Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2021 tři ekonomové: David Card, Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens.

Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že David Card získal polovinu ceny za empirické poznatky v oblasti ekonomie práce a Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens obdrželi společně druhou polovinu ceny za přínos k metodologii zkoumání kauzálních vztahů.

Všem oceněným je společné to, že ve svém výzkumu uplatňují přístup vycházející z kvazi-přírodních experimentů. V ekonomii na rozdíl od přírodních věd nelze provádět skutečné přírodní experimenty. Některá pozorovaná data však umožňují konstruovat tzv. kvazi-přírodní experimenty, jejichž principem je to, že lze sledovanou populaci rozdělit na cílovou a kontrolní skupinu, kdy cílová skupina byla zasažena změnou zpravidla určité právní normy, která má potenciál ovlivňovat její ekonomické rozhodování a kontrolní skupina nikoliv.

V široké ekonomické veřejnosti je jméno Davida Carda spojeno s výzkumem v oblasti trhu práce, a to především v souvislosti s dopady změn minimální mzdy a imigrace. Společně s Alanem Kruegerem v 90. letech minulého století s využitím dat o vývoji počtu pracovních míst v odvětví rychlého občerstvení v New Jersey, kde byla v daném období zvýšena minimální mzda, a Pensylvánii, kde zůstala minimální mzda beze změny, ukázali, že růst minimální mzdy, navzdory implikacím řady teoretických modelů, nevedl k poklesu počtu pracovních míst. Závěry následně dále rozpracovali a rozšířili o další studie podobného ražení a současně zpochybnili řadu předchozích empiricky laděných prací, které k negativním dopadům růstu minimální mzdy dospěly.

V podobném duchu Joshua D. Angrist například využil data z náhodného losování sloužící pro stanovení odvedených vojáků v americké armádě během Vietnamské války k analýze dopadů této skutečnosti na jejich celoživotní příjmy či na vývoj počtu vysokoškoláků v USA. Dalším příkladem podobné práce je zkoumání dopadů reforem v oblasti možnosti potratů v USA v 70. letech minulého století na vzdělání a participaci na trhu práce různých skupin žen.

V oblasti ekonometrie Joshua D. Angrist rovněž vyvinul dvoustupňovou metodu nejmenších čtverců a společně se třetím oceněným, Guidem W. Imbensem, vyvinuli metodu lokálních průměrných dopadů intervencí (local average treatment effects) a ukázali, jak je možné využít metodu dvoustupňových nejmenších čtverců právě k odhadu průměrných dopadů intervencí na cílové skupiny v kvazi-přírodních experimentech.

V letošním roce byla Nobelova cena za chemii udělena Benjaminu Listovi (Max-Planck-Institut für Kohlenforschung) a Davidu MacMillanovi (Princeton University) za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Oba laureáti ukázali, že chemické reakce poskytující dva stereoisomery lze v přítomnosti malých chirálních organických molekul provádět vysoce selektivně za vzniku převážně jednoho z nich. Udělení Nobelovy ceny za asymetrickou organokatalýzu není překvapivé a byla jen otázka času, kdy bude udělena. Práce B. Lista a D. MacMillana z počátku tisíciletí totiž přinesly nový mimořádně účinný nástroj pro organickou syntézu. Organokatalýza je oběma laureáty a tisíci dalších autorů rozvíjena různými směry. V poslední době se například objevuje kombinace využití organokatalýzy a světla, tzv. fotoorganokatalýza. Této oblasti se věnuje i pracoviště Ústavu organické chemie na VŠCHT Praha.

V asymetrické katalýze jde především o řízení chemické reakce směrem ke vzniku převážně jednoho ze dvou možných stereoisomerů (enantiomeru – viz obr. 1 nebo diastereoisomeru). Pro tyto účely byly již dlouhou dobu využívané komplexy přechodných kovů s chirálními ligandy, nebo v tzv. biokatalýze enzymy či mikroorganismy. Organokatalýza představuje nejmladší z rodiny katalýz a vyznačuje se využíváním malých organických molekul jako katalyzátorů. Výhodou tohoto přístupu je absence přechodných kovů, často problematických z hlediska životního prostředí, a rovněž relativně snadná dostupnost organokatalyzátorů.

