Profesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha, obhájil potřetí v řadě pozici v respektovaném žebříčku Global Highly Cited Researchers pro rok 2019.

Celkem se v žebříčku umístilo mezi více než 6 000 nejcitovanějšími vědci děvět zástupců českého výzkumu. Nejvíce zastoupené jsou tradičně Spojené státy americké s 2 737 publikujícími autory, následuje Čína (636) a Velká Británie (517). Jako základní zdroj pro sestavení žebříčku využívá americká společnost Clarivate Analytics údaje z celosvětově uznávané databáze Web of Science.

Martin Pumera je zařazován do žebříčku od v roku 2017, od loňského roku s afiliací k Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.

Martin Pumera se nedávno stal prvním jmenovaným mimořádným profesorem VŠCHT Praha.

Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu Universitas.cz.

Odkazy

• Žebříček Global Highly Cited Researchers 2019
• Stránky Centra pokročilých funkčních nanorobotů
• Rozhovor s Martinem Pumerou v Hydeparku

V úterý 19. listopadu se uskutečnila na půdě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze volba kandidáta na děkana Fakulty potravinářské a biochemické technologie.  Akademický senát vybíral ze tří osobností - profesora Karla Melzocha, končícího rektora VŠCHT Praha, profesora Pavla Kotrby, aktuálně zastávajícího funkci prorektora pro vědu a výzkum, a profesora Jana Masáka, vedoucího Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.

Akademický senát fakulty zvolil kandidátem na děkana profesora Jana Masáka, a to v prvním kole nadpoloviční většinou šesti hlasů. Návrh na jmenování bude nyní předán rektorovi VŠCHT Praha. Funkční období nového děkana odstartuje 1. ledna 2020.   

Profesor Masák absolvoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Podskalské v Praze, následně vystudoval kvasnou technologii na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. V rámci doktorského studia se věnoval pivovarské technologii a titul kandidáta věd získal v roce 1989. V témže roce byl přijat na místo odborného asistenta, kde se nejprve věnoval pivovarství a později biotechnologiím životního prostředí. Nyní se zabývá biotechnologiemi zaměřenými do oblasti eliminace mikrobních infekcí. V roce 2003 se Jan Masák habilitoval a v roce 2009 byl jmenován profesorem v oboru Biotechnologie.

Od roku 2012 zastával funkci vedoucího Ústavu biotechnologie. Ve vedení Fakulty potravinářské a biochemické technologie působil nejprve ve funkci proděkana pro zahraniční styky a styk s praxí v letech 2010–2012. Na konci téhož roku přijal funkci proděkana pro pedagogiku, ve které působí doposud. V současné době je rovněž členem Rady pro vnitřní hodnocení VŠCHT Praha. V letech 2012–2013 byl členem Rady vysokých škol a předsedou její komise pro vzdělávací činnost. Od roku 2015 je členem Národní inovační platformy pro tvorbu Národní RIS3 strategie. Rovněž působí v několika vědeckých radách vysokých škol a výzkumných ústavů. V letech 2016–2018 byl za VŠCHT Praha řešitelem Centrálních rozvojových projektů zaměřených na tvorbu postupů pro vnitřní hodnocení kvality vysokých škol.

Ve své výzkumné činnosti se dlouhodobě věnuje aplikované biologii a vývoji biotechnologických procesů. Je spoluautorem 78 publikací uvedených ve WoS (počet citací 502, h-index 14) a několika patentů a monografií. Je též spoluautorem dvou průmyslově realizovaných biotechnologiích pro dekontaminaci půdy in situ na rozloze 35 ha a dekontaminaci průmyslové odpadní vody v bioreaktorech o objemu téměř 500 m³.

Více informací o volbách naleznete na webu Akademického senátu FPBT.

Ve čtvrtek 21. listopadu byla slavnostně předána ocenění ve formě stipendií od Nadace Preciosa pro rok 2019. Stipendia byla udělena 10 studentům bakalářského a magisterského studia a 6 studentům doktorského studia v celkové výši 85 tisíc Kč.

Seznam oceněných

Studenti magisterského studia

• Adam Šrut, FCHI
• Jan Baborák, FCHT
• Zuzana Bednářová, FCHT
• Karolína Opavová, FCHT
• Tomáš Pipota, FCHT
• Petra Šimonová, FCHT
• Patrícia Bugáňová, FCHT
• Květa Kupková, FCHT
• Alena Nováková, FCHT
• Veronika Zemančíková, FCHT

Studenti doktorského studia

• Jan Havlíček, FCHI
• Soňa Hříbalová, FCHT
• Ingrid Czudková, FCHT
• Kristýna Švagrová, FCHT
• Vojtěch Nečina, FCHT
• Karolína Pánová, FCHT

Profesor Pavel Dostálek se se svým týmem podílel na novém patentu, který popisuje postup pro výrobu chmelového extraktu s vysokým standardizovaným obsahem 8 prenylnaringeninu. Tato sloučenína patří mezi prenylflavonoidy a má estrogenní účinek. Proto lze využít ke kompenzaci nedostatečné produkce estradiolu během klimaktéria.

Jde o úspěšnou spolupráci mezi školou a Chmelařským institutem a firmou Biomedica, spol s r.o. Na základě patentovaného postupu se vyrábí potravní doplněk stravy MenoPrima Bella, který potlačuje negativní symptomy menopausy.

Tento výrobek byl vyvinut za podpory Technologické agentury České republiky v rámci projektu TE02000177 „Centrum pro inovativní využití a posílení konkurenceschopnosti českých pivovarských surovin a výrobků“.

Vědecká rada Vysoké školy chemicko-technologické v Praze schválila na svém zasedání 24. října ustavení pozice mimořádného profesora na Ústavu anorganické chemie pro oblast vzdělávání Chemie a následně i její obsazení docentem Martinem Pumerou. To vše s platností od 1. listopadu 2019 do 31. prosince 2022.

Martin Pumera je světově uznávaným odborníkem v oblasti anorganické chemie, prestižní databáze jej opakovaně zařazují mezi první promile nejcitovanějších chemiků na světě. Před příchodem na VŠCHT dlouhodobě působil na prestižní Nanyang Technological University v Singapuru, s níž VŠCHT Praha nyní rozvíjí širší spolupráci. Od roku 2017 vede na VŠCHT Centrum pokročilých funkčních nanorobotů.

„Zřízení pozice mimořádného profesora a její obsazení docentem Pumerou dále posílí vědeckou činnost na naší fakultě a celé vysoké škole,“ uvedl profesor Karel Bouzek, děkan Fakulty chemické technologie.

VŠCHT Praha může zřizovat pozice mimořádného profesora díky získání institucionální akreditace v oblastech vzdělávání Chemie a Potravinářství. Tímto právem disponuje od června 2019. Post je určen pouze pro akademiky, kteří v zahraničí dosáhli postavení srovnatelného s profesory nebo docenty v České republice nebo kteří jsou významnými odborníky a v dané oblasti vzdělávání působí v praxi alespoň po dobu 20 let.

Na VŠCHT Praha návrh na zřízení a obsazení pracovního místa mimořádného profesora předkládá rektorovi děkan příslušné fakulty. O zřízení a obsazení pozice pak rozhoduje na svém zasedání Vědecká rada.

Studenti pivovarnictví spolu se sládky Plzeňského Prazdroje uvařili speciální pivo k oslavám Mezinárodního dne studenstva a k výročí 30 let od Sametové revoluce. Sametový ležák symbolicky pracuje s datem 17. 11.  1989 a lidé si jím budou moci připít během listopadu v hospodách, které nabízejí Volbu sládků.

„Chtěli jsme připomenout důležitou roli studentů, jejichž listopadová demonstrace před třiceti lety definitivně nastartovala demokratické změny. Proto jsme se rozhodli uvařit pivo s těmi, kteří studují dnes. Oslovili jsme studenty oboru biotechnologie z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze i ty ze Střední průmyslové školy potravinářských technologií v Podskalské ulici, zda by s námi chtěli uvařit pivo k uctění Sametové revoluce,“ říká Daniel Urban, sládek Plzeňského Prazdroje, který byl v roce 1989 sám studentem oboru kvasná technologie a výroba piva na střední škole Podskalská v Praze.

Receptura ležáku symbolicky odkazuje přímo k 17. listopadu 1989. „Sametový ležák je jedenáctka, jeho barva má 17 jednotek ECB a je to tedy světlé, pěkně syté pivo. Na stupnici hořkosti má 30 jednotek, přesně tolik, kolik let uplynulo od Sametové revoluce. Jde o střední hořkost, která se krásně hodí k symbolické stupňovitosti i barvě. A aby symbolika byla úplná, uvařili jsme celkem 1989 hektolitrů tohoto piva,“ říká Daniel Urban. K výrobě ležáku sládci a studenti použili dva české chmele – Rubín a Harmonie, které mu dávají mírnou bylino-chmelovou vůni.

Pivo se vařilo hned na třech místech – v Plzeňském Prazdroji a také ve zkušebních varnách obou škol. Z každé školy se vaření zúčastnili čtyři studenti. „Tohle byla ideální forma přípravy pro profesi budoucího sládka, měli jsme možnost vidět reálný provoz ve velkém pivovaru. Já ho zároveň mohl porovnávat s vlastními zkušenostmi z domova, kde si vařím pivo, především speciály jako IPA nebo Summer Ale,“ komentuje vaření František Szilvási, student navazujícího magisterského studia, obor biotechnologie a bioinženýrství na VŠCHT Praha, který se společného vaření účastnil.

„Touto netradiční spoluprací jsme zároveň chtěli ukázat, že i v dnešní době je o tradiční české řemeslo sládka zájem, a to nejen mezi vysokoškoláky, ale i středoškoláky,“ říká Oldřich Koza, pedagog na Střední průmyslové škole potravinářských technologií Podskalská.

Studenti pivo nejen vařili, ale k Sametovému ležáku vytvořili také grafiku plakátu. Ta vzešla ze soutěže studentů českých grafických škol. Z přihlášených návrhů vybrala odborná porota čtyři, o kterých pak rozhodlo hlasování veřejnosti. Největší počet hlasů získala Radka Gregušová, čerstvá absolventka Střední školy umění a designu a vyšší odborné školy v Brně, za svou grafiku, která pracuje nejen s číselnou symbolikou roku 1989, ale také se studentským listopadovým protestem.

Speciální pivo uvařené ke dni studentstva a třicátému výročí sametu mohou lidé ochutnat v listopadu ve zhruba 1 500 hospodách a restauracích po celé České republice, ve kterých je v nabídce Volba sládků. Bližší informace jsou na webu www.volbasladku.cz.

Zveme Vás na společenskou událost, kde se tanečním kreacím meze nekladou! Druhý ročník Plesu chemiků se uskuteční ve čtvrtek 28. listopadu od 19 hodin v Radiopaláci na Vinohradech.

Na ples jsou zváni studenti, zaměstnanci, absolventi a příznivci VŠCHT. I letos nám k tanci zahraje náš školní orchestr a poté BigBand Biskupská, těšit se můžete na vystoupení našich studentů nebo na výhru v tombole. Po půlnoci se zhoupnete v rytmu elektro-swingu jedinečných Movebreakers.

Těšíme se na vás! Vstupenky koupíte v síti goout.net.

Delegace zástupců Poslanecké sněmovny České republiky navštívila Tsinghua University v Pekingu, pracoviště prof. Jianana Zhanga, čínského spoluřešitele společného česko-čínského projektu INTER-ACTION, financovaného MŠMT ČR a seznámila se s řešením a výsledky tohoto projektu. Českým řešitelem je prof. Karel Melzoch z Ústavu biotechnologie FPBT VŠCHT Praha.

Projekt č. LTACH 17006 se zabývá produkcí bio-butanolu a dále kyseliny mléčné nebo jantarové z obnovitelných zdrojů, např. z kombinovaného hydrolyzátu slámy a kuřecího peří, blíže např. ve společné publikaci v časopise Renewable Energy: Chicken feather and wheat straw hydrolysate for direct utilization in biobutanol production.

V říjnu 2019 jsme přivítali v Univerzitním centru VŠCHT Praha Unipetrol první 3 skupiny studentů Gymnázia Sokolov, kteří projevili zájem o exkurzi v Chemparku, kde si studenti prohlédli kromě vysoké školy a Chemparku také Výzkumně vzdělávací centrum UniCRE.

Nejdříve se studenti dozvěděli informace o Univerzitním centru a VŠCHT a všech aktivitách, které mimo jiné i spolu s Nadací Unipetrol pro studenty, pedagogy i školy samotné pořádáme v průběhu celého roku. Vysvětlili jsme studentům, proč se vysoká škola přestěhovala do Chemparku a musíme říct, že myšlenka propojení akademického vzdělávání s odbornou praxí se setkává u stále větší skupiny studentů s pochopením a dle reakce studentů ze Sokolova i s nadšením. Tak, jak říkají paní profesorky z gymnázia, ukázali jsme studentům jednu z možných cest, jíž se mohou vydat a to nás velice těší.

Studenti po krátké přednášce svého mentora (seznámil je s provozem, který navštíví) byli převlečeni do ochranných oděvů a pomůcek a polovina z nich se vydala do provozu a druhá polovina do Výzkumně vzdělávacího centra UniCRE. V Chemparku se studenti podívali do provozu jako takového, autobus je pouze dopravil do místa prohlídky. Proto také měli ochranné oděvy a pomůcky. Každá část trvala přibližně 60min a poté se studenti prohodili a následovala druhá část prohlídky v UniCRE, kde se mimo špičkových laboratořích seznámili i s unikátním systémem poloprovozu. Všude na studenty čekali odborníci z praxe, kteří jsou schopni odpovědět na každý dotaz.

Na závěr exkurze jsme se snažili se studenty navázat diskuzi o prohlídce, co se jim líbilo, co je třeba zdokonalit. Zodpověděli všechny dotazy, hlavně ohledně studia v Praze i v Litvínově, ale samozřejmě se studenti ptali na chystané projekty a velmi nás potěšil zájem sokolovských studentů o Studentskou vědeckou konferenci, kterou pořádáme v Litvínově jak pro naše vysokoškoláky, tak  pro středoškoláky. Stejně jako ostatním středním školám jsme nabídli přes Nadaci Unipetrol publikace z vydavatelství VŠCHT a další společné projekty.

A čím byla tato exkurze trošku jiná než ty ostatní, kterých zde máme cca 2 do týdne? Studenti byli velmi aktivní, nadšení, dle slov paní profesorky jsme u nich vzbudili zájem o budoucnost, o chemii, o technologie.  Ale nejúžasnější byly paní profesorky, které nám poděkovaly za nabídky, motivaci na všech úrovních – student/pedagog/škola. A hlavně, jak zdůraznily: „Tam kde všichni vidí problémy, vy žádné nemáte“. A tak jsme samozřejmě velmi rádi, že dokážeme podat pomocnou ruku a zaujmout studenty i pedagogy.

Výzkumnému týmu docenta Martina Pumery z projektu Pokročilí Funkční Nanoroboti vyšel na začátku října článek v American Chemical Society, zabývající se prekoncentraci radioaktivního uranu pomocí nanorobotů.

Mikroroboti či nanoroboti se na rozdíl od současné technologie pohybují sami a berou energii z okolí, tedy podobně jako buňka nebo bakterie. Jejich původ je ale neživý, mají organické nebo polymerní tělo, které mění například glukózu nebo peroxid vodíku chemickou reakcí na produkty a asymetrickým vypouštěním se pohybuje jako raketa. 

Samozřejmě to ale není jediná jejich vlastnost. Tito roboti jsou navrženi tak, aby každá jejich vrstva nebo část nesla určitou funkci, přičemž nejznámější je v současnosti biomedicínské využití. 

Článek výzkumného týmu docenta Pumery publikovaný v American Chemical Society je zaměřený na mikroroboty v životním prostředí, podzemních vodách či jezerech, popisující využití robotů k vychytávání prekoncentrace radioaktivního uranu. Tělo robota v tomto případě tvoří metal organic framework (MOF),  který je svými funkčními skupinami natolik selektivní, že zachytí pouze určité sloučeniny. Nanoroboti jsou navíc naprogramované tak, aby zachytávali uran jen v takové podobě, u které nebude potřeba následné přečištění.

VŠCHT byla poprvé zahrnuta do žebříčku 1000 nejlepších univerzit na světě. A rovnou na 355. místo, což je letos druhé nejlepší umístění mezi českými školami.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2020 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 47. místo na světě a první v Česku.

„Jsme rádi, že podpora výuky studentů na VŠCHT Praha je oceňována i na mezinárodní úrovni. Jde nám ale skutečně o studenty a jejich individuální rozvoj, výsledky v žebříčku jsou jen milým důsledkem“, říká Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.

K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.

„ Umístění v první čtyřstovce nám může pomoci přilákat další skvělé studenty a akademiky ze zahraničí“, slibuje si od výsledků žebříčku Pavel Matějka, prorektor pro vnější vztahy. „Na druhou stranu nechci  jedno umístění v žebříčku příliš přeceňovat, nevíme, jak ta čísla vyjdou příště. Zvlášť, když jsme se do první tisícovky dostali poprvé,” dodává profesor Matějka, který vidí prostor pro další zlepšení: “Jako oborově úzce zaměřená škola nebudeme mít nikdy takovou proslulost, jako mají velké univerzity. Přesto dobrá práce jak na poli vědy a výzkumu, tak při spolupráci s firmami a institucemi nás může posunout ještě výš.“

Letošní rok byl dobrým pro všechny české vysoké školy zahrnuté v žebříčku. Univerzita Karlova pronikla mezi 300 nejlepších univerzit na světě a polepšily si i všechny ostatní české univerzity. ČVUT Praha obsadilo 498. místo, Masarykova Univerzita 551-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 651-700 místo. Nově se v žebříčku objevují i TU Liberec na 751.-800. místě a ČZU Praha s Univerzitou Ostrava společně na 801.-1000. místě.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2020.

Shrnutí informací o VŠCHT Praha použitých pro hodnocení (pdf).