Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT Praha  → Popularizace, média → Čím se zabýváme na VŠCHT Praha? → Odhalte 5 nejzákeřnějších jedů současnosti
iduzel: 28513
idvazba: 36337
šablona: stranka
čas: 26.5.2018 05:43:56
verze: 4353
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Odhalte 5 nejzákeřnějších jedů současnosti

Existují prvky a sloučeniny, se kterými se nejspíše za celou svou kariéru nesetkáte. Buďte za to rádi. Mohlo by to skončit rychle a bolestivě.

Pavučinec plyšový

V padesátých létech minulého století zasáhla Polsko záhadná epidemie, která za sebou zanechala jedenáct mrtvých a desítky dalších obětí s doživotními následky. Její příčinu se velmi dlouho nedařilo najít. Jako překvapivý viník byl nakonec polským lékařem Stanisławem Grzymalou určen pavučinec plyšový – asi 5 cm velká hnědá houba považovaná do té doby za zcela neškodnou. I přes to, že je její jedovatost srovnatelná s muchomůrkou zelenou, první příznaky otravy se projevují až po velmi dlouhé době. Ze začátku navíc připomínají spíše chřipku. K počáteční zimnici, žaludeční nevolnosti a bolesti hlavy a svalů se postupně přidává i pocit žízně a bolest v kříži. S pokračujícím časem je také původně častá potřeba na močení vystřídána její úplnou absencí. Krátce poté nastává smrt v důsledku úplného selhání ledvin. Léčba je úspěšná pouze v případě časného lékařského zásahu. Otrava tak bývá z důvodu neurčitých příznaků často rozpoznána až příliš pozdě.

ilustrační obrázek: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cortinarius_orellanus_2.JPG 

Pavučinec plyšový

Síran thallný

Tato látka je odpradávna označována za ideální jed travičů. Jedná se o bezbarvou, ve vodě snadno rozpustnou sůl bez chuti a zápachu. Pouhá čajová lžička postačí ke smrtelné otravě několika desítek lidí a její identifikace je obtížná. První příznaky akutní otravy se objevují do několika hodin intenzivním zvracením, průjmem a silnou bolestí břicha. Během následujících dnů se objevuje též pálivá bolest v rukou a nohou připodobňovaná k chůzi po rozžhaveném uhlí. Oběť otravy zpravidla umírá pomalou a bolestivou smrtí na zástavu srdce. Oběť však nemá zcela vyhráno, ani pokud dávka jedu nebyla dostatečná. Během dvou až tří týdnů po otravě dochází k náhlé a rychle se rozvíjející ztrátě vlasů, bolesti v krku a ústech, vyrážkám a různým dlouhé roky přetrvávajícím neurologickým poruchám. Léčba je plně účinná pouze v prvních hodinách po podání jedu. Po vyvolání zvracení je otrávenému podávána směs aktivního uhlí a pruské modři, která má schopnost na sebe thallné ionty bezpečně navázat.

ilustrační obrázek: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%22Kill_The_Rat..._The_Most_Destructive_and_Dangerous_of_Animal_Pests..._Poison_Rats._Trap_Rats._Never_let_one_go...%22_-_NARA_-_512723.jpg

Thallium bylo používano i jako účinná látka jedu na krysy.

Benzo[a]pyren

První zmínky o schopnosti některých chemických látek vyvolávat nádorové bujení se objevují již v druhé polovině 18. století, kdy si zkušený chirurg Parcivall Pott povšiml podezřele častého výskytu vzácné rakoviny šourku mezi londýnskými kominíky. Jednalo se často o malé chlapce, kteří se díky svým drobným rozměrům zvládali snadno protáhnout i úzkými komíny. Pott si uvědomil možnou souvislost mezi dlouhodobým kontaktem se sazemi z komínů a vznikem této choroby. Předpokládal však, že důvodem je pouze chronické podráždění pokožky. Měl pro to svědčit i velmi volný vztah kominíků k intimní hygieně. Skutečnou příčinu se podařilo identifikovat až v roce 1933. Byl jím polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, vznikající při nedokonalém spalování organických látek. Následné laboratorní testy na myších odhalili, že pouhé 4 miligramy této látky vstříknuté pod kůži způsobí během 18 týdnů u všech pozorovaných jedinců vznik rakovinného bujení. Benzo[a]pyren je v současnosti považován za jednu z hlavních příčin vzniku rakoviny plic v důsledku kouření. Epidemiologicky byla prokázána také souvislost s jeho přítomností ve smaženém a grilovaném mase a vznikem rakoviny tlustého střeva. Úplná obrana před ním však není jednoduchá. Vzniká totiž také ve velkém množství ve spalovacích motorech automobilů a při nedokonalém spalování. Najdeme ho tedy například i v kouři vonných tyčinek. Tento tichý zabiják proto číhá všude kolem nás a má každý rok na celém světě na svědomí nejspíše až několik milionů lidských životů.

