Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Čím se zabýváme na VŠCHT Praha?
iduzel: 26318
idvazba: 33386
šablona: stranka
čas: 27.4.2018 02:42:15
verze: 4353
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Čím se zabýváme na VŠCHT Praha?

Přečtěte si novou sérii popularizačních článků, jejichž autory jsou naši doktorandi. Dozvíte se zajímavé postřehy z vědeckého prostředí a spoustu technologických novinek... 

Obr. 4 - Předpovězená 3D struktura mikrocelulární polystyrenové pěny získané pomocí počítačové simulace (ořez 215*215px)

Tepelně izolační materiály nové generace, které výrazně sníží Vaše náklady za energie

 

Chtěli byste mít doma v zimě teplo a v létě příjemně chladno? Pak zvažte, zda nezateplit dům, protože vytápění a chlazení tvoří až 50 % Vašich výdajů za energie ročně! VŠCHT Praha podporuje snižování těchto nákladů výzkumem nano- a mikrocelulárních polymerních pěn. Vyvíjíme tak nejen vlastní tepelně izolační materiály nové generace, ale také počítačové programy, který pomohou dalším výzkumníkům a firmám připravovat a vyrábět tepelně izolační materiály s vylepšenými vlastnostmi.

 

→ celý článek

 

 ropa (ořez 215*215px)

Jak skladovat ropu efektivně?

 

Skladování ropy je jednou z podhodnocených součástí ropného průmyslu. Ropa se skladuje nejen pro okamžitou spotřebu, ale také jako nástroj pro zmírnění kolísání cen na trhu.

Ropa může být skladována krátkodobě anebo dlouhodobě ve velkokapacitních zásobnících za účelem zajištění plynulého zásobování rafinerií, případně za účelem uchování rezerv pro případ déletrvajících výpadků dodávek této suroviny. Takové zásoby jsou udržovány ve formě tzv. státních hmotných rezerv, jejichž objem je dán legislativou.

 

→ celý článek

 

 Může chem léčit (ořez 215*215px)

Může chmel léčit?

 

Když se řekne chmel, drtivé většině populace se vybaví pivo. Je pravdou, že v pivovarství představuje chmel otáčivý (Humulus lupulus L.) nezastupitelnou surovinu. Ovšem výjimečnost této rostliny je v tom, že zasahuje i do celé řady jiných oborů, zejména pak do lékařství, kde je chmel využíván již více než 2000 let. Od starověku jej léčitelé používali při léčbě nemocí a obtíží, jako například malomocenství, zápachu nohou, proti zácpě, či při čištění krve (Karabin a kol., 2015). Od té doby dodnes prošla medicína složitým vývojem, přesto i v současnosti chmel představuje v tradičním léčitelství potenciální řešení při léčbě řady zánětů, nespavosti, hormonálních poruch, případně zlepšení funkce gastrointestinálního traktu (Zanoli a Zavatti, 2008).

 

→ celý článek

 

 Annamox-1 (šířka 215px)

Invaze bakterií anammox na čistírny ušetří stočné

 

Podobně jako v domácnostech šetří spotřebu elektrické energie úsporné zářivky, na čistírnách odpadních vod šetří elektřinu mj. anammox bakterie. Tyto nedávno objevené bakterie jsou základním kamenem inovativních biotechnologií, které čistí odpadní vody od sloučenin dusíku úsporněji, než bylo dosud možné. Na VŠCHT Praha vyvíjíme postupy, které anammox bakteriím umožní expandovat, a my více ušetříme na stočném.

 

→ celý článek

 

Elektroforeogram výsledků PCR

Odhalování falšování potravin pomocí analýzy DNA

 

Falšování potravin doprovází lidstvo již od dob směnného obchodu. V současnosti tento trend neustále narůstá. Často se jedná pouze o „nezávadné“ šizení zákazníka (náhrada dražší složky za levnější a/nebo lépe dostupnou apod.), někdy ale může falšováním potravin dojít k ohrožení zdraví spotřebitelů. Proto, ale i z důvodů náboženských, hygienických či ekonomických, je nezbytné, aby se vyvíjely také metody detekce falšování. V současné době existuje mnoho metod, které umožňují druhovou specifikaci živočichů i rostlin. Jednou z nich je analýza DNA využitím polymerasové řetězové reakce (PCR). Na Ústavu biochemie a mikrobiologie se, mimo jiné, zabýváme vývojem PCR protokolů pro autentizaci hospodářsky významných živočichů, ryb i rostlin. Co to je za metodu a jak taková analýza funguje? To se pokusím objasnit v následujícím textu.

 

→ celý článek

 

 Noroviry_foto ziskané pomocí transmisního elektronového mikroskopu (foto -  Graham Beards at English Wikipedia)

Detekce norovirů v potravinách

 

Nemoci z potravin mohou být způsobeny požitím potravy, ve které jsou přítomné patogenní mikroorganismy nebo jimi produkované toxiny. K mikroorganismům kontaminujícím potraviny a vodu patři mnohé bakterie, plísně a viry. V článku se můžete dozvědět, jak se přenášejí potravinové virové infekce, čím jsou pro nás nebezpečné a jak je můžeme detegovat.

 

→ celý článek

 

Amplifikované fragmenty DNA v agarosovém gelu

DNA analýzou proti falšování rybího masa

 

Potraviny jsou téma, které se týká každého. Každý chce mít na svém talíři čerstvé, zdravé a chutné jídlo. Bohužel na světovém trhu s potravinářskými výrobky se objevují stále častěji falšované výrobky, což může negativně ovlivnit zdraví konzumentů. V článku se můžete dozvědět, jak věda napomáhá v boji proti podvodníkům.

 

→ celý článek

 

 Obrázek 1 Simulace charakteristického poškození povrchu archeologických nálezů na valounku z Baltského jantaru bez historické hodnoty

Jantarová komnata na VŠCHT Praha

 

Stav archeologických nálezů z jantaru bývá mnohdy doslova bídný. Popraskaný a rozpadající se povrch předmětu je zcela běžným jevem. V takových případech přichází na řadu konzervátorský zásah. Bohužel není dostupná žádná ucelená vědecká studie, která by zahrnovala testování možných postupů pro konsolidaci (zpevnění) povrchu a dokázala pomoci při výběru vhodné metody pro reálné archeologické nálezy z jantaru. Výzkumný tým z Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha se rozhodl zabývat danou problematikou a tak se z laboratoře č. 63 v přízemí budovy A stala dočasně taková „jantarová komnata“.

 

→ celý článek

 

 Obrázek 1 - poškozený pískovcový pomník (šířka 215px)

Nové řešení staletých problémů

V České republice se nachází 39 tisíc registrovaných památek. Tedy zhruba jedna památka na 2 km2. A i přesto, že se u nás restauruje téměř v „každé vesnici“, nové konsolidanty (tj. zpevňující materiály), jejichž potřeba se jeví dosti zásadní, se téměř nevyvíjejí. Na našem pracovišti se snažíme nejen o vývoj nových materiálů (v rámci základního výzkumu), ale i o mezioborovou spolupráci vědeckých pracovníků a restaurátorů (tj. o aplikovaný výzkum a vývoj inovací).

 

→ celý článek

 

 3D tiskárna

3D tisk tablet aneb léky šité na míru

Současným trendem ve farmacii je rozvoj „personalizované medicíny“, tedy přizpůsobení léku potřebám konkrétního pacienta. Jednou z nejnovějších vyvíjených metod, která má velký potenciál, je využití 3D tisku pro tvorbu tablet. V prvním kroku se připraví pevná vlákna, obsahující léčivo a směs pomocných polymerů, ve druhém kroku jsou vlákna použita jako materiál pro 3D tisk. Tato metoda přináší výhody jako možnost rychle změnit dávku léčiva pro každou tabletu, možnost ovlivnit rychlost uvolňování léčiva a také možnost zabudování více léčiv do jedné tablety.

