je věnována profilu manažera, manažerským funkcím a přehledu vývoje manažerských přístupů za posledních sto let. Druhá část je věnována dílčím manažerským disciplínám, mezi něž patří strategický, procesní, projektový management, řízení změn, znalostí apod. Třetí část je věnována posunům, které prodělal management s nástupem nového milénia v důsledku globalizace, digitalizace a rostoucího tlaku na ochranu životního prostředí.
Původní vydání s dotisky dosáhla nákladu vyššího než 10 tis. výtisků, s ohledem na jejich rozprodání a zánik vydavatelství byli autoři osloveni nakladatelstvím Ekopress. Společně věří, že nová kniha o managementu naváže na předchozí zájem a stane se standardní pomůckou manažerů v jejich každodenní činnosti.
Knihu je možné zakoupit ZDE.
Prof. Ing. Jaromír Veber, CSc., vedoucí autorského kolektivu
doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
doc. Ing. Galina Ostapenko, Ph.D.
doc. Ing. Lenka Švecová
Ph.D., RNDr. Jan Žufan, Ph.D.
Seminář zaměřený na mineralogické vědy k uctění 101. výročí narození Jaroslava Bauera
Milan Pospíšil Osobností české chemie 2021Ve středu 6. 10. se uskutečnila tradiční společenská událost, Večer s českou chemií, kterou pořádá Svaz chemického průmyslu ČR. Hosté se v sále pražského Kongresové centra sešli po dvou letech. V minulém roce byla totiž událost kvůli protipandemickým opatřením zrušena.
„Období pandemie trvající od března loňského roku a stále hrozící možnými dopady na zdraví a disponibilitu lidí, poptávku, exportní a importní možnosti ukázalo, že se chemický průmysl, byť stále není zařazen mezi kritická odvětví, dokázal zkonsolidovat, přijmout nezbytná interní opatření pro zachování provozu a nepochybně přispěl i ke zmírnění dopadů na zdraví obyvatel i ekonomiku naší země,“ komentuje Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu, uplynulý rok postihnutý pandemií.
Přítomné Večera s českou chemií přivítal úvodním slovem prezident Svazu chemického průmyslu Petr Cingr, který shrnul uplynulé dva roky a označil je za velmi dobře zvládnuté. Pozastavil se také nad prudkým nárůstem cen energie dopadajícím na chemický průmysl. S krátkým vystoupením předstoupil náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, který vyzdvihl výbornou spolupráci s chemickým průmyslem, a předseda OS ECHO Zdeněk Černý.
Oceněny byly také Osobnosti české chemie. Pro rok 2020 udělilo představenstvo SCHP ČR cenu čtyřem osobnostem české chemie: doc. Ing. Jaromíru Ledererovi, CSc.; Ing. Miroslavě Katzerové; prof. Ing. Pavlu Ditlovi, DrSc a ing. Jaromíru Lubojackého, MBA. Ocenění byla předána na červnové valné hromadě Svazu, kromě Jaromíra Lubojackého, který nemohl být přítomen, proto ocenění převzal dodatečně na Večeru s českou chemií.
Pro letošní rok se představenstvo Svazu rozhodlo udělit ocenění 5 osobnostem české chemie a 1 čestné uznání za dlouhodobou činnost ve Svazu chemického průmyslu ČR. Cenu obdržel prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc., prof. Ing. Petr Kalenda, CSc., Ing. František Vörös, Ing. Ivan Veselý a Ing. Jaromír Hynek. Ing. Ladislav Špaček, CSc. byl oceněn za dlouhodobou činnost zejména v oblasti HSE a dobrovolné iniciativy Responsible Care v ČR.
Jako poslední bylo předáno ocenění učitelů chemie, jejichž projekty byly podány v rámci soutěže „Učme chemii atraktivně“ a vyhodnoceny odbornou komisí složenou z ředitelů středních škol. Cenu si převzala:
- Klára Bachová – ZŠ Brigádníků, Praha 10
- Miroslava Bělochová a Martina Čáslavová – ZŠ Jungmanovy sady
- Jana Bůžková – ZŠ Velká Polom
- Petr Curko – ZŠ Horažďovice
- Bohumila Kroupová – ZŠ Brno, Husova
- Dagmar Kunkelová – ZŠ Cerekvice
- Ivana Laslopová – ZŠ Sokolov
- Eliška Musilová – ZŠ Brno, Husova
- Lenka Řehounková – ZŠ Libchavy
- Eliška Sahajová – ZŠ Přerov
- Daniela Szmeková – ZŠ Brno, Křídlovická
„Večer s českou chemií je v podstatě jediné společenské fórum, kde se současně sejdou najednou zástupci všech významných společností působící v chemickém průmyslu v České republice společně s hosty, kteří rovněž mají k chemii co říci. Večer je však nejenom příležitost ke společenskému setkání, ale i příležitost veřejně ocenit zástupce chemie v různých oblastech: od úspěšných „odpovědně podnikajících společností“, přes významné osobnosti až po učitele chemie, kteří k běžné výuce přidávají i něco navíc,“ přibližuje Ivan Souček důležitost události pro chemický průmysl.
Cross Campus 2021V úterý 5. října se v areálu Kampusu Dejvice opět uskutečnil štafetový běh Cross Campus, odkazující na tradiční jarní akci, která se letos bohužel nemohla konat z důvodu pandemie. Běhu se tradičně účastní závodníci z řad studentů, pracovníků institucí kampusu, ale i široké veřejnosti.
Závodníci v čtyřčlenných týmech zdolávali trať v délce 1 km vedoucí od budovy NTK kolem VŠCHT, dále parkem Indiry Gándhíové a Flemingovým náměstím. Týmy z VŠCHT Praha v letošním ročníku obsadily v absolutním pořadí 2. až 5. místo. Zvítězila mužská štafeta Sturm und Drunk, která byla zástupcem neakademické veřejnosti. Štafety z VŠCHT Praha zvítězily v kategorii smížených i ženských štafet.
Na VŠCHT vznikla partnerská skupina Ústavu Maxe PlanckaNa VŠCHT zahájila činnost partnerská skupina Ústavu Maxe Plancka pro koloidy a fázová rozhraní (MPIKG). 
Monitoring COVID-19 v odpadních vodáchNakažených COVIDEM-19 je v Praze stejně jako v druhé polovině dubna 2021.
Ceny předsedy GAČRCena předsedy GAČR za vynikající výzkum
Projekt vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody je jedním z pěti oceněných projektů v roce 2021. Na projektu se jako spoluřešitelské pracoviště podílel Ústav biotechnologie VŠCHT Praha, konkrétně prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D. a jeho tým Ing. Tomáš Potočár a Mgr. Zuzana Ježková. Kolegové se v rámci projektu podíleli na chrakterizaci povrchových vlastností řas a sinic, experimentálním studiu flokulace a na modelování interakcí při tvorbě vloček.
Projekt zkoumal, jaký vliv mají organické látky, které produkují sinice, na úpravu vody při různé intenzitě míchání. Přinesl zásadní zjištění – pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Tyto podmínky ve výsledku rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný. Projekt tak přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, které lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a díky tomu zajistit pitnou vodu.
Nominace na cenu předsedy GAČR
Vědecký tým, složený z odborníků z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha a Ústavu biomedicínského inženýrství VUT Brno, pod vedením prof. Petry Patákové z VŠCHT Praha úspěšně dokončil projekt "Vztah mezi efluxem butanolu a tolerancí k butanolu u klostridií", který byl nominován na cenu předsedy GAČR 2021.
Projekt byl zaměřen na produkci rozpouštědel z obnovitelných surovin, především zemědělských nebo potravinářských odpadů, pomocí bakterií. V centru zájmu celého týmu byla nepatogenní, anaerobní bakterie Clostridium beijerinckii, která dokáže tvořit kyseliny, rozpouštědla a vodík. Z rozpouštědel je nejzajímavější butanol, který se aktuálně vyrábí z ropných derivátů, a který je výchozí látkou pro různé výrobky, včetně plastických hmot nebo paliv. Využití bakteriální produkce v průmyslovém měřítku je však zatím nerentabilní zejména kvůli nízkým dosahovaným koncentracím butanolu. Ty jsou způsobeny toxicitou butanolu k buňkám produkční bakterie.
Právě mechanismy, které by mohly zvýšit toleranci producenta k butanolu a tím učinit jeho fermentační produkci konkurenceschopnější, byly studovány v projektu, financovaném GAČR. Je zřejmé, že buněčná odpověď na vyšší koncentraci butanolu v prostředí je multifaktoriální a budeme-li chtít zvýšit toleranci produkčních buněk, budou i naše cílené zásahy muset být zaměřené na posílení různých přirozených obranných mechanismů nikoliv pouze na jediný vybraný faktor. Než k tomu dojde, je nutné fungování těchto mechanismů dobře pochopit a k tomu tento projekt přispěl.
Fakulta chemické technologie (FCHT)
Akademický senát Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha vyhlásil volby děkana pro funkční období 1. 2. 2022 – 31. 1. 2026.
Návrhy kandidátů na děkana může zaslat každý člen akademické obce FCHT a vědecké rady FCHT do 17. 10. 2021 předsedkyni volební komise Ing. Ivoně Sedlářové, Ph.D. na e-mailovou adresu Ivona.Sedlarova@vscht.cz.
Jména kandidátů na děkana zveřejní volební komise 1. 11. 2021 na webové stránce fakulty a webové stránce AS FCHT.
Představení kandidátů proběhne na mimořádném zasedání senátu, které se bude konat ve čtvrtek 25. 11. 2021 v posluchárně AI v odpoledních hodinách (začátek zasedání bude upřesněn).
Volba kandidáta na děkana proběhne na zasedání AS FCHT v úterý 7. 12. 2021.
Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP)
Akademický senát Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha vyhlásil volby děkana pro funkční období 1. 2. 2022 – 31. 1. 2026.
Návrh na kandidáta může podat každý člen akademické obce FTOP a vědecké rady FTOP. Návrh je nutno zaslat na adresu volební komise volbydekanftop@vscht.cz nejpozději 1. 11. 2021 do 10:00 h.
Do 3. 11. 2021 volební komise zveřejní na úředních deskách a webových stránkách FTOP seznam navržených kandidátů.
Představení kandidátů a jejich vizí pro další rozvoj FTOP proběhne v termínu 8. 11. − 19.11.2021. Přesný den, čas a místo představení kandidátů bude upřesněn volební komisí nejpozději v den zveřejnění navržených kandidátů.
Vlastní volba proběhne na zasedání AS FTOP VŠCHT Praha v termínu 22. 11. − 26. 11. 2021. Přesný den, čas a místo konání voleb bude upřesněn volební komisí dle aktuální situace.
Udržitelnost ve stavebnictví je dvousečná výzvaProfesor Pospíšil se zúčastnil kulatého stolu Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Je možné stavební odpad zpracovat, aby se dal následně efektivně využít? Existují už v České republice nějaké konkrétní příklady z praxe? Mohou v rámci výzkumu nějak pomoci vysoké školy, nebo zatím na potřeby stavebního průmyslu nedokážou pružně reagovat? A jak může Green Deal ovlivnit ceny staveb v příštích deseti letech? Nejen tyto otázky probírali hosté kulatého stolu, který se věnoval cirkulární ekonomice a udržitelnosti ve stavebnictví.
- Souhrn kulatého stolu v článku na iDnes
- Krátké video z kulatého stolu s hlavními myšlenkami
- Kompletní záznam diskuse
Zdroj: ČTK
Vznik kanalizační sítě v PrazeSedněte s námi do stroje času a ve speciálu k Noci vědců se společně s profesorem Jiřím Wannerem z Ústavu technologie vody a prostředí vydejte do doby, kdy v Praze vznikla její kanalizační síť.
Noc vědců 2021 - online aktivityMnoho aktivit tradiční akce, letos s tématem čas, která se uskutečnila 24. 9., lze dále vyzkoušet online. 
Na světě je nová kniha o katalýze flavinůProfesor Radek Cibulka z VŠCHT Praha společně s profesorem Marcem W. Fraaijem z Univerzity v Groningenu přichystali knihu o všech aspektech katalýzy využívající flaviny. Publikace vyšla v nakladatelství Wiley-VCH.
„Flaviny mají nezastupitelnou roli v metabolismu všech typů organismů. Podobně jako v buňkách mohou být flaviny užitečné jako katalyzátory reakcí v umělých systémech – v baňkách, například při syntéze nových látek. V katalýze však můžeme využít přímo živé buňky či izolované flavoenzymy,“ říká Radek Cibulka, jeden z editorů knihy, a dodává: „Když jsme s pomocí kolegů z celého světa dali dohromady tuto knihu, mysleli jsme si, že ta obsahuje veškeré základní a nové poznatky o katalýze, fotokatalýze či biokatalýze s flaviny. Problematika se však rozvíjí tak rychle, že již dnes by se dala psát další kapitola…a to je vlastně dobře“.
Odkaz na knihu: Flavin‐Based Catalysis | Wiley Online Books
Kurz Sustainability management slavnostně zahájenza přítomnosti Velvyslance Finska Jukky Pesoly, rektora VŠCHT a děkana FTOP.![DSC_2908 [1600x1200]](/images/450!0/uzel/60751/0001~~cwl2jjeyNLBQiDY0MzCoMDQyMIgFAA.jpg)
VŠCHT podpořila výtvarnou výstavu v LidicíchVe čtvrtek 9. září se na zahradě Lidické galerie uskutečnilo slavnostní vyhlášení a předání nejvyšších ocenění 49. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2021, medailí „Lidická růže“ a Cen poroty. VŠCHT akci podpořila hned na několika úrovních – poskytla dárky pro oceněné děti, zapojila se „chemickým“ stánkem do doprovodného programu a docentka Jitka Čejková byla jednou z osobností, které dětem ceny předávaly.
Již nyní se děti ve věku 4–16 let mohou přihlásit do dalšího, jubilejního ročníku soutěže, tentokrát na téma „Muzeum“. Uzávěrka přihlášek je 11. 2. 2022. Více na https://www.mdvv-lidice.cz/vyzva/.
Vědafest (dříve Festival vědy)Kdo nestihl živě v Dejvicích, má šanci se potkat s vědou online do 31. října.
Zkušenosti s distanční výukouNa konci letního semestru proběhla na VŠCHT anketa mezi vyučujícími o distanční výuce, která měla zmapovat zkušenosti a problémy s tímto typem výuky.
Z průzkumu vzešlo mnoho námětů na zlepšení organizace a standardizace on-line výuky. Dále z ankety vyplynulo, že na VŠCHT byla distanční výuka majoritně zajišťována pravidelnou on-line výukou v čase rozvrhu. Podrobně zpracované výsledky ankety naleznou členové akademické obce VŠCHT Praha na intranetu.
Na základě informací z ankety se VŠCHT Praha soustředí na podporu vyučujících a řešení jejich technických problémů. Optimalizuje se zajištění softwarové a hardwarové podpory vyučujících. Výsledky ankety mohou podpořit sdílení zkušeností vyučujících (nejen) s distanční formou vyučování.
Z ankety dále vyplynulo, že mezi pozitivní stránky distanční výuky patří mimo jiné sebevzdělání pedagogů, vytváření nových studijních materiálů nebo příležitosti k zamyšlení nad koncepcí a obsahem prezenční výuky.
Děkujeme všem, kteří se podíleli na vyplnění ankety a na řešení zjištěných nedostatků.
Rektor předal tři medaile Emila VotočkaOcenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 7. 9. 2021 v rámci docentských a doktorských promocí v Betlémské kapli.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
U příležitosti promocí, které se uskutečnily 7. září 2021 v Betlémské kapli, rozšířili řady držitelů prestižního ocenění tři členové akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Pavel Matějka.
Přehled oceněných
Nový doktorský studijní programDěkan FCHT vyhlašuje přijímací řízení do nově akreditovaného doktorského studijního programu Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví pro akademický rok 2021/2022.
Harmonogram přijímacího řízení do DSP:
Termín pro podání přihlášky: 3. 9. – 6. 10. 2021
Přijímací pohovory s uchazeči: 13. 10. 2021 v 10 h, budova A, m.č. A09
Oznámení výsledku uchazečům: do 20. 10. 2021
Zápis do studia: do 29. 10. 2021 - dle pokynů děkanátu
Kontaktní osoba: pí. Bajzíková – sarka.bajzikova@vscht.cz, 2220 44 3814
Výstava Severská udržitelná městaFakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze zahajuje dne 17. 9. 2021 první ročník kurzu celoživotního vzdělávání s názvem Sustainability management. Ve spolupráci s velvyslanectvím Finska bychom Vám velmi rádi zprostředkovali a pozvali Vás na výstavu Severská udržitelná města. Výstava je společným dílem severských zemí, Finska, Dánska, Norska a Švédska a je dostupná online na www.severskamesta.cz.
Jak zajistit, aby se všem obyvatelům žilo ve městech pohodlně? Jak přivést lidi dohromady? Jak adaptovat město na klimatickou změnu? Jak do měst vrátit přírodu? Jak navrhnout město, kde jsou auta zbytečná?
Města po celém světě čelí obrovským, ale velmi podobným výzvám - od osamělosti seniorů přes záplavy až po znečištěné ovzduší. Výstava Severská udržitelná města představuje některá z řešení, která pro severská města navrhli jejich architekti a inženýři v oblasti zdraví, mobility, snižování uhlíkové stopy, cirkulárního hospodářství a odolnosti měst.
Všechna řešení jsou spojená s minimálně jedním z Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Přejeme vám krásný kulturní a udržitelný zážitek!
Ústav chemie ochrany prostředí
Doplňovací přijímací řízeníDěkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, se specializacemi:
- Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky,
- Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů,
- Konzervovánírestaurování uměleckořemeslných děl z kovů.
Přihlášky do studijního programu, včetně vybrané specializace, je možné podávat od 26. 7. do 27. 8. 2021 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz. V přijímacím řízení ke studiu je podmínkou pro přijetí úspěšné vykonání talentové zkoušky z výtvarných a řemeslných dovedností. Talentová zkouška se bude konat na přelomu srpna a září, o konkrétním termínu konání talentové zkoušky budou uchazeči vyrozuměni.
Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 8. 9. 2021 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.
Výuka v zimním semestru začíná 13. 9. 2021.
Centrum CirkTech hostilo vrcholné politiky a zástupce průmysluPracovní zasedání k budoucnosti zpracování cínoveckého lithia a strategického projektu Gigafactory proběhlo 25. srpna.
Profesor Milan Pospíšil převzal medaili MŠMTV úterý 24. srpna předal ministr školství Robert Plaga medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za rok 2021 celkem 35 významným osobnostem tuzemské pedagogiky. Jedním z oceněných byl také profesor Milan Pospíšil, který převzal medaili 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.
Profesor Pospíšil působí na VŠCHT Praha jako prorektor pro strategie a rozvoj, je též předsedou Rady vysokých škol. Ve své profesní činnosti se zaměřuje na praktický aplikovaný výzkum v oblastech analýzy uhlovodíků, vlivu spalování na životní prostředí, progresivních technologií výroby paliv a v poslední době i na tvorbu národní strategie použití obnovitelných zdrojů energie v dopravě.
Medaile MŠMT se udělují za významnou pedagogickou, výchovnou, vědeckou nebo uměleckou práci, dlouhodobé a vynikající působení v resortu školství nebo za mimořádně záslužný čin při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v České republice. Medaile se udělují ve dvou stupních, a sice 1. stupně (stříbrná) a 2. stupně (bronzová). Kandidáty a kandidátky na medaile mohou navrhovat zástupci škol, vyučující, rodiče, žáci, ale i široká veřejnost. O udělení medaile rozhoduje ministr školství na základě došlých návrhů. Autorem návrhu medaile je akademický sochař Zdeněk Kolářský, plaketu Františky Plamínkové navrhli a vyrobili na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově.
"V době pandemie se ukázalo, jak nenahraditelná je nejen prezenční výuka jako taková, ale hlavně práce učitelek a učitelů. Kromě gratulací k ocenění vám chci také poděkovat za to, co děláte, za to, jací jste, a za to, že jste," uvedl mimo jiné během ceremoniálu ministr školství Robert Plaga.
Více informací včetně kompletního seznamu oceněných najdete ZDE.
Zdroj: MŠMT
Odstartovala 35. letní škola Chemie pro životLetní škola pro středoškolské učitele a studenty středních škol je tradičním setkáním těch, pro které je chemie nejen zaměstnáním, ale i koníčkem. Letní škola je akreditovaným vzdělávacím programem a je součástí servisu VŠCHT Praha středním školám. Během akce dochází k vzájemně inspirativním setkáním předních odborníků VŠCHT a středoškolských pedagogů. Přednášky jsou zaměřeny na nové trendy a poznatky z různých oblastí chemie, které nejsou předmětem běžné standardní středoškolské výuky.
Středoškolští pedagogové pak mohou na základě nově získaných poznatků a informací motivovat své žáky pro studium chemie. Pro studenty letní školy je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh v moderních laboratořích VŠCHT Praha.
Partnery projektu jsou ORLEN Unipetrol a Národní technická knihovna.
foto: Tomáš Balický
Úspěch českého týmu na Mezinárodní chemické olympiáděVe druhé polovině července se v Japonsku odehrály hned dvě olympiády - kromě té sportovní také chemická, určená pro talentované středoškoláky. Kvůli současné epidemiologické situaci se soutěž konala distančně. Český tým a slovenský tým společně vycestovaly do školicího zařízení VŠCHT Praha v Jáchymově.
Kromě vlastní soutěže na studenty čekal pestrý doprovodný program, včetně exkurzí do dolů, horské turistiky a výletu do Karlových Varů. Během soutěže bylo pro studenty nachystáno devět teoretických úloh, na jejichž vyřešení měli pět hodin.
Všichni čtyři čeští reprezentanti si s náročnými úlohami skvěle poradili a v konkurenci 309 soutěžících ze 79 zemí již potřinácté v řadě získali čtyři medaile - Filip Hůlek zlatou, Marek Pavlica stříbrnou a Tomáš Heger a Jakub Sochor bronzovou. Gratulujeme!
Čtveřice doktorandů z Ústavu analýzy potravin a výživy Fakulty potravinářské a biochemické technologie získala významná ocenění udělená AOAC International (American Organization of Analytical Chemists International.
Jakub Tomáško získal AOAC International / Herbalife Nutrition Student Scholarship pro rok 2021
Klára Navrátilová získala AOAC International/Sciex Rising Star Award pro rok 2021
Kateřina Šebelová získala 2021 Harvey W. Wiley Scholarship, které je ročně udělováno jménem Harvey W. Wileyho, jednoho ze zakladatelů organizace AOAC INTERNATIONAL v roce 1884.
Studujte management na VŠCHT PrahaVŠCHT Praha se rozhodla následovat příklad prestižních zahraničních technických univerzit a rozšířila nabídku pro uchazeče o ekonomicko-manažerské programy. Jejich specifikem je velký důraz na kvalitu a náročnost studia, typickou pro tradiční chemické programy a VŠCHT jako takovou (pro rok 2022 byla mezinárodně nejlépe hodnocenou technickou univerzitou v ČR - QS World University Ranking #373-376).
Do ekonomicko-manažerského bakalářského studijní programu Ekonomika a management s perspektivou dobrého pracovního uplatnění a dalšího profesního růstu je možné se přihlašovat od 2. do 22. srpna 2021.
V navazujícím magisterském programu Odvětvový management si lze volit mezi specializacemi Projektové řízení inovací a Řízení chemického průmyslu. Tento studijní program je možné absolvovat i v blokové formě, kde se cvičení konají o víkendech a pro přednášky jsou k dispozici rozšířené studijní opory včetně videozáznamů. Tuto organizaci studia ocení především zájemci, kteří již pracují nebo například pečují o děti.
Přihlášky lze podávat do 22. srpna 2021 na webu studuj.vscht.cz.
Ke studiu se přijímá na základě přijímací zkoušky z matematiky a angličtiny, která se uskuteční na konci srpna. Uchazeč si může zažádat o prominutí přijímací zkoušky nebo její části z poměrně široké palety důvodů, které jsou popsány v podmínkách přijetí (pro bakalářský program a pro navazující magisterský program).
Veškeré informace naleznete na webu Ústavu ekonomiky a managementu.
VŠCHT vstoupila do světa horolezců. Na světě je nový standard pro jištění i první akreditovaná laboratoř 
Studenti VŠCHT Praha na olympiádě v TokiuJiří Šimánek studuje první ročník navazujícího magisterského programu „Syntéza léčiv“ a jeho sportovní disciplínou je „Veslování - dvojskif lehkých vah“. Na olympijských hrách se svým parťákem Miroslavem Vraštilem dostali do finále A a nakonec získali "bramborovou medaili" za umístění na 4. místě. Více v reportáži České televize.
Jan Cincibuch se na těžkém dvojskifu na olympijské hry se kvalifikoval s Jakubem Podrazilem v dodatečné kvalifikaci v polovině května 2021. Na kvalifikaci se tato nově vytvořená posádka společně připravovala jen necelé 3 týdny. Na olympiádě se jim sice nepodařilo postoupit do semifinále, ale skončili nakonec na 13. místě. Přesto byl jejich výkon obdivuhodný.
Jan Cincibuch nedávno vyhrál mistrovství Evropy kategorie do 23 let a před olympiádou poskytl rozhovor serveru veslo.cz.
VŠCHT Praha hostila konferenci ALIFE 2021Jitka Čejková získala Cenu pro význačného vědeckého pracovníka na počátku kariéry. 
Recyklace odpadních vodVyčištěná odpadní voda by se před návratem do přírody mohla ještě znovu bezpečně použít – třeba k zavlažování.
VŠCHT Praha a Pražský inovační institut podepsaly memorandum o spolupráci
Naši absolventi umí řešit problémy kreativním způsobemRozhovor s docentkou Petrou Lipovovou.VŠCHT Praha pošle na pomoc lidem postiženým živelnou pohromou (tornádo na Moravě, downburst na Lounsku) dar ve výši 1 000 000 korun.
Zároveň bude rodičům ze zasažených oblastí nabídnuta možnost umístit jejich děti v červenci na týdenní tábor VŠCHT s ubytováním na kolejích i dopravou zdarma.
Děkujeme všem, kdo již finančně či jinak pomohli nebo se pomoci chystají.
Fotosoutěž Svět (je) chemie 2021Přihlaste své fotografie do II. kola 12. ročníku soutěže v termínu 16.6. - 30.10. 2021.
VŠCHT Praha otevřela nové centrum CirkTechZaměří se na lithium a technologie pro cirkulární ekonomiku. 
Rektor předal tři medaile Emila VotočkaOcenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 23. 6. 2021 v rámci doktorských promocí v Betlémské kapli.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
U příležitosti doktorských promocí, které se uskutečnily 23. června 2021 v Betlémské kapli, rozšířili řady držitelů prestižního ocenění tři členové akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Pavel Matějka.
Přehled oceněných
Humboldt Alumni Award pro Michala H. KolářeDoktor Michal H. Kolář, vedoucí Laboratoře dynamiky biomolekul na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT, obdržel cenu německé Nadace Alexandera von Humboldta pro rok 2021. Ta ji uděluje svým bývalým stipendistům a nositelům vědeckých grantů na realizaci inovativních komunitních projektů. Ocenění Dr. Kolář získal za projekt podporující aktivity spolku Czexpats in Science, který sdružuje a propojuje české vědce a vědkyně působící v zahraničí. Do Česka poputuje ocenění vůbec poprvé.
“Peníze od Humboldtovy nadace a také její světové renomé nám umožní během tří let uspořádat sérii workshopů pro vědecké pracovníky. Projekt jsme pracovně nazvali Sharing Czexpats a jeho cílem je zlepšení akademické kultury v Česku,” uvádí doktor Kolář. “Chceme českou akademickou komunitu vystavit zkušenostem ze zahraničí a budovat zdravou vědeckou praxi bez velkého politikaření, přímým kontaktem s lidmi, kteří vědu skutečně dělají,“ dodává. Jako akademickou kulturu vnímá Kolář vše, co se děje ve výzkumné skupině, ale nesouvisí s technickým prováděním vědy, s tvrdými dovednostmi. “Jde například o to, jak komunikuje vedoucí skupiny se studenty, jak se rekrutují noví členové skupiny nebo řeší mezilidské konflikty. Může to být překvapivé, ale na vědeckou práci to má podobně významný vliv, jako třeba možnost využívat moderní přístrojové vybavení nebo mít dostatek peněz na spotřební materiál,“ vysvětluje Kolář.
Spolek Czexpats in Science vznikl v roce 2018 s cílem propojovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí a usnadnit jim komunikaci s českým akademickým prostředím. Členové spolku se označují jako czexpati, což je neologismus z anglického Czech expatriate, Čech/Češka žijící mimo svou vlast. Veřejně spolek podpořili např. senátor a absolvent VŠCHT Jiří Drahoš, nebo Monika Vondráková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Neuron. Czexpats in Science jsou zapojeni do řady projektů a aktivit; účastní se sociologického výzkumu czexpatů, pořádají předvánoční Konferenci pod stromeček nebo v Česku popularizují objevy s heslem Světová věda s českými kořeny.
Nadace Alexandera von Humboldta patří mezi přední světové vědecké nadace podporující vědeckou spolupráci a excelentní výzkum. Z veřejných zdrojů ročně podpoří asi 700 vědkyň a vědců na všech kariérních stupních a umožní jim působit v Německu, případně vycestovat z Německa za vědou do zahraničí. Její alumni síť čítá přes 30 tisíc členů. Mezi držitele některého ze stipendií nebo vědeckých grantů patří 56 nositelů Nobelovy ceny včetně např. loňské laureátky Emmanuelle Charpentier, která se podílela na objevu technologie CRISPR/Cas.
4 nově jmenovaní emeritní profesořiVladimír Jirků, Pavel Kadlec, Jan Páca a Mojmír Rychtera strávili profesní život na FPBT.
Podpořené projekty pro skvělou budoucnost Česka
Univerzitní centrum LitvínovVŠCHT Praha a ORLEN Unipetrol chtějí rozšířit příležitosti k vysokoškolskému studiu v Ústeckém kraji.
Profesor Kratochvíl obdržel Medaili ČSCH
Rakev restaurovaná studentem VŠCHT Jáchymem Palečkembyla vystavena na Turnovské muzejní noci 18. 6. 2021
Nejtěžší okamžik kariéry? Exploze etylenové jednotky za 14 miliardTomáš Herink, mimořádný profesor na VŠCHT Praha.
Nová budova VŠCHTVysoká škola chemicko-technologická vlastní od května 2021 budovu v Jankovcově ulici č. p. 1114/23 v pražských Holešovicích.
Zemřel docent František HamplV neděli 6. 6. 2021 ve věku 67 let zemřel pan docent František Hampl, dlouholetý člen Ústavu organické chemie VŠCHT Praha.
František Hampl působil na VŠCHT Praha od roku 1991, kdy se na svou alma mater vrátil po osmi letech působení ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. I toto působení v praxi, ale také vrozená touha poznávat věci do hloubky a také výborná paměť mu pomohly stát se respektovaným odborníkem v oblasti chemie léčiv. Kniha Farmakochemie, na které se podílel jako spoluautor, dávno překročila svým významem hranice školy i České republiky. Byl však předně vynikajícím pedagogem. Vychoval celou řadu absolventů na bakalářském, magisterském i doktorském stupni studia, spolupodílel se na zavedení studijních programů orientovaných na Syntézu a výrobu léčiv, kterých byl i garantem.
Radek Cibulka: Franta by učitel tělem i duší. Vždy jsem obdivoval, jak trpělivě a od základu dokázal, často i opakovaně, jednotlivým studentům vysvětlovat určitou problematiku. Na to si vždy našel čas. Já jsem se od něj vlastně učil neustále, nejprve jako diplomant, poté jako kolega a kamarád.
Bez ohledu na to, co právě dělal, vynikal analytickou pečlivostí a precizností. Dodržoval „pravidla hry“ a bouřil se proti jejich ohýbání. Přesto nebyl žádný suchar a dokázal se ve společnosti dobře bavit, obzvláště při dobrém moravském vínu.
Odešel vynikající kamarád a člověk, který si stál za svými názory a dokázal je prosadit; člověk, který byl vždy připraven ostatním pomoci.
Franto, budeš nám scházet. Čest Tvé památce!
Radek Cibulka a Jiří Svoboda
Na sekretariátu Ústavu organické chemie je připravena kondolenční kniha, kde se můžete podepsat či přidat pár slov.
Stručný životopis
Doc. Ing. František Hampl, CSc. se narodil v roce 1954 v Kolíně. Je absolventem Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde získal nejprve inženýrský titul a posléze obhájil disertační práci. Po osmileté kariéře výzkumného pracovníka ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii se v roce 1991 vrátil na VŠCHT Praha, kde působil nejprve jako odborný asistent a po habilitaci v roce 2000 jako docent na Ústavu organické chemie.
V rámci svého působení v aplikovaném výzkumu, zejména ve Spolaně Neratovice, se stal autorem několika desítek patentů, z toho třinácti realizovaných. Své tvůrčí schopnosti a zkušenosti pak přenášel i na studenty VŠCHT Praha, kde se v rámci vědecké činnosti věnoval micelární katalýze a reaktivátorům acetylcholinesterasy. Bohatá je jeho pedagogická činnost, kde se kromě školení kvalifikačních prací podílel na výuce organické chemie, a zejména pak při výuce farmakochemie. Byl také garantem předmětů a studijních programů v této oblasti. Docent Hampl je spoluautorem knihy Farmakochemie, která byla předmětem řady dotisků a nových vydání a slouží jako učebnice na vysokých školách v Česku i na Slovensku.
Vyjádření ke snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum oproti návrhu RVVI
První inženýrská 2021Tradiční oslavy čerstvých inženýrů v parku mezi budovou A VŠCHT a FSv ČVUT.
Jiří Wanner je čestným členem IWAV rámci zahájení oznámili 1. digitálního kongresu Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) oznámili výkonný ředitel IWA Kala Vairavamoorthy a prezident IWA Tom Mollenkopf jmenování dvou nových čestných členů IWA. Jedním z nich je přitom profesor Jiří Wannner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT, druhým pak profesor Mark van Loosdrecht z Technické university Delft, Nizozemí.
„Myslím, že je to ocenění i celého českého vodního hospodářství, neboť IWA uděluje čestné členství jen výjimečně,“ uvedl profesor Wanner ke svému jmenování do prestižní pozice v IWA.
Projekt PYREKOL má hmatatelný výsledekNová pyrolýzní jednotka na zpracování odpadních plastů byla 12. května slavnostně otevřena v litvínovském závodě společnosti ORLEN Unipetrol. Pyrolýzní jednotka je výsledkem společného projektu PYREKOL řešeného VŠCHT Praha, ORLEN Unipetrol a ORLEN UniCRE, který je zaměřen na chemickou recyklaci plastů a její implementaci do standardní výroby. Na VŠCHT Praha se na vědecké části projektů podílí tým Dr. Petra Straky z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv, Ústavu energetiky a Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší.
Proces pyrolýzy není žádnou novinkou, po tisíce let sloužil k výrobě dřevěného uhlí. Za druhé světové války byla pyrolýza využívána k výrobě pohonných hmot z uhlí a v současné době se pro změnu pyrolýza používá především v rafinerii pro výrobu surovin pro petrochemický průmysl. Typicky se tak z různých ropných frakcí vyrábí například etylen, propylen, 1,3-butadien a aromáty jako benzen, toluen a xyleny a další převážně nenasycené uhlovodíky. Velká část těchto uhlovodíků se používá pro výrobu plastů, kterých se v současné době na světe vyrobí přes 320 milionů tun za rok. Přibližně polovina tohoto množství plastů je však využívána pro výrobu obalů s velmi krátkodobým využitím.
Hromadění použitých plastů na pevnině i v oceánech je jedním ze současných palčivých problémů lidstva. Plasty byly již nalezeny i na dně Mariánského příkopu. Vzhledem k obrovskému množství a rozmanitosti odpadních plastů v současné době zažívá léty ověřený proces pyrolýzy renesanci a očekává se, že by se tímto zdánlivě jednoduchým postupem mohly plasty zpracovávat zpět na suroviny zpracovatelné v petrochemickém průmyslu.
Projekt PYREKOL si neklade za cíl pouze navrhnout technologii pro pyrolýzu odpadních plastů a pneumatik, ale především implementovat produkty pyrolýzy do rafinerského procesu. Mohou být tudíž využívány jak na výrobu základních petrochemikálií, tak pro výrobu komponent motorových paliv. Bude nutné řešit řadu problémů a výzev jako je například nízká stabilita pyrolýzních olejů a s ní spojené problémy se skladováním a transportem pyrolýzních olejů. Klíčovou výzvou bude rafinace pyrolýzních olejů usnadňující jejich další zpracování v rafinerii. Výstupy projektu by měly v rámci cirkulární ekonomiky pomoci efektivnímu opětovnému využití odpadních plastů a pneumatik v petrochemickém průmyslu a snížení uhlíkové stopy.
Více v tiskové zprávě.
Udržitelnost potravin: Jak se vyznat v kvalitě jídla?Rozhovor s doktorem Janem Pivoňkou v rámci cyklu Business Speak.
Druhý ERC CZ grant pro profesora SoferaProfesor Zdeněk Sofer získal podporu pro již druhý projekt ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích programu ERC CZ. Pětiletý projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů podpořený částkou 64 mil. Kč tematicky navazuje na první ERC CZ grant z udělený prof. Soferovi loni.
Projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů se zabývá studiem metod exfoliace 2D materiálů, přípravou monovrstev pomocí fyzikálních a chemických metod a jejich funkcionalizaci pomocí kovalentních a nekovalentních interakcí. Nově syntetizované materiály budou studovány pro aplikace na uchovávání energie v podobě baterií a superkapacitorů, heterogenní katalýze a fotoelektrokatalýze a optioelektronických aplikací v hybridních OLED strukturách.
Sustainability managementKurz je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 8. května 2021 celkem 81 nových profesorů. Bylo mezi nimi i pět kandidátů z VŠCHT Praha:
- doc. Ing. Petr KOČÍ, Ph.D. pro obor Chemické inženýrství
- doc. Ing. Vladimír KOČÍ, Ph.D. pro obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí
- doc. RNDr. Martin PUMERA, Ph.D. pro obor Anorganická chemie
- doc. Mgr. Daniel SVOZIL, Ph.D. pro obor Biochemie
- doc. Ing. Ondřej UHLÍK, Ph.D. pro obor Mikrobiologie
Jak fungují testy na COVID-19?Přehledné infografiky, na kterých jsou vysvětleny principy a vlastnosti jednotlivých testů.
Sakury kvetou, Hanami začínáHanami, japonský svátek jara spojený s výkvětem sakur v pražských Dejvicích, je zpět. Již po třiadvacáté. V průběhu celého týdne se mohou zájemci přijít podívat na nádherně vybarvené stromy, zklidnit roztěkanou duši a vnímat jaro všemi smysly.
Doprovodný program se s ohledem na epidemiologická opatření přesunul kompletně do on-line prostoru, kde jsou v nabídce rozhovory a webináře o duševní hygieně, pořady spojené s japonskou kulturou, záznamy živých vystoupení kapel nebo lekce jógy. Interaktivitu zajišťují nejrůznější hry, populární pub kvíz a on-line konverzace. Tematicky je letošní ročník spjatý především s duševním klidem, ale i odvrácenou stranou nitra.
Do programu přispěli mimo jiné přední český kurátor asijského umění a japanolog doc. Filip Suchomel, herec Jan Nedbal nebo reprezentant ČR a třetí evropský hráč hry Gó. Z hudebníků pak především Floex, Himalayan Dalai Lama s novou deskou Isolated Bonds, kurátorované playlisty připravili DJs z kolektivů Addict Sound, Punctum radio, Radio Wave, Heartnoize Promotions, Swim nebo Wrong.
Veškerý doprovodný program naleznete na webu hanami.vscht.cz
Můžete se podívat i na facebookovou událost Hanami: Jarní klid | 花見: 春の静けさ.
Zvyšme podíl aplikovaného výzkumuRozhovor s profesorem Vojtěchem, prorektorem pro vědu a výzkum.
Lesamáj - technicky dejvický majálesLesamáj je multižánrový nekomerční site-specific festival, oslava jara, svobody a tvůrčí energie v duchu myšlenky „studenti studentům“.
Organizační tým festivalu je složený ze studentů škol dejvického Kampusu (VŠCHT, ČVUT, ÚOCHB, KTF UK) a navazuje na tradici nekomerčních majálesových oslav, coby iniciativy studentů.
Studenti Kampusu Dejvice se rozhodli v roce 2018 uspořádat tradiční oslavy máje po svém. Převracejí tak majáles naruby Lesamáj - multižánrový nekomerční festival v duchu studentské spolupráce a sounáležitosti tak, jak si tradice žádá - oslava jara, svobody a tvůrčí energie v duchu myšlenky „studenti studentům“.
Letos se akce vzhledem k pandemii koná kompletně online. Zpětně se můžete podívat na doprovodný program, který běží od 20.4.2021. Hlavní program, tedy Den L, se koná 29.4.2021. Nalaďte si nás od 9:00 h na Workout, ve 14:00 h na procházku Kampusem Dejvice a od 19:30 na DJ's Afterparty. Nenechte si ujít také beer jógu, přípravu čaje, podcast s paní architektkou Melkovou, korunovaci Veličenstev a koncert Orchestru VŠCHT Praha! Veškerý program zajistili organizátoři Lesamáje a studentské spolky. Doprovodný program poběží zhruba do poloviny května. Sletovat nás můžete i na YouTube kanálu.
Zváni jsou všichni bez ohledu na věk - nejen studenti! Vstup on-line a zdarma!
Vedení Vysoké školy chemicko-technologické v Praze rozhodlo o prodloužení lhůty podávání přihlášek na doktorské studium do 14. května 2021.
Ostatní termíny související s přijímacím řízením zůstávají nezměněny.
Harmonogram přijímacího řízení do DSP
|
Veřejné vyhlášení a zveřejnění rámcových témat dizertačních prací |
do 15. 2. 2021
|
|
Odevzdání přihlášek |
do 14. 5. 2021 |
|
Sdělení data pohovoru uchazečům |
do 4. 6. 2021 |
|
Přijímací pohovory |
červen / červenec 2021 |
|
Oznámení výsledku uchazečům |
podle sdělení děkanátu fakulty
|
|
Zápis do studia |
září 2021 - nastavení termínů v kompetenci děkanátů fakult |
Věřím v nepřenositelnou sílu zkušenostiRozhovor s novým profesorem oboru Materiálové inženýrství Petrem Slepičkou.
Nový tomograf otvírá pohled do hlubin materiálůPřístroj bude v Technoparku Kralupy používán ve spolupráci s průmyslovou sférou.
Nezmeškejte podání přihlášky ke studiu!Informace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.