Ilustrační obrázek: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Benzopyrene_DNA_adduct_1JDG.png

Benzo[a]pyren způsobuje vznik nádorového bujení navázáním se na molekulu DNA

Dimethylrtuť

Středa 14. srpna 1996 začala pro profesorku Wetterhahnovou jako běžný pracovní den. Chystala se právě studovat interakci DNA s rtuťnatými ionty. Jako standard k přesnému měření používala malé množství organokovové sloučeniny nazývané dimethylrtuť. Přesně podle protokolu těkavou kapalinu v ampulce nejprve ochladila v ledové vodě, čímž snížila její těkavost a poté opatrně v digestoři přenesla pipetou potřebné množství do zkumavky. Zbytek obsahu ampule pečlivě uzavřela a vše důkladně očistila. Za necelý rok poté Karen Wetterhahnová zemřela na otravu rtutí.

Příčinou se ukázala být drobná kapka dimethylrtuti, kterou si potřísnila při manipulaci své latexové rukavice. Ta během několika sekund pronikla skrz tenkou vrstvu latexu a vstřebala se hluboko do její pokožky. Prvních znepokojivých příznaků si Karen povšimla až v lednu roku 1997. K nepříjemnému mravenčení v prstech na rukou a nohou se začala přidávat i ztráta rovnováhy a periferního vidění. Testy krve ukázaly, že koncentrace rtuti v jejím těle osmdesátkrát překračuje smrtelnou dávku. O čtrnáct dní později upadla Karen do kómatu, ze kterého už se neprobrala. Stala se tak jednou z mnoha tisíc zaznamenaných obětí tohoto extrémně účinného neurotoxinu, který z důvodu velmi dobré rozpustnosti v tucích snadno proniká skrz pokožku i sliznice a postupně se hromadí v nervových tkáních včetně mozku, kdy způsobuje chronickou otravu. V okamžiku, kdy projeví první symptomy, už proto bývá příliš pozdě na účinnou léčbu.

ilustrační obrázek: http://www.chm.bris.ac.uk/motm/dimethylmercury/gloves.gif 

Dimethylrtuť snadno proniká i přes ochranné rukavice  

Polonium

Tento radioaktivní prvek s 33 známými izotopy byl objeven manžely Curieovými již v roce 1898. Jeho první zaznamenanou obětí se pravděpodobně stala jejich dcera, Irène Joliot-Curie, která se ve své dizertační práci poloniem zabývala. Mezi nejznámější otravy však patří spíše vražda Alexandra Litviněnka.  Tento bývalý agent byl otráven 1. listopadu 2006 v Londýně na schůzce se dvěma bývalými kolegy z KGB. Smrtelná dávka jedu byla Litviněnkovi podána výstřikem spreje do jeho čajové konvičky. První zdravotní potíže se u něj projevily už po několika hodinách silným průjmem a zvracením. O dva dny později byl hospitalizován ve vážném stavu v nemocnici s podezřením na otravu thalliem. Pro tu svědčila i ztráta vlasů. Během následujících tří týdnů se jeho zdravotního stav postupně zhoršuje. Silně pohublý Litviněnko je umístěn na jednotku intenzivní péče, kde krátce na to umírá. Pravá příčina jeho úmrtí byla odhalena teprve pár hodin před jeho smrtí, na základě analýzy radionuklidů v jeho moči. Pozdější přesnější měření prokázala v Litviněnkově těle přibližně 10 mikrogramů izotopu polonia 210, tedy množství, které více než stokrát překračuje jeho smrtelnou dávku. Volba tohoto izotopu polonia ke spáchání vraždy byla důkladně promyšlená, neboť se polonium 210 na rozdíl od ostatních izotopů rozpadá takřka výhradně za vzniku alfa částic, které jsou nezaznamenatelné běžnými detektory a zároveň způsobují živé tkáni největší poškození. Jeho poločas rozpadu je navíc pouhých 138 dní. Jeho množství v těle tedy velmi rychle mizí a již po několika letech ho není možné jakkoliv identifikovat.

Ilustrační obrázek: http://estaticos03.elmundo.es/elmundo/imagenes/2006/11/25/1164449771_extras_ladillos_1_0.jpg

Alexandr Litviněnko

Aktualizováno: 30.5.2017 12:44, Autor: Jan Havlík

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi