Sdružení CzechInno vyhlásilo v úterý 6. prosince vítěze dvanáctého ročníku projektu Vizionáři. Slavnostním večerem se prolínaly inovace z oblasti úspor přírodních zdrojů, energií i environmentální aspekty, bodovaly i projekty z oblasti inovativního odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky.

Titul Vizionář 2022 získalo šest subjektů a čestná uznání udělila odborná porota jedenácti inovativním počinům. Osobnostmi projektu Vizionáři 2022 byli vyhlášeni:

Ing. Milan Petrák,  ředitel Technoparku Kralupy, VŠCHT Praha, a to za celoživotní přínos v oblasti implementace výsledků chemického výzkumu do průmyslové praxe.

Prof. Martin Fusek, ředitel společnosti IOCB TECH, s.r.o. za celoživotní přínos v oblasti podpory transferu technologií. Profesor Fusek pravidelně přednáší doktorandům VŠCHT Praha problematiku transferu technologií.

Slavnostní předání ocenění proběhlo na Žižkovské věži v konferenčním centru Tower Park Praha.

Cílem projektu Vizionáři, který letos probíhá již dvanáctým rokem, je oceňovat české firmy, podnikatele a výzkumné organizace –  konkrétní autory inovativních produktů, výrobků, postupů či služeb. Účelem projektu Vizionáři je mobilizovat inovační potenciál českých podniků a organizací a napomoci úspěšné komercializaci inovativních nápadů, s kterými přišly v uplynulém období. Sdružení CzechInno v tomto ohledu vnímá za důležité zejména to, aby se o novinkách na poli inovací dozvídala široká veřejnost a aby co nejvíce pronikaly do praxe.

Další ocenění a více informací najdete na webu organizátora projektu CzechInno.

V pátek 25. listopadu 2022 podepsal rektor VŠCHT Praha prof. Pavel Matějka memorandum o spolupráci s prof. Eugenyem Trushliakovem, rektorem Admiral Makarov National University of Shipbuilding v Mykolajivu na Ukrajině.

První kontakt univerzit proběhl v dubnu letošního roku, kdy jsme spolu s ČVUT zaslali humanitární pomoc do obklíčeného Mykolajivu. Na začátku příštího roku se studenti i akademici mohou setkat při  prvních aktivitách, kterými budou on-line přednášky odborníků z obou univerzit z oblasti životního prostředí, kvality vody či koroze.

Letošní nejvyšší ocenění Česká hlava  pro vědce za jejich  patenty a objevy   byly uděleny v Praze.  Laureáty vybrala z desítek nominací odborná porota složená z předních českých vědců jako je emeritní rektor VŠE Richard Hindls, psychiatr Cyril Höschl, neurochirurg Vladimír Beneš a další.

Cenu Doctorandus za přírodní vědy společnosti Veolia získala Ing. Alžběta Dostálková, Ph.D. za studium interakcí vedoucích ke skládání retrovirových částic.

Alžběta Dostálková se soustředila především na retroviry, jejichž nejznámějším zástupcem je virus HIV-1, způsobující onemocnění AIDS. V současné době je na světě přibližně 40 milionů lidí infikovaných virem HIV-1. Retroviry mají schopnost setrvávat v lidském genomu a ve vhodné chvíli se aktivovat, což značně komplikuje jejich nalezení, protože HIV je zjistitelný tehdy, pokud se aktivně kopíruje nebo-li množí. Přesto, že lék schopný eliminovat virus z infikovaného jedince zatím neexistuje, mimo jiné také kvůli ohromné mutační rychlosti viru, je k dispozici vysoce účinná antiretrovirová terapie. Tato terapie cílí na různé kroky životního cyklu retroviru a díky tomu umí zastavit množení viru. Pokud tedy dojde k mutacím vedoucím k rezistenci vůči jednomu typu léku, další typ množení stále blokuje. I přesto, že v případě HIV-1 je schválena celá řada antivirotik, je s ohledem na vznik rezistencí neustálá snaha hledat nové cíle pro antiretrovirovou terapii. Jedním z těchto cílů je právě skládání retrovirových částic a stabilita vnitřní proteinové schránky chránící genetickou informaci.

Laureáti ce Česká Hlava

Hlavní, Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, získal prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.  Který se věnuje invazivním rostlinám a živočichům a  je jedním ze zakladatelů moderní invazní ekologie.

Cenu Invence společnosti ABB, která se uděluje za významný objev, patent nebo vynález  získala Martina Benešová - Schäfer, Dr. rer. Nat. za výzkum a vývoj radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty.

Cenu Doctorandus za technické vědy společnosti ČEZ, která se uděluje mladým vědcům získal Petr Sezemský.

Cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která se uděluje za nejlepší výzkum v oblasti zdravotnictví získala prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D. za způsob predikce vzniku komplikací při těhotenství způsobených vysokým krevním tlakem.

Cenu Industrie společnosti IDEA StatiCa, která se uděluje za nejlepší podnikovou inovaci získala firma CESNET.

• Více informací na webu cen Česká hlava

FOTO: Zleva laureáti Petr Pyšek, Martina Benešová-Schäfer, Alžběta Dostálková, Ilona Hromadníková, Petr Sezemský a zástupce Cesnetu Sven Ubik (zdroj - profimédia)

Anastasia Polách, absolventka Fakulty potravinářské a biochemické technologie, zvítězila v české části soutěže se svoji bakalářskou prací Characterization and classification of a novel bacterial isolate of the family Cellulomonadaceae using a polyphasic approach a zúčastní se mezinárodní WE Local konference v Barceloně.

Na třetím místě se pak mezi 23 účastnicemi umístila Markéta Hudcová z Fakulty chemické technologie s bakalářskou prací Imidazolinium-based catalysts for styrene carbonate preparation.

SHE STEM Award je ocenění udělované brněnskou affiliate mezinárodní neziskové organizace Society of Women Engineers ve spolupráci se společností Honeywell spol. s r.o. Cena je udělena autorkám nejlepších bakalářských prací vypracovaných na technických vysokých školách v Česku. 

Soutěž je organizována za účelem podpory výjimečných výkonů dívek a žen v technických oborech. Je součástí poslání Society of Women Engineers, která každoročně oceňuje úspěchy žen a dívek na všech úrovních jejich kariéry v oblasti technologií. 

V pondělí 14. listopadu naše škola přivítala studenty týdenního intenzivního kurzu moderních technologií mezinárodního studijního programu ATHENS.

Na Fakultě technologie ochrany prostředí a Fakultě chemicko-inženýrské se mohou věnovat tématu Environmental Technology (FTOP) či Digital Signal and Image Processing with Applications (FCHI).

Tento program nabízí studium na čtrnácti významných technických evropských univerzitách též našim studentům.

• Podrobnosti o mezinárodním programu ATHENS

Nadační fond Neuron na podporu vědy udělil Ceny Neuron nejlepším českým vědkyním a vědcům. Během slavnostního večera převzalo prestižní ocenění šest nadějných vědců, jeden projekt vědeckého transferu zabývající se ukládáním energie a dva vědci, kteří celoživotní prací obohatili světový výzkum.

Vědecká a správní rada NF Neuron ocenila nejlepší aplikaci základního výzkumu do praxe. Cena Neuron za propojení vědy a byznysu patří společnosti Pinflow energy storage, která se věnuje ukládání energie v redoxních průtočných bateriích.

Vědecké know-how pochází ze spolupráce mezi VŠCHT Praha a Západočeskou univerzitou v Plzni. Na VŠCHT Praha z oceněné čtveřice momentálně působí profesor Juraj Kosek a doktor Petr Mazúr, oba na Ústavu chemického inženýrství. Doktoři Jaromír Pocedič a Jiří Vrána jsou pak našimi úspěšnými absolventy.

Pinflow Energy Storage

prof. Dr. Ing. Juraj Kosek - Ing. Jaromír Pocedič, Ph.D. - Ing. Jiří Vrána, Ph.D. - Ing. Petr Mazúr, Ph.D.

Jak ukládat elektrickou energii pro nemobilní aplikace, aby cena za kWh na cyklus byla co nejnižší? Cestu hledají odborníci ze start-upu Pinflow energy storage: energii uchovávají v redoxních průtočných bateriích, které umožňují nezávisle škálovat kapacitu (kWh) a výkon (kW). Baterie má životnost až 30 let, výhodou je její řešení bez rizika hoření nebo výbuchu. Jejich práce je výbornou ukázkou propojení výzkumu, inženýrského principu a podnikatelství. Know-how pochází ze spolupráce mezi VŠCHT Praha a Západočeskou univerzitou, která vyústila v založení komerčního subjektu. Dnes umí Pinflow energy storage vyrobit nejen baterii a její komponenty, ale zvládne i celé energetické systémy pro velké instalace. Firma má vlastní výrobní halu, zákazníky v patnácti zemích a připravuje se na navýšení produkce, případně na vstup strategického investora. 

• Další informace na webu neuron.cz

Další laureáti

Cenu Neuron v oboru medicína získal prof. Jan Starý, který je průkopníkem inovativní léčby dětské leukémie a transplantace kostní dřeně. Cenu Neuron v oboru chemie převzal prof. Pavel Hobza, objevitel nového typu vodíkové vazby a jeden z nejvlivnějších světových vědců v oblasti výpočetní chemie.

„Slavnostním večerem Cen Neuron jsme oslavili vědu a ocenili excelentní jména, která pro českou společnost představují naději a světlo. Kromě ceny náleží laureátům také osobní finanční prémie v celkové výši šest milionů korun,“ říká předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková.

Šest nových laureátů má Cena Neuron pro nadějné vědce. Z rukou vědeckých garantů a mecenášů NF Neuron ji během slavnostního večera převzali

• Martina Živná (medicína) za nalezení příčiny dědičného onemocnění ledvin
• Gabriel Demo (biologie) za výzkum komunikace transkripce a translace
• Anežka Kuzmičová (společenské vědy) za výzkum gramotnosti
• Martin Setvín (fyzika) za výzkum nevodivých materiálů̊
• Mariya Shamzhy (chemie) za výzkum porézních materiálů̊
• Jan Kynčl (matematika) za průlomová́ zjištění v kombinatorice.

„Vítám všechny laureáty do komunity NF Neuron a děkujeme všem, kteří s námi strávili slavnostní večer. Věřím, že spojení výjimečných vědců, mecenášů a moderátora Karla Kováře, Kovyho, zaujalo nejen odborné publikum,“ dodává Monika Vondráková, „poděkování za úspěšný večer patří našim mecenášům a partnerům, kteří věří v sílu lidského poznání a bez jejichž pomoci by Ceny Neuron ani Nadační fond Neuron nemohly české vědě sloužit v takové síle.“

VŠCHT již počtvrté obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2023. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 358. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2023 tradičně nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 29. místo na světě a první v Česku.

VŠCHT Praha si v žebříčku udržuje pozice kolem poloviny čtvrté stovky světových univerzit. To je vzhledem k velkému nástupu a zlepšování asijských univerzit odrazem i našeho posunu vpřed. Chci poděkovat všem pracovníkům a studentům naší školy, protože bez nich by to nešlo. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a skutečně se zlepšovali.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Po loňském roce, který byl velmi ovlivněn pandemickou situací došlo u těchto ukazatelů k opětovnému nárůstu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT umístění na 230. místě v příslušném kritériu.

V letošním vydání žebříčku se umístily i další české školy. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 288-290. místě na světě. ČVUT Praha se zlepšilo na 378-379. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 651.-700. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 16 českých univerzit.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2023.