Pro fungování asymetrické katalýzy je nezbytné používat katalyzátory v enantiomerně čisté podobě. V případě organokatalýzy jsou takové katalyzátory relativně snadno dostupné buď přímo, nebo jen malou obměnou látek z přírodních zdrojů. Jako příklad lze uvést deriváty prolinu, alaninu či některé alkaloidy. Dnes je běžně komerčně dostupná celá řada takových derivátů. Při organokatalýze interaguje chirální organický katalyzátor s přeměňovanou látkou kovalentní, vodíkovou či iontovou vazbou a následující přeměna pak proběhne s vysokou stereoselektivitou. Typickým příkladem je aldolizace dvou karbonylových sloučenin za vzniku chirálního b-hydroxyketonu, která v přítomnosti prolinu proběhne za vzniku převážně jednoho z enantiomerů (obr. 1)¹. Taková reakce by bez uvedeného katalyzátoru při běžné aldolizaci v prostředí alkalického hydroxidu probíhala za vzniku racemické směsi (poměr R:S = 1:1). Druhou reakcí, která přinesla první objevy v asymetrické organokatalýze je enantioselektivní Dielsova-Alderova reakce².

Obrázek 1 Ilustrativní schéma tvorby produktu aldolizace acetonu a isobutyrylaldehydu z první práce na téma využití prolinu v asymetrické organokatalýze publikované B. Listem. V přítomnosti prolinu vznikal (R)-enantiomer ve velkém přebytku (98:2) oproti (S)-enantiomeru¹. Vznikající C-C vazba je zvýrazněna červeně.

Asymetrická organokatalýza dnes představuje významný nástroj v oblasti organické syntézy chirálních sloučenin. Organokatalýzu nelze chápat jen jako konkurenta katalýzy přechodnými kovy a biokatalýzy, ale rovněž jako další prostředek, který umožňuje provádět nové selektivní transformace. I když na svou aplikaci ve velkém měřítku stále čeká, asymetrická organokatalýza je nástroj, který v řadě případů umožňuje významně zkrátit syntetickou cestu v porovnání s dalšími dříve známými postupy. Hlavní aplikaci nalézá především při přípravě nových léčiv a speciálních chemikálií.

Literatura
1. List, B.; Lerner, R. A.; Barbas, C. F. Proline-Catalyzed Direct Asymmetric Aldol Reactions. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 2395-2396.
2. Ahrendt, K. A.; Borths, C. J.; MacMillan, D. W. C. New Strategies for Organic Catalysis:  The First Highly Enantioselective Organocatalytic Diels−Alder Reaction. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 4243-4244.

Ve čtvrtek 30. září byly v Buquoyském paláci předány vědecké ceny udělované Francouzským velvyslanectvím. Mezi 23 oceněnými doktorandy z celé republiky byli i dva studenti VŠCHT Praha Markéta Andreides a Martin Tlustý.  

Ing. Markéta Andreides z Ústavu technologie vody a prostředí získala první cenu v kategorii Make Our Planet Great Again. Markéta porotu zaujala se svým příspěvkem „H₂S removal from biogas through microaeration: control strategy development“.  Ing. Martin Tlustý z Ústavu organické chemie za svůj příspěvek „Synthesis of inherently chiral calixarenes“ získal Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.

Ceremoniálu předsedal  francouzský velvyslanec v ČR Alexis Duteretre a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce. Soutěže se zúčastnilo celkem 71 uchazečů mladších 33 let, které nominovala vysoká škola nebo Akademie věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. O výsledcích rozhodovaly odborné komise složené ze 49 českých a francouzských profesorů a vědců v sedmi kategoriích:

• Cena Albert Schweiter – Cena za lékařství
• Cena Bequerel – Cena v oblasti jaderného výzkumu
• Cena Jacques Derrida – Cena v oblasti společenských a humanitních věd
• Cena Jean-Marie Lehn – Cena za chemii
• Cena Joseph Fourier – Cena v oboru počítačových věd a informatiky
• Cena Foundation Recherche en Chimie/Université de Strasbourg – Cena za farmacii
• Cena Make Our Planet Great Again – Cena za environmentální a klimatický výzkum

Ocenění ve všech kategoriích obdrželi od partnerských organizací finanční odměnu. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

• Seznam oceněných studentů

Foto: Eva Kořínková

Publikace Management - základy, přístupy, soudobé trendy tímto novým vydáním navazuje na dvě předchozí vydání (2000 a 2010) v Management Pressu. Snahou autorů je poskytnout aktuální přehled o managementu a jeho vývoji v čase, a to jak pro vysokoškolské studenty, tak manažery z praxe. Vedoucím autorského kolektivu je profesor Jaromír Veber z našeho Ústavu ekonomiky a managementu.

Aktuální verze publikace, jak ostatně vyplývá z jejího podtitulu, je rozdělena do tří částí. První je věnována profilu manažera, manažerským funkcím a přehledu vývoje manažerských přístupů za posledních sto let. Druhá část je věnována dílčím manažerským disciplínám, mezi něž patří strategický, procesní, projektový management, řízení změn, znalostí apod. Třetí část je věnována posunům, které prodělal management s nástupem nového milénia v důsledku globalizace, digitalizace a rostoucího tlaku na ochranu životního prostředí.

Původní vydání s dotisky dosáhla nákladu vyššího než 10 tis. výtisků, s ohledem na jejich rozprodání a zánik vydavatelství byli autoři osloveni nakladatelstvím Ekopress. Společně věří, že nová kniha o managementu naváže na předchozí zájem a stane se standardní pomůckou manažerů v jejich každodenní činnosti.

Knihu je možné zakoupit ZDE.

Prof. Ing. Jaromír Veber, CSc., vedoucí autorského kolektivu
doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
doc. Ing. Galina Ostapenko, Ph.D.
doc. Ing. Lenka Švecová
Ph.D., RNDr. Jan Žufan, Ph.D.

Ve středu 6. 10. se uskutečnila tradiční společenská událost, Večer s českou chemií, kterou pořádá Svaz chemického průmyslu ČR. Hosté se v sále pražského Kongresové centra sešli po dvou letech. V minulém roce byla totiž událost kvůli protipandemickým opatřením zrušena.

Cena předsedy GAČR za vynikající výzkum

Projekt vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody je jedním z pěti oceněných projektů v roce 2021. Na projektu se jako spoluřešitelské pracoviště podílel Ústav biotechnologie VŠCHT Praha, konkrétně prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D. a jeho tým Ing. Tomáš Potočár a Mgr. Zuzana Ježková. Kolegové se v rámci projektu podíleli na chrakterizaci povrchových vlastností řas a sinic, experimentálním studiu flokulace a na modelování interakcí při tvorbě vloček.

Projekt zkoumal, jaký vliv mají organické látky, které produkují sinice, na úpravu vody při různé intenzitě míchání. Přinesl zásadní zjištění – pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Tyto podmínky ve výsledku rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný. Projekt tak přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, které lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a díky tomu zajistit pitnou vodu.

Nominace na cenu předsedy GAČR

Vědecký tým, složený z odborníků z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha a Ústavu biomedicínského inženýrství VUT Brno, pod vedením prof. Petry Patákové z VŠCHT Praha úspěšně dokončil projekt "Vztah mezi efluxem butanolu a tolerancí k butanolu u klostridií", který byl nominován na cenu předsedy GAČR 2021.

Projekt byl zaměřen na produkci rozpouštědel z obnovitelných surovin, především zemědělských nebo potravinářských odpadů, pomocí bakterií. V centru zájmu celého týmu byla nepatogenní, anaerobní bakterie Clostridium beijerinckii, která dokáže tvořit kyseliny, rozpouštědla a vodík. Z rozpouštědel je nejzajímavější butanol, který se aktuálně vyrábí z ropných derivátů, a který je výchozí látkou pro různé výrobky, včetně plastických hmot nebo paliv. Využití bakteriální produkce v průmyslovém měřítku je však zatím nerentabilní zejména kvůli nízkým dosahovaným koncentracím butanolu. Ty jsou způsobeny toxicitou butanolu k buňkám produkční bakterie.

Právě mechanismy, které by mohly zvýšit toleranci producenta k butanolu a tím učinit jeho fermentační produkci konkurenceschopnější, byly studovány v projektu, financovaném GAČR. Je zřejmé, že buněčná odpověď na vyšší koncentraci butanolu v prostředí je multifaktoriální a budeme-li chtít zvýšit toleranci produkčních buněk, budou i naše cílené zásahy muset být zaměřené na posílení různých přirozených obranných mechanismů nikoliv pouze na jediný vybraný faktor. Než k tomu dojde, je nutné fungování těchto mechanismů dobře pochopit a k tomu tento projekt přispěl.

• Kompletní seznam nominovaných projektů

Profesor Pospíšil se zúčastnil kulatého stolu Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Je možné stavební odpad zpracovat, aby se dal následně efektivně využít? Existují už v České republice nějaké konkrétní příklady z praxe? Mohou v rámci výzkumu nějak pomoci vysoké školy, nebo zatím na potřeby stavebního průmyslu nedokážou pružně reagovat? A jak může Green Deal ovlivnit ceny staveb v příštích deseti letech? Nejen tyto otázky probírali hosté kulatého stolu, který se věnoval cirkulární ekonomice a udržitelnosti ve stavebnictví.

• Souhrn kulatého stolu v článku na iDnes
• Krátké video z kulatého stolu s hlavními myšlenkami
• Kompletní záznam diskuse

Zdroj: ČTK

Sedněte s námi do stroje času a ve speciálu k Noci vědců se společně s profesorem Jiřím Wannerem z Ústavu technologie vody a prostředí vydejte do doby, kdy v Praze vznikla její kanalizační síť.

Profesor Radek Cibulka z VŠCHT Praha společně s profesorem Marcem W. Fraaijem z Univerzity v Groningenu přichystali knihu o všech aspektech katalýzy využívající flaviny. Publikace vyšla v nakladatelství Wiley-VCH.  

„Flaviny mají nezastupitelnou roli v metabolismu všech typů organismů. Podobně jako v buňkách mohou být flaviny užitečné jako katalyzátory reakcí v umělých systémech – v baňkách, například při syntéze nových látek. V katalýze však můžeme využít přímo živé buňky či izolované flavoenzymy,“ říká Radek Cibulka, jeden z editorů knihy, a dodává: „Když jsme s pomocí kolegů z celého světa dali dohromady tuto knihu, mysleli jsme si, že ta obsahuje veškeré základní a nové poznatky o katalýze, fotokatalýze či biokatalýze s flaviny. Problematika se však rozvíjí tak rychle, že již dnes by se dala psát další kapitola…a to je vlastně dobře“. 

Odkaz na knihu: Flavin‐Based Catalysis | Wiley Online Books 

VŠCHT již podruhé obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2022. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 373-376. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2022 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 26. místo na světě a první v Česku.

„Již třetí úspěch v řadě je samozřejmě milým výsledkem všech pracovníků a studentů naší školy. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a zlepšovali se.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Asi i vzhledem k pandemické situaci ale došlo u těchto ukazatelů k meziročnímu poklesu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT pokles z loňského umístění na 342. místě.

V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 266-267. místě na světě. ČVUT Praha se posunulo na 403.-406. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 701.-750. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 15 českých univerzit.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2022.