Z důvodu vyhlášených protipandemických opatření byl prodloužen termín pro podání přihlášek do bakalářského studia. Nově je možno přihlášky podat až do čtvrtka 15. dubna.
Nejdůležitější informace
Bakalářské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2021
- Většina programů bez přijímacích zkoušek -Informace o přijímacím řízení
- Seznam bakalářských studijních programů
Navazující magisterské studium
- Přihlášky přijímána do 15. dubna 2021
- Informace o přijímacím řízení
- Seznam navazujících magisterských studijních programů
Doktorské studium
- Přihlášky přijímána do 15. dubna 2021
- Informace pro uchazeče o doktorské studium
- Nabídka témat disertačních prací
VŠCHT se v rostoucí komunitě kolem vodíku pohybuje jako vůdčí instituceRozhovor s děkanem FCHT, profesorem Karlem Bouzkem.
Opustila nás Jitka VydrováS hlubokou lítostí oznamujeme, že v pátek 9. dubna 2021 ve věku 62 let náhle zemřela Ing. Jitka Vydrová, CSc., naše milá kolegyně a dlouholetá tajemnice Fakulty potravinářské a biochemické technologie.
Jitka celý svůj profesní život zasvětila Fakultě potravinářské a biochemické technologie. Na VŠCHT přišla v roce 1977 jako studentka z Moravy a ač hrdá Moravanka, svůj osud na dalších 44 let spojila s naší Alma mater a Prahou. V roce 1982 dokončila inženýrské studium, tehdy na Katedře konzervace potravin, kde pokračovala i v aspirantuře. Po úspěšném dokončení vědecké přípravy získala titul CSc. Po revoluci se jí nabídla možnost pracovat na děkanátu FPBT, kde až do loňského roku působila jako tajemnice fakulty. Ani zde svoji odbornost nehodila za hlavu a dlouhá léta ještě učila na Ústavu konzervace potravin a technologie masa.
Jitku jsme znali od jejích studentských let jako činorodou kolegyni, pro kterou nic nebylo problémem a jejíž profesní záběr byl neuvěřitelně široký. Do všeho, co dělala (a nebylo toho málo), se pouštěla s nezdolným elánem a entuziazmem. Díky tomu se v porevoluční éře stala doslova „chodící kronikou“ nejen fakulty, ale celé VŠCHT. Byla zkrátka dobrou duší našeho děkanátu, ochotná vždy poradit a pomoci každému, kdo to zrovna potřeboval. Díky jejímu přístupu ke studentům jí řada z nich vděčí za to, že vysokou školu úspěšně dokončili.
Jitko, již teď nám scházíš a budeme na Tebe vzpomínat. Neodešla jsi, v našich srdcích stále zůstáváš.
Čest Tvé památce.
Karel Melzoch a Jan Masák
V předsálí děkanátu Fakulty potravinářské a biochemické technologie je připravena kondolenční kniha, do které se můžete přijít podepsat a doplnit pár slov. Kniha bude přístupné v otvírací době děkanátu a poté bude předána rodině.
Nová technologie DCPD pro ORLEN UnipetrolJednotku s roční kapacitou 26 tis. tun navrhoval profesor Josef Pašek.Článek v magazínu Veřejné zakázky – publikační úspěch studentů Ekonomiky a managementu.
Nejvýznamnější odborný časopis o veřejných zakázkách v ČR právě zveřejnil článek PhDr. Jana Vaška, MSc. et MSc. a jeho studentů „Jak smysluplně využít otevřené účetnictví ve veřejném zadávání“. Na článku se podíleli studenti magisterského studia Swati Kushwaha, Juan-José Salgado, Jakub Nademlejnský, Patrik Nátr, Gabriel König a Štěpán Černohouz.
Práce studentů zaujala i na březnové konferenci Nákupního klubu. Autoři se zabývali metodou otevřeného účetnictví ve veřejném zadávání. Tato specifická metoda manažerského účetnictví umožňuje transparentní sdílení finančních i nefinančních informací mezi firmami. Na případové studii autoři poukázali na přínosy metody OÚ i možná rizika při nesprávné aplikaci.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Nová zbraň proti covidu-19. Vědci žádají o pomocNová analytická metoda stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách.
Testování na VŠCHT běží naplno V rámci testování zaměstnanců bylo ke dni 24. 3. 2021 z téměř 2000 testů celkem 5 pozitivních. 
Hydrogen DaysVodík jako záchrana klimatu? „Zelený vodík“ a zavedení vodíkových technologií do roku 2030 se považuje za perspektivní cestu ke snižování emisí CO2. Přesto se velká část vodíku stále vyrábí z fosilních paliv.
Jak zvýšit podíl „zeleného vodíku“ a vodíkových aplikací v průmyslu, energetice a mobilitě? Jak se aktuálně tato problematika řeší u nás i v zahraničí? Jaké jsou plány do budoucna a kam směřuje výzkum a vývoj v této oblasti?
Tyto i další otázky se v těchto dnech řeší na konferenci Hydrogen Days 2021, kterou spoluorganizuje Ústav anorganické technologie.
Na padělané léčivo z darknetu vám faktura nepřijdeRozhovor s docentem Martinem Kuchařem.
Světový den vody22. března si již od roku 1993 připomínáme, že je voda jednou z nejdůležitějších surovin, která nám jako lidstvu byla svěřena.
Funkční nanoroboti pro navigovanou kombinovanou nádorovou terapii
Prodlužování studia nechcemeRozhovor s rektorem Pavlem Matějkou o jeho prvních 15 měsících ve funkci a aktuálních výzvách.
VŠCHT Praha na Týdnu mozku Online přednášky: Chemie psychedelických látek a Psychedelika jako potenciální léčiva v psychiatrické praxi.
Profesor Sofer koordinátorem projektu TEIGERProjekt řeší zástupci všech 4 fakult, např. Dr. Rimpelová, Dr. Šír a doc. Záruba.Od středy 3. 3. 2021 14:00 do neděle 7. 3. 2021 24:00 budou z důvodu výměny telefonní ústředny nedostupné telefonní spojení na VŠCHT Praha. Omlouváme se za způsobené komplikace.
Po dobu odstávky nás prosím kontektujte e-mailem, který naleznete v seznamu kontaktů VŠCHT Praha.
Jak fungují vakcíny proti Covid-19?Kolegyně z Ústavu biochemie a mikrobiologie připravily přehledný poster.
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky genpor. Ing. Drahoslav Ryba udělil Čestnou medaili prof. Dr. Ing. Daliboru Vojtěchovi, vedoucímu Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství a prorektorovi pro vědu a výzkum VŠCHT Praha.
Profesor Vojtěch spolupracuje s Technickým ústavem požární ochrany více než 10 let. Nejprve se podílel na výzkumu nátavových kuliček, které během požáru vznikají na elektrických měděných vodičích. Analýzou nátav lze s určitou pravděpodobností zjistit, zda požár vznikl primárně od elektrického vedení nebo zda nátavy vznikly na vodičích až sekundárně. Druhý dlouholetý výzkum byl zaměřen na bezpečnost zásahových žebříků a výzkum rychlosti degradace jeho materiálu.
Asociace korozních inženýrů (AKI) vyhlašuje výsledky třetího ročníku soutěže o Cenu Asociace korozních inženýrů za nejlepší závěrečnou práci v oblasti koroze. Cena je určena pro absolventy bakalářského a magisterského stupně vzdělávání v oboru koroze a protikorozní ochrany, kteří v daném akademickém roce obhájili závěrečnou bakalářskou nebo diplomovou práci se zaměřením na korozi kovů nebo protikorozní ochranu. K hodnocení jsou přijímány práce zabývající se studiem korozních mechanismů, korozními problémy ve všech oborech lidské činnosti (stavebnictví, strojírenství, automobilový průmysl, chemický průmysl, potravinářství, ochrana kulturních památek ad.), postupy protikorozní ochrany (organické povlaky, katodická ochrana, povrchové úpravy, inhibitory, vývoj korozně odolných slitin ad.) a ekonomickými aspekty ochrany materiálů.
Cílem ocenění je motivovat studenty i jejich školitele k přípravě kvalitních a přínosných závěrečných prací řešících aktuální korozní problémy, a to jak v praktické, tak i teoretické rovině.
Laureátem Asociace korozních inženýrů za nejlepší závěrečnou práci za rok 2020 je Ing. Václav Kytka, absolvent Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Do soutěže byla nominována jeho diplomová práce s názvem Korozní chování slitin Zn-Al-Mg-Si vedená Ing. Tomášem Proškem, Ph.D. Autor cenu ve formě diplomu a prémie 5 000 Kč převezme z rukou předsedkyně hodnotící komise Ing. Kateřiny Kreislové, Ph.D. u příležitosti konference AKI v Táboře, kde svojí práci představí formou přednášky.
Práce byla vyhodnocena odbornou komisí jako nejlepší v konkurenci dalších 7 prací obhájených na VŠCHT Praha, Západočeské univerzitě v Plzni a STU Bratislava, z nichž do finálního výběru postoupily kromě práce Václava Kytky také bakalářská práce studenta VŠCHT Praha Andreje Kazanského a diplomová práce studenta ZČU Plzeň Jana Hajšmana.
Asociace korozních inženýrů, z.s. (AKI) je nezisková organizace, která byla založena v roce 1990 pracovníky v oboru korozního inženýrství a povrchových úprav. Je členem Evropské korozní federace (EFC), Světové korozní organizace (WCO) a nominuje zástupce ČR do Mezinárodní korozní rady (ICC). Vedle Ceny Asociace korozních inženýrů za nejlepší závěrečnou práci v oblasti koroze uděluje každoročně také Cenu Milana Pražáka za významný a dlouhodobý přínos v oblasti korozního inženýrství a protikorozní ochrany, Cenu za inovativní počin v oblasti protikorozní ochrany udělována firmám, podnikatelům a inovátorům za zavedení nového výrobku, postupu nebo služby s potenciálem významně přispět k omezení ztrát způsobovaných korozí kovů, vydává časopis Koroze a ochrana materiálu, pořádá konferenci Koroze a protikorozní ochrana materiálů a kurzy celoživotního vzdělávání.
Asociace korozních inženýrů děkuje všem nominovaným a nominujícím za účast a těší se na přihlášky do soutěže pro příští ročník. Závěrečnou práci v českém, slovenském nebo anglickém jazyce obhájenou studentem jakékoliv národnosti na české nebo slovenské vysoké škole mezi 15. zářím 2020 a 30. červnem 2021 musí nominovat školitel formou doporučujícího dopisu do 30. června 2021. K doporučujícímu dopisu je třeba přiložit elektronickou verzi závěrečné práce a poslat k rukám jednatele AKI na adresu info@aki- koroze.cz.
Příjemce Ceny vybere tříčlenná komise jmenovaná výborem AKI. Jméno vítězné práce a příjemce Ceny bude vyhlášeno do 31. srpna 2021.
Milan Kouřil, 2. viceprezident AKI
Zdroj: TZ Asociace korozních inženýrů
ChemQuest 2021VŠCHT Praha vyhlašuje 9. ročník soutěže pro žáky základních a středních škol - zrealizujte svůj experiment.
Zemřel Tomáš BřízaV pátek 12. února, v nedožitých 44 letech, zemřel náhle Ing. Tomáš Bříza, PhD, absolvent organické chemie na VŠCHT Praha.
8. mezinárodní chemicko-technologická konferenceOsmý ročník Mezinárodní chemicko-technologické konference ICCT 2021 navazuje na mnohaletou tradici chemicko-technologických konferencí, které si kladly za cíl seznamovat odbornou veřejnost s klíčovými výzvami a problémy chemie, energetiky a příbuzných oblastí, a to v mezinárodním kontextu.
Základním posláním konference ICCT i nadále zůstává snaha rozvíjet vzájemnou informovanost, výměnu znalostí a zkušeností v celoevropském měřítku, jak to odpovídá otevřenému prostoru v oblasti moderních chemických technologií, ve sdílení informací, při obchodní výměně a zejména v mezinárodní mobilitě chemických odborníků. Z tohoto důvodu je důležité zprostředkovat setkání, podporovat spolupráci a dialog, upevňovat vztahy mezi vedoucími pracovníky vládních institucí, výrobních podniků, významnými odborníky z univerzit a výzkumných ústavů i nadanými studenty z různých chemických oborů a z různých regionů.
Formát konference ICCT nabývá v poslední době na významu také proto, že závazky plynoucí z dnes již uzákoněných opatření v rámci tzv. „Zelené dohody pro Evropu (Green Deal)“ významně ovlivní budoucí aktivity všech subjektů v chemických, energetických i dalších sektorech a ovlivní na mnoho let charakter fungování celé společnosti i budoucnost naší planety.
Na všechny výše uvedené výzvy se zaměřuje osmý ročník konference ICCT. Pro letošní rok připravujeme konferenci poprvé distanční formou. Chceme tím demonstrovat, že nám pandemická situace nemůže zabránit v komunikaci, že jsme i technicky připraveni zachovat pravidelné setkávání chemiků na co nejvyšší odborné a organizační úrovni, a to s využitím moderních forem komunikace.
Pro všechny účastníky poskytne osmý ročník konference ICCT příležitost prezentovat a diskutovat své vize, dlouhodobé záměry a projekty, případně i příležitost, jak navázat kontakt s talentovanými budoucími spolupracovníky na těchto projektech.
Registrace, formulář k zaslání abstrakt a další informace na www.icct.cz
Harmonogram:
- do 23. 3. 2021 – zaslání abstrakt
- do 5. 4. 2021 – zlevněný poplatek
- 3.–5. 5. 2021 – průběh konference
- do 13. 6. 2021 – zaslání plných textů
SBORNÍK PLNÝCH TEXTŮ V ELEKTRONICKÉ FORMĚ
Cílem organizátorů je zveřejnit plné texty v angličtině v databázi Web of Science Clarivate Analytics. Plné texty budou po recenzi členy vědeckého výboru uveřejněny ve sborníku. Elektronický sborník (PDF) plných textů bude vydán do října 2021 a umístěn na web konference.
Fotosoutěž Svět (je) chemieVŠCHT Praha vyhlašuje 12. ročník fotografické soutěže pro žáky, studenty i širokou veřejnost.
Koronovým výbojem proti koronaviruVědci z VŠCHT Praha vyvinuli zařízení, které dezinfikuje respirátory s téměř 100% účinností.
Profesor Pospíšil zvolen předsedou Rady vysokých školDne 11. února 2021 byl na další funkční období zvolen předsedou Rady vysokých škol (RVŠ) profesor Milan Pospíšil z VŠCHT Praha. Za místopředsedy byli zvoleni doc. Daniela Jobertová (AMU), dr. Petr Just (MUP), doc. Tomáš Kašparovský (MU), doc. Jiří Langer (UPOL) a prof. Jiří Skládanka (MENDELU).
Místopředsedou za Studentskou komoru RVŠ se stal Michal Farník (ČVUT)
Profesor Pospíšil působí na VŠCHT Praha jako prorektor pro strategii a rozvoj, jeho domovským ústavem je Ústav technologie ropy a alternativních paliv. Ve své vědecké činnosti se specializuje na chemické a energetické zpracování paliv. V rámci Rady vysokých škol již zastával po dobu tří let funkci místopředsedy.
Rada vysokých škol je ze zákona orgánem reprezentace vysokých škol. Zabývá se primárně rozvojem, ekonomickým zabezpečením, právní úpravou, činností, organizací a řízením vysokých škol a zásadními věcmi dotýkajícími se rozvoje, činnosti a zájmů vysokých škol a jejich učitelů, studentů a zaměstnanců, zaujímá k nim stanoviska a doporučení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné orgány a instituce.
Odešla Ing. Miroslava NovotnáInženýrské studium absolvovala na tehdejší Fakultě technologie paliv a vody, VŠCHT. Ve své diplomové práci se v roce 1982 zabývala aplikací ionexů při úpravě vody v energetice.
Své alma mater zůstala věrná i po ukončení studií, kdy v roce 1985 nastoupila do laboratoře molekulové spektroskopie Centrálních laboratoří VŠCHT. Od roku 1992 převzala vedení této laboratoře a zároveň se stala vedoucím Centrálních laboratoří VŠCHT. Tuto funkci zastávala až do roku 1995, vedoucím laboratoře zůstala až do svého odchodu. Její profesní záběr byl velmi široký – od aplikace spektroskopických technik při analýze různých materiálů, např. při ochraně kulturního dědictví až po aplikační práce v oblasti energetiky. Do posledních dní se na VŠCHT podílela i na pedagogické práci.
V Mirce odešel člověk oblíbený a ceněný pro svou vlídnost, klidné a konstruktivní vystupování, ochotu poradit a pomoci.
Bude nám chybět.
Jan Macák a Richard Hrabal
Evropská platforma připraví cestu k užší spolupráci v oblasti bezpečnosti potravinNa projektu se podílí VŠCHT Praha.
VŠCHT Praha nabízí středoškolákům konzultace k maturitě zdarmaPomáhat budou vybraní studenti pod záštitou VŠCHT.
Nové mezinárodní projekty Erasmus+Řešitelské týmy Ústavu ekonomiky a managementu uspěly v mimořádné podzimní výzvě Erasmus+ Strategická partnerství v oblasti vysokoškolského vzdělávání, zaměřené na prioritu "Inovativní postupy v digitálním věku".
VŠCHT Praha tak bude v nadcházejících dvou letech spolu s partnerskými univerzitami z Portugalska, Finska, Litvy, Chorvatska, Maďarska a Nizozemska řešit mezinárodní projekty Virtual Visiting Professors (doc. Vlachý jako koordinátor grantu) a Collaborative Digital Storytelling for Sustainable Change (dr. Hřebačková jako spolupříjemce grantu) v celkové hodnotě přes 460 tis. €.
Den otevřených dveříPoznejte VŠCHT Praha díky virtuální prohlídce a seznamte s naší školou na záznamech z proběhlého online dne otevřených dveří.
Investice do výzkumu nanorobotů je rizikověřím ale, že se vyplatí, říká Martin Pumera v rozhovoru pro magazín Forbes.
Zažij den na VŠCHT (nyní online)Hromadným akcím doba nepřeje. Zvažuješ studium v Praze? Domluv si individuální den otevřených dveří.
Chodím světem nanometrů a fascinovaně zírámRozhovor s profesorem Petrem Slavíčkem, šéfem výzkumné skupiny Photox.
Kateřina Maštovská držitelkou ceny Harvey W. Wiley 2021Harvey W. Wiley Award, nejprestižnější vědecké ocenění AOAC INTERNATIONAL (Association of Official Analytical Chemists), se uděluje vědci, který významně přispěl k vývoji analytických metod v oblasti zájmu AOAC. Ing. Kateřina Maštovská, Ph.D je již druhou oceněnou z VŠCHT Praha, v roce 2016 se jeho držitelkou stala také prof. Jana Hajšlová.
Doktorka Maštovská přispěla ke zdokonalení široce používané analytické metodiky a aplikací QuEChERS, vyvinula nové metody pro analýzu reziduí veterinárních léčiv a kontaminantů v potravinách, zavedla nejmodernější technologie pro běžné analytické použití a je autorkou průkopnické metodiky pro měření kanabinoidů v konopí.
V současné době působí jako hlavní vědecká ředitelka v potravinářské divizi Eurofins v USA a také jako technicko-průmyslová ředitelka pro pesticidy v rámci Operational Best Practices Programme v Eurofins Scientific.
Dr. Maštovská zahájila svou kariéru před více než 25 lety v Laboratoři kontaminantů a toxických látek v potravinách na VŠCHT Praha, kde vyvinula a provozovala metody analýzy reziduí pesticidů a jiných kontaminantů v potravinách a životním prostředí, zejména na základě plynových chromatografických separací s hmotnostní spektrometrií nebo selektivní detekcí prvků.
Od roku 2011 do roku 2016 vedla analytickou komunitu AOAC pro chemické rezidua a kontaminující látky a působila jako ředitelka společné studie AOAC týkající se metody analýzy polyaromatických uhlovodíků v mořských plodech jako reakce na mimořádné události při úniku ropy v Mexickém zálivu. Za tuto práci získala ocenění AOAC Study Director of the Year a v roce 2014 se tato metoda stala oficiální metodou AOAC. Její práce na zdokonalování metod analýzy reziduí pesticidů a odborné znalosti v chemii reziduí jí na společném setkání Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů a Světové zdravotnické organizace vynesla roli nezávislé odbornice.
"Je mi skutečně ctí, že jsem obdržela AOAC Wiley Award, a jsem vděčna mnoha svým kolegům z Eurofins, AOAC a i širší analytické komunitě za jejich podporu a četnou spolupráci v průběhu let," řekla Dr. Maštovská. "Mé zvláštní uznání patří profesorce Janě Hajslové, která byla na začátku mé kariéry a která mě nominovala na toto ocenění."
Gratulujeme!
Více informací o ocenení zde
Jak vznikne dokonalý parfém nebo vůně peněz? Někdy je potřeba smíchat stovky látek, vysvětluje profesor Červený v rozhovoru.
Zemřel profesor Jan DyrV pátek 22. 1. 2021 ve věku 74 let zemřel nečekaně na následky těžkého průběhu onemocnění Covid-19 pan profesor Jan Evangelista Dyr, náš dlouholetý spolupracovník a milý kolega.
Prof. Ing. Jan E. Dyr, DrSc. po ukončení studií specializace makromolekulární chemie na VŠCHT, nastoupil v roce 1970 na Ústav hematologie a krevní transfuze, kde od roku 1985 vedl oddělení Biochemie a od roku 2013 byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.
Celý svůj profesní život zůstal věrný i své alma mater. Od r. 1992 se na Ústavu Biochemie a mikrobiologie VŠCHT externě podílel na přednáškách předmětů „Imunologie a imunochemie“ a od roku 2003 „Imunologie a hematologie“. Byl předním světovým odborníkem v problematice hemostázy a trombózy a studium proteinové exprese a proteinových interakcí v plazmě a buňkách krve u pacientů s onkohematologickými a kardio a cerebrovaskulárními onemocněními. Výsledky své práce publikoval v desítkách článků v předních světových časopisech. Jeho týmu se podařilo odhalit vrozené poruchy molekuly fibrinogenu, které jsou u některých nemocných odpovědné za vyšší náchylnost k tvorbě krevních sraženin.
Prof. Dyr byl člověkem pronikavě inteligentním a renesančním. Díky své inteligenci a smyslem pro humor byl vždy obklopen přáteli. Pro nás všechny odešel nejen vysoce ceněný odborník, ale i přítel, který vždy dovedl poradit a inspirovat.
Milý Honzo, budeš nám chybět.
Tomáš Ruml
FOTO: UHKT
RobothonPřesně před 100 lety byla uvedena divadelní hra R.U.R. československého spisovatele a velikána Karla Čapka. V této hře se poprvé objevilo slovo “robot” a brzy se rozšířilo do celého světa. Stoleté výročí vzniku tohoto slova chceme oslavit i pomocí akce Robothon 2021.
Robothon je 36 hodinový hackathon zaměřený na výzvy dnešní doby a způsob, jakým na ně robotika může reagovat.
Zajímáš se o umělou inteligenci nebo VR a AR? Věnuješ fakenews, průmyslové robotizaci či zákaznické péči? Máš nápad, jak roboti mohou proniknout do kreativních oborů? Tak tahle akce je přesně pro tebe!
- Na akci je možné se registrovat na webu Robothonu.
Jedním z akademických partnerů Robothonu je i VŠCHT Praha. V nakladatelství VŠCHT u příležitosti stého výročí premiéry R.U.R. vyšla kniha Robot 100: Sto rozumů obsahující stovku pohledů, asociací a komentářů k této hře (a robotice obecně) z per tuzemských i zahraničních spisovatelů, vědců, umělců či novinářů.
- Publikace je k dostání v e-shopu vydavatelství VŠCHT Praha a v běžné síti českých knihkupectví.
Rusko
Doktor Michal Kohout získal financování projektu Nové chirální ionexy pro chromatografické
enantioseparace realizovaný v GAČR ve spolupráci s Russian Foundation for Basic Research (RFBR), Rusko.
Polsko
Letos se poprvé budou řešit společné výzkumné projekty českých a polských vědců díky partnerství GAČR s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN). Jedním z devíti úspěšných navrhovatelů je i profesor Radek Cibulky z Fakulty chemické technologie s projektem Cílený návrh flavinů pro organickou fotokatalýzu. Tento projekt je plánován od 1.1.2021 do 31.12.2023.
Jižní Korea
Bilaterální projekt GAČR docenta Karla Friesse z Fakulty chemicko-inženýrské s Dr. Eun-Ho Sohnem z KRICTu, byl schválen i korejskou stranou a stal se tak jedním ze dvou takto podpořených projektů. Kromě společné podpory s jihokorejskou agenturou bylo přijato dalších 12 společných projektů GAČR a německé agentury.
Projekt docenta Karla Friesse s názvem Nové superhydrofobní perfluorované nanomateriály pro pokročilé mikro a bio aplikace je plánován od 1.1.2021 do 31.12.2022.
Rakousko
Česko-rakouský projekt doktora Vladimíra Scholtze z Fakulty chemicko-inženýrské byl schválen rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF), která je v této spolupráci rozhodující pro poskytnutí podpory (Lead Agency).
Projekt Decontamination of sensitive materials using cold atmospheric plasma technology for efficient and inexpensive elimination of epidemic viruses je financován díky urgentní výzvě zaměřené na výzkum spojený s COVID-19.
Slovinsko
Letos poprvé byla vyhlášena společná česko-slovinská výzva. V ní uspěly dva projekty z VŠCHT Praha: Inženýr Jiří Kubásek s projektem Vývoj pokročilých bioabsorbovatelných materiálů na bázi zinku postupy práškové metalurgie a profesor Jaroslav Kvíčala s projektem Pokročilá činidla pro (asymetrickou) nukleofilní fluoraci.
Výzkum, který propojí forenzní pracovištěPětiletý projekt bude zaměřen na padělání léčivých přípravků v internetovém prostředí.
Martin Pumera je nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019Vědci ze Stanfordovy univerzity ve spolupráci s vydavatelstvím Elsevier a SciTech Strategies připravili seznam 2 % nejcitovanějších vědců ze všech oborů, které zahrnuje databáze Scopus. Data celkem pokrývají přes 160 tisíc vědců z celého světa. Zveřejněné informace zahrnují kategorie, jako je h-index (s i bez dat očištěných o autocitace), absolutní počet článků, na nichž se jednotliví vědci podíleli za rok 2019, i všech publikovaných článků od roku 1960. Nabízená data v zásadě ukazují dvě základní dimenze – za prvé, jak si vědci stojíz hlediska celé své kariéry, a za druhé, jaké výsledky tito výzkumníci měli za rok 2019. Z těchto dat pak analytici sestavili celkové skóre, podle nějž výsledky seřadili. Z vědců, kteří působí na českých institucích, se do žebříčku zařadilo 359 výzkumníků.
Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl profesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha. Umístil se v celkovém přehledu na 203. místě s h-indexem (očištěným o autocitace) ve výši 35.
Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.
Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu VědaVýzkum.cz.
Odkazy
Anna Ničová mezi oceněnými za mimořádné činy studentůCena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy ve studijním programu a za mimořádné činy studentů byla pro rok 2020 udělována pouze v kategorii za mimořádné činy studentů, kde bylo uděleno všech 10 ocenění. Důvodem letošní změny bylo ocenit studenty či absolventy vysokých škol, kteří formou dobrovolnictví a dalších činností aktivně pomáhali během pandemie Covid-19.
Bc. Anna Ničová (Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha) bezprostředně po dopadu protiepidemických opatření a nastalé nejistotě ve společnosti se ujala organizace dobrovolnického šití roušek. Zorganizovala směnný provoz šití v budově školy a na kolejích, a to za dodržení všech hygienických pravidel. Výroba se neobešla bez náročného obstarání materiálu, lidských sil, sterilizace a distribuce.
Vedle chemie se podílím i na předvýchově vodicích psůRozhovor s nově jmenovaným profesorem Karlem Friessem.Studenti VŠCHT dosáhli úspěchu v 7. ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách. Filip Antončík se umístil na 2. místě a František Vaněk získal čestné uznání.
Soutěž je určena studentkám a studentům českých a slovenských vysokých škol. Každou z 31 přihlášených prací, předložených v českém nebo anglickém jazyce, hodnotili minimálně tři hodnotitelé.
Vítězkou se stala Denisa Štěpánková z FJFI ČVUT (školitel: Ing. Martin Smrž, Ph.D.). Za práci s názvem “Optimalizace časových parametrů a tvarování pulsů vysokovýkonného pikosekundového laserového systému” si odnáší nejen 30 000 Kč, ale také vysoké uznání kvality zpracování práce. Kromě prvních tří míst udělila porota složená z vědecko-výzkumných pracovníků sponzora soutěže, Crytur spol. s r.o. také tři Čestná uznání.
Druhé místo získal Filip Antončík z Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha (školitel: doc. Ing. Ondřej Jankovský Ph.D.) s prací “Properties of superconducting magnetic bearings based on YBCO single-domain bulks processed with artificial holes.” Cílem práce bylo sledování vlastností supravodivých magnetických ložisek využívající jednodoménové YBCO disky s umělými dírami, přičemž se ukázalo, že tyto tenké disky mají velký pontenciál, přítomnost umělých děr zlepšuje jejich vlastnosti, zejména tuhost a levitační sílu. Výše odměny je 25 000 Kč.
Třetí skončil Petr Král z pražského Matfyzu (školitel: RNDr. Jiří Prchal, Ph.D.). Cenu ve výši 20 000 Kč si odnáší za práci “Unconventional behavior of Ce and Yb compounds induced by extreme pressure.” Zásadní použitou metodou studia zvoleného materiálu byla aplikace tlaku, mechanického působení, vedoucí často ke změnám ve výsledném magnetickém chování intermetalika.
Finanční ocenění získali i vedoucí tří prvních prací. Všichni výherci pokračují v doktorském studiu.
Porota udělila také tři Čestná uznání, která putují do Liberce, na VŠCHT a do Brna.
Letošní ceremoniál udílení cen se konal on-line formou konference všech oceněných, jejich vedoucích prací a zástupců sponzora soutěže.
Turnovský Crytur patří k vedoucím technologickým firmám, zabývajícími se pěstováním a opracováním monokrystalů až po jejich osazení a montáž do konečných produktů, např. pro elektronovou mikroskopii, laserové technologie či výkonné LED diody. Aktuálně firma usiluje o vývoj nových krystalů, použitelných pro plánované experimenty v CERNu. Crytur dlouhodobě pracuje s českými i zahraničními akademickými pracovišti na společných projektech, za které získal v minulosti řadu ocenění. Je držitelem řady mezinárodních patentů.
Čestná uznání
Ing. Maxim Lisnenko, Fakulta textilní, Technická univerzita v Liberci (školitelka: Ing. Věra Jenčová, Ph.D.): Příprava a charakteristika nanovlákenných scaffoldů založených na PVA a jejich funkcionalizace růstovými faktory
Ing. František Vaněk, Fakulta chemické technologie, VŠCHT Praha (školitel: doc. Ing. Petr Macháč CSc.): Příprava grafenu bezpřenosovou metodou na dielektrickém substrátu SiO2/Si
Ing. Rostislav Zlatník , Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení v Brně v Brně (školitel: Ing. Jan Čížek, Ph.D.): Depozice wolframových vrstev pomocí technologie RF-ICP
Ceny rektora 2020Ceny za vědu a výzkum, pedagogiku a společenský přínos získalo 5 zaměstnanců a 1 student VŠCHT Praha.Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v úterý 15. prosince 2020 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro 78 nových vysokoškolských profesorů. VŠCHT Praha má mezi nimi dva zástupce – Karel Friess byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie, Petr Slepička profesorem pro obor materiálové inženýrství.
Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Přehled všech nových profesorů naleznete na webu prezidenta.
Univerzitní centrum VŠCHT Praha – Unipetrol má nového partnera.Výuku v Litvínově započne Fakulta strojní ČVUT.Stipendijní komise nadace PRECIOSA vybrala z 28 uchazečů přihlášených do letošního konkurzu na roční jednorázová stipendia osm studentů doktorského studia a šest studentů navazujícího magisterského studia z FCHT a jednoho studenta navazujícího magisterského studia z FCHI. Celkově bylo z fondu nadace PRECIOSA našim studentům rozděleno 76.000 Kč.
Dekrety o udělení stipendia budou oceněným studentům slavnostně předány, jakmile nastane příznivější epidemická situace.
Všem stipendistům gratulujeme!
Cena ministra pro doc. Karla FriesseDoc. Ing. Karel Friess, Ph.D z Ústavu fyzikální chemie obdržel z rukou ministra Roberta Plagy Cenu MŠMT za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věd.
Docent Friess se ve svém výzkumu zaměřuje na vývoj a testováním nových unikátních membránových polymerických materiálů pro cílené separace plynů, par a kapalin (např. separace metanu z bioplynu, získávání kyslíku a dusíku ze vzduchu atp. V roce 2014 získal ocenění pro školitele nejlepších diplomových prací v oblasti technických věd od společnosti Siemens a Crytur. Mezi lety 2015 a 2019 byl také proděkanem pro vědu a výzkum fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha a do roku 2025 byl zvolen do řídícího orgánu Evropské membránové společnosti (EMS).
foto: MŠMT
Dvojí kvalita potravinJan Pivoňka z Ústavu konzervace potravin byl hostem v pořadu 90´ na ČT 24 na téma „Boj proti dvojí kvalitě potravin“. 
Noc vědců 2020Během Noci vědců se letos, výjimečně v poslední listopadový pátek, tradičně otevírají evropská vědecká pracoviště, výzkumné laboratoře, muzea, hvězdárny i vysoké a střední školy, aby přiblížily vědu a práci vědce široké veřejnosti a představily ji jako součást života každého člověka. Naše škola se stejně jako každý rok k akci připojuje.
Vzhledem k pandemii letos akce proběhne pouze online. Studenti a zaměstnanci školy si připravili vědecký, popularizační a zábavný program. Tématem letošního ročníku je "Člověk a robot" a tak rádi přiblíží návštěvníkům, že chemie není škodlivá, ale naopak může být k okolí velice nápomocná.
Po nových můstkách se projdete, až pandemii pomine, ale poslechnout si zajímavé přednášky a navštívit zastávky zaměřené na robotickou tématiku či zjistit, jak vyrobit masti a lektvary budete moci virtuálně.
Studentská vědecká konference 2020Termín pro přihlášení na konferenci byl posunut na pondělí 26. 10. Samotná konference proběhne online.Ve své práci vyvíjeli programovatelné mikroroboty na bázi polypyrrolu (PPy, vnější funkční vrstva) zabudované do platinové katalytické vrstvy a paramagnetických nanočástic železa (Fe3O4), které zajišťují vlastní pohon a magnetickou odezvu pro vysoce účinné odstraňování estrogenních znečišťujících látek. Jak se mění pH testované vody, povrchový náboj mikrorobotů PPy / Fe3O4 / Pt se postupně mění, což vede k afinitní modulaci. Jak se mikroroboti pohybují uvnitř roztoku, shromažďují estrogenová vlákna a následně tkají na povrchu makroskopické sítě. Výsledky naznačují, že pohybově ovladatelní mikroroboti s nastavitelnou povrchovou chemií by mohli poskytnout vhodnou platformu pro vysoce účinné odstraňování hormonálních znečišťujících látek. První autor studie Ing. Lukáš Děkanovský je studentem druhého ročníku doktorského studijního program Léčiva a biomateriály.
Nature Machine Intelligence je online vědecký časopis s uzavřeným přístupem, který se věnuje pouze umělé inteligenci, strojovému učení a robotice. Byl vytvořen společností Nature Research v reakci na explozi strojového učení v roce 2010. Časopis byl spuštěn v lednu 2019.
Více zde Dekanovsky, L. et al. Chemically programmable microrobots weaving a web from hormones. Nat Mach Intell 2, 711–718 (2020). https://doi.org/10.1038/s42256-020-00248-0
Karel Friess zvolen do řídícího orgánu Evropské membránové společnostiDoc. Ing. Karel Friess, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie (FCHI) byl zvolen na 4 roky do řídícího orgánu Evropské membránové společnosti (EMS). V této platformě se od roku 1989 sdružují špičkoví vědci i odborníci z praxe z oblasti membránových procesů (vývoj, příprava a výroba membrán a jejich technologické využití např. pro čištění vody nebo separace plynů a par) nejen z Evropy. EMS organizuje prestižní mezinárodní konferenci Euromembrane, pořádanou každé 3 roky a dále akce pro studenty či mladé vědce (EMS Summer school - v letech 2006 a 2015 se konala v ČR).
Docent Friess je garantem několika předmětů v nově akreditovaných programech, vyučuje předměty související s fyzikální chemií, je autorem řady učebních knih i elektronických studijních pomůcek a zároveň je i předsedou výboru VaV. Ve své výzkumné činnosti se zabývá převážně studiem polymerních membrán, jejich přípravou a sledováním jejich schopnosti separace plynu a par.
Tým vedený profesorem Slavíčkem získal prestižní grant EXPRO
Zachrání nás bioplasty?Lenka Malinová v přednášce z cyklu Akademie mládeže přináší aktuální informace o bioplastech.
11. ročník fotografické soutěže Svět (je) chemie!Chemie je jazyk, kterým popisujeme vše, co okolo vidíme, slyšíme, chutnáme nebo cítíme. Světa bez chemie není. Chemie tvoří vše, od hvězd a galaxií až po zrnka písku. Chemické procesy neustále probíhají a stojí za vším, co jen je možné v čase – růst, život, proměna. Podívejte se na svět kolem sebe hledáčkem chemie a pokuste se její specifický kus zvěčnit fotografií!
Soutěžící mohli své fotografie přihlašovat ve dvou kolech:
- 1. kolo – od února do 15. 6. 2020
- 2. kolo – od 16. 6. 2019 do 31. 10. 2020
Téma obou dvou kol bylo široké, ale jasné: vybrat si jev, reakci, sloučeninu či kterýkoliv z nespočtu důmyslných chemických systémů, ať už ze světa přírody nebo civilizace, a zachytit jej hledáčkem fotoaparátu.
Pro své oblíbené kousky můžete hlasovat na Facebooku udělením "lajku" k jakékoliv fotografii. Hlasování probíhá od 4. 11. 2020 od 10:00 h do 20. 11. 2020 do 10:00 h.
Prosíme, hrajte fér.
Partnery soutěže jsou: ZONER software, a.s., Zoner Press
Co inženýr nenapsal, to neudělalProf. Ing. Josef Pašek, DrSc. je v oblasti průmyslové chemie v ČR i ve světě velice známým a uznávaným odborníkem. Získal mnoho cen na národní úrovni, jako třeba ocenění Česká hlava, medaili Josefa Hlávky, cenu rektora VŠCHT, medaili Emila Votočka, cenu Viktora Ettela, či v nedávné době Medaili ministra průmyslu a obchodu. Tento rozhovor vznikl u příležitosti devadesátin, které se svou manželkou oslavili v červenci.
Nanoroboti v Česku ožívajíMartin Pumera představuje projekt Pokročilí funkční nanoroboti, který je z hlavní části financován EU.
Hledání koronaviru v odpadních vodáchVzorky odpadních vod kvůli novému typu koronaviru analyzuje čtveřice vědkyň na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Inspirovaly se v zahraničí, kde podobné výzkumy můžou pomáhat s vytipováváním dalších ohnisek nákazy. Vzorky s odpadní vodou teď do pražských laboratoří putují z celé metropole i dalších českých měst.
Český rozhlas – Radiožurnál přinesl ve svém Magazínu Experiment dvě reportáže o projektech VŠCHT Praha v oblasti odpadních vod a jejich recyklace.
Stopáž
00:30 Vědci analyzují vzorky odpadních vod kvůli koronaviru (Dana Vejmelková, Alžběta Dostálková, Eliška Čermáková, Kamila Zdeňková)
03:30 Rozhovor s Janem Bartáčkem u Ústavu technologie vody a prostředí
07:06 Recyklace vody (profesor Wanner)
Zemřel Rudolf ZahradníkProfesor Rudolf Zahradník byl jednou z nejvýraznějších osobností české vědy. Stál u zrodu oboru kvantové chemie u nás, byl autorem více než tří stovek odborných článků a vychoval mnoho následovníků. V jeho vědecké skupině působila také mladá vědkyně, dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Rudolf Zahradník stál v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce po dvě funkční období v letech 1993–2001. Zemřel 31. října 2020 v odpoledních hodinách, bylo mu 92 let.
Rudolf Zahradník (1928–2020) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od počátku šedesátých let 20. století působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského, ve kterém později vedl oceňovanou badatelskou skupinu.
- Zpráva o smrti Rudolfa Zahradníka na webu Akademie věd
- Příběh Rudolfa Zahradníka z cyklu úspěšní absolventi VŠCHT Praha
Zdroj: Akademie věd, foto: S. Kyselová
Nová kniha Robot 100: Sto rozumů přináší originální pohledy na Čapkovy roboty
Limity léků ve vodě nejsou, za život vypijete dva IbuprofenyRozhovor s profesorem Václavem Jandou z VŠCHT.VŠCHT děkuje všem svým studentům, kteří se aktivně zapojili do pomoci pro zvládnutí současné situace a podílejí se na zpracování vzorků z odběrů při testech na COVID19. Své vědomosti a zkušenosti, které získali během studia, tak uplatňují v praxi, když pomáhají v různých laboratořích (Citylab, Synlab, Lab In a dalších) zvládnout velký nápor práce a stresu.
Pokud by měli další studenti zájem o zapojení se do testování, mohou kontaktovat některou z výše uvedených laboratoří nebo ze seznamu MZČR.
Děkujeme!!!
ChemQuest 2020 - workshopMísto zkušenosti z laboratoří letos COVID "zařídil" natočení videí - nyní přístupných všem zájemcům o chemii.
Test použitých roušek: Co nosíme denně na obličeji?V použitých rouškách analýza zjistila běžné ústní bakterie a plísně.
Nobelova cena 2020Nobelovu cenu za chemii dostaly dvě vědkyně za genetické nůžky, tedy nástroj umožňující měnit geny
Běh chemikůPozvánka na 59. ročník „Běhu chemiků“v oboře Hvězda, který se uskuteční 7. října 2020.
Superkritická voda mě fascinujeRozhovor s docentem Macákem, vedoucím Ústavu energetiky.Vzhledem k epidemiologické situaci, vládou vyhlášenému nouzovému stavu k 5. říjnu a souvisejícím opatřením jsme bohužel nuceni zrušit veškeré promoce (bakalářské, magisterské, doktorské i docentské) v roce 2020.
Vzhledem k nedostatku termínů v Betlémské kapli pravděpodobně nebudeme schopni zajistit náhradní termín v roce 2021, proto prosíme, abyste ve věci předání diplomů kontaktovali fakultní děkanáty.
Upřímně nás mrzí, že společně nebudeme moci oslavit ukončení vašeho studia tradiční betlémskou ceremonií. Věříme, že v lepších časech, které snad nastanou brzy, se budeme moci potkat na jiných akcích určených pro absolventy VŠCHT.
Jak se adaptovat na měnící se klima?Jedno ministerstvo řeky rovná, druhé dotuje jejich návrat k přírodní podobě, aby zadržely víc vody. Místo lesíků a remízků pokrývají českou krajinu monotónní lány, pod nimiž půda rychle eroduje. Výsledkem jsou povodně střídané suchem a potíže s potravinovou soběstačností. Jak z toho ven? Vraťme do půdy organickou hmotu, dotujme zemědělce nikoli podle produkce, ale podle toho, jestli v krajině dobře hospodaří, budujme zalesněné biokoridory, remízky a tůně, uberme administrativy nutné pro tyto prospěšné projekty. Pětice odborníků hledala v ostravské diskuzi odpovědi na to, jak zmírnit dopady klimatické změny v Česku.
Sice se zvyšují extrémy v klimatu, ale tak to bylo vždycky. Vždy se přece střídaly doby ledové a doby meziledové. Alespoň tak se to často říká mezi laickou veřejností. A má to být omluva pro lidstvo, které vlastně podle tohoto argumentu s výkyvy počasí nemá nic společného. „Ano, u nás ve střední Evropě vždy byly povodně, sucha a další extrémy, ale nyní jsou ty extrémy častější a jsou intenzivnější,“ namítl Radim Tolasz, vedoucí Oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v diskuzi u třetího kulatého stolu společensky odpovědných univerzit.
Záznam diskuse a další postřehy naleznete na webu Universitas.cz
Předchozí online diskuze na Universitas
- První ze série debat se věnovala tématu společenské odpovědnosti vysokých škol. Záznam a shrnutí brněnské akce najdete zde.
- Pražská diskuze se věnovala roli vysokých škol při propuknutí krize. Záznam a shrnutí najdete zde.
Mimořádné ceny Neuron 2020Světově uznávaný virolog Tomáš Cihlář obdržel Mimořádnou Cenu Neuron za významný vědecký objev a za jeho podíl na vývoji virostatik proti závažným virovým onemocněním a za celkové zásluhy o českou i světovou vědu. Chomutovský rodák to dotáhl na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir, ke kterému upíná zrak celý svět. „Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů. Je to ale i veřejné uznání přístupu, který jsme vždy zastávali, a jež spočívá v účinném skloubení základního akademického výzkumu s firemním průmyslovým vývojem,“ říká světově uznávaný virolog a dodává: „Já osobně to také vnímám jako uznání podpory a trpělivosti mé rodiny, bez nichž bych tuto práci nemohl dělat.“
Bádání Tomáše Cihláře inspiroval svými výzkumy i Antonín Holý. Řadu jeho principů se svým stočlenným týmem v Gileadu využil právě při výběru a testování léku Remdesivir. Ačkoli žije a pracuje za oceánem, profesně komunikuje s českou vědeckou komunitou, zejména s Ústavem organické chemie a biochemie v Praze, jehož chemici svými zkušenostmi a kreativitou přispěli k vývoji léčiva. Tomáš Cihlář obdržel k Mimořádné Ceně Neuron za významný vědecký objev také peněžní prémii milion a půl korun, kterou chce mimo jiné také vrátit zpět do vědy, a to prostřednictvím Neuronu. „Chovám veliký respekt pro to, co Neuron dělá a jakým způsobem podporuje talentované vědce. Proto bych rád část finanční odměny věnoval zpět do podpory vědy a mladých vědců hlavně v oblasti boje proti infekčním onemocněním," vysvětluje Tomáš Cihlář.
O Tomášovi Cihlářovi
Tomáš Cihlář je český virolog a chomutovský rodák, který se vypracoval na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir. Po studiu na chomutovském gymnáziu pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Věnoval se oboru bioinženýrství a kvasné chemie. Na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR absolvoval postgraduální studium, při kterém se zabýval výzkumem antivirových látek, a v roce 1994 získal titul kandidáta věd. U virologie a zejména antivirotik už zůstal. Po ukončení studia odešel na stáž do americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V rámci výzkumu se zabýval vývojem antivirotik, zejména přípravků proti infekci HIV. Léky na HIV, včetně přípravku Viread a řady lékových kombinací, které firma Gilead doposud vyvinula, dnes léčí přes 10 milionů lidí na celém světě.
Další informace o oceněných na webu Nadačního fondu Neuron
Stříbrná pamětní medaile předsedy Senátu pro manžele DvořákovyMedaile byla udělena Ing. Haně Dvořákové, CSc. a prof. Ing. Dalimilu Dvořákovi, CSc. za nezištnou podporu mladých vědeckých talentů.
Manželé Dvořákovi v roce 2013 společně založili Nadaci Experientia, která se zaměřuje na podporu mladých vědkyň a vědců v oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Díky nim mohou desítky nadaných chemiků absolvovat stáže na prestižních univerzitách v zahraničí a zakládat nezávislé výzkumné skupiny na vědeckých pracovištích v České republice.
Nadace Experientia patří mezi nejvýznamnější nadace u nás a je největší nadací, která podporuje výhradně vědu. Je financována z licenčních poplatků za antivirové léky, na jejichž vývoji se v Ústavu organické chemie a biochemie spolu s profesorem Holým podílela také paní Hana Dvořáková.
Kromě působení v Nadaci Experientia oba manželé pracují na Vysoké škole chemicko-technologické a podporují další neziskové organizace včetně Člověka v tísni či Nadace Via.
Manželé Dvořákovi také nedávno převzali z rukou primátora čestné občanství hlavního města Prahy.
Seznam oceněných na webu Senátu Parlamentu ČR.
Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK
Kniha The Chemistry of FoodVe vydavatelství John Wiley & Sons vyšlo v srpnu 2020 revidované a aktualizované druhé vydání podrobné učebnice potravinářské chemie The Chemistry of Food. Autory knihy jsou Jan Velíšek, Richard Koplík a Karel Cejpek z VŠCHT Praha.
Monografie The Chemistry of Food podává na 1200 stranách komplexní přehled důležitých sloučenin, které jsou obsaženy v potravinách a surovinách pro jejich výrobu. Kniha je zaměřena na strukturní vlastnosti složek potravin a jejich chemické reakce, organoleptické vlastnosti a nutriční a toxikologický význam. Kromě podrobné bibliografie a rejstříku obsahuje řadu reakčních schémat, obrázků a tabulek a téměř 2 000 chemických struktur.
Aktuální vydání zahrnuje mnoho nových poznatků ze stovek vědeckých prací týkajících se chemie potravin a souvisejících oborů, které byly publikovány od roku 2012. Nové informace se týkají známých i nedávno objevených složek potravin, jejich vzniku, reaktivity, degradací, reakcí s jinými sloučeninami, ale také organoleptických, biologických a dalších důležitých vlastností.
Revidované druhé vydání The Chemistry of Food je určeno pro studenty vysokých škol, učitele a pracovníky potravinářského výzkumu a průmyslu. Kniha poslouží k rychlé orientaci v téměř jakémkoli okruhu otázek, které se týkají chemického složení a souvisejících chemických reakcí potravin.
Famelab 2020 - vítězství absolventky VŠCHT PrahaJana PILÁTOVÁ - The global cycle of elements (Globální koloběh prvků)
Profesor Pašek získal medaili MPO ČRMinistr průmyslu a obchodu udělil profesoru Josefu Paškovi z Ústavu organické technologie medaili za chemické technologie – výrobu anilinu, cyklohexaminu a dicyklohexaminu. Ocenění mu bylo předáno náměstkem MPO sekce průmyslu a stavebnictví Eduardem Muřickým na 72. sjezdu chemiků.
„Profesor Pašek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze oslavil v červenci 2020 životní jubileum, a to 90 let. Přes to je stále aktivní, v současné době spolupracuje především na intenzifikaci technologie výroby cyklohexylaminu a dicyklohexylaminu. Během 60 let profesní kariéry realizoval zhruba 50 procesů v českém i zahraničním chemickém průmyslu s odhadovanou roční produkcí 25 mld. Kč. Prof. Pašek spojuje teoretické znalosti, počítačové simulace procesů s mnohaletými zkušenostmi v oblasti chemické technologie. Za to mu patří velké díky, které vyjadřujeme i medailí ministra průmyslu a obchodu,“ uvedl v tiskové zprávě MPO vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Profesoru Paškovi bylo rovněž předáno poděkování za dlouholetou spolupráci se skupinou Unipetrol a celoživotní přínos v oblasti vědy, techniky, výchovy a školství.
U příležitosti 72. sjezdu chemiků, který se konal 7. - 9. 9. 2020 v Praze bylo prezentováno 9 sdělení v rámci "Ekonomické sekce", kterou měl v gesci Ústav ekonomiky a managementu VŠCHT Praha. Prezentovaná témata pokryla problematiku vývoje a výkonnosti chemického průmyslu, ekonomického modelování a několik dílčích témat, např. řízení lidských zdrojů. Příspěvky členů ÚEM jsou umístěny na webu ústavu.
Workshop: Průzkumy archeologických keramických nálezůNa workshop se registrujte do 4. 9. 2020.
Rektor VŠCHT dohodl na Tchaj-wanu spolupráci s předními univerzitami
Open House Praha 2020Návštěvníci celopražského festivalu architektury Open House budou moci v sobotu 5. září navštívit zrekonstruované prostory budovy A VŠCHT Praha. Uvidí historickou knihovnu a posluchárnu AI, kterým byl navrácen původní vzhled z 30. let dvacátého století. Propojení se současností nabídne loni zrekonstruovaná Uhelna a unikátní prosklená lávka, která byla otevřena teprve letos v červnu.
Prostory VŠCHT Praha se otevřou od 10 do 18 hodin, registrace není nutná. Návštěvníkům doporučujeme ve vnitřních prostorách používat roušky. Budova není bezbariérová.
Podrobnosti o festivalu naleznete zde.
Festival vědy 2020 letos onlineLetošní ročník dejvického festivalu Vás přenese mezi laboratoře a stany na Kulaťáku online od 3. 9. do 30. 11.
Premiér ČR Andrej Babiš navštívil Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc)
CzechInvest a VŠCHT Praha podepsaly memorandum o spolupráciChtějí podporovat pracovníky v začátcích podnikání
Letní škola pro učitele a žáky středních škol25. – 27. 8. bude VŠCHT Praha inspirovat kolegy ze středních škol (nejen) chemií.
Odpadní vody jako zdroj energie pro městaZlepšení hospodaření s vodou a odpady je velkou výzvou pro města budoucnosti.
KFC chystá 3D tisk kuřecího: Bude to produkt farmaceutického průmyslu, varuje Ševčík
Hledání technologií pro detekci a odstranění virů a bakterií v odpadních vodách a kalechDěkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, se specializacemi Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky, Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů a Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.
Přihlášky do uvedeného studijního programu je možné podávat od 27. 7. do 26. 8. 2020 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz (případně přímý odkaz na elektronickou přihlášku). Uchazeči budou přijímáni podle pořadí sestaveného na základě prospěchu ze střední školy. V letošním roce se upouští od konání talentové zkoušky z důvodu mimořádné situace způsobené COVID-19.
Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 5. 9. 2020 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.
Výuka v zimním semestru začíná 14. 9. 2020.
Oslavy stého výročí slova robot zahájenyV listopadu 2020 vyjde na VŠCHT Praha kniha Robot 100, na níž pracuje Jitka Čejková.
Nový projekt česko-egyptské spolupráceLaboratoř molekulární elektroniky a inteligentních materiálů Ústavu počítačové a řídicí techniky VŠCHT Praha ve spolupráci s Tanta University a Egypt-Japan University of Science and Technology získala projekt Mezinárodní kreditové mobility Erasmus+. Obdržené prostředky umožní pracovníkům a studentům zmíněných institucí v rámci dlouhodobých studijních a pracovních stáží experimentovat v laboratořích svých zahraničních partnerů. Tento tříletý projekt navazuje na předchozí úspěšnou spolupráci VŠCHT Praha a Tanta University v oblasti materiálů na bázi elektricky vodivých polymerů pro katalýzu a odbourávání toxických látek při čištění odpadních vod.
Laboratoř molekulární elektroniky a inteligentních materiálů bude s oběma egyptskými univerzitami spolupracovat na tématech stěžejních pro řešení aktuálních environmentálních problémů Egypta – znečištěného ovzduší a povrchových vod. Cílem spolupráce je vyvinout nové materiály a zařízení, které umožní rychlou detekci, absorpci či rozklad znečišťujících látek.
Projekt vznikl i díky velmi dobré práci zaměstnanců Zahraničního oddělení VŠCHT Praha.
Jsem rád, že výuku ekonomických programů zahájíme již v záříRektor Pavel Matějka poskytl rozhovor webu Universitas.cz.
Zimní semestr nemusí proběhnout klasickyRozhovor s rektorem Matějkou o pandemii a přípravě koncepčních změn.
Světlo dělá z analogů vitaminu B2 silná redukční činidlaPráci týmu profesora Radka Cibulky publikoval časopis Nature Communications.
Start-up grant Nadace Experientia míří na VŠCHT PrahaNadace Experientia má nové stipendisty: podpoří výzkum materiálů budoucnosti, nových antibiotik a katalyzátorů
Historicky druhý start-up grant Nadace Experientia získává mladý vědec Petr Kovaříček. Od ledna 2021 zakládá vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT v Praze, která se bude věnovat vývoji nových katalyzátorů. Od Nadace bude po dobu tří let dostávat podporu 2 miliony korun ročně a dalších 0,7 milionu korun ročně získá od VŠCHT. „Zisk takto prestižního grantu je pro mě veliká čest a mám radost, že se mi tímto splní sen o založení vlastní výzkumné skupiny,“ říká oceněný chemik. Petr Kovaříček vystudoval organickou chemii na VŠCHT, doktorát získal v laboratoři nositele Nobelovy ceny J. M. Lehna na University of Strasbourg ve Francii. Jako postdoktorand působil na Humboldt University v Berlíně ve skupině prof. Hechta. Nyní působí na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
- Vyvíjíme nové přístupy ke katalýze (rozhovor s Petrem Kovaříčkem)
Stipendisty Nadace Experientia pro rok 2020 jsou Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity, která vycestuje na University of Zurich a Ondřej Kováč z Univerzity Palackého, který zamíří na Innsbruck University. Rozšíří tak řadu na již 15 excelentních mladých chemiků, kteří díky nadační podpoře dostali šanci vycestovat na roční stáž na špičkové zahraniční vědecké pracoviště.
Mladá vědkyně Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity získává od Nadace Experientia stipendium ve výši
1 260 000 Kč, díky kterému stráví rok na University of Zurich ve skupině prof. Juríčka. „Budu se věnovat vývoji nových materiálů, které by díky vodivostním a magnetickým vlastnostem mohly nalézt uplatnění například v elektronice budoucnosti,“ popisuje svůj projekt oceněná vědkyně.
Její kolega Ondřej Kováč z Univerzity Palackého v Olomouci bude podpořen částkou 950 000 Kč, díky níž vycestuje na roční stáž na Innsbruck University k prof. Magauerovi, kde se bude věnovat totální syntéze nového antibiotika Kibdelomycinu. „S narůstajícím problémem antibiotikové rezistence potřebujeme nová antibiotika. Kibdelomycin má jiný mechanismus účinku než dosud známá antibiotika a mohl by být účinný i na rezistentní kmeny bakterií, “ vysvětluje Ondřej Kováč.
„Máme velikou radost z vítězných projektů a už nyní se těšíme na výsledky našich nových mladých vědců a vědkyň,“ říkají zakladatelé Nadace manželé Dvořákovi. Ti již osmým rokem věnují vlastní finanční prostředky z licenčních poplatků za antivirové látky vyvinuté na ÚOCHB AV ČR zpět do vědy, odkud pocházejí. Jimi založená Nadace Experientia dosud vyčlenila na podporu mladých vědců a vědkyň celkem 26 milionů korun.
Více informací najdete na www.experientia.cz.
Halogenované fenothiaziny v boji proti tuberkulózeNové sloučeniny pro boj s nemocí, která ve světě zabíjí ročně přes milion lidí.
72. sjezd chemiků se nakonec uskutečníPo čtyřech letech se 6.-9. září chemici opět potkají v Praze.
V uplynulých dnech stáli organizátoři 72. sjezdu chemiků v Praze před nelehkým rozhodnutím, zda v dlouholeté tradici pokračovat i v této nejisté době, nebo to jednoduše vzdát. Rozhodli se, že se sjezd pokusí uspořádat. Jsou si vědomi rizika, že se může stát, že se přihlásí tak málo účastníků, že budou nuceni z finančních důvodů sjezd na poslední chvíli zrušit, i s vědomím toho, že sjezd může zkomplikovat nepříznivá epidemiologická situace.
Uplynulé dva měsíce nejistoty, zda se sjezd bude nebo nebude konat, se promítnuly do uzávěrky pro registraci, příjem abstraktů i plateb. Uzávěrka pro příjem abstraktů byla proto posunute na 30. červen 2020.
Další informace a možnost registrace na sjezd72.csch.cz
Dokončeno. Můstky ze skla a oceli zdobí vysokoškolský kampus17. června 2020 proběhlo slavnostní otevření dvou lávek.
Prohlášení AVUAsociace výzkumných univerzit ČR, již tvoří kromě VŠCHT Praha také ČVUT, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci, velmi vítá postupné uvolňování opatření v souvislosti s odeznívající koronavirovou krizí. Máme za to, že koronavirová krize – především mediální prezentací epidemie – ve společnosti vyvolala značnou míru úzkosti a obav. Nyní je důležité se aktivně zasazovat o to, aby strach z nákazy novým koronavirem nepřerostl ve strach z otevírání hranic.
Podle Asociace výzkumných univerzit ČR je klíčové, aby se naše země po překonané krizi opětovně otevřela světu, neboť úspěšné výzkumné univerzity jsou nedílnou součástí mezinárodního prostoru. Čilé mezinárodní kontakty, spolupráce a mezinárodní výměny akademiků, výzkumníků a studentů jsou nutnou podmínkou špičkového vzdělávání i výzkumu. Internacionalizace patří ke klíčovým pilířům kvalitních evropských a světových univerzit, mezi které se chceme zařadit.
Otevřenost vůči světu je pro univerzity zcela zásadní, neboť je zárukou rozvoje kritického myšlení a svobodného bádání, bez kterých je nemyslitelný pokrok ve vědě a výzkumu, jejichž výsledky mají sloužit celému lidstvu bez rozdílu. Bez mezinárodní spolupráce si nelze představit úspěšné řešení hrozeb současnosti, a to ani těch, které jsou vnímány jako lokální.
Pouze společnost otevřená vůči světu může být společností vskutku vzdělanou a moudrou – a tím i bezpečnou.
Martin Bareš
Tomáš Zima
Jaroslav Miller
Pavel Matějka
Vojtěch Petráček
Brno/Praha/Olomouc 17. 6. 2020
Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve středu dne 17. června 2020 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro 80 nových vysokoškolských profesorů. VŠCHT Praha má mezi nimi dva zástupce – Tomáš Moucha byl jmenován profesorem pro obor chemické inženýrství, Jana Pulkrabová profesorkou pro obor chemie a analýza potravin.
Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Záchody splachujeme křišťálovou studánkouRozhovor s profesorem Jiří Wannerem.
U-Multirank 2020 - tak trochu jiné srovnání univerzitVŠCHT obdržela nejvyšší hodnocení (A) v 11 kritériích, což je nejvíce v Česku.
U-Multirank není klasickým žebříčkem, neposkytuje přehled nejlepších univerzit s jejich pořadím a tedy ani netvrdí, která univerzita je v daný rok nejlepší.
Žebříček, který je vytvářen konsorciem za účasti nizozemských a německých univerzit, hodnotí vysoké školy podle desítek kritérií rozdělaných do pěti oblastí. VŠCHT Praha dosáhla na nejvyšší stupeň hodnocení v 11 kritériích, což je nejvíce v Česku. Mezi nejlépe hodnocené patřila kritéria z oblasti výzkumu (odborné publikace, spolupráce s průmyslem a soukromým sektorem) nebo například studentská mobilita. Podrobné výsledky viz profil VŠCHT v u-multirank.
U-multirank pokrývá téměř 1 800 univerzit z 92 zemí. Na webu žebříčku lze porovnávat univerzity podle kritérií důležitých pro konkrétního zájemce či vyhledávat univerzity s podobným profilem. Z Česka je zahrnuto 15 univerzit. U některých ale nejsou dostupná veškerá data a jejich srovnání v některých kritériích tak není možné.
První místo v soutěži Biosignal ChallengeDoktorský student David Příhoda z Ústavu informatiky a chemie (FCHT) získal první místo v soutěži Biosignal Challenge. Tu každoročně pořádá Katedra teorie obvodů z Fakulty elektrotechnické (ČVUT).
Letošní ročník byl zaměřen na kvalifikaci artikulace českých dětí z audio nahrávek pomocí nástroje MATLAB. Cílem bylo predikovat počet slabik v nahrávce, kde hlavní výzvou bylo rozeznání skutečných slabik od neartikulovaných zvuků. Přesah metod, které jsou pro tento účel vyvíjeny, je například jejich klinické použití při definování stádia neurodegenerativních nemocí pomocí kvalifikace vad řeči.
Ing. Příhoda přišel nápadem použít publikovanou architekturu „wav2vec“, založenou na metodách hlubokého učení (tzv. ,,deep learning“). Oproti tradičním metodám zpracování signálu je tato metoda schopná se naučit vhodnou reprezentaci zvukového signálu přímo z dat, bez nutnosti manuální extrakce vzorů. Metodu wav2vec, která byla natrénovaná na 960 hodinách mluvené anglické řeči, Ing. Příhoda společně s kolegou, PhD. studentem Ondřejem Klempířem (Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT) zpřístupnil pro prostředí MATLAB. Výstup metody byl použit jako vstup do statistického modelu, který byl natrénován na malém počtu soutěžních audio nahrávek a jehož výstupem byl počet slabik a délka mluvených částí nahrávky.
V oboru umělé inteligence je velmi častý problém limitované množství anotovaných dat, stejně tak tomu bylo i v zadání této soutěže. Hlavní výhodou této metody se tak potvrdila její schopnost využití velkého obecného korpusu (anglických audio nahrávek) pro aplikaci na souvisejícím problému v specifické doméně, artikulační rychlosti dětské řeči. Soutěže se zúčastnilo 10 týmů s 18 účastníky a hlavní výhra byla 20 000 Kč.
Výherci Davidu Příhodovi gratulujeme!
Neuronová síť ochrání vodní toky před znečištěnímIT systém pomůže zvolit technologická opatření snižující rizika znečištění vod.
Nová limitovaná edice mikinNejen čerství absolventi si mohou na památku pořídit nové mikiny a další předměty se značkou VŠCHT Praha.
Od čtvrtka 11. června jsou k dostání nové mikiny ze speciální edice BOOM - 2020 (cena: 850 Kč). Spolu s dalšími předměty (klasické mikiny, trička a další z nabídky VŠCHT Praha) je lze zakoupit v Respiriu budovy B (Technická 3) každý den od 8:30 do 15:00. Prodej bude otevřen do 3. července, pak bude následovat prázdninová pauza.
Úspěch VŠCHT v univerzitním žebříčku QSVŠCHT potvrdila své loňské druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2021. V celosvětovém pořadí si naše univerzita meziročně polepšila o třináct příček a patří jí 342. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2021 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 40. místo na světě a první v Česku.
„Jsem rád, že po loňském úspěchu při prvním zahrnutí naší školy do žebříčku jsme potvrdili, že naše umístění není náhoda. Snažíme se, aby naše škola byla nejen ke studentům vstřícná a férová, k tomu jim nabídla rodinné prostředí a intenzivní kontakt s vyučujícími i zapojení do vědecké činnosti. Vím, že žebříček je jen číslo. Za důležité považuji, abychom se stále posouvali dál a zlepšovali se. Pokud se to odrazí i v žebříčcích, bude to pověstná ‚třešnička na dortu‘.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.
V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se zlepšila na 260. místo na světě. ČVUT Praha obsadilo 432. místo, Masarykova Univerzita 531.-540. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 591.-600. místo, VUT Brno 701.-750. místo, TU Liberec 751.-800. místo a ČZU Praha 801.-1000. místo. Nově se v žebříčku objevují i Mendelova univerzita v Brně na 701.-850. místě a Univerzita Pardubice na 801.-1000. místě.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2021.
PLA je vhodným materiálem pro 3D tisk ochranných polomasekNepropouští viry a snadno se dezinfikuje.
Lávky jsou hezčí, než jsem předpokládalRozhovor s Ing. arch. Petrem Šichtancem, architektem VŠCHT Praha, o lávkách spojujících budovy A a B.
Mikroroboti z gelu a zlata řízení světlem?Možnosti využití při tvorbě nových materiálů či manipulaci s jednotlivými buňkami jsou obrovské.
Nový objev odhalí padělaná léčiva a posune vývoj umělých tkání VŠCHT našla cestu, jak vyrábět biočástice o velikosti buňky.
Distanční výuka - nouzové řešení, nebo šance pro budoucnost?Anketa mezi pedagogy a studenty VŠCHT Praha.
Koronovým výbojem (nejen) proti koronaviruNový nástroj pro opakovanou dezinfekci kontaminovaných objektů.
Běstvina znovu ožíváLegendární táborová základna, kterou v nedávné době získala do vlastnictví naše škola, prochází postupně potřebnou revitalizací.
Zdeněk Sofer uspěl v soutěži ERC CZMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR podpořilo jeho projekt částkou přesahující 25 milionů Kč.
Profesor Jiří Wanner čestným členem EWAEuropean Water Association (EWA) ocenila profesora Jiřího Wannera prestižním čestným členstvím v asociaci. Profesor Wanner byl dlouholetým členem EWA Council, the Management Committee (MC), the EWA European Technical and Scientific Committee (ETSC) a dalších mnoha pracovních skupin. V letech 2005 až 2007 byl prezidentem EWA.
Prof. Wanner vystudoval Technologii vody na VŠCHT Praha a tomuto oboru zůstává věrný celý život. Zaměřil se na využívání biologických procesů pro čištění odpadních vod. Jeho zkušenosti z provozu regeneračních zón vedly k vytvoření metody bioaugmentace nitrifikace in situ, která je dnes používána na více než 40 čistírnách OV v ČR s celkovou kapacitou přes 4 miliony ekvivalentních obyvatel. Za aplikaci genových sond pro sondy pro identifikaci důležitých vláknitých mikroorganismů, posléze i nitrifikačních baktérií a baktérií akumulujících fosforečnany, byl v r. 1995 oceněn Körberovou Cenou pro evropskou vědu. Od roku 2008 se výzkumné aktivity jeho skupiny zaměřily na technologie umožňující opětovné využívání vyčištěných odpadních vod jako náhradu říční nebo pitné vody.
Profesoru Wannerovi gratulujeme!
Analýza výrobku odhalila nepřijatelné rizikoÚstav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha prokázal, že "Dubové kapky" obsahují toxické a karcinogenní látky.
Na českém trhu se objevil přípravek s názvem „Dubové kapky“. Jeho výrobce naznačuje, že by mohly sloužit i jako ochrana před koronavirem. Analýza VŠCHT Praha ale ukázala, že produkt obsahuje toxické a karcinogenní látky.
„Kapičky obsahovaly toxiny. Obsahovaly řadu dobrých přírodních látek, proti tomu nemáme nejmenší výhradu, ale to riziko, které představují pyrolizidinové alkaloidy, je z našeho pohledu nepřijatelné,“ říká Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy, který kapky testoval pro nový zpravodajský kanál CNN Prima NEWS.
Více informací včetně reportáže najdete ZDE.
Postup desinfekce ochranných roušekAutor textu: doc. Ing. Igor Linhart, CSc. (Ústav organické chemie)
Postup desinfekce ochranných roušek
Ochranné chirurgické roušky s filtrační vrstvou z nanotextilií lze desinfikovat některým z níže uvedených postupů. Lze to využít za současného stavu vážného nedostatku chirurgických roušek zatím jako nouzové řešení (na vlastní riziko). Po důkladnějším otestování se však může jednat o ekologicky šetrný způsob jak snížit spotřebu roušek dosud označovaných za jednorázové a snížit tak produkci infekčního odpadu.
1. Ethanolem
Použité roušky ponoříme na 5 minut do denaturovaného ethanolu koncentrace 80 obj. %. Použijte bezinem denaturovaný ethanol (je důležité, aby denaturační přísada byla těkavá; ethanol denaturovaný např. bitrexem nebo petrolej