 

→ celý článek

 

 nanodiamanty-kindermann (šířka 215px)

Nanoléčiva – genová terapie pod taktovkou nanodiamantů

Významné pokroky v oblasti nanotechnologií a genového inženýrství nám v současné době umožňují proniknout hlouběji do podivuhodného světa nanorozměrů, kde se vlastnosti materiálů významně mění s jejich velikostmi a ve kterém se molekuly DNA či RNA stávají „lékem“. Kombinací nanočástic a funkčních DNA/RNA molekul je možné vytvořit nové léčebné systémy fungující na molekulární úrovni, které představují alternativu k současným metodám. Jednou z mnoha aplikací může být léčba rakovinných onemocnění, kterým v dnešní době rozumíme pouze omezeně. Standardně zavedené metody jako ozařování, chemoterapie, mikrovlnná hypertermie apod. nejsou vždy účinné, nebo vykazují mnoho vedlejších účinků. Stejně jako většina standardně zavedených přístupů i nanoléčiva mají svá úskalí. Odvrácenou stranou mince jsou obecná rizika spojená s používáním nanotechnologií a se zásahy na genové úrovni. Otázkou tedy zůstává, zda budou nanoléčiva spásným řešením, nebo další ekologickou katastrofou, kterou způsobili lidé.

 

→ celý článek

 

Salinispora tropica pod mikroskopem, obarvený preparát kristalovou violetí

Tajemná bakterie z mořského dna

Moře a oceány skrývají mnohá tajemství. Jedním z nich jsou bakterie. V naší biotechnologické laboratoři se zabýváme bakterií Salinispora tropica. Tento oranžový mikroorganismus žijící v tropických vodách Karibiku produkuje pro člověka velmi zajímavé a léčivé látky. Díky své oranžové barvě můžeme předpokládat přítomnost karotenoidů. Co jsou karotenoidy? Jaké mají využití pro člověka? Který z nich se skrývá v této mikroskopické bakterii a v čem nám může pomoci? To vše zkusím zodpovědět v článku.
 
→ celý článek

 Prostorový model lidského lektinu s navázaným disacharidem (červená)

Sacharidy jako „léky na smrt“

Jako známí, co se potkají na ulici, podají si ruce a prohodí pár slov tak se i buňky v těle každého z nás vzájemně pozdraví a předají si potřebné informace. Každá buňka má svou „ruku“, kterou může zdravit jinou buňku, pouze je potřeba aby „ruce“ buněk, stejně tak jako ruce lidské do sebe vzájemně správně zapadly. Předané informace mezi buňkami mohou být různého charakteru od „pojď, začněme spolu krásný nový život“ až po „sáhl jsi na mě a proto zemřeš“. Poznání a pochopení těchto komunikačních procesů mezi buňkami, by mohlo otevřít zcela nové cesty a možnosti v oblasti léčby vážných onemocnění.

 

→ celý článek

 Překopávač – jeho hlavním cílem je provzdušnění materiálu

Exkurze do kompostárny za provozní praxí

Kompostování je způsob nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (bioodpady), kdy dochází k jejich opětovnému materiálovému využití v podobě kompostu. Dle své kvality může být kompost opět navrácen do půdy, např. v rámci městské zeleně nebo jako hnojivo prodejem mezi občany. Technologie kompostování je poměrně jednoduchá, nejdůležitější je hlídat správný poměr vstupních materiálů, neboť kompost se nevytvoří pouze z trávy. Hlídá se poměr C:N, který má být 25-30:1, a dále proces provzdušňování již zpracovávaného bioodpadu. Kromě klasického komunitního kompostování na pásových hromadách (viz obr. 1)existují ještě tzv. aerobní fermentory. Tyto uzavřené boxy proces kompostování urychlují tím, že je do nich intenzivně vháněn vzduch. Zároveň se zde dosáhne teploty 70°C, při které dochází k odstranění patogenních bakterií, jako např. salmonela nebo escherichia coli.

 

→ celý článek

 kvasinky-zvetsene (šířka 215px)

Není droždí jako droždí

 

Pekařské droždí je možné využít nejenom v kuchyni, ale taky ve vědě.  Z živých kvasinek se postupným vymýváním odstraní jejich vnitřek a použije se jenom zbylá skořápka. Obaly z kvasinek jsou vhodné nosiče různých látek, hlavně léčivých. Uvedené částice jsou vychytávány buňkami lymfatického systému a tak je léčivo dopravené do místa zánětu. V budoucnosti by se mohly podávat lidem ve formě tabletek a působit proti zánětlivým onemocněním jako jsou Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a jiné. 

 

→ celý článek

 biofiltr2 (šířka 215px)

Co dělá skládka, když spí?

 

Skládkování je velkým tématem odpadového hospodářství. Skládky obvykle přijímají odpad několik desítek let. Co se ale se skládkou stane, když už se odpad nenaváží? Jaký má uzavřená skládka vliv na životní prostředí? V textu se dozvíte, jak emise ze skládek ovlivňují životní prostředí a jak s nimi lze nakládat, např. o možnosti odstraňování přes tzv. biofiltr.

 

→ celý článek

 Anaerobní membránový reaktor

Anaerobní membránový reaktor pro recyklaci energie z městské odpadní vody

Čištění městských odpadních vod (OV) již neznamená pouze sanitaci urbanizovaných území, tj. likvidaci splašků. Městské odpadní vody jsou nevyčerpatelným zdrojem energie, cenných chemických látek a koneckonců i vody samotné. Tlak na aplikaci nových technologií pro nakládání s odpadními vodami se neustále zvyšuje. Jednak jde o zpřísňující se legislativní požadavky, jednak se s měnícím klimatem zvyšuje tlak na zdroje vody a dalších surovin (včetně zdrojů energie).

Dnešní technologie čištění městských odpadních vod jsou založeny na principu oxidace znečišťujících látek v OV, což je velice energeticky náročné. Tyto aerobní technologie (tzv. aktivační proces) navíc potenciální obnovitelné zdroje z OV odstraňují a znemožňují jejich zpětné využití. Například průměrná spotřeba energie v Česku (rok 2015) na vyčištění 1 m3 OV byla dle MZe vyčíslena na 16,- Kč (medián).

 

→ celý článek

 směs Emcompress + Aerosil 1 % (doba mísení 1000 min) (ořez 215*215px)

Tablety a kapsle

Tablety a kapsle jsou nejrozšířenějšími a především nejoblíbenějšími lékovými formami. Nenechte se ale mýlit, i přesto, že by se mohlo zdát, že jejich výroba neklade zvýšené nároky na sterilitu a je v podstatě levná a jednoduchá, dokáže i tato technologie připravit farmaceutům nejednu bezesnou noc. Začněme ale pěkně od začátku…

 

→ celý článek

 

Odhalte 5 nejzákeřnějších jedů současnosti

Existují prvky a sloučeniny, se kterými se nejspíše za celou svou kariéru nesetkáte. Buďte za to rádi. Mohlo by to skončit rychle a bolestivě.

 

Napsal Jan Havlík pro předmět Vědecká žurnalistika

 

→ celý článek

 

Proč se šíří nesmysly? Stačí namluvit novinářům, že po čokoládě se hubne

Lákavý titulek, hamižný časopis, hladoví čtenáři a utýraná data. Tak málo stačí k tomu, aby do médií pronikla nesmyslná studie. Americký novinář a vědec John Bohannon napálil německé i světové noviny a ukázal, že nutriční věda má problém: lidé spolknou skoro cokoli.

 

Napsal Pavel Kasík, redaktor Technet.cz (článek upraven z původní verze pro Technet.cz), pro předmět Vědecká žurnalistika.

 

→ celý článek

 

Česnek a pórek místo antibiotik: Obstojí středověký recept proti bakteriím?

Vědci z Nottinghamské univerzity zopakovali v minulém roce recept z knihy Bald's Leechbook pocházející zřejmě z devátého století, který popisuje výrobu balzámu proti očním infekcím. Experiment měl dobré výsledky, které překvapily samotné vědce.

 

Napsala Zuzana Vonková pro předmět Vědecká žurnalistika

 

→ celý článek

 komunikace bakterii

Komunikace v mikrobiálním světě: Jak a proč si bakterie povídají

Stejným způsobem, jako se lidé dorozumívají prostřednictvím slov, používají bakterie ke komunikaci v rámci mikrosvěta signální molekuly. Podobně, jako je většina lidí schopna domluvit se v případě potřeby s jinými národy více cizími jazyky, tak i bakterie využívají ke komunikaci se zástupci jiného rodu signální molekuly s různou strukturou. Komunikační proces má vliv na chování bakteriální buňky, na její pohyblivost, produkci látek, které využívá během infekčního procesu a tvorbu biofilmu – vysoce organizovaného společenství mikroorganismů, které je pevně přichyceno k povrchu a velice dobře odolává vlivům z vnějšího prostředí, např. působení antimikrobiálních látek. Studiem mezibuněčné komunikace potencionálně patogenních bakterií, především Pseudomonas aeruginosa, v souvislosti s tvorbou biofilmu se na Ústavu biotechnologie zabývá doktorandka Martina Paldrychová.

 

→ celý článek

 
 laboratorní model

Energeticky soběstačné čištění odpadních vod

Na Ústavu technologie vody a prostředí pracují na konceptu soběstačného čištění městských odpadních vod. Tříletý aplikovaný výzkum ve skupině Anaerobní technologie přechází z litrových laboratorních modelů do poloprovozních instalací, o jejichž výstupy je zájem mezi provozovateli a projektanty čistíren. Recyklace energie z městských odpadních vod je hlavním tématem pro doktoranda Petra Dolejše.

 

→ celý článek

 biofilmy  

Biofilmy: Život mikroorganismů v jednotném společenství

Obdobně jako staví lidé svá obydlí, která se posléze rozrůstají v města až metropole, budují i mikroorganismy svůj vlastní svět – biofilm. V tomto společenství posléze získávají mnoho benefitů, využitelných v jejich činnosti, která se může ubírat různými směry. Mikroorganismy jsou obecně schopné vytvářet pro lidstvo užitečné produkty, jako jsou pivo, víno a zrající sýry. Umí vyrábět složky pro pohonné hmoty, čistit odpady, které vyprodukujeme, a mnoho dalších prospěšných činností. Nicméně stinnou stránkou je jejich neochvějná touha napadat lidský organismus, parazitovat na jeho činnosti a způsobovat tak, v některých případech, až smrtelné infekce. A právě hledání alternativních možností pro jejich prevenci a léčbu je předmětem studie laboratorní skupiny, jejíž součástí je i Ing. Eva Kvasničková, doktorandka Ústavu biotechnologie, VŠCHT Praha.

 

→ celý článek

 Peptidy

Antimikrobiální peptidy – naděje z jedu divokých včel

V laboratořích Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR studuje skupina pod vedením RNDr. Václava Čeřovského, CSc. antimikrobiální peptidy, látky, které mají potenciál léčit špatně se hojící infekce, kde běžně používaná antibiotika již ztratila svou účinnost. „Během naší práce tyto antimikrobiální peptidy, původně objevené v jedových žlázách divoce žijících včel, charakterizujeme a dále vylepšujeme – tzn., měníme chemicky jejich strukturu, abychom zvýšili jejich účinek proti patogenním mikroorganismům a zároveň snížili jejich toxicitu vůči lidským buňkám,“ říká doktorand Ondřej Nešuta. 

 

→ celý článek

 farmakoforový model KAT enzymu

Léky z počítače


Za devatero vrátnicemi v budově B v místnostech Z1X sídlí Laboratoř informatiky a chemie. Studenti doktorského studia Milan Voršilák, Ivan Čmelo a Martin Šícho v ní tvoří utajovanou chemoinformatickou sekci. Jak praví stereotyp: „Správní ajťáci přeměňují kofein na kód.“ Naši tři hrdinové jej však, na rozdíl od běžných ajťáků, mění ve virtuální chemické struktury, které by snad někdy v budoucnosti mohly sloužit jako léčiva.
 

→ celý článek

 Elektřina

Kam s elektřinou? Řešením mohou být vanadové průtočné baterie

Elektřina z větrné a sluneční energie je logickou součástí energetického mixu. Její širší využití je omezeno časovou proměnlivostí dostupných obnovitelných zdrojů. Tento problém umožňují řešit mimo jiné úložiště elektrické energie s dostatečným výkonem a kapacitou. Vhodným kandidátem je například vanadová průtočná baterie, jejíž prototyp o výkonu 2 kW a účinnosti vyšší než 80 % nedávno vyvinuli vědci z  Výzkumného centra Nové technologie (NTC ZČU v Plzni) a Ústavu chemického inženýrství (VŠCHT Praha) pod vedením Juraje Koska.

 

→ celý článek

světlo

Barva, energie a světlo: Pohled na svět očima fotochemika

Světlo. Valná většina života na Zemi existuje právě díky němu. První fototrofní organismy v Kambriu díky fotosyntéze změnily charakter životního prostředí do té míry, aby mohly ostaní organismy vystavět své životní cykly na spotřebě kyslíku. Už z názvu fotosyntézy vyplývá, že jde o chemickou reakci iniciovanou světlem, a vědní obor zabývající se takovými procesy se nazývá fotochemie. Pro moderní fotochemiky je dnes velice významné viditelné světlo. Jak fotochemici pohlížejí na svět barev nám přiblíží Viktor Mojr, doktorand Ústavu organické chemie.

 

→ celý článek

 ořez 215*215px

Izotopová separace lithia pomocí ionexů


Student doktorského studia, Ing. Jiří Mikeš, na Ústavu energetiky VŠCHT Praha zaměřil svůj výzkum na lithium. Lithium je nejlehčí alkalický kov, je značně reaktivní, stříbřitě lesklý a většina z vás si bude ze základní školy pamatovat, že hoří červeným plamenem. Má bohaté využití, najdete ho v bateriích mobilních telefonů, podává se jako lék manické fáze bipolární deprese, najdete jej v akumulátorech a využívá se v jaderné energetice. A protože v přírodě se vyskytují dva stabilní izotopy lithia, Jiří Mikeš provádí jejich izotopovou separaci pomocí ionexů.

 

→ celý článek

Ing. Richard Pokorný

Doktorand z VŠCHT se podílí na likvidaci odpadu z výroby jaderných zbraní

Laboratoř anorganických materiálů, společné pracoviště VŠCHT Praha a ÚSMH AVČR, v.v.i., získala od amerických národních laboratoří dvouletý kontrakt v hodnotě 150 000 USD, v jehož rámci se bude spolupodílet na vývoji matematického modelu tavicích procesů při vitrifikaci jaderného odpadu.

 

→ celý článek

 

Lék z jedu včely místo antibiotika?

Doktorandka Ústavu biochemie a mikrobiologie, Ing. Tereza Tůmová, spolupracuje s kolegy z ÚOCHB AV ČR na výzkumu nových typů antimikrobiálních látek a léčiv, jejichž vývoj je nutný, protože mikroorganismy jsou stále odolnější vůči klasickým antibiotikům. Jak se takovýto výzkum dělá? Molekuly antimikrobiálních látek se nacházejí v celé řadě organismů. Výzkumný tým z ÚOCHB AV ČR se zabývá jejich izolací z jedových váčků včel Halictus sexcintus. Tyto molekuly antimikrobiálních látek, v tomto případě peptidů, se vyznačují vysokým kladným nábojem, který ovlivňuje jejich antimikrobiální aktivitu velmi významně. Ing. Tereza Tůmová a skupina Dr. Kašičky analyzuje právě fyzikálně-chemické vlastnosti těchto molekul, aby se dalo lépe předpovědět jejich využití ve formě léčiv. Jak se taková molekula s kladným nábojem charakterizuje pomocí kapilární elektroforézy?

 

→ celý článek 

ořez 215*215px 

Cesta za výzkumem nových polymerních materiálů pro čištění bioplynu

 

Využití bioplynu jako alternativy k zemnímu plynu závisí na jeho dostatečné čistotě a vysokém obsahu metanu. Vhodnou metodou pro toto přečištění jsou membránové technologie, jejichž současnou slabinou je především nízká separační účinnost používaných polymerních membrán. Laboratoř membránových separačních procesů na VŠCHT pod vedením doc. K. Friesse (www.membranegroup.cz) se podílí na výzkumu nových unikátních polymerních materiálů ve spolupráci s řadou zahraničních pracovišť. Na pracovišti ITM-CNR (www.itm.cnr.it) v Kalábrii se Marek Lanč podílí na vývoji nové metody pro charakterizaci těchto materiálů.

 

→ celý článek

Aktualizováno: 23.4.2018 13:19, Autor: Jan Kříž

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi